Nález - Neodkladné (neopakovatelné) úkony

NÁLEZÚstavního souduze dne 7. 5. 2014Neodkladné (neopakovatelné) úkonysp. zn./č. j.:Pl. ÚS 47/13-2Související legislativa ČR:§ 41, § 53, § 54, § 55, § 58, § 59, § 121, § 148, § 150 zákona č. 140/1961 Sb.§ 33, § 82, § 85, § 88, § 158, § 160, § 164 zákona č. 141/1961 Sb.čl. 15 vyhlášky č. 120/1976 Sb.čl. 6, čl. 7 sdělení č. 209/1992 Sb.čl. 8, čl. 12, čl. 36, čl. 40 usnesení č. 2/1993 Sb.§ 3 zákona č. 353/2003 Sb.§ 2, § 12, § 14, § 240 zákona č. 40/2009 Sb.Související judikatura evropských soudů:Rozsudek ve věci stížnosti č. 52028/13 Maslák a Michálková proti České republiceRozsudek ve věci stížnosti č. 21381/11 Duong proti České republiceRozhodnutí ve věci stížnosti č. 54737/13 Tykvová proti České republicePublikováno v Monotematická judikatura č. 4/2014 - Dokazování v řízení před Ústavním soudemPrávní věta:Pokud byl důkaz v přípravném řízení opatřen a proveden zákonně a procesně použitelně (a ústavně konformně), nemůže být soudem při rozhodování o vině a trestu považován za nepřípustný jen proto, že mezitím došlo ke změně právní úpravy dokazování. Zákonnost úkonů trestního řízení se posuzuje z hlediska znění trestního řádu účinného v době jejich opatření a provádění.V případě neodkladných a neopakovatelných úkonů, které mají být provedeny ve fázi do zahájení trestního stíhání proti konkrétní osobě, je jejich zákonnost podmíněna jednak nezbytností tento úkon provést a jednak požadavkem na řádnou obhajobu pozdějšího obviněného. To se vztahuje i na domovní prohlídku.Pokud je neodkladnost a neopakovatelnost domovní prohlídky zřejmá ze spisového materiálu a z okolností případu a je tak možné dovodit věcné důvody pro takový postup, není absence výslovného označení daného úkonu za neodkladný nebo neopakovatelný pochybením, dosahujícím ústavněprávní intenzity. Naopak, v případě, že by jinak formálně bezvadně vyjádřená neodkladnost a neopakovatelnost domovní prohlídky nebyla v konkrétním případě řádně věcně odůvodněna, znamenal by takový úkon porušení základního práva.Ústavní soudDefinice neodkladných (i neopakovatelných) úkonů podle § 160 odst. 4 trestního řádu je sice zdánlivě univerzální, resp. zobecňující, nelze ji však aplikovat strnule a stejně ve všech procesních situacích, v nichž může přicházet v úvahu. Zákon ostatně předem nestanoví přesný výčet úkonů, které lze či nelze za neodkladné a neopakovatelné považovat; praxe je aplikuje pružně a přiměřeně dané procesní situaci u mnoha důkazních prostředků. V tomto duchu je třeba přistupovat i ke zdánlivému rozporu mezi § 160 odst. 4 trestního řádu a § 164 odst. 1 trestního řádu. Přestože trestní řád v § 160 odst. 4 omezuje tyto úkony výslovně k okamžiku zahájení trestního stíhání, v § 164 odst. 1 trestního řádu je připouští i poté, co trestní stíhání zahájeno již bylo. Zatímco § 160 odst. 4 má ovšem na mysli všechny v úvahu přicházející úkony, ustanovení § 164 odst. 1 trestního řádu míří jen na výslechy svědků.Havlíček Brain Team
Tento dokument je pouze pro uživatele s aktivním předplatným

Pro získání předplatného kontaktujte klientské centrum

Co získate s předplatným?
  • Více než 60.000 dokumentů
  • Novinky a aktuality každý den
  • Dotazy a odpovědi z praxe
  • Uživatelské fórum
  • S naším kalendářem vám nic neunikne