274/2016 Sb.NAŘÍZENÍ VLÁDYze dne 24. srpna 2016o standardech pro akreditace ve vysokém školství
Vláda nařizuje podle § 82a zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 137/2016 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Toto nařízení stanoví standardy pro institucionální akreditaci, standardy pro akreditaci studijního programu, standardy pro akreditaci habilitačního řízení a standardy pro akreditaci řízení ke jmenování profesorem, které jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení.
§ 2
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2016.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy:
Mgr. Valachová, Ph.D., v. r.
------------------------------------------------------------------
Příloha
Standardy pro akreditace ve vysokém školství
Část první
Standardy pro institucionální akreditaci
A. Požadavky na institucionální prostředí
I. Působnost orgánů vysoké školy, řízení a hospodaření vysoké školy
1. Vysoká škola má vymezen orgán, který plní působnost statutárního orgánu a další orgány, jejich působnost, pravomoc a odpovědnost. Je vymezena působnost, pravomoci a odpovědnost vedoucích zaměstnanců.
2. Vysoká škola má vymezeny působnosti, pravomoci a odpovědnosti orgánů a vedoucích zaměstnanců součástí vysoké školy, které tvoří funkční celek.
3. Činnost orgánů vysoké školy a součástí vysoké školy odpovídá zákonu o vysokých školách a vymezení podle bodů 1 a 2 a zajišťuje plnění povinností vysoké školy stanovených zákonem o vysokých školách a způsobilost vysoké školy plnit požadavky standardů pro institucionální akreditaci.
4. Ekonomické mechanismy a kontrolní systém v oblasti hospodaření vysoké školy zajišťují udržení odpovídající úrovně vzdělávací činnosti, tvůrčí činnosti a s nimi souvisejících činností.
II. Poslání a strategie vysoké školy
1. Vysoká škola má srozumitelně vymezeno své poslání s ohledem na roli, kterou vysoká škola plní v rámci České republiky, jejích regionech a v mezinárodním prostředí.
2. Vysoká škola má vymezeny strategické cíle z hlediska uskutečňované vzdělávací činnosti, tvůrčí činnosti a s nimi souvisejících činností, mezinárodní spolupráce v těchto činnostech, rozvoje vysoké školy a z hlediska podpůrných aktivit potřebných pro tyto činnosti.
3. Vysoká škola má vymezen soubor ukazatelů sledující naplňování cílů vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy odpovídající jejímu poslání, strategii a řízení. Tyto ukazatele zahrnují též mezinárodní spolupráci, rozvoj vysoké školy a podpůrné aktivity potřebné pro vzdělávací, tvůrčí a s nimi související činnosti.
4. Tvorba a schvalování strategického záměru vysoké školy a dalších zásadních strategických dokumentů probíhá podle stanovených funkčních postupů, které podporují zapojení všech členů akademické obce i dalších relevantních odborníků.
5. Strategický záměr vysoké školy a další zásadní strategické dokumenty projednané a schválené samosprávnými akademickými orgány vysoké školy jsou přístupné všem členům akademické obce dané vysoké školy, dalším odborníkům na vysoké škole a veřejnosti.
6. Vysoká škola má nastaven účinný systém zajišťující rovný přístup ke studiu všem uchazečům o studium a studentům. Vysoká škola poskytuje služby a další podpůrná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole pro studenty se specifickými potřebami.
7. Vysoká škola má etický kodex vztahující se na všechny zaměstnance a studenty vysoké školy.
III. Aktivity vysoké školy spojené se vzdělávací činností
1. Mezinárodní spolupráce je promítána do vzdělávací činnosti vysoké školy.
2. Národní a regionální spolupráce je promítána do vzdělávací činnosti vysoké školy.
3. Vysoká škola má dokument upravující její společenskou odpovědnost ve vztahu ke vzdělávací činnosti vysoké školy a tuto odpovědnost naplňuje.
IV. Tvůrčí činnost vysoké školy
1. Vysoká škola, pokud neuskutečňuje výlučně studijní programy z oblasti umění, uplatňuje metodiku hodnocení výsledků tvůrčí činnosti, jež se opírá o stanovené hlavní ukazatele výkonu v tvůrčí činnosti v souladu s Národní politikou výzkumu, vývoje a inovací České republiky.
2. Vysoká škola předkládá zhodnocení nejvýznamnějších aktivit vysoké školy v tvůrčí činnosti za posledních 5 let v oblasti vzdělávání, pro kterou vysoká škola žádá o institucionální akreditaci.
3. Tvůrčí činnost vysoké školy se promítá do vzdělávací činnosti, mezinárodní činnosti a spolupráce s praxí.
V. Vnitřní systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy
1. Vnitřní systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností je upraven ve vnitřním předpisu a případně dalších vnitřních dokumentech a pracovních náplních příslušných osob na vysoké škole. Vysoká škola prokáže, že nastavený systém je funkční.
2. Vysoká škola má zřízenu funkční radu pro vnitřní hodnocení a na všech úrovních řízení má vymezeny odpovědnosti za kvalitu vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností.
3. Na fungování vnitřního systému zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností jsou vyčleněny personální, materiální a finanční prostředky odpovídající velikosti a členění vysoké školy a rozsahu uskutečňované vzdělávací činnosti, tvůrčí činnosti a s nimi souvisejících činností.
4. Zodpovědnost za zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností je zakotvena na všech úrovních řízení vysoké školy a rozdělení zodpovědností v rámci systému zajišťování kvality je jednoznačně stanoveno.
5. Vysoká škola má srozumitelným způsobem popsáno propojení zajišťování a hodnocení kvality mezi vzdělávacími, tvůrčími a souvisejícími činnostmi vysoké školy a toto propojení odpovídajícím způsobem realizuje.
6. Hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností se opírá o procesy zpětné vazby; do těchto procesů jsou zapojováni akademičtí pracovníci, studenti, absolventi a odborníci dané vysoké školy nebo z jiného pracoviště než z dané vysoké školy.
7. Výsledky hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy jsou dostupné členům akademické obce dané vysoké školy a ostatním odborníkům na vysoké škole.
8. Hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností je prováděno pravidelně.
9. Vysoká škola průběžně hodnotí a zdokonaluje systém a procesy zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností.
10. Vnitřní systém zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností se opírá o systematické sledování všech souvisejících procesů vysoké školy.
11. Vysoká škola má zavedeny účinné kontrolní procesy a na ně navazující procesy směřující k nápravě zjištěných nedostatků.
12. Vysoká škola zveřejňuje základní informace o fungování vnitřního systému zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností, včetně pravidelných základních informací o dosažených výsledcích a případně přijatých opatřeních.
VI. Procesy schvalování, řízení a pravidelného hodnocení kvality studijních programů
1. Vnitřní předpisy a případně další vnitřní dokumenty vysoké školy vymezují procesy vzniku, schvalování a změn studijních programů.
2. Vnitřním předpisem a případně dalšími vnitřními dokumenty vysoké školy je vymezen soubor vnitřních požadavků na studijní programy, které si vysoká škola bude schvalovat na základě udělené institucionální akreditace. Tento soubor požadavků odpovídá standardům pro akreditaci studijního programu uvedeným v části druhé hlavě první oddílu A kapitolách II až IV, v části druhé hlavě první oddílu B a v části druhé hlavě druhé přiměřeně. Vysoká škola je schopna dodržování těchto požadavků a těchto standardů pro akreditaci studijního programu prokázat na kterémkoli studijním programu.
3. Vysoká škola má nastaveny účinné procesy pro sledování plnění schválených vnitřních požadavků na studijní programy a v případě jejich neplnění jsou nastaveny mechanismy zajišťující zjednávání nápravy.
4. Vysoká škola má zaveden účinný systém pravidelného hodnocení kvality studijních programů, který je zaměřen na dosahování cílů studia a jim odpovídajících výsledků učení a do nějž jsou zapojeni jak akademičtí pracovníci a studenti, tak další relevantní odborníci.
5. Systém vnitřního zajišťování a hodnocení kvality se vztahuje na všechny studijní programy uskutečňované vysokou školou včetně studijních programů uskutečňovaných ve spolupráci s jinými právnickými osobami.
VII. Podpůrné zdroje a administrativa
1. Vysoká škola je schopna zabezpečit dostatečné a provozuschopné výukové prostory.
2. Vysoká škola má vybudován funkční informační systém a komunikační prostředky, které zajišťují přístup k přesným a srozumitelným informacím o studijních programech, pravidlech studia a požadavcích spojených se studiem.
3. Služby knihoven a elektronické zdroje pro výuku jsou dostatečné a dostupné studentům.
4. Vysoká škola disponuje odpovídajícími podpůrnými službami a administrativními zdroji.
5. Uchazeči o studium a studenti mají k dispozici nabídku informačních a poradenských služeb souvisejících se studiem a s možností uplatnění absolventů studijních programů v praxi.
B. Požadavky na oblast vzdělávání
I. Rozsah a struktura vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání
1. Povaha, rozsah a struktura vzdělávací činnosti uskutečňované vysokou školou v dané oblasti vzdělávání odpovídá popisu této oblasti vzdělávání uvedenému v nařízení vlády o oblastech vzdělávání ve vysokém školství, vydaném podle § 44a odst. 3 zákona o vysokých školách.
2. Cíle, obsah a organizace studia v rámci dané oblasti vzdělávání jsou v souladu s posláním a strategickým záměrem vysoké školy a ostatními strategickými dokumenty vysoké školy.
II. Zajištění podmínek pro uskutečňování vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání
1. Tvůrčí činnost související s danou oblastí vzdělávání odpovídá charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci. Žádá-li vysoká škola o institucionální akreditaci pro oprávnění samostatně vytvářet a uskutečňovat bakalářské studijní programy akademického zaměření, magisterské studijní programy nebo doktorské studijní programy, musí uskutečňovat odpovídající vědeckou nebo uměleckou činnost; na tuto činnost se vztahují požadavky na tvůrčí činnost uváděné v těchto standardech pro institucionální akreditaci.
2. Celková struktura personálního zajištění výuky, tvůrčí činnosti a souvisejících činností akademickými pracovníky v dané oblasti vzdělávání odpovídá z hlediska kvalifikace, věku, délky týdenní pracovní doby a zkušeností s působením v zahraničí nebo v praxi charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá o institucionální akreditaci a žádanému typu nebo typům studijních programů a zajišťuje:
a) garantování úrovně kvality dané oblasti vzdělávání jako celku a jejího rozvoje,
b) garantování studijních programů v této oblasti a
c) garantování výuky těchto studijních programů.
3. Případné pracovní nebo služební poměry akademického pracovníka sjednané na dobu nejvýše jednoho roku s rozsahem týdenní pracovní doby nepřesahující 0,2 násobek stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníku práce se při posuzování požadavků na délku týdenní pracovní doby akademického pracovníka nezohledňují.
4. V případě studijních programů zdravotnického zaměření se požadavky na délku týdenní pracovní doby akademických pracovníků považují za splněné i tehdy, jestliže lze těmito požadavky stanovenou délku pracovní doby dosáhnout tím, že se k délce týdenní pracovní doby akademického pracovníka na vysoké škole přičte týdenní pracovní doba této osoby daná jejím pracovním poměrem k fakultní nemocnici nebo k jinému zdravotnickému zařízení, se kterým má vysoká škola uzavřenu smlouvu o spolupráci při zajištění klinické praktické výuky nebo výzkumné a vývojové činnosti.
5. Mezinárodní působení vysoké školy mající vztah k dané oblasti vzdělávání, zejména zahraniční mobility studentů a akademických pracovníků, jejich zapojení do činnosti zahraničních a zvláště mezinárodních odborných organizací a do mezinárodních výzkumných projektů, nebo integrace možnosti zahraničních mobilit do studia ve studijních programech, a předpoklady pro uskutečňování těchto činností odpovídají charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci.
6. Spolupráce s praxí odpovídá charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci.
7. Finanční, prostorové, přístrojové, informační a komunikační vybavení a další zabezpečení odpovídá charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci.
Část druhá
Standardy pro akreditaci studijního programu
Hlava I
Obecné požadavky
C. Požadavky na institucionální prostředí
I. Působnost orgánů vysoké školy
1. Vysoká škola má vymezen orgán vysoké školy, který plní působnost statutárního orgánu, a jsou vymezeny další orgány, jejich působnost, pravomoc a odpovědnost.
2. Vysoká škola má vymezeny působnosti, pravomoci a odpovědnosti orgánů jejích součástí k činnostem a jednáním, která se týkají tvorby a uskutečňování studijních programů a které tvoří funkční celek.
II. Vnitřní systém zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy
1. Na všech úrovních řízení vysoké školy jsou vymezeny pravomoci a odpovědnost za kvalitu vzdělávací činnosti, vědecké a výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti (dále jen "tvůrčí činnost") a s nimi souvisejících činností tak, aby tvořily funkční celek.
2. Vnitřním předpisem vysoké školy jsou podrobněji vymezeny procesy vzniku, schvalování a změn návrhů studijních programů před jejich předložením k akreditaci Národnímu akreditačnímu úřadu pro vysoké školství.
3. Pokud vysoká škola hodlá posuzovat splnění podmínek pro přijetí ke studiu ve studijním programu s použitím ustanovení § 48 odst. 4 písm. d) nebo § 48 odst. 5 písm. c) zákona o vysokých školách, jsou vytvořena pravidla, stanoveny principy a popsán proces posuzování splnění podmínky předchozího vzdělání.
4. Vysoká škola má přijata dostatečně účinná opatření zajišťující úroveň kvality kvalifikačních prací a systematicky dbá na kvalitu obhájených kvalifikačních prací a obhájených rigorózních prací. V rámci svých pravidel stanoví požadavky na způsob vedení těchto prací a kvalifikační požadavky na osoby, které vedou kvalifikační práce nebo rigorózní práce, a stanoví nejvyšší počet kvalifikačních prací nebo rigorózních prací, které může vést jedna osoba.
5. Zajištění a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností se opírá o procesy zpětné vazby, zejména ankety a kvantitativní a kvalitativní průzkumy, přičemž do těchto procesů jsou v reprezentativní míře zapojeni akademičtí pracovníci, studenti, věcně příslušné profesní komory, oborová sdružení nebo organizace zaměstnavatelů nebo další odborníci z praxe, s přihlédnutím k typům a případným profilům studijních programů.
6. Vysoká škola má v oblasti vzdělávací a tvůrčí činnosti nastaveny ukazatele, jejichž prostřednictvím sleduje míru úspěšnosti v přijímacím řízení, studijní neúspěšnost ve studijním programu, míru řádného ukončení studia studijního programu a uplatnitelnost absolventů.
III. Vzdělávací, tvůrčí a s nimi související činnosti vysoké školy
1. Vzdělávací a tvůrčí činnosti vysoké školy vycházejí ze soudobých poznatků v širším kontextu a mají mezinárodní charakter s přihlédnutím k typu a případnému profilu studijních programů, zejména:
a) jsou uskutečňovány zahraniční mobility studentů a akademických pracovníků,
b) jsou nabízeny studijní předměty vyučované v cizích jazycích nebo studijní programy uskutečňované v cizích jazycích.
2. Vysoká škola rozvíjí spolupráci s praxí s přihlédnutím k typům a případným profilům studijních programů; jde zejména o praktickou výuku, zadávání bakalářských, diplomových nebo disertačních prací (dále jen "kvalifikační práce"), zadávání rigorózních prací, přiznávání stipendií a zapojování odborníků z praxe do vzdělávacího procesu.
3. Vysoká škola komunikuje s profesními komorami, oborovými sdruženími, organizacemi zaměstnavatelů nebo dalšími odborníky z praxe a zjišťuje jejich očekávání a požadavky na absolventy studijních programů.
IV. Podpůrné zdroje a administrativa vysoké školy
1. Vysoká škola má vybudován funkční informační systém a komunikační prostředky, které zajišťují přístup k přesným a srozumitelným informacím o studijních programech, pravidlech studia a požadavcích spojených se studiem.
2. Služby knihoven a elektronické zdroje pro výuku jsou s přihlédnutím k typu a případnému profilu studijního programu dostatečné a dostupné studentům a akademickým pracovníkům.
3. Pro uchazeče o studium, studenty a další osoby je k dispozici nabídka informačních a poradenských služeb souvisejících se studiem a s možností uplatnění absolventů studijních programů v praxi.
4. Vysoká škola zajišťuje dostupné služby, stipendia a další podpůrná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole pro studenty se specifickými potřebami. Vysoká škola zejména:
a) v oblasti vyrovnávání podmínek studia studentů se specifickými potřebami vychází z obecně závazných právních předpisů,
b) zajišťuje poučený a lidskou důstojnost respektující přístup všech svých zaměstnanců ke studentům a uchazečům se specifickými potřebami,
c) zajišťuje, aby poskytované služby a úpravy realizované s cílem dosáhnout přístupnosti akademického života pro studenty se specifickými potřebami nevedly ke snižování studijních nároků.
5. Vysoká škola přijala dostatečně účinná opatření:
a) k ochraně duševního vlastnictví,
b) proti úmyslnému jednání proti dobrým mravům při studiu; zejména proti plagiátorství a podvodům při studiu.
D. Požadavky na studijní program
I. Soulad studijního programu s posláním vysoké školy a jeho cíle
1. Studijní program je z hlediska typu, formy a případného profilu v souladu s posláním a strategickým záměrem vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysoké školy (dále jen "strategický záměr vysoké školy") a ostatními strategickými dokumenty vysoké školy.
2. U studijního programu vysoká škola prokáže:
a) v případě akademicky zaměřeného bakalářského nebo magisterského studijního programu souvislost a propojení s tvůrčí činností vysoké školy,
b) v případě profesně zaměřeného bakalářského nebo magisterského studijního programu spolupráci v daném studijním programu s praxí,
c) v případě doktorského studijního programu souvislost a propojení s vědeckou nebo uměleckou činností vysoké školy.
3. Vysokou školou je zohledněn mezinárodní rozměr studijního programu, s přihlédnutím k typu a případnému profilu studijního programu.
II. Profil absolventa studijního programu a obsah studia ve studijním programu
1. Odborné znalosti, odborné dovednosti a obecné způsobilosti, které si absolventi studijního programu osvojují, jsou v souladu s daným typem a případným profilem studijního programu.
2. Studijní program je koncipován tak, aby student v průběhu studia při plnění studijních povinností prokázal schopnost používat získané odborné znalosti, odborné dovednosti a obecné způsobilosti alespoň v jednom cizím jazyce.
3. Vysoká škola má nastavena funkční pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů, včetně vymezení případné praktické výuky realizované případně i u jiné fyzické nebo právnické osoby a délky této praktické výuky, přičemž:
a) studijní plán akademicky zaměřeného bakalářského nebo magisterského studijního programu je sestaven tak, aby umožňoval studentům zejména získání teoretických znalostí potřebných pro výkon povolání včetně uplatnění v tvůrčí činnosti a dále osvojení nezbytných praktických dovedností,
b) studijní plán profesně zaměřeného bakalářského nebo magisterského studijního programu je sestaven tak, aby umožňoval studentům zejména zvládnutí praktických dovedností potřebných k výkonu povolání podložené získáním nezbytných teoretických znalostí,
c) studijní plán doktorského studijního programu je sestaven tak, aby umožňoval studentům získání znalostí a dovedností potřebných pro vědeckou nebo uměleckou činnost.
4. Studijní program má vymezeno rámcové uplatnění absolventů studijního programu a typické pracovní pozice, které může absolvent zastávat.
5. Standardní doba studia odpovídá průměrné studijní zátěži, obsahu a cílům studia a profilu absolventa studijního programu.
6. Obsah studia ve studijním programu odpovídá cílům studia a umožňuje dosažení stanoveného profilu absolventa studijního programu.
7. Studijní program má nastavenu a zdůvodněnu strukturu studijních předmětů, jejich rozsah a charakteristiku.
8. Obsah vyučovaných studijních předmětů, metody výuky, zajištění praktické výuky, způsob hodnocení, obsah státních zkoušek, témata a zaměření kvalifikačních prací jsou v souladu s plánovanými výsledky učení a profilem absolventa v daném studijním programu a vytvářejí logický celek. Na státní rigorózní zkoušky a témata rigorózních prací absolventů magisterských studijních programů, kteří získali akademický titul "magistr", se tento požadavek vztahuje přiměřeně.
III. Personální zabezpečení studijního programu
1. Vysoká škola má v dostatečné míře vymezeny pravomoci a odpovědnost garanta studijního programu tak, aby byla zajištěna kvalita studijního programu.
2. Je zajištěna garance studijního programu akademickým pracovníkem splňujícím podmínky stanovené v § 44 odst. 6 zákona o vysokých školách, s dostatečnou odbornou kvalifikací v daném studijním programu nebo ve studijním programu blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření. Garant je akademickým pracovníkem příslušné vysoké školy.
3. Studijní program je zabezpečen akademickými pracovníky, popřípadě i dalšími odborníky s příslušnou kvalifikací pro zajištění jednotlivých studijních předmětů.
4. Celková struktura akademických pracovníků zabezpečujících studijní program odpovídá z hlediska kvalifikace, věku, délky týdenní pracovní doby a zkušeností s působením v zahraničí nebo v praxi struktuře studijního plánu, cílům a případnému profilu studijního programu, přičemž:
a) v případě akademicky zaměřeného bakalářského nebo magisterského studijního programu akademičtí pracovníci vykonávají tvůrčí činnost, jež odpovídá tomuto nebo příbuznému studijnímu programu,
b) v případě profesně zaměřeného bakalářského nebo magisterského studijního programu je přiměřeně zajištěno zastoupení odborníků z praxe, kteří se podílejí na výuce,
c) v případě doktorského studijního programu akademičtí pracovníci vykonávají tvůrčí činnost, jež odpovídá tomuto nebo příbuznému studijnímu programu.
5. Počet akademických pracovníků zabezpečujících studijní program, o jehož akreditaci je žádáno, odpovídá typu studijního programu, oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých má být studijní program uskutečňován, formě studia, metodám výuky, předpokládanému počtu studentů a případnému profilu studijního programu; žádá-li vysoká škola o rozšíření nebo prodloužení platnosti akreditace studijního programu, je počet akademických pracovníků zabezpečujících studijní program dále přiměřený i skutečnému počtu studentů.
6. Vysoká škola má vypracovánu účinnou strategii personálního rozvoje akademických pracovníků a existují motivační nástroje k tomuto rozvoji.
7. Výuka, která probíhá mimo sídlo vysoké školy, s výjimkou odborných praxí, je zabezpečena obdobně kvalifikovanými pracovníky jako v sídle vysoké školy.
IV. Metody výuky a hodnocení výsledků studia
1. Při uskutečňování studijního programu se využívají moderní výukové metody odpovídající výsledkům učení studijního programu a přístupy podporující aktivní roli studentů v procesu výuky.
2. Poměr přímé výuky a samostudia odpovídá studijnímu programu, formě studia, případnému profilu studijního programu a metodám výuky.
3. Skladba studijní literatury a dále skladba výukových zdrojů a souborů informací, které nahradí studentovi přímou výuku (dále jen "studijní opora"), které jsou uvedeny v požadavcích studijních předmětů profilujícího základu, odráží aktuální stav poznání. Studentům je zajištěna dostupnost studijní literatury a studijních opor, které jsou uváděny v požadavcích studijních předmětů profilujícího základu.
4. Vysoká škola má zveřejněna kritéria, která odpovídají cílům studia a umožňují objektivní hodnocení a podle kterých jsou studenti hodnoceni. Hodnocení umožňuje studentům zlepšovat se během studia.
V. Tvůrčí činnost vztahující se ke studijnímu programu
Vysoká škola uskutečňuje tvůrčí činnost, která odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých má být studijní program příslušného typu uskutečňován, a hodnotí její výstupy s ohledem na případný profil studijního programu.
VI. Finanční, materiální a další zabezpečení studijního programu
1. Vysoká škola má zhodnoceny předpokládané finanční náklady na uskutečňování studijního programu, zejména náklady na přístrojové vybavení a jeho provoz, náklady na materiální a technické vybavení a jeho modernizaci, osobní náklady, náklady dalšího vzdělávání akademických pracovníků a výdaje na inovace, a má zajištěny odpovídající zdroje na pokrytí těchto nákladů.
2. Vysoká škola má zajištěnu infrastrukturu pro výuku ve studijním programu, zejména odpovídající materiální a technické zabezpečení, dostatečné a provozuschopné výukové a studijní prostory, vybavení učeben a laboratoří pomůckami a laboratorním a výukovým zařízením, které odpovídá danému typu studijního programu a v případě bakalářského nebo magisterského studijního programu i profilu studijního programu, a počtu studentů.
3. Studenti mají dostatečný přístup k odborné literatuře a dalším informačním zdrojům odpovídajícím danému typu studijního programu a v případě bakalářského nebo magisterského studijního programu i profilu studijního programu.
4. Materiální a technické zabezpečení studijního programu uskutečňovaného mimo sídlo vysoké školy musí být srovnatelné se zabezpečením zajištěným při uskutečňování studijního programu v sídle vysoké školy. Je-li mimo sídlo vysoké školy uskutečňovaná pouze praktická výuka, musí materiální a technické zabezpečení odpovídat potřebám této výuky.
Hlava II
Specifikace požadavků pro jednotlivé typy a formy studijních programů
A. Obecné požadavky pro všechny typy a formy studijních programů
1. Akademický pracovník může být na vysokých školách:
a) garantem nejvýše jednoho studijního programu,
b) garantem nejvýše jednoho bakalářského studijního programu a jednoho magisterského studijního programu téhož, blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření,
c) garantem nejvýše jednoho magisterského studijního programu a jednoho doktorského studijního programu téhož, blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření, nebo
d) garantem v oblasti umění nejvýše jednoho bakalářského studijního programu, jednoho magisterského studijního programu a jednoho doktorského studijního programu téhož, blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření,
uskutečňovaných v českém jazyce a v případě studijního programu téhož obsahového zaměření v českém a cizím jazyce.
2. Garant studijního programu působí na vysoké škole jako akademický pracovník na základě pracovního nebo služebního poměru nebo poměrů s celkovou týdenní pracovní dobou odpovídající stanovené týdenní pracovní době podle § 79 zákoníku práce. V případě, že jde o studijní program uskutečňovaný na součásti vysoké školy, platí též, že garant studijního programu působí na této součásti jako akademický pracovník na základě pracovního nebo služebního poměru podle věty první s týdenní pracovní dobou odpovídající alespoň polovině stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníku práce.
3. Případné další pracovní nebo služební poměry garanta studijního programu, na základě kterých působí jako akademický pracovník na téže nebo jiných vysokých školách nebo na zahraniční vysoké škole nebo tuzemské právnické osobě podle § 93a zákona o vysokých školách, nezakládají povinnost výkonu práce nebo přítomnosti na pracovišti v celkovém rozsahu přesahujícím polovinu stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníku práce.
4. Základní teoretické studijní předměty profilujícího základu studijního programu mají garanty, kteří se významně podílejí na jejich výuce, například vedením přednášek. Studijní program je dostatečně personálně zabezpečen i z hlediska doby platnosti jeho akreditace a perspektivy jeho rozvoje, a to zejména se zřetelem na:
a) délku týdenní pracovní doby garantů základních teoretických studijních předmětů profilujícího základu studijního programu,
b) dobu, na kterou je pracovní poměr těchto zaměstnanců k dané vysoké škole sjednán nebo na kterou je jeho sjednání zajištěno.
5. V případě, že součet týdenní pracovní doby akademického pracovníka ze všech uzavřených pracovních nebo služebních poměrů na činnost akademického pracovníka na téže nebo jiné vysoké škole přesáhne 1,5 násobek stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníku práce, nebude tento akademický pracovník brán v úvahu při posuzování personálního zabezpečení studijního programu na žádné vysoké škole.
6. Případné pracovní nebo služební poměry akademického pracovníka sjednané na dobu nejvýše jednoho roku s rozsahem týdenní pracovní doby nepřesahující 0,2 násobek stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníku práce se při posuzování požadavků na délku týdenní pracovní doby akademického pracovníka nezohledňují.
7. V případě studijních programů zdravotnického zaměření se požadavky na délku týdenní pracovní doby akademických pracovníků považují za splněné i tehdy, jestliže lze těmito požadavky stanovenou délku pracovní doby dosáhnout tím, že se k délce týdenní pracovní doby akademického pracovníka na vysoké škole přičte týdenní pracovní doba této osoby daná jejím pracovním poměrem k fakultní nemocnici nebo k jinému zdravotnickému zařízení, se kterým má vysoká škola uzavřenu smlouvu o spolupráci při zajištění klinické a praktické výuky nebo výzkumné a vývojové činnosti.
8. U odborníků z praxe je uvedeno jejich působení v oboru za posledních 5 let.
9. Nejde-li o studijní program v oblasti umění, mají vyučující zajišťující jeho uskutečňování vysokoškolské vzdělání získané absolvováním alespoň magisterského studijního programu nebo jeho ekvivalent získaný na zahraniční vysoké škole.
10. V případě studijních programů, které mají být uskutečňovány ve spolupráci se zahraniční vysokou školou podle § 47a zákona o vysokých školách, je doložena platnost zahraniční akreditace nebo jiné formy uznání obsahově souvisejícího zahraničního vysokoškolského studijního programu podle právních předpisů domovského státu zahraniční vysoké školy, popřípadě je doloženo podání žádosti zahraniční vysoké školy o tuto zahraniční akreditaci nebo uznání; příslušné právní předpisy domovského státu zahraniční vysoké školy jsou konkrétně určeny.
B. Obecné požadavky na bakalářské studijní programy
I. Obsah studia v bakalářském studijním programu
1. Obsah studia v bakalářském studijním programu vychází z aplikace soudobých poznatků a metod tvůrčí činnosti v dané oblasti vzdělávání.
2. Součástí obsahu studia v bakalářském studijním programu jsou základní teoretické disciplíny.
II. Personální zabezpečení bakalářského studijního programu
1. Garantem bakalářského studijního programu je akademický pracovník, který byl jmenován profesorem nebo jmenován docentem anebo má vědeckou hodnost "kandidáta věd" (ve zkratce "CSc.") nebo vzdělání získané absolvováním doktorského studijního programu (dále jen "vědecká hodnost").
2. Základní teoretické studijní předměty profilujícího základu bakalářského studijního programu jsou garantovány akademickými pracovníky jmenovanými profesorem nebo docentem anebo akademickými pracovníky s vědeckou hodností; studijní předměty profilujícího základu studijních programů z oblasti umění mohou být též garantovány akademickými pracovníky s odpovídající uměleckou erudicí. Garanti těchto studijních předmětů se podílejí na jejich výuce.
C. Akademicky zaměřený bakalářský studijní program
1. Garant akademicky zaměřeného bakalářského studijního programu má odbornou kvalifikaci vztahující se k danému bakalářskému studijnímu programu nebo studijnímu programu blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření a v posledních pěti letech vykonával vědeckou nebo uměleckou činnost, jež odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých má být bakalářský studijní program uskutečňován.
2. Vysoká škola uskutečňuje vědeckou nebo uměleckou činnost, která odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých má být bakalářský studijní program uskutečňován.
D. Profesně zaměřený bakalářský studijní program
1. Garant profesně zaměřeného bakalářského studijního programu má odbornou kvalifikaci vztahující se k danému bakalářskému studijnímu programu nebo ke studijnímu programu blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření a v posledních pěti letech vykonával tvůrčí činnost, jež odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých má být bakalářský studijní program uskutečňován, anebo během této doby působil ve věcně odpovídající odborné praxi.
2. Obsah profesně zaměřeného bakalářského studijního programu zohledňuje specifika spojená s potřebou spolupráce s praxí.
3. Personální zajištění profesně zaměřeného bakalářského studijního programu zahrnuje taktéž dostatečné zapojení odborníků z praxe.
4. Studijní plán profesně zaměřeného bakalářského studijního programu je koncipován tak, aby obsahoval praxi studentů v rozsahu alespoň 12 týdnů.
E. Obecné požadavky na magisterské studijní programy
I. Obsah studia v magisterském studijním programu
Obsah studia v magisterském studijním programu vychází ze soudobého stavu vědeckého poznání a tvůrčí činnosti v dané oblasti vzdělávání.
II. Personální zabezpečení magisterského studijního programu
1. Garantem magisterského studijního programu je akademický pracovník, který byl jmenován profesorem nebo jmenován docentem v oboru, který odpovídá dané oblasti nebo oblastem vzdělávání v rámci které nebo v rámci kterých má být daný magisterský studijní program uskutečňován, a který v daném oboru v posledních pěti letech vykonával vědeckou nebo uměleckou činnost.
2. Studijní předměty profilujícího základu magisterského studijního programu jsou garantovány akademickými pracovníky s vědeckou hodností; studijní předměty profilujícího základu studijních programů z oblasti umění mohou být též garantovány akademickými pracovníky s odpovídající uměleckou erudicí. Garanti těchto studijních předmětů se dostatečně podílejí na jejich výuce.
3. Základní teoretické studijní předměty profilujícího základu magisterského studijního programu jsou garantovány akademickými pracovníky jmenovanými profesorem nebo jmenovanými docentem v oboru, který odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých má být daný magisterský studijní program uskutečňován nebo v oboru příbuzném; základní teoretické studijní předměty profilujícího základu studijních programů z oblasti umění mohou být též garantovány akademickými pracovníky s odpovídající uměleckou erudicí. Garanti těchto studijních předmětů se dostatečně podílejí na jejich výuce.
III. Tvůrčí činnost
1. Vysoká škola uskutečňuje vědeckou nebo uměleckou činnost, která odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých studijní program je nebo má být uskutečňován, a která odpovídá typu studijního programu.
2. Vysoká škola umožňuje studentům účastnit se vědecké nebo umělecké činnosti vysoké školy.
IV. Oprávnění konat státní rigorózní zkoušky pro absolventy magisterského studijního programu, kteří získali akademický titul "magistr"
1. Obsah státní rigorózní zkoušky a témata rigorózních prací souvisejí s magisterským studijním programem podle § 78 odst. 10 zákona o vysokých školách, který vysoká škola uskutečňuje, nebo o jehož akreditaci žádá, nebo s doktorským studijním programem téhož, blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření s příslušným magisterským studijním programem podle § 78 odst. 10 zákona o vysokých školách, který vysoká škola uskutečňuje, a vycházejí ze soudobého stavu vědeckého poznání a tvůrčí činnosti v daném oboru.
2. Vysoká škola má zveřejněna pravidla vymezující požadavky na státní rigorózní zkoušky a na rigorózní práce a upravující organizační postupy při přípravě na státní rigorózní zkoušky a na obhajoby rigorózních prací.
F. Akademicky zaměřený magisterský studijní program
1. Vysoká škola uskutečňuje vědeckou nebo uměleckou činnost s mezinárodním rozměrem, která odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, ve které nebo ve kterých má být studijní program uskutečňován.
2. Vysoká škola je řešitelem vědeckých nebo uměleckých projektů v České republice nebo v zahraničí, které se odborně vztahují k oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých studijní program je nebo má být uskutečňován.
G. Profesně zaměřený magisterský studijní program
1. Vysoká škola je nebo v posledních třech letech byla řešitelem vědeckých nebo uměleckých projektů anebo projektů aplikovaného nebo smluvního výzkumu v České republice nebo v zahraničí, které se odborně vztahují k oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých studijní program je nebo má být uskutečňován.
2. Studijní plán profesně zaměřeného magisterského studijního programu je koncipován tak, aby obsahoval praktickou výuku studentů v rozsahu alespoň 6 týdnů.
3. Studijní plán profesně zaměřeného magisterského studijního programu, který podle § 46 odst. 2 věty druhé zákona o vysokých školách nenavazuje na bakalářský studijní program, je koncipován tak, aby obsahoval praktickou výuku studentů v rozsahu alespoň 18 týdnů.
H. Obecné požadavky na doktorské studijní programy
I. Obsah studia v doktorském studijním programu
1. Obsah studia v doktorském studijním programu vychází ze soudobého stavu vědeckého poznání nebo umělecké tvorby v dané oblasti vzdělávání, odpovídá cílům studia a umožňuje dosažení stanoveného profilu absolventa studijního programu.
2. Povinné odborné studijní předměty doktorského studijního programu nejsou obsahově shodné s povinnými studijními předměty bakalářského nebo magisterského studijního programu; v případě povinných odborných studijních předmětů doktorského studijního programu z oblasti umění nejsou obsahově shodné s povinnými studijními předměty odpovídajícího bakalářského nebo magisterského studijního programu.
3. Součástí studijních povinností v doktorském studijním programu je absolvování části studia na zahraniční instituci v délce nejméně jednoho měsíce nebo účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí nebo jiná forma přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci.
4. Předpokladem pro veřejnou obhajobu disertační práce je předložení odborných výstupů tvůrčí činnosti.
5. Ze zadání disertačních prací vyplývá, že jejich vypracování bude vyžadovat samostatnou tvůrčí činnost studenta.
6. Témata disertačních prací odpovídají vědeckému nebo uměleckému zaměření vysoké školy.
7. Pokud je nebo má být doktorský studijní program uskutečňován vysokou školou ve spolupráci s pracovišti Akademie věd České republiky, pak musí být zabezpečení studijního programu doloženo dohodou s Akademií věd České republiky a dohodami s pracovišti Akademie věd České republiky s postavením veřejné výzkumné instituce, které se budou na uskutečňování jednotlivých doktorských studijních programů podílet.
II. Personální zabezpečení doktorského studijního programu
1. Garantem doktorského studijního programu je akademický pracovník, který byl jmenován profesorem nebo jmenován docentem v oboru, který odpovídá danému studijním programu nebo programu blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření, a který v daném oboru v posledních pěti letech vykonával vědeckou nebo uměleckou činnost.
2. Školiteli studentů doktorského studijního programu mohou být pouze docenti a profesoři a popřípadě další odborníci svědeckou hodností schválení příslušnou vědeckou nebo uměleckou radou; školiteli studentů doktorských studijních programů z oblasti umění mohou být též odborníci s odpovídající uměleckou erudicí.
3. Členy oborové rady doktorského studijního programu mohou být pouze ti, kteří v posledních 5 letech vykonávali tvůrčí činnost, která odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých má být uskutečňován doktorský studijní program.
4. Oborovou radu doktorského studijního programu tvoří jak akademičtí pracovníci a popřípadě další odborníci, kteří na dané vysoké škole působí na základě pracovního poměru nebo pracovních poměrů nebo služebních poměrů s celkovým součtem týdenní pracovní doby odpovídajícím alespoň polovině stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníku práce, tak i odborníci mimo danou vysokou školu.
III. Tvůrčí činnost
1. Vysoká škola uskutečňuje vědeckou nebo uměleckou činnost s mezinárodním rozměrem, která odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých je nebo má být doktorský studijní program uskutečňován, a která odpovídá typu studijního programu.
2. Vysoká škola nebo její součást je dlouhodobě řešitelem vědeckých nebo uměleckých projektů v České republice nebo v zahraničí, které se odborně vztahují k oblasti nebo oblastem vzdělávání, do které nebo do kterých patří studijní program, o jehož akreditaci jde.
I. Specifické požadavky na distanční a kombinovanou formu studia
1. Vysoká škola prokáže, že navrhovaný způsob uskutečňování studijního programu v distanční a kombinované formě studia je funkční.
2. Bakalářské a magisterské studijní programy v kombinované formě studia jsou navrženy tak, aby obsahovaly alespoň 80 hodin přímé výuky za semestr, s výjimkou posledního semestru studia, věnovaného především zpracování kvalifikační práce.
J. Specifické požadavky na studijní předměty v distanční formě studia
1. Studijní předměty uskutečňované v distanční formě studia jsou zajištěny studijními oporami. Pro každý takový studijní předmět jsou specifikovány studijní opory, výuka s využitím výpočetní techniky a internetu, způsob kontaktu s vyučujícím, včetně systému konzultací a zajištění možnosti komunikace mezi studenty navzájem.
2. Studijní opory pro studium v cizím jazyce jsou zpracovány v příslušném cizím jazyce.
K. Specifické požadavky na studijní programy uskutečňované v cizím jazyce
1. Pro studium ve studijním programu uskutečňovaném v cizím jazyce je k dispozici překlad příslušných vnitřních předpisů do příslušného cizího jazyka.
2. Informace o přijímacím řízení a o průběhu studia ve studijním programu uskutečňovaném v cizím jazyce jsou pro uchazeče o studium a studenty dostupné v příslušném cizím jazyce na internetových stránkách vysoké školy.
3. Je-li součástí studia ve studijním programu uskutečňovaném v cizím jazyce i odborná praxe, zabezpečuje vysoká škola odborné vedení a další podmínky pro uskutečňování této praxe v příslušném cizím jazyce.
4. Kvalifikační práce ve studijním programu uskutečňovaném v cizím jazyce jsou vypracovávány v cizím jazyce, ve kterém je studijní program uskutečňován. Oponentské posudky jsou zajištěny v příslušném cizím jazyce a dále v anglickém nebo českém jazyce.
5. Ve studijním programu uskutečňovaném v cizím jazyce jsou zajištěny informace a komunikace o rozvrhu studia, o povinnostech vyplývajících ze studia ve studijním programu, o dokladech o studiu a o dalších informacích souvisejících se studiem v příslušném cizím jazyce.
6. Akademičtí pracovníci a další odborníci, kteří se podílejí na zajištění přednášek, seminářů a dalších forem výuky ve studijním programu uskutečňovaném v cizím jazyce, mají dostatečné znalosti daného cizího jazyka.
7. Studenti a akademičtí pracovníci mají přístup k informačním zdrojům a dalším, zejména poradenským, službám v cizím jazyce, ve kterém je uskutečňován studijní program.
Část třetí
Standardy pro akreditaci habilitačního řízení
A. Požadavky na institucionální prostředí
I. Působnost orgánů vysoké školy
1. Vysoká škola má vymezen orgán vysoké školy, který plní působnost statutárního orgánu, a jsou vymezeny další orgány, jejich působnost, pravomoc a odpovědnost.
2. Vysoká škola má vymezeny působnosti, pravomoci a odpovědnosti orgánů jejích součástí k činnostem a jednáním, týkající se habilitačního řízení, které tvoří funkční celek.
B. Posouzení zkušeností vysoké školy s vědeckou nebo uměleckou činností a vzdělávací činností, které odpovídají oborům habilitačního řízení.
I. Vymezení oboru habilitačního řízení
Obor, pro který vysoká škola žádá o akreditaci habilitačního řízení, je jasně vymezen.
II. Kvalita, rozsah a intenzita vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy ve vztahu k oboru habilitačního řízení
1. Vysoká škola vykazuje v oboru habilitačního řízení dlouhodobou vědeckou nebo uměleckou činnost s mezinárodním rozsahem v kvalitě, intenzitě a rozsahu, které odpovídají povaze tohoto řízení.
2. Vysoká škola nebo její součást je dlouhodobě řešitelem vědeckých nebo uměleckých projektů v České republice nebo v zahraničí, které se odborně vztahují k oboru habilitačního řízení, o jehož akreditaci jde.
3. Vysoká škola uskutečňuje doktorský studijní program, který svým zaměřením odpovídá oboru habilitačního řízení, po dobu nejméně dvojnásobku jeho standardní doby studia.
4. Obor, ve kterém vysoká škola hodlá uskutečňovat habilitační řízení, je zajištěn alespoň dvěma akademickými pracovníky, kteří byli na základě habilitačního řízení jmenováni docentem v daném nebo příbuzném oboru, kteří:
a) mají odpovídající publikační nebo uměleckou činnost za posledních 5 let související s oborem (podle povahy jednotlivých vědních oborů se jedná zejména o publikace ve významných impaktovaných časopisech, recenzovaných odborných časopisech, monografie, zvané plenární přednášky na zahraničních konferencích; v uměleckých oborech odpovídající umělecká díla),
b) splňují podmínku, že lze u nich předpokládat jejich vědecké nebo umělecké působení na dané vysoké škole v daném oboru po dobu platnosti akreditace,
c) působí na vysoké škole jako akademičtí pracovníci na základě pracovního nebo služebního poměru s týdenní pracovní dobou odpovídající alespoň 0,6 násobku stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníku práce, v případě, že jde o obor na součásti vysoké školy, vztahuje se tato podmínka na působení na této součásti; součet jejich týdenní pracovní doby ze všech uzavřených pracovních nebo služebních poměrů na činnost akademického pracovníka na téže nebo jiné vysoké škole nebo na zahraniční vysoké škole nebo tuzemské právnické osobě podle § 93a zákona o vysokých školách nepřesáhne 1,5 násobek stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníkem práce,
d) nezajišťují obory habilitačního řízení ani obory řízení ke jmenování profesorem na jiné vysoké škole.
5. Případné pracovní nebo služební poměry akademického pracovníka sjednané na dobu nejvýše jednoho roku s rozsahem týdenní pracovní doby nepřesahující 0,2 násobek stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníku práce se při posuzování požadavků na délku týdenní pracovní doby akademického pracovníka nezohledňují.
6. V případě oboru zdravotnického zaměření se požadavky na délku týdenní pracovní doby akademických pracovníků považují za splněné i tehdy, jestliže lze těmito požadavky stanovenou délku pracovní doby dosáhnout tím, že se k délce týdenní pracovní doby akademického pracovníka na vysoké škole přičte týdenní pracovní doba této osoby daná jejím pracovním poměrem k fakultní nemocnici nebo k jinému zdravotnickému zařízení, se kterým má vysoká škola uzavřenu smlouvu o spolupráci při zajištění klinické a praktické výuky nebo výzkumné a vývojové činnosti.
7. Na vysoké škole působí odborní asistenti s odpovídající vědeckou nebo uměleckou činností a s perspektivou habilitačního řízení v daném nebo příbuzném oboru habilitačního řízení; v případě, že jde o obor na součásti vysoké školy, vztahuje se tato podmínka na působení na této součásti.
8. Alespoň dva členové vědecké rady vysoké školy nebo umělecké rady vysoké školy musejí být významnými odborníky v daném oboru habilitačního řízení nebo v oboru habilitačního řízení, který svým zaměřením odpovídá ve smyslu § 82 odst. 6 písm. b) zákona o vysokých školách stejné oblasti vzdělávání. Jde-li o obor uskutečňovaný na součásti vysoké školy, musejí dále alespoň dva členové vědecké nebo umělecké rady této součásti být významnými odborníky v daném oboru habilitačního řízení nebo v oboru habilitačního řízení, který svým zaměřením odpovídá ve smyslu § 82 odst. 6 písm. b) zákona o vysokých školách stejné oblasti vzdělávání.
C. Pravidla a postupy habilitačního řízení
1. Vysoká škola má zveřejněná pravidla konkretizující požadavky a postupy při habilitačním řízení, včetně vymezení pravomocí, odpovědností a úpravy postupu při střetu zájmů jednotlivých orgánů, zejména rektora, prorektorů, děkana, proděkanů, členů habilitačních komisí a oponentů. Tato pravidla tvoří funkční celek.
2. Vysoká škola umožňuje účastnit se habilitačního řízení i uchazečům z jiných institucí.
D. Požadavky kladené na uchazeče habilitačního řízení
1. Pravidla habilitačního řízení vymezují v souladu se zákonem o vysokých školách požadavky na uchazeče ve směru jeho dosavadní vzdělávací a tvůrčí činnosti a mezinárodního rozměru v těchto činnostech.
2. Pravidla a postupy habilitačního řízení poskytují záruku, že budou jednoznačně a nestranně ověřeny zákonem o vysokých školách stanovené požadavky na uchazeče.
Část čtvrtá
Standardy pro akreditaci řízení ke jmenování profesorem
A. Požadavky na institucionální prostředí
I. Působnost orgánů vysoké školy
1. Vysoká škola má vymezen orgán vysoké školy, který plní působnost statutárního orgánu, a jsou vymezeny další orgány, jejich působnost, pravomoc a odpovědnost.
2. Vysoká škola má vymezeny působnosti, pravomoci a odpovědnosti orgánů jejích součástí k činnostem a jednáním, týkající se řízení ke jmenování profesorem, které tvoří funkční celek.
B. Posouzení zkušeností vysoké školy s vědeckou nebo uměleckou činností a vzdělávací činností, které odpovídají oborům řízení ke jmenování profesorem
I. Vymezení oboru řízení ke jmenování profesorem
Obor, pro který vysoká škola žádá o akreditaci řízení ke jmenování profesorem, je jasně vymezen.
II. Kvalita, rozsah a intenzita vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy ve vztahu k oboru řízení ke jmenování profesorem
1. Vysoká škola vykazuje v oboru řízení ke jmenování profesorem dlouhodobou vědeckou nebo uměleckou činnost v kvalitě, intenzitě a rozsahu, které odpovídají povaze tohoto řízení.
2. Vysoká škola nebo její součást je dlouhodobě řešitelem vědeckých nebo uměleckých projektů v České republice nebo v zahraničí, které se odborně vztahují k oboru řízení ke jmenování profesorem, o jehož akreditaci jde.
3. Vysoká škola uskutečňuje doktorský studijní program, který svým zaměřením odpovídá oboru řízení ke jmenování profesorem, po dobu nejméně dvojnásobku jeho standardní doby studia.
4. Obor, ve kterém vysoká škola hodlá uskutečňovat řízení ke jmenování profesorem, je zajištěn alespoň dvěma akademickými pracovníky, z nichž jeden byl jmenován profesorem v daném nebo příbuzném oboru a jeden byl jmenován profesorem nebo byl na základě habilitačního řízení jmenován docentem v daném nebo příbuzném oboru a kteří splňují podmínky uvedené v části třetí oddílu B kapitole II bodech 4 až 6.
5. Na vysoké škole působí odborní asistenti s odpovídající vědeckou nebo uměleckou činností a s perspektivou habilitačního řízení v daném nebo příbuzném oboru habilitačního řízení; v případě, že jde o obor na součásti vysoké školy, vztahuje se tato podmínka na působení na této součásti.
6. Alespoň dva členové vědecké rady vysoké školy nebo umělecké rady vysoké školy musejí být významnými odborníky v daném oboru řízení ke jmenování profesorem nebo v oboru řízení ke jmenování profesorem, který svým zaměřením odpovídá ve smyslu § 82 odst. 6 písm. b) zákona o vysokých školách stejné oblasti vzdělávání. Jde-li o obor uskutečňovaný na součásti vysoké školy, musejí dále alespoň dva členové vědecké nebo umělecké rady této součásti být významnými odborníky v daném oboru řízení ke jmenování profesorem nebo v oboru řízení ke jmenování profesorem, který svým zaměřením odpovídá ve smyslu § 82 odst. 6 písm. b) zákona o vysokých školách stejné oblasti vzdělávání.
C. Pravidla a postupy řízení ke jmenování profesorem
1. Vysoká škola má zveřejněná pravidla konkretizující požadavky a postupy při řízení ke jmenování profesorem, včetně vymezení pravomocí, odpovědností a úpravy postupu při střetu zájmů jednotlivých orgánů, zejména rektora, prorektorů, děkana, proděkanů a členů komisí působících v řízení ke jmenování profesorem. Tato pravidla tvoří funkční celek.
2. Vysoká škola umožňuje účastnit se řízení ke jmenování profesorem i uchazečům z jiných institucí.
D. Požadavky kladené na uchazeče řízení ke jmenování profesorem
1. Pravidla řízení ke jmenování profesorem vymezují v souladu se zákonem o vysokých školách požadavky na uchazeče ve směru jeho dosavadní vzdělávací a tvůrčí činnosti a mezinárodního rozměru v těchto činnostech.
2. Pravidla a postupy řízení ke jmenování profesorem poskytují záruku, že budou jednoznačně a nestranně ověřeny zákonem o vysokých školách stanovené požadavky na uchazeče.
******************************************************************