Usnesení - K nemožnosti přechodu některých věcí z majetku státu do vlastnictví obcí v případě uplatnění nároku na jejich vydání

USNESENÍÚstavního souduze dne 22. 3. 2007K nemožnosti přechodu některých věcí z majetku státu do vlastnictví obcí v případě uplatnění nároku na jejich vydánísp. zn./č. j.:III. ÚS 630/06-1Související legislativa ČR:§ 1, § 2 zákona č. 172/1991 Sb.§ 5, § 13 zákona č. 229/1992 Sb.čl. 11 usnesení č. 2/1993 Sb.Právní věta:Ústavní soud připomíná, že ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o půdě") výslovně stanoví, že povinná osoba je povinna s nemovitostmi až do jejich vydání oprávněné osobě nakládat s péčí řádného hospodáře a ode dne účinnosti tohoto zákona nemůže tyto věci, jejich součásti a příslušenství převést do vlastnictví jiného. Takové právní úkony jsou neplatné. Ustanovení § 5 odst. 3 zákona o půdě platilo ode dne, kdy tento zákon nabyl účinnosti, a povinným osobám bylo zakázáno převádět věci na jiné osoby bez ohledu na to, zda byl uplatněn nárok na vydání či nikoliv.Vzhledem ke smyslu zákona o půdě, kterým je odčinění alespoň některých majetkových křivd, je třeba restituční nároky považovat za nároky primární, a to i za cenu zásahu do již provedených majetkoprávních posunů. Jakýkoliv jiný výklad by totiž činil blokační ustanovení § 5 odst. 3 zákona o půdě bezcenným.Ústavní soud připomíná svou ustálenou judikaturu vztahující se k aplikaci ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů, dle níž obec nemůže své vlastnické právo odvozovat podle zákona č. 172/1991 Sb., pokud předmětné nemovitosti nepředstavují tzv. historické vlastnictví obce. V posuzované kauze šlo o soukromý majetek, který žalovaní darovali smlouvou o bezplatném předání majetku do vlastnictví československého státu v roce 1978. Převod tohoto majetku ze strany bývalého Městského národního výboru v Olomouci na město Olomouc je proto neplatný. Z toho důvodu nebylo město Olomouc ke dni účinnosti zákona o půdě, tj. k datu 24. 6. 1991, vlastníkem předmětných nemovitostí, a ani jejich držitelem. Na tento majetek se proto plně vztahuje ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 172/1991 Sb., které stanoví, že do vlastnictví obcí nepřecházejí věci z vlastnictví České republiky, k jejichž vydání uplatní nárok oprávněná osoba podle zvláštního předpisu. Jde o ustanovení obecně platné, vztahující se nejen na zvláštní předpisy již vydané, ale bez omezení též na předpisy následné.K zásahu do ústavně zaručeného práva stěžovatele na ochranu jeho majetku zakotveného v čl. 11 Listiny v dané věci nedošlo. Protože podle ustálené judikatury Ústavního soudu čl. 11 Listiny garantuje vlastnické právo již konstituované, existující, a nikoli pouhý tvrzený nárok na ně, Ústavní soud dovozuje, že tento článek v souzené věci není aplikovatelný.
Tento dokument je pouze pro uživatele s aktivním předplatným

Pro získání předplatného kontaktujte klientské centrum

Co získate s předplatným?
  • Více než 60.000 dokumentů
  • Novinky a aktuality každý den
  • Dotazy a odpovědi z praxe
  • Uživatelské fórum
  • S naším kalendářem vám nic neunikne