OSWALD

500/2002 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví

znění účinné od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014


500/2002 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva financí
ze dne 6. listopadu 2002,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví
ve znění vyhlášek č. 472/2003 Sb., č. 397/2005 Sb., č. 349/2007 Sb., č. 469/2008 Sb., č. 419/2010 Sb., č. 413/2011 Sb. a č. 467/2013 Sb.



Ministerstvo financí stanoví podle § 37a odst. 1 k provedení § 4 odst. 2, § 14 odst. 1, § 18 odst. 4, § 22 odst. 3 a § 23 odst. 2 a 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 353/2001 Sb., (dále jen "zákon"):


ČÁST PRVNÍ
Předmět úpravy a působnost


§ 16

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 1a) a upravuje:
a) rozsah a způsob sestavování účetní závěrky a vyhotovení výroční zprávy; uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce; uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce; uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce; uspořádání, označování a obsahové vymezení položek konsolidované účetní závěrky; metody konsolidace účetní závěrky a postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku;
b) uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu; směrnou účtovou osnovu; účetní metody; metody přechodu z daňové evidence podle zákona upravujícího daně z příjmů na účetnictví;
c) metodu ocenění při pořízení souboru hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením;
d) metodu oceňování při přeměně obchodní korporace podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev (dále jen "zákon o přeměnách"), včetně úprav prováděných v rámci přeměn obchodní korporace ke dni zápisu do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného dne;
e) metodu sestavení zahajovací rozvahy při přeměně obchodní korporace;
f) úpravy při přeshraniční přeměně nebo převodu obchodního závodu nebo jeho části, zejména organizační složky nebo pobočky (dále jen "obchodní závod");
g) metodu ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem, včetně možnosti použití způsobu oceňování podle § 24 odst. 3 písm. a) bodu 1 v případě přeshraniční přeměny, vkladu nebo prodeje obchodního závodu;
h) ocenění majetku a závazků při přeměně obchodní korporace včetně okamžiku účtování o ocenění reálnou hodnotou.

------------------------------------------------------------------
1a) Čtvrtá směrnice Rady ze dne 25. července 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách určitých forem společností (78/660/EHS), ve znění směrnic Rady 83/349/EHS, 84/569/EHS, 89/666/EHS, 90/604/EHS, 90/605/EHS, 94/8/ES, 1999/60/ES, 2003/38/ES a směrnic Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES, 2003/51/ES, 2006/43/ES, 2006/46/ES a 2009/49/ES.
Sedmá směrnice Rady ze dne 13. června 1983, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách (83/349/EHS), ve znění směrnic Rady 89/666/EHS, 90/604/EHS, 90/605/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES, 2003/51/ES, 2006/43/ES, 2006/46/ES, 2006/99/ES a 2009/49/ES.


§ 25

(1) Vyhláška se vztahuje na účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) a b), d) až i) a l) zákona, s výjimkou účetních jednotek uvedených v odstavci 2.

(2) Z účetních jednotek uvedených v odstavci 1 se tato vyhláška nevztahuje na účetní jednotky podle § 19a zákona, pokud zvláštní právní předpis 1c) nestanoví jinak, a na účetní jednotky, jejichž účetnictví upravuje zvláštní právní předpis 1d). Dále se tato vyhláška, s výjimkou § 62 odst. 25, nevztahuje na účetní jednotky podle § 23a zákona.

(3) Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu,
a) tvoří opravné položky a rezervy pouze podle zvláštních právních předpisů, 1e) a proto použijí ustanovení § 16, 26, 31, 55 a 57 přiměřeně,
b) neoceňují majetek a závazky reálnou hodnotou podle § 27 zákona, s výjimkou přeměny bytových družstev, a nepoužijí ustanovení § 14, 39, § 5155, § 58, 60 a 69, v rozsahu v jakém upravují oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou,
c) sestavují účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu.

------------------------------------------------------------------
1c) Například zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
1d) Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 503/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů.
1e) Například zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.


ČÁST DRUHÁ
Účetní závěrka


HLAVA I
Rozsah a způsob sestavování účetní závěrky


§ 34

(1) Účetní závěrka účetních jednotek podle § 2 zahrnuje rozvahu (bilanci), výkaz zisku a ztráty, přílohu a může zahrnout přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.

(2) V rozvaze jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv. Uspořádání a označování položek rozvahy se stanoví v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(3) Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány položky nákladů a výnosů a výsledku hospodaření. Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty se stanoví v přílohách č. 2 a č. 3 k této vyhlášce.

(4) Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty.

(5) Přehled o peněžních tocích je rozpisem vybraných položek majetku a podává informaci o přírůstcích (příjmech) a úbytcích (výdajích) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v členění na provozní, investiční a finanční činnost v průběhu účetního období.

(6) Přehled o změnách vlastního kapitálu je rozpisem položky "A. Vlastní kapitál" z rozvahy a podává informaci o uspořádání jeho položek, které vyjadřují jeho celkovou změnu za účetní období.

(7) Účetní jednotky sestavují účetní závěrku podle § 18 odst. 3 zákona v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu. Zjednodušeným rozsahem se rozumí rozvaha v rozsahu podle § 4 odst. 8, výkaz zisku a ztráty v rozsahu podle § 4 odst. 9 a příloha v rozsahu podle § 4 odst. 10.


§ 45

(1) V rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty se položky podle příloh č. 1, č. 2 a č. 3 k této vyhlášce uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí. Další podrobnější členění těchto položek lze provést za podmínky, že zůstane zachováno stanovené uspořádání.

(2) Položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty se označují kombinací velkých písmen latinské abecedy, římských číslic a arabských číslic a názvem položky; položky lze členit na podpoložky. Výpočtové položky se označují znaménky "+" a "*".

(3) Položky rozvahy a položky výkazu zisku a ztráty, které jsou vpředu označeny arabskou číslicí, mohou být sloučeny,
a) pokud nejde o významnou 2) částku ve vztahu k povinnosti věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky, nebo
b) pokud jejich sloučení přispívá k větší srozumitelnosti 2) informace a za podmínky, že sloučené položky budou uvedeny jednotlivě v příloze.

(4) V rozvaze za běžné účetní období se uvádí výše aktiv podle jednotlivých položek neupravená o opravné položky a oprávky (brutto), výše opravných položek a oprávek k nim se vážícím (korekce) a výše aktiv snížená o opravné položky a oprávky (netto).

(5) Každá z položek rozvahy, z položek výkazu zisku a ztráty a z položek přehledu o změnách vlastního kapitálu obsahuje též informaci o výši této položky uvedené za bezprostředně předcházející účetní období (dále jen "minulé účetní období"). V rozvaze se výše jednotlivých položek aktiv za minulé účetní období uvádí snížená o opravné položky a oprávky (netto). V případě, že informace uváděné za minulé a běžné účetní období nejsou srovnatelné, upraví se informace za minulé účetní období s ohledem na významnost podle § 19 odst. 6 zákona. Každá úprava informací za minulé účetní období, popřípadě ponechání nesrovnatelných informací se odůvodní v příloze.

(6) Položky rozvahy a položky výkazu zisku a ztráty v nulové výši za minulé i běžné účetní období se neuvádějí.

(7) Účetní jednotky, kterým vznikne povinnost vést účetnictví nebo vstoupí do likvidace v běžném účetním období, a účetní jednotky v úpadku uvádějí v rozvaze namísto informací za minulé účetní období údaje zahajovací rozvahy ke dni povinnosti vést účetnictví nebo ke dni vstupu do likvidace anebo ke dni účinnosti rozhodnutí o úpadku. Ve výkazu zisku a ztráty se informace za minulé účetní období neuvádějí. Toto pravidlo se použije i v případě rozdělení a dále může být použito v případě fúze splynutím, jakož i v dalších případech, kdy náklady na získání informace za minulé účetní období jsou neúměrné jejímu významu.

(8) Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu zahrnuje pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi s výjimkou položek "A.V.1. Výsledek hospodaření běžného účetního období /+ -/" a "A.V.2. Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku /-/".

(9) Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu zahrnuje pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi a výpočtové položky.

(10) Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu podle § 13a zákona, a ostatní účetní jednotky, které mohou podle § 18 odst. 3 zákona sestavovat účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu, sestavují přílohu nejméně v rozsahu obsahového vymezení podle § 39 odst. 1 až 10.

(11) Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách české měny a jednotlivé položky se vykazují v celých tisících Kč. Účetní jednotky s výší aktiv celkem (netto) deset miliard Kč a vyšší mohou vykazovat jednotlivé položky v celých milionech Kč; tato skutečnost musí být uvedena ve všech částech účetní závěrky. Položky "AKTIVA CELKEM" (netto) a "PASIVA CELKEM" se musí rovnat. Položka "***Výsledek hospodaření za účetní období" uvedená ve výkazu zisku a ztráty se musí rovnat položce "A.V.1. Výsledek hospodaření běžného účetního období" uvedené v rozvaze.

------------------------------------------------------------------
2) § 19 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.


HLAVA II
Obsahové vymezení některých položek rozvahy


§ 51

Pohledávky za upsaný základní kapitál

Položka "A. Pohledávky za upsaný základní kapitál" obsahuje pohledávky za upisovateli a společníky obchodní korporace plynoucí z povinnosti splatit vklad do základního kapitálu a upsané nesplacené akcie.


§ 69

Dlouhodobý nehmotný majetek

(1) Položka "B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje zejména zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a goodwill s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, s výjimkou goodwillu, a při splnění podmínek dále stanovených a při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Dále obsahuje povolenky na emise a preferenční limity. Dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků.

(2) Za dlouhodobý nehmotný majetek se dále považuje technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku, a to od výše ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku v položce "B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek" podle odstavce 1 věty první:
a) k jehož účtování a odpisování je oprávněn nabyvatel užívacího práva k dlouhodobému nehmotnému majetku, o kterém neúčtuje jako o majetku,
b) drobného nehmotného majetku, kterým se rozumí složky majetku vyjmenované v odstavci 1, pokud mají dobu použitelnosti delší než jeden rok a účetní jednotka je nevykazuje v položce "B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek", ale v nákladech.

(3) Podle odstavce 1 jsou
a) zřizovacími výdaji souhrn výdajů vynaložených na založení účetní jednotky do okamžiku jejího vzniku, zejména soudní a správní poplatky, výdaje na pracovní cesty, odměny za zprostředkování a poradenské služby, nájemné a pachtovné. Zřizovací výdaje se odpisují nejvýše po dobu pěti let. Zřizovacími výdaji nejsou zejména výdaje na pořízení dlouhodobého majetku a zásob, na reprezentaci nebo výdaje související s přeměnou obchodní korporace nebo družstva,
b) nehmotnými výsledky výzkumu a vývoje a software takové výsledky a software, které jsou buď vytvořeny vlastní činností k obchodování s nimi a nebo nabyty od jiných osob,
c) ocenitelnými právy zejména předměty průmyslového a obdobného vlastnictví, výsledky duševní tvůrčí činnosti a práva podle zvláštních právních předpisů 5) za podmínek stanovených v písmenu b),
d) goodwillem pro účely této vyhlášky kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním obchodního závodu nabytého převodem nebo přechodem za úplatu, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn obchodní korporace a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy. Goodwill se odpisuje rovnoměrně nejpozději do 60 měsíců od nabytí obchodního závodu do nákladů, v případě přeměny obchodní korporace se tento goodwill odpisuje do nákladů od rozhodného dne přeměny. Záporný goodwill se odpisuje rovnoměrně nejpozději do 60 měsíců od nabytí obchodního závodu do výnosů, v případě přeměny obchodní korporace se tento goodwill odpisuje do výnosů od rozhodného dne přeměny. Účetní jednotka může rozhodnout o době odpisování goodwillu nebo záporného goodwillu delší než 60 měsíců; tuto skutečnost účetní jednotka odůvodní v příloze v účetní závěrce. O případnou následnou změnu kupní ceny obchodního závodu se upraví hodnota goodwillu nebo záporného goodwillu, a to beze změny doby odpisování,
e) povolenkami na emise bez ohledu na výši ocenění:
1. povolenky na emise skleníkových plynů 5a) a povolenky na emise způsobené letectvím 5a),
2. jednotky snížení emisí a ověřeného snížení emisí z projektových činností 5a),
3. jednotky přiděleného množství 5a),
f) preferenčními limity zejména individuální referenční množství mléka 5b), individuální produkční kvóty 5b) a individuální limit prémiových práv 5b) bez ohledu na výši ocenění; u prvního držitele 5b) pouze v případě, pokud by náklady na získání informace o jejich ocenění reprodukční pořizovací cenou nepřevýšily její významnost.

(4) Věci vzniklé při pořizování dlouhodobého nehmotného majetku, zejména prototypy, modely a vzorky, pokud nejsou vyřazeny například z důvodu prodeje nebo likvidace, se v případě dalšího využití ve vlastní činnosti zaúčtují na příslušný majetkový účet. V případě variantního postupu při pořizování dlouhodobého nehmotného majetku nebo jeho části jsou součástí ocenění dlouhodobého nehmotného majetku všechna variantní řešení.

(5) Položka "B.I.6. Jiný dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje dlouhodobý nehmotný majetek nevykazovaný v ostatních položkách dlouhodobého nehmotného majetku, zejména povolenky na emise a preferenční limity.

(6) Položka "B.I.7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje pořizovaný dlouhodobý nehmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání.

(7) Položka "B.I.8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku.

(8) Dlouhodobým nehmotným majetkem se stává pořizovaný majetek uvedený do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí a povinností stanovených právními předpisy pro jeho užívání. Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení.

(9) Dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména znalecké posudky, průzkumy trhu, plány rozvoje, návrhy propagačních a reklamních akcí, certifikace systému jakosti 5c) a software pro řízení technologií nebo pro zařízení, která bez tohoto software nemohou fungovat. Dále může účetní jednotka rozhodnout, že dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména technické audity 5d) a energetické audity 5e), lesní hospodářské plány 5f) a plány povodí 5g).

------------------------------------------------------------------
5) Například zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů.
5a) § 2 odst. 1 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 212/2006 Sb. a zákona č. 315/2008 Sb.
5b) Například zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb. a zákona č. 482/2004 Sb., nařízení vlády č. 244/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek pro uplatňování dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, ve znění nařízení vlády č. 517/2004 Sb., a nařízení vlády č. 196/2005 Sb., o stanovení některých podmínek provádění prémiových práv na chov krav bez tržní produkce mléka, popřípadě na chov bahnic.
5c) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5d) Například zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
5e) Například zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
5f) Například zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
5g) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.


§ 77

Dlouhodobý hmotný majetek

(1) Položka "B.II.1. Pozemky" obsahuje pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zbožím (§ 9 odst. 5). Tato položka neobsahuje součásti pozemku, které jsou odpisovány a vykazují se jako majetek nebo jeho části v položkách "B.II.2. Stavby", "B.II.4. Pěstitelské celky trvalých porostů" a "B.II.6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek" podle odstavce 6 písmene a).

(2) Položka "B.II.2. Stavby" obsahuje bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti
a) stavby 6) včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla a další stavební díla podle zvláštních právních předpisů, 7)
b) právo stavby, pokud není záměrem účetní jednotky realizovat stavbu vyhovující právu stavby, a proto není vykazováno jako součást ocenění stavby podle písmene a) nebo jako součást ocenění v rámci položky "C.I. Zásoby",
c) otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť,
d) technické rekultivace, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,
e) byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky; v případě společných částí nemovité věci použije se odstavec 1 obdobně.

(3) Položka "B.II.3. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí" obsahuje
a) předměty z drahých kovů bez ohledu na výši ocenění,
b) samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok nevykázané v položce "B.II.3. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí" se považují za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách.

(4) Položka "B.II.4. Pěstitelské celky trvalých porostů" obsahuje
a) ovocné stromy nebo ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1000 keřů na 1 hektar,
b) trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí.

(5) Položka "B.II.5. Dospělá zvířata a jejich skupiny" obsahuje dospělá zvířata a jejich skupiny (například stáda, hejna), s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. O dospělých zvířatech a jejich skupinách s dobou použitelnosti delší než jeden rok nevykázaných v položce "B.II.5. Dospělá zvířata a jejich skupiny" se účtuje jako o zásobách.

(6) Položka "B.II.6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje bez ohledu na výši ocenění
a) ložiska nevyhrazeného nerostu nebo jejich části koupené nebo nabyté vkladem jako součást pozemku po 1. lednu 1997 v rozsahu vymezeném geologickým průzkumem a za podmínky stanovené v § 56 odst. 2 písm. d) a odst. 4,
b) umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky, movité kulturní památky, 9) předměty kulturní hodnoty 10) a obdobné hmotné movité věci stanovené zvláštními právními předpisy, 11) popřípadě jejich soubory,
c) věcná břemena k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva, pokud nejsou vykazována jako součást ocenění položky "B.II.2. Stavby" nebo jako součást ocenění v rámci položky "C.I. Zásoby".

(7) Položka "B.II.2. Stavby" a položka "B.II.3. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí" dále obsahuje technické zhodnocení, a to od výše ocenění stanoveného v § 47 odst. 3:
a) majetku uvedeného v § 28 odst. 5 zákona,
b) drobného hmotného majetku.

(8) Položka "B.II.7. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje pořizovaný dlouhodobý hmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání.

(9) Položka "B.II.8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení dlouhodobého hmotného majetku.

(10) Položka "B.II.9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku" obsahuje kladný (aktivní) nebo záporný (pasivní) rozdíl mezi oceněním obchodního závodu nabytého převodem nebo přechodem za úplatu, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn obchodní korporace a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví účetní jednotky prodávající, vkládající, zanikající nebo rozdělované odštěpením sníženým o převzaté dluhy. Aktivní oceňovací rozdíl k nabytému majetku se odpisuje rovnoměrně 180 měsíců od nabytí obchodního závodu do nákladů, v případě přeměny obchodní korporace se tento oceňovací rozdíl k nabytému majetku odpisuje do nákladů od rozhodného dne přeměny. Pasivní oceňovací rozdíl k nabytému majetku se odpisuje rovnoměrně 180 měsíců od nabytí obchodního závodu do výnosů, v případě přeměny obchodní korporace se tento oceňovací rozdíl k nabytému majetku odpisuje do výnosů od rozhodného dne přeměny. Pokud nejsou součástí nabytého majetku, ke kterému je tvořen oceňovací rozdíl, aktiva s dobou použitelnosti delší než 15 let, účetní jednotka může rozhodnout o době odpisování aktivního nebo pasivního oceňovacího rozdílu kratší než 180 měsíců; tuto skutečnost účetní jednotka odůvodní v příloze v účetní závěrce. Neodepsaná část aktivního nebo pasivního oceňovacího rozdílu k nabytému majetku se jednorázově odepíše při vyřazení poslední složky dlouhodobého nehmotného nebo hmotného majetku. O případnou následnou změnu kupní ceny obchodního závodu se upraví hodnota aktivního nebo pasivního oceňovacího rozdílu k nabytému majetku, a to beze změny doby odpisování.

(11) Dlouhodobým hmotným majetkem se stávají pořizované věci uvedené do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy 12) pro užívání (způsobilost k provozu). Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení. Toto ustanovení se nepoužije v případě nabytých věcí, které před nabytím byly uvedeny do stavu způsobilého k užívání a nevyžadují montáž u nabyvatele.

------------------------------------------------------------------
6) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7) Například zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).
9) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty.
11) Například zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.
12) Například zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 16 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.


§ 84

Dlouhodobý finanční majetek

(1) Položka "B.III.3. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly" obsahuje zejména podíly, které nepředstavují podíl v ovládaných osobách nebo podíl v účetních jednotkách pod podstatným vlivem, 12b) dluhové cenné papíry, u nichž má účetní jednotka záměr a schopnost držet je do splatnosti, a dále ostatní dlouhodobé cenné papíry, u nichž zpravidla v okamžiku pořízení není znám záměr účetní jednotky. Dluhovým cenným papírem se pro účely této vyhlášky rozumí cenný papír úvěrové povahy, například dluhopis s pevnou úrokovou sazbou, dluhopis, kdy je úrokový výnos stanoven rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a jeho nižším emisním kursem, a směnka.

(2) Položka "B.III.4. Zápůjčky a úvěry - ovládaná nebo ovládající osoba, podstatný vliv" obsahuje zejména poskytnuté dlouhodobé zápůjčky a úvěry ovládaným osobám a účetním jednotkám pod podstatným vlivem, poskytnuté dlouhodobé zápůjčky a úvěry mezi ovládanými osobami a účetními jednotkami pod podstatným vlivem a poskytnuté dlouhodobé zápůjčky a úvěry ovládajícím osobám a účetním jednotkám uplatňujícím podstatný vliv.

(3) Položka "B.III.5. Jiný dlouhodobý finanční majetek" obsahuje zejména poskytnuté dlouhodobé zápůjčky a úvěry, pokud nejsou vykázány v položce "B.III.4. Zápůjčky a úvěry - ovládaná nebo ovládající osoba, podstatný vliv" a drahé kovy a kameny, případně předměty z drahých kovů a kamenů, pokud nejsou vykazovány v položce "B.II. Dlouhodobý hmotný majetek" nebo "C.I. Zásoby".

(4) Položka "B.III.7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek" obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení dlouhodobého finančního majetku.

------------------------------------------------------------------
12b) § 22 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb.


§ 94

Zásoby

(1) Položka "C.I.1. Materiál" zejména obsahuje
a) suroviny, to je základní materiál, které při výrobním procesu přecházejí zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu,
b) pomocné látky, které přecházejí také přímo do výrobku, netvoří však jeho podstatu, například lak na výrobky,
c) látky, kterých je zapotřebí pro zajištění provozu účetní jednotky, například mazadla, palivo, čisticí prostředky,
d) náhradní díly včetně náhradních dílů určených k výměně komponenty,
e) obaly a obalové materiály, pokud nejsou účtovány jako dlouhodobý majetek nebo zboží,
f) další movité věci s dobou použitelnosti jeden rok a kratší bez ohledu na výši ocenění,
g) samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí s dobou použitelnosti delší než jeden rok, nevykázané v položce "B.II.3. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí", považované za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách,
h) pokusná zvířata 12c).

(2) Položka "C.I.2. Nedokončená výroba a polotovary" obsahuje
a) produkty, které prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou již materiálem, nejsou však dosud hotovým výrobkem; tato položka rovněž obsahuje nedokončené činnosti, při nichž nevznikají hmotné produkty,
b) odděleně evidované produkty, to je polotovary, které dosud neprošly všemi výrobními stupni a budou dokončeny nebo zkompletovány do hotových výrobků v dalším výrobním procesu účetní jednotky.

(3) Položka "C.I.3. Výrobky" obsahuje věci vlastní výroby určené k prodeji nebo ke spotřebě uvnitř účetní jednotky.

(4) Položka "C.I.4. Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny" obsahuje zvířata a jejich skupiny včetně jatečných zvířat 12d), která nejsou vykazována v položkách "B.II.5. Dospělá zvířata a jejich skupiny", "C.I.1. Materiál" a "C.I.5. Zboží".

(5) Položka "C.I.5. Zboží" obsahuje movité věci a zvířata, nabyté za účelem prodeje, pokud účetní jednotka s těmito věcmi a zvířaty obchoduje. Položka obsahuje dále výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen, a zvířata vlastního chovu, která dospěla, byla aktivována a jsou určena k prodeji s výjimkou jatečných zvířat 12d). Položka obsahuje též nemovité věci, které účetní jednotka, jejímž předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitých věcí, nakupuje za účelem prodeje a sama je nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení.

(6) Položka "C.I.6. Poskytnuté zálohy na zásoby" obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení zásob.

(7) O zásobách se účtuje průběžně způsobem A nebo periodicky způsobem B. U způsobu A se v průběhu účetního období účtuje s využitím účtů v účtové třídě 1 Zásoby. U způsobu B se v účtové třídě 1 Zásoby účtuje ke konci rozvahového dne na základě stavu zásob podle evidence o zásobách. Způsob B mohou účetní jednotky použít pouze v případě, že zajistí průkazné vedení evidence o zásobách tak, že budou schopny prokázat v průběhu účetního období stav zásob včetně ocenění těchto zásob podle zákona.

------------------------------------------------------------------
12c) Například zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
12d) Například § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 2 písm. a) a b) vyhlášky č. 375/2003 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o veterinárních požadavcích na živočišné produkty, ve znění pozdějších předpisů.


§ 105

Dlouhodobé pohledávky

(1) Položka "C.II. Dlouhodobé pohledávky" obsahuje pohledávky, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti delší než jeden rok, a odloženou daňovou pohledávku.

(2) Položka "C.II.1. Pohledávky z obchodních vztahů" obsahuje u všech účetních jednotek zejména pohledávky z obchodních vztahů.

(3) Položka "C.II.2. Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba" obsahuje pohledávky za ovládanými osobami, mezi ovládanými osobami a za ovládajícími osobami, s výjimkou pohledávek vykazovaných v jiných položkách.

(4) Položka "C.II.3. Pohledávky - podstatný vliv" obsahuje pohledávky za účetními jednotkami pod podstatným vlivem, mezi účetními jednotkami pod podstatným vlivem a pohledávky účetních jednotek pod podstatným vlivem za účetními jednotkami uplatňujícími podstatný vliv, s výjimkou pohledávek vykazovaných v jiných položkách.

(5) Položka "C.II.4. Pohledávky za společníky" obsahuje zejména pohledávky za společníky obchodní korporace a společníky sdruženými ve společnosti, s výjimkou pohledávek vykazovaných v jiných položkách. Obsahuje zejména pohledávky ve výši předepsané úhrady ztráty a pohledávky za společníky sdruženými ve společnosti.

(6) Položka "C.II.5. Dlouhodobé poskytnuté zálohy" obsahuje u všech účetních jednotek poskytnuté dlouhodobé zálohy a závdavky, s výjimkou záloh a závdavků vykázaných v položkách "B.I.8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek", "B.II.8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek", "B.III.7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek", "C. I. 6. Poskytnuté zálohy na zásoby" a "C.III.7. Krátkodobé poskytnuté zálohy".

(7) Položka "C.II.6. Dohadné účty aktivní" obsahuje částky pohledávek stanovené například podle smluv, u kterých se očekává splatnost delší než jeden rok, které nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše.

(8) Položka "C.II.7. Jiné pohledávky" obsahuje u všech účetních jednotek zejména dlouhodobé pohledávky za zaměstnanci, pohledávky z prodeje obchodního závodu, pohledávky z pachtu obchodního závodu, nakoupené opce, pohledávky z titulu náhrady mank a škod a dlouhodobé pohledávky z vydaných dluhopisů.


§ 115

Krátkodobé pohledávky

(1) Položka "C.III. Krátkodobé pohledávky" obsahuje pohledávky, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti jeden rok a kratší.

(2) Obsahové vymezení jednotlivých položek krátkodobých pohledávek v položkách "C.III.1. Pohledávky z obchodních vztahů" až "C.III.4. Pohledávky za společníky", "C.III.7. Krátkodobé poskytnuté zálohy" a "C.III.8. Dohadné účty aktivní" je obdobné obsahovému vymezení dlouhodobých pohledávek v položkách "C.II.1. Pohledávky z obchodních vztahů" až "C.II.4. Pohledávky za společníky", "C.II.5. Dlouhodobé poskytnuté zálohy" a "C.II.6. Dohadné účty aktivní" s odchylkami uvedenými v odstavcích 3, 4 a 5.

(3) Položka "C.III.2. Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba" obsahuje kromě titulů uvedených v položce "C.II.2. Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba" zejména poskytnuté zápůjčky a úvěry.

(4) Položka "C.III.3. Pohledávky - podstatný vliv" obsahuje kromě titulů uvedených v položce "C.II.3. Pohledávky - podstatný vliv" zejména poskytnuté zápůjčky a úvěry.

(5) Položka "C.III.4. Pohledávky za společníky" obsahuje kromě titulů uvedených v položce "C.II.4. Pohledávky za společníky" zejména krátkodobé zápůjčky společníkům obchodní korporace a převod nákladů a výnosů mezi společníky sdruženými ve společnosti.

(6) Položka "C.III.6. Stát - daňové pohledávky" obsahuje zejména pohledávky z titulu přímých a nepřímých daní a uhrazených daňových záloh. Pokud účetní jednotka podle § 16 odst. 3 zaúčtuje rezervu na daň z příjmů, nevykáže položku "C.III.6. Stát - daňové pohledávky" v celkové výši, ale sníženou o předpokládanou daň do výše uhrazených záloh na daň z příjmů. Účetní jednotka popíše tuto skutečnost v příloze v účetní závěrce.

(7) Položka "C.III.9. Jiné pohledávky" obsahuje kromě titulů uvedených v položce "C.II.7. Jiné pohledávky" zejména pohledávky vkladatele z titulu vkladu do doby zápisu do obchodního rejstříku a poskytnuté zápůjčky a úvěry, s výjimkou zápůjček a úvěrů vykazovaných v položkách "C.III.2. Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba", "C.III.3. Pohledávky - podstatný vliv" a "C.III.4. Pohledávky za společníky".


§ 123

Krátkodobý finanční majetek

(1) Položka "C.IV.1. Peníze" obsahuje zejména peníze v pokladně a ceniny, popřípadě peníze na cestě vztahující se k této položce.

(2) Položka "C.IV.2. Účty v bankách" obsahuje zůstatky peněžních prostředků na účtech zejména v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstev, popřípadě peníze na cestě vztahující se k této položce. Pokud banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo umožňuje, aby byl ke konci rozvahového dne vykázán pasivní zůstatek u účtu peněžních prostředků, pak je tento zůstatek obsahem položky "B.IV.2. Krátkodobé bankovní úvěry".

(3) Položka "C.IV.3. Krátkodobé cenné papíry a podíly" obsahuje zejména cenné papíry, které účetní jednotka určila k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu, nejvýše dvanáct měsíců, dluhové cenné papíry se splatností jeden rok a kratší, u nichž má účetní jednotka úmysl a schopnost držet je do splatnosti, a ostatní krátkodobé cenné papíry a podíly, u nichž zpravidla v okamžiku pořízení není znám záměr účetní jednotky. Vykazují se zde i nakoupené opční listy.


§ 135

Časové rozlišení v aktivech rozvahy

(1) Položka "D.I. Časové rozlišení" obsahuje tituly časového rozlišení, které mají aktivní zůstatek. Hlediskem pro účtování a vykazování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že jsou v okamžiku jejich účtování současně známy jejich účel (věcné vymezení), částka a období, kterých se týkají.

(2) Položka "D.I.1. Náklady příštích období" obsahuje výdaje, které se týkají nákladů příštích účetních období.

(3) Položka "D.I.2. Komplexní náklady příštích období" obsahuje položky, které se týkají nákladů příštích účetních období a které se souhrnně vztahují k danému účelu.

(4) Položka "D.I.3. Příjmy příštích období" obsahuje částky účetní jednotkou nepřijaté, které časově a věcně souvisejí s výnosy běžného účetního období a nejsou účtovány přímo na účtech pohledávek.


§ 142

Základní kapitál

(1) Položka "A.I.1. Základní kapitál" obsahuje zapsaný základní kapitál obchodních korporací, zapsané i nezapsané kmenové jmění státních podniků, základní kapitál obchodních korporací povinně nezapisovaný. Tato položka obsahuje též u fyzické osoby rozdíl mezi majetkem určeným k podnikání a dluhy plynoucími z podnikání při zohlednění účtování o reálných hodnotách v příslušné položce vlastního kapitálu.

(2) Položka "A.I.3. Změny základního kapitálu" obsahuje změny základního kapitálu vykazované příslušnými obchodními korporacemi před zápisem změn základního kapitálu do obchodního rejstříku.


§ 14a4

Kapitálové fondy

(1) Položka "A.II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací" obsahuje rozdíly mezi oceněním majetku a závazků v účetnictví zanikající účetní jednotky nebo části účetní jednotky rozdělované odštěpením a oceněním jmění při přeměně obchodní korporace podle zákona o přeměnách k rozvahovému dni pro ocenění. Pro účely této vyhlášky se rozvahovým dnem pro ocenění rozumí den, k němuž byla sestavena účetní závěrka využitá pro ocenění jmění posudkem znalce pro projekt přeměny obchodní korporace.

(2) Položka "A.II.5. Rozdíly z přeměn obchodních korporací" obsahuje rozdíly z rozvahových operací vzniklé například vyloučením vzájemných pohledávek a závazků nebo případné rozdíly plynoucí například z vyloučení aktiv a pasiv, která se v souladu s vyhláškou a zákonem nevykazují. Tato položka neobsahuje rozdíly z rozvahových operací, které souvisejí se změnami ve vlastním kapitálu podle zvláštních právních předpisů.

(3) Položka "A.II.6. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací" obsahuje u majetku a závazků, které byly vykázány v účetní závěrce využité pro ocenění jmění pro projekt přeměny obchodní korporace, oceňovací rozdíly, které se vztahují k úbytkům tohoto majetku a závazků v období ode dne následujícího po rozvahovém dni pro ocenění do rozhodného dne.


§ 151

Fondy ze zisku

Položka "A.III. Fondy ze zisku" obsahuje fondy vytvářené zejména podle zákona o obchodních korporacích, stanov, společenské smlouvy, zakladatelské smlouvy, zakladatelské listiny nebo podle zákona o státním podniku.


§ 15a2

Výsledek hospodaření minulých let

Položka "A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let" obsahuje rozdíly ze změn účetních metod a část odložené daně podle § 59 odst. 6. Dále obsahuje opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech v minulých účetních obdobích, pokud jsou významné. Účetní jednotka popíše použití položky "A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let" v příloze v účetní závěrce.


§ 163

Rezervy

(1) Položka "B.I. Rezervy" obsahuje rezervy podle zvláštních právních předpisů, 13) rezervu na důchody a podobné závazky, rezervu na daň z příjmů a ostatní rezervy.

(2) Položka "B.I.2. Rezerva na důchody a podobné závazky" se vykazuje, pokud účetní jednotka vytváří tuto rezervu na základě povinnosti vyplácet zaměstnancům důchody nebo podobné požitky uložené jí smlouvou nebo právním předpisem.

(3) Rezerva na daň z příjmů se vykazuje v případě, kdy okamžik sestavení účetní závěrky předchází okamžiku řádného vyčíslení daně a zaúčtuje se ve výši předpokládané daně. Účetní jednotka uvede položku "B.I.3. Rezerva na daň z příjmů" ve výši vytvořené rezervy snížené o uhrazené zálohy na daň z příjmů, pokud jsou tyto zálohy nižší než předpokládaná daň. Pokud jsou tyto zálohy vyšší nebo rovny předpokládané dani, účetní jednotka položku "B.I.3. Rezerva na daň z příjmů" neuvede.

(4) Položka "B.I.4. Ostatní rezervy" obsahuje zejména rezervu na garanční opravy a rezervu na restrukturalizaci, kterou lze tvořit a čerpat pouze na náklady nezbytně nutné k uskutečnění programu restrukturalizace, které nesouvisí s pokračujícími aktivitami účetní jednotky.

------------------------------------------------------------------
13) Například zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.


§ 175

Dlouhodobé závazky

(1) Položka "B.II. Dlouhodobé závazky" obsahuje dluhy, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti delší než jeden rok, a odložený daňový dluh.

(2) Položka "B.II.1. Závazky z obchodních vztahů" obsahuje u všech účetních jednotek zejména dluhy z obchodních vztahů, dluhy plynoucí ze směnek, prostřednictvím nichž má být placeno.

(3) Položka "B.II.2. Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba" obsahuje dluhy k ovládaným osobám, mezi ovládanými osobami a k ovládajícím osobám, které nejsou vykázány v ostatních položkách. Obsahuje zejména dluhy z dlouhodobých zápůjček a úvěrů.

(4) Položka "B.II.3. Závazky - podstatný vliv" obsahuje dluhy k účetním jednotkám pod podstatným vlivem, mezi účetními jednotkami pod podstatným vlivem a dluhy účetních jednotek pod podstatným vlivem k účetním jednotkám uplatňujícím podstatný vliv. Obsahuje zejména dluhy z dlouhodobých zápůjček a úvěrů.

(5) Položka "B.II.4. Závazky ke společníkům" obsahuje zejména dlouhodobé dluhy z titulu poskytnutých zápůjček společníky obchodní korporace a dluhy ke společníkům sdruženým ve společnosti.

(6) Položka "B.II.6. Vydané dluhopisy" obsahuje dluhy emitenta z titulu vydaných dluhopisů po odečtení vlastních dluhopisů.

(7) Položka "B.II.8. Dohadné účty pasivní" obsahuje částky dluhů stanovené například podle smluv, u kterých se očekává splatnost delší než jeden rok, které nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše.

(8) Položka "B.II.9. Jiné závazky" obsahuje u všech účetních jednotek zejména dlouhodobé dluhy z pachtu obchodního závodu, dluhy z koupě obchodního závodu a prodané opce. Dále obsahuje dluhy z titulu přijatých zápůjček, s výjimkou dluhů vykázaných v položkách "B.II.2. Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba", "B.II.3. Závazky - podstatný vliv" a "B.II.4. Závazky ke společníkům".


§ 184

Krátkodobé závazky

(1) Položka "B.III. Krátkodobé závazky" obsahuje dluhy, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti jeden rok a kratší.

(2) Obsahové vymezení položek krátkodobých závazků "B.III.1. Závazky z obchodních vztahů" až "B.III.3. Závazky - podstatný vliv", "B.III.9. Vydané dluhopisy" a "B.III.10. Dohadné účty pasivní" je obdobné obsahovému vymezení položek dlouhodobých závazků "B.II.1. Závazky z obchodních vztahů" až "B.II.3. Závazky - podstatný vliv", "B.II.6. Vydané dluhopisy" a "B.II.8. Dohadné účty pasivní".

(3) Položka "B.III.4. Závazky ke společníkům" obsahuje obdobné tituly jako položka "B.II.4. Závazky ke společníkům" a dále zejména dluhy ke společníkům obchodní korporace ve výši jejich podílu na zisku, dluhy ke společníkům ve společnostech s ručením omezeným a komanditistům komanditních společností a členům družstev ze závislé činnosti, dluhy z upsaných nesplacených akcií a vkladů a dluhy ke společníkům sdruženým ve společnosti.

(4) Položka "B.III.5. Závazky k zaměstnancům" obsahuje u všech účetních jednotek zejména dluhy z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům, popřípadě jiným fyzickým osobám, s výjimkou dluhů ke společníkům ve společnostech s ručením omezeným a komanditistům komanditních společností a členům družstev ze závislé činnosti.

(5) Položka "B.III.6. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění" obsahuje u všech účetních jednotek dluhy ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění jak v zákonné výši, tak z dobrovolného plnění.


§ 195

Časové rozlišení v pasivech rozvahy

(1) Položka "C.I. Časové rozlišení" obsahuje tituly časového rozlišení, které mají pasivní zůstatek. Hlediskem pro účtování a vykazování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že jsou v okamžiku jejich účtování současně známy jejich účel (věcné vymezení), částka a období, kterých se týkají.

(2) Položka "C.I.1. Výdaje příštích období" obsahuje náklady, které souvisejí s běžným účetním obdobím, avšak výdaj na ně nebyl dosud uskutečněn.

(3) Položka "C.I.2. Výnosy příštích období" obsahuje příjmy, které věcně patří do výnosů v příštích účetních obdobích.


HLAVA III
Obsahové vymezení některých položek výkazu zisku a ztráty


§ 201

Obchodní marže

(1) Položka "+ Obchodní marže" obsahuje rozdíl z vyúčtovaných tržeb za prodej zboží a nákladů vynaložených na prodané zboží.

(2) Položka "A. Náklady vynaložené na prodané zboží" obsahuje pořizovací cenu, popřípadě reprodukční pořizovací cenu prodaného zboží, přeúčtovanou z příslušného účtu účtové skupiny 13.


§ 212

Výkony

Položka "II. Výkony" obsahuje
a) tržby za prodej vlastních výrobků a služeb,
b) změnu stavu zásob vlastní výroby, to je nedokončené výroby, polotovarů, výrobků a mladých a ostatních zvířat a jejich skupin; tato položka může mít i zápornou hodnotu,
c) aktivaci, v této položce je hodnota aktivovaných nákladů zejména na zásoby a dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek vytvořený vlastní činností.


§ 221

Služby

Položka "B.2. Služby" obsahuje zejména náklady na opravy a udržování, cestovné, náklady na reprezentaci, nájemné a náklady na pořízení drobného nehmotného majetku.


§ 232

Přidaná hodnota

Položka "+ Přidaná hodnota" obsahuje součet položky "+ Obchodní marže" a rozdílu položek "II. Výkony" a "B. Výkonová spotřeba".


§ 243

Osobní náklady

Položka "C. Osobní náklady" obsahuje mzdové náklady, včetně příjmů společníků obchodní korporace ze závislé činnosti, odměny členům orgánů obchodní korporace, náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění zákonné i ostatní a sociální náklady zákonné i ostatní, včetně sociálních nákladů fyzické osoby.


§ 251

Daně a poplatky

Položka "D. Daně a poplatky" obsahuje veškeré daně a poplatky zaúčtované účetní jednotkou jako náklady s výjimkou daně z příjmů.


§ 261

Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období

Položka "G. Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období" obsahuje rozdíl mezi konečným a počátečním stavem rezerv, opravných položek a komplexních nákladů příštích období; tato položka může mít i zápornou hodnotu.


§ 272

Ostatní provozní výnosy

Položka "IV. Ostatní provozní výnosy" obsahuje zejména smluvní pokuty a úroky z prodlení, výnosy z postoupených pohledávek a výnosy z odepsaných pohledávek, inventarizační rozdíly, dotace k úhradě nákladů nebo k úhradě jiné ekonomické újmy 13a) a pojistná plnění, která nejsou uvedena v položce "XIII. Mimořádné výnosy".

------------------------------------------------------------------
13a) Například nařízení vlády č. 337/2006 Sb., o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru, ve znění nařízení vlády č. 44/2007 Sb.


§ 283

Ostatní provozní náklady

Položka "H. Ostatní provozní náklady" obsahuje zejména poskytnuté dary, smluvní pokuty a úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále, odpis pohledávek, pojistné vztahující se k provozní činnosti, inventarizační rozdíly a škody v provozní oblasti. Škodou se v tomto případě rozumí fyzické znehodnocení, to je neodstranitelné poškození nebo zničení, dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a zásob, a to z objektivních i subjektivních příčin. Dále obsahuje spotřebu preferenčních limitů, které nelze odpisovat podle času nebo výkonů, a spotřebu povolenek na emise a jejich číselné označení v rejstříku obchodování s povolenkami 13c). Spotřeba povolenek je vykázána bez ohledu na jejich následné vyřazení 13b).

------------------------------------------------------------------
13b) § 12 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.
13c) § 9 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 212/2006 Sb.


§ 292

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku

Položka "VII. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku" obsahuje zejména podíly na zisku, úrokové výnosy u dluhových cenných papírů ve věcné a časové souvislosti, u dluhopisů s pevnou úrokovou sazbou držených do splatnosti rozdíl mezi pořizovací cenou bez kuponu a jmenovitou hodnotou dluhopisu ve věcné a časové souvislosti, u dluhopisů, jejichž úrokový výnos je stanoven rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a nižším emisním kursem, rozdíl mezi pořizovací cenou a jmenovitou hodnotou.


§ 301

Náklady z finančního majetku

Položka "K. Náklady z finančního majetku" obsahuje například u dluhopisů s pevnou úrokovou sazbou držených do splatnosti rozdíl mezi pořizovací cenou bez kuponu a jmenovitou hodnotou ve věcné a časové souvislosti.


§ 311

Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti

Položka "M. Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti" obsahuje rozdíl mezi konečným a počátečním stavem rezerv a opravných položek ve finanční oblasti; tato položka může mít i zápornou hodnotu.


§ 322

Výnosové úroky, nákladové úroky

Položka "X. Výnosové úroky" a položka "N. Nákladové úroky obsahuje úroky vykázané ve věcné a časové souvislosti; do příslušné položky patří i úroky, které nebyly zahrnuty do vyúčtování zejména bank nebo spořitelních a úvěrních družstev.


§ 332

Ostatní finanční výnosy

Položka "XI. Ostatní finanční výnosy" obsahuje zejména kursové zisky a nároky na náhrady mank a schodků na finančním majetku.


§ 343

Ostatní finanční náklady

Položka "O. Ostatní finanční náklady" obsahuje zejména kursové ztráty, manka, schodky a škody na finančním majetku a poplatky související s vedením účtů zejména u bank nebo spořitelních a úvěrních družstev.


§ 351

Mimořádné výnosy

Položka "XIII. Mimořádné výnosy" obsahuje výnosy z operací zcela mimořádných vzhledem k běžné činnosti účetní jednotky, jakož i výnosy z mimořádných událostí nahodile se vyskytujících.


§ 361

Mimořádné náklady

Položka "R. Mimořádné náklady" obsahuje náklady z operací zcela mimořádných vzhledem k běžné činnosti účetní jednotky, jakož i náklady z mimořádných událostí nahodile se vyskytujících.


§ 371

Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům

Položka "T. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům" obsahuje nárok na podíl na zisku nebo povinnost úhrady ztráty vůči společníkům veřejné obchodní společnosti a komplementářům komanditní společnosti.


§ 382

Výkaz zisku a ztráty v účelovém členění

Nákladové položky "A. Náklady prodeje", "B. Odbytové náklady" a "C. Správní režie" obsahují náklady na provozní činnost členěné podle funkce. Obsahové vymezení položek "IV. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku", "F. Náklady z finančního majetku", "H. Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti", "VII. Výnosové úroky", "I. Nákladové úroky", "VIII. Ostatní finanční výnosy", "J. Ostatní finanční náklady", "X. Mimořádné výnosy", "M. Mimořádné náklady" a "O. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům" je obdobné obsahovému vymezení položek "VII. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku", "K. Náklady z finančního majetku", "M. Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti", "X. Výnosové úroky", "N. Nákladové úroky", "XI. Ostatní finanční výnosy", "O. Ostatní finanční náklady", "XIII. Mimořádné výnosy", "R. Mimořádné náklady" a "T. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům".


§ 38a2

Výsledky hospodaření

(1) Položka "* Provozní výsledek hospodaření"
a) ve výkazu zisku a ztráty - druhové členění zohledňuje položky "I. Tržby za prodej zboží" až "I. Převod provozních nákladů",
b) ve výkazu zisku a ztráty - účelové členění zohledňuje položky "I. Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb" až "D. Jiné provozní náklady".

(2) Položka "* Finanční výsledek hospodaření"
a) ve výkazu zisku a ztráty - druhové členění zohledňuje položky "VI. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů" až "P. Převod finančních nákladů",
b) ve výkazu zisku a ztráty - účelové členění zohledňuje položky "III. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů" až "K. Převod finančních nákladů".

(3) Položka "** Výsledek hospodaření za běžnou činnost"
a) ve výkazu zisku a ztráty - druhové členění je součtem položek "* Provozní výsledek hospodaření" a "* Finanční výsledek hospodaření" sníženým o položku "Q. Daň z příjmů za běžnou činnost",
b) ve výkazu zisku a ztráty - účelové členění je součtem položek "* Provozní výsledek hospodaření" a "* Finanční výsledek hospodaření" sníženým o položku "L. Daň z příjmů za běžnou činnost".

(4) Položka "* Mimořádný výsledek hospodaření"
a) ve výkazu zisku a ztráty - druhové členění je rozdílem položky "XIII. Mimořádné výnosy" a součtu položek "R. Mimořádné náklady" a "S. Daň z příjmů z mimořádné činnosti",
b) ve výkazu zisku a ztráty - účelové členění je rozdílem položky "X. Mimořádné výnosy" a součtu položek "M. Mimořádné náklady" a "N. Daň z příjmů z mimořádné činnosti".

(5) Položka "*** Výsledek hospodaření za účetní období"
a) ve výkazu zisku a ztráty - druhové členění je součtem položek "** Výsledek hospodaření za běžnou činnost" a "* Mimořádný výsledek hospodaření" sníženým o položku "T. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům",
b) ve výkazu zisku a ztráty - účelové členění je součtem položek "** Výsledek hospodaření za běžnou činnost" a "* Mimořádný výsledek hospodaření" sníženým o položku "O. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům".

(6) Položka "**** Výsledek hospodaření před zdaněním"
a) ve výkazu zisku a ztráty - druhové členění je součtem položek "* Provozní výsledek hospodaření", "* Finanční výsledek hospodaření" a položky "XIII. Mimořádné výnosy" sníženým o položku "R. Mimořádné náklady",
b) ve výkazu zisku a ztráty - účelové členění je součtem položek "* Provozní výsledek hospodaření", "* Finanční výsledek hospodaření" a položky "X. Mimořádné výnosy" sníženým o položku "M. Mimořádné náklady".


HLAVA IV
Uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce


§ 3910

(1) V příloze účetní jednotka uvede informace podle zákona, zejména informace podle § 18 odst. 2 zákona, den vzniku účetní jednotky nebo den zahájení činnosti, údaje o fyzických a právnických osobách, které ovládají tuto účetní jednotku nebo v ní mají podstatný vliv 12b) s uvedením výše vkladu v procentech, popis změn a dodatků provedených v uplynulém účetním období v obchodním rejstříku a popis organizační struktury účetní jednotky a její zásadní změny během uplynulého účetního období. Dále účetní jednotka uvede jména členů statutárních a dozorčích orgánů k rozvahovému dni.

(2) V příloze uvede účetní jednotka obchodní firmu a sídlo účetních jednotek, které účetní jednotka ovládá nebo v nichž má účetní jednotka podstatný vliv 12b) s uvedením výše podílu na základním kapitálu. Uvádějí se také případné dohody mezi společníky, které zakládají rozhodovací práva bez ohledu na výši podílu na základním kapitálu u těchto účetních jednotek. Účetní jednotka uvede také výši vlastního kapitálu a výši výsledku hospodaření za poslední účetní období účetních jednotek, které ovládá nebo v nichž má podstatný vliv s ohledem na § 19 odst. 6 zákona. Účetní jednotka rovněž uvede obchodní firmu nebo název, sídlo a právní formu každé z účetních jednotek, v níž je účetní jednotka společníkem s neomezeným ručením. Účetní jednotka uvede dále, zda byly uzavřeny ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodech zisku a jaké povinnosti z nich vyplývají.

(3) V příloze uvede účetní jednotka průměrný přepočtený počet zaměstnanců během účetního období a z toho členů řídících orgánů, s uvedením výše osobních nákladů, které byly vynaloženy na zaměstnance a z toho na členy řídících orgánů. Dále se uvedou odměny osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních a dozorčích orgánů, jakož i výše vzniklých nebo sjednaných penzijních dluhů bývalých členů vyjmenovaných orgánů. Uvádějí se úhrnné údaje, nikoliv údaje o jednotlivých pracovnících.

(4) V příloze uvede účetní jednotka výši zápůjček, úvěrů, s uvedením úrokové sazby a hlavních podmínek, poskytnutá zajištění a ostatní plnění jak v peněžní, tak v nepeněžní formě osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů včetně bývalým osobám a členům těchto orgánů v úhrnné výši odděleně za jednotlivé kategorie osob. Za ostatní plnění se považují zejména bezplatná předání k užívání osobních automobilů nebo jiných movitých a nemovitých věcí, využití služeb poskytovaných účetní jednotkou a platby důchodového připojištění.

(5) Účetní jednotka uvede
a) informace o aplikaci obecných účetních zásad, o použitých účetních metodách, způsobech oceňování a odpisování, jejichž znalost je významná pro posouzení finanční, majetkové situace a výsledku hospodaření účetní jednotky a pro analýzu údajů obsažených v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty,
b) informace o odchylkách od metod podle § 7 odst. 5 zákona s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, na finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky,
c) podle principu významnosti způsob stanovení opravných položek a oprávek k majetku s uvedením zdroje informací pro stanovení výše opravných položek a oprávek, způsob uplatněný při přepočtu údajů v cizích měnách na českou měnu a způsob stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků podle zákona, popis použitého oceňovacího modelu při ocenění reálnou hodnotou, změny reálné hodnoty včetně změn v ocenění podílu ekvivalencí podle jednotlivých druhů finančního majetku a způsob jejich zaúčtování, pro každý druh derivátů údaje o rozsahu a podstatě, včetně hlavních podmínek a okolností, které mohou ovlivnit výši, časový průběh a určitost budoucích peněžních toků a tabulku s uvedením změn reálné hodnoty během účetního období na příslušném účtu v účtové skupině 41; pokud nebyly majetek a závazky oceněny reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, uvede účetní jednotka důvody a případnou výši opravné položky.

(6) V další části přílohy uvede účetní jednotka doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Vysvětlí každou významnou položku nebo skupinu položek z rozvahy nebo výkazu zisku a ztráty, jejichž uvedení je podstatné pro analýzu a pro hodnocení finanční a majetkové situace a výsledku hospodaření účetní jednotky a tyto informace nevyplývají přímo ani nepřímo z rozvahy a výkazu zisku a ztráty, a u významných položek aktiv uvede též jejich přírůstky a úbytky. Zvlášť uvede významné údaje, které nejsou v rozvaze a výkazu zisku a ztráty samostatně vykázány, zejména doměrky splatné daně z příjmů za minulá účetní období, rozpis odloženého daňového dluhu nebo pohledávky, rozpis rezerv a dlouhodobých úvěrů včetně úrokových sazeb a popisu zajištění úvěrů, výši splatných dluhů pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, výši splatných dluhů veřejného zdravotního pojištění a výši evidovaných daňových nedoplatků u místně příslušných finančních a celních orgánů, výši pohledávek určených k obchodování oceněných reálnou hodnotou, přijaté dotace na investiční a provozní účely. Dále uvede údaj o individuálním referenčním množství mléka 5b), individuální produkční kvótě 5b), individuálním limitu prémiových práv 5b) a jiných obdobných kvótách a limitech, o kterých účetní jednotka neúčtovala na rozvahových ani výsledkových účtech, protože náklady na získání informace o jejich ocenění reprodukční pořizovací cenou by převýšily její významnost. Účetní jednotka dále uvede informace o druzích zvířat, která jsou vykazována jako dlouhodobý hmotný majetek a zásoby. Pokud účetní jednotka vlastní, má právo nebo příslušnost k hospodaření k více než 10 ha lesních pozemků s lesním porostem, uvede také tyto údaje:
a) celková výměra lesních pozemků s lesním porostem,
b) výše ocenění lesních porostů stanovená součinem výměry lesních pozemků s lesním porostem v m2 a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva na m2, která činí 57 Kč.

Pokud účetní jednotka zjišťuje cenu lesního porostu také jiným způsobem než součinem lesních pozemků s lesním porostem a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva podle písmene b), například v souvislosti s podrobnějším členěním podle skupiny dřevin, a takto zjištěná cena je významně rozdílná, uvede také tuto cenu a informace o způsobu stanovení její výše a jejím účelu.

(7) Účetní jednotka v příloze též uvede důležité informace týkající se majetku a závazků, zejména pohledávky a dluhy po lhůtě splatnosti, pohledávky a dluhy, které k rozvahovému dni mají dobu splatnosti delší než pět let, nájem a pacht majetku, zatížení majetku věcným právem a uvedení převedeného nebo poskytnutého zajištění a cizí majetek uvedený v rozvaze, například majetek v rámci propachtovaného obchodního závodu, penzijní dluhy a závazky vůči účetním jednotkám v konsolidačním celku uvede zvlášť. Dále účetní jednotka uvede každou významnou událost, která se stane mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky podle § 19 odst. 5 zákona.

(8) Za předpokladu, že účetní jednotka zvolí pro sestavení účetní závěrky výkaz zisku a ztráty podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, uvede v rámci přílohy náklady a výnosy provozního výsledku hospodaření v členění podle přílohy č. 2 k této vyhlášce podle § 4 odst. 9.

(9) V další části přílohy uvede účetní jednotka informace, které nejsou vykázány v rozvaze:
a) celkovou výši závazků, je-li tato informace významná k posouzení finanční situace účetní jednotky,
b) s ohledem na princip významnosti drobný nehmotný a hmotný majetek,
c) charakter a obchodní účel operací účetní jednotky 13d), která není fyzickou osobou, jsou-li rizika nebo užitky z těchto operací významné a pokud je zveřejnění těchto rizik nebo užitků nezbytné k posouzení finanční situace účetní jednotky. Účetní jednotka, která ke konci rozvahového dne, za nějž se účetní závěrka sestavuje, překročila alespoň dvě ze tří kritérií:
1. aktiva celkem více než 350 000 000 Kč; aktivy celkem se pro účely této vyhlášky rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3 zákona,
2. roční úhrn čistého obratu více než 700 000 000 Kč; ročním úhrnem čistého obratu se pro účely této vyhlášky rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti,
3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců, včetně případů pracovního poměru člena k družstvu, v průběhu účetního období více než 250, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu,
uvede i informaci o finančním dopadu těchto operací na účetní jednotku.

(10) V další části přílohy uvede účetní jednotka, která není fyzickou osobou, a
a) která překročila ke konci rozvahového dne, za který se účetní závěrka sestavuje, alespoň dvě ze tří kritérií uvedených v odstavci 9 písm. c), informace o transakcích 13e), které uzavřela se spřízněnou stranou. Pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek, účetní jednotka uvede výši těchto transakcí včetně povahy vztahu se spřízněnou stranou a ostatní informace o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky. Výraz "spřízněná strana" má stejný význam jako v mezinárodních účetních standardech upravených právem Evropské unie 13f),
b) která má formu akciové společnosti a která nemá povinnost uvádět informace podle písmena a), informace o transakcích 13d) provedených přímo nebo nepřímo mezi
1. účetní jednotkou a jejími většinovými akcionáři,
2. účetní jednotkou a členy správních, řídících a dozorčích orgánů,
které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky, pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek.

Informace o jednotlivých transakcích lze seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí na finanční situaci účetní jednotky. Informace podle písmen a) a b) není účetní jednotka povinna uvést, pokud byly transakce provedeny mezi účetní jednotkou a jejím jediným společníkem.

(11) V další části přílohy uvede účetní jednotka odděleně informace o celkových nákladech na odměny statutárnímu auditorovi 13g) nebo auditorské společnosti za účetní období v členění na:
a) povinný audit 13h) účetní závěrky,
b) jiné ověřovací služby,
c) daňové poradenství,
d) jiné neauditorské služby.

Tyto informace není účetní jednotka povinna uvádět v případě, že je účetní jednotka zahrnuta do konsolidované účetní závěrky sestavené podle části páté, pokud jsou tyto informace uvedeny v příloze v konsolidované účetní závěrce.

(12) V další části přílohy uvede účetní jednotka počet a jmenovitou hodnotu nebo ocenění podle § 25 zákona vydaných akcií během účetního období, u každého druhu akcií zvlášť; obdobně se postupuje u změn podílů. Dále účetní jednotka uvede informaci o vyměnitelných dluhopisech nebo podobných cenných papírech nebo právech s vyznačením jejich počtu a rozsahu práv, která zakládají. Významné zvýšení nebo snížení u jednotlivých složek vlastního kapitálu účetní jednotka popíše v příloze.

(13) Účetní jednotka, která není fyzickou osobou a překročila ke konci rozvahového dne, za který se účetní závěrka sestavuje, alespoň dvě ze tří kritérií uvedených v odstavci 9 písm. c), dále v příloze uvede
a) informaci o rozčlenění tržeb z prodeje zboží, výrobků a služeb podle kategorií činností a podle zeměpisných trhů, pokud se tyto kategorie a trhy mezi sebou podstatně liší z hlediska způsobu, kterým je organizován prodej zboží a výrobků a poskytování služeb spadajících do běžné činnosti účetní jednotky,
b) vysvětlení částky vykázané v položce "B.I.1. Zřizovací výdaje".

(14) Účetní jednotka, která použila účetní metody způsobem vycházejícím z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a u které zároveň existuje významná nejistota, spočívající zejména ve skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že účetní jednotka nemusí být schopna nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a v důsledku toho například plnit své závazky, uvede v příloze v účetní závěrce tuto skutečnost. Dále popíše případná opatření nebo návrhy řešení těchto skutečností.

(15) Příloha obsahuje i údaje předepsané v ustanoveních § 4 a 56 a v ustanoveních § 40, 41 a 43, pokud účetní jednotka sestavuje přehled o peněžních tocích.

------------------------------------------------------------------
5b) Například zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb. a zákona č. 482/2004 Sb., nařízení vlády č. 244/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek pro uplatňování dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, ve znění nařízení vlády č. 517/2004 Sb., a nařízení vlády č. 196/2005 Sb., o stanovení některých podmínek provádění prémiových práv na chov krav bez tržní produkce mléka, popřípadě na chov bahnic.
12b) § 22 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb.
13d) Čl. 43 odst. 1 bod 7a směrnice 78/660/EHS, ve znění směrnice 2006/46/ES.
13e) Čl. 43 odst. 1 bod 7b směrnice 78/660/EHS, ve znění směrnice 2006/46/ES.
13f) Čl. 43 odst. 1 bod 7b Čtvrté směrnice Rady 78/660/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů.
13g) Čl. 2 bod 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES.
13h) Čl. 2 bod 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES.


HLAVA V
Uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích


§ 402

(1) Za peněžní prostředky se považují peníze v hotovosti včetně cenin (účtová skupina 21), peněžní prostředky na účtu včetně přečerpání účtu (účtová skupina 22), případně účtová skupina 26.

(2) Peněžními ekvivalenty se rozumí krátkodobý likvidní finanční majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněžních prostředků a u tohoto majetku se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase. Za peněžní ekvivalenty se považují například dlouhodobé peněžní úložky s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou a likvidní cenné papíry k obchodování na veřejném trhu.

(3) Převody v rámci jednotlivých položek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů se nepromítají do přehledu o peněžních tocích.

(4) Účetní jednotka uvede v příloze buď položky zahrnované do peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů nebo uplatňovanou zásadu přijatou pro určování obsahu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Účetní jednotka dále v příloze uvede změnu uplatňované zásady včetně změny v modelu, konstrukci a obsahové náplni ukazatelů oproti předchozímu účetnímu období včetně pravděpodobných účinků.

(5) Účetní jednotka prokáže soulad mezi částkami peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v přehledu o peněžních tocích a mezi odpovídajícími položkami vykazovanými v rozvaze.


§ 411

(1) Peněžní toky z provozních, investičních nebo finančních činností se uvádějí v přehledu o peněžních tocích nekompenzované. Případné výjimky z tohoto ustanovení účetní jednotka uvede v příloze.

(2) Provozní činností se rozumí základní výdělečné činnosti účetní jednotky a ostatní činnosti účetní jednotky, které nelze zahrnout mezi investiční nebo finanční činnosti.

(3) Investiční činností se rozumí pořízení a prodej dlouhodobého majetku, popřípadě činnost související s poskytováním úvěrů, zápůjček a výpomocí, které nejsou považovány za provozní činnost.

(4) Finanční činností se rozumí taková činnost, která má za následek změny ve velikosti a složení vlastního kapitálu a dlouhodobých, popřípadě i krátkodobých závazků.


§ 42

(1) Účetní jednotka vykazuje peněžní toky z provozní činnosti:
a) přímou metodou, u které se vykáží vhodně zvolené a uspořádané skupiny peněžních příjmů a výdajů, například v návaznosti na členění ve výkazu zisku a ztráty, nebo
b) nepřímou metodou, u které je výsledek hospodaření účetní jednotky upraven zejména o:
1. nepeněžní transakce,
2. neuhrazené náklady a výnosy minulých nebo budoucích účetních období,
3. položky příjmů a výdajů spojených s finanční a investiční činností.

(2) Za nepeněžní transakce v provozní činnosti se považují transakce, které ovlivňují výsledek hospodaření, avšak nemají přímý vliv na přírůstek nebo úbytek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Nepeněžní transakce zahrnují zejména odpisy, tvorbu a čerpání rezerv a opravných položek.

(3) Nepeněžní transakce v investiční a finanční činnosti se vylučují z přehledu o peněžních tocích.


§ 433

(1) Peněžní toky spojené s peněžními transakcemi, které tvoří mimořádný výsledek hospodaření, peněžní toky spojené s inkasem a vyplacením úroků a podílů na zisku a platby daně z příjmů se uvádějí v přehledu o peněžních tocích v samostatných položkách.

(2) Příjmy a výdaje související s mimořádnými účetními transakcemi a platby daně z příjmů se přiřadí v rámci praktických možností k provozní, investiční nebo finanční činnosti. V případě, že je nelze přiřadit, uvedou se v provozní činnosti.

(3) Peněžní toky související s přijatými a vyplacenými úroky, s výjimkou kapitalizovaných úroků, a s přijatými podíly na zisku se zahrnou do provozní činnosti.

(4) Peněžní toky související s přijatými úroky a přijatými podíly na zisku mohou být alternativně vykazovány v rámci investiční činnosti a peněžní toky související s vyplacenými úroky, s výjimkou kapitalizovaných, mohou být alternativně zahrnuty do finanční činnosti. Peněžní toky související s vyplacenými kapitalizovanými úroky se zahrnují do investiční činnosti a vykazují se v rámci této činnosti jako samostatná položka nebo jako informace v příloze.

(5) Vyplacené podíly na zisku se zahrnou do finanční činnosti. V případech, ve kterých účetní jednotka pouze přerozděluje mezi společníky přijaté podíly na zisku, se uvádějí tyto platby v rámci provozní činnosti.


HLAVA VI
Uspořádání a obsahové vymezení přehledu o změnách vlastního kapitálu


§ 442

(1) Přehled o změnách vlastního kapitálu podává informace o zvýšení nebo snížení jednotlivých složek vlastního kapitálu mezi dvěma rozvahovými dny.

(2) Účetní jednotky vyčíslí vyplacené podíly na zisku a zdroje, ze kterých bylo čerpáno.


ČÁST TŘETÍ
Směrná účtová osnova


§ 45

Směrná účtová osnova je uvedena v příloze č. 4 k této vyhlášce.


§ 463

(1) Při vedení účetnictví v plném rozsahu účetní jednotka stanoví v účtovém rozvrhu uspořádání a obsah syntetických účtů v rámci účtových skupin směrné účtové osnovy; při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu účetní jednotka sestaví účtový rozvrh, v němž může uvést pouze účtové skupiny, nevyžaduje-li zvláštní právní předpis členění podrobnější. V účtovém rozvrhu je účetní jednotka povinna vycházet z označení a uspořádání účtových skupin směrné účtové osnovy. Účetní jednotka, která sestavuje výkaz zisku a ztráty v účelovém členění, není povinna dodržet členění v účtových skupinách 50 až 55 a 60 až 64; členění přizpůsobí výkazu s přihlédnutím k povinnosti uvedené v § 39 odst. 8.

(2) V rámci syntetických účtů účetní jednotky vytvářejí analytické účty, které zajišťují členění syntetických účtů například podle potřeb účetní závěrky, požadavků právních předpisů a případně dalších potřeb účetní jednotky.

(3) Účetní jednotka, která poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze a není finanční institucí podle zákona upravujícího činnost bank, uvede v účtovém rozvrhu samostatné účty, na kterých bude účtováno o této činnosti 20).

------------------------------------------------------------------
20) Například zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 374/2009 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu.


ČÁST ČTVRTÁ
Účetní metody


§ 478

Způsoby oceňování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a vymezení nákladů s jeho pořízením souvisejících

(1) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku nebo jeho části a technického zhodnocení s ohledem na povahu pořizovaného majetku a způsob jeho pořízení do doby stanovené v § 6 odst. 8 nebo v § 7 odst. 11 je cena, za kterou byl majetek pořízen a zejména náklady na
a) přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, zejména odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky a otevření akreditivu, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce,
b) úroky, zejména z úvěru, pokud tak účetní jednotka rozhodne,
c) odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy,
d) průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně variantních řešení a rozpočtu, zařízení staveniště, odstranění porostu a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby,
e) licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku, nikoliv pro budoucí provoz,
f) vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu,
g) náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi, nájemci nebo pachtýři nemovité věci nebo za omezení v obvyklém užívání, jakož i náhrady za předčasně smýcený porost v souvislosti s výstavbou,
h) úhradu podílu na
1. oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu,
2. účelně vynaložených nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu,
3. účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním dodávky tepelné energie,
i) úhrady nákladů za přeložky 14a), překládky 14b) a náhradní pozemní komunikaci 14c) účetní jednotce, která má vlastnické právo k dotčenému majetku, anebo která hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků,
j) zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání. Vzniknou-li při zkouškách použitelné výrobky nebo výkony, jsou výnosy z těchto výrobků nebo výkonů součástí provozních výnosů a náklady na ně (bez odpisů) součástí provozních nákladů. Zkouškami nejsou záběh a osvojení, které jako počáteční vícenáklady zahajované výroby jsou součástí nákladů po uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání,
k) zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování. Pokud je pořizování majetku zastaveno trvale, odepíše se pořizovaný majetek při jeho vyřazení do nákladů,
l) právo stavby, pokud je záměrem účetní jednotky realizovat stavbu vyhovující právu stavby a proto není právo stavby vykazováno podle § 7 odst. 2 písm. b) nebo není součástí ocenění v rámci položky "C.I. Zásoby".

(2) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení zejména nejsou:
a) opravy a údržba. Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady,
b) náklady nájemce nebo pachtýře na uvedení najatého nebo propachtovaného majetku do předcházejícího stavu,
c) kursové rozdíly,
d) smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů,
e) nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba 14d),
f) náklady na zaškolení pracovníků,
g) náklady na vybavení pořizovaného dlouhodobého majetku zásobami,
h) náklady na biologickou rekultivaci,
i) náklady spojené s přípravou a zabezpečením dlouhodobého majetku vzniklé po uvedení pořizovaného dlouhodobého majetku do užívání,
j) v případě pozemku vykazovaného v položce "B.II.1. Pozemky" náklady spojené s pořízením dlouhodobého hmotného majetku podle odstavce 1 vykazovaného v položkách "B.II.2. Stavby", "B.II.4. Pěstitelské celky trvalých porostů" a "B.II.6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek" podle § 7 odst. 6 písm. a).

(3) Technickým zhodnocením se rozumí zásahy do majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku v položkách "B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek" (§ 6 odst. 1 věta první) a "B.II.3. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí" nebo v případě majetku vykazovaného v položce "B.II.2. Stavby" dosáhnou vynaložené náklady významné hodnoty ve vztahu k pořizovací ceně nebo reprodukční pořizovací ceně jednotlivé stavby. Pokud je stavba oceněna podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, pak účetní jednotka postupuje při určení hranice významnosti přiměřeně. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období.

(4) Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku a odpisovaného dlouhodobého hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna účetní jednotka. V případě nemovité kulturní památky a církevní stavby, která je oceněna podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, se ocenění nezvyšuje o technické zhodnocení; toto technické zhodnocení je odpisováno samostatně. V případě finančního leasingu se pořizovací cena majetku převzatého uživatelem do vlastnictví zvýší o technické zhodnocení odpisované uživatelem v průběhu užívání a pokračuje se v odpisování z takto zvýšené pořizovací ceny.

(5) Ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení se sníží o dotaci na pořízení majetku a o dotaci na úhradu úroků zahrnovaných do ocenění majetku, s výjimkou povolenek na emise a preferenčních limitů bezúplatně nabytých prvním provozovatelem 5a) nebo držitelem 5b). Za dotaci se považují bezúplatná plnění, která se poskytují přímo nebo zprostředkovaně podle zvláštních právních předpisů ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, Národního fondu, ze státních fondů, z rozpočtů územních samosprávných celků na stanovený účel. Za dotaci se rovněž považují bezúplatná plnění na stanovený účel ze zahraničí z prostředků Evropské unie nebo z veřejných rozpočtů cizího státu a granty poskytnuté podle zvláštního právního předpisu. Dotací se rovněž rozumí prominutí části poplatků, pokud to právní předpis umožňuje a příslušný orgán stanovil prominutou část poplatků za dotaci.

(6) Souvisí-li právo stavby s více stavbami, vstupuje do nákladů souvisejících s pořízením stavby poměrná část hodnoty práva stavby; § 61a odst. 3 a 4 se použijí přiměřeně.

(7) V případě pořízení práva stavby ke stavbě po okamžiku jejího uvedení do užívání podle § 7 odst. 11 jsou náklady související s pořízením práva stavby součástí ocenění technického zhodnocení této stavby podle § 47 odst. 3.
(8) V případě zániku stavby vyhovující právu stavby se právo stavby, které je součástí ocenění této stavby, nevyřazuje; ustanovení o naplnění účetních metod v souvislosti s naplněním § 26 odst. 3 zákona tímto nejsou dotčena.

(9) Zanikne-li právo stavby před dobou, na kterou je právo stavby zřízeno, a současně je zřízeno nové právo stavby ve prospěch stejné účetní jednotky, nedochází k vyřazení zaniklého práva stavby, případně stavby vyhovující právu stavby a § 47 odst. 1 písm. f) se použije obdobně.

(10) Bezúplatné nabytí preferenčních limitů a povolenek na emise prvním držitelem 5b) nebo provozovatelem 5a) se účtuje a vykazuje jako poskytnutí dotace ve výši ocenění reprodukční pořizovací cenou. Ocenění povolenek na emise a preferenčních limitů bezúplatně nabytých prvním provozovatelem 5a) nebo držitelem 5b) se nesnižuje o částku zaúčtovanou ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 34. Při spotřebě, prodeji či jiném úbytku těchto aktiv nebo při odpisu preferenčního limitu bezúplatně nabytého prvním držitelem 5b), který lze odpisovat, se odpovídající částka zaúčtovaná ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 34 zaúčtuje na příslušné účty výnosů ve věcné a časové souvislosti s náklady.

(11) Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení pořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nebo reprodukční pořizovací cenou, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány.

(12) Ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, pokud nejsou pěstitelským celkem trvalých porostů (§ 7 odst. 4).

------------------------------------------------------------------
5a) § 2 odst. 1 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 212/2006 Sb. a zákona č. 315/2008 Sb.
5b) Například zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb. a zákona č. 482/2004 Sb., nařízení vlády č. 244/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek pro uplatňování dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, ve znění nařízení vlády č. 517/2004 Sb., a nařízení vlády č. 196/2005 Sb., o stanovení některých podmínek provádění prémiových práv na chov krav bez tržní produkce mléka, popřípadě na chov bahnic.
14a) Například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
14b) Například zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.
14c) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
14d) § 6 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.


§ 483

Vymezení nákladů souvisejících s pořízením cenných papírů a podílů

Součástí pořizovací ceny cenného papíru a podílu jsou též náklady s pořízením související, například poplatky makléřům, poradcům, burzám. Součástí pořizovací ceny nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu.


§ 494

Způsoby oceňování zásob a vymezení nákladů s jejich pořízením souvisejících

(1) Součástí pořizovací ceny zásob jsou též náklady související s jejich pořízením, zejména přepravné vyúčtované dodavatelem nebo provedené účetní jednotkou, provize, clo a pojistné. Součástí pořizovací ceny zásob nejsou zejména úroky z úvěrů a zápůjček poskytnutých na jejich pořízení, kursové rozdíly, smluvní pokuty a úroky z prodlení a jiné sankce ze smluvních vztahů.

(2) Náklady na úpravy skladovaného materiálu nebo zboží se považují za náklady související s pořízením zásob a zvyšují ocenění zásob.

(3) Pokud jsou u stejného druhu zásob využity způsoby ocenění cenou, která vychází z ocenění jejich úbytků cenou zjištěnou podle ustanovení § 25 odst. 4 zákona, pak v rámci jednoho analytického účtu zásob je nutno používat pouze jeden způsob ocenění; pokud je využit vážený aritmetický průměr, počítá se nejméně jednou za měsíc.

(4) Nevyfakturované dodávky se ocení podle uzavřené smlouvy, popřípadě jiných dokladů, které má účetní jednotka k dispozici.

(5) Vlastními náklady se rozumí buď skutečná výše nákladů nebo výše nákladů podle způsobu kalkulace výroby stanoveného účetní jednotkou. Výrobou se rozumí i jiná činnost, při které nevznikají hmotné produkty. Odchylně mohou účetní jednotky oceňovat zásoby vlastní výroby, jimiž jsou nedokončená výroba, polotovary a výrobky
a) ve výrobě s krátkodobým nepřetržitým cyklem nedokončenou výrobu pouze přímými materiálovými náklady a výrobky nebo polotovary přímými materiálovými a mzdovými náklady,
b) v hromadné a velkosériové výrobě pouze přímými náklady, jimiž jsou náklady na přímý materiál, polotovary, přímé mzdy a ostatní přímé náklady,
c) v malosériové a kusové nebo zakázkové výrobě a ve výrobě s dlouhodobým cyklem přímými náklady, výrobní režií a v případě, že výrobní cyklus přesahuje dvanáct měsíců výjimečně i správní režií.


§ 502

Vymezení nákladů souvisejících s pořízením pohledávek

Součástí pořizovací ceny pohledávek jsou náklady s pořízením související, například náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny právníkům a provize.


§ 513

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí u cenných papírů a podílů

(1) Změny reálných hodnot u cenných papírů určených účetní jednotkou k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu se účtují jako finanční náklad nebo finanční výnos.

(2) Změny reálných hodnot ostatních cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou (realizovatelné cenné papíry) se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41. Je-li prokázáno, že došlo ke snížení hodnoty (znehodnocení) těchto cenných papírů, které je pravděpodobně trvalé, zaúčtuje se znehodnocení bez zbytečného odkladu na příslušné účty finančních nákladů. Výše tohoto znehodnocení odpovídá kladnému rozdílu mezi oceněním realizovatelného cenného papíru při jeho nabytí a stávající reálnou hodnotou se zohledněním předchozích ztrát ze znehodnocení. Pokud následně po zaúčtování znehodnocení na účty finančních nákladů dojde k prokazatelnému zvýšení reálné hodnoty realizovatelných dluhových cenných papírů, je zvýšení reálné hodnoty zaúčtováno nejvýše ve výši zaúčtovaného znehodnocení podle předchozí věty na účty finančních výnosů.

(3) Změny v ocenění cenných papírů a podílů oceňovaných podílem na vlastním kapitálu (ekvivalencí) ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41.


§ 524

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů

(1) Změny reálné hodnoty derivátu, který zajišťuje reálnou hodnotu rozvahového aktiva nebo závazku, se účtují jako finanční náklad nebo finanční výnos. Změna reálné hodnoty zajištěného rozvahového aktiva nebo závazku z titulu konkrétního rizika se účtuje prostřednictvím účtů nákladů a výnosů.

(2) Změny reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41. Do nákladů nebo výnosů jsou zaúčtovány ve stejných obdobích, kdy jsou zaúčtovány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými položkami.

(3) Derivát se považuje za zajišťovací pouze tehdy, pokud splňuje následující podmínky:
a) na počátku zajištění je zajišťovací vztah zdokumentován,
b) zajištění je efektivní,
c) efektivita je spolehlivě měřitelná a průběžně posuzovaná.

(4) Dokumentace je účetním záznamem a obsahuje identifikaci zajišťovaných položek a zajišťovacích derivátů, přesné vymezení rizika, které je předmětem zajištění, způsob výpočtu efektivnosti. Zajištění je efektivní, pokud na počátku a v průběhu zajišťovacího vztahu je poměr mezi změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovaných položek z titulu zajišťovaného rizika a změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80 % - 125 %. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je efektivní na počátku zajištění a dále nejméně k okamžiku sestavení účetní závěrky.

(5) Přestane-li splňovat zajišťovací derivát podmínky podle odstavce 3, účtuje se o něm od tohoto okamžiku jako o derivátu k obchodování.

(6) Účetní jednotka stanoví, zda bude o všech derivátech účtovat jako o derivátech k obchodování nebo využije možnost účtovat o nich jako o zajišťovacích derivátech v souladu s její strategií řízení finančních rizik; za derivát se nepovažuje smluvní vztah, jehož předmětem je koupě, prodej nebo užívání komodity, a očekává se jeho splnění dodáním komodity.

(7) Pokud je derivát součástí finančního nástroje, účetní jednotka stanoví, zda bude účtovat o vloženém derivátu samostatně 15a) nebo zda využije možnost o vložených derivátech neúčtovat.

(8) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, použijí účetní jednotky přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.

------------------------------------------------------------------
15a) Například § 6 vyhlášky č. 501/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.


§ 533

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u derivátů k obchodování

(1) Změny reálné hodnoty derivátů určených k obchodování, jimiž jsou deriváty, které nesplňují podmínky uvedené v § 52 odst. 3, se účtují jako finanční náklad nebo finanční výnos.

(2) Pokud je derivát součástí finančního nástroje, účetní jednotka stanoví, zda bude účtovat o vloženém derivátu samostatně 15a) nebo zda využije možnost o vložených derivátech neúčtovat.

(3) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, použijí účetní jednotky přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.

------------------------------------------------------------------
15a) Například § 6 vyhlášky č. 501/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.


§ 53a1

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování

Změny reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, se účtují jako finanční náklad nebo finanční výnos.


§ 546

Ocenění majetku a závazků při přeměně obchodní korporace a okamžik účtování

(1) Při přeměně obchodní korporace z titulu změny právní formy nebo z titulu převodu jmění na společníka, který nevede ani nepovede účetnictví po zápisu přeměny do obchodního rejstříku, se neúčtuje o oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou, a to ani v případě, že zákon o přeměnách ocenění jmění při přeměně obchodní korporace vyžaduje.

(2) Pokud zákon o přeměnách vyžaduje u zanikající obchodní korporace nebo u obchodní korporace rozdělované odštěpením, které jsou účetní jednotkou (dále jen "zanikající účetní jednotka" a "účetní jednotka rozdělovaná odštěpením"), ocenění jmění při přeměně obchodní korporace, použijí tyto účetní jednotky při ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou způsob ocenění podle § 24 odst. 3 písm. a) bodu 1 nebo 2 zákona; obdobně postupuje nástupnická obchodní korporace, která je účetní jednotkou (dále jen "nástupnická účetní jednotka"), nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, v případě uvedeném v odstavci 7.

(3) Účetní jednotka účtuje o ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou podle odstavce 2 na základě ocenění jmění posudkem znalce pro projekt přeměny obchodní korporace provedeného k rozvahovému dni pro ocenění.

(4) Pokud se rozhodný den shoduje se dnem otevření účetních knih, který následuje po rozvahovém dni pro ocenění, nebo pokud se rozhodný den neshoduje se dnem otevření účetních knih, který následuje po rozvahovém dni pro ocenění a zároveň se neshoduje se dnem zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku, zanikající účetní jednotka nebo účetní jednotka rozdělovaná odštěpením účtuje k rozhodnému dni o ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou, a to po otevření účetních knih.

(5) Pokud se rozhodný den neshoduje se dnem otevření účetních knih, který následuje po rozvahovém dni pro ocenění, a zároveň se neshoduje se dnem zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku, zanikající účetní jednotka nebo účetní jednotka rozdělovaná odštěpením
a) účtuje při ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou způsobem ocenění podle § 24 odst. 3 písm. a) bodu 2 zákona pouze o reálné hodnotě majetku a závazků, které vykázala v účetní závěrce ke dni předcházejícímu rozhodný den; o oceňovacích rozdílech, které se vztahují k úbytkům majetku a závazků v období mezi rozvahovým dnem pro ocenění a rozhodným dnem, se účtuje prostřednictvím účtu vykazovaného v položce "A.II.6. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací", nebo
b) při ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou způsobem ocenění podle § 24 odst. 3 písm. a) bodu 1 zákona o položce "A.II.6. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací" neúčtuje; existuje-li ocenění jmění posudkem znalce k rozhodnému dni a došlo-li mezi rozvahovým dnem pro ocenění a rozhodným dnem ke změně položky "B.II.9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku", účetní jednotka zaúčtuje tuto změnu na příslušný účet vykazovaný v položce "B.II.9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku" souvztažně s příslušným účtem vykazovaným v položce "A.II.6. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací".

(6) V případech uvedených v odstavcích 4 a 5 nástupnická účetní jednotka nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, účtuje o převzetí oceňovacích rozdílů vzniklých z ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou při úpravách v souladu s § 54b ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného dne.

(7) Pokud se rozhodný den shoduje se dnem zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku, nástupnická účetní jednotka nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, účtuje o ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou podle odstavce 5 k rozhodnému dni, a to po otevření účetních knih. Zanikající účetní jednotka nebo účetní jednotka rozdělovaná odštěpením o ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou neúčtuje.


§ 54a3

Ocenění majetku a závazků při přeshraniční přeměně obchodní korporace a okamžik účtování

(1) Pokud zákon o přeměnách vyžaduje ocenění jmění při přeshraniční přeměně obchodní korporace zanikající zahraniční osoby nebo části zahraniční osoby rozdělované odštěpením a není-li toto ocenění jmění vykázáno v její účetní závěrce sestavené nejpozději ke dni předcházejícímu rozhodný den, nástupnická účetní jednotka, která má nebo má mít sídlo v České republice, nebo přejímající společník, který je nebo bude účetní jednotkou, použije při účtování o ocenění reálnou hodnotou § 54 obdobně, s výjimkou postupu podle § 54 odst. 6, jelikož v tomto případě nástupnická účetní jednotka nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, nepřebírá ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou, ale účtuje o tomto ocenění.

(2) Zanikající účetní jednotka nebo účetní jednotka rozdělovaná odštěpením, která je českou právnickou osobou, při přeshraniční přeměně obchodní korporace o ocenění jmění reálnou hodnotou neúčtuje.

(3) Pokud je v případě uvedeném v odstavci 2 alespoň jednou z nástupnických účetních jednotek účetní jednotka, která má nebo má mít sídlo v České republice, použijí zanikající účetní jednotka i nástupnická účetní jednotka při účtování o ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou § 54 obdobně.

(4) Účetní jednotka při přeshraniční přeměně obchodní korporace, z titulu změny právní formy, přeshraničního přemístění sídla nebo z titulu převodu jmění na společníka, který nevede ani nepovede účetnictví po zápisu přeměny do obchodního rejstříku, neúčtuje o oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou, a to ani v případě, že zákon o přeměnách ocenění jmění vyžaduje.

(5) Při vykázání ocenění požadovaného zákonem o přeměnách může účetní jednotka postupovat rovněž metodou stanovenou v § 24 odst. 3 písm. a) bodu 1 zákona. V tomto případě účetní jednotka postupuje podle § 54. Volbu metody ocenění provede účetní jednotka s ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.

(6) Majetek a závazky nabyté přeměnou obchodní korporace, které jsou vyjádřeny v cizí měně, přepočítá účetní jednotka na českou měnu kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k rozhodnému dni přeměny; u jiných aktiv a pasiv k rozhodnému dni přeměny se postupuje podle ustanovení § 24 odst. 2 věty druhé zákona.

(7) zrušen


§ 54b3

Úpravy prováděné s účinky od rozhodného dne

(1) Při přeměně obchodní korporace, kdy se rozhodný den neshoduje se dnem zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku, zúčastněná obchodní korporace, která je účetní jednotkou (dále jen "zúčastněná účetní jednotka"), přejímající společník, který je účetní jednotkou, nástupnická účetní jednotka, která nebyla zúčastněnou účetní jednotkou, nebo účetní jednotka uvedená v § 17 odst. 5 zákona upraví, za účelem dosažení cíle stanoveného v § 10 zákona o přeměnách, ke dni zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku účetnictví s účinky od rozhodného dne.

(2) Nástupnická účetní jednotka nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, při přeměně obchodní korporace, kdy se rozhodný den neshoduje se dnem zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku, v souladu s odstavcem 1 účtuje ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného dne zejména
a) o převzetí nebo úbytku aktiv a pasiv zanikající účetní jednotky nebo účetní jednotky rozdělované odštěpením,
b) o převzetí nebo úbytku oceňovacích rozdílů k majetku a závazkům podle § 54 a 54a,
c) o dalších skutečnostech podle § 14 odst. 2,
d) o použití oceňovacího rozdílu vykázaného v položkách uvedených v § 14a odst. 1 až 3, pokud provádí rozdělení těchto položek,
e) o převzetí nebo úbytku nákladů a výnosů zanikající účetní jednotky nebo účetní jednotky rozdělované odštěpením.

(3) Při přeshraniční přeměně obchodní korporace nástupnická účetní jednotka nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, provádí úpravy podle odstavců 1 a 2 tak, aby skutečnosti zaúčtované u zahraniční zanikající osoby v období od rozhodného dne do dne zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku byly v účetnictví nástupnické účetní jednotky nebo přejímajícího společníka, který je účetní jednotkou, zaúčtovány v souladu se zákonem a touto vyhláškou.

(4) Nástupnická účetní jednotka nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, může o účetních případech uvedených v odstavci 2 písm. a)d) účtovat při sestavení zahajovací rozvahy, je-li takovýto postup efektivní.

(5) Účetní případy podle odstavce 4 jsou účetními případy běžného účetního období podle § 3 odst. 3 zákona.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí při změně právní formy a přeshraničním přemístění sídla.


§ 552

Postup tvorby a použití opravných položek

(1) Opravné položky se vytvářejí pouze k účtům majetku v případech snížení ocenění majetku v účetnictví prokázaném na základě inventarizace majetku. Tyto opravné položky se vytvářejí jen v případech, kdy snížení ocenění majetku v účetnictví není trvalého charakteru nebo není snížení ocenění vyjádřeno jiným způsobem, například reálnou hodnotou. Při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost vytvořených opravných položek.

(2) Opravné položky lze vytvářet i v případech, kdy tak stanoví zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

(3) Tvorba opravných položek se účtuje na vrub nákladů a opravná položka se sníží, popřípadě zruší vyúčtováním ve prospěch nákladů, pokud inventarizace neprokáže opodstatněnost její výše.

(4) Opravné položky nesmí mít aktivní zůstatek a nelze je tvořit na zvýšení hodnoty majetku.


§ 567

Odpisování majetku

(1) Odpisovaný nehmotný a hmotný dlouhodobý majetek nebo jeho části se odpisuje z ocenění stanoveného v § 47, 61, 61a a v § 25 a 27 zákona postupně v průběhu jeho používání. Průběh používání může být vyjádřen i jinak než ve vazbě na čas, například na výkony. Pro odpisování dlouhodobého hmotného majetku lze použít metodu stanovenou v § 56a.

(2) Podle ustanovení § 28 zákona se dále odpisuje:
a) dlouhodobý nehmotný majetek, k němuž účetní jednotka nabyla právo užívání od vlastníka, majitele nebo jiné oprávněné osoby; majetek odpisuje též oprávněná osoba, pokud o majetku účtuje,
b) technické zhodnocení u účetní jednotky, která dlouhodobý odpisovaný majetek úplatně nebo bezúplatně užívá a provedla na tomto majetku technické zhodnocení na svůj účet,
c) technické zhodnocení drobného nehmotného a hmotného majetku,
d) ložisko nevyhrazeného nerostu nebo jeho část (dále jen "ložisko") na pozemku koupeném nebo nabytém vkladem po 1. lednu 1997,
e) soubor hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením jako jeden celek, a to i v případě, že je sestaven z hmotných movitých věcí, u kterých je od počátku známo jejich ocenění,
f) preferenční limit, který lze odpisovat podle času nebo výkonů.

(3) Účetní jednotky sestavují odpisový plán podle § 28 odst. 6 zákona včetně jeho aktualizace podle průběhu používání a podle změn v průběhu používání majetku účetní jednotkou. S ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky může účetní jednotka při odpisování majetku zohlednit předpokládanou zbytkovou hodnotu. Předpokládanou zbytkovou hodnotou se pro účely této vyhlášky rozumí účetní jednotkou zdůvodnitelná kladná odhadovaná částka, kterou by účetní jednotka mohla získat v okamžiku předpokládaného vyřazení majetku, například prodejem, po odečtení předpokládaných nákladů s vyřazením souvisejících. Zohledněním předpokládané zbytkové hodnoty majetku podle věty druhé se pro účely této vyhlášky rozumí, že účetní jednotka stanoví a aktualizuje odpisový plán předmětného majetku tak, aby se za plánovanou dobu jeho používání součet vykázaných a plánovaných odpisů včetně předpokládané zbytkové hodnoty nebo zbytkové hodnoty rovnal ocenění majetku podle odstavce 1. Zbytkovou hodnotou se rozumí snížená předpokládaná zbytková hodnota. Účetní jednotky neprovádějí účetní operace opravující výši vykázaných odpisů a oprávek v předchozích účetních obdobích.

(4) Pokud je předpokládaná doba užívání stavby vyhovující právu stavby kratší než sjednaná doba, na kterou je právo stavby zřízeno, účetní jednotka v odpisovém plánu zohlední případnou hodnotu práva stavby při vyřazení stavby. Pokud je sjednaná doba, na kterou je právo stavby zřízeno, kratší než předpokládaná doba užívání stavby vyhovující právu stavby, účetní jednotka v odpisovém plánu tuto skutečnost zohlední případnou hodnotou stavby při jejím vyřazení ve zbytkové hodnotě stavby podle odstavce 3.

(5) Pořizovací cenou ložiska na jednotlivém pozemku je kladný rozdíl mezi pořizovací cenou pozemku s ložiskem a cenou tohoto pozemku podle právního předpisu platného v době koupě pozemku nebo v době nabytí pozemku vkladem. Ložisko těžené podle horních předpisů se odpisuje sazbou na jednotku těženého množství na základě skutečné těžby. Odpisová sazba na jednotku těženého množství (Kč/t, Kč/m3) je podílem pořizovací ceny ložiska na jednotlivém pozemku a zásob nevyhrazeného nerostu (t, m3) prokázaných geologickým průzkumem na tomto pozemku.

(6) V případě dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku ve spoluvlastnictví odpisuje každý spoluvlastník svůj vlastnický podíl.

(7) Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, který je majetkem bytových družstev, pokud neslouží k podnikání, se nemusí odpisovat. Právnické osoby založené za účelem, aby se staly vlastníkem domu s byty v nájmu společníků, členů nebo zakladatelů, nemusí tento dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek odpisovat, pokud neslouží k podnikání.

(8) Technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna jiná účetní jednotka než vlastník majetku, se odepíše v průběhu používání technického zhodnocení. Odpisování technického zhodnocení majetku pořizovaného formou finančního leasingu, pokud je uživatel oprávněn účtovat a odpisovat technické zhodnocení, se zahájí uvedením technického zhodnocení do stavu způsobilého k užívání.

(9) Při převodu vlastnictví k nemovitým věcem, které podléhají vkladu do katastru nemovitostí, se o této nemovité věci účtuje ke dni doručení návrhu na vklad katastrálnímu úřadu. Podmíněnost nabytí právních účinků vkladu do katastru nemovitostí se uvede na analytických účtech, v inventurních soupisech a v příloze účetní závěrky.

(10) O dlouhodobém nehmotném a hmotném majetku účtuje a odpisuje jej nájemce, pokud je oprávněn o tomto majetku účtovat a odpisovat jej na základě smlouvy o pachtu obchodního závodu.

(11) Podle ustanovení § 28 zákona se neodpisují:
a) pozemky,
b) umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky, movité kulturní památky, 9) předměty kulturní hodnoty 10) a obdobné hmotné movité věci stanovené zvláštními právními předpisy, 11)
c) nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení, pokud není uvedeno do stavu způsobilého k užívání,
d) finanční majetek,
e) zásoby,
f) najatý či obdobně užívaný dlouhodobý hmotný nebo nehmotný majetek, není-li zákonem nebo touto vyhláškou stanoveno jinak,
g) pohledávky,
h) preferenční limity, které nelze odpisovat podle času nebo výkonů, a povolenky na emise.

------------------------------------------------------------------
9) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty.
11) Například zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.


§ 56a2

Metoda komponentního odpisování majetku

(1) Stavby [§ 7 odst. 2 písm. a)], byty a nebytové prostory [§ 7 odst. 2 písm. d)], samostatné movité věci a soubory movitých věcí [§ 7 odst. 3 písm. b)] může účetní jednotka s ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky odpisovat metodou komponentního odpisování majetku. Účetní jednotka vymezí druh majetku, u kterého použije metodu komponentního odpisování, průběh používání a způsob určení komponenty včetně jejího ocenění podle svých potřeb a tyto skutečnosti doloží průkazným účetním záznamem.

(2) Komponentou se pro účely této vyhlášky rozumí určená část majetku nebo souboru majetku podle odstavce 1 nebo určená kontrola výskytu závad, u které je výše ocenění významná v poměru k výši ocenění celého majetku nebo souboru majetku a jejíž doba použitelnosti se významně liší od doby použitelnosti majetku nebo souboru majetku. Určení kontroly výskytu závad jako komponenty účetní jednotka provádí k okamžiku uvedení majetku podle odstavce 1 do užívání (§ 7 odst. 11).

(3) Komponenta se odpisuje v průběhu používání samostatně od ostatních komponent a od zbylé části majetku nebo souboru majetku podle odstavce 1.

(4) Při výměně komponenty se ocenění majetku podle odstavce 1 upravuje tak, že se snižuje o výši ocenění vyřazované komponenty a zvyšuje o výši ocenění nově zařazované komponenty včetně náhradních dílů spotřebovaných na výměnu komponenty a o náklady související s výměnou této komponenty podle ustanovení § 47. Pokud vyřazovaná komponenta není k okamžiku vyřazení odepsána do výše jejího ocenění, provede účetní jednotka odpis zůstatkové ceny vyřazované komponenty do nákladů.

(5) O majetku podle odstavce 1 a jeho oprávkách se účtuje jako o celku; majetek se i jako celek vykazuje. Účetní jednotka prokáže výpočet výše odpisu tohoto majetku jako celku například tím, že metodě komponentního odpisování přizpůsobí účtování o odpisech na analytických účtech.

(6) Při prvním použití metody komponentního odpisování u majetku podle odstavce 1, který byl již uveden do užívání, se na komponenty rozděluje celkové ocenění majetku a celková výše oprávek k majetku; přitom nesmí být součet zůstatkových cen připadajících na jednotlivé komponenty vyšší než zůstatková cena celého majetku. Účetní operace opravující výši vykázaných odpisů a oprávek v předchozích obdobích se neprovádějí.


§ 575

Postup tvorby a použití rezerv

(1) Rezervy jsou určeny k pokrytí budoucích dluhů nebo výdajů podle § 26 zákona, u nichž je znám účel, je pravděpodobné, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo den, k němuž vzniknou. U rezerv podle zvláštních právních předpisů 13) se postupuje podle těchto předpisů. Účetní jednotka, která využije metodu komponentního odpisování podle § 56a, neúčtuje o rezervě na opravy hmotného majetku.

(2) Tvorba rezerv se účtuje na vrub nákladů, jejich použití, snížení nebo zrušení pro nepotřebnost ve prospěch nákladů.

(3) Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období.

(4) Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek.

(5) Rezervy není možné používat k úpravám výše ocenění aktiv.

(6) Výši vytvořených rezerv a jejich odůvodněnost ověřuje účetní jednotka nejméně při každé inventarizaci.

------------------------------------------------------------------
13) Například zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.


§ 584

Vzájemné zúčtování

(1) Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce účetní jednotky se nepovažuje zúčtování:
a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,
b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků, včetně účtování o odložené dani podle § 59 odst. 4,
c) rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení zásob,
d) rezerv, opravných položek a komplexních nákladů příštích období.

(2) V účetní závěrce se navíc za vzájemné zúčtování nepovažuje souhrnné vykázání kursových rozdílů, zisků a ztrát z přecenění majetku a závazků na reálnou hodnotu, pohledávek a závazků, s výjimkou přijatých a poskytnutých záloh a závdavků, vůči téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách, vykázání vlastních dluhopisů a vykázání rezervy na daň z příjmů a uhrazených záloh na daň z příjmů.

(3) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje účtování o započtení pohledávek ve smyslu občanského zákoníku prostřednictvím rozvahových účtů pohledávek a závazků.


§ 594

Metoda odložené daně

(1) O odložené dani účtují a vykazují ji účetní jednotky, které tvoří konsolidační celek, a účetní jednotky, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu (§ 18 odst. 3 zákona). Ostatní účetní jednotky stanoví, zda budou účtovat o odložené dani a vykazovat ji.

(2) Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodě vycházející z rozvahového přístupu. Závazkovou metodou se rozumí postup, kdy odložená daň ve vztahu k výsledku hospodaření zjištěnému v účetnictví bude uplatněna v pozdějším období, a proto při výpočtu bude použita sazba daně z příjmů platná v období, ve kterém budou daňový dluh nebo pohledávka uplatněny. Pokud tato sazba daně známa není, použije se sazba platná v příštím účetním období.

(3) Rozvahový přístup znamená, že závazková metoda podle odstavce 2 vychází z přechodných rozdílů, jimiž jsou rozdíly mezi daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv a výší aktiv, popřípadě pasiv uvedených v rozvaze. Daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv je hodnota těchto aktiv, popřípadě pasiv uplatnitelná v budoucnosti pro daňové účely.

(4) Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový dluh se zjistí jako součin výsledného rozdílu a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem o daních z příjmů. Změní-li se sazba daně z příjmů, je nutno přepočítat zůstatek účtu odložené daně a rozdíl zaúčtovat prostřednictvím účtu v účtové skupině 59.

(5) Účetní jednotka účtuje o odloženém dluhu vždy a o odložené daňové pohledávce s ohledem na zásadu opatrnosti.

(6) Při prvním účtování o odložené dani se část odložené daně, která se vztahuje k předchozím účetním obdobím, zaúčtuje na účtech účtové skupiny 42 a část, která se vztahuje k běžnému účetnímu období, na účtech účtové skupiny 59. V následujících letech se na účtu účtové skupiny 48 účtuje zvýšení nebo snížení odložené daně meziročně vypočtené ze všech přechodných rozdílů. V případě změny metody se vzniklé rozdíly zaúčtují na účtech účtové skupiny 42.


§ 605

Metoda kursových rozdílů

(1) Kursové rozdíly vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu, ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se účtují na vrub účtu finančních nákladů nebo ve prospěch účtu finančních výnosů.

(2) Kursové rozdíly podle odstavce 1 lze při postupném splácení pohledávek a dluhů a při pohybech na účtech v účtových skupinách 21, 22 a 26 vyúčtovat na vrub účtu finančních nákladů a ve prospěch účtu finančních výnosů až ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.

(3) Kursové rozdíly z cenných papírů a podílů se při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, neúčtují samostatně na příslušné účty nákladů a výnosů, ale jsou součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí, ať je účtována výsledkově nebo rozvahově. Pokud není cenný papír nebo podíl oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kursové rozdíly účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41. Pokud není dluhový cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo se podle § 27 zákona reálnou hodnotou neoceňuje, pak se kursový rozdíl účtuje na vrub finančních nákladů a ve prospěch finančních výnosů.

(4) Kursové rozdíly z aktiv a závazků v cizí měně, které účetní jednotka vykazuje v rozvaze a kterými se rozhodla zajistit proti měnovému riziku již vzniklé nebo očekávané smluvní vztahy, jejichž plnění je v cizí měně a o nichž není dosud účtováno, se účtují, nejde-li o deriváty, na rozvahových účtech účtové skupiny 41. Na příslušné účty nákladů nebo výnosů se účtují tyto kursové rozdíly v okamžiku zaúčtování příslušných smluvních vztahů nebo v případě, kdy očekávané smluvní vztahy nevzniknou. Aktiva a závazky podle věty první musí splňovat podmínky platné pro zajišťovací derivát podle § 52 odst. 3 a 4; přestanou-li splňovat uvedené podmínky, postupuje účetní jednotka od tohoto okamžiku podle odstavců 13.


§ 614

Metoda ocenění souboru majetku

(1) Souborem majetku (§ 24 odst. 4 zákona), který se podle § 24 odst. 5 zákona ocení jednou cenou, pokud při pořízení tohoto souboru nejsou známy ceny jeho jednotlivých složek, se rozumí
a) soubor hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, který slouží jednotnému účelu, popřípadě stroj nebo zařízení včetně prvního vybavení náhradními díly s výjimkou náhradních dílů určených k výměně komponenty,
b) soubor jiného dlouhodobého hmotného majetku vykázaný v položce "B.II.6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek" s výjimkou ložisek nevyhrazeného nerostu.

(2) Za soubor majetku lze též považovat soubor pohledávek vytvářený podle zákona o daních z příjmů.


§ 61a2

Metoda ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem podle § 24 odst. 3 písm. b) zákona

(1) V případě nabytí majetku podle § 24 odst. 3 písm. b) zákona se základem pro poměrné rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny rozumí goodwill zjištěný za přiměřeného použití ustanovení § 6 odst. 3 písm. d). Není-li zjištěný základ pro poměrné rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny nulový, rozdělí se a přičte v poměru k cenám jednotlivého nabytého dlouhodobého hmotného majetku, dlouhodobého nehmotného majetku, zásob a finančního majetku, s výjimkou finančního majetku oceňovaného jmenovitou hodnotou, popřípadě k dalším složkám majetku, u kterých nedojde jejich úpravou ke zkreslení věrného obrazu předmětu účetnictví.

(2) Nejsou-li součástí nabytého majetku též dluhy a jsou-li zároveň náklady na ocenění majetku nabytého podle odstavce 1 znalcem neúměrné významu tohoto ocenění, lze pro účely zjištění základu pro poměrné rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny podle odstavce 1 použít ocenění kvalifikovaným odhadem, jenž zajistí přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě majetku.

(3) Při poměrném rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční ceny, podle odstavců 1 a 2 se vychází z ocenění všech složek majetku znalcem nebo kvalifikovaným odhadem.

(4) Odstavce 13 se použijí obdobně i při nabytí více než jedné části majetku.


§ 61b4

Metoda přechodu z daňové evidence na účetnictví

(1) Fyzické osoby vedoucí daňovou evidenci, které se staly účetní jednotkou podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) zákona, zjistí v záznamech daňové evidence stavy jednotlivých složek majetku a dluhů, případně rezerv, oceňovacích rozdílů k úplatně nabytému majetku a u finančního leasingu neuplatněnou část výdajů ke dni předcházejícímu první den účetního období, v němž jim vznikla povinnost podle § 4 odst. 2 až 7 zákona.

(2) Jednotlivé složky majetku a dluhů se ocení podle § 24 a 25 zákona. U dlouhodobého odpisovaného nehmotného a hmotného majetku účetní jednotky sestaví odpisové plány podle § 28 odst. 6 zákona. Stav oprávek je dán součtem odpisů, které by byly účtovány podle odpisového plánu za dobu používání do okamžiku přechodu z daňové evidence na účetnictví.

(3) Stavy jednotlivých složek majetku a dluhů, rezerv, oceňovacích rozdílů k úplatně nabytému majetku podle odstavce 1 se převedou k prvnímu dni účetního období jako počáteční zůstatky příslušných rozvahových účtů; neuplatněná část výdajů u finančního leasingu se uvede jako počáteční zůstatek účtu určeného k zachycení nákladů příštích období v účtové skupině 38.

(4) Rozdíl mezi součtem počátečních zůstatků nově otevřených účtů aktiv a mezi součtem počátečních zůstatků nově otevřených účtů pasiv se uvede na účet v účtové skupině 49, a to v závislosti na povaze zjištěného rozdílu (+/-) jako zůstatek aktivní nebo pasivní.


ČÁST PÁTÁ
Konsolidovaná účetní závěrka


HLAVA I
Postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku


§ 625

(1) Do konsolidované účetní závěrky zahrnuje konsolidující účetní jednotka
a) konsolidované účetní jednotky, které s konsolidující účetní jednotkou tvoří konsolidační celek,
b) účetní jednotky pod společným vlivem a účetní jednotky přidružené, pokud se bude sestavovat konsolidovaná účetní závěrka.

(2) Konsolidační celek nevytváří konsolidující účetní jednotka v případech stanovených v § 22a zákona nebo pokud je současně konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby, která je konsolidující účetní jednotkou nebo konsolidující zahraniční osobou řídící se právem členského státu Evropské unie (dále jen "jiná konsolidující účetní jednotka"), za předpokladu, že tato jiná konsolidující účetní jednotka:
a) drží veškeré akcie nebo podíly konsolidující účetní jednotky; k akciím nebo podílům drženým na základě zvláštních právních předpisů, stanov nebo společenské smlouvy členy správních, řídících a dozorčích orgánů se nepřihlíží,
b) drží alespoň 90 % akcií nebo podílů konsolidující účetní jednotky a nesestavení konsolidované účetní závěrky schválili ostatní akcionáři nebo společníci konsolidující účetní jednotky, nebo
c) drží méně než 90 % akcií nebo podílů konsolidující účetní jednotky a ostatní akcionáři nebo společníci držící určitý podíl v konsolidující účetní jednotce nepožádali nejpozději 6 měsíců před koncem účetního období o sestavení konsolidované účetní závěrky konsolidující účetní jednotky; tento podíl činí celkem v případě akciové společnosti nejméně 10 % a v případě ostatních obchodních společností nejméně 20 %.

(3) Podle odstavce 2 se postupuje, pokud jsou splněny tyto podmínky:
a) konsolidující účetní jednotka a všechny jí konsolidované účetní jednotky jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky,
b) konsolidovaná účetní závěrka podle písmene a) a konsolidovaná výroční zpráva jsou sestaveny jinou konsolidující účetní jednotkou a jsou ověřeny auditorem podle práva státu, kterým se tato jiná konsolidující účetní jednotka řídí,
c) konsolidovanou účetní závěrku podle písmene a) a konsolidovanou výroční zprávu podle písmene b) a zprávu auditora odpovědného za ověření této konsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávy konsolidující účetní jednotka zveřejní podle § 21a zákona; tyto účetní záznamy musí být zveřejněny v českém jazyce a
d) příloha k účetní závěrce konsolidující účetní jednotky obsahuje obchodní firmu a sídlo jiné konsolidující účetní jednotky, která konsolidovanou účetní závěrku podle písmene a) sestavila, a důvody nevytvoření konsolidačního celku.

(4) Požaduje-li se sestavení konsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávy pro účely informování zaměstnanců nebo jejich zástupců podle zvláštního právního předpisu anebo na žádost správních nebo soudních orgánů pro jejich potřeby, postup podle odstavců 2 a 3 se nepoužije.

(5) Na účetní jednotky, které jsou emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu cenných papírů se sídlem v členském státě Evropské unie, se ustanovení odstavce 2 písm. a) a b) nepoužijí.

(6) Do konsolidačního celku nemusí být zahrnuty konsolidované účetní jednotky,
a) u nichž není podíl na konsolidačním celku významný z hlediska podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace konsolidačního celku; pokud je u dvou a více takových konsolidovaných účetních jednotek jejich souhrnný podíl významný, jsou tyto účetní jednotky zahrnuty do konsolidačního celku, nebo
b) u nichž dlouhodobá omezení významně brání konsolidující účetní jednotce ve výkonu jejích práv ohledně nakládání s majetkem nebo řízení uvedených konsolidovaných účetních jednotek, nebo výjimečně nelze-li bez prokazatelně nutných nepřiměřených nákladů nebo bez prokazatelně nutného zbytečného zdržení získat informace nezbytné pro sestavení konsolidované účetní závěrky podle této vyhlášky, nebo
c) jsou-li akcie nebo podíly konsolidovaných účetních jednotek drženy výhradně za účelem jejich prodeje.

(7) Pro zahrnutí účetních jednotek pod společným vlivem do položek konsolidované účetní závěrky se přiměřeně použijí ustanovení odstavce 6.

(8) Účetní jednotky přidružené nemusí být zahrnuty do položek konsolidované účetní závěrky, je-li podíl konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu účetní jednotky přidružené nevýznamný z hlediska podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace konsolidující účetní jednotky a účetních jednotek začleněných do konsolidované účetní závěrky.


HLAVA II
Metody konsolidace


§ 634

(1) Konsolidace se provádí způsobem přímé konsolidace nebo po jednotlivých úrovních dílčích celků. Přímou konsolidací se rozumí konsolidace všech účetních jednotek najednou, bez využití konsolidovaných účetních závěrek případně sestavených za dílčí celky.

(2) Konsolidace po jednotlivých úrovních znamená, že se postupně sestavují konsolidované účetní závěrky za nižší celky, které pak vstupují do konsolidovaných účetních závěrek vyšších celků.

(3) Při sestavování konsolidované účetní závěrky se využívají tyto metody:
a) plná konsolidace, která se použije při zahrnutí konsolidované účetní jednotky do konsolidované účetní závěrky,
b) poměrná konsolidace, která se použije při zahrnutí účetní jednotky pod společným vlivem do konsolidované účetní závěrky,
c) konsolidace ekvivalencí (protihodnotou), která se použije při zahrnutí účetní jednotky přidružené do konsolidované účetní závěrky.

(4) Metoda plné konsolidace zahrnuje položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty účetních závěrek konsolidovaných účetních jednotek v plné výši, po jejich případném vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.

(5) Metoda poměrné konsolidace zahrnuje položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty účetních jednotek pod společným vlivem v poměrné výši odpovídající podílu konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu těchto účetních jednotek, po jejich případném vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.

(6) Metoda konsolidace ekvivalencí znamená ocenění účasti konsolidující účetní jednotky na účetní jednotce přidružené ve výši podílu na vlastním kapitálu, po případném přetřídění a úpravách jednotlivých položek účetní závěrky.

(7) U účetních jednotek, které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky, se zvolená metoda konsolidace může změnit pouze ve výjimečných případech. Takovouto změnu uvede účetní jednotka v příloze v účetní závěrce s odůvodněním a s uvedením jejího vlivu na aktiva, pasiva a finanční situaci účetních jednotek zahrnutých do konsolidované účetní závěrky.

(8) Přetříděním se rozumí takové operace v účetních závěrkách účetních jednotek vstupujících do konsolidace, na jejichž základě je možno přiřadit k sobě v procesu konsolidace sourodé položky a sčítat je. Úpravami se rozumí operace ke sladění účetních metod v rámci konsolidace v případech, kdy odlišné metody by podstatným způsobem ovlivnily pohled na ocenění majetku a závazků v konsolidované účetní závěrce a na vykázaný výsledek hospodaření. Vyloučením se rozumí takové operace, které umožní, aby konsolidovaná účetní závěrka neobsahovala vzájemné transakce, které byly realizovány účetními jednotkami v konsolidaci. Jde zejména o vzájemné pohledávky, nákup a prodej zásob, dlouhodobého majetku, přijaté a vyplacené podíly na zisku, dary a další operace mezi účetními jednotkami, které mají významný vliv na konsolidovaný výsledek hospodaření.

(9) Pokud konsolidující účetní jednotka zahrne do konsolidované účetní závěrky účetní jednotku s odlišným rozvahovým dnem, který předchází o méně než 3 měsíce rozvahový den, ke kterému se konsolidovaná účetní závěrka sestavuje, zohlední skutečnosti, které nastaly v účetnictví zahrnované účetní jednotky mezi těmito rozvahovými dny, jsou-li významné. Informace o této skutečnosti konsolidující účetní jednotka uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce.


HLAVA III
Uspořádání, označování a obsahové vymezení položek konsolidované účetní závěrky


§ 642

(1) Konsolidovanou účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha. Součástí konsolidované účetní závěrky může být i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Konsolidovaná rozvaha zahrnuje nejméně položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi doplněné o položky podle § 65. Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty zahrnuje nejméně položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi doplněné o položky podle § 66 a výpočtové položky.

(2) Informace konsolidované účetní závěrky vycházejí z účetních závěrek konsolidující účetní jednotky, konsolidovaných účetních jednotek, účetních jednotek pod společným vlivem a účetních jednotek přidružených, konsolidovaných účetních závěrek dílčích celků a dalších údajů, které poskytují konsolidované účetní jednotky, účetní jednotky pod společným vlivem a účetní jednotky přidružené konsolidující účetní jednotce. Tyto dokumenty jsou účetními záznamy a uschovávají se po dobu úschovy konsolidované účetní závěrky.

(3) Konsolidovaná účetní závěrka se dokumentuje přehledem o způsobu transformace z účetních závěrek účetních jednotek, které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky. Tento přehled je písemným záznamem a uchovává se po dobu úschovy konsolidované účetní závěrky.

(4) Pro uspořádání položek konsolidované účetní závěrky a jejich obsahové vymezení se použije uspořádání a obsahové vymezení položek účetní závěrky podle § 3 odst. 2 a 3 doplněné o položky, které vyplývají z konsolidace.

(5) zrušen


§ 651

Konsolidovaná rozvaha

(1) V konsolidované rozvaze se uvádí výše aktiv v ocenění sníženém o opravné položky a oprávky odděleně za běžné účetní období a minulé účetní období. Výše pasiv se uvádí za běžné účetní období a minulé účetní období.

(2) Rozvaha se podle použité metody konsolidace doplní o položky
a) Kladný konsolidační rozdíl,
b) Záporný konsolidační rozdíl,
c) Menšinový vlastní kapitál,
d) Menšinový základní kapitál,
e) Menšinové kapitálové fondy,
f) Menšinové fondy ze zisku včetně nerozděleného zisku a neuhrazené ztráty minulých let,
g) Menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období,
h) Cenné papíry a podíly v ekvivalenci,
i) Konsolidační rezervní fond,
j) Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci.


§ 661

Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty

(1) V konsolidovaném výkazu zisku a ztráty se uvádí výše nákladů a výnosů odděleně za běžné účetní období a minulé účetní období.

(2) Výkaz zisku a ztráty se doplní
a) v nákladových položkách o zúčtování kladného konsolidačního rozdílu,
b) ve výnosových položkách o zúčtování záporného konsolidačního rozdílu,
c) o menšinové podíly na výsledku hospodaření, o podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci, podle použité metody konsolidace.


§ 677

Obsahové vymezení přílohy v konsolidované účetní závěrce

(1) Konsolidující účetní jednotka uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce
a) způsob konsolidace podle § 63 odst. 1 a použité metody konsolidace podle § 63 odst. 4,
b) obchodní firmu a sídlo konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku; podíl na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách zahrnutých do konsolidačního celku držený jinými účetními jednotkami než konsolidující účetní jednotkou nebo osobami jednajícími vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek; dále uvede důvody, na základě kterých se stala ovládající osobou,
c) obchodní firmu a sídlo konsolidovaných účetních jednotek nezahrnutých do konsolidačního celku podle § 62 odst. 6 a § 22a odst. 3 zákona, včetně důvodů jejich nezahrnutí s uvedením podílu na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách drženého jinými osobami než konsolidující účetní jednotkou,
d) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek přidružených, které jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky; podíl na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách přidružených, který drží účetní jednotky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek,
e) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek přidružených, které nejsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky podle § 62 odst. 8, včetně uvedení důvodu pro nezahrnutí,
f) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek pod společným vlivem zahrnutých do konsolidované účetní závěrky; podíl na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách pod společným vlivem, který drží účetní jednotky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek; dále uvede důvody, na základě kterých je vykonáván společný vliv,
g) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek, které nejsou uvedeny pod písmeny b)f), v nichž mají účetní jednotky samy nebo prostřednictvím osoby jednající vlastním jménem na její účet podíl na vlastním kapitálu menší než 20 %; uvede se výše podílu na vlastním kapitálu, včetně celkové výše vlastního kapitálu, výše výsledku hospodaření za poslední účetní období těchto účetních jednotek; tato informace nemusí být uvedena, nejsou-li tyto účetní jednotky významné z hlediska podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace v konsolidované účetní závěrce, informace o vlastním kapitálu a o výsledku hospodaření se rovněž neuvádějí, nejsou-li zveřejněny a je-li podíl konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu přímo nebo prostřednictvím jiných účetních jednotek menší než 50 %,
h) informace o použitých účetních metodách a zásadách, o změnách způsobů oceňování, postupů účtování, uspořádání položek konsolidované účetní závěrky a obsahového vymezení položek oproti předcházejícímu účetnímu období, s uvedením důvodů těchto změn; u položek uvedených v konsolidované účetní závěrce, které jsou nebo původně byly vyjádřeny v cizí měně, se uvedou informace o způsobu jejich přepočtu na měnu, v níž byla sestavena konsolidovaná účetní závěrka,
i) vysvětlení položek "Kladný konsolidační rozdíl" a "Záporný konsolidační rozdíl", metody jejich stanovení a jakékoli významné změny oproti předcházejícímu účetnímu období,
j) průměrný přepočtený počet zaměstnanců konsolidačního celku během účetního období, za které se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, rozčleněných podle kategorií; samostatně se uvede průměrný přepočtený počet zaměstnanců v průběhu účetního období u účetních jednotek pod společným vlivem.

(2) Konsolidující účetní jednotka dále v příloze uvede zejména
a) výši odměn vyplacených za účetní období jak v peněžní, tak i v nepeněžní formě osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů, jakož i výši vzniklých nebo sjednaných penzijních dluhů k bývalým členům vyjmenovaných orgánů, s uvedením úhrnu za každou kategorii,
b) výši záloh a závdavků, zápůjček a úvěrů poskytnutých osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a jakýchkoliv splatných částek, výši všech forem zajištění, s uvedením úhrnu za každou kategorii,
c) celkovou částku dluhů, které ke dni sestavení konsolidované účetní závěrky mají dobu splatnosti delší než pět let a celkovou částku zajištěných dluhů s uvedením povahy a formy tohoto zajištění,
d) způsob stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků, popis použitého oceňovacího modelu při ocenění cenných papírů a derivátů reálnou hodnotou, změny reálné hodnoty, včetně změn v ocenění podílu ekvivalencí podle jednotlivých druhů finančního majetku a způsob jejich zaúčtování; pokud nebyl cenný papír, podíl a derivát oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, uvede účetní jednotka důvody a případnou výši opravné položky,
e) souhrnnou výši dluhů, které nejsou uvedeny v konsolidované rozvaze, jsou-li tyto informace užitečné pro posouzení finanční situace; samostatně se uvedou veškeré dluhy související s důchody a dluhy mezi konsolidující účetní jednotkou a účetními jednotkami nezahrnutými do konsolidované účetní závěrky,
f) konsolidované výnosy z běžné činnosti rozvržené podle kategorií činností a podle zeměpisných trhů, pokud se tyto kategorie a trhy mezi sebou podstatně liší z hlediska způsobu, kterým je organizován prodej zboží a výrobků a poskytování služeb spadajících do běžné činnosti,
g) charakter a obchodní účel transakcí, které nejsou uvedeny v konsolidované rozvaze, a finanční dopad těchto transakcí, pokud jsou rizika nebo užitky z těchto operací významné a pokud je zveřejnění těchto rizik nebo užitků nezbytné k posouzení finanční situace,
h) transakce 18a), s výjimkou transakcí v rámci účetních jednotek v konsolidaci, které konsolidující účetní jednotka, konsolidované účetní jednotky, účetní jednotky pod společným vlivem nebo účetní jednotky přidružené uzavřely se spřízněnou stranou, včetně objemu takových transakcí, povahy vztahu se spřízněnou stranou a ostatních informací o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace, pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek; informace o jednotlivých transakcích lze seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí se spřízněnou stranou na finanční situaci; výraz "spřízněná strana" má stejný význam jako v mezinárodních účetních standardech upravených právem Evropské unie 18b),
i) odděleně informace o celkových nákladech na odměny statutárnímu auditorovi 13g) nebo auditorské společnosti za účetní období v členění na
1. povinný audit 13h) roční účetní závěrky,
2. jiné ověřovací služby,
3. daňové poradenství,
4. jiné neauditorské služby.

------------------------------------------------------------------
13g) Čl. 2 bod 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES.
13h) Čl. 2 bod 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES.
18a) Čl. 34 bod 7b Sedmé směrnice Rady 83/349/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES.
18b) Čl. 34 bod 7b Sedmé směrnice Rady 83/349/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů.


HLAVA IV

zrušena


§ 681

zrušen


ČÁST ŠESTÁ


§ 69

Ustanovení přechodná a závěrečná

(1) Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky sestavené za účetní období započatá před účinností této vyhlášky.

(2) Ustanovení této vyhlášky nemusí uplatnit účetní jednotky v likvidaci, jejichž likvidace byla zahájena před 1. lednem 1993, a státní podniky hospodařící v režimu zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, do doby jejich zániku.

(3) Položka "B.II.9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku" obsahuje též opravnou položku k nabytému majetku stanovenou (vytvořenou) před nabytím účinnosti této vyhlášky.

(4) Položky "B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek" a "B.II. Dlouhodobý hmotný majetek" obsahují též dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení zařazené do těchto položek v ocenění před nabytím účinnosti této vyhlášky, a to až do vyřazení tohoto majetku.

(5) Ustanovení § 52 a 53 se použijí až v účetním období začínajícím 1. ledna 2004 a později. Změny reálné hodnoty derivátů a změny reálné hodnoty zajištěných položek aktiv a pasiv, které byly účtovány před 1. lednem 2004 prostřednictvím rozvahových účtů na účtech účtové skupiny 41 a budou podle § 52 a 53 účtovány prostřednictvím účtů nákladů a výnosů, se poté zaúčtují jako změna metody do mimořádných nákladů a výnosů.


§ 7010

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Ministr:
Mgr. Sobotka v. r.


------------------------------------------------------------------

Příloha č. 1
Uspořádání a označování položek rozvahy (bilance)


AKTIVA CELKEM


A. Pohledávky za upsaný základní kapitál


B. Dlouhodobý majetek

B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek
B.I.1. Zřizovací výdaje
2. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje
3. Software
4. Ocenitelná práva
5. Goodwill
6. Jiný dlouhodobý nehmotný majetek
7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek
8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek

B.II. Dlouhodobý hmotný majetek
B.II.1. Pozemky
2. Stavby
3. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí
4. Pěstitelské celky trvalých porostů
5. Dospělá zvířata a jejich skupiny
6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek
7. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek
9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku

B.III. Dlouhodobý finanční majetek
B.III.1. Podíly - ovládaná osoba
2. Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem
3. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly
4. Zápůjčky a úvěry - ovládaná nebo ovládající osoba, podstatný vliv
5. Jiný dlouhodobý finanční majetek
6. Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek
7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek


C. Oběžná aktiva

C.I. Zásoby
C.I.1. Materiál
2. Nedokončená výroba a polotovary
3. Výrobky
4. Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny
5. Zboží
6. Poskytnuté zálohy na zásoby

C.II. Dlouhodobé pohledávky
C.II.1. Pohledávky z obchodních vztahů
2. Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba
3. Pohledávky - podstatný vliv
4. Pohledávky za společníky
5. Dlouhodobé poskytnuté zálohy
6. Dohadné účty aktivní
7. Jiné pohledávky
8. Odložená daňová pohledávka

C.III. Krátkodobé pohledávky
C.III.1. Pohledávky z obchodních vztahů
2. Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba
3. Pohledávky - podstatný vliv
4. Pohledávky za společníky
5. Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
6. Stát - daňové pohledávky
7. Krátkodobé poskytnuté zálohy
8. Dohadné účty aktivní
9. Jiné pohledávky

C.IV. Krátkodobý finanční majetek
C.IV.1. Peníze
2. Účty v bankách
3. Krátkodobé cenné papíry a podíly
4. Pořizovaný krátkodobý finanční majetek

D.I. Časové rozlišení
D.I.1. Náklady příštích období
2. Komplexní náklady příštích období
3. Příjmy příštích období


PASIVA CELKEM


A. Vlastní kapitál

A.I. Základní kapitál
A.I.1. Základní kapitál
2. Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-)
3. Změny základního kapitálu

A.II. Kapitálové fondy
A.II.1. Ážio
2. Ostatní kapitálové fondy
3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků
4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací
5. Rozdíly z přeměn obchodních korporací
6. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací

A.III. Fondy ze zisku
A.III.1. Rezervní fond
2. Statutární a ostatní fondy

A.IV. Výsledek hospodaření minulých let
A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let
2. Neuhrazená ztráta minulých let
3. Jiný výsledek hospodaření minulých let

A.V.1. Výsledek hospodaření běžného účetního období /+ -/

A.V.2. Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku /-/

B. Cizí zdroje

B.I. Rezervy
B.I.1. Rezervy podle zvláštních právních předpisů
2. Rezerva na důchody a podobné závazky
3. Rezerva na daň z příjmů
4. Ostatní rezervy

B.II. Dlouhodobé závazky
B.II.1. Závazky z obchodních vztahů
2. Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba
3. Závazky - podstatný vliv
4. Závazky ke společníkům
5. Dlouhodobé přijaté zálohy
6. Vydané dluhopisy
7. Dlouhodobé směnky k úhradě
8. Dohadné účty pasivní
9. Jiné závazky
10. Odložený daňový závazek

B.III. Krátkodobé závazky
B.III.1. Závazky z obchodních vztahů
2. Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba
3. Závazky - podstatný vliv
4. Závazky ke společníkům
5. Závazky k zaměstnancům
6. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění
7. Stát - daňové závazky a dotace
8. Krátkodobé přijaté zálohy
9. Vydané dluhopisy
10. Dohadné účty pasivní
1l. Jiné závazky

B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci
B.IV.1. Bankovní úvěry dlouhodobé
2. Krátkodobé bankovní úvěru
3. Krátkodobé finanční výpomoci


C.I. Časové rozlišení
C.I.I. Výdaje příštích období
2. Výnosy příštích období


------------------------------------------------------------------

Příloha č. 2
Uspořádání a označováni položek výkazu zisku a ztráty - druhové členění


I. Tržby za prodej zboží

A. Náklady vynaložené na prodané zboží

+ Obchodní marže


II. Výkony
II.1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
2. Změna stavu zásob vlastní činnosti
3. Aktivace

B. Výkonová spotřeba
B.1. Spotřeba materiálu a energie
2. Služby

+ Přidaná hodnota

C. Osobní náklady
C.1. Mzdové náklady
2. Odměny členům orgánů obchodní korporace
3. Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
4. Sociální náklady

D. Daně a poplatky

E. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku


III. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu
III.1. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku
2. Tržby z prodeje materiálu

F. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu
F.l. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku
2. Prodaný materiál

G. Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období


IV. Ostatní provozní výnosy

H. Ostatní provozní náklady


V. Převod provozních výnosů

I. Převod provozních nákladů

* Provozní výsledek hospodaření


VI. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

J. Prodané cenné papíry a podíly


VII. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku
VII.1. Výnosy z podílů v ovládaných osobách a v účetních
jednotkách pod podstatným vlivem
2. Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů
3. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku


VIII. Výnosy z krátkodobého finančního majetku

K. Náklady z finančního majetku


IX. Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů

L. Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů

M. Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti


X. Výnosové úroky

N. Nákladové úroky


XI. Ostatní finanční výnosy

O. Ostatní finanční náklady


XII. Převod finančních výnosů

P. Převod finančních nákladů

* Finanční výsledek hospodaření

Q. Daň z příjmů za běžnou činnost
Q.l. - splatná
2. - odložená

** Výsledek hospodaření za běžnou činnost


XIII. Mimořádné výnosy

R. Mimořádné náklady

S. Daň z příjmů z mimořádné činnosti
S.1. - splatná
2. - odložená

* Mimořádný výsledek hospodaření

T. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-)

*** Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

**** Výsledek hospodaření před zdaněním


------------------------------------------------------------------

Příloha č. 3
Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty - účelové členění


I. Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb

A. Náklady prodeje

* Hrubý zisk nebo ztráta

B. Odbytové náklady

C. Správní režie


II. Jiné provozní výnosy

D. Jiné provozní náklady

* Provozní výsledek hospodaření


III. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

E. Prodané cenné papíry a podíly


IV. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku
IV.1. Výnosy z podílů v ovládaných osobách a v účetních
jednotkách pod podstatným vlivem
2. Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů
3. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku


V. Výnosy z krátkodobého finančního majetku

F. Náklady z finančního majetku


VI. Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů

G. Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů

H. Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti


VII. Výnosové úroky

I. Nákladové úroky


VIII. Ostatní finanční výnosy

J. Ostatní finanční náklady


IX. Převod finančních výnosů

K. Převod finančních nákladů

* Finanční výsledek hospodaření

L. Daň z příjmů za běžnou činnost
L.1. - splatná
2. - odložená

** Výsledek hospodaření za běžnou činnost


X. Mimořádné výnosy

M. Mimořádné náklady

N. Daň z příjmů z mimořádné činnosti
N.1. - splatná
2. - odložená

* Mimořádný výsledek hospodaření

O. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům

*** Výsledek hospodaření za účetní období

**** Výsledek hospodaření před zdaněním


------------------------------------------------------------------

Příloha č. 4
Směrná účtová osnova


Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek
01 - Dlouhodobý nehmotný majetek
02 - Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný
03 - Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný
04 - Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a pořizovaný dlouhodobý finanční majetek
05 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek
06 - Dlouhodobý finanční majetek
07 - Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku
08 - Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku
09 - Opravné položky k dlouhodobému majetku


Účtová třída 1 - Zásoby
11 - Materiál
12 - Zásoby vlastní výroby
13 - Zboží
15 - Poskytnuté zálohy na zásoby
19 - Opravné položky k zásobám


Účtová třída 2 - Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry


21 - Peníze
22 - Účty v bankách
23 - Krátkodobé bankovní úvěry
24 - Krátkodobé finanční výpomoci
25 - Krátkodobé cenné papíry a podíly a pořizovaný krátkodobý finanční majetek
26 - Převody mezi finančními účty
29 - Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku


Účtová třída 3 - Zúčtovací vztahy
31 - Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé)
32 - Závazky (krátkodobé)
33 - Zúčtování se zaměstnanci a institucemi
34 - Zúčtování daní a dotací
35 - Pohledávky za společníky
36 - Závazky ke společníkům
37 - Jiné pohledávky a závazky
38 - Přechodné účty aktiv a pasiv
39 - Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování


Účtová třída 4 - Kapitálové účty a dlouhodobé závazky
41 - Základní kapitál a kapitálové fondy
42 - Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření
43 - Výsledek hospodaření
45 - Rezervy
46 - Dlouhodobé bankovní úvěry
47 - Dlouhodobé závazku
48 - Odložený daňový závazek a pohledávka
49 - Individuální podnikatel


Účtová třída 5 - Náklady
50 - Spotřebované nákupy
51 - Služby
52 - Osobní náklady
53 - Daně a poplatky
54 - Jiné provozní náklady
55 - Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky v provozní oblasti
56 - Finanční náklady
57 - Rezervy a opravné položky ve finanční oblasti
58 - Mimořádné náklady
59 - Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů


Účtová třída 6 - Výnosy
60 - Tržby za vlastní výkony a zboží
61 - Změny stavu zásob vlastní činnosti
62 - Aktivace
64 - Jiné provozní výnosy
66 - Finanční výnosy
68 - Mimořádné výnosy
69 - Převodové účty


Účtová třída 7 - Závěrkové a podrozvahové účty
70 - Účty rozvažné
71 - Účet zisků a ztrát
75 až 79 - Podrozvahové účty


Účtové třídy 8 a 9 - Vnitropodnikové účetnictví


------------------------------------------------------------------

Čl. II
vyhlášky č. 472/2003 Sb.,
kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví


Ustanovení přechodná

1. Účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky za účetní období započatá před účinností této vyhlášky se sestaví podle dosavadních právních předpisů, pokud není v bodě 4 stanoveno jinak.

2. V prvním dni účetního období započatého 1.ledna 2004 a později se opravné položky u pohledávek, které účetní jednotka nabyla v účetních obdobích započatých před 1. lednem 2004 a určila k obchodování, zruší ve prospěch nákladů; ke stejnému okamžiku se zaúčtuje snížení hodnoty pohledávek prostřednictvím účtu v účtové skupině 58.

3. Při přechodu ze soustavy jednoduchého účetnictví na účetnictví se po uzavření účetních knih v soustavě jednoduchého účetnictví postupuje způsobem uvedeným v § 61b odst. 2 až 4. Je-li při uzavření účetních knih v jednoduchém účetnictví zjištěn v peněžním deníku konečný zůstatek průběžných položek, 19) uvede se jako počáteční zůstatek účtu v účtové skupině 26, a to v závislosti na povaze zjištěného rozdílu (+/-) jako zůstatek aktivní nebo pasivní.

4. Ustanovení bodu 11 této vyhlášky s výjimkou bodů 100 a 105 této vyhlášky a ustanovení bodů 82 a 112 této vyhlášky se použijí pro účetní závěrky sestavované po 1. lednu 2004, včetně.

5. Ustanovení bodů 4, 43, 83, 84 a 88 této vyhlášky se použijí poprvé v účetním období nejblíže následujícím po účetním období, v němž vstoupila smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost; do této doby se použijí ustanovení § 2 odst. 2, § 39 odst. 10, § 62 odst. 4 a § 68 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném před nabytím účinnosti této vyhlášky.

------------------------------------------------------------------
19) § 3 odst. 2 vyhlášky č. 507/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví, zrušena zákonem č. 437/2003 Sb.


------------------------------------------------------------------

Čl. II
vyhlášky č. 397/2005 Sb.,
kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění vyhlášky č. 472/2003 Sb.


Ustanovení přechodná

1. Ustanovení čl. I bodů 1 až 9 a 13 až 15 této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé pro účtování v účetních obdobích započatých v roce 2005 a pro sestavování účetní závěrky za účetní období započatá v roce 2005.

2. Pro účtování o preferenčních limitech nabytých v účetních obdobích, která předcházela účetnímu období započatému v roce 2005, použijí účetní jednotky účetní metody, které byly použity při jejich nabytí, a to až do doby jejich vyřazení bez ohledu na nabytí účinnosti této vyhlášky.

3. Ustanovení čl. I bodů 18 až 23 použijí účetní jednotky poprvé pro konsolidované účetní závěrky sestavované po 1. lednu 2005 včetně; toto ustanovení se nedotýká konsolidovaných účetních závěrek již sestavených před nabytím účinnosti této vyhlášky.


------------------------------------------------------------------

Čl. II
vyhlášky č. 349/2007 Sb.,
kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů


Ustanovení přechodná

1. Ustanovení této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé v účetních obdobích započatých 1. ledna 2008 a později, pokud není v bodě 3 stanoveno jinak.

2. Položka "B.II.5. Dospělá zvířata a jejich skupiny" obsahuje též zvířata zařazená do doby nabytí účinnosti této vyhlášky v položce "B.II.5. Základní stádo a tažná zvířata" a položka "C.I.4. Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny" obsahuje též zvířata vykazovaná do doby nabytí účinnosti této vyhlášky v položce "C.I.4. Zvířata", a to až do doby jejich vyřazení.

3. Ustanovení čl. I bodů 22, 23 a 45 použijí účetní jednotky pro účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky sestavované k 29. červnu 2008 a později.


------------------------------------------------------------------

Čl. II
vyhlášky č. 469/2008 Sb.,
kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů


Ustanovení přechodná

1. Ustanovení této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2009 a později, pokud není v bodech 25 stanoveno jinak.

2. Ustanovení čl. I bodu 4 se použije již v účetní závěrce sestavované ke dni 31. prosince 2008.

3. Ustanovení čl. I bodů 5 a 6 použijí účetní jednotky pro účetní závěrky sestavované po 1. lednu 2009 a později.

4. Ustanovení čl. I bodů 2, 9, 11 a 12 použijí účetní jednotky poprvé v účetních obdobích započatých 1. ledna 2010 a později.

5. Pokud jsou při přeměně společnosti nebo družstva příslušné smlouvy o přeměně nebo projekty o přeměnách uloženy do sbírky listin obchodního rejstříku přede dnem účinnosti této vyhlášky, použijí účetní jednotky ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Účetní jednotky mohou použít ustanovení čl. I bodů 3 a 8 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění této vyhlášky, při přeměně společnosti nebo družstva, pokud projekt přeměny byl uložen do sbírky listin v obchodním rejstříku v období od 1. července 2008 do 31. prosince 2008.


------------------------------------------------------------------

Čl. II
vyhlášky č. 419/2010 Sb.,
kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů


Přechodná ustanovení

1. Ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období, které započalo v roce 2011 nebo později, pokud není v bodech 24 stanoveno jinak.

2. Použití ustanovení § 6 odst. 3 písm. d) a § 7 odst. 10 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, pro odpisování položek "B.I.5. Goodwill" a "B.II.9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku" vykazovaných do doby účinnosti této vyhlášky, se nepovažuje za porušení požadavku rovnoměrného odpisování.

3. Ustanovení § 39 odst. 7 a 13 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se poprvé použijí pro zjištění podmínek osvobození od povinnosti uvádět rozvrh tržeb z prodeje zboží, výrobků a služeb podle kategorií činností a podle zeměpisných trhů a vysvětlení výše částky vykázané v položce "B.I.1. Zřizovací výdaje" za účetní období, které započalo v roce 2010 a později.

4. Ustanovení § 2 odst. 2 věty druhé a § 6267 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se poprvé použijí při sestavení konsolidované účetní závěrky za účetní období, které započalo v roce 2010 nebo později.


------------------------------------------------------------------

Čl. II
vyhlášky č. 413/2011 Sb.,
kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů


Přechodná ustanovení

1. Ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období, které započne 1. ledna 2012 nebo později, pokud není v bodě 3 stanoveno jinak.

2. V případech, kdy byl projekt přeměny vypracován podle zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění účinném do 31. prosince 2011, postupuje se při účtování o přeměně společnosti podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

3. Ustanovení § 15a vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použije poprvé v účetním období, které započne 1. ledna 2013 nebo později.


------------------------------------------------------------------

Čl. II
vyhlášky č. 467/2013 Sb.,
kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů


Přechodná ustanovení

1. Ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2014 a později, nestanoví-li následující bod jinak.

2. Účetní jednotka, která vykazovala dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a zásoby v položkách stanovených v § 6, 7, 9, 47, 56 a 61a vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, vykazuje tento majetek a účtuje o něm až do jeho vyřazení podle § 6, 7, 9, 47, 56 a 61a vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
ČÁST PRVNÍ - Předmět úpravy a působnost1-2 § 11 § 22 ČÁST DRUHÁ - Účetní závěrka3-44 HLAVA I - Rozsah a způsob sestavování účetní závěrky3-4 § 33-3a § 44 HLAVA II - Obsahové vymezení některých položek rozvahy5-19 § 5 - Pohledávky za upsaný základní kapitál5 § 6 - Dlouhodobý nehmotný majetek6 § 7 - Dlouhodobý hmotný majetek7 § 8 - Dlouhodobý finanční majetek8 § 9 - Zásoby9 § 10 - Dlouhodobé pohledávky10 § 11 - Krátkodobé pohledávky11 § 12 - Krátkodobý finanční majetek12-12a § 13 - Časové rozlišení v aktivech rozvahy13 § 14 - Základní kapitál14 § 14a - Kapitálové fondy14a § 15 - Fondy ze zisku15 § 15a - Výsledek hospodaření minulých let15a § 16 - Rezervy16 § 17 - Dlouhodobé závazky17 § 18 - Krátkodobé závazky18 § 19 - Časové rozlišení v pasivech rozvahy19 HLAVA III - Obsahové vymezení některých položek výkazu zisku a ztráty20-38a § 20 - Obchodní marže20 § 21 - Výkony21 § 22 - Služby22 § 23 - Přidaná hodnota23 § 24 - Osobní náklady24-24a § 25 - Daně a poplatky25 § 26 - Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období26 § 27 - Ostatní provozní výnosy27 § 28 - Ostatní provozní náklady28-28a § 29 - Výnosy z dlouhodobého finančního majetku29 § 30 - Náklady z finančního majetku30 § 31 - Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti31 § 32 - Výnosové úroky, nákladové úroky32 § 33 - Ostatní finanční výnosy33 § 34 - Ostatní finanční náklady34 § 35 - Mimořádné výnosy35 § 36 - Mimořádné náklady36 § 37 - Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům37 § 38 - Výkaz zisku a ztráty v účelovém členění38 § 38a - Výsledky hospodaření38a HLAVA IV - Uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce39-39c § 3939-39c HLAVA V - Uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích40-43 § 4040 § 4141 § 4242 § 4343 HLAVA VI - Uspořádání a obsahové vymezení přehledu o změnách vlastního kapitálu44 § 4444 ČÁST TŘETÍ - Směrná účtová osnova45-46 § 4545 § 4646 ČÁST ČTVRTÁ - Účetní metody47-61c § 47 - Způsoby oceňování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a vymezení nákladů s jeho pořízením souvisejících47 § 48 - Vymezení nákladů souvisejících s pořízením cenných papírů a podílů48 § 49 - Způsoby oceňování zásob a vymezení nákladů s jejich pořízením souvisejících49 § 50 - Vymezení nákladů souvisejících s pořízením pohledávek50 § 51 - Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí u cenných papírů a podílů51 § 52 - Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů52 § 53 - Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u derivátů k obchodování53 § 53a - Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování53a § 54 - Ocenění majetku a závazků při přeměně obchodní korporace a okamžik účtování54 § 54a - Ocenění majetku a závazků při přeshraniční přeměně obchodní korporace a okamžik účtování54a § 54b - Úpravy prováděné s účinky od rozhodného dne54b-54c § 55 - Postup tvorby a použití opravných položek55 § 56 - Odpisování majetku56 § 56a - Metoda komponentního odpisování majetku56a § 57 - Postup tvorby a použití rezerv57 § 58 - Vzájemné účtování58 § 59 - Metoda odložené daně59 § 60 - Metoda kursových rozdílů60 § 61 - Metoda ocenění souboru majetku61 § 61a - Metoda ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem podle § 24 odst. 3 písm. b) zákona61a § 61b - Metoda přechodu z daňové evidence na účetnictví61b-61c ČÁST PÁTÁ - Konsolidovaná účetní závěrka62-68 HLAVA I - Postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku62 § 6262 HLAVA II - Metody konsolidace63 § 6363 HLAVA III - Uspořádání, označování a obsahové vymezení položek konsolidované účetní závěrky64-67 § 6464 § 65 - Konsolidovaná rozvaha65 § 66 - Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty66 § 67 - Obsahové vymezení přílohy v konsolidované účetní závěrce67 HLAVA IV68 § 6868 ČÁST ŠESTÁ69-70 § 69 - Ustanovení přechodná a závěrečná69 § 70 - Účinnost70 Příloha č. 1 - Uspořádání a označování položek rozvahy (bilance) Aktiva celkem A. Pohledávky za upsaný základní kapitál B. Dlouhodobý majetek B.I- Dlouhodobý nehmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek B.III. Dlouhodobý finanční majetek C. Oběžná aktiva C.I. Zásoby C.II. Dlouhodobé pohledávky C.III. Krátkodobé pohledávky C.IV. Krátkodobý finanční majetek D.I. Časové rozlišení Pasiva celkem A. Vlastní kapitál A.I. Základní kapitál A.II. Kapitálové fondy A.III. Fondy ze zisku A.IV. Výsledek hospodaření minulých let A.V.1. Výsledek hospodaření běžného účetního období /+ -/ A.V.2. Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku /-/ B. Cizí zdroje B.I. Rezervy B.II. Dlouhodobé závazky B.III. Krátkodobé závazky B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci C.I. Časové rozlišení Příloha č. 2 - Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty - druhové členění I. Tržby za prodej zboží II. Výkony III. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu IV. Ostatní provozní výnosy V. Převod provozních výnosů VI. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů VII. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku VIII. Výnosy z krátkodobého finančního majetku IX. Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů X. Výnosové úroky XI. Ostatní finanční výnosy XII. Převod finančních výnosů XIII. Mimořádné výnosy Příloha č. 3 - Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty - účelové členění I. Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb II. Jiné provozní výnosy III. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů IV. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku V. Výnosy z krátkodobého finančního majetku VI. Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů VII. Výnosové úroky VIII. Ostatní finanční výnosy IX. Převod finančních výnosů X. Mimořádné výnosy Příloha č. 4 - Směrná účtová osnova Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek Účtová třída 1 - Zásoby Účtová třída 2 - Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry Účtová třída 3 - Zúčtovací vztahy Účtová třída 4 - Kapitálové účty a dlouhodobé závazky Účtová třída 5 - Náklady Účtová třída 6 - Výnosy Účtová třída 7 - Závěrkové a podrozvahové účty Účtové třídy 8 a 9 - Vnitropodnikové účetnictví Čl. II - vyhlášky č. 472/2003 Sb. Čl. II - vyhlášky č. 397/2005 Sb. Čl. II - vyhlášky č. 349/2007 Sb. Čl. II - vyhlášky č. 469/2008 Sb. Čl. II - vyhlášky č. 419/2010 Sb. Čl. II - vyhlášky č. 413/2011 Sb. Čl. II - vyhlášky č. 467/2013 Sb.
Název
500/2002 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví
Autor
Ministerstvo financí
Zdroj
Sbírka zákonů
Datum vydání
5. prosince 2002
Účinný od
1. ledna 2003
Účinný do
bez ukončení
Ročník
2002
©ATLAS consulting spol. s r.o. člen skupiny ATLAS GROUP