Právní prostor

23/1962 Sb. Zákon o myslivosti

původní znění zveřejněné v Sb./Sb.m.s.


23/1962 Sb.
ZÁKON
ze dne 23. února 1962
o myslivosti



Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:


§ 1

Úvodní ustanovení

Myslivost jako odvětví zemědělské a lesní výroby zajišťuje podle potřeb socialistické společnosti v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství řádný chov, zušlechťování, ochranu a lov zvěře, jakož i hospodářské zužitkování ulovené zvěře. Péče o plánovité zvelebování myslivosti je v zájmu celé naší společnosti. Socialistické společenské zřízení vytváří podmínky, aby se co největší okruh pracujících podílel na řízení myslivosti a na výkonu práva myslivosti.


ČÁST PRVÁ
Právo myslivosti a účast pracujících na řízení myslivosti a výkonu práva myslivosti


§ 2

Právo myslivosti je oprávnění a povinnost zvěř plánovitě chovat, zušlechťovat, chránit, lovit (chytat, stíhat, střílet nebo jinak usmrcovat), ulovenou nebo zhaslou zvěř si přivlastňovat a sbírat vejce zvěře pernaté a shozy paroží, jakož i oprávnění užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků.


§ 3

(1) Československý myslivecký svaz je dobrovolnou společenskou organizací; sdružují se v něm jako v jediné celostátní myslivecké organizaci všichni českoslovenští občané, kteří vykonávají právo myslivosti. Členy Československého mysliveckého svazu mohou být i ti, kteří nevykonávají právo myslivosti, povolí-li to ústřední výbor Československého mysliveckého svazu.

(2) Činnost Československého mysliveckého svazu a práva a povinnosti jeho členů se řídí stanovami, které schvaluje ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

(3) Československý myslivecký svaz se účastní na řízení myslivosti podle ustanovení tohoto zákona, provádí zkoušky z myslivosti podle zkušebního řádu vydaného ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství. Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může pověřit Československý myslivecký svaz dalšími úkoly na úseku myslivosti.


§ 4

(1) Pracující z měst a venkova, kteří mají platné lovecké lístky, mohou vytvářet myslivecká sdružení k tomu, aby společně vykonávali v honitbách právo myslivosti. Myslivecké sdružení je socialistickou organizací.

(2) Stanovy mysliveckého sdružení musí být předem schváleny okresním národním výborem, který také dozírá na jejich dodržování a na činnost mysliveckého sdružení. Členství ve dvou nebo více mysliveckých sdruženích není dovoleno. Dozor na hospodaření mysliveckého sdružení, zejména na plnění plánu mysliveckého hospodaření a lovu vykonává též Československý myslivecký svaz.

(3) Vzorové stanovy mysliveckých sdružení vydá ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství po projednání s Československým mysliveckým svazem.


ČÁST DRUHÁ
Honitby, obory a samostatné bažantnice


§ 5

Právo myslivosti je možno vykonávat pouze na honebních pozemcích, které okresní národní výbor uznal za honitbu, oboru nebo samostatnou bažantnici.


§ 6

(1) Okresní národní výbor uzná za honitbu souvislé honební pozemky, které má ve správě nebo užívání socialistická organizace, pokud mají výměru alespoň 500 ha.

(2) Sousedí-li souvislé honební pozemky, které jsou ve správě nebo užívání různých socialistických organizací, přičemž pozemky žádné z těchto organizací nedosahují výměry 500 ha, může okresní národní výbor sloučit tyto honební pozemky a uznat je za honitbu, jestliže takto sloučené honební pozemky dosáhnou výměry alespoň 500 ha a vytvoří-li se tím podmínky pro řádné myslivecké hospodaření.

(3) Okresní národní výbor uzná za honitbu též souvislé honební pozemky, které mají ve správě nebo užívání odborné školy, na kterých jsou vychováváni myslivci z povolání, nebo ústavy pro výzkum zvěře, i když tyto pozemky nedosahují výměry 500 ha, vytváří-li však podmínky pro řádné myslivecké hospodaření.

(4) Honební pozemky ve správě nebo užívání socialistické organizace, které nedosahují výměry potřebné pro uznání honitby a jichž se nepoužije k vytvoření honitby podle odstavců 2 nebo 3, přičlení okresní národní výbor k sousední honitbě; přitom zpravidla přičlení honební pozemky ve správě nebo užívání státní organizace k honitbě státní organizace a honební pozemky ve správě nebo užívání jednotného zemědělského družstva k honitbě jednotného zemědělského družstva, pokud zásady řádné péče o myslivost nevyžadují jiné přičlenění těchto pozemků.

(5) Honební pozemky, které nejsou ve správě nebo užívání socialistické organizace, přičlení okresní národní výbor k sousedním honitbám.

(6) Při uznávání honiteb provede okresní národní výbor současně jejich zaokrouhlení tak, aby honitba odpovídala zásadám řádného mysliveckého hospodaření a aby se její hranice pokud možno kryly s přírodními hranicemi.


§ 7

Okresní národní výbor může uznat za oboru souvislé honební pozemky, které má ve správě nebo užívání socialistická organizace, i když nedosahují výměry 500 ha, pokud tyto pozemky jsou trvale a dokonale ohrazené, takže zvěř, která se v nich chová, nemůže volně vybíhat.


§ 8

Okresní národní výbor může uznat za samostatnou bažantnici honební pozemky ve správě nebo užívání státní organizace spolu s přilehlými cizími honebními pozemky zemědělskými, popřípadě lesními, jestliže všechny tyto pozemky jsou souvislé a vytvářejí dohromady výjimečně vhodné podmínky pro intenzívní chov bažantů; přitom není třeba, aby jejich celková výměra dosahovala 500 ha. Při uznávání samostatné bažantnice rozhodne okresní národní výbor současně o přičlenění přilehlých cizích honebních pozemků v potřebném rozsahu.


§ 9

Souvislé jsou pozemky tehdy, lze-li se dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího pozemku. Cesty, silnice, železniční tratě, přirozené a umělé vodní toky a nádrže nebo úzké pozemkové pruhy, na nichž výkon práva myslivosti podle zásad řádného mysliveckého hospodaření není možný, nepřerušují souvislost pozemků; leží-li ve směru podélném, nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými.


§ 10

Nehonebními pozemky jsou pozemky zastavěné, nádvoří, dvory, zahrady a školky řádně ohrazené, náměstí, návsi, tržiště, ulice, cesty a parky uvnitř zastavěných ploch, železniční tratě, nádraží, silnice a hřbitovy. Jiné pozemky může z důvodů bezpečnostních prohlásit za nehonební okresní národní výbor nebo z důvodů vojenských ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství.


§ 11

Právo myslivosti přísluší socialistické organizaci, která má ve správě nebo užívání největší výměru z honebních pozemků, jež byly uznány za honitbu nebo oboru; právo myslivosti v samostatné bažantnici přísluší státní organizaci, která o její uznání požádala.


§ 12

Socialistická organizace, jejíž honební pozemky ve výměře větší než 50 ha byly začleněny do honitby nebo samostatné bažantnice jiné socialistické organizace (§ 6 odst. 2, 4 a 6 a § 8), má nárok vůči této organizaci na poměrnou část úplaty za postoupení výkonu práva myslivosti. To platí obdobně v případě, kdy k postoupení výkonu práva myslivosti nedošlo. Nedojde-li o tom mezi organizacemi k dohodě, rozhodne okresní národní výbor.


§ 13

(1) O uznání honiteb, obor a samostatných bažantnic (dále jen "honitby") rozhoduje po projednání s Československým mysliveckým svazem okresní národní výbor, v jehož obvodě leží honební pozemky. Jestliže honební pozemky leží v obvodech více okresních národních výborů, rozhoduje o uznání honitby okresní národní výbor, v jehož obvodě leží největší část honebních pozemků, a to vždy v dohodě s ostatními zúčastněnými národními výbory. Takové dohody je třeba i v případě, týká-li se zaokrouhlení nebo přičlenění honebních pozemků náležejících k honitbě, o jejímž uznání rozhoduje jiný okresní národní výbor.

(2) V rozhodnutí o uznání honitby uvede okresní národní výbor zároveň socialistickou organizaci, které přísluší v honitbě právo myslivosti.

(3) Okresní národní výbor zařadí jednotlivé honitby do jakostních tříd. Jakostní třídy stanoví ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství po projednání s Československým mysliveckým svazem.


ČÁST TŘETÍ
Využití práva myslivosti


§ 14

Socialistické organizace postoupí výkon práva myslivosti za úplatu mysliveckému sdružení nebo státní organizaci lesního hospodářství v oboru působnosti ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství. Státní organizace může též vykonávat právo myslivosti na vlastní účet.


§ 15

(1) Státní organizace a myslivecká sdružení, které vykonávají v honitbě právo myslivosti (v dalším "uživatel honitby"), jsou povinny spravovat honitbu s péčí socialistického hospodáře a ustanovit k tomu kvalifikovaného mysliveckého hospodáře. Kvalifikaci mysliveckých hospodářů, jejich povinnosti a oprávnění upraví ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství po projednání s Československým mysliveckým svazem.

(2) Mysliveckého hospodáře schvaluje okresní národní výbor k návrhu uživatele honitby; před schválením si vyžádá vyjádření Československého mysliveckého svazu. Schválenému mysliveckému hospodáři vydá okresní národní výbor průkaz o oprávnění vykonávat tuto funkci.


§ 16

(1) Smlouva o postoupení výkonu práva myslivosti musí být uzavřena písemně na dobu 10 let. K platnosti této smlouvy, její změně nebo prodloužení je třeba schválení okresním národním výborem.

(2) Jedno myslivecké sdružení smí uzavřít smlouvu o postoupení výkonu práva myslivosti jen v jedné honitbě. Výjimky může ve zvlášť odůvodněných případech povolit okresní národní výbor na doporučení krajského výboru Československého mysliveckého svazu.

(3) Myslivecké sdružení nesmí postoupit jinému výkon práva myslivosti v honitbě, ani v její části.

(4) Smlouva o postoupení výkonu práva myslivosti zaniká:
a) uplynutím doby,
b) zánikem honitby,
c) zánikem mysliveckého sdružení,
d) výpovědí jedné ze smluvních stran pro nedodržení podmínek smlouvy, popřípadě dohodou těchto stran schválenými okresním národním výborem,
e) rozhodnutím okresního národního výboru o zrušení smlouvy v případě, že uživatel honitby porušuje hrubě nebo opětovně předpisy o myslivosti nebo zásady řádného mysliveckého hospodaření a nezjedná ve lhůtě stanovené okresním národním výborem nápravu,
f) rozhodnutím o vyhrazení výkonu práva myslivosti podle § 18 odst. 1.


§ 17

(1) Přejde-li právo myslivosti, jehož výkon je smlouvou postoupen, na jinou socialistickou organizaci, vstupuje tím tato organizace do smlouvy o postoupení výkonu práva myslivosti na místo dosavadní organizace; to platí obdobně o nárocích na náhradu podle § 12.

(2) Změny uznaných honiteb, ve kterých je výkon práva myslivosti smlouvou postoupen, lze provádět jen po zániku této smlouvy.


§ 18

(1) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může z důvodu obecného zájmu, a jde-li o zájem ochrany přírody v dohodě s ministerstvem školství a kultury, omezit nebo zakázat výkon práva myslivosti v některých honitbách, stanovit podmínky jeho výkonu a vydat pokyny pro schvalování plánu mysliveckého hospodaření a lovu v takových honitbách, popřípadě zřídit v nich rezervace pro zvěř a učinit opatření k zajištění péče o ně. Z uvedených důvodů může si ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství vyhradit v některých honitbách za úplatu výkon práva myslivosti a pověřit jím některou státní organizaci.

(2) Uživatel honitby může žádat, aby okresní národní výbor část honitby, v níž jsou výjimečně vhodné podmínky pro intenzívní chov bažantů, prohlásil za uznanou bažantnici; při uznávání této bažantnice může okresní národní výbor přičlenit k honitbě cizí honební pozemky v rozsahu nutném pro zajištění úspěšného chovu bažantů. O náhradě socialistické organizaci, která má ve správě nebo užívání takto přičleněné honební pozemky, platí obdobně ustanovení § 12.


ČÁST ČTVRTÁ
Zvěř


§ 19

(1) Zvěří podle tohoto zákona se rozumí:
a) zvěř užitková:
srstnatá: jelen (příslušníci rodu Cervus), daněk skvrnitý (Dama dama L.), srnec obecný (Capreolus capreolus L.), jelenec (příslušníci rodu Odocoileus), los evropský (Alces alces L.), kamzík horský (Rupicapra rupicapra L.), kozorožec horský (Capra ibex L.), koza bezoárová (Capra aegagrus Erxleben), muflon (Ovis musimon Pall.), prase divoké (Sus scrofa L.), svišť horský (Marmota marmota L.), zajíc polní (Lepus europaeus Pall.), králík divoký (Oryctolagus cuniculus L.),
pernatá: drop velký (Otis tarda L.), tetřev hlušec (Tetrao urogallus L.), tetřívek obecný (Lyrurus tetrix L.), jeřábek lesní (Tetrastes bonasia L.), krocan divoký (Meleagris gallopavo L.), bažant (příslušníci rodu Phasianus, Syrmaticus, Chrysolophus, Gennaeus), koroptev polní (Perdix perdix L.), hřivnáč (Columba palumbus L.), doupňák (Columba oenas L.), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto Fr.), hrdlička divoká (Streptopelia turtur L.), sluka lesní (Scolopax rusticola L.), bekasina otavní (Capella gallinago L.), kvíčala (Turdus pilaris L.), lyska černá (Fulica atra L.), husa (příslušníci rodu Anser), berneška (příslušníci rodu Branta), kachny (příslušníci podčeledi Anatidae),
b) zvěř škodná:
srstnatá: medvěd brtník (Ursus arctos L.), rys ostrovid (Lynx lynx L.), kočka divoká (Felis silvestris Schreb.), vlk (Canis lupus L.), liška obecná (Vulpes vulpes L.), kuna lesní (Martes martes L.), kuna skalní (Martes foina Erxl.), mývalovec kuní (Nyctereutes procyonoidaes Gray), tchoř tmavý (Putorius putorius L.), tchoř světlý (Putorius eversmanni Less.), lasice hranostaj (Mustela erminea L.), lasice kolčava (Mustela nivalis L.), vydra říční (Lutra lutra L.), jezevec lesní (Meles meles L.), veverka obecná (Sciurus vulgaris L.), ondatra pižmová (Ondatra zibethica L.),
pernatá: orel (příslušníci rodu Aquila), orlovec říční (Pandion haliaetus L.), jestřáb lesní (Astur gentilis L.), krahujec obecný (Accipiter nisus L.), poštolky (Cerchneis B.), pochop (Circus aeruginosus L.), pilich (Circus cyaneus L.), moták lužní (Circus pygargus L.), káně lesní (Buteo buteo L.), káně rousná (Buteo lagopus Pont.), výr velký (Bubo bubo L.), sovy (příslušníci čeledi Strigidae), volavka popelavá (Ardea cinerea L.), kormorán velký (Phalacrocorax carbo L.), roháč (Podiceps cristatus L.), racek chechtavý (Larus ridibundus L.), vrána obecná (Corone corone L.), havran polní (Trypanocorax frugilegus L.), straka obecná (Pica pica L.), sojka obecná (Garrulus glandarius L.), kavka obecná (Coloeus monedula L.).

(2) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může spolu s ministerstvem školství a kultury a po projednání s Československým mysliveckým svazem měnit výpočet zvěře.

(3) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství dbá ve spolupráci s Československým mysliveckým svazem, aby v přírodě zůstaly zachovány veškeré druhy zvěře. K tomu účelu činí v dohodě s ministerstvem školství a kultury a po projednání s Československým mysliveckým svazem potřebná opatření.


ČÁST PÁTÁ
Ochrana myslivosti


§ 20

(1) Ochranou myslivosti se rozumí ochrana zvěře před nepříznivými vlivy, zejména před strádáním, škodlivými zásahy lidí, škodnou zvěří a škodlivými zvířaty a ochrana mysliveckých zařízení.

(2) Zajištění řádné ochrany myslivosti je povinností každého uživatele honitby; v rámci této povinnosti je uživatel honitby též povinen pro každých jejích 500 ha ustanovit mysliveckou stráž. Mysliveckou stráží může být jen ten, kdo má platný lovecký lístek; schvaluje ji k návrhu uživatele honitby okresní národní výbor, který ji též vezme do slibu. Myslivecká stráž je povinna nosit při výkonu své činnosti služební odznak se státním znakem.


§ 21

(1) Myslivecká stráž je oprávněna zejména:
a) zadržet osoby, které přistihne se střelnou zbraní nebo s jinou loveckou výzbrojí v honitbě nebo při neoprávněném výkonu práva myslivosti anebo při činu tímto zákonem zakázaném a zjistit jejich totožnost. V takových případech je zejména oprávněna odebrat přistiženým osobám zbraně, lovecké a chytací nástroje, chycenou nebo ulovenou zvěř, popřípadě i loveckého psa a fretku, vykázat je z honitby, a jsou-li neznámy, odevzdat je orgánu veřejné bezpečnosti. Přistižené osoby jsou povinny uposlechnout. Odebrané zbraně a nástroje odevzdá myslivecká stráž neprodleně orgánu veřejné bezpečnosti;
b) usmrcovat v honitbě psy, kteří mimo vliv svého vedoucího a ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližšího trvale obydleného domu hledají nebo pronásledují zvěř anebo se k ní plíží. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčácké, nevzdálí-li se od stáda více než 200 m a na psy lovecké, slepecké, zdravotnické, vojenské a služební, pokud jako takoví jsou k rozeznání a pokud se při výkonu služby nebo při výcviku vzdálí z vlivu svého vedoucího jen přechodně;
c) usmrcovat kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližšího trvale obydleného domu nebo pokud je ve vzdálenosti kratší než 200 m přistihne při pytlačení;
d) lovit v honitbě škodnou zvěř [19 odst. 1 písm. b)] a hubit zvířata škodlivá myslivosti (pytlačící psy, kočky a v bažantnicích ježky).

(2) Oprávnění podle odstavce 1 písm. b) až d) přísluší též členům mysliveckých sdružení a uživatel honitby je může přenést i na loveckého hosta.

(3) Vlastníkům psů a koček je zakázáno nechat je volně pobíhat v honitbě. V případě jejich usmrcení může vlastník požadovat náhradu škody jen tehdy, dokáže-li, že k jejich usmrcení nedošlo za okolností uvedených v odstavci 1 písm. b) až d).


§ 22

(1) Při obhospodařování pozemků jsou jejich uživatelé povinni dbát o to, aby nebyly způsobovány zbytečné škody na zvěři. Na honebních pozemcích je po celý rok zakázáno vypalovat křoviny, trávu, plevel a suchý rákos, jakož i mýtit a vyřezávat živé ploty a křoviny. Výjimky může povolit místní národní výbor.

(2) Na žádost uživatele honitby může okresní národní výbor, zejména v době hnízdění a kladení mláďat, omezit vstup do honitby nebo jejích částí.


§ 23

(1) V zájmu ochrany zvěře jsou uživatelé polních honiteb povinni pečovat o zakládání remízků a uživatelé lesních honiteb o zakládání políček pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to okresní národní výbor na jejich žádost povolí.

(2) Uživatel honitby je povinen zřizovat krmelce a zásypy, jakož i vhodné úkryty pro zvěř ve volném poli a v době nouze, zejména v zimě, zvěř přikrmovat.

(3) Zjistí-li okresní národní výbor, že zvěř trpí hladem zaviněním uživatele honitby, a nezjedná-li uživatel honitby na výzvu okresního národního výboru okamžitou nápravu, nařídí okresní národní výbor krmení zvěře na jeho náklad.


ČÁST ŠESTÁ
Myslivecké hospodaření a lov a jejich plánování


§ 24

(1) Uživatel honitby je povinen vypracovat plán mysliveckého hospodaření a lovu v honitbě a zajistit v něm provedení lovu (včetně odchytu) zvěře v rozsahu a druzích, který pro honitbu vyplývá z rozpisu celostátního plánu lovu (včetně odchytu) stanoveného ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

(2) Plán mysliveckého hospodaření a lovu schvaluje okresní národní výbor.

(3) Směrnice pro vypracování a schvalování plánu mysliveckého hospodaření a lovu v honitbách vydá ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství po projednání s Československým mysliveckým svazem.


§ 25

(1) Uživatel honitby je povinen zajistit splnění plánu mysliveckého hospodaření a lovu schváleného okresním národním výborem. Jestliže uživatel honitby bez vážných důvodů plán neplní, může okresní národní výbor zajistit splnění plánu na jeho náklad. Výnosy za zvěř budou pak po odečtení nákladů ponechány uživateli.

(2) Myslivecký hospodář je povinen vést záznamy o hospodaření v honitbě a podávat hlášení pro statistické účely.


§ 26

Dobu lovu jednotlivých druhů zvěře, popřípadě její hájení stanoví ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství v dohodě s ministerstvem školství a kultury a po projednání s Československým mysliveckým svazem.


§ 27

(1) Uživatel honitby je povinen sledovat a dohledávat zvěř postřelenou nebo jiným způsobem zraněnou, která přeběhne nebo přeletí do cizí honitby nebo na nehonební pozemky, je však povinen o tom předem zpravit mysliveckého hospodáře cizí honitby, který se může sledování a dohledávání zvěře zúčastnit; stejně tak je povinen o tom předem zpravit uživatele nehonebních pozemků. Zvěř patří uživateli honitby, z níž přeběhla nebo přeletěla.

(2) Zvěř zhaslá nebo padlá, která byla jinak nalezena na nehonebních pozemcích, náleží uživateli nejbližší honitby.


§ 28

Uživatel honitby je povinen používat při výkonu práva myslivosti lovecky upotřebitelného psa. Bližší pokyny o používání takových psů, o jejich kvalifikaci a počtu pro jednotlivé honitby vydá po projednání s Československým mysliveckým svazem ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství.


§ 29

(1) Je-li v zájmu zemědělské nebo lesní výroby anebo v zájmu mysliveckého hospodaření třeba, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, může okresní národní výbor po projednání s Československým mysliveckým svazem povolit, popřípadě uložit uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Nevyhoví-li uživatel honitby takovému příkazu, může jej okresní národní výbor dát provést na jeho náklad. Výnosy za zvěř budou pak po odečtení nákladů odevzdány uživateli honitby. Taková úprava se provede v rámci plánu lovu (odchytu) zvěře stanoveného pro obvod okresního národního výboru.

(2) Vyskytne-li se potřeba lovu některého druhu zvěře v době hájení pro účely vědecké, povoluje takový lov ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství, a jde-li o vzácné nebo na bytí ohrožené druhy zvěře v dohodě s ministerstvem školství a kultury.

(3) Okresní národní výbor může povolit z důvodu obecného zájmu odchyt zvěře i v době hájení.

(4) Okresní národní výbor může po projednání s Československým mysliveckým svazem povolit v době hájení mimořádný lov poraněné zvěře a lov zvěře pro účely výcviku a zkoušek loveckých psů; ulovená zvěř se započítává do plánu mysliveckého hospodaření a lovu stanoveného pro tuto honitbu.

(5) Vznikne-li potřeba omezit stavy některého druhu zvěře na nehonebních pozemcích, povoluje lov na těchto pozemcích na žádost jejich uživatelů okresní národní výbor. Provedením lovu pověří okresní národní výbor podle návrhu Československého mysliveckého svazu osoby, které mají platné lovecké lístky; ulovená zvěř patří těmto osobám.


§ 30

(1) Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám řádného výkonu práva myslivosti, ochrany zvěře a ochrany přírody. Zejména se zakazuje:
a) lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem; myslivecký hospodář a myslivecká stráž však mohou, dodrží-li předpisy o používání jedů, trávit vrány, straky a lišky fosforovým těstem nebo strychninem v uzavřených vejcích, popřípadě jiným jedem;
b) střílet na spárkatou zvěř broky, běhounky (posty) a sekaným olovem nebo používat při střelbě na ni nábojnic s okrajovým zápalem nebo nábojnic kratších než 40 mm, i když jde o ránu dostřelnou;
c) střílet spárkatou zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců a solisk;
d) lovit zvěř kromě prasat divokých, tetřevů, tetřívků a sluk za noci, tj. hodinu po západu slunce až do hodiny před východem slunce;
e) lovit zvěř spárkatou na čekané ve vzdálenosti do 100 m od hranic honitby a lovit bažanty ve vzdálenosti do 200 m od hranic cizí bažantnice;
f) chytat zvěř do ok nebo na lep;
g) používat při nahánění a lovu zvěře umělých zdrojů světelných;
h) používat psů, kromě psů nízkonohých, ke štvaní zvěře.

(2) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může po projednání s Československým mysliveckým svazem stanovit, které další způsoby lovu jsou zakázány nebo omezeny, popřípadě může stanovit určité způsoby lovu.


ČÁST SEDMÁ
Povolenka k lovu, lovecký lístek a povinné pojištění


§ 31

(1) Kdo vykonává právo myslivosti, musí mít u sebe lovecký lístek, a jde-li o člena mysliveckého sdružení nebo loveckého hosta, též povolenku k lovu. Tyto průkazy je povinen předložit na požádání orgánu veřejné bezpečnosti, mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži.

(2) Povolenky k lovu vydává na předepsaném tiskopise uživatel honitby. Povolenky k lovu nepotřebují myslivecký hospodář a osoby vykonávající právo myslivosti v jeho přítomnosti. Pro sbírání vajec zvěře pernaté, shozů paroží a chytání ondatry pižmové se nevyžaduje lovecký lístek a postačí povolenka k lovu. Myslivecké sdružení nesmí vydávat československým občanům povolenky k lovu za úplatu.

(3) Lovecké lístky vydává okresní národní výbor, v jehož obvodu má žadatel trvalý pobyt. Cizincům, kteří nemají trvalý pobyt v Československé socialistické republice, vydává lovecký lístek okresní národní výbor, v jehož obvodu se zdržují.

(4) Druhy loveckých lístků jsou:
a) lovecký lístek pro československé občany,
b) lovecký lístek pro posluchače odborných škol, na kterých jsou vychováváni myslivci z povolání,
c) lovecký lístek pro myslivce a lesníky z povolání,
d) lovecký lístek pro cizince.

(5) Bližší předpisy o vydávání a odebírání loveckých lístků, zejména o tom, komu musí nebo může být lovecký lístek odepřen, vydá ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství v dohodě s ministerstvem vnitra a ministerstvem financí.


§ 32

(1) Českoslovenští občané i cizinci, kteří vykonávají právo myslivosti, musí být pojištěni proti následkům zákonné odpovědnosti za škody způsobené při této činnosti ublížením na zdraví nebo usmrcením jiných osob bez omezení pojistných částek a za škody na věcech nejméně na částku 50 000 Kčs za jednu pojistnou událost. Pojistné podmínky, které blíže upraví rozsah tohoto pojištění, nesmějí obsahovat výhradu, že pojistná ochrana odpadá v případě neopatrného chování pojištěného.

(2) Za osoby, které požívají v Československé socialistické republice diplomatických a konzulárních výsad a imunit, uzavírá pojištění ministerstvo zahraničních věcí. Diplomatické nebo konzulární průkazy vydané těmto osobám ministerstvem zahraničních věcí nahrazují lovecký lístek.


ČÁST OSMÁ
Zužitkování zvěře


§ 33

(1) Uživatel honitby smí prodávat jen zvěř, kůže zvěře, zvěřinu a vejce pernaté zvěře, pocházející z jeho honitby; předpisy veterinární a hygienické zůstávají nedotčeny. Myslivecký hospodář musí vést záznamy o tom, komu, kdy a jaké množství které zvěře (zvěřiny) nebo vajec pernaté zvěře bylo dodáno.

(2) Počínaje 16. dnem doby hájení až do jejího skončení mohou zvěřinu užitkové zvěře prodávat jen podniky státního a družstevního obchodu a zpracovávat jen závody veřejného stravování a závodní jídelny.

(3) Pokud je u některých druhů zvěře doba hájení rozdílná podle jejího pohlaví, smí být zvěřina nakupována od uživatelů honiteb jen tehdy, lze-li bezpečně určit pohlaví kusu.

(4) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může zavést lístky o původu zvěře, popřípadě jiný způsob kontroly ulovené zvěře.


ČÁST DEVÁTÁ
Škody způsobené výkonem práva myslivosti a zvěří


§ 34

(1) Uživatel honitby je povinen hradit:
a) škodu, která byla v honitbě způsobena výkonem práva myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo na lesních porostech;
b) škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo na lesních porostech způsobila zvěř užitková.

Je-li uživatelem honitby myslivecké sdružení, ručí za náhradu škody všichni jeho členové rukou společnou a nerozdílnou.

(2) Škody způsobené užitkovou zvěří, která unikla z obory, je povinen hradit uživatel obory, pokud neprokáže, že uniknutí zvěře bylo umožněno poškozením ohrazení neodvratitelnou událostí, nebo osobou, za niž neodpovídá.

(3) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství v dohodě s ministerstvem financí stanoví, kdo a za jakých podmínek hradí škodu, kterou způsobil na včelstvech a domácím zvířectvu medvěd.

(4) Uživatel honebního pozemku je povinen učinit přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Pokud uživatel honebního pozemku taková opatření neprovede, snižuje se náhrada škody podle míry jeho zavinění. Stejná opatření může učinit uživatel honitby, pokud se tím neomezuje užívání pozemku.

(5) Škody způsobené zvěří na pozemcích nehonebních nebo vinné révě neošetřené proti škodám působeným zvěří (přihrnutí hlíny, ochranný nátěr apod.), dále na neoplocených zahradách ovocných a zelinářských nebo na květinových školkách, stromořadích nebo na stromech porůznu rostoucích, anebo na pozemcích s vysokocennými plodinami se nenahrazují. O tom, která plodina je vysokocenná, rozhoduje v pochybných případech okresní národní výbor.

(6) Škody způsobené zvěří na plodinách nesklizených v agrotechnických lhůtách se nehradí. Rovněž se nehradí škody na plodinách uskladněných na honebních pozemcích - krechty, siláže - nebyla-li učiněna opatření, jimiž jsou tyto plodiny účinně chráněny proti škodám působeným zvěří.


§ 35

(1) Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody (§ 34) dohodnout. Nedohodnou-li se, rozhodne o povinnosti k náhradě škody tříčlenná rozhodčí komise. Stálými členy rozhodčí komise jsou zástupce okresního národního výboru a zástupce okresního výboru Československého mysliveckého svazu. Tyto členy jmenuje a odvolává okresní národní výbor, který jim také vydá doklad o jejich jmenování. Třetím členem rozhodčí komise je zástupce místního národního výboru, v jehož obvodu škoda vznikla. Předsedou komise je zástupce okresního národního výboru. Jmenování členů rozhodčí komise a jejich náhradníků oznámí okresní národní výbor příslušným místním národním výborům a okresnímu výboru Československého mysliveckého svazu.

(2) Členové komise mají nárok na náhradu ušlé odměny za práci a náhradu nutných hotových výdajů.


§ 36

(1) Neoznámí-li poškozený předsedovi rozhodčí komise způsobenou škodu a požadovanou výši náhrady v případě poškození zemědělských plodin do 14 dnů a v případě poškození lesních kultur do 30 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, a neohlásí-li současně, jaká opatření učinil k zabránění škod působených zvěří, pozbývá nároku na náhradu. Byla-li škoda způsobena na zemědělských plodinách a její výše se dá zjistit teprve v době sklizně, může uživatel honitby žádat, aby rozhodnutí o výši škody bylo odloženo až do doby sklizně; byla-li škoda způsobena na lesních kulturách, může žádat o odložení do 15. srpna.

(2) Předseda rozhodčí komise uvědomí písemně uživatele honitby o ohlášeném požadavku a vyzve poškozeného a uživatele honitby, aby se o náhradě škody dohodli. Nedohodnou-li se, stanoví předseda rozhodčí komise místo a dobu jednání a tyto údaje oznámí ostatním členům komise a účastníkům.

(3) Předseda rozhodčí komise vyzve před zahájením jednání opětně účastníky k uzavření smíru; bylo-li jeho vyzvání bezvýsledné, zahájí jednání. Řízení rozhodčí komise musí směřovat k tomu, aby co nejdříve byl zjištěn stav věci jako podklad pro rozhodnutí.

(4) O jednání rozhodčí komise se sepíše zápis, který v závěru obsahuje rozhodnutí o výši náhrady škody se lhůtou, do kdy má být zaplaceno. Zápis se sepíše též, dojde-li ke smíru.

(5) Rozhodnutí rozhodčí komise a smír před ní uzavřený jsou soudně vykonatelné. Oznámí-li některý z účastníků předsedovi rozhodčí komise do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí sděleno, že s rozhodnutím rozhodčí komise nesouhlasí, pozbývá toto rozhodnutí účinnosti. Předseda rozhodčí komise je povinen vyrozumět účastníky o tom, že rozhodnutí pozbylo účinnosti. Neuplatní-li poškozený do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo toto vyrozumění doručeno, nárok na náhradu škody v občanskoprávním řízení u soudu, pozbývá nároku na náhradu škody.


§ 37

Náhrady členům rozhodčí komise, jakož i náhrady spojené s jednáním komise, nese okresní národní výbor, který je může uložit účastníku řízení, jestliže je zavinil zejména podáváním svévolných návrhů nebo úmyslným protahováním řízení.


ČÁST DESÁTÁ
Řízení myslivosti


§ 38

(1) Ústřední řízení myslivosti přísluší ministerstvu zemědělství, lesního a vodního hospodářství. V krajích a okresech řídí myslivost krajské a okresní národní výbory. Úkoly v myslivosti zajišťují tyto orgány za účinné spolupráce s Československým mysliveckým svazem.

(2) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství a krajské a okresní národní výbory mohou pozastavit výkon usnesení a opatření Československého mysliveckého svazu, popřípadě jeho organizačních složek, pokud odporují platným předpisům.

(3) Působnost národních výborů ve věcech myslivosti, pokud se vztahuje na organizace v oboru působnosti ministerstva národní obrany, vykonává ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

(4) Stanoví-li tento zákon, že opatření prováděná ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství nebo národními výbory mají být projednána s Československým mysliveckým svazem, projednává zamýšlená opatření ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství s ústředním výborem Československého mysliveckého svazu, krajské národní výbory s krajskými organizačními složkami tohoto svazu a okresní národní výbory s jeho okresními nebo základními organizačními složkami.


ČÁST JEDENÁCTÁ
Ustanovení přechodná a závěrečná


§ 39

(1) Socialistické organizace, které mají ve správě nebo užívání honební pozemky, oznámí do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona příslušnému okresnímu národnímu výboru výměry, popřípadě další údaje týkající se těchto pozemků. Půjde-li o honební pozemky, které splňují podmínky stanovené tímto zákonem pro uznání honitby, požádají současně o jejich uznání; v ostatních případech navrhnou nové vhodné uspořádání.

(2) Oznámení o honebních pozemcích, které nejsou ve správě nebo užívání socialistických organizací, předloží okresnímu národnímu výboru místní národní výbory.

(3) Na základě předložených oznámení rozhodne okresní národní výbor s účinností od 1. ledna 1963 o uznání, popřípadě o novém vhodném uspořádání honiteb ve svém obvodu (§§ 6 až 8), a to v termínech stanovených prováděcím předpisem.


§ 40

(1) Dosavadní honební společenstva zanikají dnem účinnosti tohoto zákona.

(2) Dosavadní myslivecké společnosti, které odpovídají zásadám tohoto zákona, převzaly stanovy vydané ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství a vykonávají právo myslivosti v honitbě, která bude uznána (§ 39 odst. 3), se přeměňují dnem schválení těchto stanov okresním národním výborem na myslivecká sdružení. Ostatní myslivecké společnosti zanikají dnem 31. prosince 1962.

(3) Způsob likvidace zaniklých honebních společenstev a mysliveckých společností, jakož i opatření o likvidačních přebytcích stanoví ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství v dohodě s ministerstvem financí.


§ 41

(1) Dosavadní smlouvy o pronájmu, které se týkají honiteb, jež budou uznány podle § 39 odst. 3, a v nichž jednou ze smluvních stran je myslivecká společnost, která se přemění v myslivecké sdružení podle § 40 odst. 2, je třeba přizpůsobit ustanovením tohoto zákona. Upravené smlouvy musí být předloženy okresnímu národnímu výboru; nového schválení smlouvy však není třeba.

(2) Ostatní smlouvy o pronájmu honiteb zanikají dnem 31. prosince 1962.


§ 42

Bažantnice (včetně připojených honebních pozemků), jejichž zřízení povolil okresní národní výbor podle dosavadních předpisů, zůstávají zachovány; pokud v zájmu řádného mysliveckého hospodaření bude třeba je zaokrouhlit, popřípadě přičlenit k nim cizí polní honební pozemky, učiní tak okresní národní výbor podle ustanovení tohoto zákona.


§ 43

Počínaje dnem 1. ledna 1965 jsou uživatelé honiteb povinni zajistit řádný výkon práva myslivosti mysliveckými hospodáři, kteří mají kvalifikaci stanovenou pro zastávání této funkce (§ 15).


§ 44

(1) Za účelem získání vyšší odborné kvalifikace se provádějí vyšší odborné myslivecké zkoušky. Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může stanovit, pro které služební funkce je třeba vyšší odborné myslivecké zkoušky, a upravit způsob jejího provádění.

(2) Předpisy potřebné k provedení tohoto zákona vydá ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.


§ 45

(1) Zrušují se
zákon č. 225/1947 Sb., o myslivosti, a všechny předpisy vydané k jeho provedení,
vyhláška Nejvyššího úřadu cenového č. 699/1949 Ú. l., kterou se stanoví nejvýše přípustné pachtovné z honiteb,
vyhláška ministerstva zemědělství č. 531/1950 Ú. l., o úpravě odchytu, komorování, výkupu a odbytu zvěře,
vyhláška ministerstva zemědělství a lesního hospodářství č. 127/1958 Ú. l., o zřizování a obhospodařování bažantnic,
vyhláška ministerstva zemědělství č. 26/1960 Sb., o chytání ondatry pižmové a sběru jejích kožek.

(2) Zrušují se dále
zákon č. 12/1948 Sb., o zevním označení přísežné stráže, určené k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti a rybářství, a
zákon č. 86/1949 Sb., o přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl,
pokud se vztahují na přísežnou stráž (přísežné hajné) k ochraně myslivosti.


§ 46

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 1962.

Novotný v. r.
Fierlinger v. r.
Široký v. r.
§ 1 - Úvodní ustanovení1 ČÁST PRVÁ - Právo myslivosti a účast pracujících na řízení myslivosti a výkonu práva myslivosti2-4 § 22 § 33 § 44 ČÁST DRUHÁ - Honitby, obory a samostatné bažantnice5-13 § 55 § 66 § 77 § 88 § 99 § 1010 § 1111 § 1212 § 1313 ČÁST TŘETÍ - Využití práva myslivosti14-18 § 1414 § 1515 § 1616 § 1717 § 1818 ČÁST ČTVRTÁ - Zvěř19 § 1919 ČÁST PÁTÁ - Ochrana myslivosti20-23 § 2020 § 2121 § 2222 § 2323 ČÁST ŠESTÁ - Myslivecké hospodaření a lov a jejich plánování24-30 § 2424 § 2525 § 2626 § 2727 § 2828 § 2929 § 3030 ČÁST SEDMÁ - Povolenka k lovu, lovecký lístek a povinné pojištění31-32 § 3131 § 3232 ČÁST OSMÁ - Zužitkování zvěře33 § 3333 ČÁST DEVÁTÁ - Škody způsobené výkonem práva myslivosti a zvěří34-37 § 3434 § 3535 § 3636 § 3737 ČÁST DESÁTÁ - Řízení myslivosti38 § 3838 ČÁST JEDENÁCTÁ - Ustanovení přechodná a závěrečná39-46 § 3939 § 4040 § 4141 § 4242 § 4343 § 4444 § 4545 § 4646
Název
23/1962 Sb. Zákon o myslivosti
Autor
Národní shromáždění Československé socialistické republiky
Zdroj
Sbírka zákonů
©ATLAS consulting spol. s r.o. člen skupiny ATLAS GROUP