ROZSUDEKNejvyššího správního souduze dne 30. 5. 2018Nahlížení do spisu. Součásti správního spisu. Vedení kontrolního spisu. Nahlížení do podnětu ke kontrole. Kompetenční výluka dle § 70 písm. c) s. ř. s. Informační sebeurčení. Odepření nahlížení do spisu. Žalobní typysp. zn./č. j.:2 As 418/2017-38Související legislativa ČR:§ 70 písm. c), § 79 zákona č. 150/2002 Sb.§ 17, § 38 odst. 1, 5 zákona č. 500/2004 Sb.§ 22 zákona č. 255/2012 Sb.Právní věta:I. Postup dle § 38 odst. 1 správního řádu, tj. využití práva nahlížet do správního spisu, vylučuje aplikaci právní úpravy o svobodném přístupu k informacím.II. Součástí správního spisu musí být též dokumenty obdržené či vytvořené ve fázi předcházející zahájení správního řízení.III. Ačkoli výkon kontrolní činnosti není správním řízením, jedná se o formalizovaný proces, na který se podpůrně či obdobně uplatní řada institutů správního řízení. Na vedení kontrolního spisu tak lze vztáhnout i povinnosti vedení podnětu a ostatních písemností před zahájením správního řízení ve správním spise.IV. Z práva účastníků řízení nahlížet do spisu nelze vyloučit celý podnět ke kontrole (včetně příloh), nýbrž pouze ty části, které umožňují identifikovat podatele podnětu, a to buď přímo (uvedením identifikačních údajů podatele) či nepřímo (popisem konkrétních skutkových okolností vedoucích k podání podnětu).V. Právo nahlížet do spisu není, a to ani pro účastníky řízení, resp. jejich zástupce, koncipováno jako dílčí procesní právo, které lze uplatnit toliko v rámci konkrétního probíhajícího řízení a pouze v souvislosti s ním, tedy jako právo seznámit se s dosavadním průběhem konkrétního řízení, shromážděnými důkazy či jinými podklady pro rozhodnutí.VI. V případech, kdy správní orgán již řízení ukončil, resp. není vedeno žádné řízení ve věci a ten, kdo byl účastníkem řízení, požádá o nahlédnutí do spisu, nemůže se jednat o rozhodnutí ve smyslu § 70 písm. c) s. ř. s., kterým se upravuje vedení řízení. V takových případech právní úprava poskytuje ochranu právu subjektu na informační sebeurčení, tedy právu být seznámen s tím, jaké informace stát o něm či v jeho věcech uchovává. O tomto právu se vede samostatné řízení, přičemž pokud správní orgán dospěje k závěru, že právo na zpřístupnění spisu jednotlivec nemá, event. že toto právo může realizovat v omezeném rozsahu, vyjádří to ve svém rozhodnutí. Rozhodnutí dle § 38 odst. 5 správního řádu se proto lze domáhat nečinnostní žalobou dle § 79 s. ř. s.VII. Žalobce v řízení před správními soudy povinen vždy zvolit jeden žalobní typ vymezený v soudním řádu správním a nemůže jednotlivé žalobní typy navzájem zaměňovat nebo je v žalobě směšovat. Ve správním soudnictví se nepřipouští dokonce ani alternativní či eventuální petit, pokud by alternativy či eventuality měly spočívat v odlišných žalobních typech. Jinou situací je případ neurčitého či nejednoznačného žalobního žádání, kdy žalobce může na výzvu soudu petit upřesnit jedním či druhým směrem.VIII. Žalobci, který si není jist, jaký typ žaloby by měl využít k ochraně svých práv před určitým jednáním státní správy (např. z důvodu chybějící či nejednotné prejudikatury k dané otázce), a chce z procesní opatrnosti vyčerpat více možností, nezbývá než podat několik samostatných žalob proti témuž konání či opomenutí ze strany veřejné správy, byť tak může fakticky učinit v jediném podání. Za každou takto podanou žalobu také musí zaplatit samostatně soudní poplatek.ATLAS consulting spol. s r.o.
Tento dokument je pouze pro uživatele s aktivním předplatným
Pro získání předplatného kontaktujte klientské centrum
Co získate s předplatným?
- Více než 60.000 dokumentů
- Novinky a aktuality každý den
- Dotazy a odpovědi z praxe
- Uživatelské fórum
- S naším kalendářem vám nic neunikne