Právní prostor

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Text s významem pro EHP.) PE/48/2018/REV/1

znění platné od 24. prosince 2018


SMĚRNICE
EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY(EU)
2018/2001
ze dne 11.prosince 2018
opodpoře využívání energie zobnovitelných zdrojů
(přepracovanéznění)
(Text s významem pro EHP)



EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl.194 odst.2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů2),

v souladu s řádným legislativním postupem3),

vzhledem ktěmto důvodům:

(1) Směrnice Evropského parlamentu aRady 2009/28/ES4) byla několikrát podstatně změněna5). Vzhledem k tomu, že je třeba provést další změny, by uvedená směrnice měla být z důvodu přehlednosti přepracována.

(2) V souladu s čl. 194 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie(dále jen „Smlouva o fungování EU“) je podpora obnovitelných zdrojů energie jedním zcílů politiky Unie voblasti energetiky. Uvedený cíl sleduje i tato směrnice. Důležitou součástí balíčku opatření, která jsou zapotřebí ke snižování emisí skleníkových plynů a ke splnění závazku Unie podle Pařížské dohody ozměně klimatu přijatého v návaznosti na21.konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu z roku 2015(dále jen „pařížská dohoda“) arámce Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030, včetně závazného cíle Unie snížit do roku 2030 emise nejméně o40% pod úroveň roku 1990, je větší využívání energie zobnovitelných zdrojů. Závazný cíl Unie voblasti energie zobnovitelných zdrojů pro rok 2030 a příspěvky členských států ktomuto cíli, včetně jejich základních podílů ve vztahu k jejich celkovým národním cílům pro rok 2020, patří mezi prvky s ústředním významem pro energetickou politiku Unie a politiku Unie voblasti životního prostředí. Další takové prvky s ústředním významem jsou obsaženy v rámci stanoveném touto směrnicí, například pro rozvoj vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů apro rozvoj paliv zobnovitelných zdrojů používaných vodvětví dopravy.

(3) Větší využívání energie zobnovitelných zdrojů má rovněž zásadní význam při podpoře zabezpečení dodávek energie, udržitelné energie za dostupné ceny, technického vývoje ainovací a také při zajišťování vedoucí úlohy v oblasti technologií a průmyslu asoučasně přizajišťování environmentálních, sociálních a zdravotních přínosů a při poskytování významných příležitostí k zaměstnání aregionálnímu rozvoji, zejména vevenkovských a izolovaných oblastech, vregionech nebo v oblastech snízkou hustotou obyvatelstva nebo tam, kde dochází kčástečné deindustrializaci.

(4) Zejména snížení spotřeby energií, intenzivnější vývoj lepších technologií, pobídky kvyužívání a rozšiřování veřejné dopravy, využívání energeticky účinných technologií apodpora využívání energie z obnovitelných zdrojův odvětvích elektroenergetiky, vytápění a chlazení i vodvětví dopravyjsou velmi účinnými nástroji, spolu s opatřeními pro zvýšení energetické účinnostia pro sníženíemisí skleníkových plynů v Unii aenergetické závislostiUnie.

(5) Směrnice 2009/28/ES vytvořila regulační rámec pro podporu využívání energie zobnovitelných zdrojů, jenž stanovil závazné cíle členských států, pokud jde o podíl obnovitelných zdrojů energie ve spotřebě energie a vodvětví dopravy, jež mají být splněny do roku2020. Sdělení Komise ze dne 22.ledna 2014 nazvané „Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky vobdobí 2020-2030“ vytvořilo rámec pro budoucí energetickou a klimatickou politiku Unie a podpořilo společné chápání toho, jak tyto politiky rozvíjet po roce 2020. Komise navrhla, že cíl Unie pro rok 2030, pokud jde o podíl energie z obnovitelných zdrojů spotřebovávané v Unii, by měl činit alespoň 27%. Tento návrh potvrdila Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání konaného ve dnech 23. a 24.října 2014, ve kterých je uvedeno, že členské státy by měly mít možnost stanovit vlastní, ambicióznější cíle, aby splnily své plánované příspěvky kcíli Unie pro rok 2030 a překonaly je.

(6) Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 5.února 2014 nazvaném„Rámec pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030“ a ze dne 23.června 2016 nazvaném„Zpráva opokroku voblasti energie zobnovitelných zdrojů“ zašel dále než návrh Komise nebo závěry Evropské rady a zdůraznil, že sohledem na Pařížskou dohodu a nedávné snížení nákladů na technologii spojenou sobnovitelnými zdroji energie by bylo žádoucí mít výrazně vyšší ambice.

(7) Je tedy třeba přihlížet kambiciózním cílům stanoveným vPařížské dohodě, jakož iktechnologickému rozvoji, včetně snížení nákladů na investice do obnovitelných zdrojů energie.

(8) Je proto vhodné stanovit závazný cíl na úrovni Unie ve výši alespoň 32% podílu energie zobnovitelných zdrojů. Komise by měla mimoto posoudit, zda by tento cíl měl být sohledem na zásadní snížení nákladů na výrobu energie zobnovitelných zdrojů, mezinárodní závazky Unie voblasti dekarbonizace nebo vpřípadě výrazného snížení spotřeby energie vUnii zvýšen. Členské státy by měly stanovit svůj příspěvek k dosažení tohoto cíle ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu podle procesu správy stanoveného v nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU) 2018/19996).

(9) Stanovení závazného unijního cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 by nadále motivovalo k rozvoji technologií sloužících k výrobě energie z obnovitelných zdrojů a poskytlo by jistotu investorům. Cíl definovaný na úrovni Unie by členským státům ponechal větší flexibilitu k tomu, aby splnily své cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů nákladově nejefektivnějším způsobem podle své konkrétní situace, skladby zdrojů energie a kapacity k výrobě energie z obnovitelných zdrojů.

(10) Za účelem zajištění konsolidace výsledků dosažených v rámci směrnice 2009/28/ES by měly cíle stanovené pro členské státy pro rok 2020 představovat minimální příspěvek členských států k novému rámci do roku 2030. Vnitrostátní podíl obnovitelných zdrojů by neměl za žádných okolností poklesnout pod úroveň tohoto příspěvku. V opačném případě by měly příslušné členské státy přijmout vhodná opatření stanovená vnařízení(EU) 2018/1999 scílem zajistit, aby byl tento základní podíl zachován. Pokud členský stát nedodrží svůj základní podíl v období 12 měsíců, měl by do 12 měsíců od konce tohoto období přijmout dodatečná opatření pro dosažení svého základního podílu. Pokud členský stát tato dodatečná opatření skutečně přijal a splnil svou povinnost dosáhnout základního podílu, mělo by se mít za to, že povinné požadavky svého základního podílu plnil po celé období, a to jak podle této směrnice, tak podle nařízení(EU) 2018/1999. Nelze proto mít za to, že dotčený členský stát nesplnil svou povinnost dodržet svůj základní podíl po dobu, kdy k dané odchylce došlo.Rámce pro roky 2020 i2030 slouží cílům politiky Unie voblasti životního prostředí a voblasti energetiky.

(11) Pokud podíl obnovitelných zdrojů na úrovni Unie nebude odpovídat plánu Unie na dosažení cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ve výši alespoň 32%, měly by členské státy přijmout dodatečná opatření. Podle nařízení(EU) 2018/1999 může Komise při posuzování integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu přijmout opatření na úrovni Unie zajišťující dosažení uvedeného cíle, pokud zjistí nedostatečnou míru ambicí. Pokud Komise při posuzování integrovaných vnitrostátních zpráv opokroku v oblasti energetiky a klimatu zjistí nedostatečnou míru plnění, měly by členské státy uplatnit opatření stanovená v nařízení(EU) 2018/1999 scílem vyrovnání této odchylky.

(12) Za účelem podpory ambiciózních příspěvků členských států ke splnění unijního cíle by měl být vytvořen finanční rámec usnadňující investice do projektů voblasti energie zobnovitelných zdrojů v uvedených členských státech, a to včetně využití finančních nástrojů.

(13) Komise by se měla při přidělování finančních prostředků zaměřit na snížení kapitálových nákladů u projektů v oblasti energie zobnovitelných zdrojů, neboť tyto náklady mají podstatný dopad na náklady těchto projektů a jejich konkurenceschopnost, jakož i na rozvoj základní infrastruktury pro posílené technicky proveditelné a ekonomicky dostupné využívání energie z obnovitelných zdrojů, jako je infrastruktura přenosových, přepravních a distribučních soustav, inteligentní sítě a propojení.

(14) Komise by měla usnadňovat výměnu osvědčených postupů mezi příslušnými celostátními nebo regionálními orgány nebo subjekty, například prostřednictvím pravidelných setkání, s cílem nalézt společný přístup k podpoře většího využití nákladově efektivních projektů voblasti energie zobnovitelných zdrojů. Komise by měla rovněž podnítit investice do nových, flexibilních a čistých technologií a zavést odpovídající strategii řízeného vyřazování technologií, které nepřispívají ke snižování emisí nebo neposkytují dostatečnou flexibilitu, a to na základě transparentních kritérií a spolehlivých tržně cenových signálů.

(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady(ES) č. 1099/20087), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES8), 2003/30/ES9) a směrnice 2009/28/ES stanovily definice pro různé druhy energie z obnovitelných zdrojů. Unijní pravidla pro vnitřní trh senergií stanoví obecné definice pro odvětví elektroenergetiky. V zájmu jasnosti a právní jistoty je vhodné používat v této směrniciuvedené definice.

(16) Jako účinný způsob podpory zavádění elektřiny z obnovitelných zdrojů se ukázaly režimy podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů. Pokud se členské státy rozhodnou režimy podpory zavést, měla by být tato podpora poskytována způsobem, který bude co nejméně narušovat fungování trhů s elektřinou. Stále více členských států za tímto účelem přiděluje podporu způsobem, kdy je podpora poskytována navíc ktržním příjmům, a zavádí tržní systémy pro stanovení nezbytné úrovně podpory. Společně skroky připravujícími trh na rostoucí podíl energie zobnovitelných zdrojů představuje tato podporaklíčový prvek pro zvýšení začleňování elektřiny zobnovitelných zdrojů do trhu při současném zohlednění rozdílných schopností malých a velkých výrobců reagovat na tržní signály.

(17) Malá zařízení mohou představovat velký přínos pro lepší přijetí uveřejnosti akzajištění realizace projektů voblasti obnovitelných zdrojů energie, zejména na místní úrovni. Za účelem zajištění účasti malých zařízení mohou být vsouladu správem Unie týkající se trhu selektřinou stále nezbytné zvláštní podmínky, včetně tarifů výkupních cen, aby byl zajištěn příznivý poměr mezi náklady a přínosy. Definice malého zařízení pro účely získání podpory je důležitá k tomu, aby byla investorům poskytnuta právní jistota. Pravidla státní podpory definice malého zařízení obsahují.

(18) Podle článku 108 Smlouvy ofungování EU má Komise výlučnou pravomoc při posuzování slučitelnosti opatření státní podpory, která mohou členské státy zavést za účelem využití energie zobnovitelných zdrojů, svnitřním trhem. Toto posuzování se provádí na základě čl.107 odst.3 Smlouvy ofungování EU a vsouladu s veškerými příslušnými předpisy a pokyny, které může Komise za tímto účelem přijmout. Touto směrnicí není výlučná pravomoc udělená Komisi Smlouvou o fungování EU dotčena.

(19) Elektřina z obnovitelných zdrojů by měla být zaváděna za nejnižších možných nákladů pro spotřebitele a daňové poplatníky. Při koncipování režimů podpory apřidělování podpory by členské státy měly usilovat o minimalizování celkových systémových nákladů na zavádění v rámci procesu dekarbonizace směřujícího k cíli pro rok 2050, kterým je nízkouhlíková ekonomika. Tržní mechanismy, jako jsou výběrová řízení vrámci veřejné soutěže, v mnoha případech prokázaly schopnost efektivně snižovat náklady na podporu na konkurenčních trzích. Za určitých podmínek však výběrové řízení vrámci veřejné soutěže nemusí nezbytně vést kúčinnému určení ceny. Proto se pro zajištění nákladové efektivnosti a pro minimalizaci celkových nákladů na podporu může ukázat jako potřebné zvážit možnost vyvážených výjimek. Členským státům by zejména mělo být povoleno zvýběrových řízení a přímého prodeje na trhu vyjmout malá zařízení a demonstrační projekty, aby se zohlednily jejich omezenější kapacity. Jelikož Komise posuzuje slučitelnost podpory obnovitelných zdrojů energie svnitřním trhem jednotlivě případ od případu, tyto výjimky by měly splňovat příslušné minimální hodnoty uvedené vaktuálních pokynech Komise pro státní podporu voblasti životního prostředí aenergetiky. Vtěchto pokynech na období 2014 až 2020 jsou tyto minimální hodnoty stanoveny na 1MW(resp.6MW nebo 6výrobních jednotek u větrné energie) vpřípadě výjimek z výběrových řízení a 500kW(resp.3MW nebo 3výrobní jednotky uvětrné energie) vpřípadě výjimek pro přímý prodej na trhu. Vzájmu zvýšení účinnosti výběrových řízení za účelem minimalizace celkových nákladů na podporu by výběrová řízení měla vzásadě být nediskriminačním způsobem přístupná všem výrobcům elektřiny zobnovitelných zdrojů. Při koncipování režimů podpory mohou členské státy omezit výběrová řízení na konkrétní technologie, je-li to nezbytné k tomu, aby se zamezilo suboptimálním výsledkům, pokud jde oomezení soustavy a stabilitu sítě, náklady na integraci systému a potřebu dosáhnout diverzifikace skladby zdrojů energie a o dlouhodobý potenciál technologií.

(20) Ve svých závěrech ze dne 23. a 24.října 2014 ohledně „rámce politiky voblasti klimatu aenergetiky do roku 2030“ Evropská rada poukázala nato, že je důležitý propojenější vnitřní trh senergií a že je nutné zajistit dostatečnou podporu s cílem začleňovat stále větší množství variabilní energie z obnovitelných zdrojů, aumožnit tak Unii dostát svým ambicím vedoucího aktéra v rámci energetického přechodu. Proto je důležité a urgentní zvýšit míru propojení adosáhnout pokroku při plnění cílů, na nichž se dohodla Evropská rada, aby bylo možné maximálně využít plného potenciálu energetické unie.

(21) Při koncipování režimů podpory pro obnovitelné zdroje energie by členské státy měly zvážit dostupné udržitelné dodávky biomasy a vzít náležitě vpotaz zásady oběhového hospodářství a hierarchii způsobů nakládání sodpady stanovenou ve směrnici Evropského parlamentu aRady 2008/98/ES10), aby nedocházelo ke zbytečnému narušování trhů se surovinami. Prioritou by mělo být předcházení vzniku odpadů a jejich recyklace. Členské státy by neměly vytvářet režimy podpory, které by byly vrozporu s cíli v oblasti nakládání sodpady a které by vedly kneúčinnému využívání recyklovatelného odpadu.

(22) Členské státy mají různý potenciál, pokud jde o energii z obnovitelných zdrojů, a na vnitrostátní úrovni používají odlišné režimy podpory. Většina členských států uplatňuje režimy podpory, které poskytují výhody výhradně vpřípadě energie zobnovitelných zdrojů vyrobené na jejich území. K tomu, aby vnitrostátní režimy podpory náležitě fungovaly, je nezbytné, aby členské státy nadále mohly kontrolovat dopad anáklady svých vnitrostátních režimů podpory v souladu s jejich odlišnými potenciály. Jedním z důležitých prostředků k dosažení cíle této směrnice je zajištění řádného fungování vnitrostátních režimů podpory podle směrnic 2001/77/ES a 2009/28/ES, aby byla zachována důvěra investorů a aby členské státy mohly vypracovat účinná vnitrostátní opatření pro jejich příslušný příspěvek k cíli Unie pro rok 2030 v oblasti obnovitelných zdrojů energie a pro jakékoli cíle, které si pro sebe samy stanovily. Tato směrnice by měla usnadnit poskytování přeshraniční podpory energie z obnovitelných zdrojů, aniž by tím byly neúměrně dotčeny vnitrostátní režimy podpory.

(23) Zpřístupnění režimů podpory přeshraniční účasti omezuje negativní dopady na vnitřní trh senergií a za určitých podmínek může členským státům pomoci dosáhnout cíle Unie svyšší nákladovou efektivitou. Přeshraniční účast je rovněž přirozeným důsledkem rozvoje politiky Unie v oblasti obnovitelných zdrojů podporující konvergenci a spolupráci za účelem přispět kzávaznému cíli Unie. Je proto vhodné podporovat členské státy, aby postupně a částečně zpřístupnily podporu projektům umístěným v jiných členských státech a definovaly několik způsobů, jakými může být takové postupné zpřístupnění provedeno, přičemž bude zajištěn soulad s ustanoveními Smlouvy ofungování EU, včetně článků 30, 34 a 110 této Smlouvy. Protože toky elektřiny nelze vysledovat, je vhodné spojit zpřístupnění režimů podpory přeshraniční účasti s podíly, které představují úsilí směřující ke skutečným úrovním fyzických propojení, a umožnit členským státům, aby omezily své otevřené režimy podpory na členské státy, se kterými mají přímé síťové spojení, což představuje praktický ukazatel pro prokázání existence fyzických toků mezi členskými státy. To by však v žádném případě nemělo mít vliv na mezioblastní nebo přeshraniční fungování trhů s elektřinou.

(24) Vzájmu zajištění toho, aby zpřístupnění režimů podpory bylo vzájemné a přinášelo oboustranný prospěch, by měla být mezi zúčastněnými členskými státy podepsána dohoda ospolupráci. Členské státy by si měly ponechat kontrolu nad tempem, jímž jsou na jejich území zaváděny kapacity pro elektřinu z obnovitelných zdrojů, zejména aby zohlednily související náklady na integraci a požadované investice do sítí. Členským státům by proto mělo být povoleno omezit účast zařízení umístěných na jejich území na výběrových řízeních, které jim zpřístupnily jiné členské státy. Tyto dohody o spolupráci by měly dostatečným způsobem odrážet všechny příslušné aspekty, například to, jak jsou započítávány náklady týkající se projektů, které jsou budovány jedním státem na území jiného státu, včetně výdajů spojených s posilováním sítí, přenosy energie, skladovacími azáložními kapacitami, jakož i možnými přetíženími sítě. Členské státy by vtěchto dohodách měly rovněž řádně zvážit všechna opatření, která mohou umožnit nákladově efektivní začlenění takové dodatečné kapacity elektřiny z obnovitelných zdrojů, ať už jsou regulativní povahy(například související s uspořádáním trhu), nebo umožňují dodatečné investice do různých zdrojů flexibility(například propojení, skladování, reakce na poptávku nebo flexibilní výroba).

(25) Členské státy by měly zamezit rušivým situacím způsobeným nadměrným dovozem zdrojů ze třetích zemí. V tomto ohledu je třeba zvážit využitípřístupu založeného naživotním cyklu a podporovat jej.

(26) Členské státy by měly zajistit, aby se společenství pro obnovitelné zdroje mohla účastnit dostupných režimů podpory za stejných podmínek jako velcí účastníci. Za tímto účelem by mělo být členským státům povoleno přijmout opatření ve prospěch společenství pro obnovitelné zdroje, například poskytovat jim informace a technickou a finanční podporu, snížit administrativní požadavky, včetně kritérií pro výběrová řízení zaměřená na společenství, vytvořit pro ně individuálně uzpůsobená nabídková okna nebo jim umožnit, aby byla odměňována prostřednictvím přímé podpory, pokud dodrží požadavky pro malá zařízení.

(27) Při plánování infrastruktury nezbytné pro výrobu elektřiny zobnovitelných zdrojů by měly být brány vpotaz politiky týkající seúčasti těch, kdo jsou projekty dotčeni, zejména místního obyvatelstva.

(28) Spotřebitelům by měly být poskytovány komplexní informace, včetně informací o energetické náročnosti systémů vytápění a chlazení a snížení provozních nákladů elektrických vozidel, aby se na základě těchto informací mohli samostatně rozhodovat, pokud jde oenergii z obnovitelných zdrojů, a aby se zabránilo závislosti na určitých technologiích.

(29) Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, měly by být politiky podpory obnovitelných zdrojů předvídatelné a stabilní a měly by být bez častých nebo retroaktivních změn. Nepředvídatelnost a nestabilita politiky má přímý dopad nanáklady kapitálového financování a náklady projektového rozvoje, a tím na celkové náklady zavádění obnovitelných zdrojů vUnii. Členské státy by měly zabránit tomu, aby revize případné podpory poskytnuté projektům pro výrobu energie zobnovitelných zdrojů měla negativní vliv na jejich ekonomickou životaschopnost. V tomto kontextu by členské státy měly podporovat nákladově efektivní politiky podpory a zajistit jejich finanční udržitelnost. Mimoto by měl být zveřejněn dlouhodobý orientační harmonogram zahrnující hlavní aspekty očekávané podpory, aniž by byla dotčena schopnost členských států rozhodnout opřidělení rozpočtu vletech, na které se harmonogram vztahuje.

(30) Povinnost členských států vypracovat akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů azprávy o pokroku a povinnost Komise podávat zprávy o pokroku členských států mají zásadní význam pro zvýšení transparentnosti, zajištění přehlednosti pro investory aspotřebitele a umožnění účinného sledování. Nařízení(EU) 2018/1999 uvedené povinnosti integruje do systému správy energetické unie, v němž jsou povinnosti, pokud jde oplánování, podávání zpráv a sledování v oblasti energetiky a klimatu, zjednodušeny. Platforma pro transparentnost v oblasti energie z obnovitelných zdrojů je rovněž integrována do širší platformy pro elektronické podávání zpráv vytvořené tímto nařízením.

(31) Je třeba umožnit stanovení transparentních a jednoznačných pravidel pro výpočet podílu energie zobnovitelných zdrojů a pro definici těchto zdrojů.

(32) Při výpočtu přínosu vodní a větrné energie pro účely této směrnice by se měly následky klimatických výkyvů vyrovnat použitím normalizačního vzorce. Navíc by elektřina vyrobená v přečerpávacích elektrárnách z vody, která byla nejprve vypumpována vzhůru, neměla být považována za energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů.

(33) Tepelná čerpadla, která umožňují využití energie zokolního prostředí a geotermální energie na využitelné teplotní úrovni, nebo systémy poskytující chlazení potřebují kfungování elektřinu nebo jinou dodatečnou energii. Energie použitá pro pohon těchto systémů by proto měla být odečtena od celkové využitelné energie nebo energie odstraněné zdané oblasti. Mělo by se přihlédnout pouze k takovým systémům vytápění achlazení, unichž výstup nebo energie odstraněná zoblasti významně převyšuje primární energii nezbytnou k jejich pohonu. Systémy chlazení přispívají k využívání energie ve členských státech, a je proto vhodné, aby metody výpočtu zohlednily podíl energie z obnovitelných zdrojů využívané v takových systémech ve všech odvětvích koncového využití.

(34) Pasivní energetické systémy využívají konstrukci budov k zužitkování energie. To je považováno za úsporu energie. Aby se vyloučilo dvojí započtení, energie zužitkovaná tímto způsobem by neměla být pro účely této směrnice brána v úvahu.

(35) Některé členské státy mají ve své hrubé konečné spotřebě energie vysoký podíl letecké dopravy. Vzhledem ke stávajícím technologickým a regulačním omezením, která brání komerčnímu používání biopaliv v letecké dopravě, je proto vhodné stanovit pro tyto členské státy při výpočtu jejich hrubé konečné spotřeby energie ve vnitrostátní letecké dopravě částečnou výjimku vtom, že se do výpočtu nezahrne množství, okteré překročí 1,5 násobek průměru hrubé konečné spotřeby energieUnie v letecké dopravě v roce 2005, který stanoví Eurostat, tj. 6,18%. Kypr a Malta, vzhledem ke svému ostrovnímu a okrajovému rázu, spoléhají zejména na letectví jako na způsob dopravy, jenž je zásadní pro jejich občany a hospodářství. Vdůsledku toho mají Kypr a Malta ve své hrubé konečné spotřebě energie nepřiměřeně vysoký podíl letecké dopravy, tj. více než trojnásobek průměruUnie v roce 2005. Stávající technologická a regulační omezení tak na ně působí nepřiměřeně. Je tudíž vhodné, aby mohly využít výjimky, pro množství překračující průměr hrubé konečné spotřeby energieUnie v letecké dopravě v roce 2005 stanovený Eurostatem, tj. 4,12%.

(36) Ve sdělení Komise ze dne 20.července 2016 snázvem „Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu“ byl zdůrazněn mimořádný střednědobý význam pokročilých biopaliv a kapalných a plynných paliv zobnovitelných zdrojů nebiologického původu pro odvětví letectví.

(37) Vzájmu zajištění toho, aby seznam surovin pro výrobu pokročilých biopaliv jiných biopaliv a bioplynu obsažený v příloze IX této směrnice zohlednil zásady hierarchie způsobů nakládání sodpady stanovené ve směrnici 2008/98/ES, kritéria Unie pro udržitelnost a potřebu zajistit, aby příloha v důsledku podpory využívání odpadů a zbytků nevytvořiladodatečnou poptávku po půdě, měla by Komise při svém pravidelném hodnocení přílohy zvážit zahrnutí dalších surovin, které nemají účinky výrazně narušující trhy s(vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky.

(38) Za účelem vytvoření příležitostí ke snižování nákladů na dosažení cíleUnie stanoveného touto směrnicía poskytnutí flexibility členským státům, aby splnily svou povinnost neklesnout po roce 2020 pod úroveň svých cílů na rok 2020, je vhodné usnadnit v členských státech spotřebu energie vyrobené z obnovitelných zdrojů v jiných členských státech a zároveň umožnit členským státům započítat energii z obnovitelných zdrojů spotřebovanou v jiných členských státech do svého vlastního podílu energie zobnovitelných zdrojů. Z tohoto důvodu by Komise měla zavést platformu Unie pro rozvoj energie z obnovitelných zdrojů(dále jen „URDP“), která umožní obchodování s podíly energie z obnovitelných zdrojů mezi členskými státy, a to navíc k dvoustranným smlouvám o spolupráci. Cílem URDP je doplnit dobrovolné zpřístupnění režimů podpory projektům umístěným vjiných státech. Tytodohody mezi členskými státyzahrnují statistické převody, společné projekty členských států nebo společné režimy podpory.

(39) Členské státy by měly být podporovány vuskutečňování všech vhodných forem spolupráce vsouvislosti scíli stanovenými touto směrnicí a v informování občanů ovýhodách plynoucích zvyužívání mechanismů spolupráce. Tato spolupráce může probíhat na všech úrovních, na dvoustranném či mnohostranném základě. Kromě mechanismů, které ovlivňují výpočet cílového podílu energie zobnovitelných zdrojů a jeho plnění a které jsou výhradně stanoveny touto směrnicí, jako jsou statistické převody mezi členskými státy, ať zavedené dvoustranně či prostřednictvím URDP, společné projekty a společné režimy podpory, může mít tato spolupráce také podobu výměny informací a osvědčených postupů, stanovených zejména v rámci platformy pro elektronické podávání zpráv zavedenénařízením(EU) 2018/1999, nebo podobu jiné dobrovolné koordinace mezi všemi druhy režimů podpory.

(40) Dopodílů energie zobnovitelných zdrojů členských států by mělo být možné započítat dováženou elektřinu vyrobenou zobnovitelných zdrojů mimoUnii. Aby bylo zaručeno, že nahrazení energie zneobnovitelných zdrojů energií z obnovitelných zdrojů bude mít vUnii a ve třetích zemích přiměřený účinek, musí být možné dovoz energie spolehlivě sledovat avykazovat. Budou zváženy dohody se třetími zeměmi týkající se organizace tohoto obchodu s elektřinou z obnovitelných zdrojů. Pokud se na základě rozhodnutí přijatého za tímto účelem podle Smlouvy o energetickém společenství11) vztahují na smluvní strany uvedené smlouvy příslušná ustanovení této směrnice,měla by se na ně vztahovat opatření pro spolupráci mezi členskými státy stanovená vtéto směrnici.

(41) Vpřípadě realizace společných projektů členských států ajedné nebo více třetích zemí týkajících se výroby elektřiny zobnovitelných zdrojů je vhodné, aby se tyto společné projekty týkaly pouze nově vybudovaných zařízení nebo zařízení snově zvýšenou kapacitou. To umožní zajistit, aby se podíl energie zobnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v dané třetí zemi nesnížil zdůvodu dovozu energie zobnovitelných zdrojů do Unie.

(42) Tato směrnice nejen stanoví rámec Unie pro podporu energie z obnovitelných zdrojů, ale přispívá rovněž k potenciálnímu pozitivnímu dopadu, který může mít Unie a členské státy při posilování rozvoje odvětví energie z obnovitelných zdrojů ve třetích zemích. Unie ačlenské státy by měly podporovat výzkum, vývoj a investice v oblasti výroby energie zobnovitelných zdrojů v rozvojových a dalších partnerských zemích za plného dodržování mezinárodního práva a posilovat tak jejich environmentální a hospodářskou udržitelnost a jejich kapacitu v oblasti vývozu energie zobnovitelných zdrojů.

(43) Postuppoužívaný pro schvalování a vydávání osvědčení a povolení pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů by měl být při uplatňování pravidel na konkrétní projekty objektivní, transparentní, nediskriminační a přiměřený. Zejména je třeba zamezit veškerým zbytečným nákladům, které by mohly vzniknout v důsledku zařazení projektů, jimiž se zavádí energie z obnovitelných zdrojů, mezi zařízení, která představují zvýšené zdravotní riziko.

(44) Za účelem rychlého rozšíření energie z obnovitelných zdrojů a s ohledem na jejich celkově vysokou kvalitu, pokud jde o udržitelnost a přínos pro životní prostředí, by členské státy měly při uplatňování správních postupů nebo plánovacích nástrojů a právních předpisů týkajících se udělování povolení zařízením, pokud jde o snižování znečištění a kontrolu průmyslových zařízení, boj se znečištěním ovzduší nebo prevenci nebo minimalizaci vypouštění nebezpečných látek do životního prostředí, přihlédnout k příspěvku obnovitelných zdrojů energie k plnění cílů v oblasti životního prostředí a změny klimatu, zejména ve srovnání se zařízeními vyrábějícími energii z neobnovitelných zdrojů.

(45) Je třeba zajistit soulad mezi cíli této směrnice a ostatními právemUnie v oblasti životního prostředí. Členské státy by při posuzování, plánování nebo vydávání povolení pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů měly především zohlednit všechny právní předpisyUnie v oblasti životního prostředí a příspěvek obnovitelných zdrojů energie k plnění cílů v oblasti životního prostředí a změny klimatu, a to zejména ve srovnání se zařízeními na výrobu energie z neobnovitelných zdrojů.

(46) Geotermální energie je důležitým místním zdrojem energie zobnovitelných zdrojů, který má zpravidla nižší emise než fosilní paliva, a některé druhy geotermálních elektráren produkují téměř nulové emise. Vzávislosti na geologických rysech dané oblasti se však při výrobě geotermální energie mohou rovněž uvolňovat skleníkové plyny a další látky zpodzemních kapalin a dalších geologických útvarů vpodloží, které jsou škodlivé pro zdraví a životní prostředí. Proto by Komise měla usnadňovat pouze zavádění využívání geotermální energie snízkým dopadem na životní prostředí, které ve srovnání s neobnovitelnými zdroji povede ke snížení emisí skleníkových plynů.

(47) Na celostátní, regionální a případně místní úrovni vedla pravidla a povinnosti týkající se minimálních požadavků pro využití energie zobnovitelných zdrojů v nových arekonstruovaných budovách k významnému nárůstu ve využívání energie zobnovitelných zdrojů. Tato opatření by měla být stimulována vširším kontextuUnie azároveň by ve stavebních předpisech měly být podporovány energeticky účinnější aplikace využívající energii zobnovitelných zdrojů vkombinaci sopatřeními zaměřenými na úsporu energie a zvyšování energetické účinnosti.

(48) Za účelem usnadnění a urychlení procesu stanovování minimálních úrovní pro využívání energie z obnovitelných zdrojů v budováchby měl výpočet uvedených minimálních úrovní v nových budovách a ve stávajících budovách, které procházejí důkladnou rekonstrukcí, poskytnout dostatečný základ pro posouzení, zda je začlenění minimálních úrovní obnovitelných zdrojů energie technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné. Členské státy by mimo jiné měly v zájmu splnění těchto požadavků umožnit využití účinného dálkového vytápění a chlazení nebo další energetické infrastruktury, nejsou-li systémy dálkového vytápění a chlazení dostupné.

(49) Vzájmu zajištění toho, aby vnitrostátní opatření pro rozvoj vytápění a chlazení zobnovitelných zdrojů energie vycházela z komplexního mapování a analýzy vnitrostátního potenciálu voblasti energie z obnovitelných zdrojů a odpadů a aby zajišťují větší začlenění energie zobnovitelných zdrojů, mimo jiné podporou inovativních technologií, jako jsou tepelná čerpadla nebo geotermální a solární termální technologie, a zodpadního tepla achladu, je vhodné požadovat, aby členské státy provedly posouzení svého vnitrostátního potenciálu, pokud jde oobnovitelné zdroje energie a využívání odpadního tepla a chladu v odvětví vytápění a chlazení, zejména s cílem podporovat využívání energie zobnovitelných zdrojů vzařízeních pro vytápění a chlazení a podporovat konkurenceschopné aúčinné dálkové vytápění a chlazení. V zájmu zajištění konzistentnosti spožadavky na energetickou účinnost v oblasti vytápění a chlazení a snížení administrativní zátěže by toto posouzení mělo být zahrnuto v komplexních posouzeních provedených a oznámených v souladu s článkem 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU12).

(50) Ukázalo se, že neexistence transparentních pravidel a koordinace mezi jednotlivými schvalujícími orgány brání využívání energie z obnovitelných zdrojů. Poskytování poradenství žadatelům během celého řízení ojejich žádosti o správní povolení audělení tohoto povolení prostřednictvím administrativního kontaktního místa by mělo snížit složitost pro zhotovitele projektů azvýšit efektivitu i transparentnost, a to i pro samospotřebitele elektřiny zobnovitelných zdrojů a společenství pro obnovitelné zdroje. Toto poradenství by mělo být poskytováno navhodné úrovni správy, a to při zohlednění specifických rysů členských států. Jednotná kontaktní místa by měla žadatele v rámci celého správního postupu vést a být mu nápomocna, tak aby žadatel nemusel kontaktovat jiné správní orgány za účelem dokončení povolovacího postupu, ledaže by tomu žadatel dal přednost.

(51) Zdlouhavé administrativní postupy představují velkou administrativní překážku a jsou nákladné. Zjednodušení správních povolovacích postupů a jasná lhůta pro přijetí rozhodnutí ze strany příslušných orgánů spravomocí vydat povolení pro zařízení na výrobu elektřiny na základě vyplněné žádosti by mělo podnítit účinnější řešení postupů, a tím i snížit administrativní náklady. Měla by být dána k dispozici příručka postupů za účelem snazšího pochopení těchto postupů zhotoviteli projektů a občany, kteří si přejí investovat do obnovitelných zdrojů energie. Scílem podpořit využívání obnovitelných zdrojů mikropodniky, malými a středními podniky a jednotlivými občany vsouladu scíli stanovenými v této směrnici by v případě malých projektů na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, včetně decentralizovaných, jako jsou střešní solární zařízení, měly být zavedeny postupy pro oznamování připojení ksíti na základě prostého oznámení příslušnému orgánu. S cílem reagovat na vzrůstající potřebu modernizace stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů by měly být stanoveny zjednodušené povolovací postupy. Touto směrnicí, zejména ustanoveními o organizaci a trvání správního povolovacího postupu, by neměly být dotčeny právní předpisy na úrovni Unie amezinárodní úrovni, včetně předpisů na ochranu životního prostředí a lidského zdraví. Je-li to řádně odůvodněno mimořádnými okolnostmi, mohou být počáteční lhůty prodlouženy až ojeden rok.

(52) Je potřeba odstranit nedostatky v informování a odborné přípravě, zejména v odvětví vytápění a chlazení, s cílem podpořit využívání energie z obnovitelných zdrojů.

(53) Pokud je přístup k povolání spočívajícímu v provádění instalace nebo jeho výkon regulovaným povoláním, jsou podmínky pro uznání odborných kvalifikací stanoveny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES13). Tato směrnice se proto použije, aniž by byla dotčena směrnice 2005/36/ES.

(54) Ačkoli směrnice 2005/36/ES stanoví požadavky na vzájemné uznávání odborných kvalifikací, včetně architektů, je rovněž zapotřebí zajistit, aby projektanti a architekti brali ve svých plánech a projektech řádně v úvahu optimální kombinaci obnovitelných zdrojů energie a vysoce účinných technologií. Za tím účelem by členské státy měly poskytnout jasné pokyny. Tím nejsou dotčena ustanovení uvedené směrnice, zejména její články 46 a 49.

(55) Jediným účelem záruk původu vydaných pro účely této směrnice jeukázat konečnému zákazníkovi, že daný podíl či dané množství energie bylo vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Záruka původu může být bez ohledu na energii, k níž se vztahuje, převedena zjednoho držitele na jiného.Vzájmu zajištění toho, aby informace týkající se jedné jednotky energie vyrobené z obnovitelných zdrojů byla spotřebiteli poskytnuta pouze jednou, by však záruky původu neměly být započítávány avykazovány dvakrát. Pokud výrobce prodal záruku původu odděleně, neměla by být příslušná energie z obnovitelných zdrojů vykázána nebo prodána konečnému spotřebiteli jako energie vyrobená z obnovitelných zdrojů. Je důležité rozlišovat mezi zelenými certifikáty používanými urežimů podpory azárukami původu.

(56) Je vhodné umožnit, aby spotřebitelský trh s elektřinou z obnovitelných zdrojů přispěl krozvoji energie z obnovitelných zdrojů. Členské státy by proto měly požadovat, aby dodavatelé elektřiny oznamující konečným spotřebitelům svou skladbu zdrojů energie podle práva Unie voblasti vnitřního trhu selektřinounebo uvádějící energii pro spotřebitele na trh sodkazem na spotřebu energie z obnovitelných zdrojů použili záruky původu ze zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů.

(57) Je důležité poskytnout informace o tom, jak je podporovaná elektřina rozdělena mezi konečné spotřebitele. Ke zvýšení kvality těchto informací poskytovaných spotřebitelům by členské státy měly zajistit, aby byly záruky původu vydávány za všechny vyrobené jednotky energie z obnovitelných zdrojů, svýjimkou případů, kdy se rozhodnou nevydávat záruky původu výrobcům, kteří jsou rovněž příjemci finanční podpory. Pokud se členské státy vtakovém případě rozhodnou vydávat záruky původu, výrobcům, kteří jsou rovněž příjemci finanční podpory, nebo se rozhodnou nevydávat záruky původu přímo výrobcům, měly by mít možnost si zvolit, jakými prostředky amechanismy zohlední tržní hodnotu těchto záruk původu. Pokud výrobci energie zobnovitelných zdrojů rovněž obdrží finanční podporu, tržní hodnota záruk původu pro stejnou výrobu by měla být zohledněna odpovídajícím způsobem vpříslušném režimu podpory.

(58) Směrnice 2012/27/EU stanoví záruky původu, které dokládají původ elektřiny vyrobené ve vysoce účinných zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. Využití těchto záruk původuvšak není specifikováno, takže může být rovněž umožněno při poskytování informací opoužití energie zvysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny.

(59) Záruky původu, jež jsou v současnosti zavedeny pro elektřinu z obnovitelných zdrojů, by měly být rozšířeny i na plyn z obnovitelných zdrojů. Členské státy by měly mít možnost rozšířit systém záruk původu na neobnovitelné zdroje energie. To by zajistilo konzistentní prostředek prokázání původu plynů z obnovitelných zdrojů, jako je biometan, vůči konečným zákazníkům, a usnadnilo by to rozsáhlejší přeshraniční obchod s takovými plyny. Umožnilo by se tím také vytvoření záruk původu pro jiné plyny z obnovitelných zdrojů, například vodík.

(60) Je třeba podporovat začleňování energie z obnovitelných zdrojů do přenosové a distribuční sítě a používání systémů skladování energie pro integrovanou variabilní výrobu energie z obnovitelných zdrojů, zejména pokud jde opravidla upravující dispečink a přístup k síti. Rámec pro začlenění elektřiny z obnovitelných zdrojů je stanoven vjiném právu Unie voblasti vnitřního trhu s elektřinou. Tento rámec však neobsahuje ustanovení ozačlenění plynu z obnovitelných zdrojů do plynovodní sítě. Je proto nezbytné je zahrnout do této směrnice.

(61) Uznává se, že hospodářského růstu lze dosáhnout prostřednictvím inovací a udržitelné konkurenceschopné energetické politiky. Výroba energie z obnovitelných zdrojů často závisí na místních nebo regionálních malých a středních podnicích. Možnosti, které pro rozvoj místních podniků, udržitelný růst a kvalitní zaměstnanost přinášejí investice do výroby energie z obnovitelných zdrojů na místní a regionální úrovni v členských státech ajejich regionech, jsou rozsáhlé. Komise a členské státy by proto měly posilovat apodporovat rozvojová opatření na celostátní a regionální úrovni v těchto oblastech, podporovat výměnu osvědčených postupů při výrobě energie z obnovitelných zdrojů mezi místními a regionálními rozvojovými iniciativami a zlepšit poskytování technické pomoci a programů odborné přípravy s cílem posílit regulační, technické a finanční odborné znalosti a zvýšit informovanost o dostupných možnostech financování, včetně cílenějšího využívání finančních prostředků Unie, jako je využívání fondů politiky soudržnosti v této oblasti.

(62) Regionální amístní orgány si pro obnovitelné zdroje energie často stanoví ambicióznější cíle, než jsou cíle celostátní. Regionální a místní závazky ke stimulaci rozvoje obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti jsou vsoučasnosti podporovány prostřednictvím sítí, jako jsou Pakt starostů a primátorů nebo iniciativy pro inteligentní města nebo inteligentní obce, a vypracováním akčních plánů udržitelné energetiky. Tyto sítě jsou zásadní a měly by být rozšířeny, neboť zvyšují informovanost, usnadňují výměnu osvědčených postupů a posilují využívání dostupné finanční podpory. Vtéto souvislosti by měla Komise rovněž podporovat zainteresované inovativní regiony a místní orgány v jejich přeshraniční činnosti, a to prostřednictvím pomoci při vytváření mechanismů spolupráce, jako je evropské seskupení pro územní spolupráci, které umožňuje veřejným orgánům různých členských států spolupracovat azajišťovat společné služby a projekty, aniž by bylo zapotřebí nejprve podepsat mezinárodní dohodu a ratifikovat ji vnitrostátními parlamenty. Měla by být zvážena i další inovativní opatření scílem přilákat více investic do nových technologií, jako jsou smlouvy oenergetických službách a postupy normalizace voblasti veřejného financování.

(63) V rámci podpory rozvoje trhu s obnovitelnými zdroji energie je nutné zohlednit pozitivní vliv na možnosti regionálního a místního rozvoje, vývozní možnosti, sociální soudržnost amožnosti zaměstnání, zejména pokud jde o malé a střední podniky a nezávislé výrobce energie, včetně samospotřebitelů elektřiny zobnovitelných zdrojů a společenství pro obnovitelné zdroje.

(64) Článek 349 Smlouvy o fungování EU uznává specifickou situaci nejvzdálenějších regionů. Pro odvětví energetiky většiny nejvzdálenějších regionů je typická izolace, omezené dodávky a závislost na fosilních palivech; tyto regiony přitom mají k dispozici významné místní obnovitelné zdroje energie. Nejvzdálenější regiony by proto mohly Unii sloužit jako příklad použití inovativních energetických technologií. Je proto nezbytné podporovat využívání energie z obnovitelných zdrojů, aby uvedené regiony dosáhly vyšší míry energetické autonomie a aby byla uznána jejich specifická situace, pokud jde o potenciál energie zobnovitelných zdrojů a potřeby veřejné podpory. Měla by být stanovena odchylka, pokud jde o omezený místní dopad, která umožní členským státům přijmout zvláštní kritéria v zájmu zajištění způsobilosti k finanční podpoře pro spotřebu některých paliv z biomasy. Členské státy by měly mít možnost přijmout taková zvláštní kritéria pro zařízení využívající paliva z biomasy aumístěná vnejvzdálenějších regionech, jak jsou uvedeny včlánku349 Smlouvy o fungování EU, jakož ipro biomasu, která se používá jako palivo vuvedených zařízeních a která nevyhovuje harmonizovaným kritériím udržitelnosti, energetické účinnosti aúspor emisí skleníkových plynů stanoveným v této směrnici. Taková zvláštní kritéria pro paliva z biomasy by měla platit bez ohledu na místo původu dané biomasy v jakémkoli členském státě nebo třetí zemi. Jakákoli zvláštní kritéria by navíc měla být objektivně odůvodněna energetickou nezávislostí dotčeného nejvzdálenějšího regionu a zajištěním hladkého přechodu ke kritériím udržitelnosti, energetické účinnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanoveným v této směrnici v daném nejvzdálenějším regionu.

Vzhledem k tomu, že skladbu zdrojů energie k výrobě elektřiny pro nejvzdálenější regiony tvoří v podstatě do značné míry topný olej, je nutné umožnit, aby byla v těchto regionech řádně zohledněna kritéria úspor emisí skleníkových plynů. Bylo by proto vhodné zavést pro elektřinu vyráběnou v nejvzdálenějších regionech zvláštní nástroj referenčního fosilního paliva. Členské státy by měly zajistit účinný soulad se svými zvláštními kritérii. V neposlední řadě, a aniž by tím byla dotčena podpora poskytnutá vsouladu srežimy podpory vsouladu stouto směrnicí, by členské státy neměly zdůvodu jiných udržitelných hledisek odmítnout zohlednění biopaliv a biokapalin získaných vsouladu stouto směrnicí. Cílem tohoto zákazu je zajistit, aby biopaliva a biokapaliny, které jsou v souladu s harmonizovanými kritérii stanovenými touto směrnicí, i nadále využívaly cílů usnadnění obchodu, o něž usiluje tato směrnice, včetně sohledem na dotčené nejvzdálenější regiony.

(65) Je vhodné umožnit rozvoj decentralizovaných technologií obnovitelných zdrojů energie askladování této energie, a to bez diskriminace, a aniž by bylo bráněno financování investic do infrastruktury. Přechod k decentralizované výrobě energie má mnoho výhod, včetně využití místních zdrojů energie, lepšího zabezpečení dodávek energie na místní úrovni, kratší přepravní vzdálenosti a nižší ztráty při přenosu energie. Tato decentralizace napomáhá také rozvoji a soudržnosti společnosti, neboť vytváří zdroje příjmů a pracovní místa na místní úrovni.

(66) S rostoucím významem samospotřeby elektřiny zobnovitelných zdrojů je třeba definovat samospotřebitele elektřiny zobnovitelných zdrojů a společně jednající samospotřebitele elektřiny zobnovitelných zdrojů. Rovněž je nezbytné zavést regulační rámec, jenž by samospotřebitelům elektřiny zobnovitelných zdrojů umožnil vyrábět, spotřebovávat, skladovat a prodávat elektřinu bez nepřiměřené zátěže. Občané, kteří bydlí vbytech, by například měli být schopni využívat uvedených spotřebitelských možností vestejné míře jako domácnosti vrodinných domech. Členské státy by však měly mít povoleno rozlišovat mezi jednotlivými samospotřebiteli elektřiny z obnovitelných zdrojů a společně jednajícími samospotřebiteli elektřiny z obnovitelných zdrojů vzhledem kjejich rozdílným znakům vrozsahu, vněmž je takové rozdílné zacházení úměrné a řádně zdůvodněné.

(67) Posílení postavení společně jednajících samospotřebitelů elektřiny zobnovitelných zdrojů rovněž poskytuje společenstvím pro obnovitelné zdroje příležitost zvyšovat energetickou účinnost naúrovni domácností anapomoci boji proti energetické chudobě prostřednictvím snížení spotřeby anižších sazeb za dodávky. Členské státy by měly vhodným způsobem využít této příležitosti, mimo jiné posouzením možnosti umožnit účast domácností, které by se jinak možná zúčastnit nemohly, včetně zranitelných spotřebitelů anájemců.

(68) Samospotřebitelé elektřiny zobnovitelných zdrojů by se neměli potýkat sdiskriminačními či neúměrnými břemeny a náklady a neměly by jim být ukládány neoprávněné poplatky. Měl by být zohledněn jejich příspěvek k dosažení cíle v oblasti klimatu a energetiky anáklady a přínosy, kterými přispívají v rámci širšího energetického systému. Členské státy by proto obecně neměly ukládat poplatky za elektřinu, kterou vyrobili a spotřebovali vtýchž prostorách samospotřebitelé elektřiny zobnovitelných zdrojů. Členské státy by nicméně měly mít povoleno uložit nediskriminační a úměrné poplatky za tuto elektřinu, je-li to nutné kzajištění finanční udržitelnosti elektrizační soustavy, komezení podpory na objektivně nezbytnou a kúčinnému využívání svých systémů podpory. Zároveň by členské státy měly zajistit, aby samospotřebitelé elektřiny zobnovitelných zdrojů přispívali vyváženým apřiměřeným způsobem kcelkovému systému sdílení nákladů na výrobu, distribuci aspotřebu elektřiny, když je elektřina dodána do sítě.

(69) Za tímto účelem by členské státy obecně neměly elektřinu individuálně vyrobenou aspotřebovanou vtýchž prostorách samospotřebiteli elektřiny zobnovitelných zdrojů zpoplatňovat. Aby však tato pobídka neměla dopad na finanční stabilitu režimů podpory pro obnovitelné zdroje energie, mělo by být možné ji omezit na malá zařízení ovýkonu nejvýše 30kW. Vurčitých případech by členské státy měly mít povoleno uložit poplatky samospotřebitelům elektřiny zobnovitelných zdrojů za elektřinu, kterou sami spotřebují, pokud tyto členské státy účinně využívají své režimy podpory a uplatňují nediskriminační a efektivní přístup ke svým režimům podpory. Členské státy by rovněž měly mít možnost použít částečná osvobození od poplatků či dávek nebo kombinace tohoto osvobození a podpory, až po úroveň nezbytnou kzajištění ekonomické životaschopnosti takových projektů.

(70) Účast místních občanů a místních orgánů na projektech voblasti energie z obnovitelných zdrojů prostřednictvím společenství pro obnovitelné zdroje vytvořila významnou přidanou hodnotu, pokud jde o akceptaci energie z obnovitelných zdrojů na místní úrovni apřístup k dalšímu soukromému kapitálu, což vede kmístním investicím, větší možnosti volby pro spotřebitele a větší účasti občanů na energetickém přechodu. Tato lokální participace dále získá na významu v kontextu zvýšené kapacity energie zobnovitelných zdrojů. Opatření umožňující společenstvím pro obnovitelné zdroje soutěžit za rovnocenných podmínek s jinými výrobci mají za cíl rovněž zvýšit účast místních občanů na projektech energie z obnovitelných zdrojů, a tudíž zvýšit akceptaci energií z obnovitelných zdrojů.

(71) Specifické charakteristiky místních společenství pro obnovitelné zdroje, pokud jde ovelikost, vlastnickou strukturu a počet projektů, mohou bránit tomu, aby za rovných podmínek soutěžila s velkými hráči, konkrétně konkurenty s většími projekty nebo portfolii. Proto by mělo být možné, aby si členské státy pro společenství pro obnovitelné zdroje zvolily jakoukoli formu právního subjektu, bude-li takový subjekt oprávněn vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti. Aby nedocházelo ke zneužívání a byla zajištěna široká účast, měla by mít společenství pro obnovitelné zdroje možnost zůstat nezávislá na jednotlivých členech a dalších tradičních aktérech trhu, kteří se na společenství podílejí jako členové či podílníci, nebo kteří spolupracují jinými prostředky, jako jsou investice. Účast na projektech energie zobnovitelných zdrojů by měla být dostupná všem potenciálním místním členům na základě objektivních, transparentních a nediskriminačních kritérií. Mezi opatření kompenzující nevýhody plynoucí ze specifických charakteristik místních společenství pro obnovitelné zdroje, pokud jde ovelikost, vlastnickou strukturu a počet projektů, patří to, že se společenstvím pro obnovitelné zdroje umožní působit vrámci energetického systému a usnadní se jejich tržní integrace. Společenství pro obnovitelné zdroje by měla mít možnost vzájemně mezi sebou sdílet energii, která je vyrobena zařízeními jimi vlastněnými. Členové společenství by však neměli být osvobozeni od příslušných nákladů, poplatků, dávek a daní, které by vpodobné situaci museli nést koneční spotřebitelé nebo výrobci, kteří nejsou členy daného společenství, nebo je-li pro tyto přenosy použita veřejná síťová infrastruktura.

(72) Spotřebitelé vdomácnostech aspolečenství, již jsou samospotřebiteli elektřiny z obnovitelných zdrojů, by si měli zachovat svá práva jakožto spotřebitelé, včetně práva na uzavření smlouvy sdodavatelem podle svého výběru ina změnu dodavatele.

(73) Odvětví vytápění a chlazení, které představuje přibližně polovinu konečné spotřeby energie v Unii, je považováno za klíčový sektor, pokud jde o zrychlení dekarbonizace energetického systému. Jedná se rovněž o strategické odvětví z hlediska energetické bezpečnosti, jelikož podle projekcí by do roku 2030 mělo okolo 40% spotřeby energie zobnovitelných zdrojů pocházet z vytápění a chlazení zobnovitelných zdrojů. Vdůsledku neexistence harmonizované strategie na úrovni Unie, nedostatečné internalizace externích nákladů a roztříštěnosti trhů s vytápěním a chlazením však došlo v tomto odvětví dosud k relativně malému pokroku.

(74) Několik členských států provedlo v odvětví vytápění a chlazení kroky v zájmu dosažení svého cíle v oblasti energie zobnovitelných zdrojů pro rok 2020. Nicméně při neexistenci závazných cílů členských států na období po roce 2020 nemusí zbývající vnitrostátní pobídky postačovat kdosažení dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace pro roky 2030 a 2050. Za účelem dosažení uvedených cílů, posílení jistoty investorů apodpory rozvoje trhu s vytápěním a chlazením z obnovitelných zdrojů vcelé Unii, při dodržení zásady „energetická účinnost v první řadě“, je vhodné podpořit úsilí členských států při dodávkách vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, a přispět tak kpostupnému zvýšení podílu energie zobnovitelných zdrojů. Vzhledem k roztříštěnosti některých trhů s vytápěním a chlazením je nesmírně důležité zajistit při koncipování uvedených opatření flexibilitu. Stejně tak je důležité zajistit, aby potenciální větší využití vytápění achlazení z obnovitelných zdrojů nemělo nepříznivé vedlejší účinky na životní prostředí nebo nevedlo k nepřiměřeným celkovým nákladům. Za účelem minimalizace tohoto rizika by se při navýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů ve vytápění a chlazení měla zohlednit situace těch členských států, kde tento podíl je již velmi vysoký, nebo vnichž odpadní teplo a chlad nejsou používány, například Kypru či Malty.

(75) Dálkové vytápění a chlazení v současnosti představuje přibližně 10% poptávky po teplu vUnii, ovšem s velkými rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Strategie Komise pro vytápění a chlazení uznala potenciál, který má dálkové vytápění pro dekarbonizaci díky vyšší energetické účinnosti a zavádění energie z obnovitelných zdrojů.

(76) Strategie pro energetickou unii rovněž uznala roli, kterou v transformaci energetiky mají občané tím, že přijmou odpovědnost za přechod na jiné zdroje energie, využívají výhod plynoucích z nových technologií v zájmu snížení svých nákladů a aktivně se podílejí natrhu.

(77) Měl by být kladen důraz na možné synergie mezi úsilím o zvýšení využívání vytápění achlazení z obnovitelných zdrojů a existujícími režimy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU14) asměrnice 2012/27/EU. Členské státy by měly mít v největší možné míře možnost využít kprovádění tohoto úsilí stávající administrativní struktury, aby se zmírnila administrativní zátěž.

(78) V oblasti dálkového vytápění je proto nezbytné umožnit přechod na energii zobnovitelných zdrojů a zabránit fixaci na určité regulační postupy atechnologie a blokování určitých technologií, a to posílením práv výrobců energie z obnovitelných zdrojů a konečných spotřebitelů, a poskytnout konečným spotřebitelům nástroje, jež jim usnadní výběr energeticky nejúčinnějších řešení, která zohledňují budoucí potřeby v oblasti vytápění a chlazení v souladu s očekávanými kritérii energetické náročnosti budov. Koneční spotřebitelé by měli obdržet transparentní aspolehlivé informace o účinnosti soustav dálkového vytápění a chlazení a o podílu energie zobnovitelných zdrojů ve svých konkrétních dodávkách tepla nebo chladu.

(79) Aby byli spotřebitelé využívající soustavy dálkového vytápění achlazení, které nejsou účinnými soustavami dálkového vytápění a chlazení, chráněni aměli možnost zajišťovat si vlastní vytápění či chlazení zobnovitelných zdrojů asvýrazně vyšší energetickou účinností, měli by mít právo se odpojit, a přestat tak využívat služeb vytápění nebo chlazení zneúčinných soustav dálkového vytápění achlazení na úrovni celé budovy ukončením své smlouvy nebo případně, pokud se smlouva týká více budov, změnou smlouvy sprovozovatelem soustavy dálkového vytápění nebo chlazení.

(80) Pro přípravu přechodu na pokročilá biopaliva a minimalizaci celkových dopadů přímé anepřímé změny ve využívání půdy je vhodné omezit množství biopaliv a biokapalin vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin, jež lze započítat do cílů stanovených v této směrnici, aniž by byla omezena celková možnost využití těchto biopaliv a biokapalin. Zavedení limitu na úrovni Unie by nemělo členským státům bránit v tom, aby stanovily nižší limity pro množství biopaliv abiokapalin vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin, jež lze započítat na vnitrostátní úrovni do cílů stanovených v této směrnici, aniž by byla omezena celková možnost využívaní těchto biopaliv a biokapalin.

(81) Směrnice 2009/28/ES zavedla soubor kritérií udržitelnosti včetně kritérií chránících půdu svysokou hodnotou biologické rozmanitosti a půdu svelkou zásobou uhlíku, ale nezahrnula otázku nepřímé změny ve využívání půdy. K nepřímé změně ve využívání půdy dojde, pokud pěstování plodin pro biopaliva, biokapaliny a paliva zbiomasy nahradí tradiční pěstování plodin pro potravinářské nebo krmné účely. Tato dodatečná poptávka může zvýšit tlak na půdu a vést krozšíření zemědělské půdy do oblastí svelkou zásobou uhlíku, jako jsou lesy, mokřady a rašeliniště, což zapříčiní další emise skleníkových plynů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady(EU) 2015/151315) konstatovala, že rozsah nepřímé změny ve využívání půdy vsouvislosti semisemi skleníkových plynů by mohl částečně či zcela anulovat úspory emisí skleníkových plynů zjednotlivých biopaliv, biokapalin a paliv zbiomasy. Existují sice rizika plynoucí znepřímé změny ve využívání půdy, ovšem výzkum ukazuje, že míra účinku závisí na mnoha faktorech, včetně druhu suroviny použité pro výrobu paliva, úrovně dodatečné poptávky po surovině, která je vyvolána používáním biopaliv, biokapalin a paliv zbiomasy, jakož i míry, do jaké je půda svelkou zásobou uhlíku po celém světě chráněna.

Třebaže v současnosti nelze jednoznačně stanovit úroveň emisí skleníkových plynů způsobenou nepřímou změnou ve využívání půdy smírou přesnosti vyžadovanou pro zahrnutí do metodiky výpočtu emisí skleníkových plynů, nejvyšší rizika nepřímé změny ve využívání půdy byla identifikována pro biopaliva, biokapaliny a paliva zbiomasy vyrobené ze surovin, unichž je pozorováno výrazné rozšíření produkční oblasti na půdu svelkou zásobou uhlíku. Je proto obecně vhodné omezit biopaliva, biokapaliny a paliva zbiomasy na bázi potravinářských akrmných plodin, které tato směrnice podporuje, a navíc požadovat, aby členské státy stanovily konkrétní a postupně se snižující limit pro biopaliva, biokapaliny a paliva zbiomasy vyrobené zpotravinářských akrmných plodin, unichž je pozorováno výrazné rozšíření produkční oblasti na půdu svelkou zásobou uhlíku. Na biopaliva, biokapaliny a paliva zbiomasy snízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy by se tento konkrétní a postupně se snižující limit neměl vztahovat.

(82) Nepřímou změnu ve využívání půdy může zmírnit zvýšení výnosů vzemědělských odvětvích prostřednictvím zdokonalených zemědělských postupů, investic do lepších strojních zařízení a předávání znalostí nad rámec toho, čeho by se dosáhlo bez režimů podpory produktivity pro biopaliva, biokapaliny a paliva zbiomasy na bázi potravinářských a krmných plodin, jakož i pěstování plodin na plochách, které dříve nebyly kpěstování těchto plodin využívány. Existují-li důkazy o tom, že taková opatření vedla ke zvýšení produkce nad rámec očekávaného nárůstu produktivity, měly by být biopaliva, biokapaliny a paliva zbiomasy vyrobené ztéto dodatečné suroviny považovány za biopaliva, biokapaliny a paliva zbiomasy snízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Vtomto procesu by měly být zohledněny roční výkyvy ve výnosech.

(83) Směrnice(EU) 2015/1513 vyzvala Komisi, aby neprodleně předložila ucelený návrh nákladově efektivní atechnicky neutrální politiky na období po roce 2020, avytvořila tak dlouhodobou perspektivu pro investice do udržitelných biopaliv snízkým rizikem vzniku nepřímé změny ve využívání půdy ashlavním cílem, kterým je dekarbonizace odvětví dopravy. Povinnost členských států požadovat po dodavatelích paliv, aby dodávali určitý celkový podíl paliv z obnovitelných zdrojů, může poskytnout jistotu investorům a podpořit kontinuální rozvoj alternativních paliv z obnovitelných zdrojů používaných vodvětví dopravy včetně pokročilých biopaliv, kapalných aplynných paliv zobnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných vodvětví dopravy a elektřiny zobnovitelných zdrojů používané vodvětví dopravy. Protože alternativní paliva z obnovitelných zdrojů nemusí být dostupná či nákladově efektivní pro všechny dodavatele paliv, je vhodné umožnit členským státům, aby mezi dodavateli paliv rozlišovaly a vyňaly z této povinnosti, je-li to třeba, určité typy dodavatelů paliv. Jelikož se s palivy používanými vodvětví dopravy snadno obchoduje, měli by být dodavatelé paliv v členských státech snízkým množstvím příslušných zdrojů pravděpodobně schopni snadno získat paliva zobnovitelných zdrojů odjinud.

(84) Za účelem zajištění transparentnosti a sledovatelnosti paliv zobnovitelných zdrojů by měla být zřízena unijní databáze. I když by členským státům mělo být povoleno nadále využívat nebo zřídit vnitrostátní databáze, měly by tyto vnitrostátní databáze být propojeny sevropskou databází, aby bylo zajištěno okamžité předávání údajů a harmonizace toků údajů.

(85) Pokročilá biopaliva a jiná biopaliva a bioplyn vyrobené ze surovin uvedených vpříloze této směrnice, kapalná aplynná paliva zobnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná vodvětví dopravy a elektřina zobnovitelných zdrojů používaná vodvětví dopravy mohou přispět k dosažení nízkých emisí uhlíku, čímž nákladově efektivním způsobem podnítí dekarbonizaci odvětví dopravy Unie a mimo jiné zlepší energetickou diverzifikaci v odvětví dopravy, přičemž podpoří inovace, růst apracovní místa v ekonomice Unie a sníží závislost na dovozu energie. Cílem povinnosti členských států požadovat po dodavatelích paliv zajištění minimálního podílu pokročilých biopaliv aněkterých bioplynů je podpořit kontinuální rozvoj pokročilých paliv, včetně biopaliv. Je důležité zajistit, aby tato povinnost rovněž podporovala zlepšení výsledků, pokud jde o emise skleníkových plynů u paliv dodávaných za účelem splnění uvedené povinnosti. Komise by měla posoudit výsledky, pokud jde o emise skleníkových plynů, technické inovace a udržitelnost uvedených paliv.

(86) V oblasti inteligentní dopravy je důležité posílit rozvoj a zavádění elektromobility vsilniční dopravě, jakož i urychlit začleňování vyspělých technologií do inovativní železniční dopravy.

(87) Předpokládá se, že elektromobilita bude do roku 2030 představovat podstatnou část energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy. Měly by být poskytnuty další pobídky sohledem na rychlý rozvoj elektromobility a potenciál tohoto odvětví pro Unii, pokud jde o růst a zaměstnanost. Pro podporu využívání elektřiny vodvětví dopravy a za účelem snížení komparativní nevýhody v energetické statistice by měly být využívány multiplikační koeficienty pro elektřinu z obnovitelných zdrojů dodanou pro odvětví dopravy. Jelikož není možné do statistik započítat prostřednictvím speciálního měření(například dobíjení doma) veškerou elektřinu dodanou pro silniční vozidla, měly by být pro zajištění řádného započítání pozitivních dopadů elektrifikované dopravy založené na energii zobnovitelných zdrojů použity multiplikační koeficienty. Měly by být prozkoumány možnosti, jak zajistit, aby byla nová poptávka po elektřině vodvětví dopravy uspokojena prostřednictvím dodatečných kapacit na výrobu energie zobnovitelných zdrojů.

(88) Sohledem na klimatická omezení, která omezují možnost spotřebovávat určité druhy biopaliv z technických důvodů, z důvodu obav o zdraví a životní prostředí a z důvodu velikosti a struktury trhu s palivy je vhodné, aby Kypr a Malta měly pro účely prokázání souladu s vnitrostátními povinnostmi ohledně energie z obnovitelných zdrojů, jež jsou uloženy dodavatelům paliv, povoleno tato inherentní omezení zohlednit.

(89) Podpora recyklovaných uhlíkových paliv může rovněž přispět kpolitickým cílům diverzifikace dodávek energie a dekarbonizace odvětví dopravy, pokud splňují příslušné minimální prahové hodnoty pro úspory emisí skleníkových plynů. Je proto vhodné zahrnout uvedená paliva do povinnosti uložené dodavatelům paliv, přičemž členským státům by měla být dána možnost nezahrnout tato paliva do této povinnosti, pokud si to nepřejí. Jelikož zdroje uvedených paliv jsou neobnovitelné, neměla by se uvedená paliva započítávat do celkového cíle Unie pro energii zobnovitelných zdrojů.

(90) Kapalná aplynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná vodvětví dopravy jsou důležitá pro zvýšení podílu energie zobnovitelných zdrojů vodvětvích, unichž se očekává, že se budou dlouhodobě spoléhat na kapalná paliva. Vzájmu zajištění toho, aby paliva zobnovitelných zdrojů nebiologického původu přispívala ke snížení skleníkových plynů, by měla elektřina spotřebovávaná kvýrobě paliv být obnovitelného původu. Komise by měla prostřednictvím aktů vpřenesené pravomoci vypracovat spolehlivou unijní metodiku používanou vpřípadě, kdy je tato elektřina odebírána ze sítě. Tato metodika by měla zajistit, aby mezi výrobní jednotkou elektřiny, se kterou má producent dvoustrannou smlouvu o nákupu elektřiny zobnovitelných zdrojů, avýrobou paliv existovala časová a zeměpisná korelace. Například paliva zobnovitelných zdrojů nebiologického původu nelze započítat jako paliva zplně obnovitelných zdrojů, jsou-li vyrobena vdobě, kdy smluvně zajištěná jednotka pro výrobu energie zobnovitelných zdrojů nevyrábí elektřinu. Jiným příkladem je přetížení elektrizační soustavy, kdy mohou být paliva započítána jako paliva zplně obnovitelných zdrojů pouze tehdy, jestliže se výroba elektřiny a výrobny paliv nacházejí na stejné straně přetížení. Navíc by měl být přítomen prvek adicionality vtom smyslu, že výrobce paliv přispívá kzavádění nebo k financování obnovitelných zdrojů energie.

(91) Suroviny, jež mají při využití pro biopaliva nízké dopady, pokud jde o nepřímé změny vevyužívání půdy, by měly být podporovány pro jejich příspěvek k dekarbonizaci ekonomiky. Zejména suroviny pro pokročilá biopaliva abioplyn pro dopravu, jejichž technologie jsou inovativnější a méně vyzrálé, a potřebují proto více podpory, by měly být zahrnuty do přílohy této směrnice. Vzájmu zajištění toho, aby tato příloha byla aktualizována vsouladu s posledním technologickým vývojem, asoučasného zamezení nezamýšleným negativním účinkům by Komise měla tuto přílohu podrobit přezkumu a vyhodnotit, zda ji doplnit o nové suroviny.

(92) Náklady na připojení nových výrobců plynu z obnovitelných zdrojů k distribuční soustavě by měly být založeny na objektivních, transparentních anediskriminačních kritériích a měl by se pečlivě zohlednit prospěch, který distribuční soustavě přinášejí vnoření místní výrobci plynu z obnovitelných zdrojů.

(93) Za účelem využití veškerého potenciálu biomasy -svýjimkou rašeliny či materiálů tvořících součást geologických útvarů nebo přeměněných na fosilní materiály-ktomu, aby díky svému využití voblasti materiálů a energie přispěla kdekarbonizaci ekonomiky, by měla Unie a členské státy podporovat vyšší udržitelné využívání stávajících zemědělských a dřevařských zdrojů a rozvoj nových systémů v oblastilesnické azemědělské produkce za předpokladu, že jsou splněna kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů.

(94) Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy by měly být vždy vyráběny udržitelným způsobem. Biopaliva, biokapaliny a paliva zbiomasy používané k plnění cíleUnie stanoveného v této směrnici aty z nich, na které se vztahují režimy podpory, by tedy měly povinně splňovat kritéria udržitelnostia úspor emisí skleníkových plynů. Harmonizace těchto kritérií pro biopaliva a biokapaliny je základem pro dosažení cílů energetické politiky Unie, jak jsou uvedeny v čl. 194 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Tato harmonizace zajišťuje fungování vnitřního trhu s energií, a tím, zejména s ohledem na povinnost členského státu neodmítnout na základě jiných důvodů týkajících se udržitelnosti biopaliva a biokapaliny získané v souladu s touto směrnicí, usnadňuje obchod mezi členskými státy s biopalivy abiokapalinami, které příslušná kritéria splňují. Pozitivní účinky harmonizace výše uvedených kritérií na hladké fungování vnitřního trhu s energií a na zabránění narušení hospodářské soutěže v Unii nelze popřít. Vpřípadě paliv zbiomasy by členské státy měly mít povoleno stanovit dodatečná kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů.

(95) V souvislosti s touto směrnicí by mělaUnie přijmout vhodná opatření, včetně propagace kritérií udržitelnostia úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva zbiomasy.

(96) Produkce zemědělských surovin pro biopaliva, biokapalinya paliva z biomasy a pobídky podle této směrnice na podporu jejich používání by neměly mít za následek podporu ničení biologické rozmanitosti dotčených oblastí. Tyto vyčerpatelné zdroje, uznané různými mezinárodními nástroji za všeobecnou hodnotu, by měly být zachovány. Jeproto nezbytné stanovit kritéria udržitelnostia úspor emisí skleníkových plynů zajišťující, že se pobídky vztahují pouze na biopaliva, biokapalinya paliva z biomasyv případech, kdyzemědělské suroviny zaručeně nepocházejí z biologicky rozmanitých oblastí nebo je v případě oblastí určených k účelům ochrany přírody prokázáno, že produkce zemědělských surovin nebrání uvedeným účelům.

(97) Lesy by měly být v souladu s kritérii pro udržitelnost považovány za biologicky rozmanité, pokud se jedná o původní lesy podle definice použité Organizací OSN pro výživu azemědělství(FAO) v posouzení stavu celosvětových lesních zdrojů nebo pokudjsou chráněny vnitrostátními předpisy na ochranu přírody. Pokud je dopad lidské činnosti malý, měly by býtza biologicky rozmanité lesy považovány i oblasti, kde probíhá získávání jiných lesních produktů než dřeva. Jiné typy lesů definované organizací FAO, jako například přírodě blízké lesy, polopřírodní lesy a plantáže, by neměly být považovány za původní lesy. S ohledem na biologicky velmi rozmanitou povahu některých travních porostů jak v mírném, tak tropickém pásmu, včetně biologicky velmi rozmanitých savan, stepí, křovinatých porostů a prérií, by se pobídky stanovené touto směrnicí neměly vztahovat na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené zezemědělských surovin pocházejících z těchto pozemků. S cílem stanovit vhodná kritéria pro definici biologicky velmi rozmanitých travních porostů v souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými údaji a příslušnými mezinárodními normami by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci.

(98) Půda, u níž by ztráta zásob uhlíku po přeměně nemohla být v rozumné době, s ohledem na naléhavou potřebu předejít změně klimatu, nahrazena úsporou emisí skleníkových plynů zvýrobya použití biopaliv, biokapalina paliv z biomasy, by se neměla přeměnit na půdu zamýšlenou pro výrobuzemědělských surovin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy. Tím by se zabránilo zbytečně zatěžujícímu výzkumu ze strany hospodářských subjektů a přeměně půdy s velkými zásobami uhlíku, která by se ukázala jako nevhodná pro pěstovánízemědělských surovin pro biopaliva, biokapalinya paliva z biomasy. Soupis světových zásob uhlíku vede k závěru, že do této kategorie by měly být zařazeny mokřady a souvisle zalesněné plochy s porostem koruny tvořícím více než 30%.

(99) V rámci společné zemědělské politiky by zemědělci Unie za účelem získání přímé podpory měli dodržet komplexní soubor environmentálních požadavků. Dodržení uvedených požadavků lze nejúčinněji ověřit v kontextu zemědělské politiky. Zahrnutí uvedených požadavků do režimu udržitelnosti není vhodné, jelikož kritéria udržitelnosti pro bioenergii by měla stanovit objektivní a globálně použitelná pravidla. Ověřování souladu podle této směrnice by s sebou rovněž neslo riziko nadbytečné administrativní zátěže.

(100) Zemědělské suroviny pro výrobu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy by měly být vyráběny za použití postupů, které jsou v souladu s ochranou kvality půdy aorganického uhlíku v půdě. Kvalita půdy a uhlík vpůdě by proto měly být zahrnuty do sledovacích systémů provozovatelů či vnitrostátních orgánů.

(101) Je vhodné zavést vcelé Unii kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy používaná při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení s cílem nadále zajistit velké úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s alternativami využívajícími fosilní paliva, aby se zamezilo nezamýšleným dopadům na udržitelnost a podpořil se vnitřní trh. Nejvzdálenější regiony by měly mít možnost využít potenciálu svých zdrojů za účelem zvýšení produkce energie zobnovitelných zdrojů a své energetické nezávislosti.

(102) Vzájmu zajištění toho, aby i přes rostoucí poptávku po lesní biomase byla těžba prováděna udržitelným způsobem v lesích, v nichž je zajištěna regenerace, aby byla zvláštní pozornost věnována oblastem výslovně určeným pro účely ochrany biologické rozmanitosti, krajiny azvláštních přírodních prvků, aby byly zachovány zdroje biologické rozmanitosti a aby byly sledovány zásoby uhlíku, by měly dřevinové suroviny pocházet pouze z lesů, vnichž probíhá těžba v souladu se zásadami udržitelného lesního hospodářství vypracovanými v rámci mezinárodních lesnických procesů, jako je Forest Europe, aprováděnými vnitrostátními právními předpisy nebo osvědčenými postupy řízení na úrovni oblasti získávání surovin. Hospodářské subjekty by měly podniknout vhodné kroky k minimalizaci rizika, že bude k výrobě bioenergie použita lesní biomasa získaná neudržitelným způsobem. Subjekty by za tímto účelem měly přijmout přístup založený na riziku. V tomto kontextu je vhodné, aby Komise vypracovala provozní pokyny pro ověřování souladu s přístupem založeným na riziku, a to po konzultaci sVýborem pro udržitelnost biopaliv, biokapalin a paliv zbiomasy.

(103) Těžba vlesích pro energetické účely se zvýšila a očekává se, že bude i nadále růst, což vede ke zvýšení dovozu surovin ze třetích zemí a rovněž k nárůstu produkce těchto materiálů vrámci Unie. Mělo by být zajištěno, aby těžba byla udržitelná.

(104) V zájmu minimalizace administrativní zátěže by se kritéria Unie pro udržitelnost a úsporu emisí skleníkových plynů měla použít pouze na elektřinu a vytápění z paliv z biomasy vyráběné v zařízeních scelkovým jmenovitým tepelným příkonem nejméně 20MW.

(105) Paliva z biomasy by se měla přeměňovat na elektřinu a teplo efektivním způsobem s cílem maximalizovat energetickou bezpečnost a úspory emisí skleníkových plynů, snížit emise látek znečišťujících ovzduší a minimalizovat tlak na omezené zdroje biomasy.

(106) Měla by se zvýšit minimální hodnota pro úspory emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny abioplyn pro dopravu vyráběné vnových zařízeních, aby se zlepšila jejich celková bilance skleníkových plynů aodradilo se od dalších investic do zařízení snízkými úsporami emisí skleníkových plynů. Tento nárůst poskytuje záruky pro investice do výrobních kapacit pro biopaliva, biokapaliny a bioplyn pro dopravu.

(107) Na základě zkušeností s praktickým prováděním kritérií Unie pro udržitelnost je vhodné posílit úlohu dobrovolných mezinárodních a vnitrostátních certifikačních režimů pro harmonizované ověřování souladu s kritérii pro udržitelnost.

(108) Je v zájmuUnie podporovat vznik dobrovolných mezinárodních nebo vnitrostátních režimů stanovujících normy pro výrobu udržitelných biopaliv, biokapalina paliv zbiomasy a osvědčujících, že výroba biopaliv, biokapalina paliv z biomasy tyto normy splňuje. Z tohoto důvoduby se mělo stanovit, žese uznává, že uvedené režimy poskytují spolehlivá zjištění a údaje, pokud splňují příslušné normy spolehlivosti, transparentnosti anezávislé kontroly. Vzájmu spolehlivého a harmonizovaného zajištění ověřování souladu s kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů a zejména s cílem zamezit podvodům, by Komise měla být zmocněna stanovit podrobná prováděcí pravidla včetně adekvátních standardů spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu, která se uplatní na dobrovolné režimy.

(109) Dobrovolné režimy hrají stále větší roli při poskytování důkazů o souladu s kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva zbiomasy. Je proto vhodné, aby Komise od dobrovolných režimů, včetně těch, které již uznala, vyžadovala, aby o své činnosti pravidelně podávaly zprávy. Tyto zprávy se zveřejní, aby se zvýšila transparentnost a zlepšil dohled ze strany Komise. Tyto zprávy by Komisi navíc poskytly nezbytné informace k tomu, aby mohla podat zprávu ofungování dobrovolných režimů za účelem stanovení osvědčených postupů, a případně předložit návrh na další podporu takových osvědčených postupů.

(110) Vzájmu usnadnění fungování vnitřního trhu by měly důkazy týkající se kritérií pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů pro energii zbiopaliv, biokapalin a paliv z biomasy, jež byly získány vsouladu s režimem, který Komise uznala, přijímat všechny členské státy. Členské státy by měly přispívat k zajištění správné implementace zásad certifikace dobrovolných režimů tím, že budou dohlížet na činnosti certifikačních orgánů akreditovaných vnitrostátním akreditačním orgánem, a tím, že budou dobrovolné režimy informovat o příslušných zjištěních.

(111) S cílem vyhnout se nepřiměřené administrativní zátěži by měl být stanoven seznam standardizovaných hodnot pro běžné způsoby výroby biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy, který by měl být aktualizován a rozšířen, jakmile budou k dispozici další spolehlivé údaje. Hospodářské subjekty by měly mít vždy možnost uplatnit stupeň úspory emisí skleníkových plynů u biopaliv, biokapalina paliv z biomasy stanovený tímto seznamem. Pokud se standardizovaná hodnota úspor emisí skleníkových plynů u způsobu výroby nachází pod požadovanou minimální úrovní úspor emisí skleníkových plynů, mělo by být požadováno, aby výrobci usilující o prokázání svého souladu s touto minimální úrovní dokázali, že skutečné emise skleníkových plynů z jejich výrobního procesu jsou nižší než ty, které byly použity při výpočtu standardizovaných hodnot.

(112) Je nezbytné stanovit na základě objektivních a nediskriminačních kritérií jasná pravidla pro výpočet úspor emisí skleníkových plynů zbiopaliv, biokapalin a paliv zbiomasy azreferenčních fosilních paliv.

(113) V souladu s aktuálními technickými a vědeckými poznatky by metodika evidence emisí skleníkových plynů měla zohledňovat přeměnu paliv z pevné a plynné biomasy na konečnou energii, aby byla konzistentní s výpočtem energie z obnovitelných zdrojů pro účely započítávání do cíle Unie stanoveného touto směrnicí. Přidělování emisí skleníkových plynů druhotným produktům, na rozdíl od odpadů a zbytků, by se rovněž mělo přezkoumat v případech, kdy se elektřina nebo vytápění a chlazení vyrábí v kogeneračních nebo multigeneračních zařízeních.

(114) Je-li pozemek s velkou zásobou uhlíku v půdě nebo vegetaci přeměněn na pozemek pro pěstování surovin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy, část uloženého uhlíku zpravidla unikne do atmosféry, což vede k vytvoření oxidu uhličitého(CO[2]). Výsledný negativní dopad skleníkových plynů může zrušit pozitivní dopad skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy na skleníkové plyny, v některých případech v rozsáhlé míře. Úplné účinky uhlíku v důsledku této přeměny by se proto měly zohlednit při výpočtu úspory emisí skleníkových plynů jednotlivých biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy. To je nezbytné, aby se zajistilo, že výpočet úspory emisí skleníkových plynů zohlední všechny účinky uhlíku v důsledku používání biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy.

(115) Při výpočtu dopadů přeměny půdy na emise skleníkových plynů by měly mít hospodářské subjekty možnost uplatňovat skutečné hodnoty zásob uhlíku spojených s referenčním využíváním půdy a s využíváním půdy po přeměně. Měly by také mít možnost používat standardizované hodnoty. Metodika Mezivládního panelu pro změnu klimatu(IPPC) představuje pro tyto standardizované hodnoty vhodný základ. Tyto studie nejsou v současnosti uváděny vpodobě, která by byla pro hospodářské subjekty přímo použitelná. Komise by proto měla zrevidovat své pokyny ze dne 10.června 2010 pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely pravidel výpočtu dopadu biopaliv, biokapalin ajejich referenčních fosilních paliv na skleníkové plyny, jež jsou stanovena vpříloze V této směrnice, a zároveň zajistit konzistentnost s nařízením Evropského parlamentu aRady(EU) č. 525/201316).

(116) Při výpočtu emisí skleníkových plynů by měly být započítány i druhotné produkty zvýroby a používání paliv. Substituční metoda je vhodná pro účely analýzy politiky, nikoli však pro regulaci jednotlivých hospodářských subjektů a jednotlivých dodávek paliv používaných vodvětví dopravy. V těchto případech je nejvhodnější metodou metoda přidělování energie, protože je snadno použitelná a předvídatelná v čase, minimalizuje kontraproduktivní stimuly aposkytuje výsledky, které jsou obecně srovnatelné s výsledky dosaženými substituční metodou. Pro účely analýzy politiky by Komise rovněž měla v rámci svých zpráv poskytovat informace o výsledcích dosažených použitím substituční metody.

(117) Druhotné produkty se od zbytků a zemědělských zbytků liší tím, že jsou primárním cílem výrobního procesu. Je proto vhodné vyjasnit, že zbytky zemědělských plodin představují zbytky, a nikoli druhotné produkty. To nemá žádný dopad na stávající metodiku, ale vyjasňují se tím stávající předpisy.

(118) Zavedená metoda používající přidělování energie jako pravidla pro rozdělování emisí skleníkových plynů mezi druhotné produkty funguje dobře a měla by pokračovat. Je vhodné sladit metodiku pro výpočet emisí skleníkových plynů pocházejících zkombinované výroby tepla a elektřiny, pokud je tato výroba využívána při zpracování biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy, s metodikou uplatňovanou na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny jako konečné použití.

(119) Metodika zohledňuje snížené emise skleníkových plynů vyplývající z použití kombinované výroby tepla a elektřiny ve srovnání s použitím zařízení pouze na výrobu elektřiny či tepla díky tomu, že bere v úvahu užitek z tepla ve srovnání s elektřinou a užitek z tepla za různých teplot. Z toho vyplývá, že vyšší teplota by měla nést větší část celkových emisí skleníkových plynů než teplo za nízké teploty, je-li vyráběno společně s elektřinou. Metodika zohledňuje celou cestu ke konečné energii, včetně přeměny na teplo nebo elektřinu.

(120) Je vhodné, aby údaje používané pro výpočet těchto standardizovaných hodnot byly získávány znezávislých vědeckých odborných zdrojů a aby byly případně vhodně aktualizovány vzávislosti na pokroku, jehož tyto zdroje dosáhnou ve své práci. Komise by se měla zasadit o to, aby se tyto zdroje v rámci aktualizace své práce zabývaly emisemi zpěstování, vlivem regionálních a klimatických podmínek, dopady vyplývajícími zpěstování za použití udržitelných zemědělských metod a organických pěstebních postupů, a vědeckým příspěvkem výrobců zUnie i třetích zemí a občanské společnosti.

(121) Celosvětová poptávka po zemědělských surovinách roste. Část této zvýšené poptávky bude pravděpodobně pokryta zvětšením rozlohy zemědělské půdy. Obnova půdy, která byla závažným způsobem znehodnocena, a nemůže být proto v současném stavu využívána kzemědělským účelům, je jedním z prostředků, jak zvětšit rozlohu půdy, kterou lze použít pro pěstování zemědělských plodin. Udržitelný režim by měl podporovat využívání znehodnocené půdy, která prošla obnovou, neboť podpora biopaliv, biokapalina paliv zbiomasy přispěje ke zvýšení poptávky po zemědělských surovinách.

(122) Za účelem zajištění harmonizovaného provádění metodiky pro výpočet emisí skleníkových plynů a sladění nejnovějších vědeckých důkazů by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci scílem přizpůsobit metodické zásady a hodnoty nezbytné k posouzení toho, zda jsou splněna kritéria pro úspory emisí skleníkových plynů, a rozhodnout, že zprávy předložené členskými státy atřetími zeměmi obsahují přesné údaje o emisích z pěstování surovin.

(123) Evropské plynárenské sítě se stávají integrovanějšími. Podpora výroby avyužívání biometanu, jeho dodávání do plynárenské soustavy a přeshraniční obchod sním s sebou nesou nutnost zajistit podmínky pro řádné započítávání energie zobnovitelných zdrojů a vyhnout se dvojím pobídkám vyplývajícím z jednotlivých režimů podpory v různých členských státech. K řešení těchto otázek by měl sloužit systém hmotnostní bilance související s ověřováním udržitelnosti bioenergie a nová unijní databáze.

(124) Má-li být cílů této směrnice dosaženo, je třeba, abyUnie a členské státy věnovaly značné finanční prostředky na výzkum a vývoj v oblasti technologií pro energie z obnovitelných zdrojů. Tento výzkum a vývoj by měl být vysokou prioritou zejména pro Evropský inovační a technologický institut.

(125) Při provádění této směrnice by ve vhodných případech měla být zohledněna Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, a to zejména v rozsahu jejího provedení směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES17).

(126) Za účelem změny nebo doplnění jiných než podstatných prvků této směrnice by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy ofungování EU, pokud jde ostanovení metodiky pro výpočet množství energie zobnovitelných zdrojů použité na chlazení a dálkové chlazení a změnu metodiky pro výpočet energie ztepelných pump, zavedení URDP a stanovení podmínek pro finalizaci transakcí statistického převodu mezi členskými státy prostřednictvím URDP, stanovení vhodných minimálních prahových hodnot pro úspory emisí skleníkových plynů vpřípadě recyklovaných uhlíkových paliv, přijetí a případně změny kritérií pro certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv zbiomasy snízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, jakož i pro určení surovin svysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, unichž je pozorováno výrazné rozšíření produkční oblasti na půdu svelkou zásobou uhlíku apostupné snižování jejich příspěvku kcílům stanoveným vtéto směrnici, přizpůsobení energetického obsahu paliv používaných vodvětví dopravy vědeckotechnickému pokroku, stanovení unijní metodiky pro stanovení pravidel, podle kterých mají hospodářské subjekty splnit požadavky, aby byla elektřina používaná pro výrobu kapalných a plynných paliv zobnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných vodvětví dopravy či odebíraná ze sítě započtena jako energie zplně obnovitelných zdrojů; stanovení metodiky pro určení podílu biopaliva abioplynu pro dopravu vzniklých zbiomasy, která je předmětem zpracování sfosilními palivy vrámci společného procesu a metodiky pro posouzení úspor emisí skleníkových plynů zkapalných a plynných paliv zobnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných vodvětví dopravy a recyklovaných uhlíkových paliv scílem zajistit, aby nebyl udělen žádný kredit za zabránění vzniku emisí oxidu uhličitého; pozměnění seznamu surovin pro výrobu pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu doplněním položek, nikoliv jejich odebráním; a doplnění či nahrazení pravidel pro výpočet dopadů skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a jejich referenčních fosilních paliv. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, ato i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13.dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů18). Aby se zejména zaručila rovnocenná účast na přípravě aktů v přenesené pravomoci, obdrží Evropský parlament a Rada všechny dokumenty zároveň s odborníky členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se zabývají přípravou aktů vpřenesené pravomoci.

(127) Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu snařízením Evropského parlamentu a Rady(EU) č. 182/201119).

(128) Jelikož cíle této směrnice, totiž dosažení nejméně 32% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energieUnie do roku2030, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států,ale spíše jej může být z důvodu rozsahu opatření lépe dosaženo na úrovniUnie, můžeUnie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou včlánku5 Smlouvyo Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(129) Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením ze dne 28.září 2011 členských států a Komise o informativních dokumentech20) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými prvky směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. Vpřípadě této směrnice považuje zákonodárce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(130) Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání se směrnicí 2009/28/ES představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení totiž vyplývá z uvedené směrnice.

(131) Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení směrnice Rady 2013/18/EU21) a směrnice(EU) 2015/1513 ve vnitrostátním právu,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:


Článek 1
Předmět

Tato směrnice stanoví společný rámec pro podporu energie z obnovitelných zdrojů. Stanoví závazný cíl Unie pro celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Uniev roce 2030. Směrnice rovněž stanoví pravidla finanční podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, samospotřeby této elektřiny avyužívání energie zobnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení a vodvětví dopravy, regionální spolupráce mezi členskými státy amezi členskými státy a třetími zeměmi, záruk původu, správních postupů, informování aodborné přípravy. Stanoví rovněž kritéria udržitelnostia úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapalinya paliva z biomasy.


Článek2
Definice

Pro účely této směrnice se použijí relevantní definice obsažené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES22).

Dále se rozumí:
1) „energií zobnovitelných zdrojů“ energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž energie větrná, energie slunečního záření(termální a fotovoltaická), geotermální, energie okolního prostředí, energie zpřílivu nebo vln a jiná energie z oceánů, energie vody, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod aenergie bioplynu;
2) „energií okolního prostředí“ přirozeně se vyskytující tepelná energie a energie nahromaděná vprostředí vymezeném určitými hranicemi, která může být uložena vovzduší, s výjimkou odpadního vzduchu, nebo vpovrchových či odpadních vodách;
3) „geotermální energií“ energie uložená ve formě tepla pod zemským povrchem;
4) „hrubou konečnou spotřebou energie“ energetické komodity dodané kenergetickým účelům pro průmysl, dopravu, domácnosti, služby včetně veřejných služeb, zemědělství, lesnictví a rybolov, spotřeba elektřiny a tepla vodvětví energetiky při výrobě elektřiny, tepla a paliv používaných vodvětví dopravy a ztráty elektřiny a tepla při distribuci a přenosu;
5) „režimem podpory“ jakýkoli nástroj, režim či mechanismus uplatňovaný členským státem či skupinou členských států, který podporuje užívání energie zobnovitelných zdrojů snížením nákladů na tuto energii, zvýšením její prodejní ceny nebo zvýšením množství takto prodané energie prostřednictvím povinnosti využívat energii z obnovitelných zdrojů nebo jiným způsobem, včetně mimo jiné investiční pomoci, osvobození od daně, snížení daně nebo vrácení daně, režimů podpory formou povinnosti využívat energii z obnovitelných zdrojů, včetně režimů využívajících zelené certifikáty, a režimů přímé podpory cen, včetně výkupních cen a plateb klouzavých nebo pevných bonusů;
6) „povinností využívat energii z obnovitelných zdrojů“ režim podpory, který požaduje po výrobcích energie, aby zahrnuli určitý podíl energie z obnovitelných zdrojů do své výroby, po dodavatelích energie, aby zahrnuli určitý podíl energie z obnovitelných zdrojů do své dodávky, nebo po spotřebitelích energie, aby zahrnuli určitý podíl energie zobnovitelných zdrojů do své spotřeby, včetně režimů, které umožňují plnit tyto požadavky používáním zelených certifikátů;
7) „finančním nástrojem“ finanční nástroj ve smyslu čl.2 bodu 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU, Euratom) 2018/104623);
8) „malými a středními podniky“ mikropodniky a malé nebo střední podniky ve smyslu článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES24);
9) „odpadním teplem achladem“ teplo nebochlad nevyhnutelně vzniklé jako vedlejší produkt vprůmyslových zařízeních nebo zařízeních na výrobu elektřiny nebo vterciárním sektoru, kde byl nebo bude použit proces kombinované výroby tepla a elektřiny nebo kde není kombinovaná výroba tepla a elektřiny proveditelná, jež by se bez přístupu do soustavy dálkového vytápění nebo chlazení bez využití rozptýlily do vzduchu nebo vody;
10) „modernizací“ obnova elektráren vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, včetně úplného nebo částečného nahrazení zařízení nebo provozních systémů a vybavení za účelem náhrady výkonu či zvýšení účinnosti nebo výkonu zařízení;
11) „provozovatelem distribuční soustavy“ provozovatel ve smyslu čl. 2 bodu 6 směrnice 2009/72/ES a čl.2 bodu 6 směrnice Evropského parlamentu aRady 2009/73/ES25);
12) „zárukou původu“ elektronický dokument, jehož jediným účelem je doložit konečnému spotřebiteli, že daný podíl či dané množství energie byly vyrobeny zobnovitelných zdrojů;
13) „zbytkovým energetickým mixem“ celková roční skladba zdrojů energie členského státu kromě podílu pokrytého zrušenými zárukami původu;
14) „samospotřebitelem elektřiny z obnovitelných zdrojů“ konečný zákazník provozující zařízení ve vlastních prostorách umístěných ve vymezených hranicích nebo, pokud to členský stát povolí, vjiných prostorách, který vyrábí elektřinu zobnovitelných zdrojů pro svou vlastní spotřebu a který může ukládat nebo prodávat elektřinu zobnovitelných zdrojů, kterou sám vyrobil, za předpokladu, že usamospotřebitelů elektřiny zobnovitelných zdrojů, kteří nejsou domácnostmi, uvedené činnosti nepředstavují jejich hlavní obchodní nebo profesní činnost;
15) „společně jednajícími samospotřebiteli elektřiny zobnovitelných zdrojů“ skupina alespoň dvou společně jednajících samospotřebitelů elektřiny zobnovitelných zdrojů ve smyslu bodu 14, kteří se nacházejí ve stejné budově či objektu svíce bytovými jednotkami;
16) „společenstvím pro obnovitelné zdroje“ právní subjekt:
a) který je vsouladu s platným vnitrostátním právem založen na otevřené adobrovolné účasti, je samostatný a je účinně kontrolován podílníky nebo členy, kteří se nacházejí vblízkosti projektů energie zobnovitelných zdrojů vlastněných a vybudovaných tímto právním subjektem;
b) jehož podílníky nebo členy jsou fyzické osoby, malé a střední podniky nebo místní orgány, včetně obcí;
c) jehož hlavním účelem není vytváření zisku, ale poskytování environmentálních, hospodářských nebo sociálních společenských přínosů svým podílníkům nebo členům anebo místním oblastem, kde provozuje svou činnost;
17) „smlouvou o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů“ smlouva, jíž se fyzická nebo právnická osoba zavazuje koupit elektřinu zobnovitelných zdrojů přímo od jejího výrobce;
18) „přímým obchodováním“ senergií zobnovitelných zdrojů prodej energie z obnovitelných zdrojů mezi účastníky trhu na základě smlouvy spředem stanovenými podmínkami pro automatizované provádění a vypořádání obchodu buď přímo mezi účastníky trhu, nebo nepřímo prostřednictvím certifikovaného účastníka trhu, který je třetí stranou, jako je například agregátor. Právem na přímé obchodování nejsou dotčena práva a povinnosti zúčastněných stran, jako jsou koncoví zákazníci, výrobci, dodavatelé nebo agregátoři;
19) „dálkovým vytápěním“ nebo „dálkovým chlazením“ distribuce tepelné energie prostřednictvím soustavy ve formě páry, horké vody nebo ochlazených kapalin zcentrálního zdroje nebo decentralizovaných zdrojů výroby do více budov či míst za účelem použití k vytápění nebo chlazení prostoru nebo procesu;
20) „účinným dálkovým vytápěním a chlazením“ soustava dálkového vytápění nebo chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU;
21) „vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ kombinovaná výroba tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU;
22) „certifikátem energetické náročnosti“ certifikát energetické náročnosti ve smyslu čl. 2 bodu 12 směrnice 2010/31/EU.
23) „odpadem“ odpad ve smyslu čl.3 bodu 1 směrnice 2008/98/ES, vyjma látky, jež byly záměrně upraveny nebo znehodnoceny tak, aby odpovídaly této definici;
24) „biomasou“ biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství, zlesnictví asouvisejících odvětví azrybolovu a akvakultury, včetně rostlinných a živočišných látek, jakož i biologicky rozložitelná část odpadů, včetně průmyslových a komunálních odpadů biologického původu;
25) „zemědělskou biomasou“ biomasa vyrobená vzemědělství;
26) „lesní biomasou“ biomasa vyrobená vlesnictví;
27) „palivy z biomasy“ plynná a pevná paliva vyrobená z biomasy;
28) „bioplynem“ plynná paliva vyrobená zbiomasy;
29) „biologickým odpadem“ biologický odpad ve smyslu čl. 3 bodu 4 směrnice 2008/98/ES;
30) „oblastí získávání surovin“ zeměpisně vymezená oblast, z níž je získávána lesní biomasa jakožto surovina, zníž jsou k dispozici důvěryhodné a nezávislé informace a vníž jsou podmínky dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika zhlediska toho, zda je tato lesní biomasa využívána udržitelně a legálně;
31) „obnovou lesa“ obnova lesního porostu, k níž dochází přirozenou či umělou cestou poté, co byl předchozí lesní porost odstraněn vykácením nebo v důsledku přirozených příčin včetně požáru nebo bouře;
32) „biokapalinou“ kapalné palivo používané pro energetické účely jiné než dopravu, včetně výroby elektřiny, vytápění a chlazení, vyráběné z biomasy;
33) „biopalivem“ kapalné palivo používané pro dopravu vyráběné z biomasy;
34) „pokročilými biopalivy“ biopaliva vyrobená ze surovin uvedených vpříloze IX části A;
35) „recyklovanými palivy sobsahem uhlíku“ kapalná a plynná paliva vyrobená ze zdrojů kapalného či pevného odpadu neobnovitelného původu, které nejsou vhodné pro materiálové využití vsouladu sčlánkem4 směrnice 2008/98/ES, nebo zplynů ze zpracování odpadu a výfukových plynů neobnovitelného původu, které vznikají jako nevyhnutelný anezáměrný důsledek výrobního procesu vprůmyslových zařízeních;
36) „kapalnými aplynnými palivy zobnovitelných zdrojů nebiologického původu používanými vodvětví dopravy“ kapalná či plynná paliva používaná vodvětví dopravy jiná než biopaliva nebo bioplyn, jejichž energetický obsah je získáván zjiných obnovitelných zdrojů než zbiomasy;
37) „biopalivy, biokapalinami a palivy zbiomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy“ biopaliva, biokapaliny a paliva zbiomasy, jejichž suroviny byly vyrobeny vrežimech, které zamezují vytěsňovacím účinkům biopaliv, biokapalin a paliv zbiomasy nabázi potravinářských akrmných plodin prostřednictvím zlepšených zemědělských postupů, jakož i pěstováním plodin voblastech, jež se dříve pro pěstování plodin nevyužívaly, akteré byly vyrobeny vsouladu skritérii udržitelnosti pro biopaliva,biokapaliny a paliva zbiomasy stanovenými v článku 29;
38) „dodavatelem paliva“ subjekt dodávající palivo na trh, jenž odpovídá za přihlášení paliva vmístě placení spotřební daně, nebo vpřípadě elektřiny jakýkoli jiný příslušný subjekt určený členským státem, pokud se spotřební daň nehradí nebo vjiných řádně odůvodněných případech;
39) „plodinami bohatými na škrob“ plodiny zahrnující především obiloviny bez ohledu na to, zda jsou využita pouze zrna, nebo celá plodina, například vpřípadě kukuřice na zelené krmení; hlízy aokopaniny, například brambory, topinambury, batáty, maniok ajamy; jakož iplodiny soddenkovými hlízami, například kolokázie axantosoma;
40) „potravinářskými a krmnými plodinami“ plodiny bohaté na škrob, cukernaté plodiny neboolejniny vypěstované na zemědělské půdě jako hlavní plodiny, s výjimkou zbytků, odpadu nebo lignocelulózové vláknoviny adočasných plodin, jako jsou meziplodiny a krycí plodiny, pokud použití těchto dočasných plodin nevyvolává poptávku po další půdě;
41) „lignocelulózovou vláknovinou“ vláknovina obsahující lignin, celulózu ahemicelulózu, například biomasa pocházející zlesů, energetické dřeviny azbytky aodpady zlesnictví adřevozpracujících odvětví;
42) „nepotravinářskou celulózovou vláknovinou“ suroviny skládající se především zcelulózy a hemicelulózy a mající nižší obsah ligninu než lignocelulózové vláknoviny, včetně zbytků potravinářských akrmných plodin, například slámy, kukuřičného šustí, plev alusků; energetické traviny snízkým obsahem škrobu, například jílek, proso prutnaté, ozdobnice, trsť rákosovitá; krycí plodiny vysévané před zasetím apo sklizení hlavních plodin; pícniny; průmyslové zbytky včetně zbytků potravinářských akrmných plodin po extrakci rostlinných olejů, cukrů, škrobů abílkovin; avláknovina zbiologického odpadu, přičemž pícniny a krycí plodiny jsou chápány jako dočasné, krátkodobě oseté pastviny obsahující směs travin a luštěnin snízkým obsahem škrobu za účelem zajištění píce pro hospodářská zvířata a zlepšení úrodnosti půdy kdosažení vyšších výnosů hlavních plodin na orné půdě;
43) „zbytkem“ látka, která není konečným produktem, jenž má být přímo vyroben vprocesu výroby; nejedná se oprimární cíl výrobního procesu aproces nebyl záměrně upraven pro jeho výrobu;
44) „zbytky ze zemědělství, akvakultury, rybolovu alesnictví“ zbytky, které pocházejí přímo ze zemědělství, akvakultury, rybolovu alesnictví akteré nezahrnují zbytky ze souvisejících odvětví nebo zpracování;
45) „skutečnou hodnotou“ úspory emisí skleníkových plynů vněkterém kroku konkrétního procesu výroby biopaliva, biokapaliny nebo paliva zbiomasy nebo vcelém procesu této výroby, vypočítaná podle metodiky stanovené vpříloze V části C nebo vpříloze VI částiB;
46) „typizovanou hodnotou“ odhad emisí skleníkových plynů a úspor emisí skleníkových plynů ukonkrétního způsobu výroby biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy, jenž je reprezentativní pro spotřebu v Unii;
47) „standardizovanou hodnotou“ hodnota odvozená z typizované hodnoty použitím předem určených faktorů, která může být za okolností určených v této směrnici použita namísto skutečné hodnoty.


Článek 3
Závazný celkový cíl Unie pro rok 2030

1.Členské státy společně zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie dosáhl v roce 2030 nejméně 32%. Komise tento cíl posoudí scílem předložit doroku 2023 legislativní návrh na jeho zvýšení, pokud budou náklady na výrobu energie zobnovitelných zdrojů dále významně sníženy, bude-li třeba splnit mezinárodní závazky Unie ohledně dekarbonizace nebo bude-li toto zvýšení odůvodněno významným snížením spotřeby energie vUnii.

2.Členské státy stanoví své příspěvky ke společnému splnění závazného celkového cíle Unie stanoveného vodstavci 1 tohoto článku vrámci svých integrovaných vnitrostátních plánů voblasti energetiky aklimatu v souladu s články 3 až 5 a 9 až 14 nařízení(EU) 2018/1999. Při vypracovávání návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu mohou členské státy zvážit použití vzorce uvedeného vpřílozeII zmíněného nařízení.

Pokud Komise na základě posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů voblasti energetiky a klimatu předložených podle článku 9 nařízení(EU) 2018/1999 dojde k závěru, že příspěvky členských států nestačí ke společnému splnění závazného celkového cíle Unie, použijí postup podle článků 9 a31 uvedeného nařízení.

3.Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní politiky, které zahrnují povinnosti vyplývající zčlánků25 až 28 této směrnice, a režimy podpory byly koncipovány sřádným přihlédnutím khierarchii způsobů nakládání sodpady stanovené včlánku4 směrnice 2008/98/ES, aby se zamezilo nežádoucím narušujícím účinkům na trzích se surovinami. Členské státy neposkytnou podporu energii zobnovitelných zdrojů vyrobené při spalování odpadu, jestliže nebyly dodrženy povinnosti voblasti tříděného sběru stanovené v uvedené směrnici.

4.Od 1.ledna 2021 nesmí být podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v jednotlivých členských státech nižší než základní podíl uvedený ve třetím sloupci tabulky v příloze I části A této směrnice. Členské státy přijmou nezbytná opatření kzajištění souladu stímto základním podílem. Nezachová-li některý členský stát svůj základní podíl měřený v průběhu kteréhokoli jednoročního období, použijí se čl. 32 odst. 4 první adruhý pododstavec nařízení(EU) 2018/1999.

5.Komise podporuje vysoké ambice členských států prostřednictvím podpůrného rámce zahrnujícího intenzivní využití finančních prostředků Unie, včetně dodatečných prostředků kusnadnění řádného přechodu uhlíkově náročných regionů na vyšší podíl energie zobnovitelných zdrojů, zejména finančních nástrojů, obzvláště pro tyto účely:
a) snížení kapitálových nákladů projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů;
b) příprava projektů a programů pro začlenění obnovitelných zdrojů do energetické soustavy, zvýšení její spolehlivosti, udržení stability sítě a řízení přetížení sítě;
c) rozvoj infrastruktury přenosové a distribuční soustavy, inteligentních sítí, skladovacích zařízení a propojení scílem dosáhnout do roku 2030 cíle 15% propojení elektrizačních soustav vzájmu zvýšení technicky a ekonomicky dostupné úrovně energie zobnovitelných zdrojů velektrizační soustavě;
d) zvýšení regionální spolupráce mezi členskými státy a mezi členskými státy atřetími zeměmi prostřednictvím společných projektů, společných režimů podpory a zpřístupnění režimů podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů výrobcům, kteří se nacházejí v jiných členských státech.

6.Komise zřídí podpůrnou platformu na podporu členských států, které využívají mechanismy spolupráce, aby přispěly k závaznému celkovému cíli Unie stanovenému vodstavci 1.


Článek 4
Režimy podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů

1.V zájmu dosažení či překonání cíle Unie stanoveného v čl. 3 odst. 1 a příslušných příspěvků členských států k tomuto cíli stanovených na vnitrostátní úrovni pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů mohou členské státy uplatňovat režimy podpory.

2.Režimy podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů poskytují pobídky k začleňování elektřiny zobnovitelných zdrojů do trhu s elektřinou způsobem, jenž je založen na trhu areaguje na něj, přičemž se zamezí zbytečnému narušení trhů s elektřinou a rovněž se zohlední možné náklady na integraci systému a stabilita sítě.

3.Režimy podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů jsou koncipovány tak, aby maximalizovaly začlenění elektřiny zobnovitelných zdrojů do trhu selektřinou a zajistily, aby výrobci energie zobnovitelných zdrojů reagovali na tržní cenové signály a maximalizovali své tržní příjmy.

Za tímto účelem se podpora v rámci režimů přímé podpory cen poskytuje ve formě tržní prémie, která může být mimo jiné klouzavá nebo pevná.

Členské státy mohou ztohoto odstavce vyjmout malá zařízení a demonstrační projekty, aniž je dotčeno použitelné právo Unie v oblasti vnitřního trhu s elektřinou.

4.Členské státy zajistí, aby podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů byla poskytována otevřeně, transparentně, konkurenčně, nediskriminačně a nákladově efektivně.

Členské státy mohou zvýběrových řízení vyjmout malá zařízení a demonstrační projekty.

Členské státy mohou rovněž zvážit zřízení mechanismů kzajištění regionální diverzifikace při zavádění elektřiny zobnovitelných zdrojů, a zejména zajištění nákladově efektivní integrace systému.

5.Členské státy mohou výběrová řízení omezit na konkrétní technologie, pokud by zpřístupnění režimů podpory všem výrobcům elektřiny zobnovitelných zdrojů vedlo ksuboptimálnímu výsledku sohledem na:
a) dlouhodobý potenciál konkrétní technologie;
b) nezbytnost docílit diverzifikace;
c) náklady na integraci do sítě;
d) omezení soustavy a stabilitu sítě;
e) potřebu zamezit deformaci trhů se surovinami vpřípadě biomasy.

6.Pokud je podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů poskytována prostřednictvím výběrových řízení, členské státy s cílem dosáhnout vysoké míry realizace projektů:
a) zavedou a zveřejní nediskriminační a transparentní kritéria pro způsobilost účastnit se výběrových řízení a stanoví jasná data a pravidla pro realizaci projektu;
b) zveřejní informace o předchozích výběrových řízeních, včetně měr realizace projektů.

7.Za účelem zvýšení výroby energie zobnovitelných zdrojů vnejvzdálenějších regionech ana malých ostrovech mohou členské státy upravit režimy finanční podpory pro projekty vtěchto regionech s cílem zohlednit výrobní náklady spojené sjejich specifickými podmínkami spočívajícími vizolaci avnější závislosti.

8.Do 31.prosince 2021 a poté každé tři roky informuje Komise Evropský parlament a Radu oúčinnosti podpory elektřiny zobnovitelných zdrojů poskytnuté prostřednictvím výběrových řízení vUnii a analyzuje zejména způsobilost výběrových řízení:
a) dosahovat snížení nákladů;
b) dosahovat technologického zlepšení;
c) dosahovat vysoké míry realizace;
d) zajistit účast malých aktérů apřípadně místních orgánů za nediskriminačních podmínek;
e) omezovat dopady na životní prostředí;
f) zajistit lokální akceptovatelnost;
g) zaručit bezpečnost dodávek a integraci sítě.

9.Tento článek se použije, aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU.


Článek 5
Zpřístupnění režimů podpory elektřiny zobnovitelných zdrojů

1.Členské státy mají v souladu s články 7 až 13 této směrnice právo rozhodnout o rozsahu, v jakém podpoří elektřinu z obnovitelných zdrojů vyrobenou v jiném členském státě. Členské státy nicméně mohou účast na režimech podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů umožnit výrobcům, kteří se nacházejí vjiných členských státech, za podmínek stanovených v tomto článku.

Při zpřístupňování režimů podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů mohou členské státy stanovit, aby podpora pro orientační podíl nově podporované kapacity nebo rozpočtu, který je na ni vyčleněn, byla vkaždém roce přístupná výrobcům, kteří se nacházejí vjiných členských státech.

Tyto orientační podíly mohou každoročně dosáhnout alespoň 5% vletech 2023 až 2026 aalespoň 10% vletech 2027 až 2030 nebo úrovně propojení elektrizační soustavy dotčeného členského státu v kterémkoli daném roce, je-li nižší.

Za účelem získání dalších zkušeností s prováděním mohou členské státy uspořádat jeden nebo více pilotních režimů, v jejichž rámci se podpora zpřístupní výrobcům, kteří se nacházejí v jiných členských státech.

2.Členské státy mohou vyžadovat důkaz fyzického dovozu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Za tímto účelem mohou členské státy účast na svých režimech podpory omezit na výrobce, kteří se nacházejí v členských státech, s nimiž díky propojovacímu vedení existuje přímé propojení. Členské státy však nemění ani jiným způsobem neovlivňují mezioblastní programy a přidělené kapacity kvůli výrobcům zúčastněným na přeshraničních režimech podpory. Přeshraniční přenos elektřiny se určuje výhradně na základě výsledku přidělování kapacity podle práva Unie v oblasti vnitřního trhu s elektřinou.

3.Pokud se členský stát rozhodne zpřístupnit režimy podpory výrobcům, kteří se nacházejí v jiných členských státech, dohodnou se příslušné členské státy na zásadách této účasti. Tyto dohody obsahují přinejmenším zásady přidělování elektřiny z obnovitelných zdrojů, která je předmětem přeshraniční podpory.

4.Komise je příslušným členským státům na jejich žádost během vyjednávacího procesu a zavádění ujednání o spolupráci nápomocna s tím, že poskytuje informace a analýzy včetně kvantitativních i kvalitativních údajů o přímých anepřímých nákladech a o přínosech spolupráce, jakož i poradenství a odborné znalosti. Komise může podporovat nebo usnadňovat výměnu osvědčených postupů a může vytvářet vzory dohod o spolupráci scílem vyjednávací proces usnadnit. Komise do roku 2025 posoudí náklady a přínosy zavádění elektřiny zobnovitelných zdrojů v Unii podle tohoto článku.

5.Komise do roku 2023 provede hodnocení provádění tohoto článku. Toto hodnocení posoudí potřebu zavést pro členské státy povinnost částečně zpřístupnit své režimy podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů výrobcům, kteří se nacházejí vjiných členských státech, scílem zajistit do roku 2025 zpřístupnění vrozsahu 5% a do roku 2030 zpřístupnění vrozsahu 10%.


Článek 6
Stabilita finanční podpory

1.Aniž jsou dotčeny úpravy nezbytné pro soulad sčlánky 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, zajistí členské státy, aby úroveň podpory poskytnuté projektům energie zobnovitelných zdrojů ani stím spojené podmínky nebyly revidovány způsobem, jenž by měl negativní dopad na práva udělená v rámci uvedené podpory a podrýval ekonomickou životaschopnost již podpořených projektů.

2.Členské státy mohou upravit úroveň podpory vsouladu s objektivními kritérii, jsou-li taková kritéria stanovena v původní koncepci režimu podpory.

3.Členské státy zveřejní referenční dlouhodobý harmonogram s předpokládaným přidělením podpory, který pokrývá nejméně pět následujících let, nebo tři roky v případě omezení vyplývajících zrozpočtového plánování, včetně orientačního časového plánu, případně četnosti výběrových řízení, očekávané kapacity a rozpočtu nebo maximální podpory, která má být podle předpokladů přidělena na jednotku, a ve vhodných případech i předpokládaných způsobilých technologií. Tento harmonogram se aktualizuje jednou ročně, nebo kdykoli je třeba zohlednit nejnovější vývoj na trhu či předpokládané přidělení podpory.

4.Členské státy alespoň jednou za pět let posoudí účinnost svých režimů podpory elektřiny zobnovitelných zdrojů a jejich hlavní distributivní účinky na jednotlivé skupiny spotřebitelů a na investice. Toto posouzení zohlední dopad případných změn těchto režimů podpory. Výsledky tohoto posouzení se zohlední vorientačním dlouhodobém plánování, kterým se řídí rozhodnutí o podpoře a koncepce nové podpory. Členské státy začlení toto posouzení do aktualizací integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a zpráv o pokroku a vsouladu snařízením(EU) 2018/1999.


Článek7
Výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů

1.Hrubá konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů se v jednotlivých členských státech vypočte jako součet:
a) hrubé konečné spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů;
b) hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů vodvětví vytápění achlazenía
c) konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů vodvětví dopravy.

Sohledem na první pododstavec písm. a), b) nebo c) se plyn, elektřina a vodík z obnovitelných zdrojů při výpočtu podílu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů zohlední pouze jednou.

S výhradou čl. 29 odst. 1 druhého pododstavcese nezohlední biopaliva, biokapalinyani paliva z biomasy, které nesplňují kritéria udržitelnostia úspor emisí skleníkových plynů stanovená v čl. 29 odst. 2 až 7 a 10.

2.Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. a) se hrubá konečná spotřeba elektřiny z obnovitelných zdrojů vypočte jako množství elektřiny vyrobené v členském státě z obnovitelných zdrojů, včetně výroby elektřiny samospotřebiteli elektřiny z obnovitelných zdrojů aspolečenstvími pro obnovitelné zdroje a svyloučením výroby elektřiny v přečerpávacích elektrárnách zpřečerpané vody.

V hybridních zařízeních využívajících obnovitelné a neobnovitelné zdroje se zohlední pouze část elektřiny vyrobená z obnovitelných zdrojů. Pro účely tohoto výpočtu se přínos každého zdroje energie vypočte na základě jeho energetického obsahu.

Elektřina vyrobená z vodní a větrné energie se zohlední v souladu s normalizačními pravidly uvedenými v příloze II.

3.Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. b) se hrubá konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů vodvětví vytápění a chlazení vypočte jako součet množství energie pro dálkové vytápění a chlazení vyrobené ve členském státě z obnovitelných zdrojů a spotřeby další energie zobnovitelných zdrojů v průmyslu, domácnostech, službách, zemědělství, lesnictví arybolovu pro účely vytápění, chlazení a zpracování.

V hybridních zařízeních využívajících obnovitelné a neobnovitelné zdroje se zohlední pouze část energie pro vytápění a chlazení vyrobená z obnovitelných zdrojů. Pro účely tohoto výpočtu se podíl každého zdroje energie vypočte na základě jeho energetického obsahu.

Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. b) se zohlední energie okolního prostředí a geotermální energie využitá pro vytápění a chlazení prostřednictvím tepelných čerpadel a soustav dálkového chlazení, pokud konečný výkon významně převyšuje primární příkon potřebný kpohonu tepelných čerpadel. Množství tepla nebo chladu, které má být považováno za energii z obnovitelných zdrojů pro účely této směrnice, se vypočítá v souladu s metodikou stanovenou v příloze VII a zohlední se při tom využití energie ve všech odvětvích konečné spotřeby.

Tepelná energie vyrobená energeticky pasivními systémy, v nichž se nižší spotřeby energie dosahuje pasivně prostřednictvím konstrukce budov nebo teplem vyrobeným z energie z neobnovitelných zdrojů, se pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. b) nezohledňuje.

Do 31.prosince 2021 přijme Komise akty vpřenesené pravomoci v souladu sčlánkem 35, jimiž doplní tuto směrnici stanovením, metodiky pro výpočet množství energie z obnovitelných zdrojů využité pro chlazení a dálkové chlazení a změní přílohu VII.

Tato metodika zahrne minimální sezónní výkonnostní faktory pro tepelná čerpadla fungující vopačném režimu.

4.Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. c) se použijí tyto požadavky:
a) Konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů vodvětví dopravy se vypočítá jako součet veškerých biopaliv, paliv z biomasy a kapalných aplynných paliv zobnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných a spotřebovaných vodvětví dopravy. Kapalná aplynná paliva zobnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná vodvětví dopravy, vyrobená z elektřiny z obnovitelných zdrojů, se však považují za součást výpočtu podle odst. 1 prvního pododstavce písm. a) pouze při výpočtu množství elektřiny vyrobené v členském státě z obnovitelných zdrojů.
b) Pro účely výpočtu konečné spotřeby energie v odvětví dopravy se použijí hodnoty týkající se energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy uvedené v příloze III. Pro účely stanovení energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy neuvedených v příloze III členské státy použijí kurčení výhřevnosti paliv příslušné normy Evropské organizace pro normalizaci(ESO). Nebyla-li pro tento účel přijata norma ESO, použijí se příslušné normy Mezinárodní organizace pro normalizaci(ISO).

5.Podíl energie z obnovitelných zdrojů se vypočte jako procentně vyjádřený podíl hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů ahrubé konečné spotřeby energie ze všech zdrojů.

Součet uvedený v odst.1 prvním pododstavci tohoto článku se pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce upraví v souladu s články 8, 10, 12 a 13.

Při výpočtu hrubé konečné spotřeby energie členského státu za účelem posouzení toho, jak dodržuje cíle a orientační plán stanovené v této směrnici, se má za to, že množství energie spotřebované v letecké dopravě dosahuje podílu nejvýše 6,18% na hrubé konečné spotřebě energie tohoto členského státu. V případě Kypru a Malty se má za to, že množství energie spotřebované v letecké dopravě dosahuje podílu nejvýše 4,12% na hrubé konečné spotřebě energie těchto členských států.

6.Při výpočtu podílu energie zobnovitelných zdrojů se použijí metodika adefinice stanovené v nařízení(ES) č.1099/2008.

Členské státy zajistí konzistentnost statistických informací použitých při výpočtu těchto podílů jednotlivých odvětví a celkových podílů a statistických informací oznámených Komisi podle uvedeného nařízení.


Článek8
Platforma Unie pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie a statistické převody mezi členskými státy

1.Členské státy se mohou dohodnout na statistickém převodu určitého množství energie zobnovitelných zdrojů zjednoho členského státu do jiného členského státu. Převáděné množství se:
a) odečte od množství energie zobnovitelných zdrojů, které je zohledněno při výpočtu podílu energie zobnovitelných zdrojů převádějícího členského státu pro účely této směrnice, a
b) přičte kmnožství energie zobnovitelných zdrojů, které je zohledněno při výpočtu podílu energie zobnovitelných zdrojů přijímajícího členského státu pro účely této směrnice.

2.V zájmu snazšího dosažení cíle Unie uvedeného včl. 3 odst. 1 této směrnice apříspěvku každého členského státu ktomuto cíli vsouladu s čl. 3 odst. 2 této směrnice a vzájmu usnadnění statistických převodů vsouladu s odstavcem 1 tohoto článku zřídí Komise Platformu Unie pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie(dále jen „URDP“). Členské státy mohou této platformě dobrovolně předkládat roční údaje o svých příspěvcích k cíli Unie nebo jakýkoli soubor ukazatelů stanovený pro sledování pokroku v provádění nařízení(EU) 2018/1999, včetně výše očekávaného nesplnění nebo překročení jejich příspěvku a uvedení ceny, za jakou jsou ochotny akceptovat převod případné nadprodukce energie z obnovitelných zdrojů z jiného členského státu nebo do něho.Cena těchto převodů se stanoví vjednotlivých případech na základě mechanismu URDP pro přiřazování poptávky knabídce.

3.Komise zajistí, aby URDP byla schopna přiřazovat poptávku po množstvích energie z obnovitelných zdrojů knabídce těchto množství, jež jsou zohledňována při výpočtu podílu energie zobnovitelných zdrojů členských států založeném na cenách nebo jiných kritériích upřesněných členským státem, do něhož je energie převáděna.

Komise je zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35, jimiž doplní tuto směrnici zřízením URDP a stanovením podmínek finalizace převodů, jak je uvedeno v odstavci 5 tohoto článku.

4.Ujednání uvedená vodstavci 1 a2 mohou být vplatnosti po dobu jednoho kalendářního roku nebo více let. Taková ujednání mezi členskými státy musí být oznámena Komisi nebo finalizována na URDP nejpozději12 měsíců po skončení každého roku, ve kterém jsou vúčinnosti. Informace podávané Komisi zahrnují množství acenu dotčené energie. V případě převodů finalizovaných na URDP se zúčastněné strany a informace o konkrétním převodu zveřejní.

5.Převody nabývají účinku poté, co všechny zúčastněné členské státy oznámí převod Komisi, nebo poté, co jsou splněny zúčtovací podmínky na ERDP


Článek 9
Společné projekty členských států

1.Dva nebo více členských států mohou spolupracovat na jakémkoli typu společných projektů v souvislosti s výrobou elektřiny a energie pro vytápění nebo chlazení zobnovitelných zdrojů. Do této spolupráce mohou být zapojeni i soukromé subjekty.

2.Členské státy oznámí Komisi podíl nebo množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů vyrobené jakýmkoli zařízením v rámci společného projektu na jejich území, které bylo uvedeno do provozu po 25.červnu 2009, nebo prostřednictvím zvýšené kapacity zařízení, které bylo renovováno po uvedeném dni, jenž má být považován za započitatelný do podílu energie zobnovitelných zdrojů jiného členského státu pro účely této směrnice.

3.V oznámení uvedeném v odstavci 2 musí být:
a) popsáno navrhované zařízení nebo označeno renovované zařízení;
b) uveden podíl nebo množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení vyrobené v daném zařízení, jenž má být považován za započítaný do podílu energie zobnovitelných zdrojů jiného členského státu;
c) uveden členský stát, v jehož prospěch je oznámení učiněno, a
d) uvedena doba, v celých kalendářních letech, během níž mají být elektřina nebo energie pro vytápění nebo chlazení vyrobené v daném zařízení z obnovitelných zdrojů považovány za započitatelné do podílu energie zobnovitelných zdrojů jiného členského státu.

4.Doba trvání společného projektu uvedeného vtomto článku může přesahovat rok2030.

5.Oznámení podle tohoto článku nesmí být změněno nebo staženo, aniž by bylo dosaženo dohody mezi členským státem, který oznámení učinil, a členským státem určeným vsouladu s odst. 3 písm. c).

6.Na žádost dotčených členských států Komise usnadňuje zavádění společných projektů členských států, zejména prostřednictvím specializované technické podpory apodpory projektového rozvoje.


Článek 10
Účinky společných projektů členských států

1.Do tří měsíců od konce každého roku, který je součástí doby uvedené v čl. 9 odst. 3 písm.d), vydá členský stát, který učinil oznámení podle článku 9, oficiální oznámení, ve kterém uvede:
a) celkové množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení vyrobené během daného roku z obnovitelných zdrojů zařízením, které bylo předmětem oznámení podle článku 9, a
b) množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení vyrobené během daného roku z obnovitelných zdrojů uvedeným zařízením, které má být započítáno do podílu energie zobnovitelných zdrojů jiného členského státu v souladu s oznámením.

2.Oznamující členský stát předloží oficiální oznámení členskému státu, v jehož prospěch bylo oznámení učiněno, a Komisi.

3.Pro účely této směrnice se množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení zobnovitelných zdrojů oznámené podle odst. 1 písm. b):
a) odečte z množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení zobnovitelných zdrojů, které je zohledněno při výpočtu podílu energie zobnovitelných zdrojů členského státu vydávajícího oficiální oznámení podle odstavce 1, a
b) připočte k množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení zobnovitelných zdrojů, které je zohledněno při výpočtu podílu energie zobnovitelných zdrojů členského státu, jenž obdržel oficiální oznámení podle odstavce 2.


Článek 11
Společné projekty členských států a třetích zemí

1.Jeden nebo více členských států mohou spolupracovat s jednou nebo více třetími zeměmi na všech typech společných projektů v souvislosti s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů. Do této spolupráce mohou být zapojeni i soukromé subjekty a musí se provádět v plném souladu smezinárodním právem.

2.Elektřina z obnovitelných zdrojů vyrobená ve třetí zemi se zohlední pro účely výpočtu podílů energie zobnovitelných zdrojů členských států pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) elektřina je spotřebována vUnii, což se považuje za splněné, pokud:
i) k přidělené propojovací kapacitě bylo všemi příslušnými provozovateli přenosové soustavy v zemi původu, v zemi určení a případně ve třetí zemi tranzitu trvale přiděleno stejné množství elektřiny jako započtená elektřina,
ii) v systému bilance bylo příslušným provozovatelem přenosové soustavy na straněUnie, pokud jde o propojovací vedení, trvale zaregistrováno stejné množství elektřiny jako započtená elektřina a
iii) jmenovitý výkon a výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v zařízení podle písmene b) se vztahují ke stejnému období;

b) elektřina je vyrobena zařízením, které bylo uvedeno do provozu po 25.červnu 2009, nebo prostřednictvím zvýšené kapacity zařízení, které bylo renovováno po uvedeném dni, v rámci společného projektu podle odstavce 1;

c) množství vyrobené a vyvezené elektřiny nezískalo ve třetí zemi podporu z jiného režimu podpory, než je investiční pomoc poskytnutá danému zařízení, a

d) elektřina byla vyrobena v souladu s mezinárodním právem ve třetí zemi, která je signatářem Úmluvy Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod či jiných mezinárodních úmluv nebo smluv olidských právech.

3.Pro účely odstavce 4 mohou členské státy požádat Komisi, aby byla zohledněna elektřina zobnovitelných zdrojů vyrobená a spotřebovaná ve třetí zemi v souvislosti svybudováním propojovacího vedení s velmi dlouhou lhůtou dokončení mezi členským státem a třetí zemí, pokud jsou splněny tyto podmínky:
a) stavba propojovacího vedení začne do 31.prosince2026;
b) propojovací vedení nemůže být uvedeno do provozu do 31.prosince2030;
c) propojovací vedenímůže být uvedeno do provozu do 31.prosince2032;
d) po svém uvedení do provozu bude propojovací vedení používáno pro vývoz elektřiny z obnovitelných zdrojů doUnie v souladu s odstavcem2;
e) žádosti se vztahují ke společnému projektu, který splňuje kritéria uvedená vodst.2 písm. b) a c) a který bude používat propojovací vedení po jeho uvedení do provozu, jakož i k množství elektřiny nepřevyšujícímu množství vyvážené doUnie po uvedení propojovacího vedení do provozu.

4.Podíl nebo množství elektřiny vyrobené jakýmkoli zařízením na území třetí země, jenž má být považován za započitatelný do podílu energie zobnovitelných zdrojů jednoho nebo více členských států pro účely této směrnice, se oznámí Komisi. Je-li dotčen více než jeden členský stát, rozdělení tohoto podílu nebo množství mezi členské státy se oznámí Komisi. Tento podíl nebo množství nesmí překročit podíl nebo množství skutečně vyvezené doUnie a v ní spotřebované, musí odpovídat podílu nebo množství uvedenému v odst. 2 písm. a) bodech i) aii) tohoto článku a musí splňovat podmínky stanovené v odst. 2 písm. a). Oznámení podává každý členský stát, do jehož celkového cíle se má podíl nebo množství elektřiny započítat.

5.V oznámení uvedeném v odstavci 4 musí být:
a) popsáno navrhované zařízení nebo označeno renovované zařízení;
b) uveden podíl nebo množství elektřiny vyrobený v zařízení, jenž má být považován za započitatelný do podílu energie zobnovitelných zdrojů členského státu, a také odpovídající finanční ujednání s výhradou požadavků týkajících se důvěrnosti;
c) uvedena doba, v celých kalendářních letech, během níž má být elektřina považována za započítanou do podílu energie zobnovitelných zdrojů členského státu, a
d) zahrnuto písemné potvrzení písmen b) a c) třetí zemí, na jejímž území má být dané zařízení uvedeno do provozu, a uvedeny podíl nebo množství elektřiny vyrobené v tomto zařízení, které budou využity přímo danou třetí zemí.

6.Doba trvání společného projektu uvedeného vtomto článku může přesahovat rok2030.

7.Oznámení podle tohoto článku lze změnit nebo stáhnout pouze vpřípadě, že bylo dosaženo dohody mezi členským státem, který oznámení učinil, a třetí zemí, která potvrdila společný projekt v souladu s odst. 5 písm. d).

8.Členské státy aUnie vyzvou příslušné orgány zřízené Smlouvou o energetickém společenství, aby vsouladu suvedenou smlouvou přijaly opatření nezbytná ktomu, aby smluvní strany mohly uplatňovat ustanovení této směrnice ospolupráci mezi členskými státy.


Článek 12
Účinky společných projektů členských států a třetích zemí

1.Do12 měsíců od konce každého roku, který je součástí doby uvedené v čl. 11 odst. 5 písm.c), vydá oznamující členský stát oficiální oznámení, ve kterém uvede:
a) celkové množství elektřiny vyrobené během daného roku z obnovitelných zdrojů zařízením, které bylo předmětem oznámení podle článku 11;
b) množství elektřiny vyrobené během daného roku z obnovitelných zdrojů uvedeným zařízením, které má být započítáno do podílu energie zobnovitelných zdrojů v souladu s oznámením podle článku 11, a
c) doklad o tom, že byly splněny podmínky stanovené v čl. 11 odst. 2.

2.Členský stát uvedený vodstavci 1 předloží oficiální oznámení Komisi a třetí zemi, která potvrdila projekt podle čl. 11 odst.5 písm. d).

3.Pro účely výpočtu podílů energie zobnovitelných zdrojů podle této směrnice se množství elektřiny z obnovitelných zdrojů oznámené podle odst. 1 písm.b) připočte k množství energie z obnovitelných zdrojů, které se zohledňuje při výpočtu podílů energie zobnovitelných zdrojů členského státu vydávajícího oficiální oznámení.


Článek 13
Společné režimy podpory

1.Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států podle článku 5, mohou se dva nebo více členských států rozhodnout, že dobrovolně spojí nebo budou částečně koordinovat své vnitrostátní režimy podpory. V těchto případech se může určité množství energie zobnovitelných zdrojů vyrobené na území jednoho zúčastněného členského státu započítat dopodílu energie zobnovitelných zdrojů jiného zúčastněného členského státu za podmínky, že dotčené členské státy:
a) provedou statistický převod konkrétních množství energie z obnovitelných zdrojů z jednoho členského státu na jiný členský stát podle článku 8, nebo
b) stanoví distribuční pravidlo dohodnuté zúčastněnými členskými státy, podle něhož se množství energie z obnovitelných zdrojů rozdělí mezi zúčastněné členské státy.

Distribuční pravidlo uvedené vprvním pododstavci písm.b) musí být oznámeno Komisi nejpozději tři měsíce po konci prvního roku, ve kterém nabylo účinku.

2.Do tří měsíců od konce každého roku každý členský stát, který učinil oznámení podle odst.1 druhého pododstavce, vydá oficiální oznámení uvádějící celkové množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů, které bylo vyrobeno během daného roku a na které se vztahuje distribuční pravidlo.

3.Pro účely výpočtu podílů energie zobnovitelných zdrojů podle této směrnice se množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů oznámené v souladu s odstavcem 2 přerozdělí mezi dotčené členské státy podle oznámeného distribučního pravidla.

4.Komise šíří pokyny a osvědčené postupy a na žádost dotčených členských států usnadňuje zavádění společných režimů podpory mezi členskými státy.


Článek14
Zvýšení kapacity

Pro účely čl. 9 odst. 2 a čl. 11 odst. 2 písm. b) se s jednotkami energie z obnovitelných zdrojů, které lze přičíst zvýšení kapacity zařízení, nakládá, jako by byly vyrobeny v samostatném zařízení, jež bylo uvedeno do provozu v okamžiku, kdy došlo ke zvýšení kapacity.


Článek15
Správní postupy, nařízení a kodexy

1.Členské státy zajistí, aby vnitrostátní pravidla týkající se postupů schvalování, vydávání osvědčení a povolení, která se uplatňují na zařízení asouvisející přenosové a distribuční sítě na výrobu apřenos elektřiny, tepla nebo chladu z obnovitelných zdrojů, ana proces přeměny biomasy na biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy nebo jiné energetické výrobky a na kapalná a plynná paliva zobnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy, byla přiměřená a nezbytná a aby přispěla k provádění zásady „energetická účinnost v první řadě“.

Členské státy zejména učiní příslušné kroky zajišťující, aby:
a) správní postupy probíhaly rychle a byly vyřizovány na příslušné správní úrovni, a aby byly stanoveny předvídatelné časové rámce pro postupy uvedené v prvním pododstavci;
b) pravidla schvalování, vydávání osvědčení a povolení byla objektivní, transparentní a přiměřená, nediskriminovala mezi žadateli a plně zohledňovala zvláštní rysy jednotlivých technologií pro energii z obnovitelných zdrojů;
c) správní poplatky, které platí spotřebitelé, projektanti, architekti, stavitelé aosoby zajišťující instalaci a dodávky vybavení a systémů, byly transparentní aodpovídaly nákladům a
d) pro decentralizovaná zařízení a pro výrobu a skladování energie z obnovitelných zdrojů byly zavedeny zjednodušené schvalovací postupy představující menší zátěž, včetně postupu na základě prostého oznámení.

2.Členské státy jasně vymezí všechny technické specifikace, které musí splňovat vybavení a systémy pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, aby mohly využít režimy podpory. Pokud existují evropské normy, včetně ekoznaček, energetických štítků a jiných technických referenčních systémů stanovených evropskými orgány pro normalizaci, vyjádří se tyto technické specifikace odkazem na tyto normy. Tyto technické specifikace nesmějí předepisovat, v jakých případech se mají vydávat pro příslušné vybavení a systémy osvědčení, a bránit řádnému fungování vnitřního trhu.

3.Členské státyzajistí, aby jejich příslušné orgány na celostátní, regionální a místní úrovni při plánování, včetně územního plánování v rané fázi, projektování, výstavbě arenovaci městské infrastruktury, průmyslových, obchodních nebo obytných oblastí aenergetické infrastruktury, včetně sítí pro elektřinu, dálkové vytápění a chlazení, zemní plyn a alternativní paliva, zahrnuly ustanovení v zájmu začleňování a zavádění energie zobnovitelných zdrojů, a to i pro samospotřebu elektřiny zobnovitelných zdrojů a společenství pro obnovitelné zdroje, a využití nevyhnutelně vznikajícího odpadního tepla achladu. Členské státy zejména doporučí místním a regionálním správním orgánům, aby do plánování městské infrastruktury zahrnuly ve vhodných případech i vytápění a chlazení využívající obnovitelné zdroje a konzultovali s provozovateli sítě zohlednění dopadu programů energetické účinnosti a reakce na poptávku, jakož i zvláštních předpisů osamospotřebě elektřiny zobnovitelných zdrojů a společenstvích pro obnovitelné zdroje, na plány rozvoje infrastruktury provozovatelů.

4.Členské státy zavedou ve svých stavebních předpisech vhodná opatření s cílem zvýšit podíl všech druhů energie z obnovitelných zdrojů ve stavebnictví.

Při zavádění těchto opatření nebo v rámci režimů podpor mohou členské státy případně zohlednit případná vnitrostátní opatření zaměřená na podstatné zvýšení samospotřeby elektřiny zobnovitelných zdrojů, místního skladování energie a energetické účinnosti týkající se kombinované výroby tepla a elektřiny a energeticky pasivních budov nebo budov s nízkou či nulovou spotřebou energie.

Členské státy ve svých stavebních předpisech nebo jiným způsobem s rovnocenným účinkem stanoví požadavek využívání minimálního množství energie z obnovitelných zdrojů v nových budovách a ve stávajících budovách, které procházejí důkladnou renovací, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné, se zohledněním výsledků výpočtu nákladově optimální úrovně provedeného podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2010/31/EU, apokud to nemá negativní vliv na kvalitu vnitřního ovzduší. Členské státy umožní, aby bylo těchto minimálních množství energie dosaženo mimo jiné prostřednictvím účinného dálkového vytápění a chlazení s využitím značného podílu energie zobnovitelných zdrojů a z odpadního tepla achladu.

Požadavky stanovené vprvním pododstavci se vztahují na ozbrojené síly pouze v rozsahu, v němž jejich použití není v rozporu s podstatou a hlavním účelem činností ozbrojených sil, a s výjimkou materiálu používaného výhradně pro vojenské účely.

5.Členské státy zajistí, aby nové veřejné budovy a stávající veřejné budovy, které procházejí důkladnou renovací na celostátní, regionální a místní úrovni, sloužily v souvislosti stouto směrnicí jako příklad ode dne 1.ledna 2012. Členské státy mohou mimo jiné umožnit, aby tato povinnost byla splněna dodržováním předpisů pro budovy stéměř nulovou spotřebou energie, jak to vyžaduje směrnice 2010/31/EU, nebo stanovením toho, že střechy budov ve veřejném vlastnictví nebo ve smíšeném soukromém aveřejném vlastnictví má využívat třetí osoba kinstalaci zařízení na výrobu energie zobnovitelných zdrojů.

6.Členské státy s přihlédnutím k vlastním stavebním předpisům podporují používání systémů a vybavení pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, které představují značné snížení spotřeby energie. Za tímto účelem využívají členské státy energetické štítky nebo ekoznačky nebo jiná příslušná osvědčení nebo normy vytvořené na vnitrostátní úrovni nebo na úrovniUnie, pokud existují, a dále zajišťují odpovídající informovanost aporadenství oobnovitelných, vysoce energeticky účinných alternativách aopřípadných finančních nástrojích apobídkách dostupných v případě výměny původních systémů vytápění s cílem podpořit jejich častější výměnu ačastější přecházení k řešením založeným na energii zobnovitelných zdrojů v souladu se směrnicí 2010/31/EU.

7.Členské státy posoudí svůj potenciál co do energie zobnovitelných zdrojů a co do využití odpadního tepla achladu vodvětví vytápění a chlazení. Toto posouzení se uvede ve druhém komplexním posouzení vyžadovaném podle čl. 14 odst.1 směrnice 2012/27/EU poprvé do 31.prosince 2020 a v následných aktualizacích komplexního posouzení atam, kde je to vhodné, bude zahrnovat prostorovou analýzu oblastí, jež jsou vhodné pro zavádění těchto zdrojů s nízkým ekologickým rizikem, a potenciál malých projektů pro domácnosti.

8.Členské státy posoudí regulační a administrativní překážky pro dlouhodobé smlouvy onákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, odstraní neodůvodněné překážky a usnadní přijímání těchto dohod. Členské státy zajistí, aby se na tyto dohody nevztahovaly nepřiměřené nebo diskriminační postupy nebo poplatky.

Členské státy popíší politiky a opatření usnadňující přijímání smluv o nákupu elektřiny zobnovitelných zdrojů ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a ve zprávách o pokroku podle nařízení(EU) 2018/1999.


Článek 16
Organizace a trvání povolovacího řízení

1.Členské státy zřídí nebo určí jedno nebo více kontaktních míst. Tato kontaktní místa na žádost žadatele poskytnou vedení a usnadní celé řízení ožádosti o správní povolení audělení tohoto povolení. Žadatel nebude muset kontaktovat více než jedno kontaktní místo pro celé řízení. Povolovací řízení pokryje příslušná správní povolení k výstavbě, modernizaci a provozu zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a nezbytné vybavení pro jejich připojení k síti. Povolovací řízení zahrnuje všechny postupy od potvrzení obdržení žádosti po předání výstupu řízení, jak je uvedeno v odstavci 2.

2.Kontaktní místo žadatele transparentním způsobem provede řízením ožádosti o udělení správního povolení až do vydání jednoho nebo několika rozhodnutí příslušnými orgány na konci řízení, poskytne mu veškeré nezbytné informace a popřípadě zapojí další správní orgány. Žadatelé musí mít povoleno předložit relevantní dokumenty rovněž vdigitální podobě.

3.Kontaktní místo zpřístupní manuál postupů pro zhotovitele projektů v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů a poskytne tyto informace rovněž na internetu, přičemž se zřetelně věnuje rovněž malým projektům a projektům samospotřebitelů elektřiny z obnovitelných zdrojů. Informace na internetu žadatele rovněž informují o kontaktním místě relevantním pro jeho žádost. Pokud má členský stát více než jedno kontaktní místo, uvede informace zveřejněná na internetu kontaktní místo, které je pro žádost daného žadatele relevantní.

4.Aniž je dotčen odstavec 7, nepřekročí délka povolovacího řízení uvedeného v odstavci 1 dva roky pro elektrárny, včetně všech relevantních řízení upříslušných orgánů. Je-li to řádně odůvodněno mimořádnými okolnostmi, může být tato dvouletá lhůta prodloužena až o jeden rok.

5.Aniž je dotčen odstavec 7, nepřesáhne délka povolovacího řízení pro zařízení s elektrickým výkonem nižším než 150kW jeden rok. Je-li to řádně odůvodněno mimořádnými okolnostmi, může být tato roční lhůta prodloužena až o jeden rok.

Členské státy zajistí, aby žadatelé měli přístup k jednoduchým řízením pro řešení sporů týkajícím se povolovacího řízení a vydávání povolení k výstavbě aprovozování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, včetně případných mechanismů alternativního řešení sporů.

6.Členské státy usnadní modernizaci stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů zajištěním zjednodušeného a rychlého povolovacího řízení. Délka tohoto řízení nepřekročí jeden rok.

Je-li to řádně odůvodněno mimořádnými okolnosti, jako jsou prvořadé bezpečnostní důvody, pokud má projekt modernizace zásadní dopad na síť nebo původní kapacitu, velikost nebo výkon zařízení, může být tato roční lhůta prodloužena až o jeden rok.

7.Lhůty stanovené v tomto článku platí, aniž jsou dotčeny povinnosti vyplývající z platného práva Unie v oblasti životního prostředí, prostředky soudní ochrany a jiná řízení před soudy a mechanismy alternativního řešení sporů, včetně řízení ostížnostech amimosoudních prostředků nápravy, a je možné je prodloužit o dobu trvání takových řízení.

8.Členské státy mohou v případě projektů modernizace stanovit pro připojení k síti postup na základě prostého oznámení podle čl. 17 odst. 1. Pokud tak členské státy učiní, je modernizace povolena po podání oznámení příslušnému orgánu, není-li očekáván významný negativní environmentální nebo sociální dopad. Tento orgán rozhodne o tom, zda to stačí, do šesti měsíců od obdržení oznámení.

Rozhodne-li příslušný orgán, že oznámení stačí, udělí povolení automaticky. Rozhodne-li tento orgán, že oznámení nestačí, je nezbytné požádat o nové povolení a použijí se lhůty uvedené vodstavci 6.


Článek 17
Postupy pro připojení k síti na základě prostého oznámení

1.Členské státy zavedou postup pro připojení ksíti na základě prostého oznámení, kterým se zařízení nebo sdružené produkční jednotky samospotřebitelů elektřiny z obnovitelných zdrojů a pilotní projekty s elektrickým výkonem nepřesahujícím 10,8kW, nebo rovnocennou v případě jiného než třífázového připojení, mají zapojit do sítě po oznámení provozovateli distribuční soustavy.

Provozovatel distribuční soustavy se může během omezeného období od oznámení rozhodnout, že odmítne požadovaný bod připojení k síti nebo navrhne alternativu z důvodu opodstatněných obav z hlediska bezpečnosti nebo technické neslučitelnosti prvků systému. Zařízení nebo sdružená výrobní jednotka mohou být připojeny, pokud provozovatel distribuční soustavy rozhodne kladně nebo nerozhodne do jednoho měsíce od oznámení.

2.Členské státy mohou povolit využití postupů na základě prostého oznámení zařízením nebo sdruženým výrobním jednotkám s elektrickým výkonem vyšším než 10,8 kW anepřesahujícím 50kW, je-li zachována stabilita, spolehlivost a bezpečnost sítě.


Článek18
Informování a odborná příprava

1.Členské státy zajistí, aby informace ojednotlivých formách podpory byly přístupné všem relevantním aktérům, například spotřebitelům, včetně nízkopříjmových zranitelných spotřebitelů, samospotřebitelům elektřiny z obnovitelných zdrojů, společenstvím pro obnovitelné zdroje, stavitelům, osobám provádějícím instalaci, architektům, dodavatelům vybavení a systémů pro vytápění, chlazení a výrobu elektřiny, dodavatelům vozidel, ve kterých lze využívat energii zobnovitelných zdrojů, a dodavatelům inteligentních dopravních systémů.

2.Členské státy zajistí, aby dodavatelé vybavení nebo systémů nebo příslušné orgány zpřístupnili informace očistém zisku, nákladech a energetické účinnosti vybavení a systémů pro vytápění, chlazení a výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů.

3.Členské státy zajistí, aby existovaly systémy osvědčování nebo rovnocenné systémy kvalifikace pro osoby provádějící instalaci malých kotlů a kamen na biomasu, solárních fotovoltaických a solárních tepelných systémů, mělkých geotermálních systémů a tepelných čerpadel. Tyto systémy musí vycházet z kritérií stanovených vpřílozeIV a mohou podle potřeby zohlednit stávající systémy a struktury. Každý členský stát uzná osvědčení, které vydal jiný členský stát v souladu s těmito kritérii.

4.Členské státy zpřístupní veřejnosti informace o systémech osvědčování nebo rovnocenných systémech kvalifikace, které jsou uvedeny v odstavci 3. Členské státy mohou rovněž veřejnosti zpřístupnit seznam osob provádějících instalaci, které mají kvalifikaci nebo osvědčení vsouladu s odstavcem 3.

5.Členské státy zajistí pokyny pro všechny relevantní aktéry, zejména pro projektanty a architekty, aby mohli při plánování, projektování, výstavbě arenovaci průmyslových, obchodních nebo obytných oblastí řádně posoudit optimální kombinaci energie z obnovitelných zdrojů, vysoce účinných technologií a dálkového vytápění a chlazení.

6.Členské státy, ve vhodných případech za účasti místních a regionálních orgánů, vypracují vhodné informační, osvětové, poradenské nebo školicí programy s cílem informovat občany o tom, jak mají uplatňovat svá práva aktivních zákazníků, a o přínosech aúčelnosti, včetně technických a finančních aspektů, rozvoje a využívání energie zobnovitelných zdrojů, a to i prostřednictvím samospotřeby elektřiny zobnovitelných zdrojů nebo vrámci společenství pro obnovitelné zdroje.


Článek 19
Záruky původu energie z obnovitelných zdrojů

1.Členské státy zajistí, aby pro účely poskytnutí dokladu konečnému spotřebiteli o podílu nebo množství energie z obnovitelných zdrojů na skladbě zdrojů energie dodavatelea na energii dodávané zákazníkům na základě smluv nabízených s odkazem na spotřebu energie z obnovitelných zdrojů mohl být původenergie z obnovitelných zdrojů zaručen ve smyslu této směrnice v souladu s objektivními, transparentními a nediskriminačními kritérii.

2.Za účelem uvedeným vodstavci 1 členské státy zajistí, aby byla na žádost výrobce energie zobnovitelných zdrojů vydána záruka původu, ledaže se členské státy rozhodnou pro účely započtení tržní hodnoty záruky původu nevydat záruku původu výrobci, který je příjemcem finanční podpory z režimu podpory. Členské státy mohou stanovit, že záruky původu budou vydávány ina energii z neobnovitelných zdrojů. Na vydávání záruk původu se může vztahovat limit na minimální kapacitu. Záruka původu má standardní objem 1MWh. Pro každou jednotku vyrobené energie je možné vydat jen jednu záruku původu.

Členské státy zajistí, aby tatáž jednotka energie z obnovitelných zdrojů byla zohledněna pouze jednou.

Členské státyzajistí, aby byla tržní hodnota záruk původu náležitě zohledněna v příslušném režimu podpory, pokudvýrobce přijímá finanční podporu zrežimu podpory.

Předpokládá se, že tržní hodnota záruk původu byla náležitě zohledněna, pokud:
a) je finanční podpora poskytnuta na základě výběrového řízení nebo systému obchodovatelných ekologických certifikátů;
b) je tržní hodnota záruk původu administrativně zohledněna v míře finanční podpory, nebo
c) nejsou záruky původu vydány přímo výrobci, nýbrž dodavateli nebo spotřebiteli, který energii z obnovitelných zdrojů odkoupí buď v rámci hospodářské soutěže, nebo na základě dlouhodobé smlouvy o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Aby byla tržní hodnota záruk původu zohledněna, mohou se členské státy mimo jiné rozhodnout, že vydají výrobci záruku původu a okamžitě ji zruší.

Záruka původu nemá žádný význam z hlediska dodržování článku 3 členským státem. Převody záruk původu, samostatně nebo spolu s fyzickým přenosem energie, nemají vliv na rozhodnutí členských států použít statistické převody, společné projekty nebo společné režimy podpory za účelem dodržení článku 3 či pro výpočet hrubé konečné spotřeby energie zobnovitelných zdrojů podle článku 7.

3.Pro účely odstavce 1 platí záruky původu po dobu 12 měsíců od výroby příslušné jednotky energie. Členské státy zajistí, aby všechny záruky původu, které nebyly zrušeny, skončily nejpozději 18 měsíců od výroby příslušné jednotky energie. Záruky původu, jejichž platnost skončila, zahrnou členské státy do výpočtu svého zbytkového energetického mixu.

4.Pro účely poskytování informací podle odstavců 8 a 13 členské státy zajistí, aby energetické společnosti záruky původu zrušily nejpozději šest měsíců po skončení jejich platnosti.

5.Na vydání, převod a zrušení záruk původu dohlížejí členské státy nebo určené příslušné orgány. Územní působnost určených příslušných orgánů se nesmí překrývat a tyto orgány musí být nezávislé na činnostech výroby, obchodu a dodávky.

6.Členské státy nebo určené příslušné orgány zavedou vhodné mechanismy s cílem zajistit, aby záruky původu byly vydávány, převáděny a rušeny elektronickou cestou a aby byly přesné, spolehlivé a zabezpečené proti podvodu. Členské státy a určené příslušné orgány zajistí, aby požadavky, které ukládají, splňovaly normu CEN -EN16325.

7.V záruce původu musí být uvedeny alespoň:
a) zdroj energie, ze kterého byla energie vyrobena, a datum zahájení a ukončení její výroby;
b) zda se záruka původu vztahuje na:
i) elektřinu,
ii) plyn, včetně vodíku, nebo
iii) vytápění nebo chlazení;
c) základní údaje, umístění, typ a kapacita zařízení, ve kterém byla energie vyrobena;
d) zda zařízení využilo investiční podporu azda využilo na jednotku energie jakoukoli jinou formu podpory z vnitrostátního režimu podpory a o jaký druh režimu podpory šlo;
e) datum uvedení zařízení do provozu a
f) datum a země vydání a jedinečné identifikační číslo.

Na zárukách původu ze zařízení svýkonem nižším než 50kW mohou být uvedeny informace ve zjednodušené podobě.

8.Musí-li dodavatel elektřiny poskytnout doklad o podílu nebo množství energie zobnovitelných zdrojů ve své skladbě zdrojů energie pro účely čl.3 odst.9 písm.a) směrnice 2009/72/ES,učiní tak použitím záruk původu, svýjimkou:
a) podílu své skladby zdrojů energie odpovídajícího případným nezaznamenaným obchodním nabídkám, u nichž dodavatel může využít zbytkového energetického mixu, nebo
b) případů, kdy členské státy rozhodnou nevydat záruky původu výrobci, jenž přijímá finanční podporu z režimu podpory.

Pokud se členské státy dohodly používat záruky původu i pro jiné druhy energie, použijí dodavatelé oznámení stejného druhu záruky původu jako dodané energie. Podobně mohou být záruky původu vytvořené na základě čl. 14 odst. 10 směrnice 2012/27/EU použity ke splnění požadavku na prokázání množství elektřiny vyrobené zvysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny. Pro účelyodstavce 2 tohoto článku, pokud je elektřina vyrobena za použití vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny s využitím obnovitelných zdrojů energie, lze vydat pouze jednu záruku původu, ve které budou uvedeny obě vlastnosti.

9.Členské státy uznají záruky původu vydané jinými členskými státy v souladu s touto směrnicí výhradně kdoložení údajů a skutečností uvedených v odstavci 1 avodst.7 prvním pododstavci písm. a) až f). Členský stát může odmítnout uznání záruky původu pouze vpřípadě, že má důvodné pochybnosti o její přesnosti, spolehlivosti či pravosti. Toto odmítnutí a jeho odůvodnění oznámí členský stát Komisi.

10.Dojde-li Komise k závěru, že odmítnutí uznání záruky původu je neopodstatněné, může přijmout rozhodnutí, kterým se po daném členském státě požaduje, aby záruku uznal.

11.Členské státy neuznají záruky původu vydané třetí zemí s výjimkou případů, kdy Unie suvedenou třetí zemí podepsala dohodu o vzájemném uznávání záruk původu vydaných vUnii a kompatibilních systémů záruk původu zavedených v uvedené třetí zemi, a pouze dochází-li k přímému dovozu nebo vývozu energie.

12.Členské státy mohou v souladu s právem Unie zavést objektivní, transparentní anediskriminační kritéria pro používání záruk původu v souladu s povinnostmi stanovenými včl.3 odst. 9 směrnice 2009/72/ES.

13.Komise přijme zprávu posuzující možnosti zavedení ekologického označení platného pro celou Unii s cílem podporovat využívání energie z obnovitelných zdrojů pocházející znových zařízení. Dodavatelé využívají informace obsažené vzárukách původu s cílem prokázat splnění požadavků takového označení.


Článek 20
Přístup k distribučním soustavám a jejich provoz

1.Členské státy tam, kde je to relevantní, posoudí nutnost rozšířit stávající infrastrukturu plynárenské soustavy scílem usnadnit začlenění plynu z obnovitelných zdrojů.

2.Členské státy tam, kde je to relevantní, vyžadují od provozovatelů přepravní soustavy a provozovatelů distribuční soustavy nacházejících se na jejich území, aby zveřejňovali technická pravidla v souladu s článkem 8 směrnice 2009/73/ES, zejména pokud jde opravidla pro připojení k soustavě zahrnující požadavky na kvalitu plynu, jeho odorizaci atlak. Členské státy od provozovatelů přepravní soustavy a provozovatelů distribuční soustavy rovněž vyžadují, aby zveřejnili sazby za připojení pro plyn zobnovitelných zdrojů založené na objektivních, transparentních a nediskriminačních kritériích.

3.Členské státy tam, kde je to relevantní a kde to vyplyne zjejich posouzení nezbytnosti výstavby nové infrastruktury pro dálkové vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů za účelem dosažení cíle Unie podle čl. 3 odst. 1 této směrnice, které je obsaženo v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu v souladu s přílohou I nařízení(EU) 2018/1999, učiní nezbytné kroky k rozvoji infrastruktury pro dálkové vytápění a chlazení scílem napomoci rozvoji vytápění a chlazení zvelkých zařízení využívajících energii biomasy, energii slunečního záření, energii okolního prostředí, geotermální energii a energii zodpadního tepla achladu.


Článek 21
Samospotřebitelé elektřiny z obnovitelných zdrojů

1.Členské státy zajistí, aby spotřebitelé byli oprávněni stát se samospotřebiteli elektřiny zobnovitelných zdrojů za podmínek stanovených vtomto článku.

2.Členské státy zajistí, aby byli samospotřebitelé elektřiny z obnovitelných zdrojů, individuálně nebo prostřednictvím agregátorů, oprávněni:
a) vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů, včetně výroby pro vlastní spotřebu, skladovat a prodávat svou přebytečnou produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to iprostřednictvím smluv o nákupu elektřiny zobnovitelných zdrojů, dodavatelů elektřiny aujednání opřímém obchodování, aniž by se na ně vztahovaly:
i) diskriminační nebo nepřiměřené postupy a poplatky a síťové poplatky neodrážející náklady v souvislosti s elektřinou, kterou zdistribuční soustavy odebírají nebo do ní dodávají;
ii) diskriminační nebo nepřiměřené postupy a jakékoli poplatky nebo platby v souvislosti selektřinou zobnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a která zůstává vjejich prostorách;
b) instalovat a provozovat systémy skladování elektřiny v kombinaci se zařízeními na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů pro samospotřebu, aniž by se na ně vztahovaly jakékoli dvojí poplatky, včetně síťových poplatků, za uskladněnou elektřinu, která zůstává v jejich prostorách;
c) zachovat si práva a povinnosti jako koneční spotřebitelé;
d) obdržet odměnu, a to případně i prostřednictvím režimů podpory, za elektřinu zobnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a kterou dodávají do distribuční soustavy, jež odráží tržní hodnotu této elektřiny ajež může zohlednit její dlouhodobou hodnotu pro distribuční soustavu, životní prostředí a společnosti.

3.Členské státy mohou uplatnit nediskriminační a přiměřené poplatky a platby na samospotřebitele elektřiny z obnovitelných zdrojů v souvislosti selektřinou zobnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a která zůstává v jejich prostorách, vjednom nebo více ztěchto případů:
a) je-li elektřina zobnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili, účinně podporována prostřednictvím režimů podpory, a to pouze v rozsahu, který neohrožuje ekonomickou životaschopnost projektu a pobídkový účinek takové podpory;
b) od 1.prosince 2026, překročí-li celkový podíl zařízení pro samospotřebu 8% celkového instalovaného výkonu elektřiny členského státu, je-li prostřednictvím analýzy nákladů a přínosů provedené národním regulačním orgánem uvedeného členského státu otevřeným, transparentním a účastnickým postupem, prokázáno, že ustanovení. 2 písm. a) bodu ii) buď vedlo ke značně nepřiměřené zátěži pro dlouhodobou finanční udržitelnost elektrizační soustavy, nebo vytváří pobídku, jež překračuje objektivní potřebu k dosažení nákladově efektivního zavádění energie zobnovitelných zdrojů, a že tato zátěž nebo pobídka nemohou být minimalizovány přijetím jiných přiměřených opatření; nebo
c) je-li elektřina zobnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili, vyráběna v zařízeních s celkovým instalovaným výkonem vyšším než 30kW.

4.Členské státy zajistí, aby samospotřebitelé elektřiny z obnovitelných zdrojů nacházející se vtéže budově, včetně budov s více bytovými jednotkami, byli oprávněni se společně zapojit do činností stanovených v odstavci 2 a bylo jim umožněno sdílet energii zobnovitelných zdrojů vyrobenou v jejich prostorách nebo vprostorách mezi nimi, aniž jsou dotčeny síťové a jiné příslušné poplatky, odvody adaně vztahující se na každého dotčeného samospotřebitele elektřiny zobnovitelných zdrojů. Členské státy mohou rozlišovat mezi jednotlivými samospotřebiteli elektřiny z obnovitelných zdrojů a společně jednajícími samospotřebiteli elektřiny zobnovitelných zdrojů. Jakékoli takové rozlišení musí být přiměřené a řádně odůvodněné.

5.Zařízení samospotřebitele elektřiny zobnovitelných zdrojů může vlastnit nebo spravovat třetí strana, pokud jde o instalaci, provoz, včetně měření, a údržbu, za předpokladu, že se na tuto třetí stranu i nadále vztahují pokyny pro samospotřebitele elektřiny z obnovitelných zdrojů. Třetí strana samotná není považována za samospotřebitele elektřiny z obnovitelných zdrojů.

6.Členské státy zavedou rámec umožňující podporovat a usnadňovat rozvoj samospotřeby elektřiny zobnovitelných zdrojů na základě posouzení stávajícího potenciálu aneodůvodněných překážek samospotřeby elektřiny zobnovitelných zdrojů na svých územích a ve svých elektrizačních soustavách. Tento rámec musí mimo jiné:
a) řešit otázku přístupnosti samospotřeby elektřiny zobnovitelných zdrojů pro všechny konečné zákazníky, včetně zákazníků v nízkopříjmových nebo zranitelných domácnostech;
b) řešit otázku neodůvodněných překážek pro financování projektů na trhu aopatření k usnadnění přístupu k financování;
c) řešit otázky jiných neodůvodněných regulačních překážek bránících samospotřebě elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to i pro nájemce;
d) řešit otázky pobídek pro majitele budov, aby vytvářeli příležitosti ksamospotřebě elektřiny zobnovitelných zdrojů, včetně příležitostí pro nájemce;
e) udělit samospotřebitelům elektřiny zobnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a dodávají do distribuční soustavy, nediskriminační přístup k relevantním stávajícím režimům podpory, jakož i ke všem segmentům trhů s elektřinou;
f) zajistit, aby se samospotřebitelé elektřiny z obnovitelných zdrojů odpovídajícím avyváženým způsobem podíleli na sdílení celkových nákladů na soustavu, je-li elektřina dodávána do distribuční soustavy.

Členské státy zahrnou souhrn politik a opatření tohoto rámce a posouzení jejich provádění do svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a do navazujících zpráv o pokroku podle nařízení(EU) 2018/1999.

7.Tímto článkem nejsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU.


Článek 22
Společenství pro obnovitelné zdroje

1.Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci, a zejména domácnosti, byli oprávněni zapojovat se do společenství pro obnovitelné zdroje a přitom si zachovali svá práva či povinnosti jako koneční zákazníci, aniž by se na ně vztahovaly neodůvodněné nebo diskriminační podmínky nebo postupy, které by bránily jejich účasti ve společenství pro obnovitelné zdroje, za podmínky, že v případě soukromých podniků taková účast nepředstavuje jejich hlavní obchodní nebo profesní činnost.

2.Členské státy zajistí, aby společenství pro obnovitelné zdroje byla oprávněna:
a) vyrábět, spotřebovávat, skladovat a prodávat energii z obnovitelných zdrojů, mimo jiné i prostřednictvím smluv o nákupu elektřiny zobnovitelných zdrojů;
b) sdílet ve svém rámci energii z obnovitelných zdrojů, která je vyrobena výrobními jednotkami vlastněnými tímto společenstvím, při splnění ostatních požadavků stanovených v tomto článku a při zachování práv a povinností členů společenství pro obnovitelné zdroje jako zákazníků;
c) vstupovat bez diskriminace na všechny vhodné trhy s elektřinou jak přímo, tak prostřednictvím agregace.

3.Členské státy vyhodnotí stávající překážky a potenciál rozvoje společenství pro obnovitelné zdroje na svém území.

4.Členské státy zavedou rámec umožňující podporovat a usnadňovat rozvoj společenství pro obnovitelné zdroje. Tento rámec zajišťuje především, aby:
a) byly odstraněny neodůvodněné regulační a administrativní překážky omezující společenství pro obnovitelné zdroje;
b) se na společenství pro obnovitelné zdroje, která dodávají energii nebo poskytují služby agregace či jiné obchodní energetické služby, vztahovaly příslušné předpisy pro tyto činnosti;
c) příslušný provozovatel distribuční soustavy spolupracoval se společenstvími pro obnovitelné zdroje za účelem usnadnění přenosu energie v rámci těchto společenství;
d) se na společenství pro obnovitelné zdroje vztahovaly spravedlivé, přiměřené a transparentní postupy, včetně postupů pro registraci a udělování licencí, asíťové poplatky odrážející náklady, jakož i příslušné poplatky, odvody a daně, čímž se zajistí, aby tato společenství přiměřeným avyváženým způsobem přispívala ke sdílení celkových nákladů na systém v souladu s transparentní analýzou nákladů a přínosů distribuovaných zdrojů energie vypracovanou příslušnými orgány členských států;
e) společenství pro obnovitelné zdroje podléhala nediskriminačnímu zacházení s ohledem na své činnosti, práva a povinnosti jako konečných zákazníků, výrobců, dodavatelů, provozovatelů distribučních soustav nebo jiných účastníků trhu;
f) účast ve společenstvích pro obnovitelné zdroje byla dostupná všem spotřebitelům, včetně spotřebitelů v nízkopříjmových nebo zranitelných domácnostech;
g) byly k dispozici nástroje pro usnadnění přístupu k financování a kinformacím;
h) se veřejným orgánům dostávalo regulační podpory a podpory v oblasti budování kapacit, pokud jde o podporu a zřizování společenství pro obnovitelné zdroje a pokud jde opřímou účast těchto orgánů ve společenstvích;
i) existovala pravidla k zajištění rovného a nediskriminačního zacházení se spotřebiteli, kteří se účastní společenství pro obnovitelné zdroje.

5.Hlavní prvky podpůrného rámce uvedeného vodstavci 4 a jeho provádění musí být součástí aktualizací integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu členských států a zpráv o pokroku podle nařízení(EU) 2018/1999.

6.Členské státy mohou stanovit, že společenství pro obnovitelné zdroje jsou přístupná přeshraniční účasti.

7.Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, zohlední členské státy zvláštnosti společenství pro obnovitelné zdroje při vypracovávání režimů podpory, aby jim umožnily soutěžit o podporu za stejných podmínek jako ostatním účastníkům trhu.


Článek 23
Všeobecné rozšíření energie z obnovitelných zdrojů ve vytápění a chlazení

1.Vzájmu podpory využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení usiluje každý členský stát o zvýšení podílu energie zobnovitelných zdrojů vtomto odvětví o indikativních 1,3 procentních bodů jako ročního průměru vypočítaného za období let 2021 až 2025 a 2026 až 2030, počínaje podílem energie zobnovitelných zdrojů vodvětví vytápění a chlazení dosaženým v roce 2020, vyjádřeným jako podíl na konečné spotřebě energie včlenském státě a vypočteným podle metodiky uvedené v článku7, aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku. Tento nárůst je omezen na indikativních 1,1 procentních bodů pro členské státy, v nichž se odpadní teplo achlad nevyužívá. Členské státy ve vhodných případech upřednostňují nejlepší dostupné technologie.

2.Pro účely odstavce 1 může každý členský stát při výpočtu svého podílu energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení a jeho průměrného ročního nárůstu podle uvedeného odstavce:
a) započítat odpadní teplo achlad, a to až do výše 40% průměrného ročního nárůstu;
b) přesahuje-li podíl energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení 60%, započítat jakýkoli takový podíl jako splňující průměrný roční nárůst, a
c) přesahuje-li podíl energie z obnovitelných zdrojů ve vytápění a chlazení 50%, ale nikoli 60%, započítat jakýkoli takový podíl jako splňující polovinu průměrného ročního nárůstu.

Členské státy mohou při rozhodování o opatřeních na zavádění energie zobnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení zohlednit nákladovou efektivnost s ohledem na strukturální překážky vyplývající zvysokého podílu zemního plynu nebo chlazení nebo zrozptýlené struktury osídlení s nízkou hustotou obyvatelstva.

Pokud by tato opatření vedla k nižšímu průměrnému ročnímu zvýšení, než jak je uvedeno v odstavci 1 tohoto článku, členské státy je zveřejní například prostřednictvím svých integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu podle článku 20 nařízení(EU) 2018/1999 aposkytnou Komisi odůvodněním včetně důvodů pro výběr opatření uvedených ve druhém pododstavci tohoto odstavce.

3.Členské státy mohou na základě objektivních a nediskriminačních kritérií sestavit a zveřejnit seznam opatření a určit azveřejnit provádějící subjekty, například dodavatele paliv, veřejné subjekty či profesní sdružení, které mají přispívat kprůměrnému ročnímu nárůstu uvedenému v odstavci 1.

4.Členské státy mohou dosáhnout průměrného ročního nárůstu uvedeného v odstavci 1 mimo jiné prostřednictvím jednoho nebo více ztěchto opatření:
a) fyzickým začleněním energie z obnovitelných zdrojů nebo odpadního tepla achladu do energie a energetického paliva dodávaných pro účely vytápění achlazení;
b) přímými zmírňujícími opatřeními, jako jsou instalace vysoce účinných systémů pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů v budovách nebo využití energie z obnovitelných zdrojů nebo odpadního tepla achladu pro průmyslové procesy vytápění a chlazení;
c) nepřímými zmírňujícími opatřeními, na která se vztahují obchodovatelné certifikáty dokazující splnění povinnosti uvedené vodstavci 1 prostřednictvím podpory nepřímých zmírňujících opatření provedených jiným hospodářským subjektem, jako jsou nezávislý instalátor technologií obnovitelných zdrojů nebo společnost energetických služeb poskytující služby pro zařízení na výrobu energie zobnovitelných zdrojů;
d) dalšími politickými opatřeními srovnocenným účinkem s cílem dosáhnout průměrného ročního nárůstu stanoveného v odstavci 1, včetně fiskálních opatření nebo jiných finančních pobídek.

Při přijímání a uplatňování opatření uvedených v prvním pododstavci se členské státy zaměří na zajištění přístupnosti opatření pro všechny spotřebitele, zejména pro ty, kteří žijí vnízkopříjmových nebo zranitelných domácnostech a kteří by jinak nemuseli mít dostatečný počáteční kapitál k využití těchto opatření.

5.Členské státy mohou k provádění a sledování opatření podle odstavce 3 tohoto článku využít struktury zavedené v rámci vnitrostátních povinných úspor energie uvedených v článku 7 směrnice 2012/27/EU.

6.Jsou-li určeny subjekty podle odstavce 3, členské státy zajistí, aby jejich příspěvek byl měřitelný a ověřitelný aaby tyto subjekty každoročně podávaly zprávy o:
a) celkovém množství energie dodané pro vytápění a chlazení;
b) celkovém množství energie z obnovitelných zdrojů dodané pro vytápění achlazení;
c) množství odpadního tepla achladu dodaných pro vytápění a chlazení;
d) podílu energie z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla achladu na celkovém množství energie dodané pro vytápění a chlazení a
e) druhu obnovitelného zdroje energie.


Článek 24
Dálkové vytápění a chlazení

1.Členské státy zajistí, aby byly informace o energetické náročnosti a o podílu energie zobnovitelných zdrojů v jejich soustavách dálkového vytápění a chlazení konečným spotřebitelům poskytovány snadno přístupným způsobem, například na internetových stránkách dodavatelů, na ročním vyúčtování nebo na žádost.

2.Členské státy stanoví nezbytná opatření a podmínky, které umožní zákazníkům těch soustav dálkového vytápění nebo chlazení, které nepředstavují účinné dálkové vytápění achlazení nebo se takovými soustavami nestanou do 31.prosince 2025 na základě plánu schváleného příslušným orgánem, odpojit se ukončením nebo změnou jejich smlouvy s cílem vyrábět si sami teplo nebo chlad zobnovitelných zdrojů.

Je-li ukončení smlouvy spojeno s fyzickým odpojením, může být podmíněno náhradou za náklady přímo vzniklé vdůsledku fyzického odpojení a za neodepsaný podíl aktiv potřebných k poskytování tepla nebo chladu tomuto zákazníkovi.

3.Členské státy mohou omezit právo na odpojení ukončením nebo změnou smlouvy vsouladu sodstavcem 2 na zákazníky, kteří mohou prokázat, že plánované alternativní řešení dodávek tepla nebo chlazení bude mít významně lepší energetickou náročnost. Posouzení energetické náročnosti alternativního řešení dodávek může vycházet z certifikátu energetické náročnosti.

4.Členské státy stanoví nezbytná opatření pro zajištění toho, aby soustavy dálkového vytápění a chlazení přispívaly ke zvýšení uvedenému v čl. 23 odst. 1 této směrnice provedením nejméně jedné z těchto dvou možností:
a) usilováním o zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla achladu vdálkovém vytápění a chlazení nejméně o jeden procentní bod jakožto roční průměr vypočítaný za období let 2021 až 2025 a 2026 až 2030 počínaje podílem energie z obnovitelných zdrojů a zodpadního tepla achladu v dálkovém vytápění a chlazení dosaženým v roce 2020, vyjádřeno v podobě podílu konečné spotřeby energie vdálkovém vytápění a chlazení, provedením opatření, u nichž se očekává, že spustí tento roční průměrný nárůst v letech s normálními klimatickými podmínkami.
Členské státy, jejichž podíl energie z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla achladu v dálkovém vytápění a chlazení přesahuje 60%, mohou započítat jakýkoli takový podíl jako splňující průměrný roční nárůst uvedený vprvním pododstavci tohoto písmene.
Členské státy stanoví nezbytná opatření pro provedení průměrného ročního nárůstu uvedeného vprvním pododstavci tohoto písmene ve svých integrovaných vnitrostátních plánech voblasti energetiky a klimatu podle přílohy I nařízení(EU)2018/1999;
b) zajištěním toho, aby byli provozovatelé soustav dálkového vytápění a chlazení povinni připojit dodavatele energie z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla achladu, nebo povinni nabídnout, že připojí dodavatele, kteří jsou třetími stranami, anakoupí od nich teplo achlad vyrobené z obnovitelných zdrojů azodpadního tepla a chladu, na základě nediskriminačních kritérií stanovených příslušným orgánem dotčeného členského státu, pokud potřebují učinit jeden či více ztěchto kroků:
i) uspokojit poptávku nových zákazníků;
ii) nahradit stávající kapacity pro výrobu tepla nebo chladu a
iii) rozšířit stávající kapacity pro výrobu tepla nebo chladu.

5.Uplatní-li členský stát možnost uvedenou v odst. 4 písm. b), může provozovatel soustavy dálkového vytápění nebo chlazení odmítnout připojit dodavatele, který je třetí stranou, anakupovat od něj teplo nebo chlad, pokud:
a) daná soustava postrádá nezbytnou kapacitu z důvodu jiných dodávek odpadního tepla achladu, tepla nebo chladu z obnovitelných zdrojů nebo tepla nebo chladu vyrobených vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny;
b) teplo nebo chlad od dodavatele, který je třetí stranou, nesplňují technické požadavky nezbytné pro připojení a zajištění spolehlivého a bezpečného provozu soustavy dálkového vytápění a chlazení, nebo
c) provozovatel může prokázat, že by poskytnutí přístupu vedlo knadměrnému zvýšení nákladů na teplo nebo chlad pro konečné zákazníky ve srovnání s náklady na využívání hlavního místního zdroje tepla nebo chladu, jemuž by teplo achlad zobnovitelných zdrojů nebo odpadní teplo achlad konkurovaly.

Členské státy zajistí, aby provozovatel soustavy dálkového vytápění nebo chlazení, pokud odmítá připojit určitého dodavatele vytápění nebo chlazení podle prvního pododstavce, informoval příslušný orgán podle odstavce 9 o důvodech odmítnutí, jakož i o podmínkách, které musí být splněny, aoopatřeních, která musí být v soustavě přijata, aby připojení bylo umožněno.

6.Uplatní-li členský stát možnost uvedenou v odst. 4 písm. b), může vyjmout z uplatňování uvedeného písmene provozovatele těchto soustav dálkového vytápění achlazení:
a) účinné dálkové vytápění a chlazení;
b) účinné dálkové vytápění a chlazení využívající vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny;
c) dálkové vytápění nebo chlazení, jež se na základě plánu schváleného příslušným orgánem stane účinným dálkovým vytápěním nebo chlazením k31.prosinci 2025;
d) dálkové vytápění a chlazení s celkovým jmenovitým tepelným příkonem pod 20MW.

7.Právo odpojit se ukončením nebo změnou smlouvy vsouladu sodstavcem 2 mohou uplatnit jednotliví zákazníci, společné podniky vytvořené zákazníky, nebo strany jednající jménem zákazníků. V případě budov s více bytovými jednotkami lze toto odpojení provést pouze na úrovni celé budovy v souladu s použitelným právem voblasti bydlení.

8.Členské státy vyžadují, aby provozovatelé elektroenergetických distribučních soustav nejméně každé čtyři roky posoudili ve spolupráci s provozovateli soustav dálkového vytápění nebo chlazení ve své oblasti potenciál soustav dálkového vytápění nebo chlazení poskytovat zajištění výkonové rovnováhy a další systémové služby, včetně reakce na poptávku a ukládání přebytečné elektřiny z obnovitelných zdrojů, a zda by využití zjištěného potenciálu bylo zdrojově a nákladově efektivnější než alternativní řešení.

9.Členské státy zajistí, aby byla práva spotřebitelů a pravidla pro provoz soustav dálkového vytápění achlazení v souladu s tímto článkem jasně definována a vymáhána příslušným orgánem.

10.Od členského státu se nevyžaduje uplatňování odstavce 2 až 9 tohoto článku, pokud:
a) jeho podíl dálkového vytápění nebo chlazení není vyšší než 2% celkové spotřeby energie ve vytápění a chlazení ke dni 24.prosince 2018;
b) jeho podíl dálkového vytápění nebo chlazení je zvýšen nad 2% rozvojem nových účinných soustav dálkového vytápění achlazení, na základě jeho integrovaných vnitrostátního plánu voblasti energetiky a klimatu podle přílohy I nařízení(EU) 2018/1999 nebo posouzení uvedeného v čl. 15 odst. 7 této směrnice; nebo
c) jeho podíl soustav uvedených vodstavci 6 tohoto článku tvoří více než 90% celkového prodeje jeho dálkového vytápění a chlazení.


Článek 25
Všeobecné rozšíření energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy

1.V zájmu všeobecného rozšíření využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy uloží každý členský stát dodavatelům paliv povinnost zajistit, aby nejpozději vroce 2030 činil podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie vodvětví dopravy alespoň 14%(minimální podíl), v souladu s orientační trajektorií stanovenou členským státem vypočtenou vsouladu s metodikou stanovenou v tomto článku a včláncích 26 a 27. Komise tuto povinnost posoudí scílem předložit doroku 2023 legislativní návrh na její zpřísnění, pokud budou náklady na výrobu energie zobnovitelných zdrojů dále významně sníženy, bude-li třeba splnit mezinárodní závazky Unie ohledně dekarbonizace nebo bude-li toto zvýšení odůvodněno významným snížením spotřeby energie vUnii.

Členské státy ukládající dodavatelům paliv tuto povinnost z ní mohou některé dodavatele paliv vyjmout nebo mezi různými dodavateli paliv a různými přepravci energie rozlišovat, aby zajistily, že bude brán zřetel na rozdíly ve vyspělosti a nákladnosti různých technologií.

Pro výpočet minimálního podílu uvedeného v prvním pododstavce členské státy:
a) zohlední kapalná aplynná paliva zobnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná vodvětví dopravy vpřípadě, že jsou využívána jako meziprodukt pro výrobu neobnovitelných paliv, a
b) mohou zohlednit recyklovaná paliva sobsahem uhlíku.

V rámci minimálního podílu uvedeného vprvním pododstavci musí příspěvek pokročilých biopaliv a bioplynu vyrobených ze surovin uvedených v příloze IX části A vyjádřený jako podíl na konečné spotřebě energie vodvětví dopravy představovat vroce2022 alespoň 0,2%, v roce 2025 alespoň 1% a v roce 2030 alespoň 3,5%.

Členské státy mohou osvobodit dodavatele paliv, kteří dodávají palivo v podobě elektřiny nebo kapalná a plynná paliva zobnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná vodvětví dopravy, od plnění povinnosti, aby tato paliva obsahovala minimální podíl pokročilých biopaliv a bioplynu vyráběných ze surovin uvedených v příloze IX části A.

Členské státy mohou povinnost podle prvního a čtvrtého pododstavce s cílem zajistit dosažení podílu, jenž je v nich stanoven, uložit mimo jiné prostřednictvím opatření zaměřených na objemy, energetický obsah nebo emise skleníkových plynů, je-li dosažení minimálních podílů podle prvního a čtvrtého pododstavce prokázáno.

2.Úspory emisí skleníkových plynů plynoucí z použití kapalných aplynných paliv zobnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných vodvětví dopravy činí ode dne 1.ledna 2021 alespoň 70%.

Do 1.ledna 2021 Komise přijme akt vpřenesené pravomoci vsouladu sčlánkem 35, jímž doplní tuto směrnici stanovením vhodných minimálních hodnot pro úspory emisí skleníkových plynů zrecyklovaných paliv s obsahem uhlíku prostřednictvím posouzení životního cyklu, při němž budou zohledněny zvláštní rysy každého z paliv.


Článek 26
Zvláštní pravidla pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z potravinářských akrmných plodin

1.Pro účely výpočtu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů členského státu uvedené v článku 7 a minimálního podílu stanoveného včl. 25 odst. 1 prvním pododstavci nesmí být podíl biopaliv, biokapalin apaliv z biomasy spotřebovaných vdopravě, jsou-li vyrobeny z potravinářských akrmných plodin, vyšší než ojedenprocentní bod, než je podíl těchto paliv na konečné spotřebě energie vodvětvích silniční a železniční dopravy v daném členském státě v roce 2020 s tím, že podíl konečné spotřeby energie vtěchto odvětvích v tomto členském státě představuje nejvýše 7%.

Je-li tento podíl v členském státě nižší než 1%, může být zvýšen na nejvýše 2% konečné spotřeby energie vodvětvích silniční a železniční dopravy.

Členské státy mohou stanovit nižší limit a mohou rozlišovat pro účely čl. 29 odst.1 mezi různými biopalivy, biokapalinami a palivy z biomasy vyrobenými z potravinářských akrmných plodin při zohlednění nejlepších dostupných důkazů o dopadu na nepřímou změnu ve využívání půdy. Členské státy mohou například stanovit nižší limit pro podíl z biopaliv, biokapalin a paliv zbiomasy vyráběných z olejnin.

Je-li vněkterém členském státě podíl biopaliv, biokapalin apaliv z biomasy spotřebovaných v dopravě vyrobených z potravinářských a krmných plodin omezen na méně než 7% nebo se některý členský stát rozhodne omezit tento podíl ještě více, může odpovídajícím způsobem snížit minimální podíl uvedený v čl. 25 odst. 1 prvním pododstavci o nejvýše 7 procentních bodů.

2.Pro účely výpočtu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů členského státu uvedené v článku 7 a minimálního podílu stanoveného včl. 25 odst.1 prvním pododstavci nesmí být podíl biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy vyrobených z potravinářských a krmných plodin, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku, spojených s riziky nepřímé změny ve využívání půdy vyšší než úroveň spotřeby v roce 2019 vdaném členském státě, nejsou-li certifikována jako biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy snízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy podle tohoto odstavce.

Od 31.prosince 2023 nejpozději do 31.prosince 2030 tato mezní hodnota postupně klesne na 0%.

Do 1.února 2019 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o stavu rozšíření celosvětové produkce relevantních potravinářských a krmných plodin.

Do 1.února 2019 Komise přijme akt v přenesené pravomoci vsouladu sčlánkem 35, jimiž doplní tuto směrnici stanovením kritérií pro certifikaci biopaliv, biokapaliny a paliv z biomasy snízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy a pro stanovení surovin s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku. Tato zpráva a doprovodný akt v přenesené pravomoci musí vycházet z nejlepších dostupných vědeckých údajů.

Do 1.září 2023 Komise provede přezkum kritérií stanovených akty v přenesené pravomoci uvedenými ve čtvrtém pododstavci na základě nejlepších dostupných vědeckých údajů a přijme akty v přenesené pravomoci vsouladu sčlánkem 35 scílem pozměnit případně tato kritéria a zahrnout plán na postupné snížení příspěvku k cílům Unie stanoveným v čl. 3 odst. 1 a čl. 25 odst. 1 a kminimálnímu podílu uvedenému včl. 25 odst. 1 prvním pododstavci ohledně biopaliv,biokapalin a paliv z biomasy svysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy vyráběných ze surovin, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku.


Článek 27
Pravidla výpočtu sohledem minimální podíly energie zobnovitelných zdrojů vodvětví dopravy

1.Pro výpočet minimálních podílů uvedených včl. 25 odst. 1 prvním a čtvrtém pododstavci se použijí tato ustanovení:
a) pro výpočet jmenovatele, tj. energetického obsahu paliv používaných vodvětví silniční a železniční dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu, se zohlední benzin, nafta, zemní plyn, biopaliva, bioplyn, kapalná aplynná paliva zobnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná vodvětví dopravy, recyklovaná paliva s obsahem uhlíku aelektřina dodávaná do odvětví silniční a železniční dopravy;
b) pro výpočet čitatele, tj. množství energie z obnovitelných zdrojů spotřebované vodvětví dopravy, se pro účely čl. 25 odst. 1 prvního pododstavce zohledňuje energetický obsah všech druhů energie z obnovitelných zdrojů dodávané do všech odvětví dopravy, včetně elektřiny z obnovitelných zdrojů dodávané do odvětví silniční a železniční dopravy. Členské státy mohou rovněž zohlednit recyklovaná paliva s obsahem uhlíku.
Pro účely výpočtu čitatele se podíl biopaliv a bioplynu vyrobených ze surovin uvedených v příloze IX části B, svýjimkou Kypru a Malty, omezí na 1,7% energetického obsahu paliv používaných vodvětví dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu. Členské státy mohou tato omezení na základě řádného zdůvodnění změnit s přihlédnutím k dostupnosti surovin. Všechny tyto změny podléhají schválení Komisí.;
c) pro účely výpočtu čitatele i jmenovatele se použijí hodnoty týkající se energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy uvedené v příloze III. Pro účely stanovení energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy neuvedených v příloze III členské státy použijí k určení výhřevnosti paliv příslušné normy ESO. Nebyla-li pro tento účel přijata norma ESO, použijí se příslušné normy ISO. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty vpřenesené pravomoci vsouladu sčlánkem 35, jimiž změní tuto směrnici tím, že přizpůsobí energetický obsah paliv používaných vodvětví dopravy uvedený vpříloze III vsouladu s vědeckotechnickým pokrokem.

2.Kprokázání toho, že bylo dosaženo minimálních podílů uvedených včl.25 odst.1:
a) může být podíl biopaliv a bioplynu pro dopravu vyrobených ze surovin uvedených v příloze IX započítáván jako dvojnásobek jejich energetického obsahu;
b) podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů se započítává jako čtyřnásobek jejího energetického obsahu, je-li dodávána silničním vozidlům, a může být započítáván jako jedenapůlnásobek jejího energetického obsahu, je-li dodávána železniční dopravě;
c) svýjimkou paliv vyrobených zpotravinářských a krmných plodin se podíl paliv dodávaných vodvětví letecké a námořní dopravy započítává jako 1,2násobek jejich energetického obsahu.

3.K výpočtu podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na elektřině dodané silničním a železničním vozidlům pro účely odstavce 1 tohoto článku členský stát použije období dvou let před rokem, kdy je tato elektřina dodána na jeho území.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce se při stanovování podílu elektřiny pro účely odstavce 1 tohoto článku v případě elektřiny získané z přímého připojení k zařízení vyrábějícímu elektřinu z obnovitelných zdrojů a dodávané silničním vozidlům tato elektřina započítává jako pocházející zplně obnovitelných zdrojů.

S cílem zajistit, aby byl očekávaný nárůst poptávky po elektřině v odvětví dopravy nad rámec stávající základní úrovně dosažen pomocí dodatečných kapacit výroby energie z obnovitelných zdrojů, Komise vypracuje rámec pro doplňkovost v odvětví dopravy a rozvine možnosti s cílem stanovit základní úroveň pro členské státy a pro měření této doplňkovosti.

Pro účely tohoto odstavce, je-li pro výrobu kapalných aplynných paliv zobnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných vodvětví dopravy používána elektřina, a to buď přímo, nebo pro výrobu meziproduktů, použije se k určení podílu elektřiny zobnovitelných zdrojů průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v zemi výroby ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem.

Elektřinu získanou zpřímého připojení k zařízení vyrábějícímu elektřinu z obnovitelných zdrojů lze však plně započítat jako elektřinu z obnovitelných zdrojů, pokud je používána pro výrobu kapalných aplynných paliv zobnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných vodvětví dopravy, za předpokladu, že toto zařízení:
a) vstupuje do provozu ve stejné době jako zařízení vyrábějící kapalná aplynná paliva zobnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná vodvětví dopravy nebo později a
b) není připojeno kdistribuční soustavě, nebo k distribuční soustavě připojeno je, avšak lze prokázat, že dotčená elektřina byla dodána, aniž by byla elektřina z distribuční soustavy odebírána.

Kromě toho elektřina, která byla odebírána z distribuční soustavy, může být započítána jako elektřina vyrobená zcela z obnovitelných zdrojů, je-li vyrobena výhradně z obnovitelných zdrojů a byly prokázány obnovitelné vlastnosti a jiná odpovídající kritéria, čímž se zajistí, aby obnovitelné vlastnosti této elektřiny byly uplatněny pouze jednou avjediné oblasti konečné spotřeby.

Do 31.prosince 2021 Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35 scílem doplnit tuto směrnici tím, že stanoví unijní metodiku, v níž budou vymezena podrobná pravidla, podle kterých mají hospodářské subjekty dosáhnout souladu s požadavky stanovenými vpátém a šestém pododstavci.


Článek 28
Další ustanovení týkající se energie zobnovitelných zdrojů vodvětví dopravy

1.Scílem minimalizovat riziko toho, že by jedna dodávka vUnii byla vykázána více než jednou, posílí členské státy a Komise spolupráci mezi vnitrostátními systémy amezi vnitrostátními systémy, nepovinnými režimy a ověřovateli zřízenými podle článku30, která bude případně zahrnovat ivýměnu údajů. Pokud má příslušný orgán členského státu podezření, že došlo k podvodu, nebo pokud podvod odhalí, informuje otom ostatní členské státy.

2.Komise zajistí, aby byla vytvořena databáze Unie umožňující sledování kapalných a plynných paliv používaných v odvětví dopravy, jež jsou způsobilá pro započtení do čitatele uvedeného včl. 27 odst. 1 písm. b) nebo která jsou zohledněna pro účely uvedené v čl. 29 odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c). Členské státy vyžadují, aby příslušné hospodářské subjekty zanášely informace oprovedených transakcích a parametrech udržitelnosti těchto paliv do této databáze, včetně emisí skleníkových plynů během jejich životního cyklu od okamžiku jejich výroby k dodavateli paliv, jenž dané palivo umisťuje na trh. Členský stát může zřídit vnitrostátní databázi propojenou sdatabází Unie, čímž zajistí, aby byly zadané informace neprodleně předávány mezi těmito databázemi.

Dodavatelé paliv zadávají do příslušné databáze informace nezbytné pro ověření souladu s požadavky stanovenými včl. 25 odst. 1 prvním a čtvrtém pododstavci.

3.Do 31.prosince 2021 členské státy přijmou opatření k zajištění dostupnosti paliv zobnovitelných zdrojů pro odvětví dopravy, včetně veřejně dostupných vysoce výkonných dobíjecích stanic a další infrastruktury plnicích stanic, jak jsou předpokládány ve vnitrostátních rámcích politiky vsouladu se směrnicí 2014/94/EU.

4.Členské státy mají k databázi Unie uvedené vodstavci 2 tohoto článku přístup.Přijmou opatření s cílem zajistit, aby hospodářské subjekty zadávaly do příslušné databáze přesné informace. Komise vyžaduje, aby režimy, jež jsou předmětem rozhodnutí podle čl. 30 odst. 4 této směrnice, ověřovaly dodržení tohoto požadavku během kontrol souladu s kritérii udržitelnosti pro biopaliva, biokapalinya paliva zbiomasy. Komise každé dva roky zveřejní souhrnné informace z databáze Unie podle přílohy VIII nařízení(EU) 2018/1999.

5.Do 31.prosince 2021 Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35 scílem doplnit tuto směrnici tím, že specifikuje metodiku pro určení podílu biopaliva abioplynu pro dopravu vzniklých zpracováním biomasy ve společném procesu s fosilními palivy a metodiku pro posouzení úspor emisí skleníkových plynů z kapalných a plynných paliv zobnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku, čímž se zajistí, že nebude udělen žádný kredit za zabránění vzniku emisí CO[2], za jehož zachycování byl již získán emisní kredit na základě jiných právních předpisů.

6.Do 25.června 2019 a poté každé dva roky Komise vyhodnotí seznam surovin v příloze IX částech A a B za účelem doplnění surovin do seznamu v souladu se zásadami stanovenými v třetím pododstavci.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty vpřenesené pravomoci vsouladu sčlánkem35, jimiž změní seznam surovin vpříloze IX částech A a B doplněním surovin, nikoli však jejich odstraněním. Suroviny, které mohou být zpracovány pouze pokročilými technologiemi, se doplní do přílohy IX části A. Suroviny, které mohou být zpracovány na biopaliva nebo bioplyn pro dopravu vyspělými technologiemi, se doplní do přílohy IX části B.

Tyto akty v přenesené pravomoci vycházejí z analýzy potenciálu suroviny jakožto suroviny pro výrobu biopaliv nebo bioplynu pro dopravu zohledňující všechny tyto body:
a) zásady oběhového hospodářství a hierarchie způsobů nakládání s odpady zavedené směrnicí 2008/98/ES;
b) unijní kritéria udržitelnosti stanovená v čl.29 odst.2 až 7;
c) potřebu zabránit účinkům výrazně narušujícím trhy s(vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky;
d) možnost, že přinese značné úspory emisí skleníkových plynů v porovnání sfosilními palivy na základě posouzení životního cyklu emisí;
e) potřebu zabránit nepříznivému ovlivnění životního prostředí a biologické rozmanitosti;
f) potřebu zabránit vytváření dodatečné poptávky po půdě.

7.Komise do 31.prosince 2025 v kontextu dvouletého posouzení dosaženého pokroku podle nařízení(EU) 2018/1999 posoudí, zda povinnost týkající se pokročilých biopaliv abioplynu vyrobeného ze surovin uvedených vpříloze IX části A stanovená včl. 25 odst. 1 čtvrtém pododstavci účinně podněcuje inovace a zajišťuje úspory emisí skleníkových plynů v odvětví dopravy. Komise v tomto posouzení rovněž provede analýzu, zda uplatňování tohoto článku účinně zabraňuje dvojímu započtení energie z obnovitelných zdrojů.

Komise případně předloží návrh na změnu povinnosti týkající se pokročilých biopaliv abioplynu vyrobeného ze surovin uvedených vpříloze IX části A stanovené včl. 25 odst. 1 čtvrtém pododstavci.


Článek 29
Kritéria udržitelnostia úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapalinya paliva zbiomasy

1.Energie z biopaliv, biokapalina paliv z biomasyse zohlední pro účely uvedené vpísmenech a), b) a c)tohoto pododstavce, pouze pokud splňují kritéria udržitelnosti a kritéria úspor emisí skleníkových plynů stanovená v odstavcích 2 až 7 a 10:
a) příspěvek ke splnění cíle Unie stanoveného včl. 3 odst. 1 a podíl energie z obnovitelných zdrojů v členských státech;
b) posuzování plnění povinností využívat energii z obnovitelných zdrojů, včetně povinnosti stanovené v článku 25;
c) způsobilost k finanční podpoře na spotřebu biopaliv, biokapalina paliv zbiomasy.

Aby však mohly být biopaliva, biokapalinya paliva z biomasy vyrobené z odpadů a zbytků jiných než zbytků ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví zohledněny pro účely uvedené vprvním pododstavci písm. a), b) a c), musí splňovat pouze kritéria úspor emisí skleníkových plynů stanovená v odstavci 10. Tento pododstavec se použije rovněž na odpad a zbytky, které jsou nejprve zpracovány na produkt, než jsou dále zpracovány na biopaliva, biokapaliny apaliva z biomasy.

Elektřina, vytápění a chlazení vyrobené z tuhého komunálního odpadu nepodléhají kritériím úspor emisí skleníkových plynů stanoveným v odstavci 10.

Pokud jsou paliva zbiomasy použita v zařízeních produkujících elektřinu, vytápění a chlazení nebo paliva s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nejméně 20MW v případě pevných paliv a s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nejméně 2MW v případě plynných paliv zbiomasy, musí splňovat kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovená v odstavcích 2 až 7 a 10. Členské státy mohou kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů použít na zařízení s nižším celkovým jmenovitým tepelným příkonem.

Kritéria udržitelnosti a kritéria úspor emisí skleníkových plynů stanovená v odstavcích 2 až 7 a 10 se použijí bez ohledu na zeměpisný původ biomasy.

2.Biopaliva, biokapalinya paliva z biomasy na bázi odpadů a zbytků nikoli z lesnictví, nýbrž ze zemědělské půdy, se zohlední pro účely uvedené vodst.1 prvním pododstavci písm.a), b) a c) pouze tehdy, pokud provozovatelé nebo vnitrostátní orgány mají zavedeno sledování nebo plány řízení s cílem řešit dopady nakvalitu půdy auhlík v půdě. Informace o tom, jak jsou dopady sledovány a jak je snimi nakládáno, se podávají podle čl. 30 odst. 3.

3.Biopaliva, biokapalinya paliva z biomasy na bázi zemědělské biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) nesmějí být vyrobeny ze surovin získaných z půdy svysokou hodnotou biologické rozmanitosti, tj. z půdy, která měla v lednu 2008 nebo později jeden z těchto statusů, a to bez ohledu na to, zda ho stále ještě má, či nikoli:
a) původní les a jiné zalesněné plochy, tj. les a jiné zalesněné plochy s původními druhy, kde nejsou žádné viditelné známky lidské činnosti a kde nejsou významně narušeny ekologické procesy;
b) vysoce biologicky rozmanitý les ajiné zalesněné plochy, které jsou druhově bohaté a neznehodnocené nebo byly relevantním příslušným orgánem označeny jako vysoce biologicky rozmanité, ledaže je prokázáno, že získávání těchto surovin nezasahovalo do účelů ochrany přírody;
c) oblasti určené:
i) zákonem nebo příslušným orgánem k účelům ochrany přírody, nebo
ii) k ochraně vzácných nebo ohrožených ekosystémů nebo druhů uznaných mezinárodními dohodami nebo zařazených na seznam sestavený mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody, jsou-li uznávány v souladu s čl. 30 odst. 4 prvním pododstavcem,
ledaže se prokáže, že produkce surovin nezasahuje do uvedených účelů ochrany přírody;
d) vysoce biologicky rozmanité travní porostyo rozloze větší než jeden hektar, totiž:
i) původní travní porosty, které by bez lidského zásahu zůstaly zachovány jako takové a které vykazují přirozené složení druhů a ekologické charakteristiky a procesy; nebo
ii) travní porosty, které by bez lidského zásahu nezůstaly zachovány jako takové a které jsou druhově bohaté a neznehodnocenéa byly relevantním příslušným orgánem označeny jako vysoce biologicky rozmanité, ledaže je prokázáno, že získávání surovin je nezbytné k uchování statusuvysoce biologicky rozmanitých travních porostů.

Komise může přijmout prováděcí akty, v nichž dále upřesní kritéria pro určení toho, na které travní porosty se vztahuje první pododstavec písm. d) tohoto odstavce. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl.34 odst. 3.

4.Biopaliva, biokapalinya paliva z biomasy na bázi zemědělské biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) nesmějí být vyrobeny ze surovin získaných z půdy svelkou zásobou uhlíku, tj. půdy, která měla v lednu roku 2008 jeden z těchto statusů a již ho nemá:
a) mokřady, tj. půda pokrytá nebo nasycená vodou trvale nebo po významnou část roku;
b) souvisle zalesněné oblasti, tj. půda o rozloze větší než jeden hektar se stromy vyššími než pět metrů a porostem koruny tvořícím více než 30% nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ;
c) půda o rozloze větší než jeden hektar se stromy vyššími než pět metrů a porostem koruny tvořícím 10 až 30% nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů insitu, ledaže je prokázáno, že při uplatnění metodiky stanovené v příloze V části C je zásoba uhlíku v oblasti předtím, než došlo k přeměně půdy a po její přeměně, taková, že by byly splněny podmínky stanovené v odstavci 10 tohoto článku.

Tento odstavce se nepoužije, pokud v době, kdy byla surovina získána, měla půda stejný status jako v lednu 2008.

5.Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi zemědělské biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) nesmějí být vyrobeny ze surovin získaných z půdy, která byla v lednu 2008 rašeliništěm, ledaže je prokázáno, že pěstování a získávání surovin nezahrnuje odvodňování dříve neodvodňované půdy.

6.Biopaliva, biokapalinya paliva z biomasy na bázi lesní biomasyzohledněné pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) musí splňovat následující kritéria, aby se minimalizovalo riziko využívání lesní biomasy pocházející z neudržitelné výroby:
a) země, v níž byla lesní biomasa vytěžena, má na celostátní nebo nižší úrovni zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jakož i systémy sledování avymáhání předpisů, které zajišťují:
i) legalitu provádění těžby;
ii) obnovu lesa ve vytěžených oblastech;
iii) ochranu oblastí, které jsou mezinárodním či vnitrostátním právním předpisem nebo příslušným orgánem určeny pro účely ochrany přírody, včetně mokřadů a rašelinišť;
iv) těžba se provádí s ohledem na zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti s cílem minimalizovat negativní dopady a
v) těžba zachovává nebo zlepšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa;
b) nejsou-li důkazy podle písm. a) tohoto odstavce k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapalinya paliva z biomasy na bázi lesní biomasypro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c), existují-li na úrovni lesnické oblastizískávání surovin systémy hospodaření, které zajišťují:
i) legalitu provádění těžby;
ii) obnovu lesa ve vytěžených oblastech;
iii) ochranu oblastí, které jsou mezinárodním či vnitrostátním právním předpisem nebo příslušným orgánem určeny pro účely ochrany přírody, včetně mokřadů a rašelinišť, ledaže jsou poskytnuty důkazy, že těžba dané suroviny není v rozporu s uvedenými účely ochrany přírody;
iv) že se těžba provádí způsobem, který zohledňuje zachování kvality půdy abiologické rozmanitosti scílem minimalizovat negativní dopady, a
v) že těžba zachovává nebo zlepšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa.

7.Biopaliva, biokapalinya paliva z biomasy na bázi lesní biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) musí splňovat následující požadavky týkající se využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví(LULUCF):
a) země nebo organizace regionální hospodářské integrace původu lesní biomasy:
i) je smluvní stranou Pařížské dohody;
ii) předložila Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu(UNFCCC) vnitrostátně stanovený příspěvek zahrnující emise apohlcování emisí ze zemědělství, lesnictví a využívání půdy, jenž zaručuje, že změny v zásobě uhlíku spojené s těžbou biomasy jsou započteny do závazku dané země ke snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů, jak je uvedeno ve vnitrostátně stanoveném příspěvku; nebo
iii) má na celostátní nebo nižší úrovni v souladu s článkem 5 Pařížské dohody zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jejichž cílem je zachovat a posílit zásoby uhlíku a propady, a poskytne důkaz otom, že vykazované emise odvětví LULUCF nepřekračují pohlcení;
b) nejsou-li důkazy podle písmene a) k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapalinya paliva z biomasy na bázi lesní biomasypro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c), existují-li na úrovni lesnické oblasti získávání surovin systémy hospodaření, které zajišťují, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese.

8.Do 31.ledna 2021 Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví operativní pokyny ohledně důkazů pro prokázání souladu s kritérii stanovenými v odstavcích6 a 7 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl.34 odst. 3.

9.Komise do 31.prosince 2026 na základě dostupných údajů posoudí, zda kritéria stanovená v odstavcích6 a 7 účinně minimalizují riziko využívání lesní biomasy pocházející zneudržitelné výroby a řeší kritéria LULUCF.

Komise případně předloží legislativní návrh na změnu kritérií stanovených vodstavcích 6 a 7 na období po roce 2030.

10.Úspora emisí skleníkových plynů z využití biopaliv, biokapalina paliv z biomasy zohledněných pro účely uvedené v odstavci 1 musí činit:
a) alespoň 50% u biopaliv, bioplynu spotřebovaného vodvětví dopravy abiokapalin vyráběných vzařízeních, jež byla v provozu 5.října 2015 nebo dříve;
b) alespoň 60% u biopaliv, bioplynu spotřebovaného vodvětví dopravy abiokapalin vyráběných vzařízeních, jejichž provoz byl zahájen od 6.října 2015 do 31.prosince2020;
c) alespoň 65% u biopaliv, bioplynu spotřebovaného vodvětví dopravy abiokapalin vyráběných vzařízeních, jejichž provoz byl zahájen od 1.ledna 2021;
d) alespoň 70% v případě výroby elektřiny, vytápění a chlazení z paliv zbiomasy používaných vzařízeních, jejichž provoz byl zahájen od 1.ledna 2021 do 31.prosince 2025, a 80% uzařízení, jejichž provoz byl zahájen od 1.ledna 2026.

Má se za to, že zařízení je uvedeno do provozu, když začala fyzická výroba biopaliv, bioplynu spotřebovávaného vodvětví dopravy abiokapalin a fyzická výroba vytápění, chlazení a elektřiny zpaliv z biomasy.

Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv, bioplynu spotřebovávaného vodvětví dopravy, biokapalina paliv z biomasy používaných v zařízeních produkujících vytápění, chlazení a elektřinu se vypočítá postupem podle čl. 31 odst.1.

11.Elektřina z paliv z biomasy se zohlední pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) pouze tehdy, splňuje-li jeden nebo více z následujících požadavků:
a) vyrábí se v zařízeních s celkovým jmenovitým tepelným příkonem do 50MW;
b) pro zařízení s celkovým jmenovitým tepelným příkonem od 50 do 100 MW se vyrábí za použití technologie vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny nebo pro zařízení vyrábějící výhradně elektřinu splňující úrovně energetické účinnosti spojené snejlepšími dostupnými technikami(BAT-AEEL) ve smyslu prováděcího rozhodnutí Komise(EU) 2017/144226);
c) pro zařízení s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 100MW se vyrábí buď za použití technologie vysoce účinné kombinované výroby tepla aelektřiny, nebo pro zařízení vyrábějících výhradně elektřinu dosahuje čistá elektrická účinnost nejméně 36%;
d) vyrábí se použitím zachycování a ukládání CO[2] z biomasy.

Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. a), b) a c) tohoto článku se zohlední zařízení vyrábějící výhradně elektřinu, nepoužívá-li fosilní paliva jako hlavní palivo, a pouze tehdy, neexistuje-li nákladově efektivní potenciál využití vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny na základě posouzení provedeného vsouladu s článkem 14 směrnice 2012/27/EU.

Pro účely odst.1 prvního pododstavce písm. a) a b) tohoto článku se tento odstavec použije pouze na zařízení, jejichž provoz bude zahájen nebo jež budou převedena na používání paliva z biomasy po 25.prosinci 2021. Pro účely odst.1 prvního pododstavce písm. c) tohoto článku není tímto odstavcem dotčena podpora poskytnutá v rámci režimů podpory vsouladu sčl. 4 schválených do 25.prosince 2021.

Členské státy mohou na zařízení s nižším jmenovitým tepelným příkonem uplatnit vyšší požadavky na energetickou účinnost než ty uvedené vprvním pododstavci.

První pododstavec se nepoužije na elektřinu ze zařízení, jež jsou předmětem zvláštního oznámení členského státu Komisi na základě řádně odůvodněné existence rizik pro bezpečnost dodávek elektřiny. Po posouzení uvedeného oznámení Komise přijme rozhodnutí, jež zohlední informace v oznámení obsažené.

12.Pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) tohoto článku a aniž jsou dotčeny články 25 a 26, členské státy na základě jiných důvodů týkajících se udržitelnosti neodmítnou zohlednit biopaliva abiokapaliny získané v souladu s tímto článkem. Tímto odstavcem není dotčena veřejná podpora poskytnutá v rámci režimů podpory schválených do dne 24.prosince 2018.

13.Pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. c) tohoto článku se členské státy mohou na omezenou dobu odchýlit od kritérií stanovených v odstavcích 2 až 7, 10 a 11 tohoto článku přijetím jiných kritérií vztahujících se na:
a) zařízení umístěná vnejvzdálenějším regionu v souladu s článkem 349 Smlouva o fungování EU, pokud tato zařízení vyrábějí elektřinu nebo vytápění nebo chlazení z paliva zbiomasy, a
b) paliva z biomasy využívaná v zařízeních podle písmene a) tohoto pododstavce bez ohledu na původ této biomasy, pokud jsou tato kritéria objektivně odůvodněná s cílem zajistit vdaném nejvzdálenějším regionu hladký přechod na kritéria stanovená vodstavcích 2 až 7, 10 a11 tohoto článku, a tím podpořit přechod od fosilních paliv kudržitelným palivům z biomasy.

Odlišná kritéria uvedená v tomto odstavci musí být předmětem zvláštního oznámení příslušného členského státu Komisi.

14.Členské státy mohou pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) stanovit pro paliva zbiomasy dodatečná kritéria udržitelnosti.

Do 31.prosince 2026 Komise posoudí dopad, jejž mohou tato doplňující kritéria mít na vnitřní trh, a v případě potřeby předloží návrh na zajištění jejich harmonizace.


Článek 30
Ověřování plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů

1.Mají-li být biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy nebo jiná paliva, jež jsou způsobilá pro započtení do čitatele uvedeného v čl. 27 odst. 1, zohledněnyv článcích 23 a25 a v čl. 29 odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c), vyžádají si členské státy od hospodářských subjektů, aby prokázaly, že byla splněna kritéria udržitelnostia úspor emisí skleníkových plynů stanovená v čl. 29 odst. 2 až 7 a 10. Pro tyto účely od hospodářských subjektů požadují, aby použily systém hmotnostní bilance, který:
a) umožňuje mísení dodávek surovin nebo paliv s rozdílnými parametry udržitelnosti aúspor emisí skleníkových plynů, například vkontejneru, zpracovacím nebo logistickém zařízení, přepravní a distribuční infrastruktuře nebo zóně;
b) umožňuje, aby byly dodávky surovin s různým energetickým obsahem míseny pro účely dalšího zpracování, pod podmínkou, že je velikost dodávek upravena podle jejich energetického obsahu;
c) požaduje informace ohledně parametrů udržitelnostia úspor emisí skleníkových plynů aobjemů dodávek uvedených v písmenu a) potvrzující, že zůstávají spojeny se směsí, a
d) stanoví, že součet všech dodávek odebraných ze směsi se vyznačuje stejnými parametry udržitelnosti ve stejných množstvích jako součet všech dodávek přidaných do směsi, a vyžaduje, aby bylo této rovnováhy dosaženo v náležité lhůtě.

Systém hmotnostní bilance zajišťuje, aby byla každá dodávka pro výpočet hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů zohledněna v rámci čl. 7 odst. 1 prvního pododstavce písm. a), b) nebo c) jen jednou a aby obsahovala informace otom, zda byla na výrobu této dodávky poskytnuta podpora, a pokud ano, o jaký druh režimu podpory se jednalo.

2.Pokud je dodávka zpracována, informace o parametrech udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů dodávky se upraví a spojí s výstupem v souladu s těmito pravidly:
a) je-li výsledkem zpracování dodávky surovin pouze jeden výstup, jenž je určen pro výrobu biopaliv, biokapalin, paliv z biomasy, kapalných aplynných paliv zobnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy nebo recyklovaných paliv s obsahem uhlíku, velikost dodávky a související objemy parametrů udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů se upraví použitím konverzního faktoru představujícího poměr mezi hmotností výstupu určeného pro tuto výrobu a hmotností suroviny vstupující do procesu;
b) je-li výsledkem zpracování dodávky surovin více než jeden výstup, jenž je určen pro výrobu biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy, kapalných aplynných paliv zobnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy nebo recyklovaných paliv s obsahem uhlíku, uplatní se na každý výstup samostatný konverzní faktor a použije se samostatná hmotnostní bilance.

3.Členské státy přijmou opatření s cílem zajistit, aby hospodářské subjekty předkládaly spolehlivé informacetýkající se souladu sminimálními hodnotami úspor emisí skleníkových plynů stanovenými včl.25 odst.2 apřijatými podle uvedeného ustanovení as kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovenými v čl.29 odst. 2 až7 a 10 a aby hospodářské subjekty na žádost příslušného členského státu zpřístupňovaly údaje, na kterých jsou tyto informace založeny. Členské státy od hospodářských subjektů vyžadují, aby zajistily přiměřenou úroveň nezávislého auditu informací, které předkládají, a provedení tohoto auditu doložily. Za účelem dosažení souladu s čl. 29 odst. 6 písm. a) aodst. 7 písm. a) lze až do prvního bodu shromažďování lesní biomasy použít audit první nebo druhou stranou. Auditem se ověřuje, zda jsou systémy používané hospodářskými subjekty přesné, spolehlivé a zabezpečené proti podvodu, včetně ověření skutečnosti, že materiály nebyly záměrně modifikovány nebo vyřazeny tak, aby se dodávka nebo její část mohla stát odpadem nebo zbytkem. Také se hodnotí četnost a metodika odebírání vzorku aobsáhlost údajů.

Povinnosti stanovené v tomto odstavci se vztahují na biopaliva, biokapaliny, paliva zbiomasy, kapalná a plynná paliva zobnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná vodvětví dopravy a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku bez ohledu na to, zda byly v Unii vyrobeny, nebo zda byly do Unie dovezeny. Informace o zeměpisném původu a druhu surovin biopaliv, biokapalin a paliv zbiomasy podle dodavatele paliva jsou k dispozici spotřebitelům na internetových stránkách provozovatelů, dodavatelů nebo příslušných orgánů aaktualizují se každý rok.

Členské státy předloží informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce vsouhrnné podobě Komisi. Komise je zveřejní v rámciplatformy pro elektronické podávání zpráv podle článku 28nařízení(EU) 2018/1999 v podobě shrnutí, přičemž zachová důvěrnost informací citlivých z obchodního hlediska.

4.Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy stanovující normy pro výrobu biopaliv, biokapalin, paliv z biomasy nebo jiných paliv, jež jsou způsobilá pro započtení do čitatele stanoveného v čl. 27 odst. 1 písm. b), poskytují přesné údaje o úsporách emisí skleníkových plynů pro účely čl.25 odst. 2 a čl. 29 odst. 10, prokazují dodržení čl. 27 odst. 3 a čl. 28 odst. 2 a 4, nebo prokazují, že dodávky biopaliv,biokapalin nebo paliv z biomasy splňují kritéria udržitelnosti uvedená v čl. 29 odst. 2 až 7. Při prokazování toho, že kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 jsou splněna, se subjekty mohou rozhodnout poskytnout požadované důkazy přímo na úrovni oblasti získávání surovin. Komise může uznat oblasti určené kochraně ekosystémů nebo druhů, které byly mezinárodními dohodami uznány jako vzácné nebo ohrožené nebo které byly zařazeny na seznamy sestavené mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody pro účely čl.29 odst.3 prvního pododstavce písm. c) bodu ii).

Komise může rozhodnout, žeuvedené režimy obsahují přesnéinformace o opatřeních přijatých proochranu půdy, vody aovzduší, obnovu znehodnocené půdy, zamezení nadměrné spotřebě vody voblastech, kde je jí nedostatek, a pro certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv zbiomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy.

5.Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí podle odstavce 4 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl.34 odst.3. Platnost těchto rozhodnutí nepřesáhne pět let.

Komise vyžaduje, aby jí každý nepovinný režim, oněmž je přijato rozhodnutí podle odstavce4, předložil každoročně do 30. dubna zprávu pojednávající okaždém zbodů stanovených v příloze IX nařízení(EU) 2018/1999. Zpráva se týká předchozího kalendářního roku. Požadavek předložit zprávu se vztahuje pouze na nepovinné režimy, které fungovaly po dobu nejméně dvanácti měsíců.

Komise zprávy vypracované nepovinnými režimy zpřístupní vsouhrnné podobě nebo případně vplném znění prostřednictvím platformypro elektronické podávání zpráv uvedené včlánku28nařízení(EU) 2018/1999.

6.Členské státy mohou zavést vnitrostátní režimy, v nichž je soulad s kritérii udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů, která jsou stanovena v čl. 29 odst. 2 až 7 a 10, a sminimálními hodnotami úspor emisí skleníkových plynů pro kapalná a plynná paliva zobnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná vodvětví dopravy a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku stanovenými včl.25 odst.2 a přijatými podle uvedeného ustanovení avsouladu sčl.28 odst. 5, ověřován v celém dodavatelském řetězci se zapojením příslušných vnitrostátních orgánů.

Členský stát může svůj vnitrostátní režim oznámit Komisi. Komise posouzení tohoto režimu upřednostní, aby se usnadnilo vzájemné dvoustranné avícestranné uznávání režimů pro ověřování souladu skritérii udržitelnostia úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva,biokapaliny a paliva z biomasy asminimálními hodnotami úspor emisí skleníkových plynů pro jiná paliva, která lze započítat do čitatele uvedeného včl.27 odst.1 písm. b). Komise může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout, zda takto oznámený vnitrostátní režim splňuje podmínky stanovené vtéto směrnici. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl.34 odst.3.

Pokud je rozhodnutí kladné, nesmějí režimy zavedené podle tohoto článku odmítat vzájemné uznávání srežimem uvedeného členského státu, pokud jde oověřování souladu skritérii udržitelnostia úspor emisí skleníkových plynů stanovených včl.29 odst.2 až 7 a odst. 10 a sminimálními hodnotami úspor emisí skleníkových plynů stanovenými včl.25 odst.2 apřijatými podle uvedeného ustanovení.

7.Komise přijme rozhodnutí podle odstavce 4 tohoto článku, pouze pokud daný režim splňuje přiměřené normy spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu a poskytuje dostatečné záruky, že žádné materiály nebyly záměrně modifikovány nebo vyřazeny tak, aby se na dodávku nebo její část vztahovala příloha IX. V případě režimů k měření úspor emisí skleníkových plynů musí být tyto režimy rovněž v souladu s metodickými požadavky stanovené v přílozeV nebo VI. V případě oblastí s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti ve smyslu čl. 29 odst. 3 prvního pododstavce písm. c) bodu ii) musí seznamy takových oblastí splňovat přiměřené normy objektivity, být v souladu s mezinárodně uznávanými normami a stanovit vhodné postupy pro odvolání.

Nepovinné režimy uvedené vodstavci 4 pravidelně alespoň jednou ročně zveřejní seznam svých certifikačních orgánů využívaných pro nezávislý audit, přičemž ukaždého certifikačního orgánu uvedou, kterým subjektem nebo vnitrostátním veřejným orgánem byl uznán akterý subjekt nebo vnitrostátní veřejný orgán jej sleduje.

8.Scílemzajistit, aby byl efektivním a harmonizovaným způsobem ověřován soulad skritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů, jakož i s předpisy obiopalivech, biokapalinách apalivech zbiomasy s nízkým nebo vysokým rizikem přímé či nepřímé změny ve využívání půdy, azejména scílem předcházet podvodům, Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví podrobná prováděcí pravidla včetně adekvátních noremspolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu, apožaduje, aby všechny nepovinné režimy tyto normy uplatňovaly. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 3.

V těchto prováděcích aktech věnuje Komise obzvláštní pozornost nutnosti minimalizovat administrativní zátěž. Tyto prováděcí akty stanoví lhůtu, vníž nepovinné režimy musí tuto normu provést. Komise může zrušit rozhodnutí uznávající nepovinné režimy podle odstavce 4 vpřípadě, že tyto normy ve stanovené lhůtě neprovedou. Pokud některý členský stát vyjádří obavy, že nepovinný režim nefunguje vsouladu s normami spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu, jež jsou základem pro rozhodnutí podle odstavce 4, Komise záležitost prošetří a přijme vhodná opatření.

9.V případě, že hospodářský subjekt předloží doklady nebo údaje získané v souladu srežimem, jenž byl předmětem rozhodnutí podle odstavce 4nebo 6 tohoto článku, nevyžaduje členský stát, pokud to je již zřejmé zuvedeného rozhodnutí, aby dodavatel poskytl další doklady osplnění kritérií udržitelnostia úspor emisí skleníkových plynů uvedených v čl. 96 odst.2 až 7 a 10.

Příslušné orgány členských států provádějí dohled nad činností certifikačních orgánů, které v rámci nepovinného režimu provádějí nezávislý audit. Na žádost příslušných orgánů předloží certifikační orgány veškeré relevantní informace, jež jsou nezbytné pro dohled nad činností, včetně přesného data, času a místa auditů. Zjistí-li členské státy případy nesouladu, informují neprodleně dotčený nepovinný režim a akreditační orgán.

10.Na žádost členského státu, jež se může zakládat na žádosti hospodářského subjektu, Komise na základě dostupných důkazů posoudí, zda byla splněna kritéria udržitelnosti aúspor emisí skleníkových plynů stanovená včl. 29 odst. 2 až 7 a 10, pokud jde o zdroje biopaliv, biokapalin apaliv zbiomasy, aminimální hodnoty úspor emisí skleníkových plynů stanovené včl.25 odst.2 apřijaté podle uvedeného ustanovení.

Během šesti měsíců od obdržení takové žádosti a v souladu spřezkumným postupem uvedeným včl. 34 odst. 3 Komise rozhodne prostřednictvím prováděcích aktů, zda může dotčený členský stát buď:
a) pro účely uvedené v čl. 29 odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) zohlednit biopaliva, biokapaliny, paliva zbiomasy a jiná paliva způsobilá pro započtení do čitatele uvedeného včl.27 odst.1 písm. b) z daného zdroje, nebo
b) odchylně od odstavce 9 tohoto článku žádat od dodavatele biopaliv, biokapalin, paliv z biomasy a jiných paliv způsobilých pro započtení do čitatele uvedeného včl.27 odst.1 písm. b), aby předložil další důkazy osplnění těchto kritérií udržitelnostia úspor emisí skleníkových plynů atěchto minimálních hodnot úspor emisí skleníkových plynů.


Článek 31
Výpočet dopadu skleníkových plynů z biopaliv, biokapalina paliv zbiomasy

1.Pro účely čl. 29 odst. 10 se úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv, biokapalina paliv z biomasy vypočte tímto způsobem:
a) pokud je standardizovaná hodnota pro úspory emisí skleníkových plynů pro způsob výroby stanovena v příloze V části A nebo Bpro biopaliva a biokapaliny avpříloze VI části A pro paliva z biomasy, rovná-li se hodnota e[l] pro tato biopaliva nebo biokapaliny vypočítaná v souladu s přílohou V částí C bodem 7 apro tato paliva z biomasy vypočítaná v souladu s přílohou VI částí B bodem 7 nule nebo je nižší než nula, použitím této standardizované hodnoty;
b) použitím skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené vpřílozeVčástiCpro biopaliva a biokapaliny a v příloze VI části B pro paliva zbiomasy;
c) použitím hodnoty vypočítané jako součet činitelů vevzorcích uvedených vpřílozeV části C bodě 1, kde pro některé činitele mohou být použity rozložené standardizované hodnoty v příloze V části D nebo E, a pro všechny ostatní činitele skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené v příloze V části C, nebo
d) použitím hodnoty vypočítané jako součet činitelů ve vzorcích uvedených vpřílozeVI části B bodě 1, kde pro některé činitele mohou být použity rozložené standardizované hodnoty v příloze VI části C a pro všechny ostatní činitele skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené v příloze VI části B.

2.Členské státymohou Komisipředložit zprávy obsahujícíinformace o typických emisích skleníkových plynů z pěstování zemědělských surovin u těch oblastí na jejich území, které spadají do úrovně2 klasifikace územních statistických jednotek(dále jen „NUTS“) nebo do nižší úrovně NUTS v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady(ES) č. 1059/200327). K těmto zprávám se připojí popis metod a zdrojů dat použitých k výpočtu úrovně emisí. Tato metoda zohlední vlastnosti půdy, klima a předpokládané výnosy surovin.

3.Vpřípadě území mimo Uniilze Komisi předložit zprávy, které jsou rovnocenné zprávám uvedeným vodstavci 2 ajsou předloženy příslušnými orgány.

4.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout, že zprávy uvedené vodstavcích2 a 3 tohoto článku musí obsahovat přesné údaje pro účely měření emisí skleníkových plynů spojených spěstováním surovin prozemědělskou biomasu vyráběnou v oblastechuvedených v těchto zprávách pro účely čl. 29 odst. 10. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl.34 odst.3.

Tyto údaje lze podle tohoto rozhodnutí použít namísto rozložených standardizovaných hodnot pro pěstování uvedených v příloze V části D nebo E u biopaliv a biokapalin avpřílozeVI části C u paliv z biomasy.

5.Komise průběžně provádí přezkum příloh Va VI s cílem doplnitnebo revidovat vodůvodněných případech hodnoty pro způsoby výroby biopaliv, biokapalin a paliv zbiomasy. Tento přezkum rovněž zohlední přizpůsobení metodiky stanovené vpříloze V částiC a vpříloze VI částiB.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty vpřenesené pravomoci vsouladu sčlánkem35, jimiž podle potřeby změní přílohy Va VI doplněním nebo opravením standardizovaných hodnot nebo změnou metodiky.

V případě jakékoli úpravy seznamu standardizovaných hodnot v přílohách Va VI nebo jeho doplnění:
a) pokud je vliv některého faktoru na celkové emise malý, je-li změna v omezeném rozsahu, nebo jestliže náklady na zjištění skutečných hodnot jsou vysoké či toto zjištění obtížné, stanoví se standardizované hodnoty jako typizované pro běžné výrobní procesy;
b) ve všech ostatních případech se standardizované hodnoty stanoví jako umírněný odhad oproti běžným výrobním procesům.

6.Je-li to nutné v zájmu zajištění jednotného uplatňování přílohy V části C a přílohyVI částiB, může Komise přijmout prováděcí akty stanovující podrobné technické specifikacevčetně definic, konverzních faktorů, výpočtu ročních emisí z pěstování nebo úspor emisí způsobených změnami v nadzemních a podzemních zásobách CO[2] na již obdělávané půdě, výpočtu úspor emisí ze zachycování CO[2], náhrady CO[2] ageologického ukládání CO[2]. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl.34 odst.3.


Článek 32
Prováděcí akty

Vprováděcích aktech uvedených v čl. 29 odst. 3 druhém pododstavci aodst. 8, čl. 30 odst. 6 druhém pododstavci aodst.8 prvním pododstavci a v čl. 31 odst. 4 prvním pododstavci a odst.6 této směrnice se řádně zohlední ustanovení týkající se snížení emisí skleníkových plynů vsouladu s článkem7a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES28).


Článek 33
Sledování ze strany Komise

1.Komise sleduje původ biopaliv, biokapalina paliv z biomasy spotřebovaných vUnii adopady jejich výroby, včetně dopadů v důsledku nepřímých změn ve využívání půdy, na využívání půdy vUnii a v hlavních dodavatelských třetích zemích. Sledování probíhá na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu členských států a jejich odpovídajících zprávo pokroku požadovaných podle článků 3, 17 a 20 nařízení(EU) 2018/1999 azpráv příslušných třetích zemí, mezivládních organizací, vědeckých studií a jakýchkoli dalších příslušných informací. Komise také sleduje změny cen komodit spojené s využitím biomasy pro energii a jakékoli související pozitivní a negativní účinky na potravinovou bezpečnost.

2.Komise udržuje dialog a vyměňuje si informace se třetími zeměmi, výrobci biopaliv,biokapalin a paliv z biomasy a spotřebitelskými organizacemi a občanskou společností ohledně provádění opatření v této směrnici, pokud jde o biopaliva, biokapalinya paliva z biomasy. V tomto rámci věnuje zvláštní pozornost dopadům, které by výroba biopaliv, biokapalin apaliv zbiomasy mohla mít na ceny potravin.

3.V roce2026 Komise případně předložílegislativní návrh týkající se regulačního rámce pro podporu energie z obnovitelných zdrojů pro období po roce 2030.

Tento návrh přihlédne ke zkušenostem s prováděním této směrnice, včetně jejích kritérií pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů, a k technologickému rozvoji v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

4.V roce2032 Komise zveřejní hodnotící zprávu o uplatňování této směrnice.


Článek 34
Postup projednávání ve výboru

1.Komisije nápomocenVýbor pro energetickou unii zřízený článkem 44 nařízení(EU) 2018/1999.

2.Aniž je dotčen odstavec 1, vzáležitostech týkajících se udržitelnosti biopaliv, biokapalin apaliv z biomasy je Komisi nápomocen Výbor pro udržitelnost biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení(EU) č.182/2011.

3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek5 nařízení(EU) č.182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme apoužije se čl.5 odst.4 třetí pododstavec nařízení(EU) č.182/2011.


Článek 35
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty vpřenesené pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 3 druhém pododstavci, čl. 25 odst. 2 druhém pododstavci, čl. 26 odst. 2 čtvrtém apátém pododstavci, čl. 27 odst. 1 písm. c) aodst. 3 sedmém pododstavci, čl. 28 odst. 5 aodst. 6 druhém pododstavci a čl. 31 odst. 5 druhém pododstavci je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 24.prosince 2018. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje ostejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.Pravomoc přijímat akty vpřenesené pravomoci uvedené včl.7 odst.3 pátém pododstavci je Komisi svěřena nadobu dvou let ode dne 24.prosince 2018.

4.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v čl.7 odst. 3 pátém pododstavci, čl. 8 odst. 3 druhém pododstavci, čl. 25 odst. 2 druhém pododstavci, čl. 26 odst. 2 čtvrtém apátém pododstavci, čl. 27 odst. 1 písm. c) aodst. 3 sedmém pododstavci, čl. 28 odst. 5 aodst. 6 druhém pododstavci a čl. 31 odst. 5 druhém pododstavci kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm uvedené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění vÚředním věstníku Evropské unie nebo kpozdějšímu dni, který je vněm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

5.Před přijetím aktu vpřenesené pravomoci Komise vede konzultace sodborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy vsouladu se zásadami stanovenými vinterinstitucionální dohodě ozdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13.dubna2016.

6.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

7.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 odst. 3 pátého pododstavce, čl. 8 odst. 3 druhého pododstavce, čl. 25 odst. 2 druhého pododstavce, čl. 26 odst. 2 čtvrtého apátého pododstavce, čl. 27 odst. 1 písm. c) aodst. 3 sedmého pododstavce, čl. 28 odst. 5 aodst. 6 druhého pododstavce a čl. 31 odst. 5 druhého pododstavce vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží odva měsíce.


Článek 36
Provedení

1.Členské státyuvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu sčlánky 2 až 13, 15 až 31 a 37 a přílohami II, III a Važ IX do 30.června 2021. Jejich znění sdělí neprodleně Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnici zrušenou touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.

2.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

3.Touto směrnicí není dotčeno uplatňování výjimek podle práva Unie týkajícího se vnitřního trhu s elektřinou.


Článek 37
Zrušení

Směrnice 2009/28/ES ve znění směrnic uvedených v příloze X části A se zrušuje s účinkem ode dne 1.července 2021, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených vpříloze X části B ve vnitrostátním právu a aniž jsou dotčeny povinnosti členských států v roce 2020, stanovené v čl. 3 odst. 1 a v příloze I části A směrnice 2009/28/ES.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou stanovenou v příloze XII.


Článek 38
Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje vplatnost třetím dnem po vyhlášení vÚředním věstníku Evropské unie.


Článek 39
Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 11.prosince 2018.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI


Za Radu

předsedkyně

J. BOGNER-STRAUSS

------------------------------------------------------------------
1) Úř.věst.C 246, 28.7.2017, s. 55.
2) Úř.věst.C 342, 12.10.2017, s. 79.
3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13.listopadu 2018(dosud nezveřejněný vÚředním věstníku) arozhodnutí Rady ze dne 4.prosince 2018.
4) Směrnice Evropského parlamentu aRady 2009/28/ES ze dne 23.dubna 2009 opodpoře využívání energie zobnovitelných zdrojů aozměně anásledném zrušení směrnic 2001/77/ES a2003/30/ES(Úř.věst.L 140, 5.6.2009, s. 16).
5) Viz příloha XI část A.
6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU) 2018/1999 ze dne 11.prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady(ES) č. 663/2009 a(ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a(EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU) č. 525/2013(viz strana 1 vtomto čísle Úředního věstníku).
7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady(ES) č. 1099/2008 ze dne 22.října 2008 oenergetické statistice(Úř.věst.L 304, 14.11.2008, s. 1).
8) Směrnice Evropského parlamentu aRady 2001/77/ES ze dne 27.září2001 opodpoře elektřiny vyrobené zobnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu selektřinou(Úř.věst.L 283, 27.10.2001, s. 33).
9) Směrnice Evropského parlamentu aRady 2003/30/ES ze dne 8.května2003 opodpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot vdopravě(Úř.věst.L 123, 17.5.2003, s. 42).
10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19.listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic(Úř.věst.L 312, 22.11.2008, s. 3).
11) Úř.věst.L 198, 20.7.2006, s. 18.
12) Směrnice Evropského parlamentu aRady 2012/27/EU ze dne 25.října 2012 oenergetické účinnosti, ozměně směrnic 2009/125/ES a2010/30/EU ao zrušení směrnic 2004/8/ES a2006/32/ES(Úř.věst.L 315, 14.11.2012, s. 1).
13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7.září 2005 o uznávání odborných kvalifikací(Úř.věst.L 255, 30.9.2005, s. 22).
14) Směrnice Evropského parlamentu aRady 2010/31/EU ze dne 19.května 2010 oenergetické náročnosti budov(Úř.věst.L 153, 18.6.2010, s. 13).
15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady(EU) 2015/1513 ze dne 9.září 2015, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES opodpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů(Úř.věst.L 239, 15.9.2015, s. 1).
16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU) č. 525/2013 ze dne 21.května 2013 omechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES(Úř.věst.L 165, 18.6.2013, s. 13).
17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28.ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS(Úř.věst.L 41, 14.2.2003, s. 26).
18) Úř.věst.L 123, 12.5.2016, s. 1.
19) Nařízení Evropského parlamentu aRady(EU) č.182/2011 ze dne 16.února2011, kterým se stanoví pravidla aobecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(Úř.věst.L 55, 28.2.2011, s. 13).
20) Úř.věst.C 369, 17.12.2011, s. 14.
21) Směrnice Rady 2013/18/EU ze dne 13.května 2013, kterou se v důsledku přistoupení Chorvatské republiky upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES opodpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů(Úř.věst.L 158, 10.6.2013, s. 230).
22) Směrnice Evropského parlamentu aRady 2009/72/ES ze dne 13.července2009 ospolečných pravidlech pro vnitřní trh selektřinou a ozrušení směrnice 2003/54/ES(Úř.věst.L 211, 14.8.2009, s. 55).
23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18.července2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení(EU) č. 1296/2013,(EU) č. 1301/2013,(EU) č. 1303/2013,(EU) č. 1304/2013,(EU) č.1309/2013,(EU) č. 1316/2013,(EU) č. 223/2014 a(EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č.541/2014/EU a zrušuje nařízení(EU, Euratom) č.966/2012(Úř.věst.L 193, 30.7.2018, s. 1).
24) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6.května 2003 odefinici mikropodniků, malých astředních podniků(Úř.věst.L 124, 20.5.2003, s. 36).
25) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13.července 2009 ospolečných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES(Úř.věst.L 211, 14.8.2009, s. 94).
26) Prováděcí rozhodnutí Komise(EU) 2017/1442 ze dne 31.července 2017, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách(BAT) podle směrnice Evropského parlamentu aRady 2010/75/EU pro velká spalovací zařízení(Úř.věst.L 212, 17.8.2017, s. 1).
27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady(ES) č. 1059/2003 ze dne 26.května 2003 ozavedení společné klasifikace územních statistických jednotek(NUTS)(Úř.věst.L 154, 21.6.2003, s. 1).
28) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13.října 1998 o jakosti benzinu amotorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS(Úř.věst.L 350, 28.12.1998, s. 58).


------------------------------------------------------------------


Příloha I
Celkové cíle členských států určující podíl energie zobnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie vroce 20201)

A.Celkové cíle členských států

+---------------------+----------------------------------+---------------------------------+
| | Podíl energie z obnovitelných | Cíl pro podíl energie z |
| | zdrojů na hrubé konečné spotřebě | obnovitelných zdrojů na hrubé |
| | energie v roce 2005(S[2005]) | konečné spotřebě energie v roce |
| | | 2020(S[2020]) |
+---------------------+----------------------------------+---------------------------------+
| Belgie | 2,2% | 13% |
+---------------------+----------------------------------+---------------------------------+
| Bulharsko | 9,4% | 16% |
+---------------------+----------------------------------+---------------------------------+
| Česko | 6,1% | 13% |
+---------------------+----------------------------------+---------------------------------+
| Dánsko | 17,0% | 30% |
+---------------------+----------------------------------+---------------------------------+
| Německo | 5,8% | 18% |
+---------------------+----------------------------------+---------------------------------+
| Estonsko | 18,0% | 25% |
+---------------------+----------------------------------+---------------------------------+
| Irsko | 3,1% | 16% |
+---------------------+----------------------------------+---------------------------------+
| Řecko | 6,9% | 18% |
+---------------------+----------------------------------+---------------------------------+
| Španělsko | 8,7% | 20% |
+---------------------+----------------------------------+---------------------------------+
| Francie | 10,3% | 23% |
+---------------------+----------------------------------+---------------------------------+
| Chorvatsko | 12,6% | 20% |
+---------------------+----------------------------------+---------------------------------+
| Itálie | 5,2% | 17% |
+---------------------+----------------------------------+---------------------------------+
| Kypr | 2,9% | 13% |
+---------------------+----------------------------------+---------------------------------+
| Lotyšsko | 32,6% | 40% |
+---------------------+----------------------------------+---------------------------------+
| Litva | 15,0% | 23% |
+---------------------+----------------------------------+---------------------------------+
| Lucembursko | 0,9% | 11% |
+---------------------+----------------------------------+---------------------------------+
| Maďarsko | 4,3% | 13% |
+---------------------+----------------------------------+---------------------------------+
| Malta | 0,0% | 10% |
+---------------------+----------------------------------+---------------------------------+
| Nizozemsko | 2,4% | 14% |
+---------------------+----------------------------------+---------------------------------+
| Rakousko | 23,3% | 34% |
+---------------------+----------------------------------+---------------------------------+
| Polsko | 7,2% | 15% |
+---------------------+----------------------------------+---------------------------------+
| Portugalsko | 20,5% | 31% |
+---------------------+----------------------------------+---------------------------------+
| Rumunsko | 17,8% | 24% |
+---------------------+----------------------------------+---------------------------------+
| Slovinsko | 16,0% | 25% |
+---------------------+----------------------------------+---------------------------------+
| Slovenská republika | 6,7% | 14% |
+---------------------+----------------------------------+---------------------------------+
| Finsko | 28,5% | 38% |
+---------------------+----------------------------------+---------------------------------+
| Švédsko | 39,8% | 49% |
+---------------------+----------------------------------+---------------------------------+
| Spojené království | 1,3% | 15% |
+---------------------+----------------------------------+---------------------------------+

------------------------------------------------------------------
1) Aby bylo možné splnit cíle členských států stanovené v této příloze, zdůrazňuje se, že Pokyny pro státní podpory v oblasti ochrany životního prostředí uznávají trvalou potřebu vnitrostátních mechanismů na podporu energie z obnovitelných zdrojů.


------------------------------------------------------------------


Příloha II
Normalizační vzorec pro zohlednění elektřiny vyrobené z vodní a větrné energie

Pro zohlednění elektřiny vyrobené z vodní energie v daném členském státě se použije tento vzorec:

(Q[N(norm)])(C[N][(/(i)(N 14))(Q[i]C[i])] 15), kde:

+------------+---+-------------------------------------------------------+
| N | = | referenční rok; |
+------------+---+-------------------------------------------------------+
| Q[N(norm)] | = | je pro účely výpočtu normalizované množství elektřiny |
| | | vyrobené ve všech vodních elektrárnách členského |
| | | státu v roce N; |
+------------+---+-------------------------------------------------------+
| Q[i] | = | množství elektřiny skutečně vyrobené v roce i ve |
| | | všech vodních elektrárnách členského státu, vyjádřené |
| | | v GWh, kromě elektřiny vyrobené v přečerpávacích |
| | | elektrárnách využívajících vodu, kterou předtím |
| | | vypumpovaly; |
+------------+---+-------------------------------------------------------+
| C[i] | = | celkový instalovaný výkon všech vodních elektráren |
| | | členského státu, bez přečerpávacích elektráren, na |
| | | konci roku i, vyjádřený v MW. |
+------------+---+-------------------------------------------------------+

Pro zohlednění elektřiny vyrobené zvětrné energie na pevnině vdaném členském státě se použije tento vzorec:

(Q[N(norm)])((C[N] C[N 1]2)((/(i)(Nn))Q[i](/(j)(Nn))(C[j] C[j 1]2))), kde:

+------------+---+--------------------------------------------------------+
| N | = | referenční rok; |
+------------+---+--------------------------------------------------------+
| Q[N(norm)] | = | normalizované množství elektřiny vyrobené pro účely |
| | | výpočtu ve všech pevninských větrných elektrárnách |
| | | členského státu v roce N; |
+------------+---+--------------------------------------------------------+
| Q[i] | = | množství elektřiny skutečně vyrobené v roce i ve všech |
| | | pevninských větrných elektrárnách členského státu, |
| | | vyjádřené v GWh; |
+------------+---+--------------------------------------------------------+
| C[j] | = | celkový instalovaný výkon všech pevninských větrných |
| | | elektráren členského státu na konci roku j, vyjádřený |
| | | v MW; |
+------------+---+--------------------------------------------------------+
| n | = | 4 nebo počet roků předcházejících roku N, u nichž jsou |
| | | pro daný členský stát k dispozici údaje týkající se |
| | | kapacity a výroby, podle toho, která hodnota je nižší. |
+------------+---+--------------------------------------------------------+

Pro zohlednění elektřiny vyrobené zvětrné energie na moři vdaném členském státě se použije tento vzorec:

(Q[N(norm)])((C[N] C[N 1]2)((/(i)(Nn))Q[i](/(j)(Nn))(C[j] C[j 1]2))), kde:

+------------+---+--------------------------------------------------------+
| N | = | referenční rok; |
+------------+---+--------------------------------------------------------+
| Q[N(norm)] | = | normalizované množství elektřiny vyrobené pro účely |
| | | výpočtu ve všech větrných elektrárnách na moři |
| | | členského státu v roce N; |
+------------+---+--------------------------------------------------------+
| Q[i] | = | množství elektřiny skutečně vyrobené v roce i ve všech |
| | | větrných elektrárnách na moři členského státu, |
| | | vyjádřené v GWh; |
+------------+---+--------------------------------------------------------+
| C[j] | = | celkový instalovaný výkon všech větrných elektráren na |
| | | moři členského státu na konci roku j, vyjádřený v MW; |
+------------+---+--------------------------------------------------------+
| n | = | 4 nebo počet roků předcházejících roku N, u nichž jsou |
| | | pro daný členský stát k dispozici údaje týkající se |
| | | kapacity a výroby, podle toho, která hodnota je nižší. |
+------------+---+--------------------------------------------------------+

------------------------------------------------------------------


Příloha III
Energetický obsah paliv

+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| Palivo | Energetický obsah v | Energetický obsah v |
| | hmotnostní | objemové |
| | jednotce(spodní | jednotce(spodní |
| | výhřevnost v MJ/kg) | výhřevnost v MJ/l) |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| PALIVO Z BIOMASY NEBO OPERACÍ ZPRACOVÁNÍ BIOMASY |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| biopropan | 46 | 24 |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| čistý rostlinný olej(olej vyrobený z | 37 | 34 |
| olejnatých rostlin lisováním, extrakcí nebo | | |
| obdobnými postupy, surový nebo rafinovaný, | | |
| ale chemicky neupravený) | | |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| bionafta -methylestery mastných | 37 | 33 |
| kyselin(methylester vyrobený z oleje | | |
| pocházejícího z biomasy) | | |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| bionafta -ethylestery mastných | 38 | 34 |
| kyselin(ethylester vyrobený z oleje | | |
| pocházejícího z biomasy) | | |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| bioplyn, který je možné vyčistit na kvalitu | 50 | - |
| zemního plynu | | |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| hydrogenačně upravený olej(olej upravený | 44 | 34 |
| pomocí vodíku za tepla) pocházející z | | |
| biomasy, který má být použit jako náhrada | | |
| za naftu | | |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| hydrogenačně upravený olej(olej upravený | 45 | 30 |
| pomocí vodíku za tepla) pocházející z | | |
| biomasy, který má být použit jako náhrada | | |
| za benzin | | |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| hydrogenačně upravený olej(olej upravený | 44 | 34 |
| pomocí vodíku za tepla) pocházející z | | |
| biomasy, který má být použit jako náhrada | | |
| za tryskové palivo | | |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| hydrogenačně upravený olej(olej upravený | 46 | 24 |
| pomocí vodíku za tepla) pocházející z | | |
| biomasy, který má být použit jako náhrada | | |
| za zkapalněný ropný plyn | | |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| společně zpracovaný olej(zpracovaný v | 43 | 36 |
| rafinérii současně s fosilními palivy) | | |
| pocházející z biomasy nebo pyrolyzované | | |
| biomasy, který má být použit jako náhrada | | |
| za naftu | | |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| společně zpracovaný olej(zpracovaný v | 44 | 32 |
| rafinérii současně s fosilními palivy) | | |
| pocházející z biomasy nebo pyrolyzované | | |
| biomasy, který má být použit jako náhrada | | |
| za benzín | | |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| společně zpracovaný olej(zpracovaný v | 43 | 33 |
| rafinérii současně s fosilními palivy) | | |
| pocházející z biomasy nebo pyrolyzované | | |
| biomasy, který má být použit jako náhrada | | |
| za tryskové palivo | | |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| společně zpracovaný olej(zpracovaný v | 46 | 23 |
| rafinérii současně s fosilními palivy) | | |
| pocházející z biomasy nebo pyrolyzované | | |
| biomasy, který má být použit jako náhrada | | |
| za zkapalněný ropný plyn | | |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| PALIVA, KTERÁ JE MOŽNÉ VYROBIT Z RŮZNÝCH OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ VČETNĚ BIOMASY |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| metanol z obnovitelných zdrojů | 20 | 16 |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| etanol z obnovitelných zdrojů | 27 | 21 |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| propanol z obnovitelných zdrojů | 31 | 25 |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| butanol z obnovitelných zdrojů | 33 | 27 |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| nafta vyrobená Fischerovou-Tropschovou | 44 | 34 |
| syntézou(syntetický uhlovodík nebo směs | | |
| syntetických uhlovodíků, který má být | | |
| použit jako náhrada za naftu) | | |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| benzín vyrobený Fischerovou-Tropschovou | 44 | 33 |
| syntézou(syntetický uhlovodík nebo směs | | |
| syntetických uhlovodíků, který má být | | |
| použit jako náhrada za benzín) | | |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| tryskové palivo vyrobené | 44 | 33 |
| Fischerovou-Tropschovou | | |
| syntézou(syntetický uhlovodík nebo směs | | |
| syntetických uhlovodíků, který má být | | |
| použit jako náhrada za tryskové palivo) | | |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| zkapalněný ropný plyn vyrobený | 46 | 24 |
| Fischerovou-Tropschovou | | |
| syntézou(syntetický uhlovodík nebo směs | | |
| syntetických uhlovodíků, který má být | | |
| použit jako náhrada za zkapalněný ropný | | |
| plyn) | | |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| dimethylether(DME) | 28 | 19 |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| vodík z obnovitelných zdrojů | 120 | - |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| ETBE(terc-butyl(ethyl)ether vyrobený z | 36(z toho 37% z | 27(z toho 37% z |
| etanolu) | obnovitelných zdrojů) | obnovitelných zdrojů) |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| MTBE(terc-butyl(methyl)ether vyrobený z | 35(z toho 22% z | 26(z toho 22% z |
| metanolu) | obnovitelných zdrojů) | obnovitelných zdrojů) |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| TAEE(terc-amyl-ethyl-ether vyrobený z | 38(z toho 29% z | 29(z toho 29% z |
| etanolu) | obnovitelných zdrojů) | obnovitelných zdrojů) |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| TAME(terc-amyl(methyl)ether vyrobený z | 36(z toho 18% z | 28(z toho 18% z |
| metanolu) | obnovitelných zdrojů) | obnovitelných zdrojů) |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| THxEE(terc-hexyl(ethyl)ether vyrobený z | 38(z toho 25% z | 30(z toho 25% z |
| etanolu) | obnovitelných zdrojů) | obnovitelných zdrojů) |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| THxME(terc-hexyl(methyl)ether vyrobený z | 38(z toho 14% z | 30(z toho 14% z |
| metanolu) | obnovitelných zdrojů) | obnovitelných zdrojů) |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| FOSILNÍ PALIVA |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| Benzin | 43 | 32 |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+
| Nafta | 43 | 36 |
+----------------------------------------------+------------------------+------------------------+

------------------------------------------------------------------


Příloha IV
Vydávání osvědčení osobám provádějícím instalaci

Systémy osvědčování nebo rovnocenné systémy kvalifikace podle čl. 18 odst. 3 vycházejí z těchto kritérií:

1. Postup vydávání osvědčení nebo získávání kvalifikace musí být transparentní a jasně definovaný členským státem nebo jím pověřeným správním orgánem.

2. Osobám provádějícím instalaci zařízení na biomasu, tepelných čerpadel, mělkých geotermálních a solárních fotovoltaických a solárních tepelných zařízení se udělí osvědčení na základě absolvování akreditovaného programu odborné přípravy nebo jej udělí akreditovaný poskytovatel takového programu.

3. Akreditaci programu odborné přípravy nebo jeho poskytovatele provádí členský stát nebo jím pověřený správní orgán. Akreditační orgán musí zajistit, aby měl program odborné přípravy organizovaný příslušným poskytovatelem zaručenu kontinuitu a regionální nebo celostátní působnost. Poskytovatel programu odborné přípravy musí mít k dispozici odpovídající technické vybavení nezbytné pro praktický výcvik, včetně určitého laboratorního vybavení nebo odpovídajícího zařízení pro praktický výcvik. Kromě základní odborné přípravy musí poskytovatel také organizovat kratší opakovací kurzy zabývající se aktuálními otázkami včetně nových technologií, aby mohl zajistit celoživotní doškolování osob provádějících instalaci. Poskytovatelem odborné přípravy může být výrobce vybavení nebo systémů, instituce nebo sdružení.

4. Odborná příprava, jejímž výsledkem je získání osvědčení nebo kvalifikace osobou provádějící instalaci, musí zahrnovat teoretický výklad i praktický výcvik. Na konci odborné přípravy musí mít osoba provádějící instalaci dovednosti potřebné k instalaci příslušného vybavení a systémů tak, aby byla schopna splnit požadavky zákazníka kladené na výkon a spolehlivost, prokazovat řemeslnou zručnost a musí být schopna dodržovat všechny příslušné předpisy anormy včetně předpisů o energetickém a ekologickém značení.

5. Kurz odborné přípravy musí být ukončen závěrečnou zkouškou podmiňující udělení příslušného osvědčení nebo kvalifikace. Zkouška musí zahrnovat praktické vyhodnocení úspěšné instalace kotlů nebo kamen na biomasu, tepelných čerpadel, mělkých geotermálních zařízení, solárních fotovoltaických nebo solárních tepelných systémů.

6. Systémy osvědčování nebo rovnocenné systémy kvalifikace podle čl. 18 odst. 3 náležitým způsobem zohlední tyto zásady:
a) akreditované programy odborné přípravy by se měly nabízet osobám provádějícím instalaci, které mají praktické zkušenosti a které absolvovaly nebo právě absolvují následující typy odborné přípravy:
i) vpřípadě osob instalujících kotle a kamna na biomasu: povinně vyučen jako instalatér, potrubář, mechanik tepelných zařízení nebo mechanik sanitárních, tepelných nebo chladících zařízení;
ii) vpřípadě osob instalujících tepelná čerpadla: povinně vyučen jako instalatér nebo technik chladicích zařízení se základními elektrikářskými a instalatérskými dovednostmi(řezání, svařování a lepení trubek, tepelná izolace potrubí, těsnění, zkoušky těsnosti potrubí a instalace tepelných nebo chladicích zařízení);
iii) vpřípadě osob instalujících solární fotovoltaické nebo solární tepelné systémy: povinně vyučen jako instalatér nebo elektrikář sinstalatérskou, elektrikářskou a pokrývačskou praxí včetně praxe voboru sváření alepení trubek, voboru těsnění, zkoušek těsnosti potrubí, schopnosti voboru připojování elektrických přívodů, znalost základních pokrývačských materiálů, znalost oplechování/olemování a těsnících postupů; nebo
iv) odborná příprava, kterou osoba získá dovednosti odpovídající tříletému vzdělání voblastech vyjmenovaných vpísmenech a), b) nebo c), včetně teoretického výkladu a praktického výcviku;
b) teoretická část odborné přípravy osob provádějících instalaci kotlů a kamen na biomasu by měla poskytnout přehled situace na trhu sbiomasou a zahrnovat ekologické aspekty, paliva vyráběná zbiomasy, logistiku, protipožární ochranu, příslušné dotace, techniky spalování, systémy zapalování, optimální hydraulická řešení, porovnání nákladů a ziskovosti, jakož i konstrukci, instalaci a údržbu kotlů akamen na biomasu. Příprava by měla rovněž poskytnout dobrou znalost případných evropských norem platných v oblasti technologie a paliv vyráběných z biomasy, například pelet, jakož i znalost vnitrostátního práva a práva Unie vztahujícího se na biomasu;
c) teoretická část odborné přípravy osob instalujících tepelná čerpadla by měla poskytnout přehled situace na trhu tepelných čerpadel a zahrnovat témata geotermálních zdrojů a teplot povrchových tepelných zdrojů v různých oblastech, identifikaci půd a podloží z hlediska tepelné vodivosti, dále předpisy týkající se využívání geotermálních zdrojů, využitelnost tepelných čerpadel v budovách a určení nejvhodnějšího systému tepelných čerpadel, dále znalosti o technických požadavcích jednotlivých tepelných čerpadel, jejich bezpečnosti, filtraci vzduchu, propojení se zdrojem tepla a dispozičním řešení systému. Odborná příprava by rovněž měla poskytnout dobrou znalost případných evropských norem platných pro tepelná čerpadla, příslušných vnitrostátních právních předpisů a práva Unie. Osoba instalující solární fotovoltaické a solární tepelné prvky by měla prokázat následující klíčové dovednosti:
i) základní pochopení fyzikálních a provozních principů tepelného čerpadla, včetně charakteristik jeho tepelného cyklu: souvislost mezi dolními teplotami tepelné jímky, horními teplotami tepelného zdroje aúčinností celého systému, stanovení topného faktoru a faktoru sezónní účinnosti;
ii) pochopení významu jednotlivých prvků a jejich funkce vrámci tepelného cyklu čerpadla, včetně kompresoru, expanzního ventilu, výparníku, kondenzátoru, armatur a spojovacích prvků, mazacího oleje, chladiva, možného přehřátí, ochlazení a podchlazení tepelného čerpadla a
iii) schopnost zvolit typ a velikost komponent pro typické instalace, včetně stanovení typizovaných hodnot tepelného zatížení různých budov a hodnot pro přípravu horké vody na základě údajů o spotřebě energie, stanovení potřebného výkonu tepelného čerpadla pro tento účel podle tepelné kapacity budovy a podle přerušitelné dodávky proudu, stanovení prvků aobjemu vyrovnávací nádrže a integrace doplňkového(bivalentního) topného systému;
d) teoretická část odborné přípravy osob instalujících solární fotovoltaické a solární tepelné prvky by měla poskytnout přehled situace na trhu solárních prvků a porovnání nákladů a ziskovosti a měla by zahrnovat ekologické aspekty, komponenty, charakteristiky a dimenzování solárních systémů, výběr přesných systémů aurčení rozměrů jednotlivých komponent, stanovení tepelných požadavků, protipožární předpisy, příslušné dotace a konstrukci, instalaci a údržbu solárních fotovoltaických a solárních tepelných systémů. Odborná příprava by rovněž měla poskytnout dobré znalosti případných evropských norem platných pro danou technologii, jakož i certifikačních zásad, například Solar Keymark, stejně jako odpovídající znalost vnitrostátního práva a práva Unie. Osoba instalující solární fotovoltaické a solární tepelné prvky by měla prokázat následující klíčové dovednosti:
i) schopnost bezpečně pracovat s požadovanými nástroji a požadovaným vybavením při dodržování bezpečnostních předpisů a norem a schopnost identifikovat nebezpečí spojená s instalatérskou, elektrikářskou a další činností při instalaci solárních zařízení;
ii) schopnost identifikovat systémy a jejich prvky specifické pro aktivní apasivní systémy, včetně jejich mechanické konstrukce, a schopnost rozhodnout o umístění komponent i rozvržení a konfiguraci systému;
iii) schopnost určit požadovanou plochu instalace, orientaci a náklon solárních fotovoltaických prvků a prvků pro solární ohřev vody spřihlédnutím kmožnému zastínění, oslunění, strukturální integritě avhodnosti instalace pro danou budovu nebo dané klima a schopnost určit různé metody instalace vhodné pro rozmanité typy střech a vyváženost systémového vybavení požadovaného pro instalaci a
iv) specificky ve spojení s instalací solárních fotovoltaických systémů schopnost přizpůsobit schéma elektrického zapojení včetně stanovení proudů, výměru vhodných typů vodičů a charakteristiky elektrických obvodů, stanovení vhodné velikosti, jmenovitého výkonu aumístění veškerého souvisejícího vybavení a subsystémů avýběru vhodného propojovacího místa;
e) osvědčení vydané osobě provádějící instalaci by mělo být časově omezeno tak, že kjeho prodloužení bude nezbytný opakovací seminář nebo kurz.


------------------------------------------------------------------


Příloha V
Pravidla pro výpočet dopadů skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a referenčních fosilních paliv

A.TYPIZOVANÉ A STANDARDIZOVANÉ HODNOTY PLATNÉ PRO BIOPALIVA, JSOU-LI VYROBENA SNULOVÝMI ČISTÝMI EMISEMI UHLÍKU VDŮSLEDKU ZMĚNY VEVYUŽÍVÁNÍ PŮDY

+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Způsob výroby biopaliva | Úspory emisí | Úspory emisí skleníkových |
| | skleníkových plynů | plynů -standardizované |
| | -typizovaná hodnota | hodnota |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové(bez bioplynu | 67% | 59% |
| získaného z kalu, zemní plyn jako | | |
| procesní palivo v konvenčním kotli) | | |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové(s bioplynem | 77% | 73% |
| získaným z kalu, zemní plyn jako procesní | | |
| palivo v konvenčním kotli) | | |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové(bez bioplynu | 73% | 68% |
| získaného z kalu, zemní plyn jako | | |
| procesní palivo v zařízeních pro | | |
| kombinovanou výrobu tepla a | | |
| elektřiny*)) | | |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové(s bioplynem | 79% | 76% |
| získaným z kalu, zemní plyn jako procesní | | |
| palivo v zařízeních pro kombinovanou | | |
| výrobu tepla a elektřiny*)) | | |
| | | |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové(bez bioplynu | 58% | 47% |
| získaného z kalu, hnědé uhlí jako | | |
| procesní palivo v zařízeních pro | | |
| kombinovanou výrobu tepla a | | |
| elektřiny*)) | | |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové(s bioplynem | 71% | 64% |
| získaným z kalu, hnědé uhlí jako procesní | | |
| palivo v zařízeních pro kombinovanou | | |
| výrobu tepla a elektřiny*)) | | |
| | | |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Etanol z kukuřice(zemní plyn jako | 48% | 40% |
| procesní palivo v konvenčním kotli) | | |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Etanol z kukuřice(zemní plyn jako | 55% | 48% |
| procesní palivo v zařízeních pro | | |
| kombinovanou výrobu tepla a | | |
| elektřiny*)) | | |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Etanol z kukuřice(hnědé uhlí jako | 40% | 28% |
| procesní palivo v zařízeních pro | | |
| kombinovanou výrobu tepla a | | |
| elektřiny*)) | | |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Etanol z kukuřice(zbytkový materiál z | 69% | 68% |
| lesa jako procesní palivo v zařízeních | | |
| pro kombinovanou výrobu tepla a | | |
| elektřiny*)) | | |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Etanol z obilovin jiných než | 47% | 38% |
| kukuřice(zemní plyn jako procesní palivo | | |
| v konvenčním kotli) | | |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Etanol z obilovin jiných než | 53% | 46% |
| kukuřice(zemní plyn jako procesní palivo | | |
| v zařízeních pro kombinovanou výrobu | | |
| tepla a elektřiny*)) | | |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Etanol z obilovin jiných než | 37% | 24% |
| kukuřice(hnědé uhlí jako procesní palivo | | |
| v zařízeních pro kombinovanou výrobu | | |
| tepla a elektřiny*)) | | |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Etanol z obilovin jiných než | 67% | 67% |
| kukuřice(zbytkový materiál z lesa jako | | |
| procesní palivo v zařízeních pro | | |
| kombinovanou výrobu tepla a | | |
| elektřiny*)) | | |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Etanol z cukrové třtiny | 70% | 70% |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Podíl z obnovitelných zdrojů u | Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
| terc-butyl(ethyl)etheru(ETBE) | |
+--------------------------------------------+----------------------------------------------------+
| Podíl z obnovitelných zdrojů u | Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
| terc-amyl-ethyl-etheru(TAEE) | |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Bionafta z řepky | 52% | 47% |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Bionafta ze slunečnice | 57% | 52% |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Bionafta ze sójových bobů | 55% | 50% |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Bionafta z palmového oleje(nádrž | 32% | 19% |
| odpadových vod s volným výtokem) | | |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Bionafta z palmového oleje(proces se | 51% | 45% |
| zachycováním metanu v lisovně oleje) | | |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Bionafta z použitého kuchyňského oleje | 88% | 84% |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Živočišné tuky získané z produkce | 84% | 78% |
| bionafty**) | | |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený rostlinný olej z | 51% | 47% |
| řepky | | |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze | 58% | 54% |
| slunečnic | | |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze | 55% | 51% |
| sójových bobů | | |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený olej z palmového | 34% | 22% |
| oleje(nádrž odpadových vod s volným | | |
| výtokem) | | |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený rostlinný olej z | 53% | 49% |
| palmového oleje(proces se zachycováním | | |
| metanu v lisovně oleje) | | |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený olej z použitého | 87% | 83% |
| kuchyňského oleje | | |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený olej z živočišných | 83% | 77% |
| tuků získaný ze škvaření**) | | |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej z řepky | 59% | 57% |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej ze slunečnic | 65% | 64% |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej ze sójových bobů | 63% | 61% |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej z palmového | 40% | 30% |
| oleje(nádrž odpadových vod s volným | | |
| výtokem) | | |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej z palmového | 59% | 57% |
| oleje(proces se zachycováním metanu v | | |
| lisovně oleje) | | |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Čistý olej z použitého kuchyňského oleje | 98% | 98% |
+--------------------------------------------+-----------------------+----------------------------+
| *) Standardizované hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, |
| pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka. |
| **) Týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako |
| materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady(ES) |
| č. 1069/2009 1), pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace |
| jako součásti škvaření. |
+-------------------------------------------------------------------------------------------------+

B.ODHADOVANÉ TYPIZOVANÉ A STANDARDIZOVANÉ HODNOTY PRO BUDOUCÍ BIOPALIVA, KTERÁ NEBYLA V ROCE 2016 NATRHU NEBO BYLA NATRHU POUZE VZANEDBATELNÉM MNOŽSTVÍ, BYLA-LI VYROBENA SNULOVÝMI ČISTÝMI EMISEMI UHLÍKU VDŮSLEDKU ZMĚNY VEVYUŽÍVÁNÍ PŮDY

+------------------------------------------+----------------------+--------------------------+
| Způsob výroby biopaliva | Úspor emisí | Úspor emisí skleníkových |
| | skleníkových plynů | plynů -standardizované |
| | -typizovaná hodnota | hodnota |
+------------------------------------------+----------------------+--------------------------+
| Etanol z pšeničné slámy | 85% | 83% |
+------------------------------------------+----------------------+--------------------------+
| Nafta vyrobená z odpadního dřeva | 85% | 85% |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+----------------------+--------------------------+
| Motorová nafta vyrobená z cíleně | 82% | 82% |
| pěstovaných energetických dřevin | | |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+----------------------+--------------------------+
| Benzin vyrobený z odpadního dřeva | 85% | 85% |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+----------------------+--------------------------+
| Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných | 82% | 82% |
| energetických dřevin | | |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+----------------------+--------------------------+
| Dimethylether(DME) z odpadního dřeva | 86% | 86% |
| vyrobený v samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+----------------------+--------------------------+
| Dimethylether(DME) z cíleně pěstovaných | 83% | 83% |
| energetických dřevin vyrobený v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+----------------------+--------------------------+
| Metanol z odpadního dřeva vyrobený v | 86% | 86% |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+----------------------+--------------------------+
| Metanol z cíleně pěstovaných | 83% | 83% |
| energetických dřevin vyrobený v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+----------------------+--------------------------+
| Motorová nafta vyrobená | 89% | 89% |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou | | |
| zplyňováním černého louhu integrovaným | | |
| s výrobou celulózy | | |
+------------------------------------------+----------------------+--------------------------+
| Benzin vyrobený Fischerovou-Tropschovou | 89% | 89% |
| syntézou zplyňováním černého louhu | | |
| integrovaným s výrobou celulózy | | |
+------------------------------------------+----------------------+--------------------------+
| Dimethylether(DME) vyrobený zplyňováním | 89% | 89% |
| černého louhu integrovaným s výrobou | | |
| celulózy | | |
+------------------------------------------+----------------------+--------------------------+
| Metanol vyrobený zplyňováním černého | 89% | 89% |
| louhu integrovaným s výrobou celulózy | | |
+------------------------------------------+----------------------+--------------------------+
| Podíl z obnovitelných zdrojů u | Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu |
| terc-butyl(methyl)etheru(MTBE) | |
+------------------------------------------+-------------------------------------------------+

C.METODIKA

1. Emise skleníkových plynů z výroby a použití paliv, biopaliv a biokapalin používaných vodvětví dopravy se vypočítají takto:

a) Emise skleníkových plynů zvýroby apoužití biopaliv se vypočítají z tohoto vzorce:

E = e[ec] + e[l] + e[p] + e[td] + e[u] -e[sca] -e[ccs] -e[ccr],

kde

+--------+---+-------------------------------------------------------+
| E | = | celkové emise z používání daného paliva; |
+--------+---+-------------------------------------------------------+
| e[ec] | = | emise z těžby nebo pěstování surovin; |
+--------+---+-------------------------------------------------------+
| e[l] | = | anualizované emise ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných |
| | | změnami ve využívání půdy; |
+--------+---+-------------------------------------------------------+
| e[p] | = | emise ze zpracování; |
+--------+---+-------------------------------------------------------+
| e[td] | = | emise z přepravy a distribuce; |
+--------+---+-------------------------------------------------------+
| e[u] | = | emise z používání daného paliva; |
+--------+---+-------------------------------------------------------+
| e[sca] | = | úspory emisí vyvolané nahromaděním uhlíku v půdě díky |
| | | zdokonaleným zemědělským postupům; |
+--------+---+-------------------------------------------------------+
| e[ccs] | = | úspory emisí v důsledku zachycování a geologického |
| | | ukládání CO[2]; a |
+--------+---+-------------------------------------------------------+
| e[ccr] | = | úspory emisí vyvolané zachycením a náhradou CO[2]. |
+--------+---+-------------------------------------------------------+

Emise z výroby strojního a jiného vybavení se neberou vúvahu.

b) Emise skleníkových plynů zvýroby apoužití biokapalin se vypočítají ze vzorce pro biopaliva(E), který však musí být rozšířen o přeměnu energie navyráběnou elektřinu nebo na vyráběné teplo achlazení, takto:

i) zařízení na výrobu energie zajišťující pouze dodávky tepla:

eu/uriserv-oj.l_.2018.328.01.0082.01.ces.xhtml.for-l_2018328cs.01014701.notes.0001.xml

ii) zařízení na výrobu energie zajišťující pouze dodávky elektřiny:

eu/uriserv-oj.l_.2018.328.01.0082.01.ces.xhtml.for-l_2018328cs.01014701.notes.0002.xml

kde

EC[h,el] = celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity;

E = celkové emise skleníkových plynů z biokapaliny před závěrečnou konverzí;

η[el] = elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem biokapaliny nazákladě jejího energetického obsahu;

η[h] = účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem biokapaliny nazákladě jejího energetického obsahu;

iii) v případě elektřiny nebo mechanické energie pocházející ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky užitečného tepla společně sdodávkami elektřiny nebo mechanické energie:

eu/uriserv-oj.l_.2018.328.01.0082.01.ces.xhtml.for-l_2018328cs.01014701.notes.0003.xml

iv) v případě užitečného tepla pocházejícího ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie:

eu/uriserv-oj.l_.2018.328.01.0082.01.ces.xhtml.for-l_2018328cs.01014701.notes.0004.xml

kde

EC[h,el] = celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity;

E = celkové emise skleníkových plynů z biokapaliny před závěrečnou konverzí;

η[el] = elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem biokapaliny nazákladě jejího energetického obsahu;

η[h] = účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem biokapaliny nazákladě jejího energetického obsahu;

C[el] = podíl exergie na elektřině nebo mechanické energii, stanovený na100%(C[el]=1).

C[h] = účinnost Carnotova cyklu(podíl exergie na užitečném teple).

Účinnost Carnotova cyklu, C[h], pro užitečné teplo při rozdílných teplotách je definována jako:

eu/cdx_eu_162862-1

kde

T[h] = teplota měřená jako absolutní teplota(v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání;

T[0] = teplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinů(rovná se 0 °C).

Je-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150°C(423,15 kelvinu), lze C[h] alternativně definovat takto:

C[h] = účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C(423,15 kelvinu), která činí: 0,3546.

Pro účely tohoto výpočtu se rozumí:
a) „kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ současná výroba tepelné energie aelektřiny nebo mechanické energie v jednom procesu;
b) „užitečným teplem“ teplo vyrobené k uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu kvytápění achlazení;
c) „ekonomicky odůvodněnou poptávkou“ poptávka, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení akterá by byla jinak uspokojována za tržních podmínek.

2. Emise skleníkových plynů z bioplynů a biokapalin se vyjádří takto:
a) emise skleníkových plynů zbiopaliv, E, se vyjadřují vgramech ekvivalentu CO[2] na MJ paliva: gCO[2]eq/MJ.
b) emise skleníkových plynů z biokapalin, EC, se vyjadřují vgramech ekvivalentu CO[2] naMJ konečné energetické komodity(tepla nebo elektřiny): gCO[2]eq/MJ.

Je-li vedle vytápění achlazení kombinovaně vyráběna i elektřina, emise se rozdělí mezi teplo aelektřinu(podle bodu 1 písm.b)), bez ohledu nato, zda je teplo skutečně využíváno za účelem vytápění nebo chlazení2).

Pokud seemise skleníkových plynů ztěžby nebo pěstování surovin, e[ec], vyjadřují v g CO[2]eq/t suchých surovin, převod na gramy ekvivalentu CO[2] na MJ paliva, gCO[2]eq/MJ, se vypočte takto3):

eu/cdx_eu_162862-2

kde

eu/cdx_eu_162862-3

emise na tunu suchých surovin se vypočtou tímto způsobem:

eu/cdx_eu_162862-4

3. Úspory emisí skleníkových plynů vyvolané při používání biopaliv a biokapalin se vypočítají takto:

a) úspory emisí skleníkových plynů zbiopaliv:

ÚSPORY =(E[F(t)] -E[B])/E[F(t)],

kde

+---------+---+-----------------------------------------------+
| E[B] | = | celkové emise z biopaliva a |
+---------+---+-----------------------------------------------+
| E[F(t)] | = | celkové emise z referenčního fosilního paliva |
| | | používaného pro dopravu; |
+---------+---+-----------------------------------------------+

b) úspory emisí skleníkových plynů při výrobě tepla, chlazení a výrobě elektřiny zbiokapalin:

ÚSPORY =(EC[F(h&c,el,)] -EC[B(h&c,el])/EC[F(h&c,el)],

kde

EC[B(h&c,el)] = celkové emise z tepla nebo elektřiny; a

EC[F(h&c,el)] = celkové emise z referenčního fosilního paliva používaného pro užitečné teplo nebo elektřinu.

4. Skleníkovými plyny zohledněnými pro účely bodu 1 jsou CO[2], N[2]O a CH[4]. Při výpočtu ekvivalentu CO[2] se uvedené plyny hodnotí takto:

+-------+---+-----+
| CO[2] | : | 1 |
+-------+---+-----+
| N[2]O | : | 298 |
+-------+---+-----+
| CH[4] | : | 25 |
+-------+---+-----+

5. Emise pocházející ztěžby nebo pěstování surovin, e[ec], zahrnují emise pocházející ze samotného procesu těžby nebo pěstování; ze sběru, sušení a skladování surovin; z odpadu aúniků; a z výroby chemických látek nebo produktů použitých při těžbě nebo pěstování. Zachycování CO[2] při pěstování surovin je vyloučeno.Jako alternativu skutečných hodnot emisí lze použít odhady úrovně emisí z pěstování zemědělské biomasy, které je možno získat z používaných regionálních průměrných hodnot u emisí zpěstování zahrnutých do zpráv podle čl. 31 odst. 4 nebo z informací o rozložených standardizovaných hodnotách pro pěstování obsažených v této příloze. Jako alternativu skutečných hodnot emisí je při neexistenci příslušných informací vtěchto zprávách povoleno vypočítat průměrné hodnoty založené na místních zemědělských postupech, které vycházejí například zúdajů o skupinách zemědělských podniků.

6. Pro účely výpočtu uvedeného vbodu 1 písm. a) se k úsporám emisí skleníkových plynů na základě lepšího řízení zemědělství e[sca], například přechodu na minimální orbu či bezorebné setí, pěstování lepších plodin či jejich střídání, používání krycích plodin, včetně hospodaření sezbytky plodin, apoužívání organických pomocných půdních látek(například kompostu nebo digestátu z kvašení mrvy), přihlédne pouze tehdy, pokud byly předloženy spolehlivé aověřitelné důkazy, žeobsah uhlíku vpůdě se zvyšuje, nebo se dá rozumně očekávat, žev období, kdy byly dotčené suroviny pěstovány, uvedený obsah vzrostl, přičemž se k emisím přihlédne vpřípadě, kde tyto postupy vedou k vyššímu používání umělých hnojiv a herbicidů4).

7. Anualizované hodnoty emisí pocházejících ze změn vzásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy, e[l], se vypočítají rozdělením celkových emisí rovnoměrně mezi dvacet let. Pro výpočet těchto emisí se použije tento vzorec:

e[l] =(CS[R] -CS[A]) × 3,664 × 1/20 × 1/P -e[B],5)

kde

+-------+---+---------------------------------------------------------------+
| e[l] | = | anualizované emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku |
| | | vyvolaných změnami ve využívání půdy(vyjádřené jako |
| | | ekvivalentní hmotnost(v gramech) CO[2] na jednotku energie |
| | | biopaliva(v megajoulech)). „Orná půda“ 6) a „trvalé |
| | | kultury“ 7) se považují za jeden způsob využívání půdy; |
+-------+---+---------------------------------------------------------------+
| CS[R] | = | zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním |
| | | využíváním půdy(vyjádřená jako hmotnost(v tunách) uhlíku na |
| | | jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). Za |
| | | referenční využívání půdy se považuje využívání půdy v lednu |
| | | 2008 nebo 20 let před získáním suroviny, přičemž se použije |
| | | pozdější datum; |
+-------+---+---------------------------------------------------------------+
| CS[A] | = | zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s aktuálním |
| | | využíváním půdy(vyjádřená jako hmotnost(v tunách) uhlíku na |
| | | jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). V |
| | | případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu |
| | | přesahující jeden rok, se hodnota činitele CS[A] stanoví jako |
| | | odhad zásoby na jednotku plochy za období dvaceti let nebo v |
| | | době zralosti plodiny, přičemž se použije situace, která |
| | | nastane dříve; |
+-------+---+---------------------------------------------------------------+
| P | = | produktivita plodiny(vyjádřená jako energie biopaliva nebo |
| | | biokapaliny na jednotku plochy za rok) a |
+-------+---+---------------------------------------------------------------+
| e[B] | = | bonus ve výši 29g CO[2]eq/MJ biopaliva nebo biokapaliny, |
| | | pokud je biomasa získávána ze znehodnocené půdy, která prošla |
| | | obnovou, za podmínek stanovených v bodě 8. |
+-------+---+---------------------------------------------------------------+

8. Bonus ve výši 29g CO[2]eq/MJ se přidělí, pokud je prokázáno, že daná půda:
a) nebyla vlednu 2008 využívána kzemědělským nebo ani žádným jiným činnostem; a
b) je závažným způsobem znehodnocená, včetně takové půdy dříve využívané kzemědělským účelům.

Bonus ve výši 29g CO[2]eq/MJ se použije pro období maximálně 20 let od doby, kdy došlo kpřeměně půdy na zemědělsky využívanou půdu, za předpokladu, že je zajištěn pravidelný nárůst zásob uhlíku, jakož i značné snížení eroze u půd spadajících do písmene b).

9. „Půdami závažným způsobem znehodnocenými“ se rozumějí půdy, jež byly po značnou dobu výrazně zasoleny nebo vykazují obzvláště nízký obsah organických látek a jež jsou závažným způsobem erodované.

10. Komise do 31.prosince 2020 přezkoumá pokyny pro výpočet zásob uhlíku v půdě8) vycházející z pokynů IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 -svazku 4 avsouladu s nařízením(EU) č. 525/2013 a nařízením Evropského parlamentu a Rady(EU) 2018/8419). Pokyny Komise slouží jako základ pro výpočet zásob uhlíku vpůdě pro účely této směrnice.

11. Emise ze zpracování, e[p], zahrnují emise zvlastního procesu zpracování; zodpadu a úniků; z výroby chemických látek nebo produktů používaných při zpracování, včetně emisí CO[2] odpovídajících obsahu uhlíku ve fosilních vstupech bez ohledu na to zda byl v příslušném postupu spálen, či nikoli.

Při zohlednění spotřeby elektřiny, která není generována přímo vzařízení vyrábějícím příslušné palivo, se předpokládá, že intenzita emisí skleníkových plynů zvýroby adistribuce této elektřiny se rovná průměrné intenzitě emisí při výrobě adistribuci elektřiny vdané oblasti. Odchylně od tohoto pravidla mohou výrobci pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení, pokud není připojeno k rozvodné síti.

Emise ze zpracování v příslušných případech zahrnují emise ze sušení prozatímních produktů a materiálů.

12. Emise z přepravy a distribuce, e[td], zahrnují emise pocházející z přepravy surovin apolotovarů i ze skladování a distribuce konečného výrobku. Tento bod se nevztahuje na emise z přepravy a distribuce zohledňované podle bodu 5.

13. Emise z použitého paliva, e[u], se pokládají u biopaliv a biokapalin za rovné nule.

Emise skleníkových plynů jiných než CO[2](N[2]O a CH[4]) zpoužitého paliva musí být zahrnuty dofaktoru e[u] pro biokapaliny.

14. Úspory emisí vyvolané zachycením a geologickým ukládáním CO[2], e[ccs], které nebyly již započítány do e[p], se omezují na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení a ukládání emitovaného CO[2] v přímé souvislosti se získáváním, přepravou, zpracováním a distribucí paliva, pokud ukládání probíhalo v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES10).

15. Úspory emisí vyvolané zachycením a náhradou CO[2], e[ccr], přímo souvisejí s výrobou biopaliva nebo biokapaliny, jíž jsou přiřazeny, a omezují se na emise, ke kterým nedošlo vdůsledku zachycení CO[2], jehož uhlík pochází z biomasy a používá se k nahrazení CO[2] zfosilních paliv při výrobě komerčních výrobků a služeb.

16. Pokud kogenerační jednotka -zajištující teplo nebo elektřinu v procesu výroby paliva zbiomasy, pro které se počítají emise -vyrobí přebytečnou elektřinu nebo přebytečné užitečné teplo, rozdělí se emise skleníkových plynů mezi elektřinu a užitečné teplo podle teploty tepla(jež odráží užitnost(užitek) tepla). Užitečná část tepla se zjistí vynásobením jeho energetického obsahu účinností Carnotova cyklu, C[h], použitím tohoto vzorce:

eu/cdx_eu_162862-5

kde

T[h] = teplota měřená jako absolutní teplota(v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání;

T[0] = teplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinů(rovná se 0°C).

Je-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150°C(423,15 kelvinu), lze C[h] alternativně definovat takto:

C[h] = účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150°C(423,15 kelvinu), která činí: 0,3546.

Pro účely tohoto výpočtu se použijí skutečné účinnosti, definované jako vyrobená roční mechanická energie, elektřina resp.teplo děleno ročním vstupem energie.

Pro účely tohoto výpočtu se rozumí:
a) „kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ současná výroba tepelné energie aelektřiny nebo mechanické energie v jednom procesu;
b) „užitečným teplem“ teplo vyrobené k uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu k vytápění nebo chlazení;
c) „ekonomicky odůvodněnou poptávkou“ poptávka, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení akterá by byla jinak uspokojována za tržních podmínek.

17. V případech, kdy v procesu výroby paliva vzniká kombinace paliva, pro které se počítají emise, a jednoho nebo několika dalších produktů(„druhotných produktů“), rozdělí se emise skleníkových plynů mezi palivo(nebo jeho odpovídající meziprodukty) a druhotné produkty v poměru k jejich energetickému obsahu(stanovenému u druhotných produktů svýjimkou elektřiny a tepla jako spodní výhřevnost). Intenzita skleníkových plynů přebytečného užitečného tepla nebo přebytečné elektřiny se shoduje s intenzitou skleníkových plynů tepla nebo elektřiny dodaných do procesu výroby paliva a určí se na základě výpočtu intenzity skleníkových plynů všech vstupů a emisí, včetně surovin a emisí CH[4] a N[2]O, do a z kogenerační jednotky, kotle či jiného zařízení dodávajícího teplo nebo elektřinu do procesu výroby paliva. Vpřípadě kombinované výroby elektřiny atepla sevýpočet provádí podle bodu 16.

18. Pro účely výpočtu uvedeného v bodě 17 se emise takto rozdělované počítají jako e[ec] + e[l] + e[sca] + ty podíly e[p], e[td], e[ccs] a e[ccr], které se vztahují na výrobní kroky až do výrobního kroku, ve kterém vzniká předmětný druhotný produkt, včetně tohoto kroku. Došlo-li kpřiřazení emisí druhotným produktům v některém z předchozích výrobních kroků životního cyklu, použije se pro předmětné účely místo těchto celkových emisí jen podíl těchto emisí přiřazený v posledním z těchto výrobních kroků meziproduktu vyráběného paliva.

Vpřípadě biopaliv abiokapalin musí být pro účely tohoto výpočtu zohledněny všechny druhotné produkty. K odpadům anizbytkům se žádné emise nepřiřadí. U druhotných produktů, jejichž energetický obsah je záporný, se pokládá energetický obsah pro účely výpočtu za nulový.

Emise skleníkových plynů z odpadů a zbytků, včetně korun stromů avětví, slámy, plev, kukuřičných klasů aořechových skořápek, azbytků ze zpracování, včetně surového glycerinu(glycerin, který není rafinován) a bagasy, se považují v celém životním cyklu těchto odpadů a zbytků až do doby jejich získání za nulové bez ohledu nato, zda jsou uvedené odpady a zbytky před přeměnou na konečný produkt zpracovány na prozatímní produkty.

Vpřípadě paliv vyráběných v jinýchrafinériích, než které jsou kombinací zpracovatelských zařízení a kotlů nebo kogeneračních jednotek zajišťujících dodávky tepla nebo elektřiny dozpracovatelského zařízení, je analyzovanou jednotkou pro účely výpočtu podlebodu 17 rafinérie.

19. V případě biopaliv se pro účely výpočtu podle bodu 3 použije hodnota referenčního fosilního paliva E[F(t)] =94g CO[2]eq/MJ.

Vpřípadě biokapalin používaných kvýrobě elektřiny se pro účely výpočtu podle bodu3 jako hodnota EC[F(e)] referenčního fosilního paliva použije 183g CO[2]eq/MJ.

V případě biokapalin používaných k výrobě užitečného tepla a k vytápění nebo chlazení se pro účely výpočtu podle bodu 3 použije hodnota referenčního fosilního paliva EC[F(h&c)] 80g CO[2]eq/MJ.

D.ROZLOŽENÉ STANDARDIZOVANÉ HODNOTY PRO BIOPALIVA A BIOKAPALINY

Rozložené standardizované hodnoty pro pěstování: „e[ec]“ ve smyslu části C této přílohy, včetně emisí N[2]O z půdy

+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Způsob výroby biopaliva nebo | Emise skleníkových plynů | Emise skleníkových plynů |
| biokapaliny | -typizovaná hodnota | -standardizovaná hodnota |
| | (g CO[2]eq/MJ) | (g CO[2]eq/MJ) |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové | 9,6 | 9,6 |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z kukuřice | 25,5 | 25,5 |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z obilovin jiných než | 27,0 | 27,0 |
| kukuřice | | |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z cukrové třtiny | 17,1 | 17,1 |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Podíl z obnovitelných zdrojů | Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
| u ETBE | |
+-------------------------------+--------------------------------------------------------+
| Podíl z obnovitelných zdrojů | Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
| u TAEE | |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Bionafta z řepky | 32,0 | 32,0 |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Bionafta ze slunečnice | 26,1 | 26,1 |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Bionafta ze sójových bobů | 21,2 | 21,2 |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Bionafta z palmového oleje | 26,2 | 26,2 |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Bionafta z použitého | 0 | 0 |
| kuchyňského oleje | | |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Živočišné tuky získané z | 0 | 0 |
| produkce bionafty **) | | |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený | 33,4 | 33,4 |
| rostlinný olej z řepky | | |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený | 26,9 | 26,9 |
| rostlinný olej ze slunečnic | | |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený | 22,1 | 22,1 |
| rostlinný olej ze sójových | | |
| bobů | | |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený | 27,4 | 27,4 |
| rostlinný olej z palmového | | |
| oleje | | |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený olej | 0 | 0 |
| z použitého kuchyňského | | |
| oleje | | |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený olej | 0 | 0 |
| z živočišných tuků získaný | | |
| ze škvaření **) | | |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej z řepky | 33,4 | 33,4 |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej ze | 27,2 | 27,2 |
| slunečnic | | |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej ze | 22,2 | 22,2 |
| sójových bobů | | |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej z | 27,1 | 27,1 |
| palmového oleje | | |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Čistý olej z použitého | 0 | 0 |
| kuchyňského oleje | | |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+

Rozložené standardizované hodnoty pro pěstování: „e[ec]“ -pouze pro emise N[2]O způdy(jsou již zahrnuty vrozložených hodnotách pro emise zpěstování vtabulce pro „e[ec]“)

+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Způsob výroby biopaliva nebo | Emise skleníkových plynů | Emise skleníkových plynů |
| biokapaliny | -typizovaná hodnota | -standardizovaná hodnota |
| | (g CO[2]eq/MJ) | (g CO[2]eq/MJ) |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové | 4,9 | 4,9 |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z kukuřice | 13,7 | 13,7 |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z obilovin jiných než | 14,1 | 14,1 |
| kukuřice | | |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z cukrové třtiny | 2,1 | 2,1 |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Podíl z obnovitelných zdrojů | Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
| u ETBE | |
+-------------------------------+--------------------------------------------------------+
| Podíl z obnovitelných zdrojů | Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
| u TAEE | |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Bionafta z řepky | 17,6 | 17,6 |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Bionafta ze slunečnice | 12,2 | 12,2 |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Bionafta ze sójových bobů | 13,4 | 13,4 |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Bionafta z palmového oleje | 16,5 | 16,5 |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Bionafta z použitého | 0 | 0 |
| kuchyňského oleje | | |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Živočišné tuky získané z | 0 | 0 |
| produkce bionafty **) | | |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený | 18,0 | 18,0 |
| rostlinný olej z řepky | | |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený | 12,5 | 12,5 |
| rostlinný olej ze slunečnic | | |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený | 13,7 | 13,7 |
| rostlinný olej ze sójových | | |
| bobů | | |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený | 16,9 | 16,9 |
| rostlinný olej z palmového | | |
| oleje | | |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený olej | 0 | 0 |
| z použitého kuchyňského | | |
| oleje | | |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený olej | 0 | 0 |
| z živočišných tuků získaný | | |
| ze škvaření **) | | |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej z řepky | 17,6 | 17,6 |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej ze | 12,2 | 12,2 |
| slunečnic | | |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej ze | 13,4 | 13,4 |
| sójových bobů | | |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej z | 16,5 | 16,5 |
| palmového oleje | | |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Čistý olej z použitého | 0 | 0 |
| kuchyňského oleje | | |
+-------------------------------+---------------------------+----------------------------+

Rozložené standardizované hodnoty pro zpracování: „e[p]“ ve smyslu části C této přílohy

+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Způsob výroby biopaliva nebo | Emise skleníkových plynů | Emise skleníkových plynů |
| biokapaliny | -typizovaná hodnota | -standardizovaná hodnota |
| | (g CO[2]eq/MJ) | (g CO[2]eq/MJ) |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové(bez | 18,8 | 26,3 |
| bioplynu získaného z kalu, | | |
| zemní plyn jako procesní | | |
| palivo v konvenčním kotli) | | |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové(s | 9,7 | 13,6 |
| bioplynem získaným z kalu, | | |
| zemní plyn jako procesní | | |
| palivo v konvenčním kotli) | | |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové(bez | 13,2 | 18,5 |
| bioplynu získaného z kalu, | | |
| zemní plyn jako procesní | | |
| palivo v zařízeních pro | | |
| kombinovanou výrobu tepla a | | |
| elektřiny *)) | | |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové(s | 7,6 | 10,6 |
| bioplynem získaným z kalu, | | |
| zemní plyn jako procesní | | |
| palivo v zařízeních pro | | |
| kombinovanou výrobu tepla a | | |
| elektřiny *)) | | |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové(bez | 27,4 | 38,3 |
| bioplynu získaného z kalu, | | |
| hnědé uhlí jako procesní | | |
| palivo v zařízeních pro | | |
| kombinovanou výrobu tepla a | | |
| elektřiny *)) | | |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové(s | 15,7 | 22,0 |
| bioplynem získaným z kalu, | | |
| hnědé uhlí jako procesní | | |
| palivo v zařízeních pro | | |
| kombinovanou výrobu tepla a | | |
| elektřiny *)) | | |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z kukuřice(zemní plyn | 20,8 | 29,1 |
| jako procesní palivo v | | |
| konvenčním kotli) | | |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z kukuřice(zemní plyn | 14,8 | 20,8 |
| jako procesní palivo v | | |
| zařízeních pro kombinovanou | | |
| výrobu tepla a elektřiny *)) | | |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z kukuřice(hnědé uhlí | 28,6 | 40,1 |
| jako procesní palivo v | | |
| zařízeních pro kombinovanou | | |
| výrobu tepla a elektřiny *)) | | |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z kukuřice(zbytkový | 1,8 | 2,6 |
| materiál z lesa jako procesní | | |
| palivo v zařízeních pro | | |
| kombinovanou výrobu tepla a | | |
| elektřiny *)) | | |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z obilovin jiných než | 21,0 | 29,3 |
| kukuřice(zemní plyn jako | | |
| procesní palivo v konvenčním | | |
| kotli) | | |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z obilovin jiných než | 15,1 | 21,1 |
| kukuřice(zemní plyn jako | | |
| procesní palivo v zařízeních | | |
| pro kombinovanou výrobu tepla | | |
| a elektřiny *)) | | |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z obilovin jiných než | 30,3 | 42,5 |
| kukuřice(hnědé uhlí jako | | |
| procesní palivo v zařízeních | | |
| pro kombinovanou výrobu tepla | | |
| a elektřiny *)) | | |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z obilovin jiných než | 1,5 | 2,2 |
| kukuřice(zbytkový materiál z | | |
| lesa jako procesní palivo v | | |
| zařízeních pro kombinovanou | | |
| výrobu tepla a elektřiny *)) | | |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z cukrové třtiny | 1,3 | 1,8 |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Podíl z obnovitelných zdrojů | Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
| u ETBE | |
+--------------------------------+--------------------------------------------------------+
| Podíl z obnovitelných zdrojů | Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
| u TAEE | |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Bionafta z řepky | 11,7 | 16,3 |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Bionafta ze slunečnice | 11,8 | 16,5 |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Bionafta ze sójových bobů | 12,1 | 16,9 |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Bionafta z palmového | 30,4 | 42,6 |
| oleje(nádrž odpadových vod s | | |
| volným výtokem) | | |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Bionafta z palmového | 13,2 | 18,5 |
| oleje(proces se zachycováním | | |
| metanu v lisovně oleje) | | |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Bionafta z použitého | 9,3 | 13,0 |
| kuchyňského oleje | | |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Živočišné tuky získané z | 13,6 | 19,1 |
| produkce bionafty **) | | |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený | 10,7 | 15,0 |
| rostlinný olej z řepky | | |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený | 10,5 | 14,7 |
| rostlinný olej ze slunečnic | | |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený | 10,9 | 15,2 |
| rostlinný olej ze sójových | | |
| bobů | | |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený olej z | 27,8 | 38,9 |
| palmového oleje(nádrž | | |
| odpadových vod s volným | | |
| výtokem) | | |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený | 9,7 | 13,6 |
| rostlinný olej z palmového | | |
| oleje(proces se zachycováním | | |
| metanu v lisovně oleje) | | |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený olej z | 10,2 | 14,3 |
| odpadového použitého oleje | | |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený olej z | 14,5 | 20,3 |
| živočišných tuků získaný ze | | |
| škvaření **) | | |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej z řepky | 3,7 | 5,2 |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej ze | 3,8 | 5,4 |
| slunečnic | | |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej ze | 4,2 | 5,9 |
| sójových bobů | | |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej z | 22,6 | 31,7 |
| palmového oleje(nádrž | | |
| odpadových vod s volným | | |
| výtokem) | | |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej z | 4,7 | 6,5 |
| palmového oleje(proces se | | |
| zachycováním metanu v lisovně | | |
| oleje) | | |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Čistý olej z použitého | 0,6 | 0,8 |
| kuchyňského oleje | | |
+--------------------------------+---------------------------+----------------------------+

Rozložené standardizované hodnoty pouze pro extrakci oleje(jsou již zahrnuty v rozložených hodnotách pro emise ze zpracování v tabulce pro „e[p]“)

+-------------------------------+--------------------------+---------------------------+
| Způsob výroby biopaliva nebo | Emise skleníkových plynů | Emise skleníkových plynů |
| biokapaliny | -typizovaná hodnota | -standardizovaná hodnota |
| | (g CO[2]eq/MJ) | (g CO[2]eq/MJ) |
+-------------------------------+--------------------------+---------------------------+
| Bionafta z řepky | 3,0 | 4,2 |
+-------------------------------+--------------------------+---------------------------+
| Bionafta ze slunečnice | 2,9 | 4,0 |
+-------------------------------+--------------------------+---------------------------+
| Bionafta ze sójových bobů | 3,2 | 4,4 |
+-------------------------------+--------------------------+---------------------------+
| Bionafta z palmového | 20,9 | 29,2 |
| oleje(nádrž odpadových vod | | |
| s volným výtokem) | | |
+-------------------------------+--------------------------+---------------------------+
| Bionafta z palmového | 3,7 | 5,1 |
| oleje(proces se zachycováním | | |
| metanu v lisovně oleje) | | |
+-------------------------------+--------------------------+---------------------------+
| Bionafta z použitého | 0 | 0 |
| kuchyňského oleje | | |
+-------------------------------+--------------------------+---------------------------+
| Živočišné tuky získané z | 4,3 | 6,1 |
| produkce bionafty **) | | |
+-------------------------------+--------------------------+---------------------------+
| Hydrogenačně upravený | 3,1 | 4,4 |
| rostlinný olej z řepky | | |
+-------------------------------+--------------------------+---------------------------+
| Hydrogenačně upravený | 3,0 | 4,1 |
| rostlinný olej ze slunečnic | | |
+-------------------------------+--------------------------+---------------------------+
| Hydrogenačně upravený | 3,3 | 4,6 |
| rostlinný olej ze sójových | | |
| bobů | | |
+-------------------------------+--------------------------+---------------------------+
| Hydrogenačně upravený olej z | 21,9 | 30,7 |
| palmového oleje(nádrž | | |
| odpadových vod s volným | | |
| výtokem) | | |
+-------------------------------+--------------------------+---------------------------+
| Hydrogenačně upravený | 3,8 | 5,4 |
| rostlinný olej z palmového | | |
| oleje(proces se zachycováním | | |
| metanu v lisovně oleje) | | |
+-------------------------------+--------------------------+---------------------------+
| Hydrogenačně upravený olej z | 0 | 0 |
| použitého kuchyňského oleje | | |
+-------------------------------+--------------------------+---------------------------+
| Hydrogenačně upravený olej z | 4,3 | 6,0 |
| živočišných tuků získaný ze | | |
| škvaření **) | | |
+-------------------------------+--------------------------+---------------------------+
| Čistý rostlinný olej z řepky | 3,1 | 4,4 |
+-------------------------------+--------------------------+---------------------------+
| Čistý rostlinný olej ze | 3,0 | 4,2 |
| slunečnic | | |
+-------------------------------+--------------------------+---------------------------+
| Čistý rostlinný olej ze | 3,4 | 4,7 |
| sójových bobů | | |
+-------------------------------+--------------------------+---------------------------+
| Čistý rostlinný olej z | 21,8 | 30,5 |
| palmového oleje(nádrž | | |
| odpadových vod s volným | | |
| výtokem) | | |
+-------------------------------+--------------------------+---------------------------+
| Čistý rostlinný olej z | 3,8 | 5,3 |
| palmového oleje(proces se | | |
| zachycováním metanu v lisovně | | |
| oleje) | | |
+-------------------------------+--------------------------+---------------------------+
| Čistý olej z použitého | 0 | 0 |
| kuchyňského oleje | | |
+-------------------------------+--------------------------+---------------------------+

Rozložené standardizované hodnoty pro přepravu a distribuci: „e[td]“ ve smyslu části C této přílohy

+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Způsob výroby biopaliva nebo | Emise skleníkových plynů | Emise skleníkových plynů |
| biokapaliny | -typizovaná hodnota | -standardizovaná hodnota |
| | (g CO[2]eq/MJ) | (g CO[2]eq/MJ) |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové(bez | 2,3 | 2,3 |
| bioplynu získaného z kalu, | | |
| zemní plyn jako procesní | | |
| palivo v konvenčním kotli) | | |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové(s | 2,3 | 2,3 |
| bioplynem získaným z kalu, | | |
| zemní plyn jako procesní | | |
| palivo v konvenčním kotli) | | |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové(bez | 2,3 | 2,3 |
| bioplynu získaného z kalu, | | |
| zemní plyn jako procesní | | |
| palivo v zařízeních pro | | |
| kombinovanou výrobu tepla a | | |
| elektřiny ***)) | | |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové(s | 2,3 | 2,3 |
| bioplynem získaným z kalu, | | |
| zemní plyn jako procesní | | |
| palivo v zařízeních pro | | |
| kombinovanou výrobu tepla a | | |
| elektřiny ***)) | | |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové(bez | 2,3 | 2,3 |
| bioplynu získaného z kalu, | | |
| hnědé uhlí jako procesní | | |
| palivo v zařízeních pro | | |
| kombinovanou výrobu tepla a | | |
| elektřiny ***)) | | |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové(s | 2,3 | 2,3 |
| bioplynem získaným z kalu, | | |
| hnědé uhlí jako procesní | | |
| palivo v zařízeních pro | | |
| kombinovanou výrobu tepla a | | |
| elektřiny ***)) | | |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z kukuřice(zemní plyn | 2,2 | 2,2 |
| jako procesní palivo v | | |
| zařízeních pro kombinovanou | | |
| výrobu tepla a elektřiny ***)) | | |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z kukuřice(zemní plyn | 2,2 | 2,2 |
| jako procesní palivo v | | |
| konvenčním kotli) | | |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z kukuřice(hnědé uhlí | 2,2 | 2,2 |
| jako procesní palivo v | | |
| zařízeních pro kombinovanou | | |
| výrobu tepla a elektřiny ***)) | | |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z kukuřice(zbytkový | 2,2 | 2,2 |
| materiál z lesa jako procesní | | |
| palivo v zařízeních pro | | |
| kombinovanou výrobu tepla a | | |
| elektřiny ***)) | | |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z obilovin jiných než | 2,2 | 2,2 |
| kukuřice(zemní plyn jako | | |
| procesní palivo v konvenčním | | |
| kotli) | | |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z obilovin jiných než | 2,2 | 2,2 |
| kukuřice(zemní plyn jako | | |
| procesní palivo v zařízeních | | |
| pro kombinovanou výrobu tepla | | |
| a elektřiny ***)) | | |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z obilovin jiných než | 2,2 | 2,2 |
| kukuřice(hnědé uhlí jako | | |
| procesní palivo v zařízeních | | |
| pro kombinovanou výrobu tepla | | |
| a elektřiny ***)) | | |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z obilovin jiných než | 2,2 | 2,2 |
| kukuřice(zbytkový materiál z | | |
| lesa jako procesní palivo v | | |
| zařízeních pro kombinovanou | | |
| výrobu tepla a elektřiny ***)) | | |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z cukrové třtiny | 9,7 | 9,7 |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Podíl z obnovitelných zdrojů | Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
| u ETBE | |
+---------------------------------+--------------------------------------------------------+
| Podíl z obnovitelných zdrojů | Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
| u TAEE | |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Bionafta z řepky | 1,8 | 1,8 |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Bionafta ze slunečnice | 2,1 | 2,1 |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Bionafta ze sójových bobů | 8,9 | 8,9 |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Bionafta z palmového | 6,9 | 6,9 |
| oleje(nádrž odpadových vod s | | |
| volným výtokem) | | |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Bionafta z palmového | 6,9 | 6,9 |
| oleje(proces se zachycováním | | |
| metanu v lisovně oleje) | | |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Bionafta z použitého | 1,9 | 1,9 |
| kuchyňského oleje | | |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Živočišné tuky získané z | 1,7 | 1,7 |
| produkce bionafty ****) | | |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený | 1,7 | 1,7 |
| rostlinný olej z řepky | | |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený | 2,0 | 2,0 |
| rostlinný olej ze slunečnic | | |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený | 9,2 | 9,2 |
| rostlinný olej ze sójových | | |
| bobů | | |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený olej z | 7,0 | 7,0 |
| palmového oleje(nádrž | | |
| odpadových vod s volným | | |
| výtokem) | | |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený | 7,0 | 7,0 |
| rostlinný olej z palmového | | |
| oleje(proces se zachycováním | | |
| metanu v lisovně oleje) | | |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený olej z | 1,7 | 1,7 |
| použitého kuchyňského oleje | | |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený olej z | 1,5 | 1,5 |
| živočišných tuků získaný ze | | |
| škvaření ****) | | |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej z řepky | 1,4 | 1,4 |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej ze | 1,7 | 1,7 |
| slunečnic | | |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej ze | 8,8 | 8,8 |
| sójových bobů | | |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej z | 6,7 | 6,7 |
| palmového oleje(nádrž | | |
| odpadových vod s volným | | |
| výtokem) | | |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej z | 6,7 | 6,7 |
| palmového oleje(proces se | | |
| zachycováním metanu v lisovně | | |
| oleje) | | |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Čistý olej z použitého | 1,4 | 1,4 |
| kuchyňského oleje | | |
+---------------------------------+---------------------------+----------------------------+

Rozložené standardizované hodnoty pro přepravu a distribuci pouze konečného paliva. Jsou již zahrnuty vtabulce „Emise zpřepravy adistribuce „e[td]“ ve smyslu části C této přílohy, nicméně následující hodnoty jsou užitečné, má-li hospodářský subjekt v úmyslu vykázat pouze skutečné emise z přepravy plodin nebo z přepravy oleje.

+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny | Emise skleníkových | Emise skleníkových plynů |
| | plynů -typizovaná | -standardizovaná hodnota |
| | hodnota | (g CO[2]eq/MJ) |
| | (g CO[2]eq/MJ) | |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové(bez bioplynu | 1,6 | 1,6 |
| získaného z kalu, zemní plyn jako | | |
| procesní palivo v konvenčním kotli) | | |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové(s bioplynem | 1,6 | 1,6 |
| získaným z kalu, zemní plyn jako | | |
| procesní palivo v konvenčním kotli) | | |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové(bez bioplynu | 1,6 | 1,6 |
| získaného z kalu, zemní plyn jako | | |
| procesní palivo v zařízeních pro | | |
| kombinovanou výrobu tepla a elektřiny | | |
| *****)) | | |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové(s bioplynem | 1,6 | 1,6 |
| získaným z kalu, zemní plyn jako | | |
| procesní palivo v zařízeních pro | | |
| kombinovanou výrobu tepla a elektřiny | | |
| *****)) | | |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové(bez bioplynu | 1,6 | 1,6 |
| získaného z kalu, hnědé uhlí jako | | |
| procesní palivo v zařízeních pro | | |
| kombinovanou výrobu tepla a elektřiny | | |
| *****)) | | |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové(s bioplynem | 1,6 | 1,6 |
| získaným z kalu, hnědé uhlí jako | | |
| procesní palivo v zařízeních pro | | |
| kombinovanou výrobu tepla a elektřiny | | |
| *****)) | | |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Etanol z kukuřice(zemní plyn jako | 1,6 | 1,6 |
| procesní palivo v konvenčním kotli) | | |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Etanol z kukuřice(zemní plyn jako | 1,6 | 1,6 |
| procesní palivo v zařízeních pro | | |
| kombinovanou výrobu tepla a elektřiny | | |
| *****)) | | |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Etanol z kukuřice(hnědé uhlí jako | 1,6 | 1,6 |
| procesní palivo v zařízeních pro | | |
| kombinovanou výrobu tepla a elektřiny | | |
| *****)) | | |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Etanol z kukuřice(zbytkový materiál z | 1,6 | 1,6 |
| lesa jako procesní palivo v zařízeních | | |
| pro kombinovanou výrobu tepla a | | |
| elektřiny *****)) | | |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Etanol z obilovin jiných než | 1,6 | 1,6 |
| kukuřice(zemní plyn jako procesní | | |
| palivo v konvenčním kotli) | | |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Etanol z obilovin jiných než | 1,6 | 1,6 |
| kukuřice(zemní plyn jako procesní | | |
| palivo v zařízeních pro kombinovanou | | |
| výrobu tepla a elektřiny *****)) | | |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Etanol z obilovin jiných než | 1,6 | 1,6 |
| kukuřice(hnědé uhlí jako procesní | | |
| palivo v zařízeních pro kombinovanou | | |
| výrobu tepla a elektřiny *****)) | | |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Etanol z obilovin jiných než | 1,6 | 1,6 |
| kukuřice(zbytkový materiál z lesa jako | | |
| procesní palivo v zařízeních pro | | |
| kombinovanou výrobu tepla a elektřiny | | |
| *****)) | | |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Etanol z cukrové třtiny | 6,0 | 6,0 |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Podíl terc-butyl(ethyl)etheru(ETBE) z | Budou považovány za stejné jako u použitého |
| etanolu z obnovitelných zdrojů | způsobu výroby etanolu |
+-------------------------------------------+--------------------------------------------------+
| Podíl terc-amyl(ethyl)etheru(TAEE) z | Budou považovány za stejné jako u použitého |
| etanolu z obnovitelných zdrojů | způsobu výroby etanolu |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Bionafta z řepky | 1,3 | 1,3 |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Bionafta ze slunečnice | 1,3 | 1,3 |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Bionafta ze sójových bobů | 1,3 | 1,3 |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Bionafta z palmového oleje(nádrž | 1,3 | 1,3 |
| odpadových vod s volným výtokem) | | |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Bionafta z palmového oleje(proces se | 1,3 | 1,3 |
| zachycováním metanu v lisovně oleje) | | |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Bionafta z použitého kuchyňského oleje | 1,3 | 1,3 |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Živočišné tuky získané z produkce | 1,3 | 1,3 |
| bionafty ******) | | |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený rostlinný olej z | 1,2 | 1,2 |
| řepky | | |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze | 1,2 | 1,2 |
| slunečnic | | |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze | 1,2 | 1,2 |
| sójových bobů | | |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený olej z palmového | 1,2 | 1,2 |
| oleje(nádrž odpadových vod s volným | | |
| výtokem) | | |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený rostlinný olej z | 1,2 | 1,2 |
| palmového oleje(proces se zachycováním | | |
| metanu v lisovně oleje) | | |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený olej z použitého | 1,2 | 1,2 |
| kuchyňského oleje | | |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený olej z živočišných | 1,2 | 1,2 |
| tuků získaný ze škvaření ******) | | |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej z řepky | 0,8 | 0,8 |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej ze slunečnic | 0,8 | 0,8 |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej ze sójových bobů | 0,8 | 0,8 |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej z palmového | 0,8 | 0,8 |
| oleje(nádrž odpadových vod s volným | | |
| výtokem) | | |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej z palmového | 0,8 | 0,8 |
| oleje(proces se zachycováním metanu v | | |
| lisovně oleje) | | |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+
| Čistý olej z použitého kuchyňského oleje | 0,8 | 0,8 |
+-------------------------------------------+---------------------+----------------------------+

Souhrnné hodnoty pro pěstování, zpracování, přepravu a distribuci

+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Způsob výroby biopaliva nebo | Emise skleníkových plynů | Emise skleníkových plynů |
| biokapaliny | -typizovaná hodnota | -standardizovaná hodnota |
| | (g CO[2]eq/MJ) | (g CO[2]eq/MJ) |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové(bez | 30,7 | 38,2 |
| bioplynu získaného z kalu, | | |
| zemní plyn jako procesní | | |
| palivo v konvenčním kotli) | | |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové(s | 21,6 | 25,5 |
| bioplynem získaným z kalu, | | |
| zemní plyn jako procesní | | |
| palivo v konvenčním kotli) | | |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové(bez | 25,1 | 30,4 |
| bioplynu získaného z kalu, | | |
| zemní plyn jako procesní | | |
| palivo v zařízeních pro | | |
| kombinovanou výrobu tepla a | | |
| elektřiny *******)) | | |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové(s | 19,5 | 22,5 |
| bioplynem získaným z kalu, | | |
| zemní plyn jako procesní | | |
| palivo v zařízeních pro | | |
| kombinovanou výrobu tepla a | | |
| elektřiny *******)) | | |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové(bez | 39,3 | 50,2 |
| bioplynu získaného z kalu, | | |
| hnědé uhlí jako procesní | | |
| palivo v zařízeních pro | | |
| kombinovanou výrobu tepla a | | |
| elektřiny *******)) | | |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z řepy cukrové(s | 27,6 | 33,9 |
| bioplynem získaným z kalu, | | |
| hnědé uhlí jako procesní | | |
| palivo v zařízeních pro | | |
| kombinovanou výrobu tepla a | | |
| elektřiny *******)) | | |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z kukuřice(zemní plyn | 48,5 | 56,8 |
| jako procesní palivo v | | |
| konvenčním kotli) | | |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z kukuřice(zemní plyn | 42,5 | 48,5 |
| jako procesní palivo v | | |
| zařízeních pro kombinovanou | | |
| výrobu tepla a elektřiny *******)) | | |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z kukuřice(hnědé uhlí | 56,3 | 67,8 |
| jako procesní palivo v | | |
| zařízeních pro kombinovanou | | |
| výrobu tepla a elektřiny *******)) | | |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z kukuřice(zbytkový | 29,5 | 30,3 |
| materiál z lesa jako procesní | | |
| palivo v zařízeních pro | | |
| kombinovanou výrobu tepla a | | |
| elektřiny *******)) | | |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z obilovin jiných než | 50,2 | 58,5 |
| kukuřice(zemní plyn jako | | |
| procesní palivo v konvenčním | | |
| kotli) | | |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z obilovin jiných než | 44,3 | 50,3 |
| kukuřice(zemní plyn jako | | |
| procesní palivo v zařízeních | | |
| pro kombinovanou výrobu tepla | | |
| a elektřiny *******)) | | |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z obilovin jiných než | 59,5 | 71,7 |
| kukuřice(hnědé uhlí jako | | |
| procesní palivo v zařízeních | | |
| pro kombinovanou výrobu tepla | | |
| a elektřiny *******)) | | |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z obilovin jiných než | 30,7 | 31,4 |
| kukuřice(zbytkový materiál z | | |
| lesa jako procesní palivo v | | |
| zařízeních pro kombinovanou | | |
| výrobu tepla a elektřiny *******)) | | |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Etanol z cukrové třtiny | 28,1 | 28,6 |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Podíl z obnovitelných zdrojů | Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
| u ETBE | |
+-------------------------------------+--------------------------------------------------------+
| Podíl z obnovitelných zdrojů | Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
| u TAEE | |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Bionafta z řepky | 45,5 | 50,1 |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Bionafta ze slunečnice | 40,0 | 44,7 |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Bionafta ze sójových bobů | 42,2 | 47,0 |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Bionafta z palmového | 63,5 | 75,7 |
| oleje(nádrž odpadových vod s | | |
| volným výtokem) | | |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Bionafta z palmového | 46,3 | 51,6 |
| oleje(proces se zachycováním | | |
| metanu v lisovně oleje) | | |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Bionafta z použitého | 11,2 | 14,9 |
| kuchyňského oleje | | |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Živočišné tuky získané z | 15,3 | 20,8 |
| produkce bionafty ********) | | |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený | 45,8 | 50,1 |
| rostlinný olej z řepky | | |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený | 39,4 | 43,6 |
| rostlinný olej ze slunečnic | | |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený | 42,2 | 46,5 |
| rostlinný olej ze sójových | | |
| bobů | | |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený olej z | 62,2 | 73,3 |
| palmového oleje(nádrž | | |
| odpadových vod s volným | | |
| výtokem) | | |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený | 44,1 | 48,0 |
| rostlinný olej z palmového | | |
| oleje(proces se zachycováním | | |
| metanu v lisovně oleje) | | |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený olej z | 11,9 | 16,0 |
| použitého kuchyňského oleje | | |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Hydrogenačně upravený olej z | 16,0 | 21,8 |
| živočišných tuků získaný ze | | |
| škvaření ********) | | |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej z řepky | 38,5 | 40,0 |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej ze | 32,7 | 34,3 |
| slunečnic | | |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej ze | 35,2 | 36,9 |
| sójových bobů | | |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej z | 56,3 | 65,4 |
| palmového oleje(nádrž | | |
| odpadových vod s volným | | |
| výtokem) | | |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Čistý rostlinný olej z | 38,4 | 57,2 |
| palmového oleje(proces se | | |
| zachycováním metanu v lisovně | | |
| oleje) | | |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+
| Čistý olej z použitého | 2,0 | 2,2 |
| kuchyňského oleje | | |
+-------------------------------------+---------------------------+----------------------------+

E.ODHADOVANÉ ROZLOŽENÉ STANDARDIZOVANÉ HODNOTY PRO BUDOUCÍ PALIVA A BIOKAPALINY, KTERÉ NEBYLY VROCE 2016 NATRHU NEBO BYLY NATRHU POUZE VZANEDBATELNÉM MNOŽSTVÍ

Rozložené standardní hodnoty pro pěstování: „e[ec]“ podle definice v části C této přílohy,včetně emisí N[2]O(včetně štěpkování odpadního dřeva nebo cíleně pěstovaných energetických dřevin)

+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny | Emise skleníkových | Emise skleníkových plynů |
| | plynů -typizovaná | -standardizovaná hodnota |
| | hodnota | (g CO[2]eq/MJ) |
| | (g CO[2]eq/MJ) | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Etanol z pšeničné slámy | 1,8 | 1,8 |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Nafta vyrobená z odpadního dřeva | 3,3 | 3,3 |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Motorová nafta vyrobená z cíleně | 8,2 | 8,2 |
| pěstovaných energetických dřevin | | |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Benzin vyrobený z odpadního dřeva | 8,2 | 8,2 |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných | 12,4 | 12,4 |
| energetických dřevin | | |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Dimethylether(DME) z odpadního dřeva | 3,1 | 3,1 |
| vyrobený v samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Dimethylether(DME) z cíleně pěstovaných | 7,6 | 7,6 |
| energetických dřevin vyrobený v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Metanol z odpadního dřeva vyrobený v | 3,1 | 3,1 |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Metanol z cíleně pěstovaných | 7,6 | 7,6 |
| energetických dřevin vyrobený v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Motorová nafta vyrobená | 2,5 | 2,5 |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou | | |
| zplyňováním černého louhu integrovaným | | |
| s výrobou celulózy | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Benzin vyrobený Fischerovou-Tropschovou | 2,5 | 2,5 |
| syntézou zplyňováním černého louhu | | |
| integrovaným s výrobou celulózy | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Dimethylether(DME) vyrobený zplyňováním | 2,5 | 2,5 |
| černého louhu integrovaným s výrobou | | |
| celulózy | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Metanol vyrobený zplyňováním černého | 2,5 | 2,5 |
| louhu integrovaným s výrobou celulózy | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Podíl z obnovitelných zdrojů u MTBE | Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu |
+------------------------------------------+-------------------------------------------------+

Rozložené standardizované hodnoty pro emise N[2]O z půdy(zahrnuté do rozložených standardních hodnot pro emise z pěstování v tabulce „e[ec]“)

+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny | Emise skleníkových | Emise skleníkových plynů |
| | plynů -typizovaná | -standardizovaná hodnota |
| | hodnota | (g CO[2]eq/MJ) |
| | (g CO[2]eq/MJ) | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Etanol z pšeničné slámy | 0 | 0 |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Nafta vyrobená z odpadního dřeva | 0 | 0 |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Motorová nafta vyrobená z cíleně | 4,4 | 4,4 |
| pěstovaných energetických dřevin | | |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Benzin vyrobený z odpadního dřeva | 0 | 0 |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných | 4,4 | 4,4 |
| energetických dřevin | | |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Dimethylether(DME) z odpadního dřeva | 0 | 0 |
| vyrobený v samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Dimethylether(DME) z cíleně pěstovaných | 4,1 | 4,1 |
| energetických dřevin vyrobený v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Metanol z odpadního dřeva vyrobený v | 0 | 0 |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Metanol z cíleně pěstovaných | 4,1 | 4,1 |
| energetických dřevin vyrobený v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Motorová nafta vyrobená | 0 | 0 |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou | | |
| zplyňováním černého louhu integrovaným | | |
| s výrobou celulózy | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Benzin vyrobený Fischerovou-Tropschovou | 0 | 0 |
| syntézou zplyňováním černého louhu | | |
| integrovaným s výrobou celulózy | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Dimethylether(DME) vyrobený zplyňováním | 0 | 0 |
| černého louhu integrovaným s výrobou | | |
| celulózy | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Metanol vyrobený zplyňováním černého | 0 | 0 |
| louhu integrovaným s výrobou celulózy | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Podíl z obnovitelných zdrojů u MTBE | Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu |
+------------------------------------------+-------------------------------------------------+

Rozložené standardizované hodnoty pro zpracování: „e[p]“ ve smyslu části C této přílohy

+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny | Emise skleníkových | Emise skleníkových plynů |
| | plynů -typizovaná | -standardizovaná hodnota |
| | hodnota | (g CO[2]eq/MJ) |
| | (g CO[2]eq/MJ) | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Etanol z pšeničné slámy | 4,8 | 6,8 |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Nafta vyrobená z odpadního dřeva | 0,1 | 0,1 |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Motorová nafta vyrobená z cíleně | 0,1 | 0,1 |
| pěstovaných energetických dřevin | | |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Benzin vyrobený z odpadního dřeva | 0,1 | 0,1 |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných | 0,1 | 0,1 |
| energetických dřevin | | |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Dimethylether(DME) z odpadního dřeva | 0 | 0 |
| vyrobený v samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Dimethylether(DME) z cíleně pěstovaných | 0 | 0 |
| energetických dřevin vyrobený v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Metanol z odpadního dřeva vyrobený v | 0 | 0 |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Metanol z cíleně pěstovaných | 0 | 0 |
| energetických dřevin vyrobený v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Motorová nafta vyrobená | 0 | 0 |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou | | |
| zplyňováním černého louhu integrovaným | | |
| s výrobou celulózy | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Benzin vyrobený Fischerovou-Tropschovou | 0 | 0 |
| syntézou zplyňováním černého louhu | | |
| integrovaným s výrobou celulózy | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Dimethylether(DME) vyrobený zplyňováním | 0 | 0 |
| černého louhu integrovaným s výrobou | | |
| celulózy | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Metanol vyrobený zplyňováním černého | 0 | 0 |
| louhu integrovaným s výrobou celulózy | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Podíl z obnovitelných zdrojů u MTBE | Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu |
+------------------------------------------+-------------------------------------------------+

Rozložené standardizované hodnoty pro přepravu a distribuci: „e[td]“ ve smyslu části C této přílohy

+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny | Emise skleníkových | Emise skleníkových plynů |
| | plynů -typizovaná | -standardizovaná hodnota |
| | hodnota | (g CO[2]eq/MJ) |
| | (g CO[2]eq/MJ) | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Etanol z pšeničné slámy | 7,1 | 7,1 |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Nafta vyrobená z odpadního dřeva | 10,3 | 10,3 |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Motorová nafta vyrobená z cíleně | 8,4 | 8,4 |
| pěstovaných energetických dřevin | | |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Benzin vyrobený z odpadního dřeva | 10,3 | 10,3 |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných | 8,4 | 8,4 |
| energetických dřevin | | |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Dimethylether(DME) z odpadního dřeva | 10,4 | 10,4 |
| vyrobený v samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Dimethylether(DME) z cíleně pěstovaných | 8,6 | 8,6 |
| energetických dřevin vyrobený v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Metanol z odpadního dřeva vyrobený v | 10,4 | 10,4 |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Metanol z cíleně pěstovaných | 8,6 | 8,6 |
| energetických dřevin vyrobený v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Motorová nafta vyrobená | 7,7 | 7,7 |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou | | |
| zplyňováním černého louhu integrovaným | | |
| s výrobou celulózy | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Benzin vyrobený Fischerovou-Tropschovou | 7,9 | 7,9 |
| syntézou zplyňováním černého louhu | | |
| integrovaným s výrobou celulózy | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| DME vyrobený zplyňováním černého louhu | 7,7 | 7,7 |
| integrovaným s výrobou celulózy | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Metanol vyrobený zplyňováním černého | 7,9 | 7,9 |
| louhu integrovaným s výrobou celulózy | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Podíl z obnovitelných zdrojů u MTBE | Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu |
+------------------------------------------+-------------------------------------------------+

Rozložené standardizované hodnoty pro přepravu a distribuci pouze konečného paliva. Jsou již zahrnuty vtabulce „Emise zpřepravy adistribuce „e[td]“ ve smyslu části C této přílohy, nicméně následující hodnoty jsou užitečné, má-li hospodářský subjekt v úmyslu vykázat pouze skutečné emise z přepravy plodin nebo z přepravy oleje.

+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny | Emise skleníkových | Emise skleníkových plynů |
| | plynů -typizovaná | -standardizovaná hodnota |
| | hodnota | (g CO[2]eq/MJ) |
| | (g CO[2]eq/MJ) | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Etanol z pšeničné slámy | 1,6 | 1,6 |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Nafta vyrobená z odpadního dřeva | 1,2 | 1,2 |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Motorová nafta vyrobená z cíleně | 1,2 | 1,2 |
| pěstovaných energetických dřevin | | |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Benzin vyrobený z odpadního dřeva | 1,2 | 1,2 |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných | 1,2 | 1,2 |
| energetických dřevin | | |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Dimethylether(DME) z odpadního dřeva | 2,0 | 2,0 |
| vyrobený v samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| DME z cíleně pěstovaných energetických | 2,0 | 2,0 |
| dřevin vyrobený v samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Metanol z odpadního dřeva vyrobený v | 2,0 | 2,0 |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Metanol z cíleně pěstovaných | 2,0 | 2,0 |
| energetických dřevin vyrobený v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Motorová nafta vyrobená | 2,0 | 2,0 |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou | | |
| zplyňováním černého louhu integrovaným | | |
| s výrobou celulózy | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Benzin vyrobený Fischerovou-Tropschovou | 2,0 | 2,0 |
| syntézou zplyňováním černého louhu | | |
| integrovaným s výrobou celulózy | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| DME vyrobený zplyňováním černého louhu | 2,0 | 2,0 |
| integrovaným s výrobou celulózy | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Metanol vyrobený zplyňováním černého | 2,0 | 2,0 |
| louhu integrovaným s výrobou celulózy | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Podíl z obnovitelných zdrojů u MTBE | Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu |
+------------------------------------------+-------------------------------------------------+

Souhrnné hodnoty pro pěstování, zpracování, přepravu a distribuci

+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny | Emise skleníkových | Emise skleníkových plynů |
| | plynů -typizovaná | -standardizovaná hodnota |
| | hodnota | (g CO[2]eq/MJ) |
| | (g CO[2]eq/MJ) | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Etanol z pšeničné slámy | 13,7 | 15,7 |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Nafta vyrobená z odpadního dřeva | 13,7 | 13,7 |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Motorová nafta vyrobená z cíleně | 16,7 | 16,7 |
| pěstovaných energetických dřevin | | |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Benzin vyrobený z odpadního dřeva | 13,7 | 13,7 |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných | 16,7 | 16,7 |
| energetických dřevin | | |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Dimethylether(DME) z odpadního dřeva | 13,5 | 13,5 |
| vyrobený v samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Dimethylether(DME) z cíleně pěstovaných | 16,2 | 16,2 |
| energetických dřevin vyrobený v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Metanol z odpadního dřeva vyrobený v | 13,5 | 13,5 |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Metanol z cíleně pěstovaných | 16,2 | 16,2 |
| energetických dřevin vyrobený v | | |
| samostatném zařízení | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Motorová nafta vyrobená | 10,2 | 10,2 |
| Fischerovou-Tropschovou syntézou | | |
| zplyňováním černého louhu integrovaným | | |
| s výrobou celulózy | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Benzin vyrobený Fischerovou-Tropschovou | 10,4 | 10,4 |
| syntézou zplyňováním černého louhu | | |
| integrovaným s výrobou celulózy | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Dimethylether(DME) vyrobený zplyňováním | 10,2 | 10,2 |
| černého louhu integrovaným s výrobou | | |
| celulózy | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Metanol vyrobený zplyňováním černého | 10,4 | 10,4 |
| louhu integrovaným s výrobou celulózy | | |
+------------------------------------------+---------------------+---------------------------+
| Podíl z obnovitelných zdrojů u MTBE | Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu |
+------------------------------------------+-------------------------------------------------+

------------------------------------------------------------------
1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady(ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení(ES) č. 1774/2002(nařízení o vedlejších produktech živočišného původu)(Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).
2) Teplo či odpadní teplo se používá kvýrobě chlazení(chlazeného vzduchu nebo vody) pomocí absorpčních chladičů. Proto je vhodné vypočítat pouze emise související s vyrobeným teplem, vyjádřené vMJ tepla, bez ohledu nato, zda je konečným použitím tepla skutečné vytápění, nebo chlazení pomocí absorpčních chladičů.
3) Vzorec pro výpočet emisí skleníkových plynů ztěžby nebo pěstování surovin e[ec] popisuje případy, kdy jsou suroviny přeměněny napaliva během jednoho kroku. Usložitějších dodavatelských řetězců je nutné pro výpočet emisí zeskleníkových plynů ztěžby nebo pěstování surovin e[ec] provést úpravy pro meziprodukty.
4) Takovými důkazy mohou být měření uhlíku v půdě, například prvním měřením před pěstováním a následnými měřeními v pravidelných několikaletých intervalech. V takovém případě, ještě než je k dispozici druhé měření, by se odhadlo zvýšení uhlíku v půdě na základě reprezentativních experimentů nebo půdních modelů. Od dalšího druhého měření by měření představovala základ pro určení existence zvýšení uhlíku v půdě a jejího rozsahu.
5) Kvocient získaný vydělením molekulové hmotnosti CO[2](44,010g/mol) molekulovou hmotností uhlíku(12,011g/mol) se rovná 3,664.
6) Orná půda, jak je vymezena IPCC.
7) Trvalé kultury jsou definovány jako víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, například rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a palma olejná.
8) Rozhodnutí Komise 2010/335/EU ze dne 10.června 2010 o pokynech pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES(Úř.věst.L 151, 17.6.2010, s. 19).
9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU) 2018/841 ze dne 30.května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 aozměně nařízení(EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU(Úř.věst.L 156, 19.6.2018, s. 1).
10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23.dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES anařízení(ES) č. 1013/2006(Úř.věst.L 140, 5.6.2009, s. 114).
**) Týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením(ES) č. 1069/2009, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.
**) Poznámka: týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady(ES) č. 1069/2009, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.
*) Standardizované hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka.
**) Poznámka: týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením(ES) č. 1069/2009, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.
**) Poznámka: týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením(ES) č. 1069/2009, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.
***) Standardizované hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka.
****) Poznámka: týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením(ES) č. 1069/2009, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.
*****) Standardizované hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka.
******) Poznámka: týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením(ES) č. 1069/2009, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.
*******) Standardizované hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka.
********) Poznámka: týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením(ES) č. 1069/2009, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.


------------------------------------------------------------------


Příloha VI
Pravidla pro výpočet dopadů skleníkových plynů z paliv z biomasy a referenčních fosilních paliv

A.Typizované astandardizované hodnoty úspor emisí skleníkových plynů pro paliva zbiomasy, jsou-li vyrobena snulovými čistými emisemi uhlíku ze změny vevyužívání půdy

+----------------------------------------------------------------------------------------------------+
| DŘEVNÍ ŠTĚPKA |
+-------------------------+-----------------+----------------------------+---------------------------+
| Systém výroby paliva z | Přepravní | Úspory emisí skleníkových | Úspory emisí skleníkových |
| biomasy | vzdálenost | plynů -typizovaná hodnota | plynů -standardizovaná |
| | | | hodnota |
| | +------------+---------------+-----------+---------------+
| | | Teplo | Elektřina | Teplo | Elektřina |
+-------------------------+-----------------+------------+---------------+-----------+---------------+
| Dřevní štěpka ze zbytků | 1 až 500 km | 93% | 89% | 91% | 87% |
| z lesnictví +-----------------+------------+---------------+-----------+---------------+
| | 500 až 2500 km | 89% | 84% | 87% | 81% |
| +-----------------+------------+---------------+-----------+---------------+
| | 2500 až 10000 | 82% | 73% | 78% | 67% |
| | km | | | | |
| +-----------------+------------+---------------+-----------+---------------+
| | Nad 10000 km | 67% | 51% | 60% | 41% |
+-------------------------+-----------------+------------+---------------+-----------+---------------+
| Dřevní štěpka z rychle | 2500 až 10000 | 77% | 65% | 73% | 60% |
| rostoucích dřevin | km | | | | |
| pěstovaných ve | | | | | |
| výmladkových | | | | | |
| plantážích(eukalyptus) | | | | | |
+-------------------------+-----------------+------------+---------------+-----------+---------------+
| Dřevní štěpka z rychle | 1 až 500 km | 89% | 83% | 87% | 81% |
| rostoucích dřevin +-----------------+------------+---------------+-----------+---------------+
| pěstovaných ve | 500 až 2500 km | 85% | 78% | 84% | 76% |
| výmladkových +-----------------+------------+---------------+-----------+---------------+
| plantážích(topol -s | 2500 až 10000 | 78% | 67% | 74% | 62% |
| hnojením) | km | | | | |
| +-----------------+------------+---------------+-----------+---------------+
| | Nad 10000 km | 63% | 45% | 57% | 35% |
| | | | | | |
+-------------------------+-----------------+------------+---------------+-----------+---------------+
| Dřevní štěpka z rychle | 1 až 500 km | 91% | 87% | 90% | 85% |
| rostoucích dřevin +-----------------+------------+---------------+-----------+---------------+
| pěstovaných ve | 500 až 2500 km | 88% | 82% | 86% | 79% |
| výmladkových +-----------------+------------+---------------+-----------+---------------+
| plantážích(topol -bez | 2500 až 10000 | 80% | 70% | 77% | 65% |
| hnojení) | km | | | | |
| +-----------------+------------+---------------+-----------+---------------+
| | Nad 10000 km | 65% | 48% | 59% | 39% |
| | | | | | |
+-------------------------+-----------------+------------+---------------+-----------+---------------+
| Dřevní štěpka z | 1 až 500 km | 93% | 89% | 92% | 88% |
| kmenoviny +-----------------+------------+---------------+-----------+---------------+
| | 500 až 2500 km | 90% | 85% | 88% | 82% |
| +-----------------+------------+---------------+-----------+---------------+
| | 2500 až 10000 | 82% | 73% | 79% | 68% |
| | km | | | | |
| +-----------------+------------+---------------+-----------+---------------+
| | Nad 10000 km | 67% | 51% | 61% | 42% |
+-------------------------+-----------------+------------+---------------+-----------+---------------+
| Dřevní štěpka z | 1 až 500 km | 94% | 92% | 93% | 90% |
| průmyslových zbytků +-----------------+------------+---------------+-----------+---------------+
| | 500 až 2500 km | 91% | 87% | 90% | 85% |
| +-----------------+------------+---------------+-----------+---------------+
| | 2500 až 10000 | 83% | 75% | 80% | 71% |
| | km | | | | |
| +-----------------+------------+---------------+-----------+---------------+
| | Nad 10000 km | 69% | 54% | 63% | 44% |
+-------------------------+-----------------+------------+---------------+-----------+---------------+


+----------------------------------------------------------------------------------------------------------+
| DŘEVĚNÉ PELETY *) |
+-------------------------------------+---------------+-----------------------+----------------------------+
| Systém výroby paliva z biomasy | Přepravní | Úspory emisí | Úspory emisí skleníkových |
| | vzdálenost | skleníkových plynů | plynů -standardizovaná |
| | | -typizovaná hodnota | hodnota |
| | +-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | Teplo | Elektřina | Teplo | Elektřina |
+--------------------------+----------+---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| Dřevěné brikety nebo | Situace | 1 až 500 km | 58% | 37% | 49% | 24% |
| pelety ze zbytků z | 1 +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| lesnictví | | 500 až 2500 | 58% | 37% | 49% | 25% |
| | | km | | | | |
| | +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | 2500 až | 55% | 34% | 47% | 21% |
| | | 10000 km | | | | |
| | +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | Nad 10000 | 50% | 26% | 40% | 11% |
| | | km | | | | |
| +----------+---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | Situace | 1 až 500 km | 77% | 66% | 72% | 59% |
| | 2a +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | 500 až 2500 | 77% | 66% | 72% | 59% |
| | | km | | | | |
| | +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | 2500 až | 75% | 62% | 70% | 55% |
| | | 10000 km | | | | |
| | +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | Nad 10000 | 69% | 54% | 63% | 45% |
| | | km | | | | |
| +----------+---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | Situace | 1 až 500 km | 92% | 88% | 90% | 85% |
| | 3a +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | 500 až 2500 | 92% | 88% | 90% | 86% |
| | | km | | | | |
| | +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | 2500 až | 90% | 85% | 88% | 81% |
| | | 10000 km | | | | |
| | +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | Nad 10000 | 84% | 76% | 81% | 72% |
| | | km | | | | |
+--------------------------+----------+---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| Dřevěné brikety nebo | Situace | 2500 až | 52% | 28% | 43% | 15% |
| pelety z rychle | 1 | 10000 km | | | | |
| rostoucích dřevin +----------+---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| pěstovaných ve | Situace | 2500 až | 70% | 56% | 66% | 49% |
| výmladkových | 2a | 10000 km | | | | |
| plantážích(eukalyptus) +----------+---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | Situace | 2500 až | 85% | 78% | 83% | 75% |
| | 3a | 10000 km | | | | |
+--------------------------+----------+---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| Dřevěné brikety nebo | Situace | 1 až 500 km | 54% | 32% | 46% | 20% |
| pelety z rychle | 1 +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| rostoucích dřevin | | 500 až | 52% | 29% | 44% | 16% |
| pěstovaných ve | | 10000 km | | | | |
| výmladkových | +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| plantážích(topol -s | | Nad 10000 | 47% | 21% | 37% | 7% |
| hnojením) | | km | | | | |
| +----------+---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | Situace | 1 až 500 km | 73% | 60% | 69% | 54% |
| | 2a +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | 500 až | 71% | 57% | 67% | 50% |
| | | 10000 km | | | | |
| | +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | Nad 10000 | 66% | 49% | 60% | 41% |
| | | km | | | | |
| +----------+---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | Situace | 1 až 500 km | 88% | 82% | 87% | 81% |
| | 3a +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | 500 až | 86% | 79% | 84% | 77% |
| | | 10000 km | | | | |
| | +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | Nad 10000 | 80% | 71% | 78% | 67% |
| | | km | | | | |
+--------------------------+----------+---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| Dřevěné brikety nebo | Situace | 1 až 500 km | 56% | 35% | 48% | 23% |
| pelety z výmladkových | 1 +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| plantáží(topol -bez | | 500 až | 54% | 32% | 46% | 20% |
| hnojení) | | 10000 km | | | | |
| | +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | Nad 10000 | 49% | 24% | 40% | 10% |
| | | km | | | | |
| +----------+---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | Situace | 1 až 500 km | 76% | 64% | 72% | 58% |
| | 2a +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | 500 až | 74% | 61% | 69% | 54% |
| | | 10000 km | | | | |
| | +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | Nad 10000 | 68% | 53% | 63% | 45% |
| | | km | | | | |
| +----------+---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | Situace | 1 až 500 km | 91% | 86% | 90% | 85% |
| | 3a +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | 500 až | 89% | 83% | 87% | 81% |
| | | 10000 km | | | | |
| | +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | Nad 10000 | 83% | 75% | 81% | 71% |
| | | km | | | | |
+--------------------------+----------+---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| Kmenovina | Situace | 1 až 500 km | 57% | 37% | 49% | 24% |
| | 1 +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | 500 až 2500 | 58% | 37% | 49% | 25% |
| | | km | | | | |
| | +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | 2500 až | 55% | 34% | 47% | 21% |
| | | 10000 km | | | | |
| | +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | Nad 10000 | 50% | 26% | 40% | 11% |
| | | km | | | | |
| +----------+---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | Situace | 1 až 500 km | 77% | 66% | 73% | 60% |
| | 2a +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | 500 až 2500 | 77% | 66% | 73% | 60% |
| | | km | | | | |
| | +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | 2500 až | 75% | 63% | 70% | 56% |
| | | 10000 km | | | | |
| | +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | Nad 10000 | 70% | 55% | 64% | 46% |
| | | km | | | | |
| +----------+---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | Situace | 1 až 500 km | 92% | 88% | 91% | 86% |
| | 3a +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | 500 až 2500 | 92% | 88% | 91% | 87% |
| | | km | | | | |
| | +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | 2500 až | 90% | 85% | 88% | 83% |
| | | 10000 km | | | | |
| | +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | Nad 10000 | 84% | 77% | 82% | 73% |
| | | km | | | | |
+--------------------------+----------+---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| Dřevěné brikety nebo | Situace | 1 až 500 km | 75% | 62% | 69% | 55% |
| pelety ze zbytků z | 1 +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| dřevozpracujícího | | 500 až 2500 | 75% | 62% | 70% | 55% |
| průmyslu | | km | | | | |
| | +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | 2500 až | 72% | 59% | 67% | 51% |
| | | 10000 km | | | | |
| | +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | Nad 10000 | 67% | 51% | 61% | 42% |
| | | km | | | | |
| +----------+---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | Situace | 1 až 500 km | 87% | 80% | 84% | 76% |
| | 2a +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | 500 až 2500 | 87% | 80% | 84% | 77% |
| | | km | | | | |
| | +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | 2500 až | 85% | 77% | 82% | 73% |
| | | 10000 km | | | | |
| | +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | Nad 10000 | 79% | 69% | 75% | 63% |
| | | km | | | | |
| +----------+---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | Situace | 1 až 500 km | 95% | 93% | 94% | 91% |
| | 3a +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | 500 až 2500 | 95% | 93% | 94% | 92% |
| | | km | | | | |
| | +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | 2500 až | 93% | 90% | 92% | 88% |
| | | 10000 km | | | | |
| | +---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+
| | | Nad 10000 | 88% | 82% | 85% | 78% |
| | | km | | | | |
+--------------------------+----------+---------------+-----------+-----------+----------------+-----------+


+------------------------------------------------------------------------------------------------------+
| ZEMĚDĚLSKÉ POSTUPY |
+------------------------+------------------+-----------------------------+----------------------------+
| Systém výroby paliva | Přepravní | Úspory emisí skleníkových | Úspory emisí skleníkových |
| z biomasy | vzdálenost | plynů -typizovaná hodnota | plynů -standardizovaná |
| | | | hodnota |
| | +-----------------+-----------+----------------+-----------+
| | | Teplo | Elektřina | Teplo | Elektřina |
+------------------------+------------------+-----------------+-----------+----------------+-----------+
| Zemědělské zbytky o | 1 až 500 km | 95% | 92% | 93% | 90% |
| hustotě < 0,2 t/m(3) +------------------+-----------------+-----------+----------------+-----------+
| **) | 500 až 2500 km | 89% | 83% | 86% | 80% |
| +------------------+-----------------+-----------+----------------+-----------+
| | 2500 až 10000 | 77% | 66% | 73% | 60% |
| | km | | | | |
| +------------------+-----------------+-----------+----------------+-----------+
| | Nad 10000 km | 57% | 36% | 48% | 23% |
+------------------------+------------------+-----------------+-----------+----------------+-----------+
| Zemědělské zbytky o | 1 až 500 km | 95% | 92% | 93% | 90% |
| hustotě > 0,2 t/m(3) +------------------+-----------------+-----------+----------------+-----------+
| ***) | 500 až 2500 km | 93% | 89% | 92% | 87% |
| +------------------+-----------------+-----------+----------------+-----------+
| | 2500 až 10000 | 88% | 82% | 85% | 78% |
| | km | | | | |
| +------------------+-----------------+-----------+----------------+-----------+
| | Nad 10000 km | 78% | 68% | 74% | 61% |
+------------------------+------------------+-----------------+-----------+----------------+-----------+
| Slámové pelety | 1 až 500 km | 88% | 82% | 85% | 78% |
| +------------------+-----------------+-----------+----------------+-----------+
| | 500 až 10000 | 86% | 79% | 83% | 74% |
| | km | | | | |
| +------------------+-----------------+-----------+----------------+-----------+
| | Nad 10000 km | 80% | 70% | 76% | 64% |
+------------------------+------------------+-----------------+-----------+----------------+-----------+
| Brikety z bagasy | 500 až 10000 | 93% | 89% | 91% | 87% |
| | km | | | | |
| +------------------+-----------------+-----------+----------------+-----------+
| | Nad 10000 km | 87% | 81% | 85% | 77% |
+------------------------+------------------+-----------------+-----------+----------------+-----------+
| Palmojádrový | Nad 10000 km | 20% | -18% | 11% | -33% |
| extrahovaný | | | | | |
| šrot(moučka) | | | | | |
+------------------------+------------------+-----------------+-----------+----------------+-----------+
| Palmojádrový | Nad 10000 km | 46% | 20% | 42% | 14% |
| extrahovaný | | | | | |
| šrot(moučka)(nulové | | | | | |
| emise CH[4] z lisovny | | | | | |
| oleje) | | | | | |
+------------------------+------------------+-----------------+-----------+----------------+-----------+


+-------------------------------------------------------------------------------------------------+
| BIOPLYN NA ELEKTŘINU ****) |
+-----------------------------+-----------------------+---------------------+---------------------+
| Systém výroby bioplynu | Technologické řešení | Úspory emisí | Úspory emisí |
| | | skleníkových plynů | skleníkových plynů |
| | | -typizovaná | -standardizovaná |
| | | hodnota | hodnota |
+----------------+------------+-----------------------+---------------------+---------------------+
| Vlhká mrva 1) | Situace 1 | Otevřený digestát | 146% | 94% |
| | | 2) | | |
| | +-----------------------+---------------------+---------------------+
| | | Uzavřený digestát | 246% | 240% |
| | | 3) | | |
| +------------+-----------------------+---------------------+---------------------+
| | Situace 2 | Otevřený digestát | 136% | 85% |
| | +-----------------------+---------------------+---------------------+
| | | Uzavřený digestát | 227% | 219% |
| +------------+-----------------------+---------------------+---------------------+
| | Situace 3 | Otevřený digestát | 142% | 86% |
| | +-----------------------+---------------------+---------------------+
| | | Uzavřený digestát | 243% | 235% |
+----------------+------------+-----------------------+---------------------+---------------------+
| Celá rostlina | Situace 1 | Otevřený digestát | 36% | 21% |
| kukuřice 4) | +-----------------------+---------------------+---------------------+
| | | Uzavřený digestát | 59% | 53% |
| +------------+-----------------------+---------------------+---------------------+
| | Situace 2 | Otevřený digestát | 34% | 18% |
| | +-----------------------+---------------------+---------------------+
| | | Uzavřený digestát | 55% | 47% |
| +------------+-----------------------+---------------------+---------------------+
| | Situace 3 | Otevřený digestát | 28% | 10% |
| | +-----------------------+---------------------+---------------------+
| | | Uzavřený digestát | 52% | 43% |
+----------------+------------+-----------------------+---------------------+---------------------+
| Biologický | Situace 1 | Otevřený digestát | 47% | 26% |
| odpad | +-----------------------+---------------------+---------------------+
| | | Uzavřený digestát | 84% | 78% |
| +------------+-----------------------+---------------------+---------------------+
| | Situace 2 | Otevřený digestát | 43% | 21% |
| | +-----------------------+---------------------+---------------------+
| | | Uzavřený digestát | 77% | 68% |
| +------------+-----------------------+---------------------+---------------------+
| | Situace 3 | Otevřený digestát | 38% | 14% |
| | +-----------------------+---------------------+---------------------+
| | | Uzavřený digestát | 76% | 66% |
+----------------+------------+-----------------------+---------------------+---------------------+


+----------------------------------------------------------------------------------------------+
| BIOPLYN NA ELEKTŘINU -SMĚSI MRVY A KUKUŘICE |
+-----------------------------+----------------------+--------------------+--------------------+
| Systém výroby bioplynu | Technologické řešení | Úspory emisí | Úspory emisí |
| | | skleníkových plynů | skleníkových plynů |
| | | -typizovaná | -standardizovaná |
| | | hodnota | hodnota |
+-----------------+-----------+----------------------+--------------------+--------------------+
| Mrva -kukuřice | Situace 1 | Otevřený digestát | 72% | 45% |
| 80% -20% | +----------------------+--------------------+--------------------+
| | | Uzavřený digestát | 120% | 114% |
| +-----------+----------------------+--------------------+--------------------+
| | Situace 2 | Otevřený digestát | 67% | 40% |
| | +----------------------+--------------------+--------------------+
| | | Uzavřený digestát | 111% | 103% |
| +-----------+----------------------+--------------------+--------------------+
| | Situace 3 | Otevřený digestát | 65% | 35% |
| | +----------------------+--------------------+--------------------+
| | | Uzavřený digestát | 114% | 106% |
+-----------------+-----------+----------------------+--------------------+--------------------+
| Mrva -kukuřice | Situace 1 | Otevřený digestát | 60% | 37% |
| 70% -30% | +----------------------+--------------------+--------------------+
| | | Uzavřený digestát | 100% | 94% |
| +-----------+----------------------+--------------------+--------------------+
| | Situace 2 | Otevřený digestát | 57% | 32% |
| | +----------------------+--------------------+--------------------+
| | | Uzavřený digestát | 93% | 85% |
| +-----------+----------------------+--------------------+--------------------+
| | Situace 3 | Otevřený digestát | 53% | 27% |
| | +----------------------+--------------------+--------------------+
| | | Uzavřený digestát | 94% | 85% |
+-----------------+-----------+----------------------+--------------------+--------------------+
| Mrva -kukuřice | Situace 1 | Otevřený digestát | 53% | 32% |
| 60% -40% | +----------------------+--------------------+--------------------+
| | | Uzavřený digestát | 88% | 82% |
| +-----------+----------------------+--------------------+--------------------+
| | Situace 2 | Otevřený digestát | 50% | 28% |
| | +----------------------+--------------------+--------------------+
| | | Uzavřený digestát | 82% | 73% |
| +-----------+----------------------+--------------------+--------------------+
| | Situace 3 | Otevřený digestát | 46% | 22% |
| | +----------------------+--------------------+--------------------+
| | | Uzavřený digestát | 81% | 72% |
+-----------------+-----------+----------------------+--------------------+--------------------+


+--------------------------------------------------------------------------------------------------+
| BIOMETAN PRO PŘEPRAVU *****) |
+-------------------+-------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Systém výroby | Technologické řešení | Úspory emisí | Úspory emisí skleníkových |
| biometanu | | skleníkových plynů | plynů -standardizovaná |
| | | -typizovaná hodnota | hodnota |
+-------------------+-------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Vlhká mrva | Otevřený digestát, bez | 117% | 72% |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +-------------------------+-----------------------+----------------------------+
| | Otevřený digestát, | 133% | 94% |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +-------------------------+-----------------------+----------------------------+
| | Uzavřený digestát, bez | 190% | 179% |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +-------------------------+-----------------------+----------------------------+
| | Uzavřený digestát, | 206% | 202% |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
+-------------------+-------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Celá rostlina | Otevřený digestát, bez | 35% | 17% |
| kukuřice | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +-------------------------+-----------------------+----------------------------+
| | Otevřený digestát, | 51% | 39% |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +-------------------------+-----------------------+----------------------------+
| | Uzavřený digestát, bez | 52% | 41% |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +-------------------------+-----------------------+----------------------------+
| | Uzavřený digestát, | 68% | 63% |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
+-------------------+-------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Biologický odpad | Otevřený digestát, bez | 43% | 20% |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +-------------------------+-----------------------+----------------------------+
| | Otevřený digestát, | 59% | 42% |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +-------------------------+-----------------------+----------------------------+
| | Uzavřený digestát, bez | 70% | 58% |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +-------------------------+-----------------------+----------------------------+
| | Uzavřený digestát, | 86% | 80% |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
+-------------------+-------------------------+-----------------------+----------------------------+


+-------------------------------------------------------------------------------------------------+
| BIOMETAN -SMĚSI MRVY A KUKUŘICE ******) |
+------------------+-------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Systém výroby | Technologické řešení | Úspory emisí | Úspory emisí skleníkových |
| biometanu | | skleníkových plynů | plynů -standardizovaná |
| | | -typizovaná hodnota | hodnota |
+------------------+-------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Mrva -kukuřice | Otevřený digestát, bez | 62% | 35% |
| 80% -20% | spalování odpadních | | |
| | plynů 5) | | |
| +-------------------------+-----------------------+----------------------------+
| | Otevřený digestát, | 78% | 57% |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů 6) | | |
| +-------------------------+-----------------------+----------------------------+
| | Uzavřený digestát, bez | 97% | 86% |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +-------------------------+-----------------------+----------------------------+
| | Uzavřený digestát, | 113% | 108% |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
+------------------+-------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Mrva -kukuřice | Otevřený digestát, bez | 53% | 29% |
| 70% -30% | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +-------------------------+-----------------------+----------------------------+
| | Otevřený digestát, | 69% | 51% |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +-------------------------+-----------------------+----------------------------+
| | Uzavřený digestát, bez | 83% | 71% |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +-------------------------+-----------------------+----------------------------+
| | Uzavřený digestát, | 99% | 94% |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
+------------------+-------------------------+-----------------------+----------------------------+
| Mrva -kukuřice | Otevřený digestát, bez | 48% | 25% |
| 60% -40% | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +-------------------------+-----------------------+----------------------------+
| | Otevřený digestát, | 64% | 48% |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +-------------------------+-----------------------+----------------------------+
| | Uzavřený digestát, bez | 74% | 62% |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +-------------------------+-----------------------+----------------------------+
| | Uzavřený digestát, | 90% | 84% |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
+------------------+-------------------------+-----------------------+----------------------------+

B.METODIKA

1. Emise skleníkových plynů zvýroby apoužívání paliv z biomasy se vypočítají takto:

a) emise skleníkových plynů z výroby a použití paliv z biomasy před přeměnou na elektřinu, vytápění a chlazení se vypočítají z tohoto vzorce:

E = e[ec] + e[l] + e[p] + e[td] + e[u] -e[sca] -e[ccs] -e[ccr],

kde:

E = celkové emise z výroby paliva před přeměnou energie;

e[ec] = emise z těžby nebo pěstování surovin;

e[l] = anualizované emise ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy;

e[p] = emise ze zpracování;

e[td] = emise z přepravy a distribuce;

e[u] = emise z používání daného paliva;

e[sca] = úspory emisí vyvolané nahromaděním uhlíku vpůdě díky zdokonaleným zemědělským postupům;

e[ccs] = úspory emisí vdůsledku zachycování ageologického ukládání CO[2]; a

eccr = úspory emisí vdůsledku zachycování anáhrady CO[2].

Emise z výroby strojního a jiného vybavení se neberou v úvahu;

b) vpřípadě společné digesce různých substrátů vzařízení navýrobu bioplynu či biometanu se typizované astandardizované hodnoty emisí skleníkových plynů vypočítají ztohoto vzorce:

eu/uriserv-oj.l_.2018.328.01.0082.01.ces.xhtml.for-l_2018328cs.01017201.notes.0001.xml

kde

E = emise skleníkových plynů naMJ bioplynu nebo biometanu vyrobeného ze společné digesce vymezené směsi substrátů;

S[n] = podíl suroviny n na energetickém obsahu;

E[n] = emise v g CO[2]/MJ u způsobu výroby n uvedeného v části D této přílohy(*)

eu/uriserv-oj.l_.2018.328.01.0082.01.ces.xhtml.for-l_2018328cs.01017201.notes.0002.xml

kde

P[n] = energetická výtěžnost[MJ] na kilogram vlhkých surovin n(**);

W[n] = váhový faktor substrátu n, který je definován takto:

eu/uriserv-oj.l_.2018.328.01.0082.01.ces.xhtml.for-l_2018328cs.01017201.notes.0003.xml

kde

I[n] = roční vstup do reaktoru pro substrát n[t čerstvé hmoty]

AM[n] = průměrná roční vlhkost substrátu n[kg vody / kg čerstvé hmoty]

SM[n] = standardní vlhkost substrátu n(***).

(*) U chlévské mrvy používané jako substrát se přidá bonus ve výši 45g CO[2]eq/MJ mrvy(-54 kg CO[2]eq/t čerstvé hmoty) za zdokonalené zemědělské postupy a hospodaření s mrvou.

(**) Pro výpočet typizovaných astandardizovaných hodnot se použijí tyto hodnoty P[n]:
P(kukuřice): 4,16[MJ[bioplynu]/kg[vlhké kukuřice při 65% vlhkosti]]
P(mrva): 0,50[MJ[bioplynu]/kg[vlhké kukuřice při 90% vlhkosti]]
P(biologický odpad) 3,41[MJ[bioplynu]/kg[vlhkého biologického odpadu při 76% vlhkosti]]

(***) Použijí se tyto hodnoty standardní vlhkosti substrátu SM[n]:
SM(kukuřice): 0,65[kg vody/kg čerstvé hmoty]
SM(mrva): 0,90[kg vody/kg čerstvé hmoty]
SM(biologický odpad): 0,76[kg vody/kg čerstvé hmoty]

c) Vpřípadě společné digesce substrátů n vzařízení navýrobu bioplynu pro účely výroby elektřiny nebo biometanu se skutečné emise skleníkových plynů ubioplynu a biometanu vypočtou z tohoto vzorce:

eu/uriserv-oj.l_.2018.328.01.0082.01.ces.xhtml.for-l_2018328cs.01017201.notes.0004.xml

kde

E = celkové emise z výroby bioplynu a biometanu před přeměnou energie;

Sn = podíl suroviny n v podílu vstupu do reaktoru;

e[ec,n] = emise z těžby nebo pěstování suroviny n;

e[td, suroviny,n] = emise z přepravy suroviny n do reaktoru;

e[l,n] = anualizované emise ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy u suroviny n;

e[sca] = úspory emisí díky zdokonaleným zemědělským postupům u suroviny n(*);

e[p] = emise ze zpracování;

e[td,produkt] = emise zpřepravy adistribuce bioplynu nebo biometanu;

e[u] = emise z použitého paliva, tedy skleníkové plyny emitované vprůběhu spalování;

e[ccs] = úspory emisí vdůsledku zachycování ageologického ukládání CO[2]; a

e[ccr] = úspory emisí vdůsledku zachycování anáhrady CO[2].

(*) Pro e[sca] bonus vhodnotě 45 g CO[2]eq /MJ mrvy za zdokonalené zemědělské postupy a hospodaření s mrvou, je-li chlévská mrva používána jako substrát pro výrobu bioplynu a biometanu.

d) emise skleníkových plynů z použití paliv z biomasy při výrobě elektřiny, tepla nebo chlazení, včetně přeměny energie na elektřinu, teplo nebo chlazení, se vypočítají takto:

i) u zařízení na výrobu energie zajišťujících pouze dodávky tepla:

eu/uriserv-oj.l_.2018.328.01.0082.01.ces.xhtml.for-l_2018328cs.01017201.notes.0005.xml

ii) zařízení na výrobu energie zajišťující pouze dodávky elektřiny:

eu/uriserv-oj.l_.2018.328.01.0082.01.ces.xhtml.for-l_2018328cs.01017201.notes.0006.xml

kde

EC[h,el] = celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity;

E = celkové emise skleníkových plynů z paliva před závěrečnou konverzí;

η[el] = elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem paliva nazákladě jeho energetického obsahu;

η[h] = účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem paliva nazákladě jeho energetického obsahu;

iii) v případě elektřiny nebo mechanické energie pocházející ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky užitečného tepla společně sdodávkami elektřiny nebo mechanické energie:

eu/uriserv-oj.l_.2018.328.01.0082.01.ces.xhtml.for-l_2018328cs.01017201.notes.0007.xml

iv) v případě užitečného tepla pocházejícího ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie:

eu/uriserv-oj.l_.2018.328.01.0082.01.ces.xhtml.for-l_2018328cs.01017201.notes.0008.xml

kde

EC[h,el] = celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity;

E = celkové emise skleníkových plynů z paliva před závěrečnou konverzí;

η[el] = elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem paliva nazákladě jeho energetického obsahu;

η[h] = účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem paliva nazákladě jeho energetického obsahu;

C[el] = podíl exergie na elektřině nebo mechanické energii, stanovený na100%(C[el] =1);

C[h] = účinnost Carnotova cyklu(podíl exergie na užitečném teple).

Účinnost Carnotova cyklu, C[h], pro užitečné teplo při rozdílných teplotách je definována jako:

eu/uriserv-oj.l_.2018.328.01.0082.01.ces.xhtml.for-l_2018328cs.01017201.notes.0009.xml

kde

T[h] = teplota měřená jako absolutní teplota(v kelvinech) užitečného tepla vmístě dodání;

T[0] = teplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinu(rovná se 0 °C).

Je-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150°C(423,15 kelvinu), lze C[h] alternativně definovat takto:

C[h] = účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C(423,15 kelvinu), která činí: 0,3546.

Pro účely tohoto výpočtu se rozumí:
i) „kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ současná výroba tepelné energie a elektřiny nebo mechanické energie v jednom procesu;
ii) „užitečným teplem“ teplo vyrobené k uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu k vytápění nebo chlazení;
iii) „ekonomicky odůvodněnou poptávkou“ poptávka, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení akterá by byla jinak uspokojována za tržních podmínek.

2. Emise skleníkových plynůz paliv z biomasy se vyjádří tímto způsobem:
a) emise skleníkových plynů zpaliv biomasy E se vyjadřují v gramech ekvivalentu CO[2] na MJ paliva biomasy, gCO[2]eq/MJ;
b) emise skleníkových plynů z tepla nebo elektřiny, které byly vyrobeny z paliv zbiomasy, EC, se vyjadřují v gramech ekvivalentu CO[2] na MJ konečné energetické komodity(tepla nebo elektřiny), g CO[2]eq/MJ.

Je-li vedle vytápění achlazení kombinovaně vyráběna i elektřina, emise se rozdělí mezi teplo aelektřinu(podle bodu 1 písm.d)), bez ohledu na to, zda je teplo je skutečně využíváno za účelem vytápění nebo chlazení.7)

Pokud seemise skleníkových plynů ztěžby nebo pěstování surovin, e[ec], vyjadřují v g CO[2]eq/ t suchých surovin, převod na gramy ekvivalentu CO[2] na MJ paliva, g CO[2]eq/MJ, se vypočte takto8):

eu/cdx_eu_162862-6

kde

eu/cdx_eu_162862-7

emise na tunu suchých surovin se vypočtou tímto způsobem:

eu/cdx_eu_162862-8

3. Úspory emisí skleníkových plynůz paliv z biomasy se vypočtou takto:

a) úspory emisí skleníkových plynů z paliv zbiomasy používaných jako paliva používaná vodvětví dopravy:

ÚSPORY =(E[F(t)] -E[B])/E[F(t)],

kde

E[B] = celkové emise zpaliv zbiomasy používaných jako paliva používaná vodvětví dopravy a

E[F(t)] = celkové emise z referenčního fosilního paliva pro dopravu;

b) úspory emisí skleníkových plynů při výrobě tepla, chlazení a výrobě elektřiny zpaliv z biomasy:

ÚSPORY =(EC[F(h&c,el)] -EC[B(h&c,el)])/EC[F(h&c,el)],

kde

EC[B(h&c,el)] = celkové emise z tepla nebo elektřiny;

EC[F(h&c,el)] = celkové emise z referenčního fosilního paliva používaného pro užitečné teplo nebo elektřinu.

4. Skleníkovými plyny zohledněnými pro účely bodu 1 jsou CO[2], N[2]O a CH[4]. Při výpočtu ekvivalentu CO[2] se uvedené plyny hodnotí takto:
CO[2]: 1
N[2]O: 298
CH[4]: 25

5. Emise pocházející ztěžby, sklizně nebo pěstování surovin, e[ec], zahrnují emise pocházející ze samotného procesu těžby nebo pěstování; ze sběru, sušení a skladování surovin; zodpadu a úniků; a z výroby chemických látek nebo produktů použitých při těžbě nebo pěstování. Zachycování CO[2] při pěstování surovin je vyloučeno.Jako alternativu skutečných hodnot emisí lze použít odhady úrovně emisí z pěstování zemědělské biomasy, které je možno získat z regionálních průměrných hodnot u emisí z pěstování zahrnutých do zpráv podle čl. 31 odst. 4 této směrnice nebo z informací o rozložených standardizovaných hodnotách pro pěstování obsažených v této příloze. Jako alternativu skutečných hodnot emisí je při neexistenci příslušných informací v těchto zprávách povoleno vypočítat průměrné hodnoty založené na místních zemědělských postupech, které vycházejí například zúdajů o skupinách zemědělských podniků.

Jako alternativu skutečných hodnot emisí lze použít odhady emisí zpěstování asklizně lesní biomasy, které je možno odvodit použitím průměrných hodnot emisí z pěstování asklizně vypočtených pro geografické plochy naúrovni členského státu.

6. Pro účely výpočtu uvedeného vbodu 1 písm. a) se k úsporám emisí na základě lepšího řízení zemědělství e[sca], jako například přechodu na minimální orbu či bezorebné setí, pěstování lepších plodin či jejich střídání, používání krycích plodin, včetně hospodaření se zbytky plodin, apoužívání organických pomocných půdních látek(například kompostu nebo digestátu zkvašení mrvy), přihlédne pouze tehdy, pokud byly předloženy spolehlivé aověřitelné důkazy, žeobsah uhlíku vpůdě se zvyšuje, nebo se dá rozumně očekávat, žev období, kdy byly dotčené suroviny pěstovány, uvedený obsah vzrostl, přičemž se k emisím přihlédne vpřípadě, kde tyto postupy vedou k vyššímu používání umělých hnojiv a herbicidů9).

7. Anualizované hodnoty emisí pocházejících ze změn vzásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy, el, se vypočítají rozdělením celkových emisí rovnoměrně mezi dvacet let. Pro výpočet těchto emisí se použije tento vzorec:

e[l] =(CS[R] -CS[A]) × 3,664 × 1/20 × 1/P -e[B],10)

kde

e[l] = anualizované emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy(vyjádřené jako hmotnost ekvivalentu CO[2] na jednotku energie paliva zbiomasy). „Orná půda“11) a„trvalé kultury“12) se považují za jeden způsob využívání půdy;

CS[R] = zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená sreferenčním využíváním půdy(vyjádřená jako hmotnost(vtunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). Za referenční využívání půdy se považuje využívání půdy vlednu 2008 nebo 20let před získáním suroviny, přičemž se použije pozdější datum;

CS[A] = zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená saktuálním využíváním půdy(vyjádřená jako hmotnost(vtunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). Vpřípadech, kdy dochází khromadění zásob uhlíku po dobu přesahující jeden rok, se hodnota činitele CS[A] stanoví jako odhad zásoby na jednotku plochy za období dvaceti let nebo vdobě zralosti plodiny, přičemž se použije situace, která nastane dříve;

P = produktivita plodiny(vyjádřená jako energie z paliva z biomasy na jednotku plochy za rok); a

e[B] = bonus ve výši 29 g CO[2]eq/MJ paliva z biomasy, pokud je biomasa získávána zeznehodnocené půdy, která prošla obnovou, za podmínek stanovených vbodě 8.

8. Bonus ve výši 29 g CO[2]eq/MJ se přidělí, pokud je prokázáno, že daná půda:
a) nebyla v lednu roku 2008 zemědělsky ani jinak využívána a
b) je závažným způsobem znehodnocená, včetně takové půdy dříve využívané kzemědělským účelům.

Bonus ve výši 29 g CO[2]eq/MJ se použije pro období maximálně 20 let od doby, kdy došlo kpřeměně půdy na zemědělsky využívanou půdu, za předpokladu, že je zajištěn pravidelný nárůst zásob uhlíku, jakož i značné snížení eroze u půd spadajících do písmene b).

9. „Půdami závažným způsobem znehodnocenými“ se rozumějí půdy, jež byly po značnou dobu výrazně zasoleny nebo vykazují obzvláště nízký obsah organických látek a jež jsou závažným způsobem erodované.

10. V souladu spřílohou V částí C bodem 10 této směrnice slouží jako základ pro výpočet uhlíku rozhodnutí Komise 2010/335/EU13), které stanoví pokyny pro výpočet zásob uhlíku vpůdě ve vztahu ktéto směrnici vycházející z pokynů IPCC zroku2006 pro národní inventury skleníkových plynů -svazku 4, a vsouladu snařízeními(EU) č.525/2013 a(EU) 2018/841.

11. Emise ze zpracování, e[p], zahrnují emise zvlastního procesu zpracování; zodpadu a úniků; z výroby chemických látek nebo produktů používaných při zpracování, včetně emisí CO[2] odpovídajících obsahu uhlíku ve fosilních vstupech bez ohledu na to zda byl v příslušném postupu spálen, či nikoli.

Při zohlednění spotřeby elektřiny, která není generována přímo vzařízení vyrábějícím pevná nebo plynná paliva z biomasy, se předpokládá, že intenzita emisí skleníkových plynů zvýroby adistribuce této elektřiny se rovná průměrné intenzitě emisí při výrobě adistribuci elektřiny vdané oblasti. Odchylně od tohoto pravidla mohou výrobci pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení, pokud není připojeno k rozvodné síti.

Emise ze zpracování v příslušných případech zahrnují emise ze sušení prozatímních produktů a materiálů.

12. Emise z přepravy a distribuce, e[td], zahrnují emise pocházející z přepravy surovin apolotovarů i ze skladování a distribuce konečného výrobku. Tento bod se nevztahuje na emise z přepravy a distribuce zohledňované podle bodu 5.

13. Emise CO[2] zpoužitého paliva, e[u], se pokládají upaliv z biomasy za rovné nule. Emise skleníkových plynů jiných než CO[2](CH[4] a N[2]O zpoužitého paliva musí být zahrnuty dofaktoru e[u].

14. Úspory emisí vyvolané zachycením a geologickým ukládáním CO[2], e[ccs], které nebyly již započítány do e[p], se omezují na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení a ukládání emitovaného CO[2] v přímé souvislosti se získáváním, přepravou, zpracováním a distribucí paliva zbiomasy, pokud ukládání probíhalo v souladu se směrnicí 2009/31/ES ogeologickém ukládání oxidu uhličitého.

15. Úspory emisí vyvolané zachycením a náhradou CO[2], e[ccr], přímo souvisejí s výrobou paliva zbiomasy, jemuž jsou přiřazeny, a omezují se na emise, ke kterým nedošlo vdůsledku zachycení CO[2], jehož uhlík pochází z biomasy a používá se k nahrazení CO[2] z fosilních paliv při výrobě komerčních výrobků a služeb.

16. Pokud kogenerační jednotka -zajištující teplo nebo elektřinu v procesu výroby paliva zbiomasy, pro které se počítají emise -vyrobí přebytečnou elektřinu nebo přebytečné užitečné teplo, rozdělí se emise skleníkových plynů mezi elektřinu a užitečné teplo podle teploty tepla(jež odráží užitnost(užitek) tepla). Užitečná část tepla se zjistí vynásobením jeho energetického obsahu účinností Carnotova cyklu, Ch, použitím tohoto vzorce:

eu/cdx_eu_162862-9

kde

T[h] = teplota měřená jako absolutní teplota(v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání;

T[0] = teplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinu(rovná se 0 °C).

Je-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150°C(423,15 kelvinu), lze C[h] alternativně definovat takto:

C[h] = účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C(423,15 kelvinu), která činí: 0,3546.

Pro účely tohoto výpočtu se použijí skutečné účinnosti, definované jako vyrobená roční mechanická energie, elektřina resp.teplo děleno ročním vstupem energie.

Pro účely tohoto výpočtu se rozumí:
a) „kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ současná výroba tepelné energie aelektřiny nebo mechanické energie v jednom procesu;
b) „užitečným teplem“ teplo vyrobené k uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu k vytápění nebo chlazení;
c) „ekonomicky odůvodněnou poptávkou“ poptávka, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení akterá by byla jinak uspokojována za tržních podmínek.

17. V případech, kdy v procesu výroby paliva z biomasy vzniká kombinace paliva, pro které se počítají emise, a jednoho nebo několika dalších produktů(„druhotných produktů“), rozdělí se emise skleníkových plynů mezi palivo(nebo jeho odpovídající meziprodukty) adruhotné produkty v poměru k jejich energetickému obsahu(stanovenému u druhotných produktů s výjimkou elektřiny a tepla jako spodní výhřevnost). Intenzita skleníkových plynů přebytečného užitečného tepla nebo přebytečné elektřiny se shoduje s intenzitou skleníkových plynů tepla nebo elektřiny dodaných do procesu výroby paliva z biomasy aurčí se na základě výpočtu intenzity skleníkových plynů všech vstupů a emisí, včetně surovin a emisí CH[4] a N[2]O, do a z kogenerační jednotky, kotle či jiného zařízení dodávajícího teplo nebo elektřinu do procesu výroby paliva z biomasy. Vpřípadě kombinované výroby elektřiny atepla sevýpočet provádí podle bodu 16.

18. Pro účely výpočtů uvedených v bodě 17 se emise takto rozdělované počítají jako e[ec] + e[l] + e[sca] + ty podíly e[p], e[td], e[ccs] a e[ccr], které se vztahují na výrobní kroky až do výrobního kroku, ve kterém vzniká předmětný druhotný produkt, včetně tohoto kroku. Došlo-li kpřiřazení emisí druhotným produktům v některém z předchozích výrobních kroků životního cyklu, použije se pro předmětné účely místo těchto celkových emisí jen podíl těchto emisí přiřazený v posledním z těchto výrobních kroků meziproduktu vyráběného paliva.

Vpřípadě bioplynu a biometanu musí být pro účely tohoto výpočtu zohledněny všechny druhotné produkty, které nespadají dooblasti působnosti bodu 7. K odpadům anizbytkům se žádné emise nepřiřadí. U druhotných produktů, jejichž energetický obsah je záporný, se pokládá energetický obsah pro účely výpočtu za nulový.

Emise skleníkových plynů z odpadů a zbytků, včetně korun stromů avětví, slámy, plev, kukuřičných klasů aořechových skořápek, azbytků ze zpracování, včetně surového glycerinu(glycerin, který není rafinován) a bagasy, se považují v celém životním cyklu těchto odpadů a zbytků až do doby jejich získání za nulové bez ohledu nato, zda jsou uvedené odpady a zbytky před přeměnou na konečný produkt zpracovány na prozatímní produkty.

Vpřípadě paliv z biomasy vyráběných v jinýchrafinériích, než které jsou kombinací zpracovatelských zařízení a kotlů nebo kogeneračních jednotek zajišťujících dodávky tepla nebo elektřiny dozpracovatelského zařízení, je analyzovanou jednotkou pro účely výpočtu podlebodu 17 rafinérie.

19. V případě paliv z biomasy používaných k výrobě elektřiny se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota EC[F(el)] referenčního fosilního paliva použije 183gCO[2]eq/MJ elektřiny, nebo 212gCO[2]eq/MJ elektřiny pro nejvzdálenější regiony.

V případě paliv z biomasy používaných k výrobě užitečného tepla, jakož i k vytápění nebo chlazení se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota EC[F(h)] referenčního fosilního paliva použije 80g CO[2]eq/MJ tepla.

V případě paliv z biomasy používaných k výrobě užitečného tepla, u níž lze prokázat přímou fyzickou náhradu uhlí, se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota EC[F(h)] referenčního fosilního paliva použije 124g CO[2]eq/MJ tepla.

V případě paliv z biomasy používaných jako paliva používaná vodvětví dopravy se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota EC[F(t)] referenčního fosilního paliva použije 94g CO[2]eq/MJ.

C.ROZLOŽENÉ STANDARDIZOVANÉ HODNOTY PRO PALIVA ZBIOMASY

Dřevěné brikety nebo pelety

+-------------------------+------------+-----------------------------------------------+-----------------------------------------------+
| Systém výroby paliva z | Přepravní | Emise skleníkových plynů -typizovaná hodnota | Emise skleníkových plynů -standardizovaná |
| biomasy | vzdálenost | (g CO[2]eq/MJ) | hodnota |
| | | | (g CO[2]eq/MJ) |
| | +-----------+------------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| | | Pěstování | Zpracování | Přeprava | Jiné | Pěstování | Zpracování | Přeprava | Jiné |
| | | | | | emise než | | | | emise než |
| | | | | | emise | | | | emise |
| | | | | | CO[2] z | | | | CO[2] z |
| | | | | | použitého | | | | použitého |
| | | | | | paliva | | | | paliva |
+-------------------------+------------+-----------+------------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| Dřevní štěpka ze zbytků | 1 až 500 | 0,0 | 1,6 | 3,0 | 0,4 | 0,0 | 1,9 | 3,6 | 0,5 |
| z lesnictví | km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| | 500 až | 0,0 | 1,6 | 5,2 | 0,4 | 0,0 | 1,9 | 6,2 | 0,5 |
| | 2500 km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| | 2500 až | 0,0 | 1,6 | 10,5 | 0,4 | 0,0 | 1,9 | 12,6 | 0,5 |
| | 10000 km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| | Nad 10000 | 0,0 | 1,6 | 20,5 | 0,4 | 0,0 | 1,9 | 24,6 | 0,5 |
| | km | | | | | | | | |
+-------------------------+------------+-----------+------------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| Dřevní štěpka z rychle | 2500 až | 4,4 | 0,0 | 11,0 | 0,4 | 4,4 | 0,0 | 13,2 | 0,5 |
| rostoucích dřevin | 10000 km | | | | | | | | |
| pěstovaných ve | | | | | | | | | |
| výmladkových | | | | | | | | | |
| plantážích(eukalyptus) | | | | | | | | | |
+-------------------------+------------+-----------+------------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| Dřevní štěpka z rychle | 1 až 500 | 3,9 | 0,0 | 3,5 | 0,4 | 3,9 | 0,0 | 4,2 | 0,5 |
| rostoucích dřevin | km | | | | | | | | |
| pěstovaných ve +------------+-----------+------------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| výmladkových | 500 až | 3,9 | 0,0 | 5,6 | 0,4 | 3,9 | 0,0 | 6,8 | 0,5 |
| plantážích(topol -s | 2500 km | | | | | | | | |
| hnojením) +------------+-----------+------------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| | 2500 až | 3,9 | 0,0 | 11,0 | 0,4 | 3,9 | 0,0 | 13,2 | 0,5 |
| | 10000 km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| | Nad 10000 | 3,9 | 0,0 | 21,0 | 0,4 | 3,9 | 0,0 | 25,2 | 0,5 |
| | km | | | | | | | | |
+-------------------------+------------+-----------+------------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| Dřevní štěpka z rychle | 1 až 500 | 2,2 | 0,0 | 3,5 | 0,4 | 2,2 | 0,0 | 4,2 | 0,5 |
| rostoucích dřevin | km | | | | | | | | |
| pěstovaných ve +------------+-----------+------------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| výmladkových | 500 až | 2,2 | 0,0 | 5,6 | 0,4 | 2,2 | 0,0 | 6,8 | 0,5 |
| plantážích(topol -bez | 2500 km | | | | | | | | |
| hnojení) +------------+-----------+------------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| | 2500 až | 2,2 | 0,0 | 11,0 | 0,4 | 2,2 | 0,0 | 13,2 | 0,5 |
| | 10000 km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| | Nad 10000 | 2,2 | 0,0 | 21,0 | 0,4 | 2,2 | 0,0 | 25,2 | 0,5 |
| | km | | | | | | | | |
+-------------------------+------------+-----------+------------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| Dřevní štěpka z | 1 až 500 | 1,1 | 0,3 | 3,0 | 0,4 | 1,1 | 0,4 | 3,6 | 0,5 |
| kmenoviny | km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| | 500 až | 1,1 | 0,3 | 5,2 | 0,4 | 1,1 | 0,4 | 6,2 | 0,5 |
| | 2500 km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| | 2500 až | 1,1 | 0,3 | 10,5 | 0,4 | 1,1 | 0,4 | 12,6 | 0,5 |
| | 10000 km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| | Nad 10000 | 1,1 | 0,3 | 20,5 | 0,4 | 1,1 | 0,4 | 24,6 | 0,5 |
| | km | | | | | | | | |
+-------------------------+------------+-----------+------------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| Dřevní štěpka ze zbytků | 1 až 500 | 0,0 | 0,3 | 3,0 | 0,4 | 0,0 | 0,4 | 3,6 | 0,5 |
| z dřevozpracujícího | km | | | | | | | | |
| průmyslu +------------+-----------+------------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| | 500 až | 0,0 | 0,3 | 5,2 | 0,4 | 0,0 | 0,4 | 6,2 | 0,5 |
| | 2500 km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| | 2500 až | 0,0 | 0,3 | 10,5 | 0,4 | 0,0 | 0,4 | 12,6 | 0,5 |
| | 10000 km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| | Nad 10000 | 0,0 | 0,3 | 20,5 | 0,4 | 0,0 | 0,4 | 24,6 | 0,5 |
| | km | | | | | | | | |
+-------------------------+------------+-----------+------------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+

Dřevěné brikety nebo pelety

+--------------------+------------+-------------------------------------------------+-------------------------------------------------+
| Systém výroby | Přepravní | Emise skleníkových plynů -typizovaná hodnota | Emise skleníkových plynů -standardizovaná |
| paliva z biomasy | vzdálenost | (g CO[2]eq/MJ) | hodnota |
| | | | (g CO[2]eq/MJ) |
+--------------------+------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| | | Pěstování | Zpracování | Přeprava | Jiné | Pěstování | Zpracování | Přeprava | Jiné |
| | | | | a | emise než | | | a | emise než |
| | | | | distribuce | emise | | | distribuce | emise |
| | | | | | CO[2] z | | | | CO[2] z |
| | | | | | použitého | | | | použitého |
| | | | | | paliva | | | | paliva |
+--------------------+------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| Dřevěné brikety | 1 až 500 | 0,0 | 25,8 | 2,9 | 0,3 | 0,0 | 30,9 | 3,5 | 0,3 |
| nebo pelety ze | km | | | | | | | | |
| zbytků z +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| lesnictví(situace | 500 až | 0,0 | 25,8 | 2,8 | 0,3 | 0,0 | 30,9 | 3,3 | 0,3 |
| 1) | 2500 km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| | 2500 až | 0,0 | 25,8 | 4,3 | 0,3 | 0,0 | 30,9 | 5,2 | 0,3 |
| | 10000 km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| | Nad 10000 | 0,0 | 25,8 | 7,9 | 0,3 | 0,0 | 30,9 | 9,5 | 0,3 |
| | km | | | | | | | | |
+--------------------+------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| Dřevěné brikety | 1 až 500 | 0,0 | 12,5 | 3,0 | 0,3 | 0,0 | 15,0 | 3,6 | 0,3 |
| nebo pelety ze | km | | | | | | | | |
| zbytků z +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| lesnictví(situace | 500 až | 0,0 | 12,5 | 2,9 | 0,3 | 0,0 | 15,0 | 3,5 | 0,3 |
| 2a) | 2500 km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| | 2500 až | 0,0 | 12,5 | 4,4 | 0,3 | 0,0 | 15,0 | 5,3 | 0,3 |
| | 10000 km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| | Nad 10000 | 0,0 | 12,5 | 8,1 | 0,3 | 0,0 | 15,0 | 9,8 | 0,3 |
| | km | | | | | | | | |
+--------------------+------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| Dřevěné brikety | 1 až 500 | 0,0 | 2,4 | 3,0 | 0,3 | 0,0 | 2,8 | 3,6 | 0,3 |
| nebo pelety ze | km | | | | | | | | |
| zbytků z +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| lesnictví(situace | 500 až | 0,0 | 2,4 | 2,9 | 0,3 | 0,0 | 2,8 | 3,5 | 0,3 |
| 3a) | 2500 km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| | 2500 až | 0,0 | 2,4 | 4,4 | 0,3 | 0,0 | 2,8 | 5,3 | 0,3 |
| | 10000 km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| | Nad 10000 | 0,0 | 2,4 | 8,2 | 0,3 | 0,0 | 2,8 | 9,8 | 0,3 |
| | km | | | | | | | | |
+--------------------+------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| Dřevěné brikety z | 2500 až | 3,9 | 24,5 | 4,3 | 0,3 | 3,9 | 29,4 | 5,2 | 0,3 |
| rychle rostoucích | 10000 km | | | | | | | | |
| dřevin pěstovaných | | | | | | | | | |
| ve výmladkových | | | | | | | | | |
| plantážích | | | | | | | | | |
| (eukalyptus | | | | | | | | | |
| -situace 1) | | | | | | | | | |
+--------------------+------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| Dřevěné brikety z | 2500 až | 5,0 | 10,6 | 4,4 | 0,3 | 5,0 | 12,7 | 5,3 | 0,3 |
| rychle rostoucích | 10000 km | | | | | | | | |
| dřevin pěstovaných | | | | | | | | | |
| ve výmladkových | | | | | | | | | |
| plantážích | | | | | | | | | |
| (eukalyptus | | | | | | | | | |
| -situace 2) | | | | | | | | | |
+--------------------+------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| Dřevěné brikety z | 2500 až | 5,3 | 0,3 | 4,4 | 0,3 | 5,3 | 0,4 | 5,3 | 0,3 |
| rychle rostoucích | 10000 km | | | | | | | | |
| dřevin pěstovaných | | | | | | | | | |
| ve výmladkových | | | | | | | | | |
| plantážích | | | | | | | | | |
| (eukalyptus | | | | | | | | | |
| -situace 3a) | | | | | | | | | |
+--------------------+------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| Dřevěné brikety z | 1 až 500 | 3,4 | 24,5 | 2,9 | 0,3 | 3,4 | 29,4 | 3,5 | 0,3 |
| rychle rostoucích | km | | | | | | | | |
| dřevin pěstovaných +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| ve výmladkových | 500 až | 3,4 | 24,5 | 4,3 | 0,3 | 3,4 | 29,4 | 5,2 | 0,3 |
| plantážích | 10000 km | | | | | | | | |
| (topol -s +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| hnojením -situace | Nad 10000 | 3,4 | 24,5 | 7,9 | 0,3 | 3,4 | 29,4 | 9,5 | 0,3 |
| 1) | km | | | | | | | | |
| | | | | | | | | | |
| | | | | | | | | | |
+--------------------+------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| Dřevěné brikety z | 1 až 500 | 4,4 | 10,6 | 3,0 | 0,3 | 4,4 | 12,7 | 3,6 | 0,3 |
| rychle rostoucích | km | | | | | | | | |
| dřevin pěstovaných +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| ve výmladkových | 500 až | 4,4 | 10,6 | 4,4 | 0,3 | 4,4 | 12,7 | 5,3 | 0,3 |
| plantážích | 10000 km | | | | | | | | |
| (topol -s +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| hnojením -situace | Nad 10000 | 4,4 | 10,6 | 8,1 | 0,3 | 4,4 | 12,7 | 9,8 | 0,3 |
| 2a) | km | | | | | | | | |
| | | | | | | | | | |
| | | | | | | | | | |
+--------------------+------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| Dřevěné brikety z | 1 až 500 | 4,6 | 0,3 | 3,0 | 0,3 | 4,6 | 0,4 | 3,6 | 0,3 |
| rychle rostoucích | km | | | | | | | | |
| dřevin pěstovaných +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| ve výmladkových | 500 až | 4,6 | 0,3 | 4,4 | 0,3 | 4,6 | 0,4 | 5,3 | 0,3 |
| plantážích | 10000 km | | | | | | | | |
| (topol -s +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| hnojením -situace | Nad 10000 | 4,6 | 0,3 | 8,2 | 0,3 | 4,6 | 0,4 | 9,8 | 0,3 |
| 3a) | km | | | | | | | | |
| | | | | | | | | | |
| | | | | | | | | | |
+--------------------+------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| Dřevěné brikety z | 1 až 500 | 2,0 | 24,5 | 2,9 | 0,3 | 2,0 | 29,4 | 3,5 | 0,3 |
| rychle rostoucích | km | | | | | | | | |
| dřevin pěstovaných +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| ve výmladkových | 500 až | 2,0 | 24,5 | 4,3 | 0,3 | 2,0 | 29,4 | 5,2 | 0,3 |
| plantážích | 2500 km | | | | | | | | |
| (topol -bez +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| hnojení -situace | 2500 až | 2,0 | 24,5 | 7,9 | 0,3 | 2,0 | 29,4 | 9,5 | 0,3 |
| 1) | 10000 km | | | | | | | | |
| | | | | | | | | | |
| | | | | | | | | | |
+--------------------+------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| Dřevěné brikety z | 1 až 500 | 2,5 | 10,6 | 3,0 | 0,3 | 2,5 | 12,7 | 3,6 | 0,3 |
| rychle rostoucích | km | | | | | | | | |
| dřevin pěstovaných +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| ve výmladkových | 500 až | 2,5 | 10,6 | 4,4 | 0,3 | 2,5 | 12,7 | 5,3 | 0,3 |
| plantážích | 10000 km | | | | | | | | |
| (topol -bez +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| hnojení -situace | Nad 10000 | 2,5 | 10,6 | 8,1 | 0,3 | 2,5 | 12,7 | 9,8 | 0,3 |
| 2a) | km | | | | | | | | |
| | | | | | | | | | |
| | | | | | | | | | |
+--------------------+------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| Dřevěné brikety z | 1 až 500 | 2,6 | 0,3 | 3,0 | 0,3 | 2,6 | 0,4 | 3,6 | 0,3 |
| rychle rostoucích | km | | | | | | | | |
| dřevin pěstovaných +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| ve výmladkových | 500 až | 2,6 | 0,3 | 4,4 | 0,3 | 2,6 | 0,4 | 5,3 | 0,3 |
| plantážích | 10000 km | | | | | | | | |
| (topol -bez +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| hnojení -situace | Nad 10000 | 2,6 | 0,3 | 8,2 | 0,3 | 2,6 | 0,4 | 9,8 | 0,3 |
| 3a) | km | | | | | | | | |
| | | | | | | | | | |
| | | | | | | | | | |
+--------------------+------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| Dřevěné brikety | 1 až 500 | 1,1 | 24,8 | 2,9 | 0,3 | 1,1 | 29,8 | 3,5 | 0,3 |
| nebo pelety z | km | | | | | | | | |
| kmenoviny(situace +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| 1) | 500 až | 1,1 | 24,8 | 2,8 | 0,3 | 1,1 | 29,8 | 3,3 | 0,3 |
| | 2500 km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| | 2500 až | 1,1 | 24,8 | 4,3 | 0,3 | 1,1 | 29,8 | 5,2 | 0,3 |
| | 10000 km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| | Nad 10000 | 1,1 | 24,8 | 7,9 | 0,3 | 1,1 | 29,8 | 9,5 | 0,3 |
| | km | | | | | | | | |
+--------------------+------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| Dřevěné brikety | 1 až 500 | 1,4 | 11,0 | 3,0 | 0,3 | 1,4 | 13,2 | 3,6 | 0,3 |
| nebo pelety z | km | | | | | | | | |
| kmenoviny(situace +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| 2a) | 500 až | 1,4 | 11,0 | 2,9 | 0,3 | 1,4 | 13,2 | 3,5 | 0,3 |
| | 2500 km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| | 2500 až | 1,4 | 11,0 | 4,4 | 0,3 | 1,4 | 13,2 | 5,3 | 0,3 |
| | 10000 km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| | Nad 10000 | 1,4 | 11,0 | 8,1 | 0,3 | 1,4 | 13,2 | 9,8 | 0,3 |
| | km | | | | | | | | |
+--------------------+------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| Dřevěné brikety | 1 až 500 | 1,4 | 0,8 | 3,0 | 0,3 | 1,4 | 0,9 | 3,6 | 0,3 |
| nebo pelety z | km | | | | | | | | |
| kmenoviny(situace +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| 3a) | 500 až | 1,4 | 0,8 | 2,9 | 0,3 | 1,4 | 0,9 | 3,5 | 0,3 |
| | 2500 km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| | 2500 až | 1,4 | 0,8 | 4,4 | 0,3 | 1,4 | 0,9 | 5,3 | 0,3 |
| | 10000 km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| | Nad 10000 | 1,4 | 0,8 | 8,2 | 0,3 | 1,4 | 0,9 | 9,8 | 0,3 |
| | km | | | | | | | | |
+--------------------+------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| Dřevěné brikety | 1 až 500 | 0,0 | 14,3 | 2,8 | 0,3 | 0,0 | 17,2 | 3,3 | 0,3 |
| nebo pelety ze | km | | | | | | | | |
| zbytků z +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| dřevozpracujícího | 500 až | 0,0 | 14,3 | 2,7 | 0,3 | 0,0 | 17,2 | 3,2 | 0,3 |
| průmyslu(situace | 2500 km | | | | | | | | |
| 1) +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| | 2500 až | 0,0 | 14,3 | 4,2 | 0,3 | 0,0 | 17,2 | 5,0 | 0,3 |
| | 10000 km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| | Nad 10000 | 0,0 | 14,3 | 7,7 | 0,3 | 0,0 | 17,2 | 9,2 | 0,3 |
| | km | | | | | | | | |
+--------------------+------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| Dřevěné brikety | 1 až 500 | 0,0 | 6,0 | 2,8 | 0,3 | 0,0 | 7,2 | 3,4 | 0,3 |
| nebo pelety ze | km | | | | | | | | |
| zbytků z +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| dřevozpracujícího | 500 až | 0,0 | 6,0 | 2,7 | 0,3 | 0,0 | 7,2 | 3,3 | 0,3 |
| průmyslu(situace | 2500 km | | | | | | | | |
| 2a) +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| | 2500 až | 0,0 | 6,0 | 4,2 | 0,3 | 0,0 | 7,2 | 5,1 | 0,3 |
| | 10000 km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| | Nad 10000 | 0,0 | 6,0 | 7,8 | 0,3 | 0,0 | 7,2 | 9,3 | 0,3 |
| | km | | | | | | | | |
+--------------------+------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| Dřevěné brikety | 1 až 500 | 0,0 | 0,2 | 2,8 | 0,3 | 0,0 | 0,3 | 3,4 | 0,3 |
| nebo pelety ze | km | | | | | | | | |
| zbytků z +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| dřevozpracujícího | 500 až | 0,0 | 0,2 | 2,7 | 0,3 | 0,0 | 0,3 | 3,3 | 0,3 |
| průmyslu(situace | 2500 km | | | | | | | | |
| 3a) +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| | 2500 až | 0,0 | 0,2 | 4,2 | 0,3 | 0,0 | 0,3 | 5,1 | 0,3 |
| | 10000 km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| | Nad 10000 | 0,0 | 0,2 | 7,8 | 0,3 | 0,0 | 0,3 | 9,3 | 0,3 |
| | km | | | | | | | | |
+--------------------+------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

Zemědělské postupy

+-----------------------+------------+-------------------------------------------------+-------------------------------------------------+
| Výroba paliva z | Přepravní | Emise skleníkových plynů -typizovaná | Emise skleníkových plynů -standardizovaná |
| biomasy Systém | vzdálenost | hodnota(g CO[2]eq/MJ) | hodnota(g CO[2]eq/MJ) |
+-----------------------+------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| | | Pěstování | Zpracování | Přeprava | Jiné | Pěstování | Zpracování | Přeprava | Jiné |
| | | | | a | emise než | | | a | emise než |
| | | | | distribuce | emise | | | distribuce | emise |
| | | | | | CO[2] z | | | | CO[2] z |
| | | | | | použitého | | | | použitého |
| | | | | | paliva | | | | paliva |
+-----------------------+------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| Zemědělské zbytky o | 1 až 500 | 0,0 | 0,9 | 2,6 | 0,2 | 0,0 | 1,1 | 3,1 | 0,3 |
| hustotě < 0,2 t/m(3) | km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| | 500 až | 0,0 | 0,9 | 6,5 | 0,2 | 0,0 | 1,1 | 7,8 | 0,3 |
| | 2500 km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| | 2500 až | 0,0 | 0,9 | 14,2 | 0,2 | 0,0 | 1,1 | 17,0 | 0,3 |
| | 10000 km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| | Nad 10000 | 0,0 | 0,9 | 28,3 | 0,2 | 0,0 | 1,1 | 34,0 | 0,3 |
| | km | | | | | | | | |
+-----------------------+------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| Zemědělské zbytky o | 1 až 500 | 0,0 | 0,9 | 2,6 | 0,2 | 0,0 | 1,1 | 3,1 | 0,3 |
| hustotě > 0,2 t/m(3) | km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| | 500 až | 0,0 | 0,9 | 3,6 | 0,2 | 0,0 | 1,1 | 4,4 | 0,3 |
| | 2500 km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| | 2500 až | 0,0 | 0,9 | 7,1 | 0,2 | 0,0 | 1,1 | 8,5 | 0,3 |
| | 10000 km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| | Nad 10000 | 0,0 | 0,9 | 13,6 | 0,2 | 0,0 | 1,1 | 16,3 | 0,3 |
| | km | | | | | | | | |
+-----------------------+------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| Slámové pelety | 1 až 500 | 0,0 | 5,0 | 3,0 | 0,2 | 0,0 | 6,0 | 3,6 | 0,3 |
| | km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| | 500 až | 0,0 | 5,0 | 4,6 | 0,2 | 0,0 | 6,0 | 5,5 | 0,3 |
| | 10000 km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| | Nad 10000 | 0,0 | 5,0 | 8,3 | 0,2 | 0,0 | 6,0 | 10,0 | 0,3 |
| | km | | | | | | | | |
+-----------------------+------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| Brikety z bagasy | 500 až | 0,0 | 0,3 | 4,3 | 0,4 | 0,0 | 0,4 | 5,2 | 0,5 |
| | 10000 km | | | | | | | | |
| +------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| | Nad 10000 | 0,0 | 0,3 | 8,0 | 0,4 | 0,0 | 0,4 | 9,5 | 0,5 |
| | km | | | | | | | | |
+-----------------------+------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| Palmojádrový | Nad 10000 | 21,6 | 21,1 | 11,2 | 0,2 | 21,6 | 25,4 | 13,5 | 0,3 |
| extrahovaný | km | | | | | | | | |
| šrot(moučka) | | | | | | | | | |
+-----------------------+------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+
| Palmojádrový | Nad 10000 | 21,6 | 3,5 | 11,2 | 0,2 | 21,6 | 4,2 | 13,5 | 0,3 |
| extrahovaný | km | | | | | | | | |
| šrot(moučka)(nulové | | | | | | | | | |
| emise CH[4] z lisovny | | | | | | | | | |
| oleje) | | | | | | | | | |
+-----------------------+------------+-----------+------------+------------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

Rozložené standardizované hodnoty pro bioplyn pro výrobu elektřiny

+----------------------+-------------+---------------------------------------------------------+---------------------------------------------------------+
| Systém výroby paliva | Technologie | TYPIZOVANÁ HODNOTA[g CO[2]eq/MJ] | STANDARDIZOVANÁ HODNOTA[g CO[2]eq/MJ] |
| z biomasy | +-----------+------------+-----------+----------+---------+-----------+------------+-----------+----------+---------+
| | | Pěstování | Zpracování | Jiné | Přeprava | Kredity | Pěstování | Zpracování | Jiné | Přeprava | Kredity |
| | | | | emise než | | na mrvu | | | emise než | | na mrvu |
| | | | | emise | | | | | emise | | |
| | | | | CO[2] z | | | | | CO[2] z | | |
| | | | | použitého | | | | | použitého | | |
| | | | | paliva | | | | | paliva | | |
+------------+---------+-------------+-----------+------------+-----------+----------+---------+-----------+------------+-----------+----------+---------+
| Vlhká mrva | Situace | Otevřený | 0,0 | 69,6 | 8,9 | 0,8 | -107,3 | 0,0 | 97,4 | 12,5 | 0,8 | -107,3 |
| 14) | 1 | digestát | | | | | | | | | | |
| | +-------------+-----------+------------+-----------+----------+---------+-----------+------------+-----------+----------+---------+
| | | Uzavřený | 0,0 | 0,0 | 8,9 | 0,8 | -97,6 | 0,0 | 0,0 | 12,5 | 0,8 | -97,6 |
| | | digestát | | | | | | | | | | |
| +---------+-------------+-----------+------------+-----------+----------+---------+-----------+------------+-----------+----------+---------+
| | Situace | Otevřený | 0,0 | 74,1 | 8,9 | 0,8 | -107,3 | 0,0 | 103,7 | 12,5 | 0,8 | -107,3 |
| | 2 | digestát | | | | | | | | | | |
| | +-------------+-----------+------------+-----------+----------+---------+-----------+------------+-----------+----------+---------+
| | | Uzavřený | 0,0 | 4,2 | 8,9 | 0,8 | -97,6 | 0,0 | 5,9 | 12,5 | 0,8 | -97,6 |
| | | digestát | | | | | | | | | | |
| +---------+-------------+-----------+------------+-----------+----------+---------+-----------+------------+-----------+----------+---------+
| | Situace | Otevřený | 0,0 | 83,2 | 8,9 | 0,9 | -120,7 | 0,0 | 116,4 | 12,5 | 0,9 | -120,7 |
| | 3 | digestát | | | | | | | | | | |
| | +-------------+-----------+------------+-----------+----------+---------+-----------+------------+-----------+----------+---------+
| | | Uzavřený | 0,0 | 4,6 | 8,9 | 0,8 | -108,5 | 0,0 | 6,4 | 12,5 | 0,8 | -108,5 |
| | | digestát | | | | | | | | | | |
+------------+---------+-------------+-----------+------------+-----------+----------+---------+-----------+------------+-----------+----------+---------+
| Celá | Situace | Otevřený | 15,6 | 13,5 | 8,9 | 0.0 16) | - | 15,6 | 18,9 | 12,5 | 0,0 | - |
| rostlina | 1 | digestát | | | | | | | | | | |
| kukuřice | +-------------+-----------+------------+-----------+----------+---------+-----------+------------+-----------+----------+---------+
| 15) | | Uzavřený | 15,2 | 0,0 | 8,9 | 0,0 | - | 15,2 | 0,0 | 12,5 | 0,0 | - |
| | | digestát | | | | | | | | | | |
| +---------+-------------+-----------+------------+-----------+----------+---------+-----------+------------+-----------+----------+---------+
| | Situace | Otevřený | 15,6 | 18,8 | 8,9 | 0,0 | - | 15,6 | 26,3 | 12,5 | 0,0 | - |
| | 2 | digestát | | | | | | | | | | |
| | +-------------+-----------+------------+-----------+----------+---------+-----------+------------+-----------+----------+---------+
| | | Uzavřený | 15,2 | 5,2 | 8,9 | 0,0 | - | 15,2 | 7,2 | 12,5 | 0,0 | - |
| | | digestát | | | | | | | | | | |
| +---------+-------------+-----------+------------+-----------+----------+---------+-----------+------------+-----------+----------+---------+
| | Situace | Otevřený | 17,5 | 21,0 | 8,9 | 0,0 | - | 17,5 | 29,3 | 12,5 | 0,0 | - |
| | 3 | digestát | | | | | | | | | | |
| | +-------------+-----------+------------+-----------+----------+---------+-----------+------------+-----------+----------+---------+
| | | Uzavřený | 17,1 | 5,7 | 8,9 | 0,0 | - | 17,1 | 7,9 | 12,5 | 0,0 | - |
| | | digestát | | | | | | | | | | |
+------------+---------+-------------+-----------+------------+-----------+----------+---------+-----------+------------+-----------+----------+---------+
| Biologický | Situace | Otevřený | 0,0 | 21,8 | 8,9 | 0,5 | - | 0,0 | 30,6 | 12,5 | 0,5 | - |
| odpad | 1 | digestát | | | | | | | | | | |
| | +-------------+-----------+------------+-----------+----------+---------+-----------+------------+-----------+----------+---------+
| | | Uzavřený | 0,0 | 0,0 | 8,9 | 0,5 | - | 0,0 | 0,0 | 12,5 | 0,5 | - |
| | | digestát | | | | | | | | | | |
| +---------+-------------+-----------+------------+-----------+----------+---------+-----------+------------+-----------+----------+---------+
| | Situace | Otevřený | 0,0 | 27,9 | 8,9 | 0,5 | - | 0,0 | 39,0 | 12,5 | 0,5 | - |
| | 2 | digestát | | | | | | | | | | |
| | +-------------+-----------+------------+-----------+----------+---------+-----------+------------+-----------+----------+---------+
| | | Uzavřený | 0,0 | 5,9 | 8,9 | 0,5 | - | 0,0 | 8,3 | 12,5 | 0,5 | - |
| | | digestát | | | | | | | | | | |
| +---------+-------------+-----------+------------+-----------+----------+---------+-----------+------------+-----------+----------+---------+
| | Situace | Otevřený | 0,0 | 31,2 | 8,9 | 0,5 | - | 0,0 | 43,7 | 12,5 | 0,5 | - |
| | 3 | digestát | | | | | | | | | | |
| | +-------------+-----------+------------+-----------+----------+---------+-----------+------------+-----------+----------+---------+
| | | Uzavřený | 0,0 | 6,5 | 8,9 | 0,5 | - | 0,0 | 9,1 | 12,5 | 0,5 | - |
| | | digestát | | | | | | | | | | |
+------------+---------+-------------+-----------+------------+-----------+----------+---------+-----------+------------+-----------+----------+---------+

Rozložené standardizované hodnoty pro biometan

+------------+----------------------+-----------------------------------------------------------------+-----------------------------------------------------------------+
| Systém | Technologické řešení | TYPIZOVANÁ HODNOTA[g CO[2]eq/MJ] | STANDARDIZOVANÁ HODNOTA[g CO[2]eq/MJ] |
| výroby | +-----------+------------+--------+----------+----------+---------+-----------+------------+--------+----------+----------+---------+
| biometanu | | Pěstování | Zpracování | Úprava | Přeprava | Komprese | Kredity | Pěstování | Zpracování | Úprava | Přeprava | Komprese | Kredity |
| | | | | | | na | na mrvu | | | | | na | na mrvu |
| | | | | | | čerpací | | | | | | čerpací | |
| | | | | | | stanici | | | | | | stanici | |
+------------+----------+-----------+-----------+------------+--------+----------+----------+---------+-----------+------------+--------+----------+----------+---------+
| Vlhká mrva | Otevřený | Bez | 0,0 | 84,2 | 19,5 | 1,0 | 3,3 | -124,4 | 0,0 | 117,9 | 27,3 | 1,0 | 4,6 | -124,4 |
| | digestát | spalování | | | | | | | | | | | | |
| | | odpadních | | | | | | | | | | | | |
| | | plynů | | | | | | | | | | | | |
| | +-----------+-----------+------------+--------+----------+----------+---------+-----------+------------+--------+----------+----------+---------+
| | | Spalování | 0,0 | 84,2 | 4,5 | 1,0 | 3,3 | -124,4 | 0,0 | 117,9 | 6,3 | 1,0 | 4,6 | -124,4 |
| | | odpadních | | | | | | | | | | | | |
| | | plynů | | | | | | | | | | | | |
| +----------+-----------+-----------+------------+--------+----------+----------+---------+-----------+------------+--------+----------+----------+---------+
| | Uzavřený | Bez | 0,0 | 3,2 | 19,5 | 0,9 | 3,3 | -111,9 | 0,0 | 4,4 | 27,3 | 0,9 | 4,6 | -111,9 |
| | digestát | spalování | | | | | | | | | | | | |
| | | odpadních | | | | | | | | | | | | |
| | | plynů | | | | | | | | | | | | |
| | +-----------+-----------+------------+--------+----------+----------+---------+-----------+------------+--------+----------+----------+---------+
| | | Spalování | 0,0 | 3,2 | 4,5 | 0,9 | 3,3 | -111,9 | 0,0 | 4,4 | 6,3 | 0,9 | 4,6 | -111,9 |
| | | odpadních | | | | | | | | | | | | |
| | | plynů | | | | | | | | | | | | |
+------------+----------+-----------+-----------+------------+--------+----------+----------+---------+-----------+------------+--------+----------+----------+---------+
| Celá | Otevřený | Bez | 18,1 | 20,1 | 19,5 | 0,0 | 3,3 | - | 18,1 | 28,1 | 27,3 | 0,0 | 4,6 | - |
| rostlina | digestát | spalování | | | | | | | | | | | | |
| kukuřice | | odpadních | | | | | | | | | | | | |
| | | plynů | | | | | | | | | | | | |
| | +-----------+-----------+------------+--------+----------+----------+---------+-----------+------------+--------+----------+----------+---------+
| | | Spalování | 18,1 | 20,1 | 4,5 | 0,0 | 3,3 | - | 18,1 | 28,1 | 6,3 | 0,0 | 4,6 | - |
| | | odpadních | | | | | | | | | | | | |
| | | plynů | | | | | | | | | | | | |
| +----------+-----------+-----------+------------+--------+----------+----------+---------+-----------+------------+--------+----------+----------+---------+
| | Uzavřený | Bez | 17,6 | 4,3 | 19,5 | 0,0 | 3,3 | - | 17,6 | 6,0 | 27,3 | 0,0 | 4,6 | - |
| | digestát | spalování | | | | | | | | | | | | |
| | | odpadních | | | | | | | | | | | | |
| | | plynů | | | | | | | | | | | | |
| | +-----------+-----------+------------+--------+----------+----------+---------+-----------+------------+--------+----------+----------+---------+
| | | Spalování | 17,6 | 4,3 | 4,5 | 0,0 | 3,3 | - | 17,6 | 6,0 | 6,3 | 0,0 | 4,6 | - |
| | | odpadních | | | | | | | | | | | | |
| | | plynů | | | | | | | | | | | | |
+------------+----------+-----------+-----------+------------+--------+----------+----------+---------+-----------+------------+--------+----------+----------+---------+
| Biologický | Otevřený | Bez | 0,0 | 30,6 | 19,5 | 0,6 | 3,3 | - | 0,0 | 42,8 | 27,3 | 0,6 | 4,6 | - |
| odpad | digestát | spalování | | | | | | | | | | | | |
| | | odpadních | | | | | | | | | | | | |
| | | plynů | | | | | | | | | | | | |
| | +-----------+-----------+------------+--------+----------+----------+---------+-----------+------------+--------+----------+----------+---------+
| | | Spalování | 0,0 | 30,6 | 4,5 | 0,6 | 3,3 | - | 0,0 | 42,8 | 6,3 | 0,6 | 4,6 | - |
| | | odpadních | | | | | | | | | | | | |
| | | plynů | | | | | | | | | | | | |
| +----------+-----------+-----------+------------+--------+----------+----------+---------+-----------+------------+--------+----------+----------+---------+
| | Uzavřený | Bez | 0,0 | 5,1 | 19,5 | 0,5 | 3,3 | - | 0,0 | 7,2 | 27,3 | 0,5 | 4,6 | - |
| | digestát | spalování | | | | | | | | | | | | |
| | | odpadních | | | | | | | | | | | | |
| | | plynů | | | | | | | | | | | | |
| | +-----------+-----------+------------+--------+----------+----------+---------+-----------+------------+--------+----------+----------+---------+
| | | Spalování | 0,0 | 5,1 | 4,5 | 0,5 | 3,3 | - | 0,0 | 7,2 | 6,3 | 0,5 | 4,6 | - |
| | | odpadních | | | | | | | | | | | | |
| | | plynů | | | | | | | | | | | | |
+------------+----------+-----------+-----------+------------+--------+----------+----------+---------+-----------+------------+--------+----------+----------+---------+

D.CELKOVÉ TYPIZOVANÉ ASTANDARDIZOVANÉ HODNOTY EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ UZPŮSOBŮ VÝROBY PALIVA ZBIOMASY

+------------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+
| Systém výroby paliva z | Přepravní | Emise skleníkových | Emise skleníkových |
| biomasy | vzdálenost | plynů -typizovaná | plynů |
| | | hodnota(g | -standardizovaná |
| | | CO[2]eq/MJ) | hodnota(g |
| | | | CO[2]eq/MJ) |
+------------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+
| Dřevní štěpka ze zbytků z | 1 až 500 km | 5 | 6 |
| lesnictví +--------------------+--------------------+--------------------+
| | 500 až 2500 km | 7 | 9 |
| +--------------------+--------------------+--------------------+
| | 2500 až 10000 km | 12 | 15 |
| +--------------------+--------------------+--------------------+
| | Nad 10000 km | 22 | 27 |
+------------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+
| Dřevní štěpka z rychle | 2500 až 10000 km | 16 | 18 |
| rostoucích dřevin | | | |
| pěstovaných ve výmladkových | | | |
| plantážích(eukalyptus) | | | |
+------------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+
| Dřevní štěpka z rychle | 1 až 500 km | 8 | 9 |
| rostoucích dřevin +--------------------+--------------------+--------------------+
| pěstovaných ve výmladkových | 500 až 2500 km | 10 | 11 |
| plantážích(topol -s +--------------------+--------------------+--------------------+
| hnojením) | 2500 až 10000 km | 15 | 18 |
| +--------------------+--------------------+--------------------+
| | Nad 10000 km | 25 | 30 |
| | | | |
+------------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+
| Dřevní štěpka z rychle | 1 až 500 km | 6 | 7 |
| rostoucích dřevin +--------------------+--------------------+--------------------+
| pěstovaných ve výmladkových | 500 až 2500 km | 8 | 10 |
| plantážích(topol -bez +--------------------+--------------------+--------------------+
| hnojení) | 2500 až 10000 km | 14 | 16 |
| +--------------------+--------------------+--------------------+
| | Nad 10000 km | 24 | 28 |
| | | | |
+------------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+
| Dřevní štěpka z kmenoviny | 1 až 500 km | 5 | 6 |
| +--------------------+--------------------+--------------------+
| | 500 až 2500 km | 7 | 8 |
| +--------------------+--------------------+--------------------+
| | 2500 až 10000 km | 12 | 15 |
| +--------------------+--------------------+--------------------+
| | Nad 10000 km | 22 | 27 |
+------------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+
| Dřevní štěpka z průmyslových | 1 až 500 km | 4 | 5 |
| zbytků +--------------------+--------------------+--------------------+
| | 500 až 2500 km | 6 | 7 |
| +--------------------+--------------------+--------------------+
| | 2500 až 10000 km | 11 | 13 |
| +--------------------+--------------------+--------------------+
| | Nad 10000 km | 21 | 25 |
+------------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+
| Dřevěné brikety nebo pelety | 1 až 500 km | 29 | 35 |
| ze zbytků z +--------------------+--------------------+--------------------+
| lesnictví(situace 1) | 500 až 2500 km | 29 | 35 |
| +--------------------+--------------------+--------------------+
| | 2500 až 10000 km | 30 | 36 |
| +--------------------+--------------------+--------------------+
| | Nad 10000 km | 34 | 41 |
+------------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+
| Dřevěné brikety nebo pelety | 1 až 500 km | 16 | 19 |
| ze zbytků z +--------------------+--------------------+--------------------+
| lesnictví(situace 2a) | 500 až 2500 km | 16 | 19 |
| +--------------------+--------------------+--------------------+
| | 2500 až 10000 km | 17 | 21 |
| +--------------------+--------------------+--------------------+
| | Nad 10000 km | 21 | 25 |
+------------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+
| Dřevěné brikety nebo pelety | 1 až 500 km | 6 | 7 |
| ze zbytků z +--------------------+--------------------+--------------------+
| lesnictví(situace 3a) | 500 až 2500 km | 6 | 7 |
| +--------------------+--------------------+--------------------+
| | 2500 až 10000 km | 7 | 8 |
| +--------------------+--------------------+--------------------+
| | Nad 10000 km | 11 | 13 |
+------------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+
| Dřevěné brikety nebo pelety | 2500 až 10000 km | 33 | 39 |
| z rychle rostoucích dřevin | | | |
| pěstovaných ve výmladkových | | | |
| plantážích(eukalyptus | | | |
| -situace 1) | | | |
+------------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+
| Dřevěné brikety nebo pelety | 2500 až 10000 km | 20 | 23 |
| z rychle rostoucích dřevin | | | |
| pěstovaných ve výmladkových | | | |
| plantážích(eukalyptus | | | |
| -situace 2a) | | | |
+------------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+
| Dřevěné brikety nebo pelety | 2500 až 10000 km | 10 | 11 |
| z rychle rostoucích dřevin | | | |
| pěstovaných ve výmladkových | | | |
| plantážích(eukalyptus | | | |
| -situace 3a) | | | |
+------------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+
| Dřevěné brikety nebo pelety | 1 až 500 km | 31 | 37 |
| z rychle rostoucích dřevin +--------------------+--------------------+--------------------+
| pěstovaných ve výmladkových | 500 až 10000 km | 32 | 38 |
| plantážích(topol -s +--------------------+--------------------+--------------------+
| hnojením -situace 1) | Nad 10000 km | 36 | 43 |
| | | | |
| | | | |
+------------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+
| Dřevěné brikety nebo pelety | 1 až 500 km | 18 | 21 |
| z rychle rostoucích dřevin +--------------------+--------------------+--------------------+
| pěstovaných ve výmladkových | 500 až 10000 km | 20 | 23 |
| plantážích(topol -s +--------------------+--------------------+--------------------+
| hnojením -situace 2a) | Nad 10000 km | 23 | 27 |
| | | | |
| | | | |
+------------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+
| Dřevěné brikety nebo pelety | 1 až 500 km | 8 | 9 |
| z rychle rostoucích dřevin +--------------------+--------------------+--------------------+
| pěstovaných ve výmladkových | 500 až 10000 km | 10 | 11 |
| plantážích(topol -s +--------------------+--------------------+--------------------+
| hnojením -situace 3a) | Nad 10000 km | 13 | 15 |
| | | | |
| | | | |
+------------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+
| Dřevěné brikety nebo pelety | 1 až 500 km | 30 | 35 |
| z rychle rostoucích dřevin +--------------------+--------------------+--------------------+
| pěstovaných ve výmladkových | 500 až 10000 km | 31 | 37 |
| plantážích(topol -bez +--------------------+--------------------+--------------------+
| hnojení -situace 1) | Nad 10000 km | 35 | 41 |
| | | | |
| | | | |
+------------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+
| Dřevěné brikety nebo pelety | 1 až 500 km | 16 | 19 |
| z rychle rostoucích dřevin +--------------------+--------------------+--------------------+
| pěstovaných ve výmladkových | 500 až 10000 km | 18 | 21 |
| plantážích(topol -bez +--------------------+--------------------+--------------------+
| hnojení -situace 2a) | Nad 10000 km | 21 | 25 |
| | | | |
| | | | |
+------------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+
| Dřevěné brikety nebo pelety | 1 až 500 km | 6 | 7 |
| z rychle rostoucích dřevin +--------------------+--------------------+--------------------+
| pěstovaných ve výmladkových | 500 až 10000 km | 8 | 9 |
| plantážích(topol -bez +--------------------+--------------------+--------------------+
| hnojení -situace 3a) | Nad 10000 km | 11 | 13 |
| | | | |
| | | | |
+------------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+
| Dřevěné brikety nebo pelety | 1 až 500 km | 29 | 35 |
| z kmenoviny(situace 1) +--------------------+--------------------+--------------------+
| | 500 až 2500 km | 29 | 34 |
| +--------------------+--------------------+--------------------+
| | 2500 až 10000 km | 30 | 36 |
| +--------------------+--------------------+--------------------+
| | Nad 10000 km | 34 | 41 |
+------------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+
| Dřevěné brikety nebo pelety | 1 až 500 km | 16 | 18 |
| z kmenoviny(situace 2a) +--------------------+--------------------+--------------------+
| | 500 až 2500 km | 15 | 18 |
| +--------------------+--------------------+--------------------+
| | 2500 až 10000 km | 17 | 20 |
| +--------------------+--------------------+--------------------+
| | Nad 10000 km | 21 | 25 |
+------------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+
| Dřevěné brikety nebo pelety | 1 až 500 km | 5 | 6 |
| z kmenoviny(situace 3a) +--------------------+--------------------+--------------------+
| | 500 až 2500 km | 5 | 6 |
| +--------------------+--------------------+--------------------+
| | 2500 až 10000 km | 7 | 8 |
| +--------------------+--------------------+--------------------+
| | Nad 10000 km | 11 | 12 |
+------------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+
| Dřevěné brikety nebo pelety | 1 až 500 km | 17 | 21 |
| ze zbytků z +--------------------+--------------------+--------------------+
| dřevozpracujícího | 500 až 2500 km | 17 | 21 |
| průmyslu(situace 1) +--------------------+--------------------+--------------------+
| | 2500 až 10000 km | 19 | 23 |
| +--------------------+--------------------+--------------------+
| | Nad 10000 km | 22 | 27 |
+------------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+
| Dřevěné brikety nebo pelety | 1 až 500 km | 9 | 11 |
| ze zbytků z +--------------------+--------------------+--------------------+
| dřevozpracujícího | 500 až 2500 km | 9 | 11 |
| průmyslu(situace 2a) +--------------------+--------------------+--------------------+
| | 2500 až 10000 km | 10 | 13 |
| +--------------------+--------------------+--------------------+
| | Nad 10000 km | 14 | 17 |
+------------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+
| Dřevěné brikety nebo pelety | 1 až 500 km | 3 | 4 |
| ze zbytků z +--------------------+--------------------+--------------------+
| dřevozpracujícího | 500 až 2500 km | 3 | 4 |
| průmyslu(situace 3a) +--------------------+--------------------+--------------------+
| | 2500 až 10000 km | 5 | 6 |
| +--------------------+--------------------+--------------------+
| | Nad 10000 km | 8 | 10 |
+------------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+

Situace 1 označuje procesy, vnichž se pro dodávky procesního tepla do výrobny pelet využívá kotel na zemní plyn. Procesní elektřina je nakoupena zrozvodné sítě.

Situace 2a označuje procesy, vnichž se pro dodávky procesního tepla do výrobny pelet využívá kotel na dřevní štěpku. Procesní elektřina je nakoupena zrozvodné sítě.

Situace 3a označuje procesy, při nichž se pro dodávky tepla a elektřiny do výrobny pelet používá kogenerační jednotka na dřevní štěpku.

+-----------------------+----------------------+--------------------+--------------------------+
| Systém výroby paliva | Přepravní vzdálenost | Emise skleníkových | Emise skleníkových plynů |
| z biomasy | | plynů -typizovaná | -standardizovaná |
| | | hodnota(g | hodnota(g CO[2]eq/MJ) |
| | | CO[2]eq/MJ) | |
+-----------------------+----------------------+--------------------+--------------------------+
| Zemědělské zbytky o | 1 až 500 km | 4 | 4 |
| hustotě < 0,2 t/m(3) +----------------------+--------------------+--------------------------+
| 17) | 500 až 2500 km | 8 | 9 |
| +----------------------+--------------------+--------------------------+
| | 2500 až 10000 km | 15 | 18 |
| +----------------------+--------------------+--------------------------+
| | Nad 10000 km | 29 | 35 |
+-----------------------+----------------------+--------------------+--------------------------+
| Zemědělské zbytky o | 1 až 500 km | 4 | 4 |
| hustotě > 0,2 t/m(3) +----------------------+--------------------+--------------------------+
| 18) | 500 až 2500 km | 5 | 6 |
| +----------------------+--------------------+--------------------------+
| | 2500 až 10000 km | 8 | 10 |
| +----------------------+--------------------+--------------------------+
| | Nad 10000 km | 15 | 18 |
+-----------------------+----------------------+--------------------+--------------------------+
| Slámové pelety | 1 až 500 km | 8 | 10 |
| +----------------------+--------------------+--------------------------+
| | 500 až 10000 km | 10 | 12 |
| +----------------------+--------------------+--------------------------+
| | Nad 10000 km | 14 | 16 |
+-----------------------+----------------------+--------------------+--------------------------+
| Brikety z bagasy | 500 až 10000 km | 5 | 6 |
| +----------------------+--------------------+--------------------------+
| | Nad 10000 km | 9 | 10 |
+-----------------------+----------------------+--------------------+--------------------------+
| Palmojádrový | Nad 10000 km | 54 | 61 |
| extrahovaný | | | |
| šrot(moučka) | | | |
+-----------------------+----------------------+--------------------+--------------------------+
| Palmojádrový | Nad 10000 km | 37 | 40 |
| extrahovaný | | | |
| šrot(moučka)(nulové | | | |
| emise CH[4] z lisovny | | | |
| oleje) | | | |
+-----------------------+----------------------+--------------------+--------------------------+

Typizované astandardizované hodnoty -bioplyn na elektřinu

+------------------+---------------------------+----------------+--------------------+
| Systém výroby | Technologické řešení | Typizovaná | Standardizovaná |
| bioplynu | | hodnota | hodnota |
| | +----------------+--------------------+
| | | Emise | Emise skleníkových |
| | | skleníkových | plynů |
| | | plynů | (g CO[2]eq/MJ) |
| | | (g CO[2]eq/MJ) | |
+------------------+-----------+---------------+----------------+--------------------+
| Bioplyn na | Situace 1 | Otevřený | -28 | 3 |
| elektřinu z | | digestát 19) | | |
| vlhké mrvy | +---------------+----------------+--------------------+
| | | Uzavřený | -88 | -84 |
| | | digestát 20) | | |
| +-----------+---------------+----------------+--------------------+
| | Situace 2 | Otevřený | -23 | 10 |
| | | digestát | | |
| | +---------------+----------------+--------------------+
| | | Uzavřený | -84 | -78 |
| | | digestát | | |
| +-----------+---------------+----------------+--------------------+
| | Situace 3 | Otevřený | -28 | 9 |
| | | digestát | | |
| | +---------------+----------------+--------------------+
| | | Uzavřený | -94 | -89 |
| | | digestát | | |
+------------------+-----------+---------------+----------------+--------------------+
| Bioplyn na | Situace 1 | Otevřený | 38 | 47 |
| elektřinu z celé | | digestát | | |
| rostliny | +---------------+----------------+--------------------+
| kukuřice | | Uzavřený | 24 | 28 |
| | | digestát | | |
| +-----------+---------------+----------------+--------------------+
| | Situace 2 | Otevřený | 43 | 54 |
| | | digestát | | |
| | +---------------+----------------+--------------------+
| | | Uzavřený | 29 | 35 |
| | | digestát | | |
| +-----------+---------------+----------------+--------------------+
| | Situace 3 | Otevřený | 47 | 59 |
| | | digestát | | |
| | +---------------+----------------+--------------------+
| | | Uzavřený | 32 | 38 |
| | | digestát | | |
+------------------+-----------+---------------+----------------+--------------------+
| Bioplyn na | Situace 1 | Otevřený | 31 | 44 |
| elektřinu z | | digestát | | |
| biologického | +---------------+----------------+--------------------+
| odpadu | | Uzavřený | 9 | 13 |
| | | digestát | | |
| +-----------+---------------+----------------+--------------------+
| | Situace 2 | Otevřený | 37 | 52 |
| | | digestát | | |
| | +---------------+----------------+--------------------+
| | | Uzavřený | 15 | 21 |
| | | digestát | | |
| +-----------+---------------+----------------+--------------------+
| | Situace 3 | Otevřený | 41 | 57 |
| | | digestát | | |
| | +---------------+----------------+--------------------+
| | | Uzavřený | 16 | 22 |
| | | digestát | | |
+------------------+-----------+---------------+----------------+--------------------+

Typizované a standardizované hodnoty pro biometan

+---------------------+------------------------+--------------------+-------------------------+
| Systém výroby | Technologické řešení | Emise skleníkových | Emise skleníkových |
| biometanu | | plynů -typizovaná | plynů -standardizovaná |
| | | hodnota | hodnota |
| | | (g CO[2]eq/MJ) | (g CO[2]eq/MJ) |
+---------------------+------------------------+--------------------+-------------------------+
| Biometan z vlhké | Otevřený digestát, bez | -20 | 22 |
| mrvy | spalování odpadních | | |
| | plynů 21) | | |
| +------------------------+--------------------+-------------------------+
| | Otevřený digestát, | -35 | 1 |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů 22) | | |
| +------------------------+--------------------+-------------------------+
| | Uzavřený digestát, bez | -88 | -79 |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +------------------------+--------------------+-------------------------+
| | Uzavřený digestát, | -103 | -100 |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
+---------------------+------------------------+--------------------+-------------------------+
| Biometan z celé | Otevřený digestát, bez | 58 | 73 |
| rostliny kukuřice | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +------------------------+--------------------+-------------------------+
| | Otevřený digestát, | 43 | 52 |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +------------------------+--------------------+-------------------------+
| | Uzavřený digestát, bez | 41 | 51 |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +------------------------+--------------------+-------------------------+
| | Uzavřený digestát, | 26 | 30 |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
+---------------------+------------------------+--------------------+-------------------------+
| Biometan z | Otevřený digestát, bez | 51 | 71 |
| biologického odpadu | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +------------------------+--------------------+-------------------------+
| | Otevřený digestát, | 36 | 50 |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +------------------------+--------------------+-------------------------+
| | Uzavřený digestát, bez | 25 | 35 |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +------------------------+--------------------+-------------------------+
| | Uzavřený digestát, | 10 | 14 |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
+---------------------+------------------------+--------------------+-------------------------+

Typizované a standardizované hodnoty -bioplyn na elektřinu -směsi mrvy a kukuřice: emise skleníkových plynů spodíly na základě čerstvé hmotnosti

+-----------------------------+----------------------+--------------------+--------------------+
| Systém výroby bioplynu | Technologické řešení | Emise skleníkových | Emise skleníkových |
| | | plynů -typizovaná | plynů |
| | | hodnota | -standardizovaná |
| | | (g CO[2]eq/MJ) | hodnota |
| | | | (g CO[2]eq/MJ) |
+-----------------+-----------+----------------------+--------------------+--------------------+
| Mrva -kukuřice | Situace 1 | Otevřený digestát | 17 | 33 |
| 80% -20% | +----------------------+--------------------+--------------------+
| | | Uzavřený digestát | -12 | -9 |
| +-----------+----------------------+--------------------+--------------------+
| | Situace 2 | Otevřený digestát | 22 | 40 |
| | +----------------------+--------------------+--------------------+
| | | Uzavřený digestát | -7 | -2 |
| +-----------+----------------------+--------------------+--------------------+
| | Situace 3 | Otevřený digestát | 23 | 43 |
| | +----------------------+--------------------+--------------------+
| | | Uzavřený digestát | -9 | -4 |
+-----------------+-----------+----------------------+--------------------+--------------------+
| Mrva -kukuřice | Situace 1 | Otevřený digestát | 24 | 37 |
| 70% -30% | +----------------------+--------------------+--------------------+
| | | Uzavřený digestát | 0 | 3 |
| +-----------+----------------------+--------------------+--------------------+
| | Situace 2 | Otevřený digestát | 29 | 45 |
| | +----------------------+--------------------+--------------------+
| | | Uzavřený digestát | 4 | 10 |
| +-----------+----------------------+--------------------+--------------------+
| | Situace 3 | Otevřený digestát | 31 | 48 |
| | +----------------------+--------------------+--------------------+
| | | Uzavřený digestát | 4 | 10 |
+-----------------+-----------+----------------------+--------------------+--------------------+
| Mrva -kukuřice | Situace 1 | Otevřený digestát | 28 | 40 |
| 60% -40% | +----------------------+--------------------+--------------------+
| | | Uzavřený digestát | 7 | 11 |
| +-----------+----------------------+--------------------+--------------------+
| | Situace 2 | Otevřený digestát | 33 | 47 |
| | +----------------------+--------------------+--------------------+
| | | Uzavřený digestát | 12 | 18 |
| +-----------+----------------------+--------------------+--------------------+
| | Situace 3 | Otevřený digestát | 36 | 52 |
| | +----------------------+--------------------+--------------------+
| | | Uzavřený digestát | 12 | 18 |
+-----------------+-----------+----------------------+--------------------+--------------------+

Poznámky

Situace 1 označuje způsoby výroby, při nichž elektřinu ateplo potřebné v danémprocesu dodává přímo motor kogenerační jednotky.

Situace 2 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v danémprocesu odebírána ze sítě a procesní teplo dodává přímo motor kogenerační jednotky. Vněkterých členských státech nemohou hospodářské subjekty požadovat dotace na hrubou výrobu, a pravděpodobnější konfigurací tak je situace 1.

Situace 3 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v danémprocesu odebírána zrozvodné sítě a procesní teplo dodává kotel na bioplyn. Tato situace se týká některých zařízení, unichž není motor kogenerační jednotky namístě a prodává se bioplyn(ovšem bez úpravy na biometan).

Typizované astandardizované hodnoty -biometan -směsi mrvy a kukuřice: emise skleníkových plynů spodíly na základě čerstvé hmotnosti

+-----------------+------------------------+--------------------+-------------------------+
| Systém výroby | Technologické řešení | Typizovaná hodnota | Standardizovaná hodnota |
| biometanu | +--------------------+-------------------------+
| | | (g CO[2]eq/MJ) | (g CO[2]eq/MJ) |
+-----------------+------------------------+--------------------+-------------------------+
| Mrva -kukuřice | Otevřený digestát, bez | 32 | 57 |
| 80% -20% | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +------------------------+--------------------+-------------------------+
| | Otevřený digestát, | 17 | 36 |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +------------------------+--------------------+-------------------------+
| | Uzavřený digestát, bez | -1 | 9 |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +------------------------+--------------------+-------------------------+
| | Uzavřený digestát, | -16 | -12 |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
+-----------------+------------------------+--------------------+-------------------------+
| Mrva -kukuřice | Otevřený digestát, bez | 41 | 62 |
| 70% -30% | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +------------------------+--------------------+-------------------------+
| | Otevřený digestát, | 26 | 41 |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +------------------------+--------------------+-------------------------+
| | Uzavřený digestát, bez | 13 | 22 |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +------------------------+--------------------+-------------------------+
| | Uzavřený digestát, | -2 | 1 |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
+-----------------+------------------------+--------------------+-------------------------+
| Mrva -kukuřice | Otevřený digestát, bez | 46 | 66 |
| 60% -40% | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +------------------------+--------------------+-------------------------+
| | Otevřený digestát, | 31 | 45 |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +------------------------+--------------------+-------------------------+
| | Uzavřený digestát, bez | 22 | 31 |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
| +------------------------+--------------------+-------------------------+
| | Uzavřený digestát, | 7 | 10 |
| | spalování odpadních | | |
| | plynů | | |
+-----------------+------------------------+--------------------+-------------------------+

Vpřípadě biometanu používaného jako stlačený biometan coby palivo využívané v odvětví dopravy je třeba přičíst k typizovaným hodnotám hodnotu 3,3 g CO[2]eq/MJ biometanu akestandardizovaným hodnotám hodnotu 4,6 g CO[2]eq/MJ biometanu.

------------------------------------------------------------------
*) Situace 1 označuje procesy, v nichž se pro dodávky procesního tepla do výrobny pelet používá kotel na zemní plyn. Elektřina je do výrobny pelet dodávána z rozvodné sítě.
Situace 2a označuje procesy, při nichž se pro dodávky procesního tepla používá kotel na dřevní štěpku, který je zásobován předsušenou štěpkou. Elektřina je do výrobny pelet dodávána z rozvodné sítě.
Situace 3a označuje procesy, při nichž se pro dodávky elektřiny a tepla do výrobny pelet používá kogenerační jednotka, která je zásobována předsušenou štěpkou.
**) Tato skupina materiálů zahrnuje zemědělské zbytky s nízkou objemovou hmotností a obsahuje materiály, jako jsou balíky slámy, ovesné slupky, rýžové plevy a balíky bagasy z cukrové třtiny(neúplný seznam).
***) Tato skupina zemědělských zbytků s vyšší objemovou hmotností zahrnuje materiály, jako jsou například kukuřičné klasy, ořechové skořápky, slupky sójových bobů, skořápky palmových jader(neúplný seznam).
****) Situace 1 označuje způsoby výroby, při nichž elektřinu a teplo potřebné v daném procesu dodává přímo motor kogenerační jednotky.
Situace 2 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána z rozvodné sítě a procesní teplo dodává přímo motor kogenerační jednotky. V některých členských státech nemohou hospodářské subjekty požadovat dotace na hrubou výrobu, a pravděpodobnější konfigurací tak je situace 1.
Situace 3 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána z rozvodné sítě a procesní teplo dodává kotel na bioplyn. Tato situace se týká některých zařízení, u nichž není motor kogenerační jednotky na místě a prodává se bioplyn(ovšem bez úpravy na biometan).
1) Hodnoty pro výrobu bioplynu z mrvy zahrnují negativní emise u úspor emisí při hospodaření s kejdou. Uvažovaná hodnota e[sca] se rovná -45 g CO[2]eq/MJ mrvy používané při anaerobní digesci.
2) Otevřené skladování digestátu stojí za vznikem dodatečných emisí CH[4] a N[2]O. Rozsah těchto emisí se mění v závislosti na podmínkách okolního prostředí, druzích substrátu a účinnosti digesce.
3) Uzavřené skladování znamená, že digestát vzniklý procesem digesce je skladován v plynotěsné nádrži a dodatečný bioplyn vznikající při skladování je považován za získaný pro výrobu dodatečné elektřiny nebo biometanu. Součástí tohoto procesu nejsou žádné emise skleníkových plynů.
4) Celou rostlinou kukuřice se rozumí kukuřice, která byla sklizena jako píce a byla silážována pro účely konzervace.
*****) Úspory emisí skleníkových plynů u biometanu se týkají pouze stlačeného biometanu ve vztahu k referenčnímu fosilnímu palivu pro dopravu ve výši 94 g CO[2]eq/MJ.
******) Úspory emisí skleníkových plynů u biometanu se týkají pouze stlačeného biometanu ve vztahu k referenčnímu fosilnímu palivu pro dopravu v hodnotě 94 g CO[2]eq/MJ.
5) Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynu na biometan: střídavá tlaková adsorpce(PSA), tlaková vypírka vodou(PWS), membránové technologie, kryogenní metody a organická fyzikální vypírka(OPS). Zahrnuje emise ve výši 0,03 MJ CH[4]/MJ biometanu pro emise metanu v odpadních plynech.
6) Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynu na biometan: tlaková vypírka vodou(PWS), je-li voda recyklována, střídavá tlaková adsorpce(PSA), chemická vypírka, organická fyzikální vypírka(OPS), membránové technologie a kryogenní úprava. Pro tuto kategorii nejsou zvažovány žádné emise metanu(je-li metan v odpadních plynech přítomen, spálí se).
7) Teplo či odpadní teplo se používá k výrobě chlazení(chlazeného vzduchu nebo vody) pomocí absorpčních chladičů. Je proto vhodné počítat pouze emise související s vyrobeným teplem na MJ tepla nezávisle na tom, zda konečná spotřeba tepla je ve skutečnosti teplo či chlazení prostřednictvím absorpčních chladičů.
8) Vzorec pro výpočet emisí skleníkových plynů ztěžby nebo pěstování surovin e[ec] popisuje případy, kdy jsou suroviny přeměněny napaliva během jednoho kroku. U složitějších dodavatelských řetězců je nutné pro výpočet emisí zeskleníkových plynů ztěžby nebo pěstování surovin e[ec] provést úpravy pro meziprodukty.
9) Takovými důkazy mohou být měření uhlíku v půdě, například prvním měřením před pěstováním a následnými měřeními v pravidelných několikaletých intervalech. V takovém případě, ještě než je k dispozici druhé měření, by se odhadlo zvýšení uhlíku v půdě na základě reprezentativních experimentů nebo půdních modelů. Od dalšího druhého měření by měření představovala základ pro určení existence zvýšení uhlíku v půdě a jejího rozsahu.
10) Kvocient získaný vydělením molekulové hmotnosti CO[2](44,010g/mol) molekulovou hmotností uhlíku(12,011g/mol) se rovná 3,664.
11) Orná půda, jak je vymezena IPCC.
12) Trvalé kultury jsou definovány jako víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, například rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích apalma olejná.
13) Rozhodnutí Komise 2010/335/EU ze dne 10.června 2010 o pokynech pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES(Úř.věst.L 151, 17.6.2010, s. 19).
14) Hodnoty pro výrobu bioplynu z mrvy zahrnují negativní emise u úspor emisí při hospodaření s kejdou. Uvažovaná hodnota e[sca] se rovná -45 g CO[2]eq/MJ mrvy používané při anaerobní digesci.
15) Celou rostlinou kukuřice se rozumí kukuřice, která byla sklizena jako píce a byla silážována pro účely konzervace.
16) Přeprava zemědělských surovin do transformačního zařízení je podle metodiky uvedené ve zprávě Komise ze dne 25. února 2010 o požadavcích na udržitelnost pro využívání zdrojů pevné a plynné biomasy při výrobě elektřiny, tepla a chlazení zahrnuta v hodnotě „pěstování“. Hodnota pro přepravu kukuřičné siláže představuje 0,4 g CO[2]eq/MJ bioplynu.
17) Tato skupina materiálů zahrnuje zemědělské zbytky s nízkou objemovou hmotností a obsahuje materiály, jako jsou balíky slámy, ovesné slupky, rýžové plevy a balíky bagasy z cukrové třtiny(neúplný seznam).
18) Tato skupina zemědělských zbytků s vyšší objemovou hmotností zahrnuje materiály, jako jsou například kukuřičné klasy, ořechové skořápky, slupky sójových bobů, skořápky palmových jader(neúplný seznam).
19) Otevřené skladování digestátu stojí za vznikem dodatečných emisí metanu, které se mění v závislosti na povětrnostních podmínkách, substrátu a účinnosti digesce. Při těchto výpočtech se použijí množství, která se rovnají 0,05 MJ CH[4] / MJ bioplynu u mrvy, 0,035 MJ CH[4] / MJ bioplynu u kukuřice a 0,01 MJ CH[4] / MJ bioplynu u biologického odpadu.
20) Uzavřené skladování znamená, že digestát vzniklý procesem digesce je skladován v plynotěsné nádrži a dodatečný bioplyn vznikající při skladování je považován za získaný pro výrobu dodatečné elektřiny nebo biometanu.
21) Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynu na biometan: střídavá tlaková adsorpce(PSA), tlaková vypírka vodou(PWS), membránové technologie, kryogenní metody a organická fyzikální vypírka(OPS). Zahrnuje emise ve výši 0,03 g MJ CH[4] / MJ biometanu pro emise metanu v odpadních plynech.
22) Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynu na biometan: tlaková vypírka vodou(PWS), je-li voda recyklována, střídavá tlaková adsorpce(PSA), chemická vypírka, organická fyzikální vypírka(OPS), membránové technologie a kryogenní úprava. Pro tuto kategorii nejsou zvažovány žádné emise metanu(je-li metan v odpadních plynech přítomen, spálí se).


------------------------------------------------------------------


Příloha VII
Započtení energie z tepelných čerpadel

Podíl aerotermální, geotermální nebo hydrotermální energie využité tepelnými čerpadly, jež se považuje za energii z obnovitelných zdrojů pro účely této směrnice, E[RES], se vypočítá podle tohoto vzorce:

E[RES] = Q[usable] *(1 -1/SPF)

kde

- Q[usable] = odhadované celkové teplo využitelné tepelnými čerpadly, jež splňují kritéria v čl. 7 odst. 4, uplatňováno takto: přihlíží se pouze k tepelným čerpadlům, u nichž je SPF > 1,15 * 1/η,

- SPF = odhadovaný faktor průměrné sezónní účinnosti u těchto tepelných čerpadel,

- η = poměr mezi celkovou hrubou výrobou elektřiny a primární spotřebou energie pro výrobu elektřiny, a vypočítá se jako průměr EU založený na údajích Eurostatu.


------------------------------------------------------------------


Příloha VIII

ČÁST A.PŘEDBĚŽNÉ ODHADOVANÉ EMISE VYPLÝVAJÍCÍ ZNEPŘÍMÉ ZMĚNY VEVYUŽÍVÁNÍ PŮDY USUROVIN PRO VÝROBU BIOPALIV, BIOKAPALIN APALIV ZBIOMASY(g CO[2]eq/MJ)1)

+--------------------------+------------+-----------------------------------------+
| Skupina surovin | Průměr 2) | Percentilové rozmezí odvozené z analýzy |
| | | citlivosti 3) |
+--------------------------+------------+-----------------------------------------+
| Obiloviny a jiné plodiny | 12 | 8 až 16 |
| bohaté na škrob | | |
+--------------------------+------------+-----------------------------------------+
| Cukry | 13 | 4 až 17 |
+--------------------------+------------+-----------------------------------------+
| Olejniny | 55 | 33 až 66 |
+--------------------------+------------+-----------------------------------------+

ČÁST B.BIOPALIVA, BIOKAPALINY APALIVA ZBIOMASY, U NICHŽ SE ODHADOVANÉ EMISE VYPLÝVAJÍCÍ ZNEPŘÍMÉ ZMĚNY VEVYUŽÍVÁNÍ PŮDY POVAŽUJÍ ZANULOVÉ

Ubiopaliv, biokapalin a paliv zbiomasy vyrobených znásledujících kategorií surovin se budou odhadované emise vyplývající znepřímé změny ve využívání půdy považovat za nulové:
1. suroviny, jež nejsou obsaženy včásti Atéto přílohy;
2. suroviny, jejichž produkce vedla k přímé změně ve využívání půdy, tj. ke změně jedné znásledujících kategorií půdního pokryvu používaných IPCC -lesní půdy, travnatého porostu, mokřadů, osídlení nebo jiné půdy -na zemědělskou půdu nebo na trvalé kultury4). Vtakovém případě by se hodnota emisí vyplývajících zpřímé změny ve využívání půdy(e[l]) měla vypočítat podle přílohy V části C bodu 7.

------------------------------------------------------------------
1) Trvalé kultury jsou definovány jako víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, například rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích apalma olejná.
2) Uvedené průměrné hodnoty představují vážený průměr individuálně modelovaných hodnot surovin.
3) Uvedené rozmezí představuje 90% výsledků za použití hodnot pátého a devadesátého pátého percentilu vyplývajících z analýzy. Pátý percentil udává hodnotu, pod níž se vyskytuje 5% zjištění(tj. 5% celkových použitých údajů vykázalo výsledky nižší než 8, 4 a 33 g CO[2]eq/MJ). Devadesátý pátý percentil udává hodnotu, pod níž se vyskytuje 95% zjištění(tj. 5% celkových použitých údajů vykázalo výsledky vyšší než 16, 17 a 66 g CO[2]eq/MJ).
4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady(EU) 2018/…


------------------------------------------------------------------


Příloha IX

Část A. Suroviny pro výrobu bioplynu pro dopravu a pokročilých biopaliv, jejichž příspěvek k minimálním podílům uvedeným včl.25 odst. 1 prvním a čtvrtém pododstavci lze považovat zadvojnásobek jejich energetického obsahu:
a) řasy, pokud jsou pěstovány na pevnině ve vodních nádržích či fotobioreaktorech;
b) podíl biomasy na směsném komunálním odpadu, nikoli však tříděný domácí odpad, který spadá pod cíle recyklace podle čl.11 odst.2 písm. a) směrnice 2008/98/ES;
c) biologický odpad ve smyslu čl.3 bodu 4 směrnice 2008/98/ES ze soukromých domácností, na který se vztahuje tříděný sběr ve smyslu čl.3 bodu 11 uvedené směrnice;
d) podíl biomasy na průmyslovém odpadu, který není vhodný pro využití vpotravinovém či krmivovém řetězci, včetně materiálů pocházejících zmaloobchodu avelkoobchodu azemědělsko-potravinářského průmyslu, jakož iodvětví rybolovu aakvakultury, ale ne suroviny uvedené včásti B této přílohy;
e) sláma;
f) chlévská mrva akal zčistíren odpadních vod;
g) odpadní vody zlisovny palmového oleje atrsy prázdných palmových plodů;
h) dehet z tálového oleje;
i) surový glycerin;
j) bagasa;
k) matoliny avinné kaly;
l) ořechové skořápky;
m) plevy;
n) kukuřičné klasy zbavené zrn;
o) podíl biomasy na odpadu azbytcích zlesnictví azdřevozpracujících odvětví, jako jsou kůra, větve, nekomerční pročistky, listí, jehličí, koruny stromů, piliny, hobliny, černý louh, hnědý louh, kal zvláknovin, lignin a tálový olej;
p) další nepotravinářské celulózové vláknoviny;
q) další lignocelulózové vláknoviny, svýjimkou pilařského dřeva adýhařského dřeva.

Část B. Suroviny pro výrobu biopaliv abioplynu pro dopravu, jejichž příspěvek k minimálnímu podílu stanovenému v čl. 25 odst.1 prvním pododstavci je omezen a lze jej považovat za dvojnásobek jejich energetického obsahu:
a) použitý kuchyňský olej;
b) živočišné tuky kategorií 1 a2 podle nařízení(ES) č.1069/2009.


------------------------------------------------------------------


Příloha X


Část A
Zrušená směrnice a její následné změny(uvedené v článku 37)

+------------------------------------------------------+----------------+
| Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES | |
| (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16) | |
+------------------------------------------------------+----------------+
| Směrnice Rady 2013/18/EU | |
| (Úř. věst. L 158, 10.6.2013, s. 230) | |
+------------------------------------------------------+----------------+
| Směrnice Evropského parlamentu a Rady(EU) 2015/1513 | Pouze článek 2 |
| (Úř. věst. L 239, 15.9.2015, s. 1) | |
+------------------------------------------------------+----------------+


Část B
Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu

(uvedené včlánku36)

+----------------+---------------------+
| Směrnice | Lhůta pro provedení |
+----------------+---------------------+
| 2009/28/ES | 25. června 2009 |
+----------------+---------------------+
| 2013/18/EU | 1. července 2013 |
+----------------+---------------------+
| (EU) 2015/1513 | 10. září 2017 |
+----------------+---------------------+

------------------------------------------------------------------


Příloha XI
Srovnávací tabulka

+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Směrnice 2009/28/ES | Tato směrnice |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Článek 1 | Článek 1 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 2 první pododstavec | Čl. 2 první pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 2 druhý pododstavec návětí | Čl. 2 druhý pododstavec návětí |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 2 druhý pododstavec písm. a) | Čl. 2 druhý pododstavec bod 1 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 2 druhý pododstavec písm. b) | - |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Čl. 2 druhý pododstavec bod 2 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 2 druhý pododstavec písm. c) | Čl. 2 druhý pododstavec bod 3 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 2 druhý pododstavec písm. d) | - |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 2 druhý pododstavec písm. e), f), g), h), | Čl. 2 druhý pododstavec body 24, 4, 19, 32, |
| i), j), k), l), m), n), o), p), q), r), s), t), | 33, 12, 5, 6, 45, 46, 47, 23, 39, 41, 42, 43, |
| u), v) a w) | 36, 44 a 37 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Čl. 2 druhý pododstavec body 7, 8, 9, 10, 11, |
| | 13, 14, 15, 16, 17, 18, 20, 21, 22, 25, 26, |
| | 27, 28, 29, 30, 31, 34, 35, 38 a 40 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Článek 3 | - |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Článek 3 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Článek 4 | - |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Článek 4 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Článek 5 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Článek 6 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 5odst. 1 | Čl. 7odst. 1 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 5 odst. 2 | - |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 5 odst. 3 | Čl. 7 odst. 2 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 5 odst. 4 první, druhý, třetí a čtvrtý | Čl. 7 odst. 3 první, druhý, třetí a čtvrtý |
| pododstavec | pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Čl. 7 odst. 3 pátý a šestý pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Čl. 7 odst. 4 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 5 odst. 5 | Čl. 27 odst. 1 první pododstavec písm. c) |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 5 odst. 6 a 7 | Čl. 7 odst. 5 a 6 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 6 odst. 1 | Čl. 8 odst. 1 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Čl. 8 odst. 2 a 3 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 6 odst. 2 a 3 | Čl. 8 odst. 4 a 5 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 7 odst. 1, 2, 3, 4 a 5 | Čl. 9 odst. 1, 2, 3, 4 a 5 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Čl. 9 odst. 6 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Článek 8 | Článek 10 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 9 odst. 1 | Čl. 11 odst. 1 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Článek 9 odst. 2 první pododstavec písm. a), b) | Čl. 11 odst. 2 první pododstavec písm. a), b) |
| a c) | a c) |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Čl. 11 odst. 2 první pododstavec písm. d) |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Článek 10 | Článek 12 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 11 odst. 1, 2 a 3 | Čl. 13 odst. 1, 2 a 3 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Čl. 13 odst. 4 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Článek 12 | Článek 14 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 13 odst. 1 první pododstavec | Čl. 15 odst. 1 první pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec | Čl. 15 odst. 1 druhý pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec písm. a) a b) | - |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec písm. c), d), | Čl. 15 odst. 1 druhý pododstavec písm. a), b), |
| e) a f) | c) a d) |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 13 odst. 2, 3, 4 a 5 | Čl. 15 odst. 2, 3, 4 a 5 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 13 odst. 6 první pododstavec | Čl. 15 odst. 6 první pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 13 odst. 6 druhý, třetí, čtvrtý a pátý | - |
| pododstavec | |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Čl. 15 odst. 7 a 8 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Článek 16 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Článek 17 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Článek 14 | Článek 18 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 15 odst. 1 | Čl. 19 odst. 1 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 15 odst. 2, první, druhý a třetí | Čl. 19 odst. 2 první, druhý a třetí |
| pododstavec | pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Čl. 19 odst. 2, čtvrtý a pátý pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 15 odst. 2, čtvrtý pododstavec | Čl. 19 odst. 2 šestý pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 15 odst. 3 | - |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Čl. 19 odst. 3 a 4 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 15 odst. 4 a 5 | Čl. 19 odst. 5 a 6 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 15 odst. 6 první pododstavec písm. a) | Čl. 19 odst. 7 první pododstavec písm. a) |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 15 odst. 6 první pododstavec písm. b) bod | Čl. 19 odst. 7 první pododstavec písm. b) bod |
| i) | i) |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Čl. 19 odst. 7 první pododstavec písm. b) bod |
| | ii) |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 15 odst. 6 první pododstavec písm. b) bod | Čl. 19 odst. 7 první pododstavec písm. b) bod |
| ii) | iii) |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 15 odst. 6 první pododstavec písm. c), d), | Čl. 19 odst. 7 první pododstavec písm. c), d), |
| e) a f) | e) a f) |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Čl. 19 odst. 7 druhý pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 15 odst. 7 | Čl. 19 odst. 8 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 15 odst. 8 | - |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 15 odst. 9 a 10 | Čl. 19 odst. 9 a 10 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Čl. 19 odst. 11 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 15 odst. 11 | Čl. 19 odst. 12 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 15 odst. 12 | - |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Čl. 19 odst. 13 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 16 odst. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 a 8 | - |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 16 odst. 9, 10 a 11 | Čl. 20 odst. 1, 2 a 3 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Článek 21 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Článek 22 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Článek 23 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Článek 24 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Článek 25 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Článek 26 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Článek 27 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Článek 28 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 17 odst. 1 první a druhý pododstavec | Čl. 29 odst. 1 první a druhý pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Čl. 29 odst. 1 třetí, čtvrtý a pátý |
| | pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Čl. 29 odst. 2 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 17 odst. 2 první a druhý pododstavec | - |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 17 odst. 2 třetí pododstavec | Čl. 29 odst. 10, třetí pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 17 odst. 3 první pododstavec písm. a) | Čl. 29 odst. 3 první pododstavec písm. a) |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Čl. 29 odst. 3 první pododstavec písm. b) |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 17 odst. 3 první pododstavec písm. b) a c) | Čl. 29 odst. 3 první pododstavec písm. c) a d) |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Čl. 29 odst. 3 druhý pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 17 odst. 4 | Čl. 29 odst. 4 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 17 odst. 5 | Čl. 29 odst. 5 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 17 odst. 6 a 7 | - |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Čl. 29 odst. 6, 7, 8, 9, 10 a 11 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 17 odst. 8 | Čl. 29 odst. 12 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 17 odst. 9 | - |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Čl. 29 odst. 13 a 14 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 18 odst. 1 první pododstavec | Čl. 30 odst. 1 první pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 18 odst. 1 první pododstavec písm. a), b) | Čl. 30 odst. 1 první pododstavec písm. a), c) |
| a c) | a d) |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Čl. 30 odst. 1 první pododstavec písm. b) |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Čl. 30 odst. 1 druhý pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 18 odst. 2 | - |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Čl. 30 odst. 2 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 18 odst. 3 první pododstavec | Čl. 30 odst. 3 první pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 18 odst. 3 druhý a třetí pododstavec | - |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 18 odst. 3 čtvrtý a pátý pododstavec | Čl. 30 odst. 3 druhý a třetí pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 18 odst. 4 první pododstavec | - |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 18 odst. 4 druhý a třetí pododstavec | Čl. 30 odst. 4 první a druhý pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 18 odst. 4 čtvrtý pododstavec | - |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 18 odst. 5 první a druhý pododstavec | Čl. 30 odst. 7 první a druhý pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 18 odst. 5 třetí pododstavec | Čl. 30 odst. 8 první a druhý pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 18 odst. 5 čtvrtý pododstavec | Čl. 30 odst. 5 třetí pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Čl. 30 odst. 6 první pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 18 odst. 5 pátý pododstavec | Čl. 30 odst. 6 druhý pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 18 odst. 6 první a druhý pododstavec | Čl. 30 odst. 5 první a druhý pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 18 odst. 6 třetí pododstavec | - |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 18 odst. 6 čtvrtý pododstavec | Čl. 30 odst. 6 třetí pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Čl. 30 odst. 6 čtvrtý pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 18 odst. 6 pátý pododstavec | Čl. 30 odst. 6 pátý pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 18 odst. 7 | Čl. 30 odst. 9 první pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Čl. 30 odst. 9 druhý pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 18 odst. 8 a 9 | - |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Čl. 30 odst. 10 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 19 odst. 1 první pododstavec | Čl. 31 odst. 1 první pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 19 odst. 1 první pododstavec písm. a), b) | Čl. 31 odst. 1 první pododstavec písm. a), b) |
| a c) | a c) |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Čl. 31 odst. 1 první pododstavec písm. d) |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 19 odst. 2, 3 a 4 | Čl. 31 odst. 2, 3 a 4 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 19 odst. 5 | - |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 19 odst. 7 první pododstavec | Čl. 31 odst. 5 první pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 19 odst. 7 první pododstavec první, druhá | - |
| třetí a čtvrtá odrážka | |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 19 odst. 7 druhý a třetí pododstavec | Čl. 31 odst. 5 druhý a třetí pododstavec |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 19 odst. 8 | Čl. 31 odst. 6 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Článek 20 | Článek 32 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Článek 22 | - |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 23 odst. 1 a 2 | Čl. 33 odst. 1 a 2 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 23 odst. 3, 4, 5, 6, 7 a 8 | - |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 23 odst. 9 | Čl. 33 odst. 3 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 23 odst. 10 | Čl. 33 odst. 4 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Článek 24 | - |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 25 odst. 1 | Čl. 34 odst. 1 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 25 odst. 2 | Čl. 34 odst. 2 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 25 odst. 3 | Čl. 34 odst. 3 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 25a odst. 1 | Čl. 35 odst. 1 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 25a odst. 2 | Čl. 35 odst. 2 a 3 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 25a odst. 3 | Čl. 35 odst. 4 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Čl. 35 odst. 5 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Čl. 25a odst. 4 a 5 | Čl. 35 odst. 6 a 7 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Článek 26 | - |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Článek 27 | Článek 36 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Článek 37 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Článek 28 | Článek 38 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Článek 29 | Článek 39 |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Příloha I | Příloha I |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Příloha II | Příloha II |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Příloha III | Příloha III |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Příloha IV | Příloha IV |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Příloha V | Příloha V |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Příloha VI | - |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Příloha VI |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Příloha VII | Příloha VII |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Příloha VIII | Příloha VIII |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| Příloha IX | Příloha IX |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Příloha X |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+
| - | Příloha XI |
+-------------------------------------------------+------------------------------------------------+

Za autentické a právně závazné znění právních předpisů Evropské unie se považuje pouze znění zveřejněné v elektronickém vydání Úředního věstníku Evropské unie.
Článek 1 - Předmět Článek2 - Definice Článek 3 - Závazný celkový cíl Unie pro rok 2030 Článek 4 - Režimy podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů Článek 5 - Zpřístupnění režimů podpory elektřiny zobnovitelných zdrojů Článek 6 - Stabilita finanční podpory Článek7 - Výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů Článek8 - Platforma Unie pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie a statistické převody mezi členskými státy Článek 9 - Společné projekty členských států Článek 10 - Účinky společných projektů členských států Článek 11 - Společné projekty členských států a třetích zemí Článek 12 - Účinky společných projektů členských států a třetích zemí Článek 13 - Společné režimy podpory Článek14 - Zvýšení kapacity Článek15 - Správní postupy, nařízení a kodexy Článek 16 - Organizace a trvání povolovacího řízení Článek 17 - Postupy pro připojení k síti na základě prostého oznámení Článek18 - Informování a odborná příprava Článek 19 - Záruky původu energie z obnovitelných zdrojů Článek 20 - Přístup k distribučním soustavám a jejich provoz Článek 21 - Samospotřebitelé elektřiny z obnovitelných zdrojů Článek 22 - Společenství pro obnovitelné zdroje Článek 23 - Všeobecné rozšíření energie z obnovitelných zdrojů ve vytápění a chlazení Článek 24 - Dálkové vytápění a chlazení Článek 25 - Všeobecné rozšíření energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy Článek 26 - Zvláštní pravidla pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z potravinářských akrmných plodin Článek 27 - Pravidla výpočtu sohledem minimální podíly energie zobnovitelných zdrojů vodvětví dopravy Článek 28 - Další ustanovení týkající se energie zobnovitelných zdrojů vodvětví dopravy Článek 29 - Kritéria udržitelnostia úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapalinya paliva zbiomasy Článek 30 - Ověřování plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů Článek 31 - Výpočet dopadu skleníkových plynů z biopaliv, biokapalina paliv zbiomasy Článek 32 - Prováděcí akty Článek 33 - Sledování ze strany Komise Článek 34 - Postup projednávání ve výboru Článek 35 - Výkon přenesené pravomoci Článek 36 - Provedení Článek 37 - Zrušení Článek 38 - Vstup v platnost Článek 39 - Určení Příloha I - Celkové cíle členských států určující podíl energie zobnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie vroce 20201) Příloha II - Normalizační vzorec pro zohlednění elektřiny vyrobené z vodní a větrné energie Příloha III - Energetický obsah paliv Příloha IV - Vydávání osvědčení osobám provádějícím instalaci Příloha V - Pravidla pro výpočet dopadů skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a referenčních fosilních paliv Příloha VI - Pravidla pro výpočet dopadů skleníkových plynů z paliv z biomasy a referenčních fosilních paliv Příloha VII - Započtení energie z tepelných čerpadel Příloha VIII Příloha IX Příloha X Část A - Zrušená směrnice a její následné změny(uvedené v článku 37) Část B - Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu Příloha XI - Srovnávací tabulka
Název
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Text s významem pro EHP.) PE/48/2018/REV/1
Autor
Evropský parlament, Rada Evropské unie
Zdroj
Úřední věstník Evropské unie
Datum vydání
21. prosince 2018
Platný od
24. prosince 2018
Platný do
bez ukončení
Cizojazyčné znění
32018L2001
CELEXové číslo
32018L2001
Řada
L
Informace o vydání
Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82 - 209
Doplňující informace
Data:
dokumentu: 11.12.2018, Den podpisu
dokumentu: 11.12.2018
provedení: 30.6.2021
, ADOPTION Viz Čl. 36.1vstupu v platnost: 24.12.2018
, Vstoupení v platnost Den vyhlášení +3 Viz Čl. 38konce platnosti: ---
Ročník
2018
©ATLAS consulting spol. s r.o. člen skupiny ATLAS GROUP