Právní prostor

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (Text s významem pro EHP.) PE/54/2018/REV/1

znění platné od 24. prosince 2018


SMĚRNICE
EVROPSKÉHO PARLAMENTU ARADY(EU)
2018/2002
ze dne 11.prosince2018,
kterou se mění směrnice 2012/27/EU oenergetické účinnosti
(Text s významem pro EHP)



EVROPSKÝ PARLAMENT ARADA EVROPSKÉ UNIE,

sohledem na Smlouvu ofungování Evropské unie, azejména na čl.194 odst.2 této smlouvy,

sohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

sohledem na stanovisko Evropského hospodářského asociálního výboru1),

sohledem na stanovisko Výboru regionů2),

vsouladu sřádným legislativním postupem3),

vzhledem ktěmto důvodům:

(1) Snižování poptávky po energii je jedním zpěti rozměrů strategie energetické unie stanovené sdělením Komise dne 25.února2015 nazvaným „Rámcová strategie kvytvoření odolné energetické unie spomocí progresivní politiky voblasti změny klimatu“. Zlepšení energetické účinnosti vcelém energetickém řetězci, včetně výroby, přenosu adistribuce energie akonečného využití, prospěje životnímu prostředí, zlepší kvalitu ovzduší aveřejné zdraví, sníží emise skleníkových plynů, zvýší energetickou bezpečnost tím, že sníží závislost na dovozu energie ze zemí mimo Unii, sníží náklady na energie pro domácnosti apodniky, pomůže zmírnit energetickou chudobu apovede ke zvýšení konkurenceschopnosti, vyšší zaměstnanosti azvýšení hospodářské aktivity vcelé ekonomice, což vkonečném důsledku zlepší kvalitu života občanů. To je vsouladu se závazky Unie přijatými vrámci energetické unie aglobální agendy týkající se změny klimatu stanovené Pařížskou dohodou zroku 2015 přijatou vnávaznosti na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů ozměně klimatu4)(dále jen „Pařížská dohoda“), zavazující kudržení nárůstu globální průměrné teploty výrazně pod 2°C ve srovnání súrovní před průmyslovou revolucí akvyvinutí úsilí oomezení teplotního nárůstu na 1,5°C ve srovnání súrovní před průmyslovou revolucí.

(2) Směrnice Evropského parlamentu aRady 2012/27/EU5) představuje prvek pokroku směrem kenergetické unii, vjejímž rámci má být energetická účinnost považována za samostatný zdroj energie. Zásada „energetická účinnost vprvní řadě“ by měla být zohledněna při stanovování nových pravidel pro stranu nabídky ajiné oblasti politiky. Komise by měla zajistit, aby energetická účinnost areakce na straně poptávky mohly soutěžit za rovných podmínek svýrobní kapacitou. Energetickou účinnost je třeba zohlednit při přijímání všech rozhodnutí oplánování energetických soustav nebo ofinancování. Opatření ke zvýšení energetické účinnosti musí být realizována pokaždé, když jsou nákladově efektivnější než rovnocenná řešení na straně nabídky. To by mělo pomoci využívat četných výhod energetické účinnosti pro Unii, zejména pro občany apodniky.

(3) Energetická účinnost by měla být považována za klíčový prvek aprioritu při zvažování rozhodnutí obudoucích investicích do energetické infrastruktury Unie.

(4) Dosažení ambiciózního cíle voblasti energetické účinnosti vyžaduje odstranění překážek, aby bylo snazší investovat do opatření vtéto oblasti. Jedním krokem vtomto směru je vysvětlení poskytnuté Eurostatem 19.září2017 otom, jak uvádět smlouvy oenergetických službách vnárodních účtech, jež odstraňuje nejasnosti ausnadňuje využívání těchto smluv.

(5) Evropská rada na zasedání ve dnech 23. a24.října2014 podpořila 27% cíl energetické účinnosti na úrovni Unie pro rok 2030, který bude přezkoumán do roku 2020 se zohledněním možnosti cíle na úrovni Unie ve výši 30%. Ve svém usnesení ze dne 15.prosince2015 nazvaném „Směrem kevropské energetické unii“ vyzval Evropský parlament Komisi, aby navíc posoudila realističnost 40% cíle energetické účinnosti ve stejném časovém rámci. Je proto vhodné změnit směrnici 2012/27/EU tak, aby se přizpůsobila výhledu na rok 2030.

(6) Potřeba, aby Unie dosáhla svých cílů voblasti energetické účinnosti na úrovni Unie vyjádřených ve spotřebě primární energie nebo konečné spotřebě energie, by měla být jasně formulována vpodobě nejméně 32,5% cíle pro rok 2030. Projekce učiněné vroce 2007 ukázaly pro rok 2030 spotřebu primární energie ve výši 1887 Mtoe akonečnou spotřebu energie ve výši 1416 Mtoe. Z32,5% snížení vychází pro rok 2030 1273 Mtoe, potažmo 965 Mtoe. Komise by tento cíl, který je stejné povahy jako cíl Unie pro rok 2020, měla vpřípadě výrazného snížení nákladů, nebo bude-li to potřeba ke splnění mezinárodních závazků Unie týkajících se dekarbonizace, do roku 2023 posoudit apřípadně zvýšit. Na úrovni členských států se ve výhledu na rok 2030 závazné cíle nestanoví asvoboda členských států stanovovat své vnitrostátní příspěvky na základě spotřeby primární energie nebo konečné spotřeby energie, úspor primární energie nebo úspor vkonečné spotřebě energie nebo energetické náročnosti by ani nadále neměla být omezena. Členské státy by měly stanovit své vnitrostátní orientační příspěvky kenergetické účinnosti při zohlednění skutečnosti, že spotřeba energie vUnii vroce 2030 nesmí být vyšší než 1273 Mtoe primární energie nebo 956 Mtoe konečné spotřeby energie. To znamená, že spotřeba primární energie vUnii by oproti úrovni zroku 2005 měla být snížena o26% akonečná spotřeba energie o20%. Je nezbytné pravidelně hodnotit pokrok při dosahování cílů Unie pro rok 2030, jak je stanoveno vnařízení Evropského parlamentu aRady(EU) 2018/19996).

(7) Průběžnou provozní účinnost energetických systémů ovlivňují možnosti plynulých aflexibilních dodávek energie do sítě vyráběné zrůzných zdrojů, které mají různou dobu setrvačnosti anáběhu. Zlepšení této účinnosti umožní lépe využít energii zobnovitelných zdrojů.

(8) Zlepšení energetické účinnosti může přispět kvyšší hospodářské výkonnosti. Členské státy aUnie by se měly zaměřit na snížení spotřeby energie bez ohledu na úrovně hospodářského růstu.

(9) Povinnost členských států přijímat dlouhodobé strategie za účelem mobilizace investic ausnadnění renovace jejich vnitrostátního fondu budov atyto strategie oznamovat Komisi je ze směrnice 2012/27/EU vypuštěna avložena do směrnice Evropského parlamentu aRady 2010/31/EU7), do níž tato povinnost zapadá vsouvislosti sdlouhodobými plány na budovy stéměř nulovou spotřebou energie adekarbonizaci budov.

(10) Sohledem na rámec politiky voblasti klimatu aenergetiky pro rok 2030 by měly být povinné úspory energie stanovené směrnicí 2012/27/EU prodlouženy na období po roce 2020. Toto prodloužení přinese větší stabilitu pro investory, atím podpoří dlouhodobé investice adlouhodobá opatření voblasti energetické účinnosti, jako je důkladná renovace budov sdlouhodobým cílem usnadnit nákladově efektivní transformaci stávajících budov na budovy stéměř nulovou spotřebou energie. Povinné úspory energie hrají důležitou úlohu při vytváření růstu apracovních míst na místní úrovni aměly by být zachovány, aby bylo zajištěno, že Unie bude moci dosáhnout svých energetických aklimatických cílů na základě vytváření nových možností apřerušit spojitost mezi spotřebou energie arůstem. Při posuzování podmínek za jakých je možné uvolnit soukromé investice do projektů energetické účinnosti, apři sestavování nových příjmových modelů pro inovace voblasti energetické účinnosti je důležitá spolupráce se soukromým sektorem.

(11) Opatření ke zlepšení energetické účinnosti rovněž příznivě ovlivní kvalitu ovzduší, protože vyšším počtem energeticky účinných budov se přispěje ke snížení poptávky po topných palivech, včetně pevných. Opatření voblasti energetické účinnosti tudíž přispívají ke zlepšení kvality vnitřního ivnějšího ovzduší apomáhají dosahovat nákladově efektivním způsobem cílů politiky Unie voblasti kvality ovzduší, zejména cílů stanovených ve směrnici Evropského parlamentu aRady(EU) 2016/22848).

(12) Vyžaduje se, aby členské státy dosahovaly kumulativních úspor vkonečném využití energie po celé období 2021-2030, po které povinnost platí, odpovídajících novým úsporám ve výši nejméně 0,8% konečné spotřeby energie ročně. Tento požadavek by mohl být splněn prostřednictvím nových politických opatření, která budou přijata během nového období, po které povinnost platí, od 1.ledna2021 do 31.prosince2030, nebo pomocí nových individuálních opatření vedoucích kúsporám energie, která vycházejí zpolitických opatření přijatých během předchozího období nebo před ním, pokud jsou uvedená individuální opatření zaváděna během nového období. Za tímto účelem by členské státy měly mít možnost využít systémů povinného zvyšování energetické účinnosti nebo alternativních politických opatření či obojího.Kromě toho by měly být stanoveny různé varianty včetně toho, zda je energie spotřebovávaná vdopravě zahrnuta zcela či zčásti do výchozího scénáře pro výpočet, aby členské státy mohly pružně upravit způsob, jímž vypočítávají objem svých úspor energie, asoučasně bylo zajištěno, že požadovaných kumulativních úspor vkonečném využití energie odpovídajících novým úsporám ve výši nejméně 0,8% ročně bude dosaženo.

(13) Bylo by však nepřiměřené stanovit takový požadavek pro Kypr aMaltu. Trh senergií vtěchto malých ostrovních členských státech se totiž vyznačuje specifickými rysy, které podstatně omezují škálu opatření, jež jsou kdispozici pro dosažení povinných úspor energie, jako je existence jediného distributora elektrické energie, neexistence plynárenských soustav asoustav dálkového vytápění achlazení, jakož imalá velikost ropných distribučních společností. Tyto specifické rysy ještě znásobuje malá velikost trhu senergií vuvedených členských státech. Ztohoto důvodu by Kypr aMalta měly mít pouze povinnost dosáhnout vobdobí let 2021 až 2030 kumulativních úspor vkonečném využití energie odpovídajících novým úsporám ve výši 0,24% konečné spotřeby energie.

(14) Použijí-li členské státy systém povinného zvyšování energetické účinnosti, měly by na základě objektivních anediskriminačních kritérií určit povinné strany mezi distributory energie nebo maloobchodními prodejci energie adistributory pohonných hmot nebo maloobchodními prodejci pohonných hmot. Určení nebo neurčení určitých kategorií takových distributorů nebo maloobchodních prodejců by se nemělo chápat jako neslučitelné se zásadou nediskriminace. Členské státy si proto mohou zvolit, zda mají být za povinné strany určeni všichni takoví distributoři nebo maloobchodní prodejci, nebo jen některé jejich kategorie.

(15) Opatření členských států ke zvyšování energetické účinnosti vdopravě se počítají za způsobilá pro plnění povinné úspory vkonečném využití energie. Tato opatření zahrnují politiky, které mimo jiné podpoří účinnější vozidla, přechod na cyklistickou, pěší ahromadnou dopravu, nebo dopravní aúzemní plánování, které sníží poptávku po dopravě. Přihlížet lze iksystémům, které uspíší zavádění nových, účinnějších vozidel, nebo kpolitikám podporujícím přechod na výkonnější paliva, která sníží spotřebu energie na kilometr, jsou-li dodržena pravidla týkajících se významnosti aadicionality stanovená vpříloze Vsměrnice 2012/27/EU ve znění této směrnice. Taková opatření by měla být vnáležitých případech vsouladu srámci vnitrostátní politiky členských států zavedenými podle směrnice Evropského parlamentu aRady 2014/94/EU9).

(16) Opatření přijatá členskými státy na základě nařízení Evropského parlamentu aRady(EU) 2018/84210), která vyústí vověřitelná aměřitelná nebo odhadnutelná zlepšení energetické účinnosti, lze považovat za nákladově efektivní způsob, jímž členské státy plní své povinné úspory energie podle směrnice 2012/27/EU ve znění této směrnice.

(17) Jako alternativa kpožadavku, aby povinné strany dosahovaly objemu kumulativních úspor vkonečném využití energie podle čl.7 odst.1 směrnice 2012/27/EU ve znění této směrnice, by členské státy vsystémech povinného zvyšování energetické účinnosti měly mít možnost povinným stranám umožnit či od nich vyžadovat příspěvky do vnitrostátního fondu pro energetickou účinnost.

(18) Aniž je dotčen čl.7 odst.4 a5 ve znění této směrnice, měly by členské státy apovinné strany využít všech dostupných prostředků atechnologií, aby dosáhly povinných kumulativních úspor vkonečném využití energie, ato iprostřednictvím podpory udržitelných technologií vsoustavách účinného dálkového vytápění achlazení, infrastruktury pro účinné vytápění achlazení aenergetických auditů nebo rovnocenných systémů hospodaření, za předpokladu, že započítávané úspory energie splňují požadavky stanovené včlánku7 avpříloze Vsměrnice 2012/27/EU ve znění této směrnice. Členské státy by měly usilovat ovysokou míru pružnosti při vytváření aprovádění alternativních politických opatření.

(19) Dlouhodobá opatření voblasti energetické účinnosti budou přinášet úspory energie ipo roce 2020, vzájmu přispění kcíli Unie voblasti energetické účinnosti pro rok 2030 by však měla po roce 2020 přinášet nové úspory. Na druhou stranu, energetické úspory dosažené po 31.prosinci 2020 by se neměly započítávat do povinných kumulativních úspor vkonečném využití energie pro období od 1.ledna2014 do 31.prosince2020.

(20) Nové úspory by měly překračovat rámec běžné činnosti, tak aby úspory, knimž by došlo vkaždém případě, nebyly započítávány na splnění požadavků voblasti energetických úspor. Za účelem výpočtu dopadu zavedených opatření by se měly započítat pouze čisté úspory měřené jako změna spotřeby energie, kterou lze přímo připsat danému opatření voblasti energetické účinnosti. Za účelem výpočtu čistých úspor by členské státy měly vytvořit výchozí scénář obsahující variantu, jak by se situace vyvíjela při neexistenci daného opatření. Dané politické opatření by mělo být posuzováno podle tohoto výchozího scénáře. Členské státy by měly vzít vúvahu, že ve stejném časovém rámci mohou být provedena jiná politická opatření, která mohou mít rovněž dopad na objem úspor energie, takže ne všechny změny pozorované od zavedení hodnoceného politického opatření mohou být přičteny pouze danému politickému opatření. Aby bylo zajištěno splnění požadavku významnosti, měla by opatření povinné, zúčastněné nebo pověřené strany skutečně přispívat kdosažení započítávaných úspor energie.

(21) Při výpočtu úspor energie je tam, kde je to relevantní, nutné zohlednit všechny kroky venergetickém řetězci scílem zvýšit potenciál úspor energie při přenosu adistribuci elektřiny.

(22) Kúsporám energie může výrazně přispět účinné hospodaření svodou. Vodohospodářství aodvětví odpadních vod využívá 3,5% elektrické energie vUnii aočekává se, že tento podíl poroste. Přitom úniky vody představují 24% celkového množství vody spotřebované vUnii anejvětším konzumentem vody je odvětví energetiky, jež se na spotřebě podílí 44%. Měl by být zevrubně prozkoumán potenciál úspor energie použitím inteligentních technologií aprocesů.

(23) Vsouladu sčlánkem9 Smlouvy ofungování Evropské unie by politiky Unie voblasti energetické účinnosti měly být inkluzivní, azajišťovat tak dostupnost opatření na zvýšení energetické účinnosti pro spotřebitele čelící energetické chudobě. Ze zlepšení energetické účinnosti budov by měly mít prospěch zejména zranitelné domácnosti, včetně domácností čelících energetické chudobě, apřípadně idomácností vsociálním bydlení. Členské státy již mohou vyžadovat po povinných stranách, aby do opatření na úsporu energie zahrnuly sociální cíle ve vztahu kenergetické chudobě, atato možnost by nyní měla být dále rozšířena na alternativní politická opatření avnitrostátní fondy pro energetickou účinnost azměnit se na povinnost, přičemž by členským státům měla být ponechána plná pružnost, pokud jde ojejich velikost, rozsah aobsah. Neumožňuje-li systém povinného zvyšování energetické účinnosti měření vztahující se na jednotlivé spotřebitele energie, může členský stát učinit opatření ke zmírnění energetické chudoby ijen alternativními politickými opatřeními.

(24) Energetickou chudobou trpí vUnii kolem 50 milionů domácností. Opatření voblasti energetické účinnosti musí proto zaujímat ústřední místo vjakékoli nákladově efektivní strategii řešení energetické chudoby azranitelnosti spotřebitelů adoplňují politiky sociálního zabezpečení na úrovni členských států. Kzajištění toho, aby opatření voblasti energetické účinnosti udržitelným způsobem snižovala energetickou chudobu nájemců, je nutné zohledňovat jejich nákladovou efektivitu acenovou dostupnost pro vlastníky anájemce nemovitostí azaručit pro ně odpovídající finanční podporu na úrovni členských států. Vsouladu scíli Pařížské dohody bude třeba, aby byl fond budov vUnii vdlouhodobém výhledu přeměněn na budovy stéměř nulovou spotřebou energie. Současná míra renovace budov je nedostatečná, přičemž obzvláště obtížné je dosáhnout renovace vpřípadě budov obývaných občany snízkými příjmy čelícími energetické chudobě. Opatření stanovená vtéto směrnici, která se týkají povinných úspor energie, systémů povinného zvyšování energetické účinnosti aalternativních politických opatření, jsou proto obzvláště důležitá.

(25) Nižších spotřebitelských výdajů na energii by mělo být dosaženo tím, že spotřebitelům bude poskytnuta pomoc při snižování spotřeby energie prostřednictvím snížení energetických potřeb budov azlepšení účinnosti spotřebičů, což by mělo být kombinováno sdostupností nízkoenergetických dopravních prostředků využívaných společně sveřejnou dopravou acyklistikou.

(26) Je nanejvýše důležité zvyšovat informovanost všech občanů Unie ovýhodách vyšší energetické účinnosti aposkytovat jim přesné informace otom, jak je jí možné dosáhnout. Vyšší energetická účinnost je rovněž velmi důležitá pro zabezpečení dodávek energie do Unie tím, že se sníží její závislost na dovozu paliv ze třetích zemí.

(27) Náklady apřínosy všech přijatých opatření voblasti energetické účinnosti, včetně doby návratnosti, by měly být pro spotřebitele plně transparentní.

(28) Při provádění směrnice 2012/27/EU ve znění této směrnice auskutečňování dalších opatření voblasti energetické účinnosti by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost synergii mezi opatřeními voblasti energetické účinnosti aúčinným využíváním přírodních zdrojů vsouladu se zásadami oběhového hospodářství.

(29) Členské státy by měly využívat nové obchodní modely atechnologie apokusit se podporovat ausnadňovat uplatňování opatření voblasti energetické účinnosti, mimo jiné prostřednictvím inovativních energetických služeb pro velké imalé zákazníky.

(30) Jako součást opatření uvedených ve sdělení Komise ze dne 15.července2015 nazvaném „Realizace nové politiky pro spotřebitele energie“ vsouvislosti senergetickou unií astrategií pro vytápění achlazení je třeba posílit minimální práva spotřebitelů na přesné, spolehlivé, jasné avčasné informace ojejich spotřebě energie. Články 9 až 11 apříloha VII směrnice 2012/27/EU by měly být změněny, aby poskytovaly častou arozšířenou zpětnou vazbu ospotřebě energie, pokud je to sohledem na instalovaná měřicí zařízení technicky proveditelné anákladově efektivní. Tato směrnice vyjasňuje, že to, zda je dílčí měření nákladově efektivní, či nikoliv, závisí na tom, zda jsou související náklady úměrné potenciálním úsporám energie. Při posuzování, zda je dílčí měření nákladově efektivní, je možno vzít vúvahu dopad dalších konkrétních plánovaných opatření vdané budově, jako je případná připravovaná renovace.

(31) Tato směrnice rovněž objasňuje, že by se práva týkající se vyúčtování ainformací ovyúčtování či ospotřebě měla vztahovat na spotřebitele vytápění, chlazení nebo teplé užitkové vody dodávaných zústředního zdroje, ikdyž nemají přímý, individuální smluvní vztah sdodavatelem energie. Definici pojmu „konečný zákazník“ lze chápat tak, že se týká pouze fyzické nebo právnické osoby nakupující energii na základě přímé, individuální smlouvy sdodavatelem energie. Pro účely příslušných ustanovení by proto měl být zaveden pojem „konečný uživatel“, který by odkazoval na širší skupinu spotřebitelů akterý by vedle konečných zákazníků nakupujících vytápění, chlazení či teplou užitkovou vodu pro vlastní konečnou potřebu zahrnoval iuživatele jednotlivých budov nebo jednotek budov svíce bytovými jednotkami nebo víceúčelových budov, pokud jsou tyto jednotky zásobovány zústředního zdroje apokud uživatelé nemají přímou nebo individuální smlouvu sdodavatelem energie. Pojem „dílčí měření“ by měl odkazovat na měření spotřeby vjednotlivých jednotkách takových budov.

(32) Aby členské státy dosáhly transparentnosti započítávání individuální spotřeby tepelné energie ausnadnily tak provádění dílčího měření, měly by zajistit zavedení transparentních, veřejně dostupných vnitrostátních pravidel pro rozdělování nákladů na spotřebu vytápění, chlazení ateplé užitkové vody vbudovách svíce bytovými jednotkami ave víceúčelových budovách. Vedle zajištění transparentnosti by členské státy mohly zvážit přijetí opatření kposílení hospodářské soutěže při poskytování služeb voblasti dílčího měření, anapomoci tak kzajištění přiměřenosti veškerých nákladů nesených konečnými uživateli.

(33) Do 25.října 2020 by měly být nově instalované měřiče tepla aindikátory pro rozdělování nákladů na vytápění dálkově odečitatelné za účelem zajištění nákladově efektivního ačastého poskytování informací ospotřebě. Změny směrnice 2012/27/EU vztahující se kměření týkajícímu se vytápění, chlazení ateplé užitkové vody; dílčího měření arozdělení nákladů, pokud jde ovytápění, chlazení ateplou užitkovou vodu; požadavku dálkového odečtu; informací ovyúčtování aspotřebě vytápění, chlazení ateplé užitkové vody; nákladů na přístup kinformacím oměření, vyúčtování aspotřebě vytápění, chlazení ateplé užitkové vody aminimálních požadavků na informace ovyúčtování aospotřebě pro vytápění, chlazení ateplou užitkovou vodu se mají použít pouze na dodávky vytápění, chlazení ateplé užitkové vody zústředního zdroje. Členské státy mohou samy rozhodnout, zda se technologie umožňující provádět odečet pochůzkovým způsobem nebo zprojíždějícího automobilu mají považovat za dálkově odečitatelné, či nikoliv. Událkově odečitatelných zařízení není kprovedení odečtu nutný přístup do jednotlivých bytů nebo jednotek.

(34) Členské státy by měly vzít vúvahu skutečnost, že úspěšné využívání nových technologií pro měření spotřeby energie vyžaduje vyšší investice do vzdělávání adovedností uživatelů idodavatelů energie.

(35) Důležitým prostředkem pro informování zákazníků ojejich spotřebě energie jsou informace ovyúčtování aroční přehledy. Součástí údajů ospotřebě anákladech mohou být idalší informace, které spotřebitelům pomohou srovnat jejich stávající smlouvu sdalšími nabídkami avyužít mechanismy pro podávání stížností aalternativní řešení sporů. Protože však spory související svyúčtováním jsou častým zdrojem stížností spotřebitelů apřispívají ktrvale nízkým mírám spokojenosti spotřebitelů ajejich komunikaci sposkytovateli energie, je třeba zajistit, aby informace ovyúčtování byly jednodušší, jasnější asnadněji pochopitelné aaby byly vytvořeny samostatné nástroje, jako jsou informace ovyúčtování, informační nástroje aroční přehledy, které by spotřebitelům poskytovaly všechny potřebné informace, aumožňovaly jim tak regulovat svou spotřebu energie, srovnávat nabídky apřecházet kjiným dodavatelům.

(36) Opatření členských států by měla být podpořena vhodně koncipovanými aúčinnými finančními nástroji Unie, jako jsou evropské strukturální ainvestiční fondy, Evropský fond pro strategické investice afinancování od Evropské investiční banky(EIB) aEvropské banky pro obnovu arozvoj(EBRD), jež by měly podporovat investice do energetické účinnosti ve všech fázích energetického řetězce auplatňovat komplexní analýzu nákladů apřínosů smodelem diferencovaných diskontních sazeb. Finanční podpora by se měla zaměřovat na nákladově efektivní metody zvyšování energetické účinnosti, které by vedly ke snížení spotřeby energie. EIB aEBRD by ve spolupráci svnitrostátními podpůrnými bankami měly navrhnout, vytvořit afinancovat programy aprojekty specificky přizpůsobené odvětví energetické účinnosti, mimo jiné domácnostem čelícím energetické chudobě.

(37) Aby bylo možné aktualizovat přílohy směrnice 2012/27/EU aharmonizované referenční hodnoty účinnosti, je nezbytné prodloužit přenesení pravomoci poskytnuté Komisi. Je obzvláště důležité, aby Komise vrámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, ato ina odborné úrovni, aaby tyto konzultace probíhaly vsouladu se zásadami stanovenými vinterinstitucionální dohodě ze dne 13.dubna2016 ozdokonalení tvorby právních předpisů11). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů vpřenesené pravomoci obdrží Evropský parlament aRada veškeré dokumenty současně sodborníky zčlenských států ajejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů vpřenesené pravomoci.

(38) Za účelem posouzení účinnosti směrnice 2012/27/EU ve znění této směrnice by měly být zavedeny požadavky provést obecný přezkum uvedené směrnice apředložit zprávu Evropskému parlamentu aRadě do 28.února2024. Tento přezkum by se měl konat po globálním hodnocení Rámcové úmluvy OSN ozměně klimatu, které se uskuteční vroce 2023, aby mohla být zavedena nezbytná harmonizace stímto procesem při zohlednění vývoje voblasti hospodářství ainovací.

(39) Ústřední roli při vytváření, navrhování, provádění ahodnocení opatření stanovených ve směrnici 2012/27/EU by měly hrát místní aregionální orgány, aby mohly náležitě řešit specifické rysy svého klimatu, kultury aspolečnosti.

(40) Standardní koeficient pro úspory udávané vkWh elektřiny by měl být sohledem na technický pokrok arostoucí podíl obnovitelných zdrojů energie vodvětví výroby elektřiny přezkoumán tak, aby odrážel změny faktoru primární energie pro elektřinu. Výpočty faktoru primární energie pro elektřinu zohledňující skladbu zdrojů energie jsou založeny na ročních průměrných hodnotách. Pro výrobu jaderné elektrické energie atepla se používá metoda započtení „fyzikálního obsahu energie“ apro výrobu elektrické energie atepla zfosilních paliv abiomasy se používá metoda „technické účinnosti přeměny“. Vpřípadě energie zobnovitelných zdrojů nezaložených na spalování se používá metoda přímého ekvivalentu založená na přístupu „celkové primární energie“. Kvýpočtu podílu primární energie pro elektřinu vzařízeních pro kombinovanou výrobu tepla aelektřiny se používá metoda uvedená vpříloze II směrnice 2012/27/EU. Spíše než marginální postavení na trhu se používá průměrné postavení na trhu. Předpokládá se, že účinnost přeměny energie dosahuje 100% uobnovitelných zdrojů nezaložených na spalování, 10% ugeotermálních elektráren a33% ujaderných elektráren. Výpočet celkové účinnosti pro zařízení pro kombinovanou výrobu tepla aelektřiny vychází znejnovějších údajů Eurostatu. Pokud jde ohranice systému, faktor primární energie je pro všechny zdroje energie 1. Hodnota faktoru primární energie se vztahuje kroku 2018 avychází zinterpolovaných údajů nejnovější verze referenčního scénáře modelu PRIMES za roky 2015 a2020 upravených podle údajů Eurostatu za dobu do roku 2016. Analýza zahrnuje členské státy aNorsko.Soubor údajů pro Norsko vychází zúdajů Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny.

(41) Úspory energie vyplývající zprovádění právních předpisů Unie by měly být započítávány, pouze pokud vyplývají zopatření, jež přesahuje minimální požadavky vyžadované danými právními akty Unie, ať již stanovením ambicióznějších požadavků voblasti energetické účinnosti na úrovni členského státu, nebo vyšší mírou provádění opatření. Budovy představují značný potenciál pro další zvyšování energetické účinnosti arenovace budov je při zvyšování energetických úspor zásadním adlouhodobým prvkem, který nabízí úspory zrozsahu. Proto je nezbytné objasnit, že všechny úspory energie pocházející zopatření podporujících renovaci stávajících budov mohou být započteny pouze tehdy, pokud přesahují úspory, ke kterým by došlo za neexistence politického opatření, apokud členský stát prokáže, že povinná, zúčastněná nebo pověřená strana skutečně přispěla kdosažení započtených úspor energie.

(42) Vsouladu se strategií energetické unie azásadami zlepšování právní úpravy by se měl klást větší důraz na pravidla dohledu akontroly pro provádění systémů povinného zvyšování energetické účinnosti aalternativních politických opatření, včetně požadavku na ověření statisticky reprezentativního vzorku opatření. Ve směrnici 2012/27/EU ve znění této směrnice by se „statisticky významné části areprezentativnímu vzorku opatření ke zvyšování energetické účinnosti“ mělo rozumět tak, že se vyžaduje vytvoření podmnožiny statistické populace uvedených opatření na úsporu energie způsobem, který přesně odráží celou populaci všech opatření na úsporu energie, atak umožňuje vyvození přiměřených závěrů ospolehlivosti všech opatření.

(43) Energie vyrobená technologiemi pro výrobu energie zobnovitelných zdrojů vbudovách nebo na nich snižuje objem energie pocházející zfosilních paliv. Snížení spotřeby energie avyužívání energie zobnovitelných zdrojů vodvětví stavebnictví jsou významnými opatřeními ke snížení energetické závislosti Unie aemisí skleníkových plynů, ato zejména sohledem na ambiciózní cíle voblasti klimatu aenergetiky stanovené pro rok 2030, jakož ina globální závazek přijatý vsouvislosti sPařížskou dohodou. Pro účely svých kumulativních povinných úspor energie mohou členské státy ke splnění svých požadavků voblasti energetické účinnosti zohlednit případné úspory energie zobnovitelných zdrojů vyrobené na budovách nebo uvnitř budov pro vlastní potřebu.

(44) Členské státy se vsouladu se společným politickým prohlášením členských států aKomise ze dne 28.září2011 oinformativních dokumentech12) zavázaly, že vodůvodněných případech doplní oznámení oopatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu ojeden či více dokumentů sinformacemi ovztahu mezi jednotlivými složkami směrnice apříslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. Vpřípadě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(45) Jelikož cílů této směrnice, totiž dosažení cílů Unie voblasti energetické účinnosti ve výši 20% do roku 2020 aalespoň 32,5% do roku 2030 avytvoření podmínek pro další zvyšování energetické účinnosti vobdobí po uvedených letech, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, zdůvodu rozsahu aúčinků opatření, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření vsouladu se zásadou subsidiarity stanovenou včlánku5 Smlouvy oEvropské unii. Vsouladu se zásadou proporcionality stanovenou vuvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné.pro dosažení těchto cílů.

(46) Směrnice 2012/27/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:


Článek1

Směrnice 2012/27/EU se mění takto:

1) Včlánku1 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.Tato směrnice zavádí společný rámec opatření na podporu energetické účinnosti vUnii scílem zajistit splnění hlavních cílů Unie pro energetickou účinnost pro rok 2020 ve výši 20% ahlavních cílů Unie pro energetickou účinnost pro rok 2030 ve výši nejméně 32,5% avytváří podmínky pro další zvyšování energetické účinnosti ipo těchto datech.

Tato směrnice stanoví pravidla zaměřená na odstranění překážek na trhu senergií apřekonání některých nedokonalostí trhu, jež brání účinnosti při dodávkách avyužívání energie, astanoví zavedení orientačních vnitrostátních cílů energetické účinnosti apříspěvků pro roky 2020 a2030.

Tato směrnice přispívá kuplatňování zásady „energetická účinnost vprvní řadě“.“

2) Včlánku3 se doplňují nové odstavce, které znějí:

„4.Do 31.října2022 Komise posoudí, zda Unie dosáhla svých hlavních cílů pro energetickou účinnost pro rok 2020.

5.Každý členský stát stanoví orientační vnitrostátní příspěvky energetické účinnosti kdosažení cíle Unie pro rok 2030 uvedeného včl.1 odst.1 této směrnice vsouladu sčlánky 4 a6 nařízení(EU) 2018/1999 *). Při stanovování těchto příspěvků členské státy zohlední, že vroce 2030 nesmí být vUnii spotřeba primární energie vyšší než 1273 Mtoe nebo konečná spotřeba energie vyšší než 956 Mtoe. Členské státy oznámí tyto příspěvky Komisi jako součást svých integrovaných vnitrostátních plánů voblasti energetiky aklimatu podle článků3 a7 až 12 nařízení(EU) 2018/1999.

6.Komise posoudí hlavní cíle Unie pro energetickou účinnost pro rok 2030 uvedené včl.1 odst.1 scílem předložit do roku 2023 legislativní návrh na jejich zvýšení vpřípadně výrazného snížení nákladů vdůsledku hospodářského nebo technologického vývoje, nebo bude-li to potřeba ke splnění mezinárodních závazků Unie voblasti dekarbonizace.

------------------------------------------------------------------
*) Nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU) 2018/1999 ze dne 11.prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady(ES) č. 663/2009 a(ES) č.715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a(EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU) č. 525/2013(Úř.věst.L 328, 21.12.2018, s.1).“

3) Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek7

Povinné úspory energie

1.Členské státy dosáhnou kumulativních úspor vkonečném využití energie, které odpovídají alespoň:
a) novým každoročním úsporám od 1.ledna2014 do 31.prosince2020 ve výši 1,5% objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům, který se vypočte na základě průměrného prodeje za poslední tři roky před 1.lednem 2013. Ztohoto výpočtu lze zcela nebo zčásti vyjmout objem prodeje energie spotřebované vdopravě;
b) novým každoročním úsporám od 1.ledna2021 do 31.prosince2030 ve výši 0,8% roční konečné spotřeby energie, která se vypočte na základě průměru za poslední tři roky před 1.lednem 2019. Odchylně od tohoto požadavku dosáhnou Kypr aMalta nových každoročních úspor od 1.ledna2021 do 31.prosince2030 odpovídajících 0,24% roční konečné spotřeby energie, která se vypočte na základě průměru za poslední tři roky před 1.lednem 2019.

Členské státy mohou započítat úspory energie, které vyplývají zpolitických opatření, bez ohledu na to, zda byla zavedena do 31.prosince2020 nebo později, pokud tato opatření vedou knovým individuálním opatřením realizovaným po 31.prosinci 2020.

Členské státy nadále dosahují nových ročních úspor vsouladu sprvním pododstavcem písm. b) za každé desetileté období po roce 2030, pokud přezkum Komise do roku 2027 anásledně každých deset let nedospěje kzávěru, že to není nutné kdosažení dlouhodobých cílů Unie voblasti energetiky aklimatu pro rok 2050.

Členské státy rozhodnou, jak má být vypočtené množství nových úspor rozvrženo vprůběhu každého období uvedeného vprvním pododstavci písm. a) ab) za podmínky, že ke konci každého období, po které povinnost platí, je dosaženo požadovaných celkových kumulativních úspor vkonečném využití energie.

2.Pokud členské státy dosáhnou alespoň svých kumulativních povinných úspor vkonečném využití energie podle odst.1 prvního pododstavce písm. b), mohou požadovaný objem úspor energie vypočítat jedním nebo více ztěchto způsobů:
a) uplatněním roční míry úspor zprodeje energie konečným zákazníkům nebo zkonečné spotřeby energie, která se vypočte na základě průměrného prodeje nebo průměrné spotřeby za poslední tři roky před 1.lednem 2019;
b) částečným nebo úplným vyjmutím energie spotřebované vdopravě zvýchozího scénáře pro výpočet;
c) využitím jakékoli varianty stanovené vodstavci 4.

3.Pokud členské státy využijí možností uvedených vodst.2 písm. a), b) nebo c), stanoví:
a) svou vlastní roční míru úspor, kterou budou používat při výpočtu svých kumulativních úspor vkonečném využití energie akterá zajistí, aby konečný objem jejich čistých úspor energie nebyl nižší než míra stanovená podle odst.1 prvního pododstavce písm. b), a
b) svůj vlastní výchozí scénář pro výpočet, zněhož lze zčásti či zcela vyjmout energii spotřebovanou vdopravě.

4.Svýhradou odstavce 5 může každý členský stát:
a) provést výpočet požadovaný vodst.1 prvním pododstavci písm. a) pomocí těchto hodnot: 1% vletech 2014 a2015; 1,25% vletech 2016 a2017; 1,5% vletech 2018, 2019 a2020;
b) zvýpočtu zcela nebo zčásti vyjmout celkový objem prodeje energie, sohledem na období uvedené vodst.1 prvním pododstavci písm. a), nebo konečnou spotřebu energie, sohledem na období uvedené vpísmeni b) uvedeného pododstavce, spotřebované při průmyslových činnostech uvedených vpříloze Isměrnice 2003/87/ES;
c) započítat do požadovaného objemu úspor energie úspory energie dosažené vodvětvích přeměny, distribuce apřenosu či přepravy energie, včetně infrastruktury pro účinné dálkové vytápění achlazení, vyplývající zprovedení požadavků stanovených včl.14 odst.4 aodst.5 písm. b) ačl.15 odst.1 až 6 a9. Členské státy informují Komisi osvých plánovaných politických opatřeních podle tohoto písmene za období od 1.ledna2021 do 31.prosince2030 coby součásti svých integrovaných vnitrostátních plánů voblasti energetiky aklimatu. Dopad těchto opatření se vypočte podle přílohy Va zahrne do daných plánů;
d) započítat do požadovaného objemu úspor energie úspory energie dosažené vdůsledku individuálních opatření nově zavedených od 31.prosince2008, jejichž dopad bude pokračovat ivroce 2020 ve vztahu kobdobí uvedenému vodst.1 prvním pododstavci písm. a) apo roce 2020 ve vztahu kobdobí uvedenému vodst.1 prvním pododstavci písm. b) alze jej změřit aověřit;
e) započítat do požadovaného objemu úspor energie úspory energie vyplývající zpolitických opatření, pokud lze prokázat, že tato opatření vedla kindividuálním opatřením realizovaným od 1.ledna2018 do 31.prosince2020, která přinesou úspory po 31.prosinci 2020;
f) zvýpočtu požadovaného objemu úspor energie vyjmout 30% ověřitelného množství energie vyrobené na budovách nebo uvnitř budov pro vlastní potřebu vdůsledku politických opatření podporujících nové instalace technologií pro výrobu energie zobnovitelných zdrojů;
g) započítat do požadovaného objemu úspor energie úspory energie, které převyšují povinné úspory energie za období od 1.ledna2014 do 31.prosince2020, za předpokladu, že tyto úspory vyplývají zindividuálních opatření realizovaných vrámci politických opatření uvedených včláncích 7a a7b nahlášených členskými státy vjejich vnitrostátních akčních plánech energetické účinnosti avykázaných vjejich zprávách opokroku vsouladu sčlánkem24.

5.Členské státy vypočítají dopad variant zvolených podle odstavce 4 pro období uvedená vodst.1 prvním pododstavci písm. a) ab) auplatní jej odděleně
a) pro výpočet objemu úspor energie požadovaných pro období uvedené vodst.1 prvním pododstavci písm. a), přičemž členské státy mohou využít odst.4 písm. a) až d). Všechny varianty zvolené podle odstavce 4 nesmějí vsoučtu představovat více než 25% objemu úspor energie uvedených vodst.1 prvním pododstavci písm. a);
b) pro výpočet objemu úspor energie požadovaných pro období uvedené vodst.1 prvním pododstavci písm. b), přičemž členské státy mohou využít odst.4 písm. b) až g) za předpokladu, že individuální opatření uvedená vodst.4 písm. d) budou mít ověřitelný aměřitelný dopad ipo 31.prosinci 2020. Všechny varianty zvolené podle odstavce 4 nesmějí vsoučtu představovat více než 35% snížení objemu úspor energie vypočítaného podle odstavců 2 a3.

Členské státy bez ohledu na to, zda zčásti nebo zcela vyjmou energii spotřebovanou vdopravě ze svých výchozích scénářů pro výpočet nebo zda využívají některou zvariant uvedených vodstavci 4, zajistí, aby vypočtený čistý objem nových úspor, jichž má být dosaženo při konečné spotřebě energie vobdobí od 1.ledna2021 do 31.prosince2030, nebyl nižší než objem vyplývající zuplatnění roční míry úspor podle odst.1 prvního pododstavce písm. b).

6.Členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech voblasti energetiky aklimatu uvedou vsouladu spřílohou III nařízení(EU) 2018/1999způsob výpočtu objemu úspor energie, jichž má být dosaženo vobdobí od 1.ledna2021 do 31.prosince2030, vsouladu sodst.1 prvním pododstavcem písm. b) tohoto článku, avpříslušných případech vysvětlí, jak byla stanovena roční míra úspor avýchozí scénář pro výpočet akteré varianty uvedené vodstavci 4 tohoto článku byly uplatněny ado jaké míry.

7.Úspory energie dosažené po 31.prosinci 2020 se nezapočítávají do objemu požadovaných úspor energie za období od 1.ledna2014 do 31.prosince2020.

8.Odchylně od odstavce 1 tohoto článku mohou pro účely odst.1 prvního pododstavce písm. a) tohoto článku členské státy, které umožní povinným stranám použít variantu stanovenou včl.7a odst.6 písm. b), započítat úspory energie dosažené vkterémkoli daném roce po roce 2010 apřed povinným obdobím podle odst.1 prvního pododstavce písm. a) tohoto článku, jako kdyby těchto úspor energie bylo dosaženo po 31.prosinci 2013 apřed 1.lednem 2021, platí-li všechny tyto podmínky:
a) systém povinného zvyšování energetické účinnosti byl vplatnosti kdykoli vobdobí od 31.prosince2009 do 31.prosince2014 abyl zahrnut do prvního vnitrostátního akčního plánu energetické účinnosti daného členského státu předloženého podle čl.24 odst.2;
b) úspor bylo dosaženo vrámci systému povinného zvyšování energetické účinnosti;
c) úspory jsou vypočteny vsouladu spřílohou V;
d) roky, za které je započteno dosažení úspor, jsou vykázány ve vnitrostátních akčních plánech energetické účinnosti vsouladu sčl.24 odst.2.

9.Členské státy zajistí, aby úspory vyplývající zpolitických opatření uvedených včláncích 7a a7b avčl.20 odst.6 byly vypočteny vsouladu spřílohou V.

10.Členské státy dosáhnou objemu úspor energie požadovaného podle odstavce 1 tohoto článku buď zavedením systému povinného zvyšování energetické účinnosti uvedeného včlánku7a, nebo přijetím alternativních politických opatření uvedených včlánku7b. Členské státy mohou kombinovat systém povinného zvyšování energetické účinnosti salternativními politickými opatřeními.

11.Při koncipování politických opatření ke splnění svých povinností kdosažení energetických úspor členské státy zohlední nutnost zmírnit energetickou chudobu vsouladu sjimi vymezenými kritérii aspřihlédnutím ke své stávající praxi vtéto oblasti tím, že budou ve vhodné míře požadovat, aby byla část opatření ke zvýšení energetické účinnosti vrámci vnitrostátních systémů povinného zvyšování energetické účinnosti, alternativních politických opatření nebo programů či opatření financovaných zvnitrostátního fondu pro energetickou účinnost zaváděna přednostně uzranitelných domácností, včetně domácností postižených energetickou chudobou, apřípadně vsociálním bydlení.

Členské státy zahrnou informace ovýsledku opatření ke zmírnění energetické chudoby vsouvislosti stouto směrnicí do svých integrovaných vnitrostátních zpráv opokroku voblasti energetiky aklimatu podle nařízení(EU) 2018/1999.

12.Členské státy prokáží, že nedochází kdvojímu započítání úspor energie vpřípadech, kdy se dopady politických opatření nebo individuálních opatření překrývají.“

4) Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek7a

Systémy povinného zvyšování energetické účinnosti

1.Pokud se členské státy rozhodnou plnit své povinnosti kdosažení objemu úspor požadovaných podle čl.7 odst.1 prostřednictvím systému povinného zvyšování energetické účinnosti, zajistí, aby povinné strany uvedené vodstavci 2 tohoto článku, které působí na území jednotlivých členských států, dosáhly svých povinných kumulativních úspor vkonečném využití energie uvedených včl.7 odst.1, aniž je dotčen čl.7 odst.4 a5.

Vpřípadě potřeby mohou členské státy rozhodnout, že povinné strany dosáhnou těchto úspor zcela či zčásti formou příspěvku do vnitrostátního fondu pro energetickou účinnost podle čl.20 odst.6.

2.Členské státy na základě objektivních anediskriminačních kritérií určí povinné strany mezi distributory energie nebo maloobchodními prodejci energie adistributory pohonných hmot nebo maloobchodními prodejci pohonných hmot působícími na jejich území. Objemu úspor energie nutných ke splnění dané povinnosti dosáhnou povinné strany ukonečných zákazníků, určených členským státem, nezávisle na výpočtu podle čl.7 odst.1, nebo pokud tak členské státy rozhodnou, prostřednictvím certifikovaných úspor dosažených jinými subjekty, jak je popsáno vodst.6 písm. a) tohoto článku.

3.Pokud jsou jako povinné strany podle odstavce 2 určeni maloobchodní prodejci energie, zajistí členské státy, aby tito prodejci při plnění svých povinností nevytvářeli překážky, které by spotřebitelům bránily ve změně dodavatele.

4.Objem úspor energie vyžadovaný od každé povinné strany vyjádří členské státy jako konečnou spotřebu energie, nebo jako spotřebu primární energie. Metoda zvolená pro vyjádření požadovaného objemu úspor energie se používá také pro výpočet úspor hlášených povinnými stranami. Použijí se převodní koeficienty uvedené vpříloze IV.

5.Členské státy zavedou systémy měření, kontroly aověřování, vjejichž rámci se na základě dokumentace ověří alespoň statisticky významná část areprezentativní vzorek opatření ke zvyšování energetické účinnosti zavedených povinnými stranami. Toto měření, kontrola aověřování se provádí nezávisle na povinných stranách.

6.Vrámci systému povinného zvyšování energetické účinnosti členské státy mohou provést kteroukoli nebo obě znásledujících činností:
a) povolit povinným stranám, aby započetly do svého povinného plnění certifikované úspory energie dosažené poskytovateli energetických služeb nebo jinými třetími stranami, včetně případů, kdy povinné strany podporují opatření prováděná jinými státem schválenými subjekty nebo orgány veřejné správy, která mohou nebo nemusí zahrnovat formální partnerství amohou být kombinována sjinými zdroji financí. Vpřípadě takového povolení členské státy zajistí, aby certifikace energetických úspor dodržela schvalovací postup, který zavedou členské státy, který bude jasný, transparentní aotevřený všem účastníkům trhu ajehož cílem bude minimalizace nákladů spojených scertifikací;
b) povolit povinným stranám započítávat úspory dosažené vdaném roce tak, jako by byly místo toho dosaženy vkterémkoli ze čtyř předchozích nebo tří následujících let, pokud se tím nepřesáhne konec období, po která povinnost platí, uvedených včl.7 odst.1;

Členské státy posoudí apřípadně přijmou opatření kminimalizaci dopadu přímých anepřímých nákladů systémů povinného zvyšování energetické účinnosti na konkurenceschopnost energeticky náročných průmyslových odvětví, která čelí mezinárodní konkurenci.

7.Členské státy každoročně zveřejní úspory energie dosažené každou zpovinných stran nebo každou podskupinou povinných stran acelkem vrámci systému.

Článek7b

Alternativní politická opatření

1.Pokud se členské státy rozhodnou dosáhnout povinného objemu úspor energie podle čl.7 odst.1 formou alternativních politických opatření, zajistí dosažení povinných úspor energie podle čl.7 odst.1 ukonečných zákazníků, aniž je dotčen čl.7 odst.4 a5.

2.Pro všechna nedaňová opatření zavedou členské státy systémy měření, kontroly aověřování, vjejichž rámci se na základě dokumentace ověří alespoň statisticky významná část areprezentativní vzorek opatření ke zvýšení energetické účinnosti zavedených zúčastněnými nebo pověřenými stranami. Měření, kontrola aověřování se provádí nezávisle na zúčastněných nebo pověřených stranách.“

5) Článek 9 se mění takto:

a) název se nahrazuje tímto:

„Měření plynu aelektřiny“;

b) vodstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1.Členské státy zajistí, aby pokud je to technicky možné, finančně únosné aúměrné potenciálním úsporám energie, byli koneční zákazníci odebírající elektřinu azemní plyn vybaveni individuálními měřiči za konkurenceschopné ceny, které přesně odrážejí jejich skutečnou spotřebu energie aposkytují informace oskutečné době používání.“;

c) odstavec 3 se zrušuje.

6) Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek9a

Měření týkající se vytápění, chlazení ateplé užitkové vody

1.Členské státy zajistí, aby byli koneční zákazníci odebírající dálkové vytápění, dálkové chlazení ateplou užitkovou vodu vybaveni měřiči za konkurenceschopné ceny, které přesně odrážejí jejich skutečnou spotřebu energie.

2.Pokud jsou do budovy vytápění, chlazení nebo teplá užitková voda zajišťovány zústředního zdroje zásobujícího více budov nebo ze soustavy dálkového vytápění nebo chlazení, nainstaluje se měřič na výměník tepla nebo do odběrného místa.

Článek9b

Dílčí měření arozdělení nákladů na vytápění, chlazení ateplou užitkovou vodu

1.Vbudovách svíce bytovými jednotkami ave víceúčelových budovách sústředním zdrojem vytápění nebo chlazení nebo sdodávkami ze soustavy dálkového vytápění nebo chlazení se nainstalují individuální měřiče spotřeby, aby bylo možné měřit spotřebu tepla či chlazení nebo teplé užitkové vody ukaždé ucelené části budovy, pokud je to technicky proveditelné anákladově efektivní zhlediska přiměřenosti ve vztahu kpotenciálním úsporám energie.

Pokud použití individuálních měřičů není technicky proveditelné nebo měření spotřeby tepla vkaždé ucelené části budovy není nákladově efektivní, použijí se pro měření spotřeby tepla na každém radiátoru individuální indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, pokud dotyčný členský stát neprokáže, že instalace těchto indikátorů by nebyla nákladově efektivní. Vtom případě lze zvážit alternativní nákladově efektivní metody měření spotřeby tepla. Každý členský stát jasně stanoví azveřejní obecná kritéria, metodiky nebo postupy pro stanovení technické neproveditelnosti anákladové neefektivity.

2.Vnových budovách svíce bytovými jednotkami avobytných částech nových víceúčelových budov, které jsou vybaveny ústředním ohřevem teplé užitkové vody nebo jsou zásobovány ze soustavy dálkového vytápění, musí být bez ohledu na odst.1 první pododstavec poskytnuty individuální měřiče pro měření spotřeby teplé užitkové vody.

3.Členské státy vzájmu zajištění transparentnosti apřesnosti započítávání individuální spotřeby zajistí zavedení transparentních aveřejně dostupných vnitrostátních pravidel pro rozdělování nákladů na vytápění, chlazení aspotřebu teplé užitkové vody vbudovách svíce bytovými jednotkami nebo ve víceúčelových budovách, které jsou zásobovány ze soustavy dálkového vytápění nebo chlazení, nebo vnichž převažují systémy vlastního společného vytápění nebo chlazení. Tato pravidla podle potřeby obsahují pokyny týkající se způsobu rozdělování nákladů na energii využitou:
a) jako teplá užitková voda;
b) jako teplo vyzařované ze zařízení vbudově akvytápění společných prostor vpřípadě, že schodiště achodby jsou vybaveny radiátory;
c) kvytápění nebo chlazení bytů.

Článek9c

Požadavek dálkového odečtu

1.Pro účely článků9a a9b musí být měřiče aindikátory pro rozdělování nákladů na vytápění nainstalované po 25.říjnu 2020 dálkově odečitatelné. Podmínky technické proveditelnosti anákladové efektivnosti stanovené včl.9b odst.1 nadále platí.

2.Měřiče aindikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, které již byly nainstalovány, ale nejsou dálkově odečitatelné, musí být vybaveny možností dálkového odečítání, nebo nahrazeny dálkově odečitatelnými přístroji do 1.ledna2027, pokud dotčený členský stát neprokáže, že to není nákladově efektivní.“

7) Článek 10 se mění takto:

a) název se nahrazuje tímto:

„Informace ovyúčtování plynu aelektřiny“;

b) vodstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1.Vpřípadě, že koneční zákazníci nemají inteligentní měřiče uvedené ve směrnicích 2009/72/ES a2009/73/ES, členské státy do 31.prosince2014 zajistí, aby informace ovyúčtování byly vsouladu sbodem1.1 přílohyVII spolehlivé, přesné azaložené na skutečné spotřebě elektřiny aplynu, pokud je to technicky proveditelné aekonomicky odůvodněné.“

8) Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek10a

Informace ovyúčtování aspotřebě vytápění, chlazení ateplé užitkové vody

1.Členské státy zajistí, aby vpřípadě, že jsou nainstalovány měřiče nebo indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, byly informace ovyúčtování aospotřebě spolehlivé, přesné azaložené na skutečné spotřebě nebo na odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění vsouladu sbody 1 a2 přílohy VIIa pro všechny konečné uživatele, tj. pro fyzické nebo právnické osoby nakupující dodávky vytápění, chlazení nebo teplé užitkové vody pro vlastní konečné využití nebo pro fyzické nebo právnické osoby užívající individuální budovu nebo jednotku vbudově svíce bytovými jednotkami nebo ve víceúčelové budově sdodávkami vytápění, chlazení nebo teplé užitkové vody zústředního zdroje, které nemají přímou nebo individuální smlouvu sdodavatelem energie.

Pokud tak členský stát stanoví asvýjimkou dílčího měření spotřeby na základě indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění podle článku9b, lze tuto povinnost splnit pomocí systému, kde koneční zákazníci nebo koneční uživatelé pravidelně sami provádějí odečty ze svých měřičů aohlašují odečtené údaje. Pouze vpřípadech, kdy konečný zákazník nebo konečný uživatel neposkytne odečtené údaje změřiče za dané zúčtovací období, je vyúčtování založeno na odhadu spotřeby či paušální sazbě.

2.Členské státy:
a) vyžadují, aby poskytovateli energetických služeb určenému konečným uživatelem byly na žádost konečného uživatele zpřístupněny informace ovyúčtování konečného uživatele za energii aojeho historické spotřebě nebo jeho odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění, pokud jsou dostupné;
b) zajistí, aby konečným zákazníkům byla nabízena možnost elektronické formy informací ovyúčtování aelektronického vyúčtování;
c) zajistí, aby všichni koneční uživatelé spolu svyúčtováním obdrželi jasné asrozumitelné informace vsouladu sbodem 3 přílohy VIIa, a
d) podporují kybernetickou bezpečnost azajistí ochranu soukromí aúdajů konečných uživatelů vsouladu splatným právem Unie.

Členské státy mohou stanovit, že na žádost konečného zákazníka nebude poskytování informací ovyúčtování považováno za žádost oplatbu. Vtom případě členské státy zajistí, aby byla nabízena flexibilní ujednání pro skutečné platby.

3.Členské státy rozhodnou, kdo bude odpovídat za poskytování informací uvedených vodstavcích 1 a2 konečným uživatelům, kteří nemají přímou nebo individuální smlouvu sdodavatelem energie.“

9) Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek11

Náklady na přístup kinformacím oměření avyúčtování elektřiny aplynu

Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci dostávali veškerá vyúčtování ainformace ovyúčtování za spotřebu energie bezplatně aaby koneční zákazníci měli vhodný abezplatný přístup kúdajům osvé spotřebě.“

10) Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek11a

Náklady na přístup kinformacím oměření, vyúčtování aspotřebě vytápění, chlazení ateplé užitkové vody

1.Členské státy zajistí, aby koneční uživatelé obdrželi veškerá vyúčtování ainformace ovyúčtování spotřeby energie bezplatně aaby měli vhodný abezplatný přístup kúdajům osvé spotřebě.

2.Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku platí, že rozdělování nákladů na poskytování informací ovyúčtování individuální spotřeby vytápění, chlazení ateplé užitkové vody vbudovách svíce bytovými jednotkami ave víceúčelových budovách ve smyslu článku9b se provádí na neziskovém základě. Náklady vyplývající ze zadání tohoto úkolu třetí straně, například poskytovateli služeb nebo místnímu dodavateli energie, zahrnující měření skutečné individuální spotřeby vtěchto budovách, její rozdělování azapočítávání, lze vpřiměřeném rozsahu přenést na konečné uživatele.

3.Vzájmu zajištění přiměřených nákladů na služby voblasti dílčího měření podle odstavce 2 mohou členské státy stimulovat hospodářskou soutěž vtomto odvětví služeb přijetím vhodných opatření, jako například doporučit či jinak podpořit využívání výběrových řízení nebo využívání interoperabilních zařízení asystémů usnadňujících změnu poskytovatele služeb.“

11) Včlánku15 se se vkládá nový odstavec, který zní:

„2a.Komise po konzultaci příslušných zúčastněných stran vypracuje do 31.prosince2020 společnou metodiku scílem podnítit provozovatele soustav ke snižování ztrát, provádění programu investic do nákladově aenergeticky účinné infrastruktury análežitému vykazování energetické účinnosti aflexibility sítě.“

12) Včlánku20 se vkládají nové odstavce, které znějí:

„3a.Scílem mobilizovat soukromé financování pro opatření týkající se energetické účinnosti aenergetické renovace vsouladu se směrnicí 2010/31/EU oenergetické náročnosti budov vede Komise dialog sveřejnými asoukromými finančními institucemi za účelem vytyčení možného postupu.

3b.Opatření uvedená vodstavci 3a zahrnují:

a) mobilizaci kapitálových investic do energetické účinnosti zohledněním širších dopadů úspor energie na řízení finančních rizik;

b) zajištění lepších údajů oenergetické afinanční náročnosti:
i) dalším prověřením způsobů, jak investice do energetické účinnosti zlepšují hodnoty podkladových aktiv;
ii) podporou studií posuzujících monetizaci jiných než energetických přínosů investic do energetické účinnosti.

3c.Scílem mobilizovat soukromé financování pro opatření týkající se energetické účinnosti aenergetické renovace členské státy při provádění této směrnice:
a) zváží způsoby, jak lépe využít energetických auditů podle článku8 kovlivnění rozhodování;
b) optimálně využijí možností anástrojů navrhovaných viniciativě „inteligentní financování pro inteligentní budovy“.

3d.Komise poskytne členským státům do 1.ledna2020 pokyny, jak uvolnit soukromé investice.“

13) Včlánku22 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty vpřenesené pravomoci vsouladu sčlánkem23 této směrnice přizpůsobující hodnoty, výpočetní metody, standardní koeficienty primární energie apožadavky stanovené vpřílohách Iaž V, VII až X aXII technickému pokroku.“

14) Článek 23 se mění takto:

a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.Pravomoc přijímat akty vpřenesené pravomoci uvedená včlánku22 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 24.prosince 2018. Komise vypracuje zprávu opřenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje ostejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého ztěchto období.“;

b) vkládá se nový odstavec, který zní:

„3a.Před přijetím aktu vpřenesené pravomoci vede Komise konzultace sodborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy vsouladu se zásadami stanovenými vinterinstitucionální dohodě ze dne 13.dubna2016 ozdokonalení tvorby právních předpisů *).

------------------------------------------------------------------
*) Úř.věst.L 123, 12.5.2016, s. 1.“

15) Článek 24 se mění takto:

a) vkládá se nový odstavec, který zní:

„4a.Vkontextu zprávy ostavu energetické unie podá Komise vsouladu sčl.35 odst.1 aodst.2 písm. c) nařízení(EU) 2018/1999 zprávu ofungování trhu suhlíkem, přičemž zohlední dopady provádění této směrnice.“;

b) doplňují se nové odstavce, které znějí:

„12.Komise do 31.prosince2019 posoudí účinnost provádění definice malých astředních podniků pro účely čl.8 odst.4 apodá otom zprávu Evropskému parlamentu aRadě. Co nejdříve po předložení této zprávy Komise případně přijme legislativní návrhy.

13.Komise do 1.ledna2021 posoudí potenciál pro energetickou účinnost voblasti přeměny, transformace, přenosu, přepravy askladování energie apodá otom zprávu Evropskému parlamentu aRadě. Ktéto zprávě případně připojí legislativní návrhy.

14.Komise do 31.prosince2021, nebudou-li do té doby navrženy změny ustanovení směrnice 2009/73/ES ospolečných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem týkající se maloobchodu, posoudí ustanovení týkající se informací oměření, účtování aspotřebě vsouvislosti se zemním plynem, očemž podá zprávu Evropskému parlamentu aRadě, scílem uvést je případně do souladu spříslušnými ustanoveními pro elektřinu uvedenými ve směrnici 2009/72, aby byla posílena ochrana spotřebitele akoneční zákazníci měli možnost častěji získávat jasné aaktuální informace osvé spotřebě zemního plynu aregulovat ji. Co nejdříve po předložení této zprávy Komise případně přijme legislativní návrhy.

15.Komise do 28.února2024 apoté každých pět let vyhodnotí tuto směrnici apodá otom zprávu Evropskému parlamentu aRadě.

Toto hodnocení zahrnuje:
a) posouzení toho, zda je třeba po roce 2030 přizpůsobit požadavky aalternativní přístup stanovené včlánku5;
b) posouzení všeobecné účinnosti této směrnice apotřeby dále upravit politiku Unie voblasti energetické účinnosti vsouladu scíli Pařížské dohody zroku 2015 přijaté vnávaznosti na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN *) ozměně klimatu asohledem na ekonomický ainovační vývoj.

Ktéto zprávě Komise případně přiloží návrhy dalších opatření.

------------------------------------------------------------------
*) Úř.věst.L 282, 19.10.2016, s. 4.“

16) Přílohy se mění vsouladu spřílohou této směrnice.


Článek2

1.Členské státy uvedou vúčinnost právní asprávní předpisy nezbytné pro dosažení souladu stouto směrnicí do dne 25.června 2020.

Nicméně členské státy uvedou vúčinnost právní asprávní předpisy nezbytné pro dosažení souladu sčl.1 body 5, 6, 7, 8, 9 a10 asbody 3 a4 přílohy do dne 25.října 2020.

Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou voblasti působnosti této směrnice.


Článek3

Tato směrnice vstupuje vplatnost třetím dnem po vyhlášení vÚředním věstníku Evropské unie.


Článek4

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 11.prosince 2018.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI


Za Radu

předsedkyně

J. BOGNER-STRAUSS

------------------------------------------------------------------
1) Úř.věst.C 246, 28.7.2017, s. 42.
2) Úř.věst.C 342, 12.10.2017, s. 119.
3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13.listopadu2018(dosud nezveřejněný vÚředním věstníku) arozhodnutí Rady ze dne 4.prosince2018.
4) Úř.věst.L 282, 19.10.2016, s. 4.
5) Směrnice Evropského parlamentu aRady 2012/27/EU ze dne 25.října2012 oenergetické účinnosti, ozměně směrnic 2009/125/ES a2010/30/EU aozrušení směrnic 2004/8/ES a2006/32/ES(Úř.věst.L 315, 14.11.2012, s. 1).
6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU) 2018/1999 ze dne 11.prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady(ES) č. 663/2009 a(ES) č.715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a(EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU) č. 525/2013(viz strana 1 vtomto čísle Úředního věstníku).
7) Směrnice Evropského parlamentu aRady 2010/31/EU ze dne 19.května2010 oenergetické náročnosti budov(Úř.věst.L 153, 18.6.2010, s. 13).
8) Směrnice Evropského parlamentu aRady(EU) 2016/2284 ze dne 14.prosince2016 osnížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, ozměně směrnice 2003/35/ES aozrušení směrnice 2001/81/ES(Úř.věst.L 344, 17.12.2016, s. 1).
9) Směrnice Evropského parlamentu aRady 2014/94/EU ze dne 22.října2014 ozavádění infrastruktury pro alternativní paliva(Úř.věst.L 307, 28.10.2014, s. 1).
10) Nařízení Evropského parlamentu aRady(EU) 2018/842 ze dne 30.května2018 ozávazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy vobdobí 2021-2030 přispívajícím kopatřením voblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody aozměně nařízení(EU) č.525/2013(Úř.věst.L 156, 19.6.2018, s. 26).
11) Úř.věst.L 123, 12.5.2016, s. 1.
12) Úř.věst.C 369, 17.12.2011, s. 14.


------------------------------------------------------------------


Příloha

Přílohy směrnice 2012/27/EU se mění takto:

1) Vpříloze IV se poznámka pod čarou 3 nahrazuje tímto:

„3) Použije se pro výpočet úspor energie vyjádřených vprimární energii svyužitím přístupu zdola nahoru založeného na konečné spotřebě energie. Pro úspory udané vkWh elektřiny použijí členské státy koeficient stanovený za použití transparentní metodiky na základě vnitrostátních okolností ovlivňujících spotřebu primární energie scílem zajistit přesný výpočet skutečných úspor. Tyto okolnosti musí být odůvodněné, ověřitelné amusí se zakládat na objektivních anediskriminačních kritériích. Pro úspory udané vkWh elektřiny mohou členské státy použít standardní koeficient ve výši 2,1 nebo mohou dle své úvahy stanovit jiný koeficient, pokud jej mohou odůvodnit. Členské státy přitom zohledňují skladbu zdrojů energie zahrnutou do svých integrovaných vnitrostátních plánů voblasti energetiky aklimatu oznamovaných Komisi vsouladu snařízením(EU) 2018/1999. Do 25.prosince 2022 anásledně každé čtyři roky Komise tento standardní koeficient reviduje na základě zaznamenaných údajů. Při takové revizi zváží jeho dopady na další právní předpisy Unie, jako jsou směrnice 2009/125/ES anařízení Evropského parlamentu aRady(EU) 2017/1369 ze dne 4.července2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky azrušuje směrnice 2010/30/EU(Úř.věst.L 198, 28.7.2017, s. 1).“

2) Příloha Vse nahrazuje tímto:

„Příloha V

Společné metody azásady pro výpočet dopadu systémů povinného zvyšování energetické účinnosti nebo jiných opatření podle článků7, 7a a7b ačl.20 odst.6

1.Metody pro výpočet úspor energie kromě úspor vyplývajících zdaňových opatření pro účely článků7, 7a a7b ačl.20 odst.6.

Pro výpočet úspor energie mohou povinné, zúčastněné nebo pověřené strany či prováděcí veřejné orgány použít tyto metody:
a) očekávané úspory, spoukazem na výsledky předchozích nezávisle sledovaných energetických zlepšení vobdobných zařízeních. Generický přístup je vtomto případě definován jako „ ex ante “;
b) měřené úspory, podle kterých se úspory ze zavedení opatření nebo balíčku opatření určují zaznamenáváním skutečného snížení spotřeby energie sřádným zohledněním faktorů, jako jsou adicionalita, obydlenost budov, úroveň výroby apovětrnostní podmínky, jež mohou ovlivnit spotřebu. Generický přístup je vtomto případě definován jako „ ex post “;
c) poměrné úspory, při nichž se používají technicko-inženýrské odhady. Tento přístup lze použít pouze vpřípadech, kdy je stanovení spolehlivých měřených údajů pro konkrétní zařízení obtížné nebo neúměrně drahé, například při nahrazení kompresoru nebo elektrického motoru jiným, jehož jmenovitý výkon vkWh se liší od výkonu, pro který byly naměřeny nezávislé hodnoty úspor, nebo pokud stanovení uvedených odhadů probíhá na základě metodik akritérií stanovených na vnitrostátní úrovni kvalifikovanými nebo akreditovanými odborníky nezávislými na dotčených povinných, zúčastněných nebo pověřených stranách;
d) zkoumané úspory, kdy se určuje reakce spotřebitelů na poradenství, informační kampaně, systémy označování štítky či systémy certifikace nebo na inteligentní měření spotřeby. Tento přístup je možné použít pouze pro úspory vyplývající ze změn chování spotřebitelů. Nelze jej použít uúspor vdůsledku zavedení fyzických opatření.

2.Při stanovování úspor energie vpřípadě opatření pro zvyšování energetické účinnosti pro účely článků7, 7a a7b ačl.20 odst.6 se použijí tyto zásady:

a) Musí se prokázat, že se jedná oúspory nad rámec úspor, kterých by bylo dosaženo ibez činnosti povinných, zúčastněných nebo pověřených stran nebo prováděcích veřejných orgánů. Kurčení úspor, které lze započítat jako dodatečné, členské státy zohlední, jak by se spotřeba energie apoptávka po ní vyvíjely bez daného politického opatření, přičemž zohlední alespoň tyto faktory: trendy spotřeby energie, změny vchování spotřebitelů, technologický pokrok azměny vdůsledku jiných opatření provedených na úrovni Unie ačlenských států.

b) Úspory plynoucí ze zavedení povinných právních předpisů Unie se považují za úspory, kterých by bylo dosaženo vkaždém případě, akteré tedy nelze započítat jako úspory energie pro účely čl.7 odst.1. Odchylně od tohoto požadavku lze úspory týkající se renovace stávajících budov započítat jako úspory energie pro účely čl.7 odst.1, je-li zajištěno splnění kritéria významnosti uvedeného vbodě 3 písm. h) této přílohy. Úspory plynoucí zprovádění minimálních požadavků, jež byly stanoveny na vnitrostátní úrovni pro nové budovy před provedením směrnice 2010/31/EU, lze započítat jako úspory energie pro účely čl.7 odst.1 písm. a), je-li zajištěno splnění kritéria významnosti uvedeného vbodě 3 písm. h) této přílohy ačlenské státy tyto úspory oznámily ve svých vnitrostátních akčních plánech energetické účinnosti vsouladu sčl.24 odst.2.

c) Započítat lze pouze úspory překračující tyto úrovně:
i) výkonnostní emisní normy Unie pro nové osobní automobily apro nová lehká užitková vozidla vyplývající zprovádění nařízení Evropského parlamentu aRady(ES) č.443/2009 *) a(EU) č.510/2011 **);
ii) požadavky Unie na odstranění ztrhu některých výrobků spojených se spotřebou energie vyplývající zprovádění prováděcích opatření podle směrnice 2009/125/ES.

d) Jsou povoleny politiky, jejichž účelem je podpořit vyšší úrovně energetické účinnosti výrobků, vybavení, přepravních systémů, vozidel apaliv, budov aprvků budov, procesů nebo trhů.

e) Opatření na podporu instalace technologií pro výrobu energie zobnovitelných zdrojů malého rozsahu na budovách nebo vbudovách mohou být způsobilá pro účely splnění požadavků na úspory energie stanovených včl.7 odst.1, pokud vedou kověřitelným aměřitelným či odhadnutelným úsporám energie. Výpočet úspor energie musí být vsouladu spožadavky této přílohy.

f) Vpřípadě politik, které urychlují zavádění účinnějších produktů avozidel, lze započítat celé úspory za předpokladu, že se prokáže, že kzavedení došlo před uplynutím průměrné očekávané životnosti produktu nebo vozidla či před běžným nahrazením produktu nebo vozidla, aúspory lze započítat pouze pro období do konce průměrné očekávané životnosti produktu nebo vozidla, které se mají nahradit.

g) Členské státy při podpoře přijímání opatření vzájmu energetické účinnosti vpříslušných případech zajistí zachování norem kvality pro výrobky, služby azavádění opatření nebo vpřípadě neexistence takových norem tyto normy zavedou.

h) Členské státy se pro účely zohlednění klimatických rozdílů mezi regiony mohou rozhodnout, že přizpůsobí úspory energie standardní hodnotě či umožní odlišné úspory energie vsouladu steplotními rozdíly mezi regiony.

i) Při výpočtu úspor energie se přihlíží kživotnímu cyklu opatření akmíře, kterou úspory včase klesají. Výpočet se provede součtem úspor, jichž bude jednotlivými individuálními opatřeními dosaženo ode dne jejich provedení do 31.prosince2020 nebo případně 31.prosince2030. Alternativně mohou členské státy přijmout jinou metodu, uníž se předpokládá dosažení alespoň stejného celkového objemu úspor. Vpřípadě použití jiné metody členské státy zajistí, aby celkový objem úspor energie vypočtený její pomocí nebyl vyšší než objem úspor energie vypočtený součtem úspor, jichž bude dosaženo jednotlivými individuálními opatřeními ode dne jejich provedení do 31.prosince2020 nebo případně 31.prosince2030. Členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech voblasti energetiky aklimatu podle nařízení(EU) 2018/1999 podrobně popíší, jakou jinou metodu použily ajakým způsobem zajistily splnění závazného požadavku na výpočet.

3.Členské státy zajistí, aby byly splněny tyto požadavky pro politická opatření přijatá podle článku7b ačl.20 odst.6:
a) politická opatření aindividuální opatření přinášejí ověřitelnou úsporu vkonečném využití energie;
b) odpovědnost každé zúčastněné strany, pověřené strany nebo prováděcího veřejného orgánu, podle toho, co je relevantní, je jasně definována;
c) úspory energie, jichž je či má být dosaženo, jsou určeny transparentním způsobem;
d) objem úspor energie, které jsou vyžadovány nebo kterých má být dosaženo prostřednictvím politického opatření, se vyjadřuje jako konečná spotřeba energie nebo spotřeba primární energie za použití převodních koeficientů stanovených vpříloze IV;
e) je poskytnuta azveřejněna výroční zpráva oúsporách energie dosažených pověřenými stranami, zúčastněnými stranami aprováděcími veřejnými orgány, jakož iúdaje oročním trendu úspor energie;
f) probíhá sledování výsledků apřijímání vhodných opatření, není-li pokrok uspokojivý;
g) úspory energie, které jsou výsledkem individuálního opatření, může započítat nejvýše jedna strana;
h) je prokázáno, že činnosti zúčastněné strany, pověřené strany nebo prováděcího veřejného orgánu jsou významné pro dosažení započtených úspor energie.

4.Při určování úspor energie vyplývajících zdaňových politických opatření zavedených podle článku7b se použijí tyto zásady:
a) zohlední se pouze úspory energie, jichž bylo dosaženo daňovými opatřeními, která překračují minimální úrovně zdanění platné pro paliva, jak to vyžaduje směrnice Rady 2003/96/ES ***) nebo směrnice Rady 2006/112/ES ****);
b) cenové elasticity pro výpočet dopadu daňových opatření(zdanění energie) představují reakci poptávky po energii na změny ceny aodhadují se na základě aktuálních areprezentativních oficiálních zdrojů údajů;
c) úspory energie vyplývající zdoprovodných nástrojů daňové politiky, včetně fiskálních pobídek nebo plateb do fondu, se započítávají zvlášť.

5.Oznámení metodiky

Členské státy vsouladu snařízením(EU) 2018/1999 oznámí Komisi své navrhované podrobné metodiky pro fungování systémů povinného zvyšování energetické účinnosti aalternativní opatření uvedená včláncích 7a a7b avčl.20 odst.6. Tato oznámení, vyjma případy týkajících se daní, obsahují informace:

a) oúrovni požadavku na úspory energie požadované podle čl.7 odst.1 prvního pododstavce písm. b) nebo úspory, jejichž dosažení se očekává za celé období od 1.ledna2021 do 31.prosince2030;

b) opovinných, zúčastněných nebo pověřených stranách nebo prováděcích veřejných orgánech;

c) ocílových odvětvích;

d) opolitických opatřeních aindividuálních opatřeních, včetně očekávaného celkového objemu kumulativních úspor energie na každé opatření;

e) odélce období, po které povinnost platí, pro systémy povinného zvyšování energetické účinnosti;

f) oopatřeních stanovených politickým opatřením;

g) ometodice výpočtu, včetně toho, jak byla určována adicionalita avýznamnost ajaké metodiky areferenční hodnoty se použijí pro očekávané apoměrné úspory;

h) oživotním cyklu opatření azpůsobu, jak je vypočten nebo na čem je založen;

i) opřístupu přijatém za účelem řešení klimatických rozdílů uvnitř členského státu;

j) osystémech sledování aověřování pro opatření podle článků7a a7b aozpůsobu, jakým je zajištěna jejich nezávislost na povinných, zúčastněných nebo pověřených stranách;

k) vpřípadech týkajících se daní o:
i) cílových odvětvích asegmentech daňových poplatníků;
ii) prováděcím veřejném orgánu;
iii) úsporách, jejichž dosažení se očekává;
iv) délce trvání daňového opatření a
v) metodice výpočtu, včetně toho, které cenové elasticity jsou použity ajakým způsobem byly určeny.

------------------------------------------------------------------
*) Nařízení Evropského parlamentu aRady(ES) č.443/2009 ze dne 23.dubna2009, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily vrámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO[2] zlehkých užitkových vozidel(Úř.věst.L 140, 5.6.2009, s. 1).
**) Nařízení Evropského parlamentu aRady(EU) č.510/2011 ze dne 11.května2011, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nová lehká užitková vozidla vrámci integrovaného přístupu Unie ke snižování emisí CO[2] zlehkých vozidel(Úř.věst.L 145, 31.5.2011, s. 1).
***) Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27.října2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství ozdanění energetických produktů aelektřiny(Úř.věst.L 283, 31.10.2003, s. 51).
****) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28.listopadu2006 ospolečném systému daně zpřidané hodnoty(Úř.věst.L 347, 11.12.2006, s. 1)."

3) Vpříloze VII se název nahrazuje tímto:

„Minimální požadavky na vyúčtování ainformace ovyúčtování na základě skutečné spotřeby elektřiny aplynu“.

4) Vkládá se nová příloha, která zní:

„Příloha VIIa

Minimální požadavky na informace ovyúčtování aospotřebě pro vytápění, chlazení ateplou užitkovou vodu

1.Vyúčtování na základě skutečné spotřeby nebo odečtů indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění

Aby koneční uživatelé mohli regulovat svou spotřebu energie, provádí se vyúčtování na základě skutečné spotřeby nebo odečtů indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění alespoň jednou ročně.

2.Minimální četnost informací ovyúčtování nebo spotřebě

Ode dne 25.října 2020 jsou vkonečným uživatelům vpřípadech, kdy byly instalovány dálkově odečitatelné měřiče nebo indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, poskytovány informace ovyúčtování nebo spotřebě založené na skutečné spotřebě nebo na odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění alespoň jednou za čtvrt roku na vyžádání nebo pokud si koneční zákazníci zvolili možnost dostávat vyúčtování velektronické podobě, avostatních případech dvakrát ročně.

Od 1.ledna2022 jsou konečným uživatelům vpřípadech, kdy byly instalovány dálkově odečitatelné měřiče nebo indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, poskytovány informace ovyúčtování nebo spotřebě založené na skutečné spotřebě nebo na odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění alespoň jednou za měsíc. Mohou být zpřístupněny také prostřednictvím internetu aaktualizovány tak často, jak to měřicí zařízení apoužívané systémy umožňují. Vytápění achlazení mohou být ztéto povinnosti mimo otopné/chladicí období vyjmuty.

3.Minimální informace obsažené ve vyúčtování

Členské státy zajistí, aby koneční uživatelé měli ve svých vyúčtováních, jsou-li založena na skutečné spotřebě nebo odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění, kdispozici vjasné asrozumitelné podobě tyto informace:
a) aktuální skutečné ceny askutečnou spotřebu energie nebo celkové náklady na vytápění aodečty indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění;
b) informace opoužité skladbě zdrojů energie asouvisejících ročních emisích skleníkových plynů, ato ipro konečné uživatele napojené na dálkové vytápění nebo dálkové chlazení, apopis jednotlivých uplatňovaných daní, poplatků asazeb. Členské státy mohou omezit rozsah požadavku na poskytování informací oemisích skleníkových plynů tak, aby zahrnovaly pouze dodávky ze soustav dálkového vytápění ocelkovém jmenovitém tepelném příkonu nad 20MW;
c) srovnání aktuální spotřeby energie konečných uživatelů se spotřebou na vytápění achlazení za stejné období předchozího roku, vgrafické podobě, opravené oklimatický korekční faktor;
d) kontaktní údaje na organizace konečných zákazníků, energetické agentury nebo podobné subjekty, včetně adres internetových stránek, unichž lze získat informace oopatřeních ke zvýšení energetické účinnosti, srovnávací profily konečných uživatelů aobjektivní technické údaje ospotřebičích energie;
e) informace osouvisejících postupech pro podávání stížností, mediačních službách nebo mechanismech alternativního řešení sporů, podle práva jednotlivých členských států;
f) srovnání sprůměrným normalizovaným nebo referenčním konečným uživatelem stejné uživatelské kategorie. Vpřípadě elektronických vyúčtování lze místo toho tato srovnání zveřejnit na internetových stránkách aodkázat na ně vtěchto vyúčtováních.

Vyúčtování, která se nezakládají na skutečné spotřebě nebo na odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění, musí obsahovat jasné asrozumitelné vysvětlení toho, jak byla částka uvedená ve vyúčtování vypočtena, aalespoň informace uvedené vpísmenech d) ae).

5) Včásti 1 čtvrtém odstavci přílohy IX se písmeno g) nahrazuje tímto:

„g) Ekonomická analýza: soupis účinků

Ekonomická analýza zohlední všechny relevantní ekonomické účinky.

Vanalyzovaných scénářích mohou členské státy ve svém procesu rozhodování posoudit azohlednit náklady aúspory energie vyplývající ze zvýšené pružnosti dodávek energie azoptimálnějšího provozu elektrických sítí včetně nákladů, které nevzniknou, aúspor vyplývajících ze snížení investic do infrastruktury.

Náklady apřínosy uvedené vprvním odstavci zahrnují alespoň:

i) Přínosy
- hodnotu výstupu pro spotřebitele(teplo aelektřina),
- vmaximální možné míře vnější přínosy, jako jsou přínosy voblasti životního prostředí, emisí skleníkových plynů azdraví abezpečnosti,
- vmaximální možné míře účinky na trh práce, energetickou bezpečnost akonkurenceschopnost.

ii) Náklady
- kapitálové náklady na výrobny avybavení,
- kapitálové náklady souvisejících energetických sítí,
- variabilní afixní provozní náklady,
- náklady na energie,
- vmaximální možné míře náklady vdůsledku účinků voblasti životního prostředí, zdraví abezpečnosti,
- vmaximální možné míře náklady voblasti trhu práce, energetické bezpečnosti akonkurenceschopnosti.“

6) Vprvním odstavci přílohy XII se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) vypracovat azveřejnit svá standardní pravidla pro hrazení asdílení nákladů na technické úpravy, jako je připojení kelektrické síti, posílení sítě avýstavba nových sítí, zlepšení provozu sítě apravidla pro nediskriminační uplatňování kodexů sítě, které jsou nutné pro začlenění nových výrobců dodávajících do propojené sítě elektřinu zvysoce účinné kombinované výroby tepla aelektřiny;“.

------------------------------------------------------------------
*) Nařízení Evropského parlamentu aRady(ES) č.443/2009 ze dne 23.dubna2009, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily vrámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO[2] zlehkých užitkových vozidel(Úř.věst.L 140, 5.6.2009, s. 1).
**) Nařízení Evropského parlamentu aRady(EU) č.510/2011 ze dne 11.května2011, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nová lehká užitková vozidla vrámci integrovaného přístupu Unie ke snižování emisí CO[2] zlehkých vozidel(Úř.věst.L 145, 31.5.2011, s. 1).
***) Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27.října2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství ozdanění energetických produktů aelektřiny(Úř.věst.L 283, 31.10.2003, s. 51).
****) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28.listopadu2006 ospolečném systému daně zpřidané hodnoty(Úř.věst.L 347, 11.12.2006, s. 1).“


Za autentické a právně závazné znění právních předpisů Evropské unie se považuje pouze znění zveřejněné v elektronickém vydání Úředního věstníku Evropské unie.
Článek1 Článek2 Článek3 Článek4 Příloha
Název
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (Text s významem pro EHP.) PE/54/2018/REV/1
Autor
Rada Evropské unie, Evropský parlament
Zdroj
Úřední věstník Evropské unie
Datum vydání
21. prosince 2018
Platný od
24. prosince 2018
Platný do
bez ukončení
Cizojazyčné znění
32018L2002
CELEXové číslo
32018L2002
Řada
L
Informace o vydání
Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 210 - 230
Doplňující informace
Data:
dokumentu: 11.12.2018, Den podpisu
dokumentu: 11.12.2018
konce platnosti: ---
provedení: 25.10.2020
, ADOPTION Viz Čl. 2.1provedení: 25.6.2020
, ADOPTION Viz Čl. 2.1vstupu v platnost: 24.12.2018
, Vstoupení v platnost Den vyhlášení +3 Viz Čl. 3
Ročník
2018
©ATLAS consulting spol. s r.o. člen skupiny ATLAS GROUP