Právní prostor

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Text s významem pro EHP.) PE/55/2018/REV/1

znění platné od 24. prosince 2018


NAŘÍZENÍ
EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY(EU)
2018/1999
ze dne 11.prosince 2018
o správě energetické unie a opatření voblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady(ES) č. 663/2009 a(ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a(EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU) č.525/2013
(Text s významem pro EHP)



EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 a čl. 194 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského asociálního výboru1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů2),

v souladu sřádným legislativním postupem3),

vzhledem ktěmto důvodům:

(1) Toto nařízení stanovuje nezbytný právní základ pro spolehlivou, inkluzivní, nákladově efektivní, transparentní a předvídatelnou správu energetické unie a opatření v oblasti klimatu(dále jen „mechanismus správy“) zajišťující splnění cílů a úkolů energetické unie do roku 2030 a dlouhodobých cílů a úkolů energetické unie v souladu s Pařížskou dohodou uzavřenou na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu z roku 2015(dále jen „Pařížská dohoda“) prostřednictvím doplňkového, jednotného a ambiciózního úsilí ze strany Unie i jejích členských států při současném omezování administrativní složitosti.

(2) Energetická unie by měla pokrývat pět rozměrů: energetickou bezpečnost, vnitřní trh senergií, energetickou účinnost, snižování emisí uhlíku a výzkum, inovace a konkurenceschopnost.

(3) Cílem odolné energetické unie s ambiciózní politikou v oblasti klimatu je zajistit bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii pro spotřebitele v Unii, včetně domácností a podniků, a podpořit výzkum ainovace prostřednictvím přilákání investic, což vyžaduje základní transformaci energetického systému Evropy. Takováto transformace je rovněž úzce spojena spotřebou zachovat, chránit a zlepšovat kvalitu životního prostředí a podporovat uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů, zejména prosazováním energetické účinnosti a úsporenergie a rozvojem nových aobnovitelných forem energie. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze prostřednictvím koordinovaného postupu, který bude zahrnovat legislativní i nelegislativní akty na úrovni Unie i na vnitrostátní, regionální a místní úrovni.

(4) Plně funkční aodolná energetická unie by přeměnila Unii v region, který zaujme přední postavení, pokud jde o inovace, investice, růst asociální ahospodářský rozvoj, což by bylo dobrým příkladem toho, jak úzce je spojené uplatňování vysokých ambicí při zmírňování změny klimatu sopatřeními napodporu inovací, investic arůstu.

(5) Souběžně stímto nařízením Komise vypracovala a přijala řadu iniciativ vrámci sektorové energetické politiky, zejména sohledem na energii zobnovitelných zdrojů, energetickou účinnost, včetně energetické náročnosti budov, astrukturu trhu. Tyto iniciativy tvoří balíček, jehož společným tématem je upřednostnění energetické účinnosti, globálního prvenství Unie v oblasti obnovitelných zdrojů a spravedlivého přístupu ke spotřebitelům energie, a to mimo jiné řešením otázky energetické chudoby a podporou spravedlivé hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

(6) Evropská rada ve svých závěrech z 23. a 24.října 2014 vyslovila souhlas s rámcem politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 pro Unii, který je založen na čtyřech klíčových cílech na úrovni Unie: nejméně 40% snížení emisí skleníkových plynů napříč ekonomikou, orientační cíl nejméně 27% zlepšení energetické účinnosti, jenž bude doroku 2020 přezkoumán svýhledem zvýšit jej na 30% úroveň, nejméně 27% podíl energie zobnovitelných zdrojů na spotřebě v rámci Unie a nejméně 15% propojení elektroenergetických soustav. Rámec dále stanovil, že cíl týkající se energie zobnovitelných zdrojů je na úrovni Unie závazný a bude splněn prostřednictvím příspěvků členských států řízených potřebou společného splnění cíle na úrovni Unie. Přepracováním směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES4) byl pro Unii zaveden nový závazný cíl týkající se energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030, a to nejméně 32%, včetně ustanovení pro přezkum s výhledem na zvýšení cíle na úrovni Unie do roku 2023. Změny směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU5) stanovily cíl na úrovni Unie pro zlepšení energetické účinnosti v roce 2030 na nejméně 32,5%, včetně ustanovení pro přezkum s výhledem na zvýšení cílů na úrovni Unie.

(7) Závazný cíl týkající se domácího snížení emisí skleníkových plynů nejméně o 40% do roku 2030 v porovnání s rokem 1990 byl oficiálně schválen jako zamýšlený vnitrostátně stanovený příspěvek Unie a jejích členských států k Pařížské dohodě naschůzi Rady pro životní prostředí dne 6.března 2015. Pařížská dohoda byla ratifikována Evropskou unií 5.října 20166) a vstoupila v platnost 4.listopadu 2016. Tato dohoda nahrazuje přístup přijatý podle Kjótského protokolu z roku 1997, který Unie schválila rozhodnutím Rady 2002/358/ES7) a který nebude po roce 2020 dále pokračovat. Systém Unie pro sledování apodávání zpráv o emisích a snížení by měl být odpovídajícím způsobem aktualizován.

(8) Pařížská dohoda stanovila mnohem ambicióznější celosvětové cíle pro zmírnění změny klimatu a stanovuje dlouhodobý cíl v souladu se snahou udržet nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí ausilovat oomezení tohoto nárůstu teploty na 1,5°C oproti období před průmyslovou revolucí.

(9) Při snaze splnit teplotní cíle z Pařížské dohody by měla Unie usilovat o co nejdřívější dosažení rovnováhy mezi antropogenními emisemi skleníkových plynů ze zdrojů a jejich pohlcováním pomocí propadů a popřípadě následně o dosažení negativních emisí.

(10) V klimatickém systému jsou pro celkovou koncentraci skleníkových plynů vatmosféře podstatné kumulativní celkové antropogenní emise za určitou dobu. Komise by měla analyzovat různé scénáře, jak by mohla Unie přispět k dlouhodobým cílům, mimo jiné scénář k dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů v Unii do roku 2050 anásledně negativních emisí, a důsledky těchto scénářů pro zbývající globální a unijní uhlíkový rozpočet. Komise by měla připravit analýzu pro účely dlouhodobé strategie Unie, jak by Unie mohla přispět ke splnění závazků Pařížské dohody v souladu se snahou udržet nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a usilovat o omezení tohoto nárůstu teploty na 1,5 °C včetně různých scénářů, mimo jiné scénáře dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů vUnii do roku 2050 a následně negativních emisí, a důsledky těchto scénářů pro zbývající globální a unijní uhlíkový rozpočet.

(11) Přestože se Unie zavázala k dosažení ambiciózního snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, je hrozba změny klimatu globálním problémem. Unie a členské státy by proto měly spolupracovat se svými partnery na mezinárodní scéně s cílem zajistit vysokou míru ambic u všech smluvních stran v souladu s dlouhodobými cíli Pařížské dohody.

(12) Evropská rada se ve svých závěrech z 23. a 24.října 2014 také shodla, že je třeba vytvořit spolehlivý a transparentní systém správy bez jakékoli zbytečné administrativní zátěže asdostatečnou flexibilitou pro členské státy, který pomůže zajistit splnění cílů energetické politiky Unie, přičemž bude plně respektovat svobodná rozhodnutí členských států ohledně skladby zdrojů energie. Závěry také zdůraznily, že by měl být tento systém správy budován na stávajících strukturách, jako jsou klimatické programy členských států, jejich vnitrostátní plány týkající se energie zobnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i na potřebě zefektivnit a spojit samostatné části plánování a podávání zpráv. Rada se také dohodla, že je nutno posílit roli a práva spotřebitelů, transparentnost a předvídatelnost pro investory, mezi jiným také pomocí systematického sledování klíčových ukazatelů pro cenově dostupný, bezpečný, konkurenceschopný, spolehlivý a udržitelný energetický systém, a usnadnit koordinaci vnitrostátních politik v oblasti klimatu a energetiky, jakož ipodpořit regionální spolupráci mezi členskými státy.

(13) Ve svém sdělení ze dne 25.února 2015 o rámcové strategii k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu Komise hovoří o potřebě integrované správy, která zajistí, že budou všechny činnosti týkající se energetiky na úrovni Unie, na regionální, vnitrostátní i lokální úrovni přispívat k cílům energetické unie atím rozšiřovat rozsah správy nad rámec pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030 do všech pěti rozměrů energetické unie.

(14) Ve svém sdělení ze dne 18.listopadu 2015 o stavu energetické unie Komise dále uvedla, že integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, které se budou věnovat všem pěti rozměrům energetické unie, představují nezbytné nástroje pro strategičtější plánování politik v oblasti energetiky a klimatu. Součástí uvedeného sdělení byly pokyny Komise pro členské státy týkající se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, které poskytly členským státům základ, podle kterého by měly státy začít vytvářet vnitrostátní plány pro období od roku 2021 do roku 2030 a stanovily hlavní pilíře procesu správy. Ve sdělení bylo také uvedeno, že by měla být tato správa zakotvena v právních předpisech.

(15) Ve svých závěrech zedne 26.listopadu 2015 osystému správy energetické unie Rada uznala, že správa energetické unie bude představovat klíčový nástroj pro účinné a efektivní vybudování energetické unie a dosažení jejích cílů. Rada zdůraznila, že by měl být systém správy založen na principech integrace strategického plánování a podávání zpráv oprovádění politik v oblasti energetiky a klimatu a koordinaci mezi aktéry odpovědnými za opatření v oblasti energetiky a klimatu na úrovni Unie i na regionální a vnitrostátní úrovni. Také zdůraznila, že by správa měla zajistit dosažení dohodnutých cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a že by měla sledovat společný pokrok Unie k dosažení cílů politik napříč pěti rozměry energetické unie.

(16) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15.prosince 2015 s názvem „Směrem k evropské energetické unii“ požaduje, aby byl rámec správy energetické unie ambiciózní, spolehlivý, transparentní, demokratický a plně zapojoval Evropský parlament. Také musí zajistit dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030.

(17) Evropská rada opakovaně zdůrazňovala, že je zapotřebí přijmout naléhavá opatření scílem zajistit dosažení minimálního cíle 10% propojení elektroenergetických soustav. Ve svých závěrech z 23. a 24.října 2014 Evropská rada rozhodla, že Komise přijme s podporou členských států naléhavá opatření, aby bylo urychleně zajištěno dosažení minimálního cíle 10% propojení elektroenergetických soustav, a to nejpozději vroce 2020 alespoň pro ty členské státy, které dosud nedosáhly minimální úrovně integrace na vnitřním trhu senergií. Sdělení Komise ze dne 23.listopadu 2017 oposílení evropských energetických sítí posuzuje pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění cíle 10% propojení, a navrhuje způsoby, jak dosáhnout v roce 2030 cíle 15% propojení.

(18) Hlavním cílem mechanismu správy by tedy mělo být umožnit dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů rámce pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030, pokud jde osnižování emisí skleníkových plynů, energii z obnovitelných zdrojů a energetickou účinnost. Tyto cíle a úkoly vycházejí zenergetické politiky Unie a zpotřeby zachovat, chránit a zlepšovat kvalitu životního prostředí a podporovat uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů, jak stanovují Smlouvy. Ani jeden ztěchto cílů, které jsou spolu neoddělitelně spjaty, nelze považovat vůči jinému zadruhořadý. Toto nařízení je tedy provázáno s odvětvovými právními předpisy, které implementují cíle pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030. I když členské státy potřebují pružnost k tomu, aby si zvolily politiku, jež se nejlépe hodí k jejich vnitrostátní skladbě zdrojů energie a k jejich preferencím, tato pružnost by měla být slučitelná s další integrací trhu, zvýšenou hospodářskou soutěží a dosažením cílů v oblasti klimatu a energetiky, jakož i s postupným přechodem na udržitelné nízkouhlíkové hospodářství.

(19) Sociálně přijatelný přechod na udržitelné nízkouhlíkové hospodářství si vyžádá změny investičního jednání, pokud jde o veřejné i soukromé investice, a pobídky v celém spektru politik, se zřetelem k občanům a regionům, na které by mohl mít přechod na nízkouhlíkové hospodářství negativní dopady. Dosažení snížení emisí skleníkových plynů vyžaduje zvýšení účinnosti a inovací v evropské ekonomice, což by zejména také mělo přinést udržitelná pracovní místa, mj. v odvětvích vyspělých technologií, a vést ke zlepšení kvality ovzduší a veřejného zdraví.

(20) S ohledem na mezinárodní závazky vyplývající z Pařížské dohody by měly členské státy podávat zprávy o krocích, které učinily k postupnému zrušení dotací v energetice, zejména na fosilní paliva. Při podávání těchto zpráv se mohou členské státy rozhodnout vycházet ze stávajících mezinárodně používaných definic dotací na fosilní paliva.

(21) Protože skleníkové plyny a látky znečisťující ovzduší pocházejí z velké části ze stejných zdrojů, může politika zaměřená na snížení emisí skleníkových plynů přinést také vedlejší výhody pro veřejné zdraví akvalitu ovzduší, zvláště v městských oblastech, což by mohlo vynahradit krátkodobé náklady spojené se snížením těchto emisí. Protože údaje vykazované podle směrnice Evropského parlamentu a Rady(EU) 2016/22848) představují důležitý vstup pro sestavení inventur skleníkových plynů a vnitrostátních plánů, měl by být brán ohled i na důležitost sestavení a vykazování jednotných údajů v rámci směrnice(EU) 2016/2284 a inventur skleníkových plynů.

(22) Zkušenosti získané při provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU) č.525/20139) prokázaly potřebu synergií a souladu s podáváním zpráv podle jiných právních nástrojů, zejména se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES10), nařízením Evropského parlamentu a Rady(ES) č. 166/200611), nařízením Evropského parlamentu a Rady(ES)č. 1099/200812) a nařízením Evropského parlamentu a Rady(EU) č.517/201413). Používání jednotných údajů k podávání zpráv o emisích skleníkových plynů je klíčové pro zajištění kvality podávání těchto zpráv.

(23) V souladu s pevným závazkem Komise týkajícím se zlepšování právní úpravy a v souladu s politikou podporující výzkum, inovace a investice by měl mechanismus správy vést kvýznamnému snížení administrativní zátěže a složitosti pro členské státy a relevantní zúčastněné strany, Komisi i další instituce Unie. Měl by také pomoci zajistit soulad apřiměřenost politik a opatření na úrovni Unie i vnitrostátní úrovni vzhledem ktransformaci energetického systému směrem k udržitelnému nízkouhlíkovému hospodářství.

(24) Dosažení cílů aúkolů energetické unie by mělo být zajištěno kombinací iniciativ Unie ajednotných vnitrostátních politik stanovených v rámci integrovaných vnitrostátních energetických a klimatických plánů. Odvětvové právní předpisy Unie v oblastech energetiky a klimatu stanovují požadavky týkající se plánování, které by mohly představovat užitečné nástroje k podpoře změn na vnitrostátní úrovni. Jejich zavedení vrůzných časových obdobích vedlo k překrývání a nedostatečnému zohlednění synergií ainterakcí mezi různými oblastmi politik, na úkor nákladové efektivnosti. Stávající oddělené plánování, podávání zpráv a sledování v oblasti klimatu a energetiky by tedy mělo být v co největší možné míře zefektivněné a integrované.

(25) Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly pokrývat desetiletá období a měly by poskytovat aktuální přehled o energetickém systému a odpovídajících politikách. Měly by stanovit vnitrostátní cíle pro každý z pěti rozměrů energetické unie aodpovídající politiky a opatření umožňující splnění těchto cílů a měly by mít analytický podklad. Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu pokrývající první období od roku 2021 do roku 2030 by měly věnovat zvláštní pozornost cílům týkajícím se snížení emisí skleníkových plynů, energie zobnovitelných zdrojů, energetické účinnosti apropojení elektroenergetických soustav pro rok 2030. Členské státy by měly usilovat ozajištění souladu integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu s cíli udržitelného rozvoje Organizace spojených národů a o to, aby plány přispívaly k dosažení těchto cílů. Ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu mohou členské státy vycházet zestávajících vnitrostátních strategií nebo plánů. Lhůta pro první návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu a jeho konečnou verzi je jiná než pro následující plány, aby měly členské státy popřijetí tohoto nařízení dostatek času napřípravu svých prvních plánů. Členským státům se nicméně doporučuje, aby své první návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky aklimatu předložily co nejdříve vroce 2018 s cílem umožnit řádnou přípravu, zejména nafacilitativní dialog, který bude uspořádán vroce 2018 vsouladu srozhodnutím 1/CP.21 konference smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu(dále jen „úmluva UNFCCC“).

(26) Ve svých integrovaných vnitrostátních plánech voblasti energetiky a klimatu by měly členské státy zjistit počet domácností trpících energetickou chudobou, a to s přihlédnutím knezbytným domácím energetickým službám, které jsou zapotřebí k zabezpečení základní životní úrovně v daných vnitrostátních podmínkách, ke stávající sociální politice a dalším relevantním politikám a také k orientačním pokynům Komise týkajícím se relevantních ukazatelů, včetně zeměpisné rozptýlenosti, které jsou založeny na společném přístupu kenergetické chudobě. V případě, že některý členský stát zjistí, že má značný počet domácností trpících energetickou chudobou, měl by do svého plánu zařadit vnitrostátní orientační cíl snížení energetické chudoby.

(27) Pro integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měl být vytvořen povinný vzor, který zajistí, že budou všechny vnitrostátní plány dostatečně komplexní, akterý umožní srovnání a agregaci těchto plánů a současně zajistí členským státům dostatečnou pružnost při stanovení podrobností vnitrostátních plánů odrážejících jejich preference a specifika.

(28) Provádění politik a opatření v oblasti energetiky a klimatu má dopad na životní prostředí. Členské státy by proto měly zajistit, aby veřejnost měla včasné a účinné příležitosti podílet se na přípravě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a být vtomto ohledu konzultována vsouladu, v příslušných případech, s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES14) a Úmluvou Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování apřístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí z 25.června 1998(Aarhuská úmluva). Členské státy by také měly zajistit zapojení sociálních partnerů do přípravy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a měly by mít za cíl snížit administrativní složitost při plnění svých povinností, pokud jde o veřejné konzultace.

(29) Při veřejných konzultacích a v souladu s Aarhuskou úmluvou by se měly členské státy snažit, aby byla zajištěna rovná účast a aby byla veřejnost informována veřejnými oznámeními nebo jinými vhodnými prostředky, například elektronickými médii, aby měla možnost přístupu ke všem relevantním dokumentům a aby byla provedena praktická opatření pro její účast.

(30) Každý členský stát by měl vytvořit stálou mnohaúrovňovou platformu pro vedení dialogu oenergetice, která zapojí současně místní orgány, organizace občanské společnosti, podnikatele, investory a další relevantní zúčastněné strany dodiskuse orůzných možnostech zvažovaných pro energetickou aklimatickou politiku. V rámci tohoto dialogu by mělo být možné projednávat integrovaný vnitrostátní plán daného členského státu voblasti energetiky aklimatu ajeho dlouhodobou strategii týkající se klimatu a energetiky. Tento dialog může být veden prostřednictvím jakékoli celostátní struktury, jako jsou internetové stránky, platforma pro veřejné konzultace nebo jiný interaktivní komunikační nástroj.

(31) Regionální spolupráce je klíčová k zajištění účinného dosažení cílů energetické unie nákladově optimálním způsobem. Komise by měla tuto spolupráci mezi členskými státy usnadňovat. Členské státy by měly mít příležitost připomínkovat integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu jiných členských států před jejich finalizací, aby se předešlo nesrovnalostem a možným negativním dopadům na jiné členské státy a aby se zajistilo společné dosažení sdílených cílů. Regionální spolupráce při vypracovávání afinalizaci integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu i při jejich následné implementaci by měla být klíčová ke zlepšení účinnosti opatření a podpoře integrace trhu a energetické bezpečnosti.

(32) Při spolupráci v rámci tohoto nařízení by měly členské státy zohlednit stávající fóra regionální spolupráce, jako je plán propojení baltského trhu senergií(BEMIP), propojení střední ajihovýchodní Evropy(CESEC), středozápadní regionální trh senergií(CWREM), iniciativa zemí v oblasti severních moří týkající se mořských sítí(NSCOGI), Pentalaterální energetické fórum, propojení sítí v jihozápadní Evropě a Evropsko-středomořské partnerství. Členským státům se doporučuje počítat se spoluprací se signatáři energetického společenství, s třetími zeměmi, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, a popřípadě s dalšími relevantními třetími zeměmi. Kromě toho může Komise, scílem podporovat integraci trhu, nákladově efektivní opatření, efektivní spolupráci, partnerství a konzultace, určit další příležitosti pro regionální spolupráci zahrnující jeden nebo více z pěti rozměrů energetické unie,v souladu stímto nařízením, v rámci dlouhodobé vize a na základě stávajících tržních podmínek.

(33) Komise může vést diskuse s relevantními třetími zeměmi ve snaze prozkoumat možnost rozšířit působnost ustanovení tohoto nařízení tak, aby se vztahovala i na ně, a to zejména ustanovení týkajících regionální spolupráce.

(34) Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly být stabilní, aby se zajistila transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investic. Vnitrostátní plány by však měly být v průběhu desetiletého období, kterého se týkají, jednou aktualizovány, aby měly členské státy možnost přizpůsobit se významné změně okolností. Plány pokrývající období od roku 2021 do roku 2030 by měly členské státy aktualizovat do 30.června 2024. Cíle, úkoly a příspěvky by se měly měnit pouze do té míry, do které změna odráží zvýšení celkových ambicí, zejména s ohledem na cíle voblasti energetiky a klimatu pro rok 2030. V rámci těchto aktualizací by měly členské státy vyvinout úsilí ke zmírnění jakýchkoli nepříznivých dopadů na životní prostředí, které se vyskytnou v rámci integrovaného podávání zpráv.

(35) Stabilní dlouhodobé strategie pro snížení emisí skleníkových plynů představují klíčový příspěvek k ekonomické transformaci, vytváření pracovních míst a růstu, stejně jako kdosažení širších cílů udržitelného rozvoje a spravedlivému a ekonomicky efektivnímu posunu k dosažení dlouhodobého cíle vytyčeného Pařížskou dohodou. Smluvní strany Pařížské dohody se dále vyzývají, aby do roku 2020 sdělily své dlouhodobé strategie snižování emisí skleníkových plynů s perspektivou do poloviny století. V této souvislosti vyzvala Evropská rada dne 22.března 2018 Komisi, aby do prvního čtvrtletí roku 2019 předložila návrh strategie dlouhodobého snižování emisí skleníkových plynů v Unii vsouladu s Pařížskou dohodou, a to se zřetelem k integrovaným vnitrostátním plánům voblasti energetiky a klimatu.

(36) Členské státy by měly vypracovat dlouhodobé strategie s výhledem na nejméně 30 let, které přispějí ke splnění závazků členských států v souladu súmluvou UNFCCC asPařížskou dohodou v souvislosti s cílem Pařížské dohody udržet nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a usilovat oomezení tohoto nárůstu na 1,5°C oproti období před průmyslovou revolucí s dosažením dlouhodobého snížení emisí skleníkových plynů a posílení pohlcování pomocí propadů ve všech odvětvích v souladu s cílem Unie. Členské státy by měly vypracovat své dlouhodobé strategie otevřeným a transparentním způsobem a měly by zajistit účinné příležitosti k účasti veřejnosti na jejich přípravě. Jejich integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu a tyto dlouhodobé strategie by měly být vzájemně v souladu.

(37) Odvětví využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví(LULUCF) je ve velké míře vystaveno změně klimatu a je vůči ní velmi zranitelné. Současně má toto odvětví obrovský potenciál zajistit dlouhodobé přínosy v oblasti klimatu avýznamně přispívá kdosažení dlouhodobých cílů voblasti klimatu naúrovni Unie anamezinárodní úrovni. Může přispívat ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, ataké zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku a poskytováním biomateriálů, které mohou nahradit fosilní materiály nebo materiály svysokými emisemi uhlíku. Zásadní význam mají dlouhodobé strategie, ze kterých vycházejí udržitelné investice mající za cíl zvýšit účinné pohlcování uhlíku, udržitelné řízení zdrojů a dlouhodobá stabilita aadaptabilita zásobníků uhlíku.

(38) Při dalším propojování je důležité provést úplné hodnocení nákladů a přínosů, včetně celkových technických, socioekonomických a environmentálních dopadů, jak požaduje nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU) č. 347/201315), a zohlednit kladné externality propojování, jako je integrace obnovitelných zdrojů energie, zabezpečení zásobování aposílená konkurence na vnitřním trhu.

(39) Stejně jako v případě plánování, i odvětvové právní předpisy Unie v oblastech energetiky aklimatu stanovují požadavky týkající se podávání zpráv, z nichž se mnohé osvědčily jako užitečné nástroje podporující změny na vnitrostátní úrovni, které doplňují reformy trhu práce, avšak byly uvedeny v různých časových obdobích, což vedlo k překrývání, knákladové neefektivnosti a nedostatečnému zohlednění synergií a interakcí mezi různými oblastmi politiky, například snižováním emisí skleníkových plynů, obnovitelnými energiemi, energetickou účinností a integrací trhu. K dosažení správné rovnováhy mezi potřebou zajištění správné návaznosti provádění integrovaných vnitrostátních plánů voblasti energetiky a klimatu a potřebou snížení administrativní složitosti by členské státy měly stanovit dvouleté podávání zpráv o pokroku v provádění plánů a dalšího vývoje voblasti energetického systému. Některé druhy zpráv, zejména v oblasti požadavků na podávání zpráv v oblasti klimatu vycházejících z úmluvy UNFCCC a práva Unie, bude však nadále třeba podávat každoročně.

(40) Integrované zprávy členských států o pokroku v oblasti energetiky a klimatu by měly odrážet prvky uvedené ve vzoru integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky aklimatu. Vzor integrovaných zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu by měl být specifikován v následujících prováděcích aktech s ohledem na technickou povahu těchto zpráv a na to, že první zprávy o pokroku by měly být podány v roce 2023. Tyto zprávy opokroku by měly být podávány za účelem zajištění transparentnosti vzhledem kUnii, ostatním členským státům, regionálním a místním orgánům, aktérům na trhu včetně spotřebitelů avšem ostatním příslušným zúčastněným stranám aširoké veřejnosti. Tyto zprávy by měly komplexně pokrývat všech pět rozměrů energetické unie a pro první období by měly současně klást důraz na oblasti, kterých se týkají cíle rámce politiky voblasti klimatu a energetiky do roku 2030.

(41) Na základě úmluvy UNFCCC je od Unie a členských států požadováno, aby vytvářely, pravidelně aktualizovaly, zveřejňovaly a hlásily konferenci smluvních stran národní inventury antropogenních emisí ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů všech skleníkových plynů za pomoci srovnatelných metodik dohodnutých na konferenci smluvních stran. Inventury skleníkových plynů jsou klíčové pro možnost sledování pokroku simplementací rozměru snižování emisí uhlíku a pro posouzení souladu s právními předpisy v oblasti klimatu, zejména snařízením Evropského parlamentu a Rady(EU) 2018/84216) a nařízením Evropského parlamentu a Rady(EU) 2018/84117).

(42) Rozhodnutí 1/CP.16 konference smluvních stran úmluvy UNFCCC vyžaduje stanovení vnitrostátních opatření k odhadu antropogenních emisí ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů všech skleníkových plynů. Toto nařízení by mělo umožnit vytvoření příslušných vnitrostátních opatření.

(43) Zkušenost s prováděním nařízení(EU) č. 525/2013 prokázala důležitost transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, úplnosti a srovnatelnosti informací. Na základě této zkušenosti by toto nařízení mělo zajistit, aby členské státy ve všech pěti rozměrech používaly věrohodné akonzistentní údaje apředpoklady aaby zveřejňovaly komplexní údaje týkající se předpokladů, parametry a metodiky použité kvytváření konečných scénářů aodhadů, spřihlédnutím ke statistickým omezením, obchodně citlivým údajům a souladu s pravidly pro ochranu osobních údajů, a podávaly zprávy o svých politikách, opatřeních a odhadech jako klíčovém prvku zpráv o pokroku. Informace v těchto zprávách by měly být klíčové pro prokázání včasného provedení závazků podle nařízení(EU) 2018/842. Provoz aneustálé zlepšování systémů na úrovni Unie i členských států by měly společně s lepšími pokyny týkajícími se podávání zpráv významným způsobem přispět k průběžnému posílení informací nezbytných ke sledování pokroku v rozměru snižování emisí uhlíku.

(44) Toto nařízení by mělo zajistit podávání zpráv členskými státy ohledně přizpůsobení se změně klimatu a poskytnutí finanční a technologické podpory, jakož i podpory v oblasti budování kapacit, pro rozvojové země. Tím by mělo také podpořit implementaci závazků Unie podle úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody. Také platí, že informace o vnitrostátních aktivitách přizpůsobení a podpory jsou důležité i v kontextu integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, zejména vzhledem k přizpůsobení se nepříznivým dopadům změny klimatu souvisejícím s bezpečností dodávek energie pro Unii, jako je například dostupnost chladicí vody pro elektrárny nebo dostupnost biomasy využívané kzískávání energie, stejně jako informace o podpoře relevantní pro externí rozměr energetické unie.

(45) Pařížská dohoda opětovně potvrzuje, že smluvní strany by při přijímání opatření pro řešení změny klimatu měly dodržovat, podporovat a zohlednit své povinnosti voblasti lidských práv a rovnosti žen a mužů. Členské státy by proto měly hlediska lidských práv a rovnosti žen a mužů náležitě začlenit dosvých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a dlouhodobých strategií prosnížení emisí. Vesvých dvouletých zprávách opokroku by měly informovat otom, jak provádění jejich integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu přispívá kpodpoře lidských práv arovnosti žen a mužů.

(46) Za účelem omezení administrativní zátěže pro členské státy i Komisi by měla Komise vytvořit on-line platformu(e-platforma), která umožní komunikaci, podpoří spolupráci ausnadní přístup veřejnosti k informacím. Tato platforma by měla usnadnit včasné podávání zpráv i zvýšení transparentnosti při podávání vnitrostátních zpráv. E-platforma by měla doplňovat a využívat stávající procesy podávání zpráv, databáze a elektronické nástroje, například ty, které používá Evropská agentura pro životní prostředí, Eurostat aSpolečné výzkumné středisko, a stavět na nich. Také by měla využívat zkušenosti získané díky systému environmentálního řízení a auditu Unie.

(47) Komise by měla zajistit, aby konečné integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky aklimatu byly veřejně přístupné on-line. Jakmile bude zprovozněna e-platforma, měla by ji Komise využívat jako místo, kde budou uloženy a budou veřejně k dispozici konečné integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, jejich aktualizace, dlouhodobé strategie a další relevantní informace týkající se podávání zpráv, které poskytly členské státy. Než bude zprovozněna e-platforma, bude Komise využívat své vlastní internetové stránky k usnadnění on-line přístupu veřejnosti ke konečným integrovaným vnitrostátním plánům v oblasti energetiky a klimatu.

(48) Pokud jde o údaje, které budou Komisi poskytnuty prostřednictvím vnitrostátního plánování a podávání zpráv, neměly by informace od členských států duplikovat údaje astatistiky, které jsou už zpřístupněny pomocí Eurostatu ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady(ES) č. 223/200918) vestejné formě, jakou uvádějí povinnosti týkající se plánování a podávání zpráv podle tohoto nařízení, a jsou ještě k dispozici u Komise(vEurostatu) se stejnými hodnotami. Pokud je to možné a vhodné z hlediska časového plánování, měly by údaje a odhady uvedené v integrovaných vnitrostátních plánech voblasti energetiky a klimatu stavět na údajích Eurostatu a metodice použité pro podávání zpráv o evropských statistikách v souladu s nařízením(ES) č.223/2009 a být snimi vsouladu.

(49) S ohledem na společné dosažení cílů strategie energetické unie, zejména vytvoření plně funkční a odolné energetické unie, bude naprosto nezbytné, aby Komise posoudila návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu a na základě zpráv o pokroku také jejich provádění. Vprvním desetiletém období se to týká zejména dosažení unijních cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a vnitrostátních příspěvků k těmto cílům. Toto posouzení by mělo být prováděno na dvouletém základě a každoročně pouze tehdy, pokud je to nezbytné, amělo by být shrnuto ve zprávách Komise o stavu energetické unie.

(50) S patřičným respektováním práva podnětu příslušejícího Komisi, řádného legislativního postupu a institucionální rovnováhy sil by se měly Evropský parlament a Rada každoročně zabývat pokrokem dosaženým při vytváření energetické unie ve všech dimenzích politik voblasti energetiky a klimatu.

(51) Komise by měla posoudit celkový dopad politik a opatření integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na fungování politických opatření Unie v oblasti energetiky a klimatu, zejména pokud jde o potřebu dalších politik a opatření Unie ve snaze o nutné zvýšení míry snižování emisí skleníkových plynů a pohlcování v Unii v souladu se závazky vyplývajícími z Pařížské dohody.

(52) Letectví má na světové klima dopady v důsledku uvolňování CO[2] a rovněž v důsledku dalších emisí, včetně emisí oxidů dusíku, a mechanismů, jako je zvyšování tvorby cirrové oblačnosti. Ve světle rychle se vyvíjejícího vědeckého pochopení těchto dopadů je aktualizované posouzení dopadů letectví na světové klima kromě uvolňování CO[2] obsaženo v nařízení(EU) č. 525/2013. Modelový přístup, který se v tomto ohledu používá, by měl být přizpůsoben vědeckému pokroku. Komise by do 1.ledna 2020 měla na základě svých posouzení těchto dopadů předložit aktualizovanou analýzu účinků letectví nesouvisejících s CO[2], k níž bude v případě potřeby připojen návrh, jak se s těmito účinky nejlépe vypořádat.

(53) Výpočet a vykazování emisí metanu jsou v souladu se stávajícími pokyny pro vykazování emisí skleníkových plynů podle úmluvy UNFCCC založeny na potenciálech globálního oteplování(GWP) s časovým horizontem 100 let. Vzhledem k vysokému potenciálu globálního oteplování a poměrně krátké životnosti metanu v atmosféře, která má významné dopady na klima vkrátkodobém astřednědobém horizontu, by měla Komise analyzovat jejich důsledky pro provádění politik a opatření ke snížení krátkodobého a střednědobého dopadu emisí metanu na unijní emise skleníkových plynů. Komise by měla zvážit koncepční možnosti, jak rychle řešit problém emisí metanu, a měla by předložit strategický plán pro metan jako nedílnou součást dlouhodobé strategie Unie.

(54) K lepšímu zajištění souladu mezi vnitrostátními politikami, politikami Unie a cíli energetické unie by měl probíhat mezi Komisí a členskými státy, případně mezi členskými státy, průběžný dialog. Komise by podle potřeby měla vydávat členským státům doporučení zahrnující například úroveň ambicí návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, následnou implementaci politik a opatření obsažených voznámených integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, jakož idalší vnitrostátní politiky a opatření, které jsou relevantní z hlediska realizace energetické unie. Vsouladu sčlánkem 288 Smlouvy o fungování Evropské unie(dále jen „Smlouva ofungování EU“) nejsou sice doporučení závazná, členské státy by přesto měly tato doporučení řádně zohlednit a vnásledujících zprávách opokroku uvést, jakým způsobem tak učinily. Pokud jde oenergii zobnovitelných zdrojů, má posouzení Komise vycházet zobjektivních kritérií. Pokud Komise vydá doporučení k návrhu vnitrostátního plánu některého členského státu, měla by tak učinit co nejrychleji, přičemž zohlední, že na jedné straně musí sečíst určité kvantifikované plánované příspěvky všech členských států, aby bylo možné posoudit ambice na úrovni Unie, a na straně druhé musí být dotčenému členskému státu poskytnut dostatek času na to, aby doporučení Komise řádně zohlednil předtím, než finalizuje svůj vnitrostátní plán, a musí se zamezit riziku, že vnitrostátní plán tohoto členského státu bude opožděn.

(55) Nákladově efektivní zavádění energie zobnovitelných zdrojů je jedním z klíčových objektivních kritérií pro posuzování příspěvků členských států. Nákladová struktura zavádění energie zobnovitelných zdrojů je komplexní a vjednotlivých členských státech značně rozdílná. Nezahrnuje pouze náklady na režimy podpory, ale i náklady spojené spropojením zařízení, zálohu systémů, zabezpečení systémů a náklady vynaložené nadosažení souladu senvironmentálními omezeními. Při srovnávání členských států podle tohoto kritéria je proto třeba zohlednit všechny náklady spojené sezaváděním, ať už je vynakládá členský stát, koneční spotřebitelé, nebo developeři. Doporučení Komise týkající se ambicí členských států ve věci obnovitelných zdrojů energie by měla vycházet ze vzoru uvedeného v tomto nařízení, který je založen na objektivních kritériích. Posouzení ambic členských států voblasti energie zobnovitelných zdrojů by proto mělo uvádět relativní úsilí vynaložené členskými státy a současně zohledňovat příslušné okolnosti ovlivňující rozvoj energie zobnovitelných zdrojů. Posouzení by také mělo zahrnovat údaje pocházející znezávislých kvantitativních nebo kvalitativních zdrojů.

(56) Pokud se ukáže, že jsou ambice integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky aklimatu nebo jejich aktualizací nedostatečné ke společnému dosažení cílů energetické unie, a v prvním období zejména cílů týkajících se energie obnovitelných zdrojů aenergetické účinnosti pro rok 2030, měla by Komise učinit opatření na úrovni Unie vedoucí k zajištění společného dosažení těchto cílů a úkolů(a tím odstranit jakékoli nedostatky v ambicích). Pokud bude pokrok, který Unie učinila k dosažení těchto cílů, pro jejich dosažení nedostatečný, měla by Komise kromě vydávání doporučení navrhovat opatření a vykonávat své pravomoci na úrovni Unie nebo by členské státy měly provést dodatečná opatření zajišťující dosažení těchto cílů(a tím zajistit požadované plnění). Tato opatření by měla zohlednit také časné úsilí, jež členské státy vyvinou zaúčelem dosažení cíle voblasti energie obnovitelných zdrojů pro rok 2030 tím, že vroce 2020 nebo dříve dosáhnou podílu energie zobnovitelných zdrojů převyšujícího jejich závazný vnitrostátní cíl, nebo dosažením časného pokroku při plnění svého vnitrostátního závazného cíle pro rok 2020 nebo připlnění svých příspěvků kzávaznému cíli Unie, kterým je alespoň 32% podíl energie zobnovitelných zdrojů vroce 2030. V oblasti energie zobnovitelných zdrojů mohou tato opatření také zahrnovat dobrovolné finanční příspěvky ze strany členských států vložené do mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů spravovaného Komisí, který by byl použit kpodpoře nákladově nejefektivnějších projektů energie zobnovitelných zdrojů napříč Unií, což by členským státům umožnilo přispět kdosažení cíle Unie s nejnižšími možnými náklady. Vnitrostátní cíle členských států voblasti energie zobnovitelných zdrojů pro rok 2020 by měly sloužit jako základní podíly energie zobnovitelných zdrojů od roku 2021 a měly by být po celé toto období zachovány. V oblasti energetické účinnosti se mohou dodatečná opatření zaměřit zejména na zlepšení energetické účinnosti výrobků, budov a přepravy.

(57) Vnitrostátní cíle členských států v oblasti energie zobnovitelných zdrojů pro rok 2020, uvedené vpříloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady(EU) 2018/200119), by měly sloužit jako výchozí bod jejich vnitrostátní orientační trajektorie pro období let 2021-2030, ledaže se členský stát dobrovolně rozhodne stanovit vyšší výchozí bod. Kromě toho by pro toto období měly představovat povinný základní podíl, který rovněž tvoří součást směrnice(EU) 2018/2001. Vtomto období by proto podíl energie zobnovitelných zdrojů vrámci hrubé konečné spotřeby energie každého členského státu neměl být nižší než jeho základní podíl.

(58) Pokud členský stát nedodrží svůj základní podíl, jak byl naměřen vprůběhu jednoho roku, měl by přijmout dodatečná opatření vzájmu odstranění tohoto nedostatku svého základního scénáře. Pokud členský stát skutečně přijal nezbytná opatření a splnil svou povinnost překonat tento nedostatek, mělo by se mít za to, že povinné požadavky svého základního scénáře plnil od chvíle, kdy daný nedostatek nastal, a to jak podle tohoto nařízení, tak podle směrnice(EU) 2018/2001.

(59) Scílem umožnit členským státům a Komisi náležité monitorování a včasné přijetí nápravných opatření a s cílem zabránit efektu „černého pasažéra“ by měly orientační trajektorie všech členských států, a vdůsledku toho i orientační trajektorie Unie, dosáhnout vletech 2022, 2025 a 2027 alespoň určitých minimálních procentních podílů zcelkového nárůstu voblasti energie zobnovitelných zdrojů stanoveného pro rok 2030, jak je uvedeno vtomto nařízení. Dosažení těchto „referenčních bodů“ vletech 2023, 2025 a 2027 posoudí Komise mimo jiné nazákladě integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu, které by členské státy měly předložit. Členské státy, které nedosáhnou svých referenčních bodů, by měly ve své příští zprávě vysvětlit, jak tento nedostatek odstraní. Pokud nebude dosaženo orientačních referenčních bodů Unie, měly by členské státy, které svých referenčních bodů nedosáhly, odstranit nedostatky provedením dodatečných opatření.

(60) Unie a členské státy by se měly snažit o poskytnutí co nejaktuálnějších informací o emisích skleníkových plynů a jejich pohlcení. Toto nařízení by mělo umožnit vypracování těchto odhadů v co nejkratším možném čase za pomoci statistických a dalších informací, podle potřeby například za pomoci údajů získaných z vesmíru prostřednictvím programu Copernicus zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady(EU) č. 377/201420) ajiných družicových systémů.

(61) Podle nařízení(EU) 2018/842 by se mělo pokračovat v koncepci ročního cyklu závazků uvedené v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES21). Tento přístup vyžaduje komplexní přezkum inventur skleníkových plynů členských států, který umožní posouzení souladu a uplatnění nápravné akce, je-li to potřebné. Na úrovni Unie je třeba stanovit proces přezkumu inventur skleníkových plynů předložených členskými státy, aby bylo zajištěno důvěryhodné, jednotné, transparentní a včasné posouzení souladu s nařízením(EU) 2018/842.

(62) Komise a členské státy by měly zajistit úzkou spolupráci ve všech záležitostech souvisejících s realizací energetické unie, s úzkým zapojením Evropského parlamentu vzáležitostech spojených stímto nařízením. Komise by měla podle potřeby poskytovat členským státům pomoc při implementaci tohoto nařízení, zejména s ohledem na vytvoření integrovaných vnitrostátních plánů voblasti energetiky aklimatu a související budování kapacit, a to mj. uvolněním interních zdrojů z interní kapacity modelování, apřípadně zajistit externí odborníky.

(63) Členské státy by měly zajistit, že jejich integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu zohledňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru.

(64) Členské státy by měly uplatňovat zásadu „energetická účinnost na prvním místě“, která znamená zvažovat vždy před přijetím rozhodnutí týkajícího se energetického plánování, politiky a investic, zda by nebylo možno předpokládaná plánovací, politická a investiční opatření plně nebo zčásti nahradit nákladově efektivními a technicky, ekonomicky aenvironmentálně výhodnými alternativními opatřeními energetické účinnosti, přičemž by se stále dařilo dosahovat cílů příslušných rozhodnutí. To zahrnuje zejména pojímání energetické účinnosti jako zásadního prvku a klíčového hlediska při budoucích investičních rozhodnutích ve věci energetické infrastruktury v Unii. Tyto nákladově efektivní alternativy zahrnují opatření s cílem učinit poptávku po energii a dodávku energií efektivnější, zejména úsporami energie v konečné spotřebě díky nákladově efektivnímu využívání energie, iniciativami týkajícími se reakce na straně poptávky a účinnější přeměnou, přenosem a distribucí energie. Členské státy by také měly podporovat šíření této zásady na regionální a místní úrovni státní správy a také v soukromém sektoru.

(65) Evropská agentura pro životní prostředí by měla poskytnout Komisi pomoc, pokud je to vhodné a v souladu s ročním pracovním programem agentury, při posuzování, sledování apodávání zpráv.

(66) Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty vsouladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny obecného rámce pro vzory integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu pro účely přizpůsobení vzoru změnám rámce politiky Unie voblasti energetiky a klimatu, jež jsou přímo a konkrétně spojeny spříspěvky Unie podle úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody, o zohlednění změn týkajících se GWP a mezinárodně dohodnutých pokynů pro inventarizaci, stanovení hmotněprávních požadavků pro unijní systém inventarizace a stanovení registrů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, ato i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13.dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů22). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Evropský parlament a Rada měly obdržet veškeré dokumenty současně sodborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Podle potřeby by také měla být zohledněna rozhodnutí přijatá v souladu s úmluvou UNFCCC a Pařížskou dohodou.

(67) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení, zejména sohledem na integrované vnitrostátní zprávy o pokroku voblasti energetiky a klimatu, integrované podávání zpráv o národních adaptačních opatřeních, finanční a technickou podporu poskytnutou rozvojovým zemím a výnosy zdražeb; výroční podávání zpráv o přibližné inventuře skleníkových plynů, inventuře skleníkových plynů a vypočítaných emisích apohlceních skleníkových plynů; mechanismus Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů, unijní a vnitrostátní inventurní systémy; přezkum inventur; unijní anárodní systémy pro politiky a opatření a odhady; a podávání zpráv o politikách a opatřeních a odhadech týkajících se skleníkových plynů, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady(EU) č. 182/201123).

(68) Pro výkon prováděcích pravomocí stanovených v tomto nařízení by Komisi měl být při úkolech stanovených tímto nařízením nápomocen Výbor pro změnu klimatu, kterým se znovu obnovuje dosavadní Výbor pro změnu klimatu zřízený článkem 8 rozhodnutí 93/389/EHS, článkem 9 rozhodnutí 280/2004/ES a článkem 26 nařízení(EU) č. 525/2013 aVýbor pro energetickou unii. V zájmu zajištění soudržnosti politik a snahy o co největší synergie mezi odvětvími by měli být na schůze obou výborů v rámci provádění tohoto nařízení pozváni odborníci v oblasti klimatu i energetiky.

(69) Komise by měla přezkoumat provádění tohoto nařízení v roce 2024 a poté každých pět let a vypracovat podle potřeby pozměňující návrhy k zajištění jeho náležitého provádění adosažení jeho cílů. Tyto přezkumy by měly zohlednit vývoj a měly by také brát ohled na výsledky globálního hodnocení Pařížské dohody.

(70) Toto nařízení by mělo integrovat, měnit, nahrazovat a rušit některé povinnosti týkající se plánování, podávání zpráv a sledování, které jsou v současnosti obsaženy v odvětvových legislativních aktech Unie v oblasti energetiky a klimatu, za účelem zajištění zjednodušeného a integrovaného přístupu k hlavním částem plánování, podávání zpráv asledování. Následující legislativní akty by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny:
- směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES24);
- směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES25);
- směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES26);
- nařízení Evropského parlamentu a Rady(ES) č. 663/200927);
- nařízení Evropského parlamentu a Rady(ES) č. 715/200928);
- směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES29);
- směrnice Rady 2009/119/ES30);
- směrnice Evropského parlamentu aRady 2010/31/EU31);
- směrnice 2012/27/EU;
- směrnice Evropského parlamentu aRady 2013/30/EU32);
- směrnice Rady(EU) 2015/65233).

(71) Z důvodu soudržnosti a právní jistoty by nic v tomto nařízení nemělo bránit uplatňování odchylek podle příslušných odvětvových právních předpisů Unie v oblasti elektřiny arizikové připravenosti v odvětví elektřiny.

(72) Toto nařízení by také mělo v plném znění integrovat ustanovení nařízení(EU) č. 525/2013. V důsledku toho by mělo být nařízení(EU) č. 525/2013 s platností od 1.ledna 2021 zrušeno.V zájmu zajištění dalšího provádění rozhodnutí č. 406/2009/ES v souladu s nařízením(EU) č. 525/2013 a zajištění toho, aby byly některé prvky spojené s prováděním Kjótského protokolu i nadále zakotveny v právních předpisech, je však nezbytné, aby některá ustanovení zůstala v platnosti i po tomto datu.

(73) Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu nebo účinků navrhované činnosti může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:


KAPITOLA 1
Obecná ustanovení


Článek 1
Předmět a oblast působnosti

1.Toto nařízení stanovuje mechanismus správy za účelem:
a) provádění strategií a opatření navržených k dosažení cílů a úkolů energetické unie adlouhodobých závazků Unie týkajících se emisí skleníkových plynů v souladu sPařížskou dohodou a pro první desetileté období od roku 2021 do roku 2030, zejména cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030;
b) podněcování spolupráce mezi členskými státy, popřípadě i na regionální úrovni, která by umožnila plnit úkoly acíle energetické unie;
c) zajištění včasnosti, transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti zpráv podávaných Unií a jejími členskými státy v rámci úmluvy UNFCCC asekretariátu Pařížské dohody;
d) přispění k větší regulační jistotě, jakož i k větší jistotě pro investory a pomoci plně využít příležitostí k hospodářskému rozvoji, investičním pobídkám, vytváření pracovních míst a prohlubování sociální soudržnosti.

Mechanismus správy je založen na dlouhodobých strategiích, integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu pokrývajících desetiletá období počínaje obdobím od roku 2021 do roku 2030, souvisejících vnitrostátních integrovaných zprávách o pokroku v oblasti energetiky a klimatu vypracovávaných členskými státy a integrovaných sledovacích opatřeních ze strany Komise. Mechanismus správy zajišťuje skutečné příležitosti k účasti veřejnosti na přípravě těchto vnitrostátních plánů a dlouhodobých strategií. Zahrnuje strukturovaný, transparentní, iterativní proces mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky aklimatu a jejich následné implementace, a to i s ohledem na regionální spolupráci aodpovídající akci ze strany Komise.

2.Toto nařízení se týká pěti rozměrů energetické unie, které spolu úzce souvisejí a navzájem se posilují:
a) energetické bezpečnosti,
b) vnitřního trhu s energií,
c) energetické účinnosti;
d) snižování emisí uhlíku a
e) výzkumu, inovace a konkurenceschopnosti.


Článek 2
Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) „politikami a opatřeními“ všechny nástroje, které přispívají k dosažení cílů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, nebo k implementaci závazků podle čl. 4 odst. 2 písm. a) a b) úmluvy UNFCCC, které mohou zahrnovat i nástroje, jejichž hlavním cílem není omezení a snížení emisí skleníkových plynů nebo změna energetického systému;

2) „stávajícími politikami a opatřeními“ prováděné politiky a opatření a přijaté politiky aopatření;

3) „prováděnými politikami a opatřeními“ politiky a opatření, pro které k datu odeslání integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu nebo integrované zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu platí jedna nebo více znásledujících podmínek: přímo použitelné unijní nebo vnitrostátní právní předpisy jsou v platnosti, došlo k uzavření jedné nebo více dobrovolných dohod, byly vyčleněny finanční prostředky, byly mobilizovány lidské zdroje;

4) „přijatými politikami a opatřeními“ politiky a opatření, ohledně kterých bylo vydáno oficiální rozhodnutí příslušného orgánu k datu odeslání integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu nebo integrované zprávy o pokroku v oblasti energetiky aklimatu, a pro které existuje jasný závazek kjejich provádění;

5) „plánovanými politikami a opatřeními“ možnosti, o kterých probíhá diskuze, a pro které existuje realistická šance na jejich přijetí a provedení po datu odeslání integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu nebo integrované zprávy o pokroku voblasti energetiky a klimatu;

6) „systémy pro politiky a opatření a odhady“ soubor institucionálních, právních a procesních opatření pro podávání zpráv o politikách a opatřeních a odhadech týkajících se antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů aenergetického systému, jak to mezi jiným vyžaduje článek 39;

7) „odhady“ prognózy antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů nebo prognózy vývojů energetického systému, které zahrnují alespoň kvantitativní odhady na období čtyř po sobě jdoucích budoucích let končící číslicí 0 nebo 5, které bezprostředně následují po roce, za nějž se podává zpráva;

8) „odhady bez opatření“ odhady antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů apohlcení pomocí propadů, které nezahrnují účinky všech politik a opatření, jež jsou plánovány, přijaty nebo prováděny po roce zvoleném pro příslušný odhad jako rok výchozí;

9) „odhady s opatřeními“ odhady antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů apohlcení pomocí propadů, které zahrnují účinky přijatých a provedených politik aopatření z hlediska snížení emisí skleníkových plynů nebo vývoje energetického systému;

10) „odhady s dodatečnými opatřeními“ odhady antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů nebo odhady vývojů energetického systému, které zahrnují účinky politik a opatření z hlediska snížení emisí skleníkových plynů, jež byly přijaty a provedeny za účelem zmírnění změny klimatu nebo dosažení cílů v oblasti energetiky, jakož i politiky a opatření, které se k tomuto účelu plánují;

11) „cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030“ závazný cíl pro celou Unii týkající se snížení domácích emisí skleníkových plynů napříč ekonomikou do roku 2030 minimálně o 40% v porovnání s rokem 1990, závazný cíl pro celou Unii týkající se dosažení alespoň 32% podílu energie z obnovitelných zdrojů ve spotřebě energie v Unii do roku 2030, hlavní cíl na úrovni Unie týkající se zlepšení energetické účinnosti do roku 2030 o minimálně 32,5% a cíl dosažení 15% propojení elektroenergetických soustav pro rok 2030, případně jakékoli další cíle v této oblasti dohodnuté Evropskou radou nebo Evropským parlamentem a Radou pro rok 2030;

12) „národním inventurním systémem“ systém institucionálních, právních a procedurálních opatření přijatých v rámci členského státu za účelem odhadu antropogenních emisí ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů skleníkových plynů a za účelem podávání zpráv aarchivace informací o inventurách;

13) „ukazatelem“ kvantitativní nebo kvalitativní faktor nebo proměnná, která přispívá klepšímu pochopení pokroku v oblasti provádění;

14) „klíčovými ukazateli“ ukazatele pokroku s ohledem na pět rozměrů energetické unie podle návrhu Komise;

15) „technickými opravami“ úpravy odhadů národních inventur skleníkových plynů provedené v souvislosti s přezkumem prováděným podle článku 38 v případě, že předložené inventurní údaje jsou neúplné nebo sestavené způsobem, který není v souladu spříslušnými mezinárodními nebo unijními pravidly nebo pokyny, a jež mají nahradit původně předložené odhady;

16) „zajištěním kvality“ plánovaný systém přezkumných postupů, jehož účelem je zajistit splnění cílů v oblasti kvality údajů a vykazování nejlepších možných odhadů a informací vzájmu podpory účinnosti programu kontroly kvality a poskytnutí pomoci členským státům;

17) „kontrolou kvality“ systém běžných technických činností určených k měření a kontrole kvality informací a odhadů shromážděných za účelem zajištění integrity, správnosti aúplnosti údajů, zjištění a řešení chyb a opomenutí, dokumentace a archivace údajů nebo jiných používaných materiálů a zaznamenávání všech činností zajištění kvality;

18) „energetickou účinností v první řadě“ v energetickém plánování a v politických ainvestičních rozhodnutích co největší zohledňování alternativních nákladově efektivních opatření voblasti energetické účinnosti s cílem zefektivnit poptávku po energii azásobování energií, zejména prostřednictvím nákladově efektivních úspor energie vkonečné spotřebě, iniciativ zaměřených nasnížení poptávky aúčinnější přeměny, přenosu adistribuce energie, při současném dosahování cílů oněch rozhodnutí;

19) „plánem SET“ strategický plán pro energetické technologie uvedený ve sdělení Komise ze dne 15.září 2015 nazvaném „Směrem k integrovanému strategickému plánu pro energetické technologie(SET): urychlení transformace evropského energetického systému“;

20) „časným úsilím“:
a) v kontextu posouzení potenciálního rozdílu mezi cílem Unie pro rok 2030 týkajícím se energie z obnovitelných zdrojů a kolektivními příspěvky členských států, dosažení ze strany členského státu podílu energie z obnovitelných zdrojů nad jeho vnitrostátní závazný cíl pro rok 2020, jak je stanoven v příloze I směrnice(EU) 2018/2001 nebo časný pokrok členského státu směrem k jeho vnitrostátnímu závaznému cíli pro rok 2020;
b) v kontextu doporučení Komise založených na posouzení podle čl. 29 odst. 1 písm. b) týkajícího se energie z obnovitelných zdrojů, časné plnění příspěvku členského státu kzávaznému cíli Unie, kterým je alespoň 32% podíl energie z obnovitelných zdrojů vroce 2030, poměřovaného s jeho vnitrostátními referenčními body pro energii zobnovitelných zdrojů;

21) „regionální spoluprací“ spolupráce dvou nebo více členských států zapojených do partnerství, které pokrývá jeden nebo více zpěti rozměrů energetické unie;

22) „energií z obnovitelných zdrojů“ energie z obnovitelných zdrojů ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice(EU) 2018/2001;

23) „hrubou konečnou spotřebou energie“ hrubá konečná spotřeba energie ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice(EU) 2018/2001;

24) „režimem podpory“ režim podpory ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice(EU) 2018/2001;

25) „modernizací“ modernizace ve smyslu čl. 2 bodu 10 směrnice(EU) 2018/2001;

26) „společenstvím pro obnovitelné zdroje“ společenství pro obnovitelné zdroje ve smyslu čl. 2 bodu 16 směrnice(EU) 2018/2001;

27) „ústředním vytápěním“ nebo „ústředním chlazením“ ústřední vytápění či ústřední chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 19 směrnice(EU) 2018/2001

28) „odpadem“ odpad ve smyslu čl. 2 bodu 23 směrnice(EU) 2018/2001;

29) „biomasou“ biomasa ve smyslu čl. 2 bodu 24 směrnice(EU) 2018/2001;

30) „zemědělskou biomasou“ zemědělská biomasa ve smyslu čl. 2 bodu 25 směrnice(EU) 2018/2001;

31) „lesní biomasou“ lesní biomasa ve smyslu čl. 2 bodu 26 směrnice(EU) 2018/2001;

32) „palivy z biomasy“ paliva zbiomasy ve smyslu čl. 2 bodu 27 směrnice(EU) 2018/2001;

33) „bioplynem“ bioplyn ve smyslu čl. 2 bodu 28 směrnice(EU) 2018/2001;

34) „biokapalinou“ biokapalina ve smyslu čl. 2 bodu 32 směrnice(EU) 2018/2001;

35) „biopalivem“ biopalivo ve smyslu čl. 2 bodu 33 směrnice(EU) 2018/2001;

36) „pokročilými biopalivy“ pokročilá biopaliva ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice(EU) 2018/2001;

37) „recyklovanými palivy sobsahem uhlíku“ recyklovaná paliva sobsahem uhlíku ve smyslu čl. 2 bodu 35 směrnice(EU) 2018/2001;

38) „plodinami bohatými na škrob“ plodiny bohaté na škrob ve smyslu čl. 2 bodu 39 směrnice(EU) 2018/2001;

39) „potravinářskými a krmnými plodinami“ potravinářské a krmné plodiny ve smyslu čl. 2 bodu 40 směrnice(EU) 2018/2001;

40) „lignocelulózovou vláknovinou“ lignocelulózová vláknovina ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice(EU) 2018/2001;

41) „zbytkem“ zbytek ve smyslu čl. 2 bodu 43 směrnice(EU) 2018/2001;

42) „spotřebou primární energie“ spotřeba primární energie ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice 2012/27/EU;

43) „konečnou spotřebou energie“ konečná spotřeba energie ve smyslu čl. 2 bodu 3 směrnice 2012/27/EU;

44) „energetickou účinností“ energetická účinnost ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice 2012/27/EU;

45) „úsporami energie“ úspory energie ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2012/27/EU;

46) „zvýšením energetické účinnosti“ zvýšení energetické účinnosti ve smyslu čl. 2 bodu 6 směrnice 2012/27/EU;

47) „energetickou službou“ energetická služba ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice 2012/27/EU;

48) „celkovou užitnou podlahovou plochou“ celková užitná podlahová plocha ve smyslu čl. 2 bodu 10 směrnice 2012/27/EU;

49) „systémem hospodaření s energií“ systém hospodaření senergií ve smyslu čl. 2 bodu 11 směrnice 2012/27/EU;

50) „povinnou stranou“ povinná strana ve smyslu čl. 2 bodu 14 směrnice 2012/27/EU;

51) „prováděcím veřejným orgánem“ prováděcí veřejný orgán ve smyslu čl. 2 bodu 17 směrnice 2012/27/EU;

52) „individuálním opatřením“ individuální opatření ve smyslu čl. 2 bodu 19 směrnice 2012/27/EU;

53) „distributorem energie“ distributor energie ve smyslu čl. 2 bodu 20 směrnice 2012/27/EU;

54) „provozovatelem distribuční soustavy“ provozovatel distribuční soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 6 směrnice 2009/72/ES a ve smyslu čl. 2 bodu 6 směrnice 2009/73/ES;

55) „maloobchodním prodejcem energie“ maloobchodní prodejce energie ve smyslu čl. 2 bodu 22 směrnice 2012/27/EU;

56) „poskytovatelem energetických služeb“ poskytovatel energetických služeb ve smyslu čl. 2 bodu 24 směrnice 2012/27/EU;

57) „smlouvou o energetických službách“ smlouva o energetických službách ve smyslu čl. 2 bodu 27 směrnice 2012/27/EU;

58) „kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ kombinovaná výroba tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 30 směrnice 2012/27/EU;

59) „budovou“ budova ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 2010/31/EU;

60) „budovou s téměř nulovou spotřebou energie“ budova stéměř nulovou spotřebou energie ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice 2010/31/EU;

61) „tepelným čerpadlem“ tepelné čerpadlo ve smyslu čl. 2 bodu 18 směrnice 2010/31/EU;

62) „fosilním palivem“ neobnovitelné zdroje energie na bázi uhlíku, jako jsou tuhá paliva, zemní plyn a ropa.


KAPITOLA 2
Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu


Článek 3
Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu

1.Do 31.prosince 2019, poté do1.ledna 2029 a následně každých deset let předloží každý členský stát Komisi integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu. Tyto plány musí obsahovat prvky uvedené v odstavci 2 tohoto článku a v příloze I. První plán bude pokrývat období od roku 2021 do roku 2030 spřihlédnutím kdlouhodobější perspektivě. Následující plány pokrývají desetiletá období bezprostředně následující po konci období pokrytého předchozím plánem.

2.Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu se skládají z těchto hlavních částí:
a) přehledu procesu stanovení integrovaného vnitrostátního plánu voblasti energetiky aklimatu, který se skládá ze shrnutí, popisu veřejné konzultace a zapojení zúčastněných stran a jejich výsledků a popisu regionální spolupráce s jinými členskými státy při přípravě plánu, jak jsou stanoveny včláncích 10, 11 a 12 a vbodě 1 oddílu A části 1 přílohy I ktomuto nařízení;
b) popisu vnitrostátních cílů, úkolů a příspěvků souvisejících s rozměry energetické unie, jak jsou uvedeny včlánku 4 a příloze I;
c) popisu plánovaných politik a opatření souvisejících s příslušnými cíli, úkoly apříspěvky uvedenými v písmeni b), jakož i celkového přehledu investic, které jsou k dosažení odpovídajících cílů, úkolů a příspěvků zapotřebí;
d) popisu stávající situace v pěti rozměrech energetické unie včetně energetického systému a emisí a pohlcení skleníkových plynů, a odhadů týkajících se cílů uvedených v písmeni b) s již existujícími politikami a opatřeními;
e) v příslušných případech z popisu právních a jiných překážek, které brání vplnění cílů, úkolů nebo příspěvků souvisejících s energií zobnovitelných zdrojů aenergetickou účinností;
f) posouzení dopadů plánovaných politik a opatření na dosažení cílů uvedených vpísmeni b), včetně jejich soudržnosti sdlouhodobými cíli snižování emisí skleníkových plynů podle Pařížské dohody a dlouhodobými strategiemi podle článku 15;
g) obecného posouzení dopadů plánovaných politik a opatření na konkurenceschopnost související s pěti rozměry energetické unie;
h) přílohy, vytvořené v souladu s požadavky a strukturou uvedenou v příloze III tohoto nařízení, která stanoví metodiky a politická opatření členského státu pro dosažení požadavků týkajících se úspory energie v souladu s článkem 7 směrnice 2012/27/EU a přílohou V uvedené směrnice.

3.Sohledem na své integrované vnitrostátní plány voblasti energetiky a klimatu členské státy:
a) omezí administrativní složitost a náklady pro všechny zúčastněné strany;
b) přihlédnou k propojení pěti rozměrů energetické unie, zejména k zásadě „energetická účinnost v první řadě“;
c) použijí spolehlivé ajednotné údaje a předpoklady, v příslušných případech napříč všemi pěti rozměry;
d) zjistí počet domácností trpících energetickou chudobou, a to s přihlédnutím knezbytným domácím energetickým službám, které jsou zapotřebí k zabezpečení základní životní úrovně v daných vnitrostátních podmínkách, ke stávající sociální politice a dalším relevantním politikám a také k orientačním pokynům Komise týkajícím se relevantních ukazatelů pro energetickou chudobu.

V případě, že některý členský stát podle prvního pododstavce písm. d) na základě svého posouzení vyplývajícího z ověřitelných údajů zjistí, že má značný počet domácností trpících energetickou chudobou, zařadí do svého plánu vnitrostátní orientační cíl snížení energetické chudoby. Dotčené členské státy vesvých integrovaných vnitrostátních plánech voblasti energetiky a klimatu popíší případné politiky aopatření týkající se energetické chudoby, včetně opatření sociální politiky adalších příslušných národních programů.

4.Každý členský stát zveřejní svůj integrovaný vnitrostátní plán voblasti energetiky aklimatu předložený Komisi v souladu s tímto článkem.

5.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci vsouladu s článkem 43, pokud jde o změnu přílohy I části 1 oddílu A bodů 2.1.1 a 3.1.1, části 1 oddílu B bodů 4.1 a 4.2.1 a části 2 bodu 3 scílem přizpůsobit je změnám politického rámce Unie voblasti energetiky a klimatu, jež jsou přímo a konkrétně spojeny spříspěvky Unie podle úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody.


Článek 4
Vnitrostátní cíle, úkoly a příspěvky pro pět rozměrů energetické unie

Každý členský stát stanoví ve svém integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky aklimatu následující hlavní cíle, úkoly a příspěvky, jak jsou uvedeny v oddíle A bodě 2. přílohy I:

a) pokud jde o rozměr „snižování emisí uhlíku“:

1) s ohledem na emise a pohlcení skleníkových plynů a s ohledem na příspěvek kdosažení cíle pro celé hospodářství Unie týkajícího se snížení emisí skleníkových plynů:
i) závazný vnitrostátní úkol členského státu týkající se emisí skleníkových plynů a roční závazné vnitrostátní limity v souladu s nařízením(EU) 2018/842;
ii) závazky členského státu v souladu s nařízením(EU) 2018/841;
iii) v příslušných případech za účelem splnění cílů a úkolů energetické unie adlouhodobých závazků Unie v oblasti emisí skleníkových plynů v souladu sPařížskou dohodou další cíle a úkoly včetně odvětvových cílů a úkolů přizpůsobení;

2) s ohledem na energie z obnovitelných zdrojů:

k dosažení závazného cíle Unie, kterým je alespoň 32% podíl energie zobnovitelných zdrojů do roku 2030, jak je uvedeno včlánku 3 směrnice(EU) 2018/2001, příspěvek k tomuto cíli ve formě podílu energie členského státu zobnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2030, s orientační trajektorií tohoto příspěvku od roku 2021. Doroku 2022 dosáhne orientační trajektorie referenčního bodu vevýši alespoň 18% celkového nárůstu podílu energie zobnovitelných zdrojů mezi závazným vnitrostátním cílem tohoto členského státu pro rok 2020 a jeho příspěvkem kcíli pro rok 2030. Doroku 2025 dosáhne orientační trajektorie referenčního bodu vevýši alespoň 43% celkového nárůstu podílu energie zobnovitelných zdrojů mezi závazným vnitrostátním cílem tohoto členského státu pro rok 2020 a jeho příspěvkem kcíli pro rok 2030. Doroku 2027 dosáhne orientační trajektorie referenčního bodu vevýši alespoň 65% celkového nárůstu podílu energie zobnovitelných zdrojů mezi závazným vnitrostátním cílem tohoto členského státu pro rok 2020 a jeho příspěvkem kcíli pro rok 2030.

Doroku 2030 dosáhne orientační trajektorie alespoň výši plánovaného příspěvku členského státu. Pokud členský stát očekává, že překročí svůj závazný vnitrostátní cíl pro rok 2020, může jeho orientační trajektorie začínat naúrovni, jejíž dosažení se předpokládá. Orientační trajektorie členských států musí vsoučtu dosáhnout referenčních bodů Unie vletech 2022, 2025 a 2027 a závazného cíle Unie vevýši alespoň 32% podílu energie zobnovitelných zdrojů vroce 2030. Členský stát může vedle svého příspěvku kcíli Unie a své orientační trajektorie pro účely tohoto nařízení uvést vyšší ambice pro účely vnitrostátní politiky;

b) pokud jde o rozměr „energetická účinnost“:
1) orientační vnitrostátní příspěvek voblasti energetické účinnosti kdosažení cílů Unie -alespoň 32,5% energetické účinnosti v roce 2030, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 1 ačl. 3 odst. 5 směrnice 2012/27/EU, založený na primární nebo konečné spotřebě energie, primárních nebo konečných úsporách energie, nebo energetické náročnosti.
Členské státy uvedou svůj příspěvek v absolutní úrovni primární spotřeby energie akonečné spotřeby energie v roce 2020 a vabsolutní úrovni primární spotřeby energie a konečné spotřeby energie vroce 2030, s orientační trajektorií pro tento příspěvek od roku 2021. Také vysvětlí použitou metodiku a použité faktory konverze;
2) kumulativní objem úspor energie v konečné spotřebě, které budou dosaženy v období od roku 2021 do roku 2030 podle čl. 7 odst. 1 písm. b) směrnice 2012/27/EU, týkajícího se povinných úspor energie;
3) orientační dílčí cíle dlouhodobé strategie renovací vnitrostátního fondu obytných ajiných než obytných budov, veřejných i soukromých, plán svnitrostátně stanovenými měřitelnými ukazateli pokroku, fakticky podložený odhad očekávaných úspor energie adalších přínosů, jakož ipříspěvky kcílům Unie voblasti energetické účinnosti podle směrnice 2012/27/EU vsouladu sčlánkem2a směrnice 2010/31/EU;
4) celková podlahová plocha, která bude renovována, nebo ekvivalentní roční energetické úspory, které budou dosaženy v období od roku 2021 do roku 2030 podle článku 5 směrnice 2012/27/EU týkajícího se příkladné úlohy budov veřejných subjektů;

c) pokud jde o rozměr „energetická bezpečnost“:

1) vnitrostátní cíle týkající se:
- zvýšení diverzifikace energetických zdrojů a dodávek ze třetích zemí, což může mít za cíl snížení závislosti na dovozu energie;
- zvýšení flexibility vnitrostátního energetického systému, a
- připravenosti vypořádat se s omezenou nebo přerušenou dodávkou energetického zdroje za účelem zvýšení odolnosti vnitrostátních a regionálních energetických systémů, včetně časového rámce, dokdy by tyto cíle měly být splněny;

d) pokud jde o rozměr „vnitřní trh s energií“:
1) úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, kterou hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030 při zohlednění cíle nejméně 15% propojení elektroenergetických soustav pro rok 2030, společně se strategií, v jejímž rámci bude úroveň počínaje rokem 2021 stanovena vúzké spolupráci sdotčenými členskými státy při zohlednění cíle propojení pro rok 2020, který je 10%, a ukazatelů naléhavosti potřebných opatření založených na cenovém diferenciálu na velkoobchodním trhu, jmenovité přenosové kapacitě propojovacích vedení ve spojení s jejich špičkovým zatížením a instalovanou kapacitou výroby energie zobnovitelných zdrojů, jak je uvedeno vbodě 2.4.1 oddílu A části 1 přílohy I. Každé nové propojovací vedení podléhá socioekonomické a environmentální analýze nákladů apřínosů aje realizováno, pouze pokud jeho potenciální přínosy převažují nad náklady;
2) klíčové projekty infrastruktury pro přenos a distribuci elektrické energie a plynu apřípadně její modernizaci, které jsou nezbytné k dosažení cílů a úkolů podle pěti rozměrů energetické unie;
3) vnitrostátní cíle týkající se dalších aspektů vnitřního trhu s energií, například: zvyšování flexibility systému, zejména prostřednictvím politik aopatření souvisejících s tržní tvorbou cen vsouladu splatnými právními předpisy; integrace a propojení trhů zaměřené na zvýšení obchodovatelné kapacity stávajících propojovacích vedení, inteligentní sítě, agregaci, odezvy na straně poptávky, skladování, distribuovanou výrobu, mechanismy pro dispečink, redispečink a omezení a cenové signály v reálném čase, včetně časového rámce pro dosažení těchto cílů, a jiné vnitrostátní cíle týkající se vnitřního trhu s energií, jak jsou stanoveny vbodě 2.4 3. oddílu A části 1 přílohy I;

e) pokud jde o rozměr „výzkum, inovace a konkurenceschopnost“:
1) vnitrostátní cíle a cílové oblasti financování pro veřejný a, je-li k dispozici, soukromý výzkum a inovace vztahující se k energetické unii, včetně časového rámce pro dosažení cílů, je-li to vhodné; zohlednění priorit strategie energetické unie a případně plánu SET. Při stanovování svých cílů, úkolů a příspěvků může členský stát vycházet zestávajících vnitrostátních strategií nebo plánů, jež jsou vsouladu správem Unie;
2) pokud jsou kdispozici, vnitrostátní cíle pro rok 2050 týkající se podpory technologií voblasti čisté energie.


Článek 5
Proces stanovení příspěvků členských států v oblasti energie z obnovitelných zdrojů

1.Ve svém příspěvku pro svůj podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie pro rok 2030 a poslední rok období pokrytého následujícími vnitrostátními plány v souladu s čl. 4 písm. a) bodem 2 zohlední každý členský stát všechny následující body:

a) opatření uvedená ve směrnici(EU) 2018/2001;

b) opatření k dosažení cíle voblasti energetické účinnosti přijatá podle směrnice 2012/27/EU;

c) jakákoli další stávající opatření na podporu obnovitelné energie včlenském státě apřípadně na úrovni Unie;

d) závazný vnitrostátní cíl určující podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie členského státu v roce 2020, stanovený v příloze I směrnice(EU) 2018/2001;

e) veškeré relevantní okolnosti ovlivňující zavádění energie zobnovitelných zdrojů, například:
i) spravedlivé rozdělení zavádění v celé Unii;
ii) ekonomické podmínky a potenciál, včetně HDP naobyvatele;
iii) potenciál pro nákladově efektivní zavádění energie zobnovitelných zdrojů;
iv) zeměpisné, environmentální a přírodní překážky, včetně těch vnepropojených oblastech a regionech;
v) úroveň energetického propojení mezi členskými státy;
vi) další relevantní okolnosti, zejména časné úsilí.

S ohledem na první pododstavec písmeno e) uvede každý členský stát vesvém integrovaném vnitrostátním plánu voblasti energetiky a klimatu, které relevantní okolnosti ovlivňující zavádění obnovitelné energie zohlednil.

2.Členské státy společně zajistí, aby souhrn jejich příspěvků do roku 2030 dosáhl nejméně 32% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné energetické spotřebě na úrovni Unie.


Článek 6
Proces stanovení příspěvků členských států v oblasti energetické účinnosti

1.Ve svém orientačním vnitrostátním příspěvku kenergetické účinnosti pro rok 2030 a pro poslední rok období pokrytého následujícími vnitrostátními plány podle čl. 4 písm. b) bodu 1) každý členský stát zohlední, že vsouladu sčlánkem 3 směrnice 2012/27/EU nemá energetická spotřeba Unie pro rok 2020 přesáhnout 1483 Mtoe primární energie nebo 1086 Mtoe konečné energie a energetická spotřeba Unie pro rok 2030 nemá přesáhnout 1273 Mtoe primární energie nebo 956 Mtoe konečné energie.

Kromě toho každý členský stát zohlední následující opatření:
a) opatření uvedená ve směrnici 2012/27/EU;
b) další opatření na podporu energetické účinnosti v členském státě a na úrovni Unie.

2.Ve svém příspěvku uvedeném v odstavci 1 může každý členský stát zohlednit vnitrostátní okolnosti ovlivňující spotřebu primární a konečné energie, například:
a) zbývající nákladově efektivní možnosti úspor energie;
b) vývoj a odhad hrubého domácího produktu;
c) změny v oblasti dovozu a vývozu energie;
d) změny skladby zdrojů energie a rozvoj zachycování a ukládání uhlíku; a
e) včasné akce.

Sohledem na první pododstavec uvede každý členský stát vesvém integrovaném vnitrostátním plánu voblasti energetiky a klimatu, které relevantní okolnosti ovlivňující spotřebu primární a konečné energie zohlednil.


Článek 7
Vnitrostátní politiky a opatření pro každý z pěti rozměrů energetické unie

Členské státy popíší v souladu s přílohou I svoje integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, hlavní existující a plánované politiky a opatření k dosažení zejména cílů stanovených ve vnitrostátním plánu, včetně případných opatření plánovaných pro regionální spolupráci apřiměřeného financování na celostátní i regionální úrovni, včetně mobilizace programů a nástrojů Unie.

Členské státy poskytnou obecný přehled investic, které jsou k dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených ve vnitrostátním plánu zapotřebí, jakož i obecné posouzení zdrojů těchto investic.


Článek 8
Analytický základ integrovaných vnitrostátních plánů voblasti energetiky a klimatu

1.Členské státy popíší, v souladu se strukturou a formátem uvedeným v příloze I, stávající situaci pro každý z pěti rozměrů energetické unie, včetně energetického systému a emisí apohlcení skleníkových plynů v době odevzdání integrovaného vnitrostátního plánu voblasti energetiky a klimatu, nebo na základě nejnovějších dostupných informací. Členské státy také stanoví a popíší odhady pro každý z pěti rozměrů energetické unie, které se očekávají jako výsledek stávajících politik a opatření, a to alespoň na dobu trvání uvedeného plánu. Je-li to relevantní a možné, členské státy se vynasnaží popsat pro těchto pět rozměrů další dlouhodobější perspektivy přesahující dobu trvání integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu.

2.Členské státy popíší ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky aklimatu svoje posouzení následujících bodů na vnitrostátní a v příslušných případech i na regionální úrovni:
a) dopadů na vývoj energetického systému a emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování pro období trvání plánu a období deseti let odposledního roku pokrytého plánem, a to nazákladě plánovaných politik a opatření nebo skupin opatření včetně porovnání sodhady založenými na stávajících politikách a opatřeních nebo souborech opatření uvedených v odstavci 1;
b) makroekonomických, a je-li to proveditelné, i zdravotních, environmentálních, dovednostních a sociálních dopadů plánovaných politik, opatření a skupin opatření uvedených v článku 7 a dále specifikovaných v příloze I pro první desetileté období nejméně do roku 2030 včetně porovnání s odhady vycházejícími zestávajících politik a opatření nebo skupin opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Metodika použitá k posouzení těchto dopadů musí být zveřejněna;
c) interakcí mezi stávajícími politikami a opatřeními nebo skupinami opatření aplánovanými politikami, opatřeními nebo skupinami opatření v rámci jednoho rozměru a mezi stávajícími politikami a opatřeními nebo skupinami opatření aplánovanými politikami, opatřeními nebo skupinami opatření různých rozměrů pro první desetileté období nejméně do roku 2030. Odhady týkající se bezpečnosti dodávek, infrastruktury a integrace trhu musí být založeny na solidních scénářích energetické účinnosti;
d) způsobu, jakým stávající politiky a opatření a plánované politiky a opatření mají přilákat investice, jež jsou nutné pro jejich provedení.

3.Členské státy zveřejní komplexní údaje týkající se předpokladů, parametrů a metodiky použité kvytváření konečných scénářů aodhadů, s přihlédnutím ke statistickým omezením, obchodně citlivým údajům a souladu s pravidly pro ochranu osobních údajů.


Článek 9
Návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu

1.Do 31.prosince 2018, poté do1.ledna 2028 a následně každých deset let každý členský stát připraví a odešle Komisi návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu v souladu s čl. 3 odst. 1 a přílohou I.

2.Komise posoudí návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu amůže pro jednotlivé členské státy vydat doporučení v souladu s článkem 34, a to nejpozději šest měsíců před lhůtou pro odeslání integrovaných vnitrostátních plánů voblasti energetiky a klimatu,. Tato doporučení se mohou zejména zaměřit na:
a) úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků za účelem společného dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030, uvedenou v čl. 4 písm. d); přitom se řádně zohlední relevantní okolnosti ovlivňující zavádění energie zobnovitelných zdrojů a spotřebu energie, které uvedly dané členské státy v návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jakož i ukazatele naléhavosti opatření pro propojitelnost uvedené vbodě 2.4.1 oddílu A části 1 přílohyI;
b) politiky a opatření týkající se cílů na úrovni členského státu a Unie a další politiky aopatření, které mohou mít přeshraniční přesah;
c) veškeré další politiky a opatření, jež mohou být vyžadovány v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu;
d) interakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními zahrnutými do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie a jejich konzistentnost.

3.Každý členský stát řádně zohlední jakákoli doporučení Komise ve svém integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu. Pokud se dotčený členský stát neřídí doporučením nebo jeho podstatnou částí, předloží pro to odůvodnění a zveřejní je.

4.Každý členský stát vrámci veřejné konzultace uvedené včlánku 10 zveřejní návrh svého integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu.


Článek 10
Veřejné konzultace

Aniž jsou dotčeny jakékoli další požadavky právních předpisů Unie, každý členský stát zajistí, že je veřejnosti poskytnuta včasná a účinná příležitost podílet se na přípravě návrhu integrovaného vnitrostátního plánu voblasti energetiky a klimatu, a pokud jde o plány na období 2021 až 2030, na přípravě konečných plánů sdostatečným předstihem před jejich přijetím, jakož i na přípravě dlouhodobých strategií uvedených v článku 15. Každý členský stát přiloží k těmto dokumentům odeslaným Komisi shrnutí názorů nebo předběžných názorů veřejnosti. Pokud se použije směrnice 2001/42/ES, má se zato, že konzultace onávrhu provedené v souladu s uvedenou směrnicí splňují povinnosti týkající se konzultace veřejnosti podle tohoto nařízení.

Každý členský stát zajistí, že je informována veřejnost. Každý členský stát stanoví přiměřené časové lhůty, které veřejnosti poskytnou dostatek času, aby se informovala, zapojila a vyjádřila své názory.

Každý členský stát při provádění tohoto článku omezí složitost administrativních postupů.


Článek 11
Víceúrovňový dialog o energetice a klimatu

Každý členský stát podle vnitrostátních předpisů zřídí víceúrovňový dialog o energetice a klimatu, vjehož rámci se mohou místní orgány, organizace občanské společnosti, podnikatelská sféra, investoři adalší důležité zúčastněné strany a široká veřejnost aktivně zapojit a projednávat různé scénáře zvažované pro energetickou aklimatickou politiku, včetně dlouhodobých scénářů, apřezkoumávat dosažený pokrok, pokud již nemá strukturu, která by sloužila témuž účelu. V rámci tohoto dialogu se mohou projednávat integrované vnitrostátní plány voblasti energetiky aklimatu.


Článek 12
Regionální spolupráce

1.Členské státy vzájemně spolupracují za účelem účinného plnění cílů, úkolů a příspěvků stanovených v jejich integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu, přičemž pečlivě zohledňují všechny stávající a potenciální formy regionální spolupráce.

2.Každý členský stát v dostatečném předstihu před předložením svého návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu Komisi podle čl. 9 odst. 1, a pokud jde o plány na období 2021 až 2030 při přípravě konečného plánu vdostatečném předstihu před jeho přijetím, identifikuje příležitosti k regionální spolupráci a konzultuje sousední členské státy, a to i v rámci fór regionální spolupráce. Členský stát může při sestavování plánu, pokud to považuje za vhodné, konzultovat další členské státy nebo třetí země, které projevily zájem. Ostrovní členské státy, které nemají propojené elektroenergetické soustavy sjinými členskými státy, povedou tyto konzultace sesousedními členskými státy snámořními hranicemi. Konzultované členské státy by měly mít pro poskytnutí své reakce přiměřenou lhůtu. Každý členský stát uvede ve svém návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu -pokud jde o plány na období 2021-2030, ve svém konečném plánu v oblasti energetiky a klimatu -alespoň předběžné výsledky těchto regionálních konzultací, vpříslušných případech včetně informací o tom, jakým způsobem byly připomínky konzultovaných členských států nebo třetích zemí zohledněny.

3.Členské státy se mohou zapojit do dobrovolného společného koncipování částí svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a zpráv o pokroku, a to iv rámci fór regionální spolupráce. V takovém případě výsledek tohoto procesu nahradí odpovídající části jejich integrovaných vnitrostátních plánů voblasti energetiky aklimatu azpráv opokroku. Komise na žádost dvou nebo více členských států tento proces zprostředkuje.

4.S cílem usnadnit integraci trhu anákladově efektivní politiky aopatření předloží členské státy vobdobí mezi lhůtou pro předložení svých návrhů integrovaných vnitrostátních plánů voblasti energetiky a klimatu alhůtou pro předložení svých konečných plánů příslušné části svých návrhů integrovaných vnitrostátních plánů voblasti energetiky aklimatu napříslušných fórech regionální spolupráce za účelem jejich finalizace. Vpřípadě nutnosti Komise usnadní tuto spolupráci a konzultace mezi členskými státy, apokud zjistí příležitosti kdalší regionální spolupráci, může členským státům poskytnout orientační pokyny k usnadnění efektivní spolupráce aprocesu konzultací.

5.Členské státy uváží připomínky přijaté od jiných členských států podle odstavců 2 a 3 ve svých konečných integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu avysvětlí v nich, jak k těmto připomínkám přihlédly.

6.Pro účely uvedené v odstavci 1 členské státy při provádění příslušných politik a opatření svých integrovaných vnitrostátních plánů voblasti energetiky aklimatu dále spolupracují naregionální úrovni, a případně v rámci fór regionální spolupráce.

7.Členské státy rovněž mohou zvážit spolupráci se signatáři Energetického společenství astřetími zeměmi, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru.

8.Pokud se použije směrnice 2001/42/ES, má se zato, že přeshraniční konzultace onávrhu provedené v souladu sčlánkem 7 uvedené směrnicí splňují povinnosti týkající se regionální spolupráce podle tohoto nařízení, a to za předpokladu, že jsou splněny požadavky tohoto článku.


Článek 13
Posouzení integrovaných vnitrostátních plánů voblasti energetiky a klimatu

Nazákladě integrovaných vnitrostátních plánů voblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizací oznámených podle článků 3 a 14 Komise zejména posoudí, zda:
a) jsou cíle, úkoly a příspěvky dostatečné ke společnému dosažení cílů energetické unie a pro první desetileté období zejména konkrétních cílů rámce Unie v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030;
b) plány splňují požadavky článků 3 až 12 a členské státy řádně zohlednily doporučení vydaná Komisí podle článku 34.


Článek 14
Aktualizace integrovaných vnitrostátních plánů voblasti energetiky a klimatu

1.Do 30.června 2023, poté do 1.ledna 2033 a následně každých 10 let odešle každý členský stát Komisi návrh aktualizace posledního oznámeného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu nebo Komisi poskytne odůvodnění toho, že plán není nutné aktualizovat.

2.Do 30.června 2024, poté do 1.ledna 2034 a následně každých 10 let předloží každý členský stát Komisi aktualizaci posledního oznámeného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, pokud Komisi neposkytl odůvodnění toho, že plán není nutné aktualizovat, podle odstavce 1.

3.Vaktualizaci podle odstavce 2 každý členský stát pozmění svůj vnitrostátní úkol, cíl nebo příspěvek pro kterýkoli zkvantifikovaných cílů, úkolů nebo příspěvků Unie stanovených včl.4 písm.a) bodě 1), aby odrážely zvýšené ambice vporovnání s ambicemi uvedenými v posledním oznámeném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu. Vaktualizaci podle odstavce 2 každý členský stát pozmění svůj vnitrostátní úkol, cíl nebo příspěvek sohledem na kterýkoli zkvantifikovaných cílů, úkolů nebo příspěvků Unie stanovených včl.4 písm.a) bodě 2 a písm. b) pouze tak, aby odrážely stejné nebo zvýšené ambice vporovnání s ambicemi uvedenými v posledním oznámeném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu.

4.Členské státy vyvinou v aktualizovaném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu úsilí na zmírnění jakýchkoli nepříznivých dopadů na životní prostředí, které se vyskytnou v rámci integrovaného podávání zpráv podle článků 17 až 25.

5.Ve svých aktualizacích uvedených v odstavci 2 členské státy zohlední nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru, jakož i povinnosti plynoucí z Pařížské dohody.

6.Postupy uvedené v čl. 9 odst. 2 a článcích 10 a 12 se vztahují na přípravu a posouzení aktualizovaných integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

7.Tímto článkem není dotčeno právo členských států kdykoli provádět změny a úpravy svých vnitrostátních politik, které jsou uvedeny nebo naněž se odkazuje vjejich integrovaných vnitrostátních plánech voblasti energetiky a klimatu, pokud budou tyto změny a úpravy zahrnuty dointegrované zprávy opokroku v oblasti energetiky a klimatu.


KAPITOLA 3
Dlouhodobé strategie


Článek15
Dlouhodobé strategie

1.Každý členský stát připraví a předloží Komisi do 1.ledna 2020, poté do 1.ledna 2029 anásledně každých 10 let svou dlouhodobou strategii s perspektivou na alespoň 30 let. Členské státy by v případě potřeby měly tyto strategie každých pět let aktualizovat.

2.Vrámci úsilí odosažení celkových cílů voblasti klimatu uvedených v odstavci 3 přijme Komise do1.dubna 2019 návrh dlouhodobé strategie Unie pro snížení emisí skleníkových plynů vsouladu sPařížskou dohodou, přičemž zohlední návrhy integrovaných vnitrostátních plánů členských států voblasti energetiky aklimatu. Dlouhodobá strategie uvedená vtomto odstavci zahrnuje analýzu, která pokrývá alespoň:
a) různé scénáře pro příspěvek Unie kcílům stanoveným vodstavci 3 a mimo jiné scénář dosažení čistých nulových emisí skleníkových plynů vUnii doroku 2050 azáporných emisípoté;
b) důsledky scénářů uvedených v písmeni a) pro zbývající globální a unijní uhlíkový rozpočet, s cílem poskytnout informace o diskusi o nákladové efektivnosti, účinnosti a spravedlivosti snižování emisí skleníkových plynů.

3.Dlouhodobé strategie členských států a Unie musí přispívat k(e):
a) splnění závazků Unie a členských států podle úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody snížit antropogenní emise skleníkových plynů a zlepšit jejich pohlcování pomocí propadů a podporovat zvýšené pohlcování uhlíku;
b) splnění cílů Pařížské dohody udržet zvýšení průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2°C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a vyvíjet úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5°C nad těmito hodnotami;
c) dosažení dlouhodobého snížení emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení pomocí propadů ve všech odvětvích v souladu s cílem Unie, kterým je v kontextu nezbytného snížení podle Mezivládního panelu o změně klimatu(IPCC) snížení emisí skleníkových plynů ze strany Unie nákladově efektivním způsobem a zlepšení jejich pohlcení pomocí propadů v rámci plnění cílů Pařížské dohody, tak aby bylo dosaženo rovnováhy mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a pohlcováním skleníkových plynů pomocí propadů skleníkových plynů v Unii co nejdříve apřípadně poté dosaženo emisí negativních;
d) vybudování vysoce energeticky účinného systému založeného na vysoce obnovitelných zdrojích energie v Unii.

4.Dlouhodobé strategie členských států by měly obsahovat prvky uvedené v příloze IV. Dlouhodobé strategie členských států a Unie musí kromě toho pokrývat:
a) celkové snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení pohlcení pomocí propadů;
b) snížení emisí a zlepšení pohlcení v jednotlivých odvětvích včetně elektrické energie, průmyslu, dopravy, vytápění a chlazení a stavebnictví(obytného i terciárního), zemědělství, odpadů a využití půdy, změny využití půdy a lesnictví(LULUCF);
c) očekávaný pokrok týkající se přechodu na hospodářství s nízkými emisemi skleníkových plynů včetně intenzity skleníkových plynů, intenzity CO2 hrubého domácího produktu, souvisejících odhadů dlouhodobých investic a strategií pro související výzkum, vývoj a inovace;
d) pokud je to proveditelné, očekávaný socioekonomický dopad opatření na snižování emisí uhlíku, včetně, mimo jiné aspektů týkajících se makroekonomického asociálního rozvoje, zdravotních rizik apřínosů aochrany životního prostředí;
e) souvislosti s dalšími dlouhodobými vnitrostátními cíli, plánováním a dalšími politikami a opatřeními a investicemi.

5.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci vsouladu sčlánkem 43, pokud jde o změny přílohy IV za účelem jejího přizpůsobení změnám dlouhodobé strategie Unie nebo rámce politiky Unie v oblasti energetiky a klimatu, které se přímo a konkrétně vztahují k příslušným rozhodnutím přijatým v rámci úmluvy UNFCCC, a zejména Pařížské dohody.

6.Integrované vnitrostátní plány voblasti energetiky a klimatu musí být soudržné sdlouhodobými strategiemi uvedenými vtomto článku.

7.Členské státy aKomise neprodleně informují veřejnost o svých dlouhodobých strategiích ajakékoli jejich aktualizaci a zpřístupní jí je, a to iprostřednictvím e-platformy uvedené včlánku28. Členské státy a Komise zpřístupní údaje konečných výsledků veřejnosti, azohlední přitom citlivé obchodní údaje a souladu s pravidly o ochraně údajů.

8.Komise členské státy při jejich práci na dlouhodobých strategiích podpoří poskytováním informací o aktuálních základních vědeckých poznatcích, poskytováním příležitostí ke sdílení poznatků a osvědčených postupů, případně včetně pokynů, které budou členské státy používat při přípravě a provádění svých strategií.

9.Komise posoudí, zda jsou vnitrostátní dlouhodobé strategie dostatečné ke společnému dosažení úkolů a cílů energetické unie uvedených v článku 1 a poskytne informace ojakémkoli zbývajícím společném nedostatku.


Článek16
Strategický plán pro metan

Vzhledem k vysokému potenciálu globálního oteplování a poměrně krátké životnosti metanu vatmosféře analyzuje Komise důsledky pro provádění politik a opatření ke snížení krátkodobého astřednědobého dopadu emisí metanu na emise skleníkových plynů v Unii. S případným přihlédnutím k cílům oběhového hospodářství Komise zváží koncepční možnosti, jak rychle řešit problém emisí metanu, a předloží strategický plán Unie pro metan jako nedílnou součást její dlouhodobé strategie uvedené ve článku 15.


KAPITOLA 4
Podávání zpráv


Oddíl 1
Dvouleté zprávy o pokroku a jejich následná kontrola


Článek 17
Integrované vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu

1.Aniž je dotčen článek 26, každý členský stát podá Komisi do 15.března 2023 a poté každé dva roky zprávu o stavu provádění svého integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu prostřednictvím integrované vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu, která bude pokrývat všech pět rozměrů energetické unie.

2.Integrovaná vnitrostátní zpráva o pokroku v oblasti energetiky a klimatu musí zahrnovat tyto prvky:
a) informace o dosaženém pokroku při plnění cílů, úkolů a příspěvků stanovených vintegrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu a při financování aprovádění politik a opatření nezbytných k jejich dosažení, včetně vyhodnocení skutečných investic oproti původním investičním předpokladům;
b) případně informace opokroku při navazování dialogu uvedeného ve článku11;
c) informace uvedené v článcích 20 až 25 a v příslušných případech také aktualizace týkající se politik a opatření v souladu s příslušnými články;
d) informace o přizpůsobování se v souladu s čl. 4 písm. a) bodem 1;
e) v co největší možné míře kvantifikaci dopadu politik a opatření obsažených vintegrovaném vnitrostátním plánu voblasti energetiky a klimatu na kvalitu ovzduší a naemise látek znečišťujících ovzduší.

Unie i členské státy podávají dvouleté zprávy v souladu s rozhodnutím 2/CP.17 konference smluvních stran UNFCCC a odesílají vnitrostátní sdělení v souladu s článkem 12 UNFCCC na sekretariát UNFCCC.

3.Integrovaná vnitrostátní zpráva o pokroku v oblasti energetiky a klimatu zahrnuje informace obsažené ve výročních zprávách uvedených v čl. 26 odst. 3 a informace opolitikách, opatřeních a odhadech antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů apohlcení pomocí propadů obsažené ve zprávách uvedených ve článku 18.

4.Komise, které je nápomocen Výbor pro energetickou unii uvedený včl.44 odst.1 písm.b), přijme prováděcí akty, pomocí kterých stanoví strukturu, formát, technické podrobnosti azpracování pro informace uvedené v odstavcích 1 a 2.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl.44 odst.6.

5.Četnost a rozsah těchto informací a aktualizací uvedených v odst. 2 písm. c) se zváží vzhledem k potřebě zajistit dostatečnou jistotu pro investory.

6.Pokud Komise vydala doporučení podle čl. 32 odst. 1 nebo odst. 2, příslušný členský stát zahrne do integrované vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu informace o politikách a opatřeních, které přijal nebo hodlá přijmout a provést v reakci na příslušná doporučení. Vpříslušných případech tyto informace musí zahrnovat podrobný časový plán provádění.

Pokud se dotyčný členský stát rozhodne na doporučení nebo jeho podstatnou část nereagovat, poskytne pro to odůvodnění.

7.Zprávy podané Komisi v souladu s tímto článkem členské státy zveřejní.


Článek 18
Integrované podávání zpráv o politikách a opatřeních v oblasti skleníkových plynů a odhadech

1.Členské státy do 15.března 2021 a poté každé dva roky předloží Komisi informace týkající se:
a) jejich vnitrostátních politik a opatření nebo souboru opatření, jak je stanoveno vpříloze VI, a
b) jejich vnitrostátních odhadů antropogenních emisí ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů skleníkových plynů, uspořádaných podle plynu nebo skupiny plynů(částečně fluorované uhlovodíky a zcela fluorované uhlovodíky) uvedených v části 2 přílohy V. Vnitrostátní odhady musí zohledňovat všechny politiky a opatření přijatá na úrovni Unie a obsahovat informace stanovené v příloze VII.

2.Členské státy podají zprávu o nejaktuálnějších dostupných odhadech. Pokud členský stát do 15. března každého druhého roku nepředloží úplné odhady a Komise zjistí, že členský stát nemůže doplnit chybějící údaje odhadů poté, co tyto byly určeny prostřednictvím postupů pro zajištění kvality nebo kontroly kvality uplatněných Komisí, může Komise po konzultaci dotčeného členského státu vypracovat odhady, které jsou zapotřebí pro sestavení odhadů Unie.

3.Členský stát sdělí Komisi jakékoli významné změny informací vykázaných podle odstavce 1 v prvním roce vykazovaného období do 15. března roku následujícího po podání předchozí zprávy.

4.Členské státy zpřístupní veřejnosti v elektronické formě své vnitrostátní odhady podle odstavce 1 a jakékoli relevantní posouzení nákladů a dopadů vnitrostátních politik aopatření na implementaci politik Unie relevantních z hlediska omezení emisí skleníkových plynů společně s jakýmikoli příslušnými výchozími technickými zprávami. Součástí těchto odhadů a posouzení by měly být popisy použitých modelů a metodických přístupů, definice a výchozí předpoklady.


Článek 19
Integrované podávání zpráv o vnitrostátních adaptačních opatřeních, finanční a technické podpoře poskytnuté rozvojovým zemím a o výnosech z dražeb

1.Členské státy podají Komisi do 15.března 2021 a poté každé dva roky zprávu o svých vnitrostátních plánech a strategiích voblasti přizpůsobování se změně klimatu, uvádějící prováděná a plánovaná opatření s cílem usnadnit přizpůsobení se změně klimatu, včetně informací uvedených včásti 1 přílohy VIII vsouladu spožadavky napodávání zpráv dohodnutými vrámci úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody.

2.Členské státy podají Komisi do 31.července 2021 a poté každý rok(rok X) zprávu opoužití výnosů, které členský stát získal z dražeb povolenek podle čl. 10 odst. 1 a čl. 3d odst.1 nebo 2 směrnice 2003/87/ES včetně informací uvedených v části 3 přílohy VIII.

3.Členské státy podají Komisi do30.září 2021 a poté každý rok(rok X) zprávu opodpoře poskytnuté rozvojovým zemím včetně informací uvedených včásti 2 přílohy VIII avsouladu spříslušnými požadavky napodávání zpráv dohodnutými vrámci úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody.

4.Zprávy předložené Komisi v souladu s tímto článkem členské státy zveřejní svýjimkou informací stanovených vpísm.b) části 2 přílohy VIII.

5.Komise, které je nápomocen Výbor pro změnu klimatu uvedený včl.44 odst.1 písm.a), přijme prováděcí akty za účelem stanovení struktury, formátu a postupů podávání zpráv členskými státy v souvislosti s vykazováním informací podle tohoto článku.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 6.


Článek 20
Integrované podávání zpráv o energii z obnovitelných zdrojů

Členské státy zahrnou do integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky aklimatu informace:

a) o provádění následujících trajektorií a cílů:
1) orientačních vnitrostátních trajektorií pro celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie od roku 2021 do roku 2030;
2) odhadovaných trajektorií pro odvětvový podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie v období 2021-2030 v odvětvích elektřiny, vytápění achlazení a dopravy;
3) odhadovaných trajektorií týkajících se technologie energie z obnovitelných zdrojů k dosažení celkových a odvětvových trajektorií pro energii z obnovitelných zdrojů od roku 2021 do roku 2030 včetně celkové odhadované hrubé spotřeby energie podle technologie a odvětví v Mtoe a celkové plánované instalované kapacity podle technologie a odvětví v MW;
4) trajektorií k poptávce po bioenergii, rozložené na teplo, elektřinu a dopravu, aknabídce biomasy podle výchozích surovin a původu(s rozlišením mezi domácí výrobou a dovozem). V případě lesní biomasy také posouzení jejího zdroje a dopadu na pohlcení podle LULUCF;
5) v příslušných případech také dalších vnitrostátních trajektorií a cílů včetně těch dlouhodobých a odvětvových(jako je podíl elektrické energie vyrobené z biomasy bez použití tepla, podíl energie z obnovitelných zdrojů v dálkovém vytápění, využití energie z obnovitelných zdrojů v budovách, energie z obnovitelných zdrojů vyráběná městy, společenstvími pro obnovitelné zdroje a samospotřebiteli, energie získaná zpracováním kalů z úpravy odpadních vod);

b) o provádění následujících politik a opatření:
1) prováděných, přijatých a plánovaných politik a opatření kdosažení vnitrostátního příspěvku k závaznému cíli pro rok 2030 na úrovni Unie týkajícímu se energie zobnovitelných zdrojů, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 2 písm. a), včetně opatření specifických pro odvětví a technologie, se specifickým přezkumem provádění opatření stanovených v článcích 23 až 28 směrnice(EU) 2018/2001,
2) specifických opatření pro regionální spolupráci, jsou-li kdispozici;
3) aniž by byly dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, konkrétních opatření týkajících se finanční podpory, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů, pro propagaci využívání energie z obnovitelných zdrojů v oblasti elektrické energie, vytápění a chlazení a přepravy;
4) případně posouzení podpory naelektřinu zobnovitelných zdrojů, které mají členské státy provést podle čl.6 odst.4 směrnice(EU) 2018/2001;
5) konkrétních opatření ke splnění požadavků článků 15, 16, 17 a 18 směrnice(EU) 2018/2001;
6) případně specifických opatření s cílem posoudit, zprůhlednit a omezit potřebu povinné(„must-run“) kapacity, která může vést komezení spotřeby energie zobnovitelných zdrojů;
7) přehledu politik aopatření podle zmocňovacího rámce, který mají členské státy zavést podle čl.21 odst.6 ačl. 22 odst. 5 směrnice(EU) 2018/2001 kpodpoře ausnadnění rozvoje samospotřeby energie z obnovitelných zdrojů a společenství pro obnovitelné zdroje.
8) opatření podporujících využití energie získané z biomasy, zejména pro novou mobilizaci biomasy, včetně dostupnosti udržitelné biomasy, jakož i opatření týkajících se udržitelnosti využití a výroby biomasy;
9) opatření zavedených zaúčelem zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů vodvětví vytápění a chlazení a vodvětví dopravy.
10) politik aopatření usnadňujících využívání dohod onákupu elektřiny;

c) stanovené v části 1 přílohy IX.


Článek 21
Integrované podávání zpráv o energetické účinnosti

Členské státy zahrnou do integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky aklimatu informace:

a) o provádění následujících vnitrostátních trajektorií, cílů a úkolů:
1) orientačních trajektorií pro primární a konečnou roční spotřebu energie odroku 2021 do roku 2030 jako vnitrostátní příspěvek k úspoře energie umožňující dosáhnout cíle na úrovni Unie pro rok 2030 včetně výchozí metodiky;
2) orientačních dílčích cílů dlouhodobé strategie renovací vnitrostátního fondu obytných ajiných než obytných budov, veřejných i soukromých, jakož ipříspěvků kcílům Unie voblasti energetické účinnosti podle směrnice 2012/27/EU vsouladu sčlánkem2a směrnice 2010/31/EU;
3) v příslušných případech aktualizace jiných vnitrostátních cílů stanovených v rámci vnitrostátního plánu;

b) o provádění následujících politik a opatření:
1) prováděných, přijatých a plánovaných politik, opatření a programů k dosažení orientačního vnitrostátního příspěvku k energetické účinnosti pro rok 2030, jakož idalších cílů uvedených v článku 6, včetně plánovaných opatření a nástrojů(také finanční povahy) k podpoře energetické náročnosti budov, opatření pro využití potenciálu energetické účinnosti plynové a elektrické infrastruktury a dalších opatření k podpoře energetické účinnosti;
2) v příslušných případech také tržních nástrojů pomáhajících motivovat zlepšení voblasti energetické účinnosti, včetně(avšak nejenom) daní z energie, dávek apovolenek;
3) vnitrostátního systému povinného zvyšování energetické účinnosti a alternativních opatření podle článků 7a a 7b směrnice 2012/27/EU av souladu s přílohou III tohoto nařízení;
4) dlouhodobých strategií renovací v souladu s článkem 2a směrnice 2010/31/EU;
5) politiky a opatření podporujících energetické služby ve veřejném sektoru a opatření odstraňujících regulační i neregulační překážky zpomalující přijetí zakázek týkajících se energetické náročnosti a dalších modelů služeb souvisejících senergetickou účinností;
6) v příslušných případech regionální spolupráce v oblasti energetické účinnosti;
7) v příslušných případech, aniž by byly dotčeny články 107 a 108 Smlouvy ofungování EU, finančních opatření, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů, v oblasti energetické účinnosti na vnitrostátní úrovni;

c) stanovené v části 2 přílohy IX.


Článek 22
Integrované podávání zpráv o energetické bezpečnosti

Členské státy zahrnou do integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky aklimatu informace o provádění:
a) vnitrostátních cílů s ohledem na zvýšení diverzifikace energetických zdrojů a dodávek;
b) v příslušných případech vnitrostátních cílů s ohledem na snížení závislosti na dovozu energie ze třetích zemí;
c) vnitrostátních cílů týkajících se vyvinutí možnosti zvládnout omezení nebo přerušení dodávky energie ze zdroje, včetně plynu a elektrické energie;
d) vnitrostátních cílů s ohledem na zvýšení flexibility vnitrostátního energetického systému, zejména zavedením domácích zdrojů energie, odezvy na straně poptávky a skladování energie;
e) prováděných, přijatých a plánovaných politik a opatření týkajících se dosažení cílů zmíněných v písmenech a) až d);
f) regionální spolupráce při provádění cílů a politik zmíněných v písmenech a) až d);
g) v příslušných případech, aniž by byly dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, finančních opatření, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů, v této oblasti na vnitrostátní úrovni.


Článek 23
Integrované podávání zpráv o vnitřním trhu s energií

1.Členské státy zahrnou do svých integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu informace o provádění následujících cílů a opatření:
a) úrovni propojitelnosti elektroenergetických soustav, kterou hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030 sohledem nacíl 15% propojení elektroenergetických soustav a ukazatele uvedené vbodě 2.4. 1oddílu A části 1přílohy I, jakož iopatření pro provádění strategie k dosažení této úrovně, včetně opatření týkajících se udělování povolení;
b) klíčových projektů infrastruktury pro přenos elektrické energie a plynu, které jsou nezbytné k dosažení cílů a úkolů podle pěti rozměrů energetické unie;
c) v příslušných případech hlavních předpokládaných projektů infrastruktury kromě projektů společného zájmu, včetně rozsáhlých infrastrukturních projektů zahrnujících třetí země, a v maximální možné míře vyhodnocení jejich slučitelnosti s úkoly a cíli energetické unie a jejich příspěvků k nim;
d) vnitrostátních cílů týkajících se dalších prvků vnitřního trhu s energií, například zvýšení flexibility systému, integrace a propojení trhu zaměřených na zvýšení obchodovatelné kapacity stávajících propojovacích vedení, inteligentních sítí, agregace, odezvy na straně poptávky, skladování, distribuované výroby, mechanismů pro dispečink, redispečink a omezení a cenových signálů v reálném čase;
e) případně vnitrostátních cílů a opatření týkajících se nediskriminační účasti energie z obnovitelných zdrojů, odezvy na straně poptávky a skladování energie, a to i prostřednictvím agregace, na všech trzích s energií;
f) případně vnitrostátních cílů a opatření za účelem zajištění účasti spotřebitelů v energetickém systému a výhod plynoucích spotřebitelům z vlastní výroby a nových technologií, včetně inteligentních měřičů;
g) opatření s ohledem na zajištění přiměřenosti elektrického systému;
h) prováděných, přijatých a plánovaných politik a opatření týkajících se dosažení cílů zmíněných v písmenech a) až g);
i) regionální spolupráce při provádění cílů a politik zmíněných v písmenech a) až h);
j) v příslušných případech, aniž by byly dotčeny články 107 a 108 Smlouvy ofungování U, finančních opatření na vnitrostátní úrovni, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů, v oblasti vnitřního trhu s energií, a to i pro cíl propojení elektroenergetických soustav;
k) opatření umožňujících zvýšení pružnosti energetického systému s ohledem na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, včetně uvedení vnitrodenního propojení trhů apřeshraničních vyrovnávacích trhů.

2.Informace poskytnuté členskými státy podle odstavce 1 musí být v souladu se zprávou vnitrostátních regulačních orgánů uvedenou v čl. 37 odst. 1 písm. e) směrnice 2009/72/ES a čl. 41 odst. 1 písm. e) směrnice 2009/73/ES a v příslušných případech z této zprávy vycházet.


Článek 24
Integrované podávání zpráv o energetické chudobě

Použije-li se čl. 3 odst. 3 písm. d) druhý pododstavec, dotyčný členský stát do své integrované vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu zahrne:
a) informace o pokroku při dosahování vnitrostátního orientačního cíle pro snížení počtu domácností trpícíchenergetickou chudobou; a
b) kvantitativní informace o počtu domácností trpícíchenergetickou chudobou apřípadně informace o politikách a opatřeních k řešení energetické chudoby.

Komise sdílí údaje sdělené členskými státy podle tohoto článku s evropským střediskem pro sledování energetické chudoby.


Článek 25
Integrované podávání zpráv o výzkumu, inovacích a konkurenceschopnosti

Členské státy zahrnou do svých integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky aklimatu informace o provádění následujících cílů a opatření:
a) vpříslušných případech vnitrostátních cílů a politik promítnutých do cílů a politik plánu SET ve vnitrostátním kontextu;
b) vnitrostátních cílů pro celkové veřejné a v příslušných případech soukromé výdaje na výzkum a inovace týkající se čistých energetických technologií, jakož i na náklady na technologie a rozvoj jejich výkonnosti;
c) v příslušných případech vnitrostátních cílů včetně dlouhodobých cílů pro rok 2050 týkajících se nasazení technologií pro dekarbonizaci průmyslových odvětví s vysokou energetickou a uhlíkovou náročností a v příslušných případech související infrastruktury přepravy, použití a skladování uhlíku;
d) vnitrostátních cílů pro postupné odstranění dotací v energetice, zejména dotací nafosilní palivo;
e) prováděných, přijatých a plánovaných politik a opatření týkajících se dosažení cílů zmíněných v písmenech b) a c);
f) spolupráce s jinými členskými státy při realizaci cílů a politik zmíněných v písmenech b) až d), včetně koordinace politik a opatření vrámci plánu SET, například sladění výzkumných programů a společných programů;
g) v příslušných případech finančních opatření, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů, v této oblasti na vnitrostátní úrovni.


ODDÍL 2
Každoroční podávání zpráv


Článek 26
Každoroční podávání zpráv

1.Členské státy do 15.března 2021 a poté každý rok(rok X) předloží Komisi:
a) informace uvedené v čl. 6 odst. 2 směrnice 2009/119/ES;
b) informace uvedené v bodě 3 přílohy IX směrnice 2013/30/EU v souladu s článkem 25 uvedené směrnice.

2.Členské státy do 31.července 2021 a poté každý rok(rok X) předloží Komisi přibližné národní inventury skleníkových plynů za rok X-1.

Pro účely tohoto odstavce Komise každoročně sestaví přibližnou inventuru skleníkových plynů v Unii na základě přibližných národních inventur skleníkových plynů členských států, nebo na základě vlastních odhadů, pokud členský stát do stanoveného dne nepředložil vlastní přibližné inventury. Komise tyto informace každoročně zveřejní do 30.září.

3.Počínaje rokem 2023 členské státy stanoví a oznámí Komisi konečné údaje inventury skleníkových plynů k 15. březnu každého roku(rok X) a k 15. lednu každoročně oznámí předběžné údaje včetně informací o skleníkových plynech a inventuře uvedených v příloze V. Zpráva o konečných údajích inventury skleníkových plynů musí také zahrnovat úplnou a aktuální zprávu o vnitrostátní inventuře. Do tří měsíců odobdržení zpráv zpřístupní Komise informace uvedené vpísm. n) části 1 přílohy V Výboru pro změnu klimatu uvedenému včl. 44 odst. 1 písm. a).

4.Členské státy odešlou každoročně do 15. dubna sekretariátu UNFCCC vnitrostátní inventuru obsahující informace odeslané Komisi týkající se konečných údajů inventury skleníkových plynů v souladu s odstavcem 3. Komise každoročně ve spolupráci sčlenskými státy sestaví inventuru skleníkových plynů v Unii a připraví zprávu oinventuře skleníkových plynů v Unii a do 15. dubna každého roku je předloží sekretariátu úmluvy UNFCCC.

5.V letech 2027 a 2032 předloží členské státy Komisi do 15. ledna zprávu o předběžných údajích vnitrostátní inventury a do 15. března zprávu o konečných údajích vnitrostátní inventury, které připravily pro příslušné účty v LULUCF za účelem zpráv o souladu podle článku 14 nařízení(EU) 2018/841.

6.Komisi je svěřena pravomocpřijímat akty vpřenesené pravomoci vsouladu sčlánkem43, pokud jde o:
a) změny části 2 přílohy V přidáním nebo odstraněním látek vseznamu skleníkových plynů vsouladu spříslušnými rozhodnutími přijatými orgány úmluvy UNFCCC nebo Pařížské dohody;
b) doplnění tohoto nařízení přijetím hodnot pro potenciál globálního oteplování astanovením pokynů pro inventuru použitelných v souladu s příslušnými rozhodnutími přijatými orgány úmluvy UNFCCC nebo Pařížské dohody.

7.Komise, které je nápomocen Výbor pro změnu klimatu uvedený včl.44 odst.1 písm.a), přijme prováděcí akty ke stanovení struktury, technických podrobností, formátu a procesů pro odesílání přibližných inventur skleníkových plynů členskými státy v souladu sodstavcem 2 tohoto článku, inventur skleníkových plynů vsouladu s odstavcem 3 tohoto článku a vypočítaných emisí a pohlcení skleníkových plynů v souladu s články 5 a 14 nařízení(EU) 2018/841.

Při navrhování těchto prováděcích aktů bere Komise zřetel na časové plány úmluvy UNFCCC nebo Pařížské dohody týkající se sledování a podávání zpráv o těchto informacích i relevantní rozhodnutí přijatá orgány úmluvy UNFCCC nebo Pařížské dohody s cílem zajistit dodržování příslušných povinností týkajících se podávání zpráv Unií jako smluvní strany úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody. Tyto prováděcí akty rovněž stanoví lhůty pro spolupráci a koordinaci mezi Komisí a členskými státy při přípravě zprávy o inventuře skleníkových plynů Unie.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl.44 odst.6.


Článek 27
Podávání zpráv ocílech pro rok 2020

Členské státy do30.dubna 2022 předloží Komisi zprávu oplnění vnitrostátních cílů voblasti energetické účinnosti pro rok 2020 stanovených podle čl. 3 odst. 1 směrnice 2012/27/EU, přičemž do této zprávy zahrnou informace uvedené včásti 2 přílohy IX tohoto nařízení, a ocelkových vnitrostátních cílech voblasti podílu energie zobnovitelných zdrojů vroce 2020, jak jsou uvedeny v příloze I směrnice 2009/28/ES vezněníplatném k31.prosinci 2020, a uvedou tyto informace:
a) podíly v jednotlivých odvětvích(elektrická energie, vytápění a chlazení, doprava) acelkové podíly energie zobnovitelných zdrojů vroce 2020;
b) opatření přijatá pro dosažení vnitrostátních cílů voblasti energie zobnovitelných zdrojů pro rok 2020, včetně opatření týkajících se režimů podpory, záruk původu a zjednodušení správních postupů;
c) podíl energie zbiopaliv a biokapalin vyrobených zobilovin a dalších plodin bohatých naškrob, zcukernatých plodin a olejnin naspotřebě energie vdopravě;
d) podíl energie zbiopaliv a bioplynu pro dopravu vyrobených z výchozích surovin a jiných paliv uvedených voddílu A přílohy IX směrnice 2009/28/ES vezněníplatném k31.prosinci 2020 naspotřebě energie vdopravě.


ODDÍL 3
Platforma pro podávání zpráv


Článek 28
E-platforma

1.Komise vytvoří on-line platformu(e-platformu), která umožní komunikaci mezi Komisí ačlenskými státy, s cílem podpořit spolupráci mezi členskými státy a usnadnit přístup veřejnosti k informacím.

2.Po zprovoznění e-platformy ji členské státy budou používat k odesílání zpráv uvedených vtéto kapitole Komisi.

3.Provoz e-platformy bude zahájen 1.ledna 2020. Komise využívá e-platformu kzprostředkování přístupu veřejnosti ke zprávám uvedeným v této kapitole, ke konečnému znění integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizovaným verzím a k dlouhodobým strategiím uvedeným v odstavci 15, a to při zohlednění komerční citlivosti některých údajů a v souladu s pravidly o ochraně údajů.


KAPITOLA 5
Souhrnné hodnocení pokroku a politické reakce, aby bylo zajištěno dosažení cílů Unie -sledování ze strany Komise


Článek 29
Posouzení pokroku

1.Do 31.října 2021 a poté každé dva roky posoudí Komise, zejména na základě zpráv opokroku týkajících se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, dalších informací vykazovaných podle tohoto nařízení, ukazatelů a evropských statistik aúdajů, pokud jsou k dispozici:
a) pokrok dosažený na úrovni Unie v oblasti plnění cílů energetické unie, včetně, pro první desetileté období, cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030, zejména za účelem odstranění jakýchkoli nedostatků vplnění cílů unie v oblasti energie zobnovitelných zdrojů a energetické účinnosti pro rok 2030;
b) pokrok dosažený jednotlivými členskými státy voblasti plnění jejich cílů, úkolů apříspěvků a provádění politik a opatření stanovených v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu;
c) celkový dopad letectví na světové klima, včetně emisí nebo účinků nesouvisejících sCO[2], na základě údajů o emisích poskytnutých členskými státy podle článku 26, atoto posouzení v příslušných případech doplní odkazy na vědecký pokrok a údaje oleteckém provozu;
d) celkový dopad politik a opatření integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na fungování opatření Unie v rámci její politiky v oblasti klimatu a energetiky;
e) celkový dopad politik aopatření zahrnutých do integrovaných vnitrostátních plánů voblasti energetiky a klimatu na fungování systému Evropské unie pro obchodování semisemi(EU ETS) ana rovnováhu mezi nabídkou apoptávkou ve vztahu kpovolenkám naevropském trhu suhlíkem.

2.V oblasti energie zobnovitelných zdrojů Komise v rámci svého posouzení uvedeného vodstavci 1 provede posouzení pokroku zhlediska podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé celkové spotřebě Unie na základě orientační trajektorie Unie, která začíná 20% podílem vroce 2020, dosahuje referenčních bodů vevýši alespoň 18% vroce 2022, 43% vroce 2025 a 65% vroce 2027 zcelkového nárůstu podílu energie zobnovitelných zdrojů mezi cílem Unie voblasti energie zobnovitelných zdrojů prorok 2020 a cílem Unie voblasti energie zobnovitelných zdrojů pro rok 2030 a vroce 2030 dosahuje cíle Unie voblasti energie zobnovitelných zdrojů pro rok 2030 vevýši alespoň 32%.

3.V oblasti energetické účinnosti Komise v rámci svého posouzení zmíněného v odstavci 1 provede posouzení pokroku ke společnému dosažení maximální spotřeby energie na úrovni Unie ve výši 1273 Mtoe pro primární energii a 956 Mtoe pro konečnou energii v roce 2030 v souladu s čl. 3 odst. 5 směrnice 2012/27/EU.

Při tomto posouzení podnikne Komise následující kroky:
a) zváží, zda byl dosažen milník Unie týkající se spotřeby maximálně 1483 Mtoe primární energie a maximálně 1086 Mtoe konečné energie v roce 2020;
b) posoudí, zda pokrok členských států ukazuje, že je Unie jako celek na dobré cestě kdosažení úrovně spotřeby energie pro rok 2030 uvedené v prvním pododstavci, sohledem na hodnocení informací poskytnutých členskými státy v rámci jejich zpráv o pokroku týkajících se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky aklimatu;
c) použije výsledky z modelování vzhledem k budoucím trendům spotřeby energie na úrovni Unie a vnitrostátní úrovni a použije další doplňkovou analýzu;
d) náležitě zohlední relevantní okolnosti ovlivňující primární a konečnou spotřebu energie, které uvedly členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech voblasti energetiky a klimatu v souladu s čl. 6 odst. 2.

4.V oblasti vnitřního trhu s energií zhodnotí Komise v rámci posouzení uvedeného vodstavci 1 pokrok dosažený s ohledem na úroveň propojitelnosti elektrických sítí, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030.

5.Do 31.října 2021 a poté každý rok provede Komise posouzení, zejména na základě informací vykázaných podle tohoto nařízení, zda byl zaznamenán dostatečný pokrok zestrany Unie i členských států ke splnění těchto požadavků:
a) závazků podle článku 4 úmluvy UNFCCC a článku 3 Pařížské dohody, které jsou dále stanoveny v rozhodnutích přijatých konferencí smluvních stran úmluvy UNFCCC nebo konferencí smluvních stran UNFCCC jednající jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody;
b) povinností stanovených v článku 4 nařízení(EU) 2018/842 a článku 4 nařízení(EU) 2018/841;
c) cílů stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu za účelem dosažení cílů energetické unie a pro první desetileté období za účelem splnění cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030.

6.Ve svém posouzení by Komise měla brát ohled na nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru.

7.Komise podá zprávu o svém posouzení podle tohoto článku v rámci zprávy o stavu energetické unie zmíněné v článku 35.


Článek 30
Nesrovnalostí s celkovými cíli aúkoly energetické unie podle nařízení(EU) 2018/842

1.Na základě posouzení podle článku 29 vydá Komise členskému státu doporučení podle článku 34, pokud vývoj politik v daném členském státě ukazuje na nesrovnalosti scelkovými cíli energetické unie.

2.Členský stát, který hodlá využít flexibility podle článku 7 nařízení(EU) 2018/842, zahrne do integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu hned, když budou kdispozici, informace o míře zamýšleného využití a plánových politikách a opatřeních ke splnění požadavků stanovených v článku 4 nařízení(EU) 2018/841 na období od roku 2021 do roku 2030.


Článek 31
Reakce na nedostatečné ambice integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu

1.Pokud na základě posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle článku 9 nebo posouzení návrhů aktualizovaných znění konečných plánů podle článku 14 dojde Komise k závěru, že cíle, úkoly a příspěvky členských států nejsou dostačující ke společnému dosažení cílů energetické unie, azejména, pro první desetileté období, závazného cíle Unie v oblasti energie zobnovitelných zdrojů pro rok 2030 a cíle Unie v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030, vydá -jedná-li se ocíle Unie v oblasti energie zobnovitelných zdrojů -amůže vydat -jedná-li se o cíle týkající se energetické unie -doporučení pro členské státy, jejichž příspěvky považuje zanedostatečné, aby zvýšily své ambice způsobem, který zajistí, že úroveň kolektivních snah bude dostačující.

2.Neodpovídá-li výše kolektivních příspěvků členských států v oblasti energie zobnovitelných zdrojů cíli Unie pro rok 2030, založí Komise své posouzení na vzorci uvedeném v příloze II, který vychází z objektivních kritérií stanovených včl. 5 odst. 1 prvním pododstavci písm. e) bodech i) až v), a současně náležitě zohlední veškeré relevantní okolnosti ovlivňující využívání energie zobnovitelných zdrojů uvedené členskými státy v souladu s čl. 5 odst. 1 druhým pododstavcem.

Neodpovídá-li v součtu výše vnitrostátních příspěvků v oblasti energetické účinnosti cíli Unie pro rok 2030, posoudí Komise především relevantní okolnosti uvedené v čl. 6. odst. 2, informace podané členskými státy v jejich integrovaných vnitrostátních plánech voblasti energetiky a klimatu, výsledky modelování vzhledem k budoucím trendům spotřeby energie a případně další doplňkové analýzy.

Aniž by byla dotčena další ustanovení tohoto článku a výlučně pro účel posouzení toho, zda cíl Unie pro rok 2030 odpovídá kolektivním příspěvkům členských států, vypočte Komise ve svém posouzení hypotetickou výši vnitrostátního příspěvku členských států, které nepředložily své návrhy integrovaných vnitrostátních plánů voblasti energetiky aklimatu vsouladu sčl. 9 odst. 1.

Pokud jde o oblast energie zobnovitelných zdrojů, zohlední Komise vesvé hypotéze vnitrostátní závazný cíl členského státu pro rok 2020 stanovený vpříloze I směrnice(EU) 2018/2001, výsledky modelování vývoje v oblasti energie zobnovitelných zdrojů a výsledky získané na základě vzorce uvedeného v příloze II tohoto nařízení. Co se týče oblasti energetické účinnosti, zohlední modelování vevztahu kbudoucím trendům ve spotřebě energie a případně další doplňkové analýzy.

Při posuzování příspěvků ve vztahu kenergii zobnovitelných zdrojů zohlední Komise nazákladě vzorce uvedeného vpříloze II veškeré potenciální nepříznivé dopady nabezpečnost dodávek astabilitu sítě vmalých nebo izolovaných energetických systémech nebo vsystémech členských států, které může významně poznamenat změna synchronně propojené oblasti.

Při posuzování příspěvků ve vztahu kenergetické účinnosti zohlední Komise potenciální dopad na fungování elektrické přenosové soustavy a stabilitu sítě včlenských státech, které může významně poznamenat změna synchronně propojené oblasti.

3.Pokud Komise na základě posouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizací podle článku 14 dospěje k závěru, že jsou cíle, úkoly a příspěvky integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu nebo jejich aktualizací nedostatečné pro společné dosažení cílů energetické unie, a zejména, pro první desetileté období, pro cíle Unie v oblasti energie zobnovitelných zdrojů aenergetické účinnosti pro rok 2030, navrhne opatření a uplatní své pravomoci naúrovni Unie za účelem společného dosažení příslušných cílů a úkolů. V oblasti energie zobnovitelných zdrojů tato opatření zohlední úroveň ambicí příspěvků členských států kcílům Unie pro rok 2030 stanovených v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizacích.


Článek 32
Reakce na nedostatečný pokrok, pokud jde o cíle a úkoly Unie v oblasti energetiky a klimatu

1.Pokud Komise na základě posouzení podle čl. 29 odst. 1 písm. b) dospěje k závěru, že byl pokrok členského státu k dosažení jeho cílů, úkolů a příspěvků, jeho referenčních bodů týkajících se energie zobnovitelných zdrojů, nebo při provádění politik a opatření stanovených v jeho integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu nedostatečný, vydá příslušnému členskému státu doporučení podle článku 34.

V doporučeních týkajících se oblasti energie zobnovitelných zdrojů uváží Komise relevantní okolnosti uvedené členským státem v souladu s čl. 5 odst. 1 druhým pododstavcem. Komise zohlední rovněž projekty voblasti energie zobnovitelných zdrojů, unichž bylo přijato konečné investiční rozhodnutí, zapředpokladu, že tyto projekty začnou fungovat vobdobí 2021-2030 a významně ovlivní vnitrostátní příspěvek členského státu.

Ve svých doporučeních týkajících se energetické účinnosti Komise náležitě zohlední objektivní kritéria uvedená v čl. 6 odst. 1 písm. a) a b) a relevantní vnitrostátní okolnosti uvedené členským státem v souladu s čl. 6 odst. 2.

2.Pokud Komise na základě souhrnného posouzení zpráv o pokroku integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle čl. 29 odst. 1 písm. a) podpořeného v příslušných případech dalšími zdroji informací dospěje k závěru, že hrozí, že Unie nesplní cíle energetické unie, a zejména, pro první desetileté období, cíle rámce voblasti klimatu a energetiky Unie pro rok 2030, může za účelem snížení tohoto rizika vydat doporučení všem členským státům podle článku 34.

V oblasti energie zobnovitelných zdrojů posoudí Komise, zda jsou vnitrostátní opatření stanovená podle odstavce 3 dostatečná k dosažení cílů Unie v oblasti energie zobnovitelných zdrojů. Jsou-li vnitrostátní opatření nedostatečná, navrhne Komise vpříslušných případech kromě těchto doporučení opatření a uplatní své pravomoci na úrovni Unie za účelem zajistit zejména dosažení cíle Unie v oblasti energie zobnovitelných zdrojů pro rok 2030.

V oblasti energetické účinnosti navrhne Komise v příslušných případech kromě těchto doporučení opatření a uplatní své pravomoci na úrovni Unie za účelem zajistit zejména dosažení cíle Unie v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030.

V oblasti energetické účinnosti mohou tato dodatečná opatření zejména zlepšit energetickou účinnost:
a) výrobků podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES34) a nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU) 2017/136935);
b) budov podle směrnic 2010/31/EU a 2012/27/EU a
c) dopravy.

3.Pokud v oblasti energie zobnovitelných zdrojů Komise dospěje na základě posouzení podle čl. 29 odst. 1 a 2 knázoru, že jednoho nebo vícera referenčních bodů orientační trajektorie Unie v letech 2022, 2025 a 2027 zmíněné v čl. 29 odst. 2 nebylo dosaženo, členské státy, které se dostaly pod úroveň jednoho nebo vícera svých vnitrostátních referenčních bodů v letech 2022, 2025 a 2027 podle čl. 4 odst. 2 písm. a), zajistí, že budou provedena dodatečná opatření do jednoho roku od data obdržení posouzení Komise s cílem překrýt mezery ve vztahu k jejich vnitrostátním referenčním bodům, například:
a) vnitrostátní opatření pro zvýšení zavádění energie zobnovitelných zdrojů;
b) upravení podílu energie zobnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení stanoveného v čl. 23 odst. 1 směrnice 2018/2001;
c) upravení podílu energie zobnovitelných zdrojů v odvětví dopravy stanoveného včl.25 odst. 1 směrnice 2018/2001;
d) uskutečnění dobrovolné finanční platby do mechanismu Unie pro financování energie zobnovitelných zdrojů vytvořeného na úrovni Unie, který bude přispívat kprojektům energie zobnovitelných zdrojů a bude spravován přímo nebo nepřímo Komisí, jak je stanoveno v článku 33;
e) využívání mechanismů spolupráce stanovených ve směrnici(EU) 2018/2001.

Tato opatření zohlední úvahy Komise podle druhého pododstavce odstavce 1 tohoto článku. Dotčené členské státy začlení tato opatření do integrované zprávy o pokroku voblasti energetiky a klimatu.

4.Počínaje 1.lednem 2021 nesmí být podíl energie zobnovitelných zdrojů nahrubé konečné spotřebě energie každého členského státu nižší než základní podíl, který se rovná povinnému vnitrostátnímu celkovému cíli pro podíl energie zobnovitelných zdrojů vroce 2020, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 4 směrnice(EU) 2018/2001. Pokud členský stát nedodrží svůj základní podíl, jak byl naměřen vprůběhu jednoho roku, přijme dojednoho roku dodatečná opatření, jako jsou opatření uvedená vodst.3 prvním pododstavci písm.a) až e) tohoto článku, která jsou dostatečná pro odstranění tohoto nedostatku vprůběhu jednoho roku.

Vpřípadě členských států, které splní povinnost odstranit tento nedostatek týkající sezákladního podílu, se má zato, žesplňují povinnosti uvedené vprvní větě prvního pododstavce tohoto odstavce a čl.3 odst.4 směrnice(EU) 2018/2001 vprůběhu celého období, kdy se nedostatek vyskytl.

Pro účely odst. 3 písm. d) prvního pododstavce tohoto článku mohou členské státy použít své příjmy z ročních emisních povolenek podle směrnice 2003/87/ES.

5.Pokud podíl členského státu na využívání energie z obnovitelných zdrojů nedosahuje jednoho nebo vícera referenčních bodů vletech 2022, 2025 a 2027, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 2 písm. a), vysvětlí tento členských stát ve své příští integrované zprávě předložené Komisi v souladu s článkem 17, jakým způsobem rozdíl oproti svým vnitrostátním referenčním bodům pokryje.

6.Pokud v oblasti energetické účinnosti, aniž by byla dotčena jiná opatření na úrovni Unie podle odst. 2 třetího pododstavce tohoto článku, Komise nazákladě posouzení podle čl. 29 odst. 1 a 3 vypracovaných v letech 2022, 2025 a 2027 dospěje kzávěru, že pokrok ke společnému dosažení cílů Unie týkajících se energetické účinnosti zmíněných v čl. 29 odst. 3 prvním pododstavci je nedostatečný, navrhne opatření a uplatní své pravomoci naúrovni Unie nad rámec opatření stanovených vesměrnici 2010/31/EU a směrnici 2012/27/EU scílem zajistit, aby došlo ke splnění cílů Unie v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030.

7.Každý dotčený členský stát uvedený odstavci 3 tohoto článku podrobně popíše provedená, přijatá a plánovaná dodatečná opatření ve své příští zprávě o pokroku uvedené v článku 17.

8.Pokud voblasti propojení energetických soustav dojde Komise nazákladě svého posouzení podle čl.29 odst.1 a 4 vroce 2025 kzávěru, žepokrok není dostatečný, spolupracuje doroku 2026 sdotčenými členskými státy vzájmuřešení vzniklé situace.


Článek 33
Mechanismus Unie pro financování energie zobnovitelných zdrojů

1.Do 1.ledna 2021 zřídí Komise mechanismus Unie pro financování energie zobnovitelných zdrojů uvedený v čl. 32 odst.3 písm. d) zaměřený na veřejnou soutěž opodporu pro nové projekty v oblasti energie zobnovitelných zdrojů v Unii scílem dorovnat rozdíl oproti orientační trajektorii Unie. Podpora může být poskytována mimo jiné formou prémie vyplácené dodatečně ktržním cenám a přiděluje se projektům podávajícím nabídku nanejnižší náklady či prémii.

2.Aniž by bylo dotčeno ustanovení odstavce 1 tohoto článku, přispívá finanční mechanismus k fungování rámce podle čl. 3 odst. 4 směrnice EU) 2018/2001 s cílem podporovat využívání energie zobnovitelných zdrojů v celé Unii bez ohledu na rozdíl oproti orientační trajektorii Unie. Za tímto účelem:
a) mohou být platby členských států uvedené včlánku 32 doplněny dalšími zdroji, jako jsou fondy Unie, příspěvky soukromého sektoru nebo dodatečné platby členských států, scílem přispět kdosažení cíle Unie;
b) může být pomocí mechanismu financování zajištěna mimo jiné podpora veformě půjček snízkou úrokovou sazbou, grantů nebo kombinace obou těchto forem podpory amůže být mimo jiné použita napodporu společných projektů členských států vsouladu sčlánkem9 směrnice(EU) 2018/2001 a účasti členských států na společných projektech se třetími zeměmi podle článku 11 uvedené směrnice.

3.Členské státy si ponechají právo rozhodnout, zda a za jakých podmínek umožní, aby zařízení umístěná na jejich území přijímala podporu z mechanismu financování.

4.Komise, které je nápomocen Výbor pro energetickou unii uvedený včl.44 odst.1 písm.b), může přijmout prováděcí akty zaúčelem vydání nezbytných ustanovení pro vytvoření a fungování mechanismu financování, zejména:
a) metodiky pro výpočet maximální úrovně prémie pro každé nabídkové řízení;
b) koncepce nabídkového řízení, která má být použita, včetně podmínek pro plnění asouvisejících sankcí;
c) metodiky pro výpočet plateb členských států a výsledných statistických přínosů pro přispívající členské státy;
d) minimálních požadavků naúčast členských států, spřihlédnutím kpotřebě zajistit jak kontinuitu mechanismu prostřednictvím toho, že členské státy budou hradit své platby dostatečně dlouho, tak i maximální množství flexibility pro účast členského státu;
e) ustanovení zajišťujících účast nebo schválení hostitelských členských států avpřípadě potřeby ustanovení o poplatcích za dodatečné systémové náklady.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl.44 odst.6.

5.Energie zobnovitelných zdrojů vyrobená vzařízeních financovaných v rámci mechanismu financování se každý rok statisticky přidělí zúčastněným členským státům, přičemž se zohlední jejich příslušná platba. Projekty podporované v rámci tohoto mechanismu financování, které jsou financovány zjiných zdrojů než zplateb členských států, se nezapočítávají dovnitrostátních příspěvků členských států, ale dozávazného cíle Unie podle čl.3 odst.1 směrnice(EU) 2018/2001.


Článek 34
Doporučení Komise pro členské státy

1.Komise v příslušných případech vydá doporučení pro členské státy k zajištění dosažení cílů energetické unie. Komise neprodleně svá doporučení zveřejní.

2.Pokud se v tomto nařízení odkazuje na tento článek, platí následující zásady:
a) dotčený členský stát řádně zohlední příslušné doporučení vduchu solidarity mezi členskými státy a Unií a členskými státy navzájem;
b) členský stát uvede ve své zprávě o pokroku integrovaného vnitrostátního plánu voblasti energetiky a klimatu sestavené vroce následujícím po roku vydání doporučení, jakým způsobem řádně zohlednil dané doporučení. Pokud se dotčený členský stát rozhodne nezabývat se doporučením nebo jeho podstatnou částí, předloží k tomu své odůvodnění;
c) doporučení by měla doplňovat nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná vrámci evropského semestru.


Článek 35
Zpráva o stavu energetické unie

1.Do 31. října Komise každoročně předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o stavu energetické unie.

2.Zpráva o stavu energetické unie zahrnuje tyto prvky:
a) posouzení provedené podle článku 29;
b) v příslušných případech doporučení podle článku 34;
c) zprávu o fungování trhu s uhlíkem zmíněného v čl. 10 odst. 5 směrnice 2003/87/ES, včetně informací o uplatňování uvedené směrnice vsouladu sčl. 21 odst. 2 uvedené směrnice;
d) počínaje rokem 2023 každé dva roky zprávu o udržitelnosti bioenergie v rámci Unie včetně informací uvedených v příloze X;
e) každé dva roky zprávu o dobrovolných programech, pro které Komise přijala rozhodnutí podle čl. 30 odst. 4 směrnice(EU) 2018/2001, včetně informací uvedených v příloze XI tohoto nařízení;
f) zprávu o celkovém pokroku týkajícím se uplatňování směrnice(EU) 2009/72/ES;
g) zprávu o celkovém pokroku týkajícím se uplatňování směrnice 2009/73/ES podle článku 52 příslušné směrnice;
h) zprávu o celkovém pokroku týkajícím se systémů povinného zvyšování energetické účinnosti a alternativních opatření v rámci příslušné politiky podle článků 7a a 7b směrnice 2012/27/EU;
i) každé dva roky zprávu ocelkovém pokroku při renovaci vnitrostátního fondu obytných anebytových budov jak veřejných, tak soukromých, vsouladu splány stanovenými vdlouhodobých strategiích renovace, které každý členský stát stanoví vsouladu sčlánkem2a směrnice 2010/31/EU;
j) každé čtyři roky zprávu ocelkovém pokroku týkajícím se zvýšení počtu budov stéměř nulovou spotřebou energie včlenských státech vsouladu sčl.9 odst.5 směrnice 2010/31/EU;
k) zprávu o celkovém pokroku členských států týkajícím se vytvoření úplného afunkčního trhu s energií;
l) informace o skutečné kvalitě paliva v různých členských státech a geografickém pokrytí paliv s maximálním obsahem síry 10 mg/kg s cílem poskytnout přehled oúdajích týkajících se kvality paliva v různých členských státech, které jsou vykazovány podle směrnice 98/70/ES;
m) zprávu o pokroku v oblasti konkurenceschopnosti;
n) cíle členských států pro postupné odstraňování dotací v energetice, zejména dotací nafosilní palivo;
o) další záležitosti relevantní z hlediska realizace energetické unie včetně veřejné asoukromé podpory;
p) do 31.října 2019 a potom každé čtyři roky posouzení provádění směrnice 2009/31/ES.


Článek 36
Monitorování mechanismu správy

V souvislosti se zprávou o stavu energetické Unie uvedenou v článku 35 informuje Komise Evropský parlament aRadu o provádění integrovaných vnitrostátních plánů voblasti energetiky aklimatu. Evropský parlament aRada se každoročně zabývají pokrokem dosaženým při vytváření energetické unie ve všech rozměrech politik v oblasti energetiky a klimatu.


KAPITOLA 6
Unijní a vnitrostátní systémy týkající se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení pomocí propadů


Článek 37
Unijní a vnitrostátní inventurní systémy

1.Do 1.ledna 2021 členské státy zřídí, budou provozovat a neustále se snažit zdokonalovat národní inventurní systémy pro odhad antropogenních emisí ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů skleníkových plynů uvedených v části 2 přílohy V a zajistí včasnost, transparentnost, přesnost, jednotnost, srovnatelnost a úplnost svých inventur skleníkových plynů.

2.Členské státy zajistí, že jejich kompetentní inventurní úřady budou mít přístup kinformacím uvedeným v příloze XII tohoto nařízení, budou používat systémy podávání zpráv vytvořené podle článku 20 nařízení(EU) č. 517/2014 ke zlepšení odhadu fluorovaných plynů ve vnitrostátních inventurách skleníkových plynů a budou moci provádět každoroční kontroly shody zmíněné v písmenech i) a j) části 1 přílohy V tohoto nařízení.

3.Zřizuje se inventurní systém Unie pro zajištění včasnosti, transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti národních inventur s ohledem na inventuru skleníkových plynů Unie. Komise bude spravovat, udržovat a snažit se neustále zlepšovat tento systém, který bude také zahrnovat stanovení programu zajištění a kontroly kvality, stanovení cílů kvality a vytvoření návrhu inventurního plánu zajištění a kontroly kvality, postupů pro vytvoření odhadů emisí k začlenění do inventury Unie podle odstavce 5 tohoto článku a přezkumy zmíněné v článku 38.

4.Komise provede úvodní kontrolu přesnosti předběžných údajů o inventuře skleníkových plynů, které mají být předány členskými státy podle čl. 26 odst. 3. Výsledky těchto kontrol zašle členským státům do šesti týdnů od lhůty pro předložení. Členské státy do 15. března zodpoví veškeré relevantní dotazy vznesené na základě počáteční kontroly a předloží konečné znění inventury za rok X-2.

5.Pokud členský stát do 15. března nepředloží údaje inventury požadované pro sestavení inventury Unie, může Komise vypracovat odhady, kterými doplní údaje předložené členskými státy, a sice za konzultace a v úzké spolupráci s dotčeným členským státem. Pro tento účel Komise použije pokyny platné pro přípravu národních inventur skleníkových plynů.

6.Komise, které je nápomocen Výbor pro změnu klimatu uvedený včl.44 odst.1 písm. a), přijme prováděcí akty za účelem stanovení pravidel týkajících se struktury, formátu a procesu předkládání informací o národních inventurních systémech a požadavcích navytvoření, provoz a fungování národních inventurních systémů.

Při navrhování těchto prováděcích aktů bere Komise ohled na jakákoli relevantní rozhodnutí přijatá orgány úmluvy UNFCCC nebo Pařížské dohody.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl.44 odst.6.

7.Komise přijme akty vpřenesené pravomoci vsouladu sčlánkem 43 zaúčelem doplnění tohoto nařízení stanovením pravidel týkajících se požadavků navytvoření, provoz a fungování inventurního systému Unie. Při navrhování těchto aktů v přenesené pravomoci bere Komise ohled na jakákoli relevantní rozhodnutí přijatá orgány úmluvy UNFCCC nebo Pařížské dohody.


Článek 38
Přezkum inventur

1.S ohledem na sledování snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů členských států podle článků 4, 9 a 10 nařízení(EU) 2018/842 a jejich snížení emisí a zlepšení pohlcení pomocí propadů podle článků 4 a 14 nařízení(EU) 2018/841 a dalších úkolů týkajících se snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů stanovených v právních předpisech Unie provede Komise vletech 2027 a2032 komplexní přezkum údajů týkajících se národních inventur odeslaných členskými státy podle čl. 26 odst. 4 tohoto nařízení. Členské státy se tohoto procesu v plném rozsahu účastní.

2.Součástí komplexního přezkumu uvedeného v odstavci 1 jsou:
a) kontroly za účelem ověření transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti aúplnosti předložených informací;
b) kontroly za účelem zjištění případů, kdy jsou údaje inventur připravovány způsobem, který není v souladu s pokyny úmluvy UNFCCC nebo pravidly Unie;
c) kontroly za účelem zjištění případů, kdy jsou údaje evidence LULUCF připravovány způsobem, který není v souladu s pokyny úmluvy UNFCCC nebo pravidly Unie a
d) v příslušných případech výpočet nutných technických oprav, které z přezkumu vyplynou, na základě konzultace s členskými státy.

3.Komise, které je nápomocen Výbor pro změnu klimatu uvedený včl.44 odst.1 písm.a), přijme prováděcí akty k určení načasování a postupu pro provedení komplexního přezkumu včetně úkolů stanovených v odstavci 2 tohoto článku a zajištění náležité konzultace členských států ohledně závěrů přezkumu.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl.44 odst.6.

4.Komise pomocí prováděcího aktu určí po dokončení přezkumu celkový součet emisí pro příslušná léta na základě opravených údajů o inventurách pro jednotlivé členské státy rozdělený mezi údaje o emisích relevantní pro článek 9 nařízení(EU) 2018/842 a údaje o emisích zmíněné v části 1 písmeni c) přílohy V tohoto nařízení, a také určí celkový součet emisí a pohlcení relevantní pro článek 4 nařízení(EU) 2018/841.

5.Údaje pro jednotlivé členské státy zaznamenané v registrech vytvořených podle článku 15 nařízení(EU) 2018/841 čtyři měsíce po datu zveřejnění prováděcího aktu přijatého v souladu s odstavcem 4 tohoto článku se použijí ke kontrole souladu sčlánkem 4 nařízení(EU) 2018/841 včetně změn těchto údajů, kekterým došlo v důsledku využití flexibilit členským státem podle článku 11 nařízení(EU) 2018/841.

6.Údaje pro jednotlivé členské státy zaznamenané v registrech vytvořených podle článku 12 nařízení(EU) 2018/842 dva měsíce podatu kontroly souladu s nařízením(EU) 2018/841 podle odstavce 5 tohoto článku se použijí k provedení kontroly souladu podle článku 9 nařízení(EU) 2018/842 pro léta 2021 a 2026. Kontrola souladu podle článku 9 nařízení(EU) 2018/842 pro každý z roků 2022 až 2025 a 2027 až 2030 se provede jeden měsíc po datu provedení kontroly souladu pro předchozí rok. Tato kontrola zahrnuje změny příslušných údajů v důsledku využití flexibility členským státem podle článků 5, 6 a 7 nařízení(EU) 2018/842.


Článek 39
Unijní a vnitrostátní systémy pro politiky a opatření a odhady

1.Do 1.ledna 2021 budou členské státy a Komise provozovat a neustále se snažit zdokonalovat vnitrostátní a unijní systémy pro podávání zpráv o politikách a opatřeních aovykazování odhadů týkajících se antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů apohlcení pomocí propadů. Tyto systémy zahrnují příslušná platná institucionální, právní a procesní ustanovení členského státu a Unie pro hodnocení politiky a vypracovávání odhadů antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů.

2.Členské státy a Komise usilují o zajištění včasnosti, transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti informací podávaných ve zprávách o politikách, opatřeních a odhadech antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů, jak je uvedeno v článku 18, včetně používání a uplatňování údajů, metod a modelů a provádění činností v oblasti zajištění kvality a kontroly kvality a analýzy citlivosti.

3.Komise, které je nápomocen Výbor pro změnu klimatu uvedený včl.44 odst.1 písm.a), přijme prováděcí akty za účelem stanovení struktury, formátu a procesu odesílání informací v rámci vnitrostátních a unijních systémů pro politiky, opatření a odhady podle odstavců 1 a 2 tohoto článku a článku 18.

Při navrhování těchto prováděcích aktů bere Komise ohled na relevantní rozhodnutí přijatá orgány úmluvy UNFCCC nebo Pařížské dohody, včetně mezinárodně domluvených požadavků týkajících se podávání zpráv, jakož i časových plánů pro sledování a podávání zpráv o těchto informacích.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl.44 odst.6.


Článek 40
Vytvoření a provoz registrů

1.Unie a členské státy vytvoří a vedou registry za účelem přesné evidence vnitrostátně stanovených příspěvků podle čl. 4 odst. 13 Pařížské dohody a mezinárodně převáděných výsledků zmírnění podle článku 6 uvedené dohody.

2.Unie a členské státy mohou své registry spravovat ve sjednoceném systému spolu s jedním nebo více členskými státy.

3.Údaje v registrech uvedených v odstavci 1 tohoto článku se zpřístupní ústřednímu správci jmenovanému podle článku 20 směrnice 2003/87/ES.

4.Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu sčlánkem 42 za účelem doplnění tohoto nařízení vytvořením registrů uvedených v odstavci 1 tohoto článku a za účelem zajištění nezbytného technického provádění relevantních rozhodnutí orgánů úmluvy UNFCCC nebo Pařížské dohody podle odstavce 1 tohoto článku prostřednictvím registrů Unie a členských států.


KAPITOLA 7
Spolupráce a podpora


Článek 41
Spolupráce mezi členskými státy a Unií

1.Členské státy budou plně spolupracovat a koordinovat navzájem i s Unií svůj postup voblasti povinností podle tohoto nařízení, zejména s ohledem na:
a) proces přípravy, přijetí, oznámení a posouzení integrovaných vnitrostátních plánů voblasti energetiky a klimatu podle článků 9 až 13;
b) proces přípravy, přijetí, oznámení a posouzení zprávy o pokroku integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle článku 17 a každoročního podávání zpráv podle článku 26;
c) proces týkající se doporučení Komise a řešení těchto doporučení podle čl. 9 odst. 2 a3, čl. 17 odst. 6, čl. 30 odst. 1, čl. 31 odst. 1 a čl. 32 odst. 1 a 2;
d) sestavení inventur skleníkových plynů Unie a vypracování zprávy o inventuře skleníkových plynů Unie v souladu s čl. 26 odst. 4;
e) vypracování národního sdělení Unie podle článku 12 úmluvy UNFCCC a dvouleté zprávy Unie podle rozhodnutí 2/CP.17 nebo následných příslušných rozhodnutí přijatých orgány úmluvy UNFCCC;
f) postupy přezkumu a zajištění souladu podle úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody vsouladu s příslušným rozhodnutím podle úmluvy UNFCCC, jakož i postupem Unie pro přezkum inventur skleníkových plynů členských států uvedený v článku 38;
g) jakékoli úpravy následující po procesu přezkumu zmíněném v článku 38 nebo jiné změny inventur a odeslaných nebo plánovaných zpráv o inventurách pro sekretariát úmluvy UNFCCC;
h) sestavení přibližné inventury skleníkových plynů Unie podle čl. 26 odst. 2.

2.Komise může poskytovat členským státům technickou podporu v souvislosti s povinnostmi podle tohoto nařízení, pokud členský stát o tuto podporu požádá.


Článek 42
Role Evropské agentury pro životní prostředí

Evropská agentura pro životní prostředí pomáhá Komisi v její práci týkající se rozměrů snižování emisí uhlíku a energetické účinnosti v souladu s články 15 až 21, 26, 28, 29, 35, 37, 38, 39 a 41 vrámci svého každoročního pracovního programu. To podle potřeby zahrnuje pomoc v následujících oblastech:
a) sestavování informací poskytovaných členskými státy o politikách a opatřeních aodhadech;
b) provádění postupů zajištění kvality a kontroly kvality v souvislosti s informacemi, jež členské státy podávají o odhadech, politikách a opatřeních;
c) příprava odhadů nebo doplňování odhadů dostupných Komisi ohledně údajů odhadů nevykázaných členskými státy;
d) sestavování údajů, kdykoli jsou tyto údaje dostupné v evropských statistikách a vhodné z hlediska načasování, pro zprávu o stavu energetické unie připravovanou Komisí pro Evropský parlament a Radu;
e) šíření informací shromážděných v souladu s tímto nařízením, včetně správy a aktualizace databáze zmírňujících politik a opatření členských států, a evropské platformy pro přizpůsobení se změně klimatu, pokud jde o dopady změny klimatu, zranitelnost vůči této změně a přizpůsobování se této změně;
f) provádění postupů zajištění kvality a kontroly kvality za účelem přípravy na sestavení inventur skleníkových plynů Unie;
g) sestavování inventur skleníkových plynů Unie a vypracování zprávy o inventuře skleníkových plynů Unie,
h) vypracování odhadů pro údaje nevykazované v národních inventurách skleníkových plynů;
i) provádění přezkumu zmíněného v článku 38;
j) sestavování přibližné inventury skleníkových plynů Unie.


KAPITOLA 8
Závěrečná ustanovení


Článek 43
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty vpřenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených vtomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 5, čl. 15 odst. 5, čl. 26 odst. 6, čl. 37 odst. 7 a čl. 40 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode...[dne vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje ostejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého ztěchto období.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v čl. 3 odst. 5, čl. 15 odst. 5, čl. 26 odst. 6, čl. 37 odst. 7 a čl. 40 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění vÚředním věstníku Evropské unie nebo kpozdějšímu dni, který je vněm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci se Komise poradí s odborníky, které určí každý členský stát v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13.dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 5, čl. 15 odst. 5, čl. 26 odst. 6, čl. 37 odst. 7 a čl. 40 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.


Článek 44
Výbory

1.Komisi je nápomocen:
a) Výbor pro změnu klimatu pro provádění záležitostí uvedených v čl. 19 odst. 5, čl. 26 odst. 7, čl. 37 odst. 6, čl. 38 odst. 3 a čl. 39 odst. 3; a
b) Výbor pro energetickou unii pro provádění záležitostí uvedených v čl. 17 odst. 4 a čl. 33 odst. 4.

2.Tyto výbory jsou výbory ve smyslu nařízení(EU) č.182/2011.

3.Výbor pro změnu klimatu uvedený v odst. 1 písm. a) tohoto článku nahrazuje výbor zřízený článkem 26 nařízení(EU) č. 525/2013.

4.Pokud se některý zvýborů uvedených vodstavci 1 zabývá horizontálními otázkami aspolečnými akcemi, uvědomí otom druhý výbor uvedený vodstavci 1, aby se zajistil soulad politik amaximalizovala součinnost mezi oběma oblastmi.

5.Každý členský stát jmenuje do Výboru pro změnu klimatu aVýboru pro energetickou unii své zástupce. Zástupci každého z výborů jsou zváni na zasedání druhého výboru.

6.Odkazuje-li se na tento článek, použije se článek5 nařízení(EU) č.182/2011.


Článek 45
Přezkum

Do šesti měsíců od každého globálního hodnocení podle článku 14 Pařížské dohody předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení, jeho příspěvku ke správě energetické unie, jeho příspěvku k dlouhodobým cílům Pařížské dohody, pokroku směrem kdosažení cílů v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030 a dalších dodatečných cílů v rámci energetické unie a o souladu ustanovení tohoto nařízení týkajících se plánování, podávání zpráv asledování s dalšími právními předpisy Unie nebo rozhodnutími týkajícími se úmluvy UNFCCC aPařížské dohody. Ke zprávám Komise mohou být případně připojeny legislativní návrhy.


Článek 46
Změny směrnice 94/22/ES

Směrnice 94/22/ES se mění takto:
1) v článku 8 se zrušuje odstavec 2;
2) článek 9 se zrušuje.


Článek 47
Změny směrnice 98/70/ES

Směrnice 98/70/ES se mění takto:

1) článek 7a se mění takto:

a) v odstavci 1 třetím pododstavci se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) „celkový objem každého typu paliva nebo dodané energie a“;

b) v odstavci 2 se návětí nahrazuje tímto:

„2.Členské státy požadují, aby dodavatelé postupně snižovali, až o 10% do 31.prosince 2020, životní cyklus emisí skleníkových plynů na jednotku energie z paliva a dodané energie ve srovnání se základní normou pro paliva uvedenou v příloze II směrnice Rady(EU) 2015/652. Toto snížení se skládá ztěchto kroků:“;

2) včlánku8 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.Komise zajistí, aby informace předložené podle odstavce 3 byly ihned dostupné vhodnými prostředky.“


Článek 48
Změny směrnice 2009/31/ES

Směrnice 2009/31/ES se mění takto:

1) včlánku27 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„Členské státy předloží Komisi každé čtyři roky zprávu oprovádění této směrnice, včetně rejstříku uvedeného v čl.25 odst.1 písm. b). První zprávu zašlou Komisi do 30.června 2011. Zpráva se vypracuje na základě dotazníku nebo osnovy přijatých Komisí formou prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl.30 odst.2. Dotazník nebo osnova se členským státům zašlou nejpozději šest měsíců před uplynutím lhůty pro předložení zprávy.“;

2) v článku 38 se zrušuje odstavec 1.


Článek 49
Změny nařízení(ES) č. 663/2009

Nařízení(ES) č. 663/2009 se mění takto:
1) v článku 27 se zrušují odstavce 1 a 3;
2) článek 28 se zrušuje.


Článek 50
Změna nařízení(ES) č. 715/2009

V nařízení(ES) č.715/2009 se zrušuje článek29.


Článek 51
Změny směrnice 2009/73/ES

Směrnice 2009/73/ES se mění takto:

1) článek 5 se zrušuje.

2) článek 52 se nahrazuje tímto:

„Článek 52

Podávání zpráv

Komise sleduje a posuzuje uplatňování této směrnice a předkládá zprávu o celkovém pokroku Evropskému parlamentu a Radě jako přílohu ke zprávě o pokroku energetické unie uvedené v článku 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU) 2018/1999 *).

------------------------------------------------------------------
*) Nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU) 2018/1999 ze dne 11.prosince 2018 o správě energetické unie a opatření voblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady(ES) č. 663/2009 a(ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a(EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU) č.525/2013(Úř.věst.L328, 21.12.2018, s.1).“


Článek 52
Změna směrnice Rady 2009/119/ES

V článku 6 směrnice 2009/119/ES se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.Do 15. března každého kalendářního roku zašle každý členský stát Komisi souhrnnou kopii registru zásob uvedeného v odstavci 1, v níž jsou uvedeny alespoň množství a povaha nouzových zásob zapsaných v registru k poslednímu dni předchozího kalendářního roku.“.


Článek 53
Změny směrnice 2010/31/EU

Směrnice 2010/31/EU se mění takto:

1) článek 2a se mění takto:

a) v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:

„1.Každý členský stát vytvoří dlouhodobou strategii renovací na podporu renovace vnitrostátního fondu obytných ajiných než obytných budov, veřejných isoukromých, ato tak, aby nejpozději vroce 2050 disponoval energeticky vysoce účinným fondem budov bez emisí uhlíku, čímž podpoří nákladově efektivní transformaci stávajících budov na budovy stéměř nulovou spotřebou energie. Každá dlouhodobá strategie renovace zahrnuje:“;

b) doplňuje se nový odstavec, který zní:

„8.Dlouhodobá strategie renovace každého členského státu se předloží Komisi vrámci jeho konečného integrovaného vnitrostátního plánu voblasti energetiky aklimatu podle článku3 nařízení Evropského parlamentu aRady(EU) 2018/1999 *). Odchylně od čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení se první dlouhodobá strategie renovace podle odstavce 1 tohoto článku předloží Komisi do 10.března 2020.

------------------------------------------------------------------
*) Nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU) 2018/1999 ze dne 11.prosince 2018 o správě energetické unie a opatření voblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady(ES) č. 663/2009 a(ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a(EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU) č.525/2013(Úř.věst.L328, 21.12.2018, s.1).“;

2) v čl. 5 odst. 2 druhém pododstavci se zrušuje věta „Zprávu lze zahrnout do akčních plánů energetické účinnosti podle čl. 14 odst. 2 směrnice 2006/32/ES“;

3) v článku 9 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.V rámci zprávy o stavu energetické unie uvedené v článku 35 nařízení(EU) 2018/1999 podává Komise každé čtyři roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku členských států ve zvyšování počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie. Na základě těchto vykázaných informací vypracuje Komise v případě potřeby akční plán a navrhne doporučení a opatření v souladu s článkem 34 nařízení(EU) 2018/1999 ke zvýšení počtu uvedených budov a podpoře osvědčených postupů, pokud jde o nákladově efektivní transformaci stávajících budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie“;

4) v článku 10 se zrušují odstavce 2 a 3;

5) včl.14 odst.3 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Tato zpráva se Komisi předkládá jako součást integrovaných vnitrostátních plánů členských států voblasti energetiky aklimatu podle článku3 nařízení(EU) 2018/1999“;

6) včl. 15 odst. 3 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Tato zpráva se Komisi předkládá jako součást integrovaných vnitrostátních plánů členských států voblasti energetiky aklimatu podle článku3 nařízení(EU) 2018/1999“.


Článek 54
Změny směrnice 2012/27/EU

Směrnice 2012/27/EU se mění takto:

1) článek 4 se zrušuje;

2) v čl. 18 odst. 1 se zrušuje písmeno e);

3) článek 24 se mění takto:
a) odstavce 1, 3, 4 a 11 se zrušují;
b) odstavec 2 se zrušuje;

4) Příloha XIV se zrušuje.


Článek 55
Změna směrnice 2013/30/EU

V článku 25 směrnice 2013/30/EU se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.Členské státy podávají každoročně v rámci výročního podávání zpráv podle článku 26 nařízení Evropského parlamentu aRady(EU) 2018/1999 # zprávu Komisi s informacemi specifikovanými v příloze IX bodě 3.


Článek 56
Změny směrnice(EU) 2015/652

Směrnice(EU) 2015/652 se mění takto:

1) včlánku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.„Členské státy předloží Komisi každoročně do 31. prosince údaje za předchozí kalendářní rok týkající se souladu s článkem 7a směrnice 98/70/ES vymezené v příloze III této směrnice.“;

2) v příloze I části 2 se zrušuje bod 1 písm. h) a body 2, 3, 4 a 7;

3) Příloha III se mění takto:

a) bod 1 se nahrazuje tímto:

„1. Členské státy musí podávat zprávy s údaji uvedenými v bodě 3. Vykazují se údaje za všechno palivo a energii, jež byly uvedeny na trh každého členského státu. Pokud je do fosilních paliv přimícháno více biopaliv, je třeba uvést údaje o každém z nich.“;

b) v bodě 3 se zrušují písmena e) a f);

4) příloha IV se mění takto:

a) zrušují se tyto šablony pro podávání zpráv s informacemi za účelem jednotnosti vykazovaných údajů:
- Původ -jednotliví dodavatelé
- Původ -spoludodavatelé
- Místo nákupu;

b) v Poznámkách k formuláři se zrušují body 8 a 9.


Článek57
Zrušení

Nařízení(EU) č.525/2013 se zrušuje súčinkem ode dne 1.ledna 2021 svýhradou přechodných ustanovení včlánku58 tohoto nařízení, s výjimkou čl. 26 odst.1 nařízení(EU) č.525/2013, který se zrušuje s účinkem ode dne 24.prosince 2018. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení vsouladu se srovnávací tabulkou vpříloze XIII.


Článek 58
Přechodná ustanovení

Odchylně od článku 57 tohoto nařízení se článek 7 a čl. 17 odst. 1 písm. a) a d) nařízení(EU) č.525/2013 nadále použijí nazprávy obsahující údaje požadované podle uvedených článků pro roky 2018, 2019 a 2020.

Na druhé kontrolní období podle Kjótského protokolu se nadále použije čl. 11 odst. 3 nařízení(EU) č. 525/2013.

Na přezkumy údajů týkajících se inventur skleníkových plynů pro roky 2018, 2019 a 2020 se nadále použije článek 19 nařízení(EU) č. 525/2013.

Článek 22 nařízení(EU) č. 525/2013 se nadále použije na podávání zpráv požadovaných podle uvedeného článku.

Za účelem soudržnosti a právní jistoty nebrání nic v tomto nařízení uplatňování odchylek podle příslušných odvětvových právních předpisů Unie v oblasti elektřiny a rizikové připravenosti v odvětví elektřiny.


Článek 59
Vstup vplatnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 40, čl. 53 odst. 2, 3 a 4, čl. 54 odst. 3 písm. a) a odst. 4 a článek 55 se použijí ode dne 1.ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 11.prosince 2018.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI


Za Radu

předsedkyně

J. BOGNER-STRAUSS

------------------------------------------------------------------
1) Úř.věst.C 246, 28.7.2017, s. 34.
2) Úř.věst.C 342, 12.10.2017, s. 111.
3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13.listopadu 2018(dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 4.prosince 2018.
4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23.dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES(Úř.věst.L 140, 5.6.2009, s. 16).
5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25.října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES(Úř.věst.L 315, 14.11.2012, s. 1).
6) Rozhodnutí Rady(EU) 2016/1841 ze dne 5.října2016 ouzavření Pařížské dohody přijaté vrámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů ozměně klimatu jménem Evropské unie(Úř.věst.L 282, 19.10.2016, s. 1).
7) Rozhodnutí Rady 2002/258/ES ze dne 25.dubna2002 oschválení Kjótského protokolu kRámcové úmluvě OSN ozměně klimatu jménem Evropského společenství aospolečném plnění závazků zněj vyplývajících(Úř.věst.L 130, 15.5.2002, s. 1).
8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady(EU) 2016/2284 ze dne 14.prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES(Úř.věst.L 344, 17.12.2016, s. 1).
9) Nařízení Evropského parlamentu aRady(EU) č.525/2013 ze dne 21.května2013 omechanismu monitorování avykazování emisí skleníkových plynů apodávání dalších informací na úrovni členských států aUnie vztahujících se ke změně klimatu aozrušení rozhodnutí č.280/2004/ES(Úř.věst.L 165, 18.6.2013, s. 13).
10) Směrnice Evropského parlamentu aRady 2003/87/ES ze dne 13.října2003 ovytvoření systému pro obchodování spovolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství aozměně směrnice Rady 96/61/ES(Úř.věst.L 275, 25.10.2003, s. 32).
11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady(ES) č.166/2006 ze dne 18.ledna2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a96/61/ES(Úř.věst.L 33, 4.2.2006, s. 1).
12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady(ES) č. 1099/2008 ze dne 22.října 2008 oenergetické statistice(Úř.věst.L 304, 14.11.2008, s. 1).
13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU) č. 517/2014 ze dne 16.dubna 2014 ofluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení(ES) č. 842/2006(Úř.věst.L 150, 20.5.2014, s. 195).
14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27.června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí(Úř.věst.L 197, 21.7.2001, s. 30).
15) Nařízení Evropského parlamentu aRady(EU) č.347/2013 ze dne 17.dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě akterým se zrušuje rozhodnutí č.1364/2006/ES amění nařízení(ES) č.713/2009,(ES) č.714/2009 a(ES) č.715/2009(Úř.věst.L 115, 25.4.2013, s. 39).
16) Nařízení Evropského parlamentu aRady(EU) 2018/842 ze dne 30.května 2018 ozávazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy vobdobí 2021-2030 pro potřeby odolné energetické unie aza účelem splnění závazků podle Pařížské dohody aozměně nařízení(EU) č.525/2013(Úř.věst.L 156, 19.6.2018, s. 26).
17) Nařízení Evropského parlamentu aRady(EU) 2018/841 ze dne 30.května2018 ozahrnutí emisí skleníkových plynů ajejich pohlcování vdůsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy alesnictví do rámce politiky voblasti klimatu aenergetiky do roku 2030 aozměně nařízení(EU) č.525/2013 arozhodnutí č.529/2013/EU(Úř.věst.L 156,19.6.2018, s. 1).
18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady(ES) č. 223/2009 ze dne 11.března 2009 oevropské statistice a zrušení nařízení(ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady(ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství(Úř.věst.L 87, 31.3.2009, s. 164).
19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady(EU) 2018/2001 ze dne 11.prosince 2018 opodpoře využívání energie zobnovitelných zdrojů(viz strana 82 v tomto čísle Úředního věstníku).
20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU) č. 377/2014 ze dne 3.dubna 2014, kterým se zavádí program Copernicus a zrušuje nařízení(EU) č. 911/2010(Úř.věst.L 122, 24.4.2014, s. 44).
21) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23.dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020(Úř.věst.L 140, 5.6.2009, s. 136).
22) Úř.věst.L 123, 12.5.2016, s. 1.
23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU) č. 182/2011 ze dne 16.února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(Úř.věst.L 55, 28.2.2011, s. 13).
24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30.května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků(Úř.věst.L 164, 30.6.1994, s. 3).
25) Směrnice Evropského parlamentu aRady 98/70/ES ze dne 13.října1998 ojakosti benzinu amotorové nafty aozměně směrnice Rady 93/12/EHS(Úř.věst.L 350, 28.12.1998, s. 58).
26) Směrnice Evropského parlamentu aRady 2009/31/ES ze dne 23.dubna2009 ogeologickém ukládání oxidu uhličitého aozměně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu aRady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a2008/1/ES anařízení(ES) č.1013/2006(Úř.věst.L 140, 5.6.2009, s. 114).
27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady(ES) č. 663/2009 ze dne 13.července 2009 ovypracování programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky(Úř.věst.L200, 31.7.2009, str.31).
28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady(ES) č. 715/2009 ze dne 13.července 2009 opodmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení(ES) č.1775/2005(Úř.věst.L 211, 14.8.2009, s. 36).
29) Směrnice Evropského parlamentu aRady 2009/73/ES ze dne 13.července2009 ospolečných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem aozrušení směrnice 2003/55/ES(Úř.věst.L 211, 14.8.2009, s. 94).
30) Směrnice Rady 2009/119/ES ze dne 14.září 2009, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů(Úř.věst.L 265, 9.10.2009, s. 9).
31) Směrnice Evropského parlamentu aRady 2010/31/EU ze dne 19.května2010 oenergetické náročnosti budov(Úř.věst.L 153, 18.6.2010, s. 13).
32) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU ze dne 12.června2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a o změně směrnice 2004/35/ES(Úř.věst.L 178, 28.6.2013, s. 66).
33) Směrnice Rady(EU) 2015/652 ze dne 20.dubna 2015, kterou se stanoví metody výpočtu a požadavky na podávání zpráv podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty(Úř.věst.L 107, 25.4.2015, s. 26).
34) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21.října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie(Úř.věst.L 285, 31.10.2009, s. 10).
35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU) 2017/1369 ze dne 4.července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU(Úř.věst.L 198, 28.7.2017, s. 1).


------------------------------------------------------------------


PřílohaI
Obecný rámec pro integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu


Část 1
Obecný rámec

ODDÍL A: VNITROSTÁTNÍ PLÁN

1.PŘEHLED A POSTUP PŘIVYPRACOVÁNÍ PLÁNU

1.1.Shrnutí
i) Politický, hospodářský, environmentální asociální kontext plánu
ii) Strategie týkající se všech pěti rozměrů energetické unie
iii) Přehledová tabulka obsahující hlavní cíle, politiky a opatření plánu

1.2.Přehled současné politické situace
i) Vnitrostátní a unijní energetický systém apolitický kontext vnitrostátního plánu
ii) Současné postupy a opatření v oblasti energetiky a klimatu týkající se pěti rozměrů energetické unie
iii) Hlavní otázky přeshraničního významu
iv) Správní struktura provádění vnitrostátní politiky v oblasti energetiky aklimatu

1.3.Konzultace a zapojení vnitrostátních aunijních subjektů a jejich výsledek
i) Zapojení parlamentu členského státu
ii) Zapojení místních a regionálních subjektů
iii) Konzultace zúčastněných stran, včetně sociálních partnerů, aúčast občanské společnosti a široké veřejnosti
iv) Konzultace s ostatními členskými státy
v) Iterativní proces s Komisí

1.4.Regionální spolupráce na přípravě plánu
i) Prvky podléhající společnému nebo koordinovanému plánovaní sostatními členskými státy
ii) Vysvětlení pojetí regionální spolupráce vrámci plánu

2.VNITROSTÁTNÍ CÍLE

2.1.Rozměr „Snižování emisí uhlíku“

2.1.1.Emise skleníkových plynů a jejich pohlcování1)
i) Prvky stanovené v čl. 4 odst.1 písm.a)
ii) Případně další vnitrostátní cíle aúkoly shodné sPařížskou dohodou asestávajícími dlouhodobými strategiemi. Pokud je to důležité zhlediska přispění kcelkovému závazku Unie snížit emise skleníkových plynů, případně další cíle, včetně případných odvětvových aadaptačních cílů

2.1.2.Energie zobnovitelných zdrojů
i) Prvky stanovené v čl. 4 odst.2 písm.a)
ii) Odhadované trajektorie proodvětvový podíl energie z obnovitelných zdrojů nakonečné spotřebě energie vobdobí 2021-2030 vodvětví elektřiny, vytápění achlazení adopravy
iii) Odhadované trajektorie podle technologie na výrobu energie zobnovitelných zdrojů, kterou členský stát plánuje použít k dosažení souhrnné aodvětvové trajektorie pro energii zobnovitelných zdrojů v období 2021-2030, zahrnující očekávanou hrubou konečnou spotřebu energie na technologii a odvětví vMtoe acelkový plánovaný instalovaný výkon(rozdělený na nový výkon amodernizaci) natechnologii a odvětví vMW
iv) Odhadované trajektorie kpoptávce po bioenergii, rozložené na teplo, elektřinu adopravu, aknabídce biomasy podle výchozích surovin apůvodu(rozlišení mezi domácí výrobou adovozem). Vpřípadě lesní biomasy posouzení jejího zdroje a dopadu na propad LULUCF
v) Případně další vnitrostátní trajektorie a cíle včetně dlouhodobých aodvětvových trajektorií a cílů(např. podíl energie zobnovitelných zdrojů nadálkovém vytápění, použití této energie vbudovách, energie zobnovitelných zdrojů vyráběná městy, společenstvími pro obnovitelné zdroje asamospotřebiteli, energie získaná zkalů při úpravě odpadních vod)

2.2.Rozměr „Energetická účinnost“
i) Prvky stanovené v čl. 4 písm.b)
ii) Dílčí cíle pro rok 2030, 2040 a2050, měřitelné ukazatele pokroku stanovené jednotlivými členskými státy, fakticky podložený odhad očekávaných úspor energie a dalších přínosů ajejich příspěvek kdosažení unijních cílů týkajících se energetické účinnosti, jak jsou uvedeny vplánech obsažených v dlouhodobých strategiích renovací vnitrostátního fondu obytných a jiných než obytných budov, veřejných i soukromých, vsouladu sčlánkem 2a směrnice 2010/31/EU
iii) Případně další vnitrostátní cíle, zahrnující dlouhodobé cíle nebo strategie a odvětvové cíle, a vnitrostátní cíle v oblastech jako energetická účinnost vodvětví dopravy asohledem na vytápění achlazení

2.3.Rozměr „Energetická bezpečnost“
i) Prvky stanovené v čl. 4 písm.c)
ii) Vnitrostátní cíle z hlediska zvyšování diverzifikace energetických zdrojů adodávek z třetích zemí zaúčelem zvýšení odolnosti regionálních acelostátních energetických systémů
iii) Případně vnitrostátní cíle zhlediska snižování závislosti na dovozu energií z třetích zemí zaúčelem zvýšení odolnosti regionálních acelostátních energetických systémů
iv) Vnitrostátní cíle zhlediska zvýšení flexibility vnitrostátního energetického systému, zejména využíváním domácích zdrojů energie, odezvou nastraně poptávky askladováním energie

2.4.Rozměr „Vnitřní trh s energií“

2.4.1.Propojitelnost elektroenergetických soustav

i) Úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které si členský stát přeje dosáhnout v roce 2030 přizohlednění cíle narok 2030, který stanovuje nejméně 15% propojení elektroenergetických soustav, spolu se strategií, v jejímž rámci bude úroveň počínaje rokem 2021 stanovena vúzké spolupráci sdotyčnými členskými státy při zohlednění cíle voblasti propojení na rok2020 ve výši 10% anásledujících ukazatelů naléhavosti potřebného opatření:
1) cenového diferenciálu navelkoobchodním trhu překračujícího mezi členskými státy, regiony nebo nabídkovými zónami orientační prahovou hodnotu vevýši 2EUR/MWh,
2) jmenovité přenosové kapacity propojovacích vedení nižší než 30% špičkového zatížení,
3) jmenovité přenosové kapacity propojovacích vedení nižší než 30% instalované kapacity výroby energie zobnovitelných zdrojů.

Každé nové propojovací vedení musí podléhat socioekonomické aenvironmentální analýze a posouzení nákladů apřínosů abýt realizováno, pouze pokud jeho potenciální přínos převažuje nad náklady.

2.4.2.Infrastruktura pro přenos energie
i) Hlavní projekty v oblasti infrastruktury sloužící k přenosu elektřiny a přepravě plynu, příp.projekty najejí modernizaci, které jsou nezbytné kdosažení cílů a úkolů vrámcipěti rozměrů strategie energetické unie
ii) V příslušných případech hlavní zamýšlené infrastrukturní projekty jiné než Projekty společného zájmu(PCIs)2)

2.4.3.Integrace trhu
i) Vnitrostátní cíle související s dalšími aspekty vnitřního trhu s energií, jako např. zvýšení flexibility systému, zejména pokud jde opropagaci cen zaelektřinu stanovených nazákladě hospodářské soutěže v souladu spříslušnými odvětvovými předpisy, integrace apropojení trhu zaměřené nazvýšení obchodovatelné kapacity stávajících propojovacích vedení, inteligentní sítě, agregace, odezva nastraně poptávky, skladování, distribuovaná výroba, mechanismy pro dispečink, redispečink aomezení energie zobnovitelných zdrojů acenové signály vreálném čase, včetně časového rámce pro dosažení těchto cílů
ii) Případně vnitrostátní cíle týkající se nediskriminačního začlenění energie zobnovitelných zdrojů, odezvy na straně poptávky a skladování energie, a to iprostřednictvím agregace, na všech trzích senergií, včetně časového rámce prodosažení těchto cílů
iii) Případně vnitrostátní cíle v souvislosti sezajištěním účasti spotřebitelů venergetickém systému a výhod plynoucích spotřebitelům z vlastní výroby a nových technologií, včetně inteligentních měřičů
iv) Vnitrostátní cíle z hlediska zajištění přiměřenosti elektrizační soustavy, jakož iflexibility energetické soustavy zhlediska výroby energie z obnovitelných zdrojů, včetně časového rámce pro dosažení těchto cílů
v) Případně vnitrostátní cíle voblasti ochrany spotřebitelů energie azlepšení konkurenceschopnosti odvětví maloobchodního prodeje energie

2.4.4.Energetická chudoba

Případně vnitrostátní cíle zhlediska energetické chudoby, včetně časového rámce pro jejich dosažení

2.5.Rozměr „Výzkum, inovace akonkurenceschopnost“
i) Vnitrostátní cíle a cílové oblasti financování pro veřejný, a je-li kdispozici, isoukromý výzkum a inovace vztahující se kenergetické unii, včetně časového rámce pro dosažení těchto cílů
ii) Jsou-li kdispozici, vnitrostátní cíle narok2050 týkající se prosazování čisté energie a případně vnitrostátní cíle zahrnující dlouhodobé cíle(2050) v oblasti zavedení nízkouhlíkových technologií, včetně oblasti dekarbonizace průmyslových odvětví náročných na energii a uhlík apopřípadě také související infrastruktura prodopravu askladování uhlíku
iii) V příslušných případech vnitrostátní cíle sohledem nakonkurenceschopnost

3.POLITIKY A OPATŘENÍ

3.1.Rozměr „Snižování emisí uhlíku“

3.1.1.Emise skleníkových plynů a jejich pohlcování
i) Politiky a opatření pro dosažení cíle stanoveného nařízením(EU) 2018/842, jak je uvedeno v bodě 2.1.1, a politiky a opatření pro soulad s nařízením(EU) 2018/841, pokrývající všechna klíčová odvětví produkující emise aodvětví podporující jejich pohlcování, spřihlédnutím kdlouhodobému cíli stát se hospodářstvím snízkými emisemi, azajišťující rovnováhu mezi emisemi ajejich pohlcováním v souladu sPařížskou dohodou
ii) Případně regionální spolupráce vtéto oblasti
iii) Aniž je v této oblasti na vnitrostátní úrovni dotčena platnost pravidel pro poskytování státní podpory, finančních opatření včetně podpory Unie avyužití unijních fondů, pokud to připadá vúvahu

3.1.2.Energie zobnovitelných zdrojů

i) Politiky a opatření k dosažení vnitrostátního příspěvku kzávaznému unijnímu cíli pro rok 2030 pro energii zobnovitelných zdrojů a trajektorie uvedené včl.4 písm. a) bodu 2 a v příslušných případech, nebo jsou-li kdispozici, prvky uvedené vbodě 2.1.2 této přílohy, včetně konkrétních odvětvových atechnologických opatření3)

ii) Případně konkrétní opatření proregionální spolupráci, jakož i(volitelně) odhadovaná přebytečná výroba energie zobnovitelných zdrojů, která by mohla být přesunuta dojiného členského státu zaúčelem dosažení vnitrostátního příspěvku atrajektorií uvedených v bodě 2.1.2

iii) Konkrétní opatření v otázce finanční podpory, v příslušných případech včetně podpory Unie a využití unijních fondů, proúčely propagace výroby a užívání energie zobnovitelných zdrojů v oblasti elektřiny, vytápění a chlazení a dopravy

iv) Případně posouzení podpory elektřiny zobnovitelných zdrojů, které musejí členské státy provést podle čl.6 odst.4 směrnice(EU) 2018/2001

v) Konkrétní opatření pro zavedení jednoho či několika kontaktních míst, zjednodušení administrativních postupů, poskytování informací a školení ausnadnění využívání dohod onákupu energie

Souhrn politik aopatření, které jsou součástí podpůrného rámce, jenž musí členské státy zavést v souladu sčl. 21 odst.6 a čl. 22 odst. 5 směrnice(EU) 2018/2001 zaúčelem podpory a usnadnění rozvoje samospotřeby energie zobnovitelných zdrojů aspolečenství pro obnovitelné zdroje

vi) Posouzení nutnosti stavět novou infrastrukturu pro dálkové vytápění a chlazení, vyráběné z obnovitelných zdrojů

vii) Případně konkrétní opatření napodporu využívání energie zbiomasy, zejména pro další zvýšení využívání biomasy, zohledňující:
- dostupnost biomasy, včetně udržitelně získávané biomasy: domácí potenciál i dovoz z třetích zemí
- jiné použití biomasy vdalších odvětvích(zemědělských alesnických odvětvích), jakož i opatření pro udržitelnost výroby aužití biomasy

3.1.3.Další prvky tohoto rozměru
i) V příslušných případech vnitrostátní politika a opatření postihující odvětví, jež spadají do systému EU proobchodování semisemi(EU ETS), aposouzení komplementarity adopadů naunijní systém obchodování semisemi
ii) V příslušných případech politiky a opatření kdosažení jiných vnitrostátních cílů
iii) politiky a opatření k dosažení nízkoemisní mobility(včetně elektrifikace dopravy)
iv) Vpříslušných případech vnitrostátní politiky, časový harmonogram a opatření naplánovaná zaúčelem postupného zrušení energetických dotací, zejména vpřípadě fosilních paliv

3.2.Rozměr „Energetická účinnost“

Plánované politiky, opatření a programy kdosažení orientačních vnitrostátních příspěvků voblasti energetické účinnosti pro rok 2030, jakož idalší cíle uvedené vbodu 2.2, včetně plánovaných opatření anástrojů(také finanční povahy) kpropagaci snižování energetické náročnosti budov, zejména pokud jde onásledující:
i) Systémy povinného zvyšování energetické účinnosti a alternativní politická opatření podle článků7a a 7b a čl. 20 odst. 6 směrnice 2012/27/EU, která mají být vypracována vsouladu spřílohou III tohoto nařízení
ii) Dlouhodobá strategie renovace vnitrostátního fondu obytných ajiných než budov, veřejných isoukromých,4) včetně politik, opatření akroků napodporu nákladově efektivních rozsáhlých renovací aopatření či kroků zaměřených nanejslabší součásti vnitrostátního fondu budov, vsouladu sčlánkem2a směrnice 2010/31/EU
iii) Popis politiky a opatření na podporu energetických služeb ve veřejném sektoru aopatření k odstranění právních a jiných překážek, které brání využívání smluv oenergetické náročnosti, ajiné modely služeb energetické účinnosti5)
iv) Další plánované politiky, opatření aprogramy k dosažení orientačních vnitrostátních příspěvků v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030, jakož idalší cíle uvedené v bodu 2.2(např. opatření napodporu příkladné úlohy veřejných budov aenergeticky účinného zadávání veřejných zakázek, opatření napodporu energetických auditů a systémů hospodaření senergií6), opatření pro informovanost a vzdělávání spotřebitelů7) adalší opatření na podporu energetické účinnosti8))
v) Případně popis politik aopatření napodporu úlohy místních energetických společenství v rámci podpory provádění politik aopatření uvedených vpísm.i), ii), iii) aiv)
vi) Popis opatření, jejichž smyslem je přijetí kroků k využití potenciálu infrastruktury voblasti plynu a elektřiny zhlediska energetické účinnosti9)
vii) Případná regionální spolupráce v této oblasti
viii) Finanční opatření včetně podpory Unie avyužití unijních fondů vdané oblasti navnitrostátní úrovni

3.3.Rozměr „Energetická bezpečnost“10)
i) Politiky a opatření související sprvky stanovenými v bodě 2.311)
ii) Regionální spolupráce v této oblasti
iii) V příslušných případech finanční opatření vdané oblasti na vnitrostátní úrovni, včetně podpory ze strany Unie avyužití unijních fondů

3.4.Rozměr „Vnitřní trh s energií“12)

3.4.1.Elektrizační infrastruktura
i) Politiky a opatření k dosažení cílové úrovně propojitelnosti stanovené v čl. 4 písm.d)
ii) Regionální spolupráce v této oblasti13)
iii) Případně finanční opatření vdané oblasti na vnitrostátní úrovni, včetně podpory ze strany Unie avyužití unijních fondů

3.4.2.Infrastruktura pro přenos energie
i) Politiky a opatření související sprvky stanovenými v bodě 2.4.2, včetně případných konkrétních opatření, jež zajistí provedení projektů společného zájmu(PCI) adalších hlavních infrastrukturních projektů
ii) Regionální spolupráce v této oblasti14)
iii) Případně finanční opatření vdané oblasti na vnitrostátní úrovni, včetně podpory ze strany Unie avyužití unijních fondů

3.4.3.Integrace trhu
i) Politiky a opatření související sprvky stanovenými v bodě 2.4.3
ii) Opatření ke zvýšení flexibility energetického systému s ohledem na výrobu energie zobnovitelných zdrojů, jako jsou inteligentní sítě, agregace, odezva na straně poptávky, skladování, distribuovaná výroba, mechanismy pro dispečink, redispečink aomezení energie zobnovitelných zdrojů acenové signály vreálném čase, včetně zavádění propojování vnitrodenního trhu apřeshraničních vyrovnávacích trhů
iii) Případně opatření k zajištění nediskriminačního zavedení energie zobnovitelných zdrojů, odezvy na straně poptávky a skladování energie, a to iprostřednictvím agregace, navšech trzích senergií
iv) Politiky a opatření na ochranu spotřebitelů, zejména zranitelných apřípadně energeticky chudých spotřebitelů, ak posílení konkurenceschopnosti asoutěživosti maloobchodního trhu s energií
v) Popis opatření umožňujících a rozvíjejících reakci na straně poptávky, včetně opatření, jež se dotýkají sazeb na podporu dynamické tvorby cen15)

3.4.4.Energetická chudoba
i) V příslušných případech politiky a opatření kdosažení cílů stanovených v bodě 2.4.4

3.5.Rozměr „Výzkum, inovace akonkurenceschopnost“
i) Politiky a opatření související sprvky stanovenými v bodě 2.5
ii) Případně spolupráce s dalšími členskými státy v této oblasti, včetně případných informací o tom, jak jsou cíle a opatření plánu SET převáděny dovnitrostátního kontextu
iii) Případně finanční opatření vdané oblasti na vnitrostátní úrovni, včetně podpory ze strany Unie avyužití unijních fondů

ODDÍL B: ANALYTICKÝ ZÁKLAD16)

4.SOUČASNÝ STAV A ODHADY VYCHÁZEJÍCÍ ZESTÁVAJÍCÍCH POLITIK AOPATŘENÍ17)18)

4.1.Odhadovaný vývoj hlavních vnějších faktorů ovlivňujících vývojové změny energetického systému a emisí skleníkových plynů
i) Makroekonomické předpovědi(HDP apopulační růst)
ii) Změny v odvětvích, které by měly mít dopad na energetický systém a emise skleníkových plynů
iii) Globální energetické trendy, mezinárodní ceny fosilního paliva, cena uhlíku v systému obchodování s emisemi
iv) Vývojové změny nákladů na technologie

4.2.Rozměr „Snižování emisí uhlíku“

4.2.1.Emise skleníkových plynů a jejich pohlcování
i) Trendy u současných emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování vsystému obchodování s emisemi, vrámci sdíleného úsilí avodvětví LULUCF ajednotlivá energetická odvětví
ii) Odhady vývojových změn v odvětvích přiuplatňování stávajících vnitrostátních a unijních politik aopatření alespoň do roku 2040(jakož iprorok 2030)

4.2.2.Energie zobnovitelných zdrojů
i) Současný podíl energie zobnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie avjednotlivých odvětvích(vytápění achlazení, elektřina a doprava), jakož inatechnologie vkaždém z těchto odvětví
ii) Orientační odhady vývoje při uplatňování stávajících politik pro rok 2030(svýhledem do roku 2040)

4.3.Rozměr „Energetická účinnost“
i) Současná primární a konečná spotřeba energie v rámci hospodářství ana odvětví(včetně průmyslu, bydlení, služeb adopravy)
ii) Současný potenciál pro použití vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a účinného dálkového vytápění a chlazení19)
iii) Odhady přihlížející ke stávajícím politikám, opatřením a programům energetické účinnosti popsaným v bodě 1.2 ii) pro primární a konečnou spotřebu energie vkaždém odvětví alespoň do roku 2040(jakož i pro rok 2030)20)
iv) Nákladově optimální úrovně minimálních požadavků energetické náročnosti vyplývající z vnitrostátních výpočtů, vsouladu sčlánkem 5 směrnice 2010/31/EU

4.4.Rozměr „Energetická bezpečnost“
i) Současná skladba zdrojů energie, domácí zdroje energie, závislost na dovozu, včetně příslušných rizik
ii) Odhady vývoje při uplatňování stávajících politik a opatření alespoň do roku 2040(jakož i pro rok 2030)

4.5.Rozměr „Vnitřní trh s energií“

4.5.1.Propojitelnost elektroenergetických soustav
i) Současná úroveň propojení a hlavní propojovací vedení21)
ii) Odhady požadavků na rozšíření propojovacích vedení(mj. narok 2030)22)

4.5.2.Infrastruktura pro přenos energie
i) Klíčové rysy stávající infrastruktury pro přenos elektřiny apřepravu plynu23)
ii) Odhady požadavků na rozšíření sítí alespoň do roku 2040(jakož i pro rok 2030)24)

4.5.3.Trhy s elektřinou a plynem, ceny energií
i) Současný stav trhů s elektřinou a plynem, včetně cen energií
ii) Odhady vývoje při uplatňování stávajících politik aopatření alespoň do roku 2040(jakož i pro rok 2030)

4.6.Rozměr „Výzkum, inovace akonkurenceschopnost“
i) Současný stav odvětví nízkouhlíkových technologií apřípadně jeho postavení naglobálním trhu(tato analýza by měla být provedena na unijní nebo celosvětové úrovni)
ii) Současná úroveň veřejného, a je-li kdispozici, isoukromého výzkumu ainovací investujících do nízkouhlíkových technologií, současný počet patentů asoučasný počet badatelů
iii) Rozčlenění současných cen podle jednotlivých prvků, které tvoří tři hlavní složky ceny(energie, síť, daně/poplatky)
iv) Popis energetických dotací, včetně dotací nafosilní paliva

5.POSOUZENÍ DOPADU PLÁNOVANÝCH POLITIK AOPATŘENÍ25)

5.1.Dopady plánovaných politik a opatření popsaných v oddílu 3 oenergetickém systému a emisích skleníkových plynů ajejich pohlcování, včetně srovnání sodhady podle stávajících politik aopatření(popsanými v oddílu 4).
i) Odhady vývoje energetického systému aemisí skleníkových plynů a jejich pohlcování, a případně iemisí látek znečišťujících ovzduší v souladu sesměrnicí(EU) 2016/2284, sestavené vsouladu splánovanými politikami aopatřeními nadobu ještě nejméně deseti let po uplynutí období pokrytého plánem(včetně posledního roku období pokrytého plánem), včetně příslušných politik aopatření Unie.
ii) Posouzení vzájemného působení jednotlivých politik(stávajících politik a opatření a plánovaných politik aopatření v rámci jednoho politického rozměru a stávajících politik a opatření aplánovaných politik aopatření z různých rozměrů) alespoň doposledního roku plánem předpokládaného období, zejména scílem zajistit jasné pochopení dopadů opatření týkajících se energetické účinnosti / energetických úspor na velikost energetického systému a zmírnění rizika nevyužitých investic do výroby energie
iii) Posouzení interakce mezi stávajícími politikami a opatřeními aplánovanými politikami aopatřeními a mezi těmito politikami a opatřeními a opatřeními Unie voblasti klimatu a energetiky

5.2.Makroekonomické a je-li to proveditelné i zdravotní, environmentální, dovednostní a sociální dopady adopady nazaměstnanost aoblast vzdělávání(zhlediska nákladů a přínosů, jakož inákladové efektivity) plánovaných politik a opatření popsaných v oddílu 3 alespoň do posledního roku období pokrytého plánem, včetně srovnání sodhady podle stávajících politik aopatření

5.3.Přehled investičních potřeb
i) stávající tok investic ainvestiční předpoklady dobudoucna, pokud jde oplánované politiky aopatření
ii) odvětvové nebo tržní rizikové faktory nebo překážky nacelostátní či regionální úrovni
iii) analýza dodatečné veřejné finanční podpory nebo prostředků kodstranění zjištěných nedostatků podle bodu ii)

5.4.Dopady plánovaných politik a opatření popsaných v oddílu 3 na jiné členské státy a regionální spolupráci alespoň doposledního roku plánem předpokládaného období, včetně srovnání s odhady podle stávajících politik aopatření
i) Dopady na energetický systém v sousedních a jiných členských zemích v co nejširší oblasti
ii) Dopady na ceny energií, veřejné služby aintegraci trhu s energií
iii) Případně dopady na regionální spolupráci


Část 2
Seznam parametrů a proměnných, které seuvedou v oddílu B vnitrostátních plánů26)27)28)29)

V oddíle B „Analytický základ“ vnitrostátních plánů budou uvedeny následující parametry, proměnné, energetické bilance a ukazatele, pokud se používají:

1.Všeobecné parametry a proměnné
1) obyvatelstvo[v milionech]
2) HDP[v milionech EUR]
3) odvětvová hrubá přidaná hodnota(včetně hlavních odvětví průmyslu, stavebnictví, služeb a zemědělství)[v milionech EUR]
4) počet domácností[v tisících]
5) velikost domácnosti[v počtu obyvatel nadomácnost]
6) disponibilní příjem domácností[v EUR]
7) počet osobokilometrů: všechny druhy dopravy, tj. rozděleno nasilniční(pokud možno auta aautobusy zvlášť), železniční, leteckou atuzemskou lodní dopravu(vrelevantních případech)[vmilionech osbkm]
8) tunokilometry nákladní dopravy: všechny druhy dopravy kromě mezinárodní námořní dopravy, tj. rozděleno na silniční, železniční, leteckou, tuzemskou lodní(vnitrozemskou vodní a vnitrostátní námořní) dopravu[v milionech tkm]
9) mezinárodní dovozní ceny ropy, plynu a uhlí[v EUR/ GJ nebo v EUR/ toe] nazákladě doporučení Komise
10) cena uhlíku v evropském systému obchodování s emisemi[v EUR/ EUA] na základě doporučení Komise
11) předpokládané směnné kurzy EUR aUSD(v příslušných případech)[v EUR/ měna avUSD/měna]
12) počet vytápěcích denostupňů(HDD)
13) počet chladicích denostupňů(CDD)
14) předpoklady technologických nákladů použité při modelování u hlavních příslušných technologií

2.Energetické bilance a ukazatele

2.1.Dodávky energie
1) domácí výroba podle typu paliva(všechny energetické produkty vyráběné vevýznamném množství)[v ktoe]
2) čistý dovoz podle typu paliva(včetně elektřiny a rozdělený na čistý dovoz vrámci EU a ze zemí mimo EU)[v ktoe]
3) závislost na dovozu z třetích zemí[v%]
4) hlavní zdroje dovozu(země) pro hlavní nositele energie(včetně plynu aelektřiny)
5) hrubá domácí spotřeba podle zdroje typu paliva(včetně tuhých látek, všechny energetické produkty: uhlí, surová ropa a ropné produkty, zemní plyn, jaderná energie, elektřina, druhotné teplo, energie z obnovitelných zdrojů, odpad)[vktoe]

2.2.Elektřina a teplo
1) hrubá výroba elektřiny[v GWh]
2) hrubá výroba elektřiny podle paliva(všechny energetické produkty)[v GWh]
3) podíl kombinované výroby tepla a elektřiny na celkové výrobě elektřiny a tepla[v%]
4) kapacita výroby elektřiny podle zdroje, včetně vyřazení a nových investic[vMW]
5) výroba tepla z tepelných elektráren
6) výroba tepla z kombinované výroby vč. odpadního tepla z průmyslových procesů
7) přeshraniční možnosti propojení v případě plynu aelektřiny[definice pro elektřinu vsouladu s výsledkem probíhajících jednání vzákladu 15% cílového propojení] a jejich odhadované míry spotřeby

2.3.Transformační sektor
1) spotřeba paliva při výrobě v tepelných elektrárnách(včetně pevných látek, ropy, plynu)[v ktoe]
2) spotřeba paliva u dalších transformačních procesů[v ktoe]

2.4.Spotřeba energie
1) primární a konečná spotřeba energie[v ktoe]
2) konečná spotřeba energie podle odvětví(včetně průmyslu, bydlení, terciární sféry, zemědělství a dopravy(pokud možno rozděleně naosobní a nákladní dopravu))[vktoe]
3) konečná spotřeba energie podle paliva(všechny energetické produkty)[v ktoe]
4) konečná neenergetická spotřeba[v ktoe]
5) primární energetická náročnost celého hospodářství(primární spotřeba energie naHDP)[v toe/EUR]
6) konečná energetická náročnost podle odvětví(včetně průmyslu, bydlení, terciární sféry adopravy(pokud možno rozděleně naosobní anákladní dopravu)

2.5.Ceny
1) ceny elektřiny podle typu odvětví, které ji využívá(bydlení, průmysl, terciární sféra)
2) vnitrostátní maloobchodní ceny paliva(včetně daní, na zdroj a odvětví)[vEUR/ktoe]

2.6.Investice

investiční náklady natransformaci energetiky a na dodávku, přenos adistribuci energie

2.7.Energie z obnovitelných zdrojů
1) hrubá konečná spotřeba energie zobnovitelných zdrojů a podíl této energie na hrubé konečné spotřebě energie apodle odvětví(elektřina, vytápění achlazení, doprava) a technologie
2) výroba elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie v budovách; pokud budou k dispozici, budou zahrnuty údaje o energii vyrobené, spotřebované adodané do sítě solárními fotovoltaickými systémy, solárními termálními systémy, biomasou, tepelnými čerpadly, geotermálními systémy, jakož i dalšími decentralizovanými systémy výroby obnovitelné energie)
3) případně další vnitrostátní trajektorie včetně dlouhodobých nebo odvětvových trajektorií(podíl biopaliv z potravinářských plodin apokročilých biopaliv, podíl energie zobnovitelných zdrojů na dálkovém vytápění, jakož ienergie zobnovitelných zdrojů vyrobené městy aspolečenstvími pro obnovitelné zdroje.

3.Ukazatele spojené s emisemi skleníkových plynů a jejich pohlcováním

1) emise skleníkových plynů podle oblasti politiky(EU ETS, sdílení úsilí a LULUCF)

2) emise skleníkových plynů podle odvětví IPCC a na plyn(případně rozdělené na EU ETS a odvětví, na něž se vztahuje rozhodnutí o[v tCO[2]eq]

3) uhlíková náročnost celého hospodářství[vtCO[2]eq/HDP]

4) ukazatele spojené s emisemi CO[2]
a) intenzita emisí skleníkových plynů zdomácí výroby elektřiny a tepla[vtCO[2]eq/MWh]
b) intenzita emisí skleníkových plynů zkonečné spotřeby energie podle odvětví[vtCO[2]eq/toe]

5) ukazatele nespojené semisemi CO[2]
a) hospodářská zvířata: mléčný skot[na 1000 hlav], nemléčný skot[na 1000 hlav], ovce[na 1000 hlav] prasata[na 1000 hlav], drůbež[na 1000 hlav]
b) přísun dusíku zpoužívání umělých hnojiv[vkt dusíku]
c) přísun dusíku zpoužívání hnoje[v kt dusíku]
d) vázaný dusík z plodin, které vážou dusík[vkt dusíku]
e) dusík ve zbytcích plodin vrácených do půdy[v kt dusíku]
f) plocha obdělávaných organických půd[vhektarech]
g) tvorba tuhého komunálního odpadu(TKO)
h) tuhý komunální odpad(TKO) uložený na skládkách
i) podíl využití CH[4] na celkové tvorbě CH[4] zeskládek[v%]

------------------------------------------------------------------
1) Je nutné zajistit soudržnost sdlouhodobými strategiemi podle článku 15.
2) V souladu s nařízením Evropského parlamentu aRady(EU) č.347/2013 ze dne 17.dubna 2013, kterým se stanovují hlavní směry pro transevropské energetické sítě akterým se zrušuje rozhodnutí č.1364/2006/ES amění nařízení(ES) č.713/2009,(ES) č.714/2009 a(ES) č.715/2009(Úř.věst.L 115, 25.4.2013, s. 39).
3) Při plánování těchto opatření vezmou členské státy v úvahu konec životnosti stávajících instalací a modernizační potenciál.
4) V souladu s článkem 2a směrnice 2010/31/EU.
5) V souladu s článkem 18 směrnice 2012/27/EU.
6) V souladu s článkem 8 směrnice 2012/27/EU.
7) V souladu s články 12 a 17 směrnice 2012/27/EU.
8) V souladu s článkem 19 směrnice 2012/27/EU.
9) Vsouladu sčl. 15 odst. 2 směrnice 2012/27/EU.
10) Politiky a opatření odrážejí první zásadu energetické účinnosti.
11) Musí být zajištěna soudržnost s plány preventivních opatření a plány pro stav nouze podle nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU) 2017/1938 ze dne 25.října 2017 o opatřeních nazajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu aozrušení nařízení Rady(EU) č. 994/2010(Úř.věst.L 280, 28.10.2017, s. 1) aplány připravenosti na hrozby podle nařízení(EU) 2018/2001.
12) Politiky a opatření odrážejí první zásadu energetické účinnosti.
13) Jiné než regionální skupiny PCI ustavené podle nařízení(EU) č. 347/2013.
14) Jiné než regionální skupiny PCI ustavené podle nařízení(EU) č. 347/2013.
15) Vsouladu sčl. 15 odst. 8 směrnice 2012/27/EU.
16) Podrobný seznam parametrů aproměnných, které se uvedou voddílu B plánu, je uveden včásti 2.
17) Současný stav musí odrážet datum předložení vnitrostátního plánu(nebo poslední dostupné datum). Stávající politik a opatření zahrnují provedené a přijaté politik a opatření. Přijaté politik a opatření jsou ty, kvůli nimž bylo před datem předložení vnitrostátního plánu přijato oficiální rozhodnutí vlády aunichž existuje jasný závazek přistoupit kjejich provedení. Provedené politiky a opatření jsou ty, naněž se k datu předložení integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu nebo integrované zprávy o pokroku voblasti energetiky a klimatu vztahuje jedno nebo více z následujících prohlášení: přímo použitelné evropské právní předpisy nebo vnitrostátní právní předpisy jsou platné, došlo kuzavření jedné nebo více dobrovolných dohod, byly vyčleněny finanční prostředky, byly mobilizovány lidské zdroje.
18) Výběr vnějších faktorů se může zakládat na předpokladech učiněných v referenčním scénáři EU pro rok 2016 nebo jiných pozdějších politických scénářích pro stejné proměnné. Užitečným zdrojem údajů při vytváření vnitrostátních odhadů za použití stávajících politik aopatření a při posuzování jejich dopadu mohou být dále rovněž konkrétní výsledky členských států ve vztahu kreferenčnímu scénáři EU pro rok 2016 nebo jiným pozdějším politickým scénářům.
19) Vsouladu sčl. 14 odst. 1 směrnice 2012/27/EU.
20) Tento referenční odhad běžné praxe poslouží jako základ pro cíl narok 2030 voblasti primární a konečné spotřeby energie, který je popsán v bodě 2.3, aprokonverzní faktory.
21) S odvoláním na přehledy stávající přenosové infrastruktury sestavené provozovateli přenosových soustav(TSO).
22) S odvoláním na vnitrostátní plány rozvoje sítí a regionální investiční plány TSO.
23) S odvoláním na přehledy stávající přenosové infrastruktury sestavené TSO.
24) S odvoláním na vnitrostátní plány rozvoje sítí a regionální investiční plány TSO.
25) Plánované politiky a opatření jsou projednávané možnosti, které mají reálnou šanci být přijaty a provedeny po datu předložení vnitrostátního plánu. Výsledné odhady podle oddílu 5.1 písm.i) tedy budou zahrnovat nejen provedené apřijaté politiky a opatření(odhady se stávajícími politikami a opatřeními), ale také plánované politiky a opatření.
26) V případě plánu na období let 2021 až 2030: pro každý parametr/proměnnou na seznamu budou jak v oddíle 4, tak v oddíle 5 uvedeny trendy pro období 2005-2040(případně 2005-2050) včetně roku 2030, a to vpětiletých intervalech. Parametr založený na rozdílu mezi vnějšími předpoklady a modelovým výstupem bude vyznačen.
27) Pokud je to možné, uváděné údaje aodhady budou postaveny na údajích Eurostatu ametodice používané při vykazování evropských statistik vpříslušných odvětvových právních předpisech a budou s nimi ve shodě, neboť evropské statistiky jsou základním zdrojem statistických údajů používaných přivykazování a monitorování, v souladu snařízením(ES) č. 223/2009 o evropské statistice.
28) Pozn.: Všechny odhady budou prováděny nazákladě stálých cen(jako základ poslouží ceny v roce 2016).
29) Komise poskytne doporučení týkající se klíčových parametrů pro odhady, které budou zahrnovat alespoň ceny dovozu ropy, plynu auhlí, jakož i ceny uhlíku v evropském systému obchodování s emisemi.


------------------------------------------------------------------


PřílohaII
Vnitrostátní příspěvky kdosažení žádoucího podílu energie zobnovitelných zdrojů nahrubé konečné spotřebě energie vroce2030

1. Následující orientační vzorec představuje objektivní kritéria uvedená včl.5 odst. 1 písm. e) bodech i) až v), kdy je každé z těchto kritérií vyjádřeno v procentních bodech:
a) vnitrostátní závazný cíl členského státu narok2020 stanovený vtřetím sloupci tabulky vpřílozeI směrnice(EU) 2018/2001,
b) paušální příspěvek(„C[Flat]“),
c) příspěvek založený na HDP na obyvatele(„C[GDP]“),
d) příspěvek založený na potenciálu(„C[Potential]“),
e) příspěvek odrážející úroveň propojení vpřípadě daného členského státu(„C[Interco]“).

2. C[Flat] je pro všechny členské státy stejný. C[Flat] všech členských států společně přispívá k rozdílu mezi cíli Unie prorok 2030 a 2020 třiceti procenty.

3. C[GDP] je přidělen členským státům nazákladě poměru HDP na obyvatele kprůměru Unie za období let 2013 až 2017, vyjádřeno vestandardu kupní síly,přičemž tento index může vpřípadě každého členského státu činit maximálně 150% průměru Unie. C[HDP] všech členských států společně přispívá k rozdílu mezi cíli Unie prorok 2030 a 2020 třiceti procenty.

4. C[Potential] je přidělen členským státům na základě rozdílu mezi podílem energie zobnovitelných zdrojů vdaném členském státě vroce 2030 podle scénáře PRIMES ajeho závazným vnitrostátním cílem narok2020. C[Potential] všech členských států společně přispívá k rozdílu mezi cíli Unie prorok 2030 a 2020 třiceti procenty.

5. C[Interco] je přidělen členským státům nazákladě poměru indexu propojení elektroenergetických soustav kprůměru Unie vroce2017, měřeno čistým přenosem kapacity ve srovnání scelkovou instalovanou kapacitou výroby energie, přičemž tento index může vpřípadě každého členského státu činit maximálně 150% průměru Unie. C[Interco] všech členských států společně přispívá k rozdílu mezi cíli Unie prorok 2030 a2020 deseti procenty.


------------------------------------------------------------------


Příloha III
Oznámení opatření a metodik, které členské státy přijaly zaúčelem provedení článku7 směrnice 2012/27/EU

V souladu s bodem 5 přílohy V směrnice 2012/27/EU členské státy oznámí Komisi svou navrhovanou podrobnou metodiku pro fungování systémů povinného zvyšování energetické účinnosti a náhradní politická opatření uvedená včláncích 7a a7b a v čl. 20 odst. 6 uvedené směrnice.

1.Výpočet úrovně požadavku úspor energie, jichž má být dosaženo za celé období od1.ledna 2021 do 31.prosince 2030, kde se ukazuje, jak jsou zohledněny následující prvky:
a) konečná roční spotřeba energie, která se vypočte na základě průměru během posledních tří let předcházejících 1.lednu 2019[v ktoe],
b) celkový objem kumulativních úspor energie vkonečné spotřebě, jichž má být dosaženo[vktoe] vsouladu s čl. 7 odst. 1 písm.a) ab) směrnice 2012/27/EU),
c) údaje použité při výpočtu konečné spotřeby energie a zdroje těchto údajů, včetně odůvodnění využití alternativních statistických zdrojů, ajakékoli rozdíly vevýsledných veličinách(pokud jsou použity jiné zdroje než Eurostat).

2.Členské státy, které se rozhodnou použít některou zmožností uvedených v čl. 7 odst. 2 směrnice 2012/27/EU, informují také ovýpočtu úrovně povinných úspor energie, jichž má být dosaženo za celé období od1.ledna 2021 do 31.prosince 2030, přičemž uvedou, jak jsou zohledněny následující prvky:

a) jejich vlastní roční míra úspor energie,

b) jejich vlastní výchozí scénář pro výpočet aenergie zcela nebo částečně spotřebovaná vdopravě, vyňatá ztohoto výpočtu[v ktoe],

c) vypočtený objem kumulativních úspor energie za celé období od 1.ledna 2021 do 31.prosince 2030(před uplatněním možností uvedených v písmenech b) až g) včl. 7 odst.4 směrnice 2012/27/EU)[vktoe],

d) uplatnění možností uvedených v písmenech b) až g) v čl. 7 odst.4 směrnice 2012/27/EU:
i) konečná spotřeba energie spotřebované připrůmyslových činnostech[vktoe] uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES vyňatá z tohoto výpočtu v souladu sčl.7 odst.4 písm.b) směrnice 2012/27/EU,
ii) objem úspor energie[v ktoe] dosažených vodvětvích přeměny, distribuce apřenosu či přepravy energie, včetně infrastruktury pro účinné dálkové vytápění achlazení, v souladu s čl. 7 odst. 4 písm.c) směrnice 2012/27/EU,
iii) objem úspor energie[v ktoe] vyplývajících zindividuálních opatření nově zavedených od31.prosince 2008, jejichž dopad bude pokračovat i v roce 2020 a po tomto roce, a to vsouladu sčl. 7 odst. 4 písm.d) směrnice 2012/27/EU,
iv) objem úspor energie[vktoe], které vyplývají zpolitických opatření, pokud lze prokázat, že tato politická opatření vedla kindividuálním opatřením realizovaným mezi1.lednem 2018 a31.prosincem 2020, která přinesou úspory po 31.prosinci 2020, v souladu sčl. 7 odst.4 písm.e) směrnice 2012/27/EU,
v) objem úspory energie[v ktoe] vyrobené na budovách nebo uvnitř budov pro vlastní potřebu v důsledku politických opatření podporujících nové instalace technologií pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů v souladu s čl. 7 odst. 4 písm. f) směrnice 2012/27/EU),
vi) objem úspor energie[vktoe], jež přesahují povinné úspory energie za období mezi 1.lednem 2014 a31.prosincem 2020 a které členské státy počítají vrámci období od 1.ledna 2021 do31.prosince 2030 v souladu sčl. 7 odst. 4 písm.g) směrnice 2012/27/EU),

e) celkový objem kumulativních úspor energie(po uplatnění možností uvedených včl.7 odst. 4 písm.b) ažg) směrnice 2012/27/EU).

3.Politická opatření, jejichž cílem je dosáhnout úspor požadovaných v čl. 7 odst. 1 směrnice 2012/27/EU:

3.1.Systémy povinného zvyšování energetické účinnosti uvedené v článku 7a směrnice 2012/27/EU:

a) popis systému povinného zvyšování energetické účinnosti;

b) očekávaný kumulativní a roční objem úspor a trvání kontrolního období;

c) povinné strany a jejich závazky;

d) cílová odvětví;

e) způsobilá opatření v rámci tohoto opatření;

f) informace o uplatnění těchto ustanovení směrnice 2012/27/EU:
i) v příslušných případech konkrétní opatření, podíl úspor, jichž má být dosaženo v domácnostech postižených energetickou chudobou v souladu sčl. 7 odst. 11;
ii) úspory energie dosažené poskytovateli energetických služeb nebo jinými třetími stranami v souladu sčl.7a odst.6 písm.a);
iii) „započítávání úspor“ vsouladu s čl. 7a odst. 6 písm. b);

g) případně informace o obchodování s úsporami energie.

3.2Alternativní opatření uvedená v článku 7b a v čl. 20 odst.6 směrnice 2012/27/EU(nedaňová):
a) druh politického opatření;
b) stručný popis politického opatření zahrnující hlavní rysy návrhu pro každé oznámené politické opatření;
c) očekávaný celkový kumulativní a roční objem úspor na každé opatření, případně objem úspor energie za kterékoli dílčí období;
d) prováděcí veřejné orgány, zúčastněné nebo pověřené strany ajejich závazky při provádění politických opatření;
e) cílová odvětví;
f) způsobilá opatření v rámci tohoto opatření;
g) v příslušných případech konkrétní politická opatření nebo individuální opatření zaměřená na energetickou chudobu.

3.3.Informace o daňových opatřeních:
a) stručný popis daňového opatření;
b) délka trvání daňového opatření;
c) prováděcí veřejný orgán;
d) očekávaný kumulativní a roční objem úspor na opatření;
e) cílová odvětví a segmenty daňových poplatníků;
f) metodika výpočtu, včetně uvedení, která elasticita cen byla vsouladu spřílohouVbodem4 směrnice 2012/27/EU použita a jak byla stanovena.

4.Metodika výpočtu pro opatření oznámená podle článků 7a a 7b a čl. 20 odst. 6 směrnice 2012/27/EU(kromě daňových opatření):
a) použité metody měření uvedené v bodě 1 přílohy V směrnice 2012/27/EU;
b) metoda pro vyjádření úspor energie(primární nebo konečné úspory energie);
c) životní cykly opatření, míra, sekterou dochází kesnižování úspor vprůběhu času, apřístup použitý prozohlednění životního cyklu úspor;
d) stručný popis metodiky výpočtu, včetně toho, jak jsou zajišťovány adicionalita avýznamnost úspor a jaké metodiky areferenční hodnoty se použijí v případě očekávaných apoměrných úspor;
e) informace o tom, jak se řeší možné překrývání politických aindividuálních opatření, tak aby se úspory energie nezapočítávaly dvakrát;
f) případně klimatické rozdíly a použitý přístup.

5.Sledování a ověřování
a) stručný popis systému sledování a ověřování a procesu ověřování;
b) prováděcí veřejný orgán a jeho hlavní povinnosti při řízení systému sledování aověřování ve vztahu k systému povinného zvyšování energetické účinnosti, příp.alternativním opatřením;
c) nezávislost sledování a ověřování na povinných, zúčastněných nebo pověřených stranách;
d) statisticky významná část opatření ke zvýšení energetické účinnosti a příslušná část a kritéria použité k určení a výběru reprezentativního vzorku;
e) ohlašovací povinnost pro povinné strany(úspory dosažené na každou z povinných stran nebo každou podskupinou povinných stran a celkem v rámci tohoto systému);
f) zveřejnění úspor energie dosažených(každý rok) v rámci systému povinného zvyšování energetické účinnosti aalternativních opatření;
g) informace o právních předpisech členských států týkajících se sankcí za porušení povinností;
h) informace o plánovaných politických opatřeních v případě, že pokrok není uspokojivý.


------------------------------------------------------------------


Příloha IV
Obecný rámec pro dlouhodobé strategie

1.PŘEHLED A POSTUP PŘI VYPRACOVÁVÁNÍ STRATEGIÍ

1.1.Shrnutí

1.2.Právní a politický rámec

1.3.Veřejné konzultace

2.OBSAH

2.1.CELKOVÉ SNÍŽENÍ EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ AJEJICH VĚTŠÍ POHLCOVÁNÍ POMOCÍ PROPADŮ

2.1.1.odhad snížení emisí azvýšení jejich pohlcování do roku 2050

2.1.2.je-li kdispozici, vnitrostátní cíl na rok2030 a období potomto roce aorientační milníky narok 2040 a 2050

2.1.3.adaptační politiky aopatření

2.2.ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ

2.2.1pokud je kdispozici, odhadovaný pravděpodobný podíl energie zobnovitelných zdrojů nakonečné spotřebě energie vroce 2050

2.3.ENERGETICKÁ ÚČINNOST

2.3.1.pokud je kdispozici, odhadovaná pravděpodobná spotřeba energie vroce 2050

2.4.ODVĚTVOVĚ SPECIFICKÝ RELEVANTNÍ OBSAH

2.4.1.energetický systém

2.4.1.1.zamýšlená nebo pravděpodobná budoucí emisní trajektorie nebo budoucí emisní rozsah

2.4.1.2.popis hlavních faktorů ovlivňujících zvyšování energetické účinnosti, flexibility nastraně poptávky a spotřeby energie ajejich vývoj po roce 2021

2.4.2.průmyslové odvětví

2.4.2.1.očekávané snížení emisí podle odvětví apoptávka poenergii

2.4.2.2.celkový přehled politik, stávajících plánů aopatření týkajících se snižování emisí uhlíku, jak je uvedeno vbodě 2.1 oddíluA části1 přílohy I

2.4.3.doprava

2.4.3.1.očekávané zdroje emisí a energie podle typu přepravy(např.osobní automobily adodávky, těžká nákladní silniční, lodní,letecká a železniční doprava)

2.4.3.2.možnosti snižování emisí uhlíku

2.4.4.zemědělství avyužívání půdy, změny vevyužívání půdy alesnictví(LULUCF)

2.4.4.1.podle možnosti očekávané emise podle zdrojů a podle jednotlivých skleníkových plynů

2.4.4.2.plánované možnosti snižování emisí

2.4.4.3.odkazy na zemědělskou politiku a politikurozvoje venkova

3.FINANCOVÁNÍ

3.1.odhady potřebných investic

3.2.politiky a opatření v oblasti souvisejícího výzkumu, vývoje ainovací

4.HODNOCENÍ DOPADU SOCIÁLNĚ EKONOMICKÝCH ASPEKTŮ

5.PŘÍLOHY(v případě potřeby)

5.1.Podrobné informace omodelování(včetně předpokladů), analýze, ukazatelích apod.


------------------------------------------------------------------


Příloha V
Informace o inventuře skleníkových plynů


Část 1

Informace, které musí být obsaženy ve zprávách podlečl. 26 odst.3:

a) antropogenní emise skleníkových plynů uvedených v části 2 této přílohy a antropogenní emise GHG uvedených včl.2 odst. 1 nařízení(EU) 2018/842 za rok X-2;

b) údaje o antropogenních emisích oxidu uhelnatého(CO), oxidu siřičitého(SO[2]), oxidů dusíku(NO[x]) a těkavých organických sloučenin za rok X-2, které jsou v souladu s údaji již vykazovanými podle článku 8 směrnice(EU) 2016/2284;

c) antropogenní emise skleníkových plynů podle zdrojů apohlcování CO[2] pomocí propadů, vyvolané činnostmi voblasti LULUCF za rok X-2, v souladu s metodikami uvedenými včásti 3 této přílohy. Tyto údaje budou důležité taktéž pro zprávu o splnění požadavků podle článku 14 nařízení(EU) 2018/841;

d) veškeré změny údajů uvedených v písmenech a), b) a c) zaobdobí mezi příslušným referenčním rokem nebo obdobím arokem X-3, včetně důvodů, které k těmto změnám vedly;

e) údaje o ukazatelích za rok X-2, jak jsou uvedeny v části 4 této přílohy;

f) souhrnné údaje o uzavřených převodech podle článku 5 nařízení(EU) 2018/842 a článků 12 a13 nařízení(EU) 2018/841 zarok X-1;

g) informace o krocích podniknutých za účelem zlepšení odhadů inventury, zejména voblastech inventury, které byly na základě odborných přezkumů předmětem úprav nebo doporučení;

h) skutečné nebo odhadované příděly ověřených emisí vykazovaných provozovateli zařízení podle směrnice 2003/87/ES na kategorie zdrojů národní inventury skleníkových plynů apoměr těchto ověřených emisí kcelkovým vykázaným emisím skleníkových plynů ztěchto kategorií zdrojů za rok X-2;

i) případně výsledky kontrol souladu emisí vykázaných přiinventuře skleníkových plynů za rok X-2 s ověřenými emisemi vykázanými v souladu se směrnicí 2003/87/ES;

j) případně výsledky kontrol souladu údajů použitých pro odhad emisí při sestavování inventury skleníkových plynů za rok X-2 s:
i) údaji použitými pro sestavení inventury látek znečišťujících ovzduší podle směrnice(EU) 2016/2284;
ii) údaji vykazovanými podle čl. 19 odst. 1 a přílohy VII nařízení(EU) č.517/2014;
iii) energetickými údaji vykazovanými v souladu s článkem 4 apřílohou B nařízení(ES) č.1099/2008;

k) popis případných změn vnitrostátního inventurního systému;

l) popis případných změn vnitrostátního registru;

m) informace o plánu v oblasti zajištění kvality a kontroly kvality, obecné hodnocení nejistoty, obecné posouzení úplnosti aveškeré další prvky zprávy o vnitrostátní inventuře skleníkových plynů nezbytné pro přípravu zprávy o inventuře skleníkových plynů v Unii;

n) informace o záměrech členského státu využít flexibility v čl. 5 odst. 4 a 5 a čl. 7 odst.1 nařízení(EU) 2018/842 aopoužití výnosů podle čl. 5 odst.6 uvedeného nařízení.

Členský stát může požádat Komisi o udělení výjimky zprvního pododstavce písm. c), chce-li použít jinou metodiku, než která je stanovena v části 3 této přílohy, pokud se požadovaného zlepšení metodiky nepodařilo dosáhnout včas, aby mohlo být zlepšení zohledněno vinventurách skleníkových plynů za období 2021 až 2030, nebo pokud by náklady na zlepšení metodiky byly vporovnání s přínosy plynoucími z jejího uplatňování za účelem zlepšení započítávání emisí ajejich pohlcování neúměrně vysoké vzhledem k malému významu emisí a jejich pohlcování zpříslušných zásobníků uhlíku. Členské státy, které chtějí této výjimky využít, podají Komisi do 31.prosince 2020 odůvodněnou žádost, v níž uvedou, do kdy by zlepšení metodiky mohlo být provedeno, nebo navrhovanou alternativní metodiku nebo obojí, a dále posouzení možných dopadů na přesnost započítávání. Komise si může vyžádat, aby jí byly v konkrétní přiměřené lhůtě předloženy doplňující informace. Shledá-li Komise, že je žádost opodstatněná, výjimku udělí. Pokud Komise žádost zamítne, své rozhodnutí odůvodní.


Část 2

Sledované skleníkové plyny jsou:

oxid uhličitý(CO[2])

methan(CH[4])

oxid dusný(N[2]O)

fluorid sírový(SF[6])

fluorid dusitý(NF[3])

částečně fluorované uhlovodíky(HFC):
- HFC-23 CHF[3]
- HFC-32 CH[2]F[2]
- HFC-41 CH[3]F
- HFC-125 CHF[2]CF[3]
- HFC-134 CHF[2]CHF[2]
- HFC-134a CH[2]FCF[3]
- HFC-143 CH[2]FCHF[2]
- HFC-143a CH[3]CF[3]
- HFC-152 CH[2]FCH[2]F
- HFC-152a CH[3]CHF[2]
- HFC-161 CH[3]CH[2]F
- HFC-227ea CF[3]CHFCF[3]
- HFC-236cb CF[3]CF[2]CH[2]F
- HFC-236ea CF[3]CHFCHF[2]
- HFC-236fa CF[3]CH[2]CF[3]
- HFC-245fa CHF[2]CH[2]CF[3]
- HFC-245ca CH[2]FCF[2]CHF[2]
- HFC-365mfc CH[3]CF[2]CH[2]CF[3]
- HFC-43-10mee CF[3]CHFCHFCF[2]CF[3] nebo(C[5]H[2]F[10])

zcela fluorované uhlovodíky(PFC):
- PFC-14, perfluormethan, CF[4]
- PFC-116, perfluorethan, C[2]F[6]
- PFC-218, perfluorpropan, C[3]F[8]
- PFC-318, perfluorcyklobutan, c-C[4]F[8]
- perfluorcyklopropan c-C[3]F[6]
- PFC-3-1-10, perfluorbutan, C[4]F[10]
- PFC-4-1-12, perfluorpentan, C[5]F[12]
- PFC-5-1-14, perfluorhexan, C[6]F[14]
- PFC-9-1-18, C[10]F[18]


Část 3
Metodiky monitorování avykazování v oblasti LULUCF

Zeměpisně přesné údaje ozměnách ve využívání půdy vsouladu spokyny IPCC pro národní inventuru skleníkových plynů zroku2006.

Metodika úrovně 1 vsouladu spokyny IPCC pro národní inventuru skleníkových plynů zroku 2006.

Vpřípadě emisí apohlcení pro zásobník uhlíku představující nejméně 25-30% emisí nebo pohlcení uhlíku vkategorii zdroje nebo propadu, jež je vnárodním inventurním systému členského státu upřednostněna, jelikož její odhad má významný vliv na celkovou inventuru skleníkových plynů vdané zemi zhlediska absolutní úrovně emisí apohlcení uhlíku, trendů emisí apohlcení uhlíku nebo nejistoty sohledem natyto emise apohlcení vkategoriích využití půdy, alespoň metodika úrovně 2 vsouladu spokyny IPCC pro národní inventuru skleníkových plynů zroku 2006.

Členské státy se vybízejí, aby uplatňovaly metodiku úrovně 3 vsouladu s pokyny IPCC pro národní inventuru skleníkových plynů zroku2006.


Část 4
Ukazatele inventury

+-----------------+----------------------------------------------------------------+
| Název ukazatele | Ukazatel |
+-----------------+----------------------------------------------------------------+
| PŘEMĚNA B0 | Specifické emise CO[2] z veřejných elektráren a z elektráren |
| | pro vlastní spotřebu v t/TJ |
| | Emise CO[2] z veřejných tepelných elektráren a z tepelných |
| | elektráren pro vlastní spotřebu v kt, rozdělené podle typu |
| | produktů -výkon u veřejných tepelných elektráren a tepelných |
| | elektráren pro vlastní spotřebu v PJ |
+-----------------+----------------------------------------------------------------+
| PŘEMĚNA E0 | Specifické emise CO[2] z elektráren pro vlastní spotřebu v |
| | t/TJ |
| | Emise CO[2] z elektráren pro vlastní spotřebu v kt, rozdělené |
| | podle typu produktů -výkon u tepelných elektráren pro vlastní |
| | spotřebu v PJ |
+-----------------+----------------------------------------------------------------+
| PRŮMYSL A1.1 | Celková náročnost ocelářského a hutního průmyslu vůči CO[2], |
| | t/mil. eur |
| | Celkové emise CO[2] z ocelářského a hutního průmyslu v kt, |
| | rozdělené podle hrubé přidané hodnoty -ocelářský a hutní |
| | průmysl |
+-----------------+----------------------------------------------------------------+
| PRŮMYSL A1.2 | Energetická náročnost chemického průmyslu vůči CO[2], t/mil. |
| | eur |
| | Energetické emise CO[2] z chemického průmyslu v kt, rozdělené |
| | podle hrubé přidané hodnoty -chemický průmysl |
+-----------------+----------------------------------------------------------------+
| PRŮMYSL A1.3 | Energetická náročnost vůči CO[2] -sklářský a hrnčířský |
| | průmysl, průmysl stavebních materiálů, t/mil. eur |
| | Energetické emise CO[2] ze sklářského a hrnčířského průmyslu |
| | a průmyslu stavebních materiálů v kt, rozdělené podle hrubé |
| | přidané hodnoty -sklářský a hrnčířský průmysl, průmysl |
| | stavebních materiálů |
+-----------------+----------------------------------------------------------------+
| PRŮMYSL A1.4 | Energetická náročnost vůči CO[2] -potravinářský, nápojový a |
| | tabákový průmysl, t/mil. eur |
| | Energetické emise CO[2] z potravinářského, nápojového a |
| | tabákového průmyslu v kt, rozdělené podle hrubé přidané |
| | hodnoty -potravinářský, nápojový a tabákový průmysl, v mil. |
| | eur(EC95) |
+-----------------+----------------------------------------------------------------+
| PRŮMYSL A1.5 | Energetická náročnost z hlediska CO[2] -papír a papírenský |
| | průmysl, v t/mil. eur |
| | Energetické emise CO[2] z papíru a papírenského průmyslu v kt |
| | -hrubá přidaná hodnota -papír a papírenský průmysl, v mil. |
| | eur(EC95) |
+-----------------+----------------------------------------------------------------+
| DOMÁCNOST A0 | Specifické emise CO[2] domácností z vytápění, t/m(2) |
| | Emise CO[2] domácností z vytápění, rozdělené podle výměry |
| | plochy trvale obydlených obydlí, v mil. m(2) |
+-----------------+----------------------------------------------------------------+
| SLUŽBY B0 | Specifické emise CO[2] soukromého a veřejného sektoru z |
| | vytápění, kg/m(2) |
| | Emise CO[2] z vytápění v komerčním a veřejném sektoru v kt, |
| | rozdělené podle výměry plochy služebních budov v mil. m(2) |
+-----------------+----------------------------------------------------------------+
| DOPRAVA B0 | Specifické emise CO[2] z nafty z osobních automobilů, g/100 km |
+-----------------+----------------------------------------------------------------+
| DOPRAVA B0 | Specifické emise CO[2] z benzínu z osobních automobilů, g/100 |
| | km |
+-----------------+----------------------------------------------------------------+

------------------------------------------------------------------


Příloha VI
Informace o politikách aopatřeních voblasti emisí skleníkových plynů

Informace, které musejí být obsaženy ve zprávách podlečlánku18:

a) popis vnitrostátního systému pro podávání zpráv o politikách aopatřeních nebo skupinách opatření a pro vykazování odhadů antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů ajejich pohlcování pomocí propadů v souladu sčl.39 odst.1 nebo informace o veškerých změnách tohoto systému, pokud byl již tento popis poskytnut;

b) aktualizace týkající se dlouhodobých strategií uvedených v článku 15 a pokroku při provádění těchto strategií;

c) informace o vnitrostátních politikách a opatřeních nebo souborech opatření a o provádění politik a opatření nebo souborů opatření Unie, které omezují nebo snižují emise skleníkových plynů ze zdrojů nebo podporují jejich pohlcování pomocí propadů, poskytované v rozlišení podle odvětví auspořádané podle jednotlivých plynů nebo skupin plynů(HFC a PFC) uvedených v části 2 přílohy V. Tyto informace musejí odkazovat na platnou a příslušnou vnitrostátní nebo unijní politiku a zahrnují:

i) cíl politiky nebo opatření a stručný popis politiky nebo opatření;

ii) druh politického nástroje;

iii) stav provádění politiky nebo opatření nebo souborů opatření;

iv) ukazatele použité ke sledování ahodnocení pokroku vprůběhu času;

v) jsou-li k dispozici, kvantitativní odhady účinků naemise skleníkových plynů zezdrojů a jejich pohlcení pomocí propadů rozdělené podle:
- výsledků předběžných hodnocení účinků jednotlivých politik aopatření nebo jejich souborů týkajících se zmírňování změny klimatu. Odhady se poskytují na období čtyř po sobě jdoucích budoucích let končící číslicí 0 nebo 5, které bezprostředně následuje po roce, za nějž se podává zpráva, přičemž se rozlišuje mezi emisemi skleníkových plynů, na něž se vztahují směrnice 2003/87/ES, nařízení(EU) 2018/842 anařízení(EU) 2018/841;
- výsledků následných hodnocení účinků jednotlivých politik a opatření nebo jejich souborů týkajících se zmírňování změny klimatu, jsou-li k dispozici, přičemž se rozlišuje mezi emisemi skleníkových plynů, na něž se vztahují směrnice 2003/87/ES, nařízení(EU) 2018/842 a nařízení(EU) 2018/841;

vi) dostupné odhady předpokládaných nákladů a přínosů politik a opatření, jakož iodhady realizovaných nákladů apřínosů politik a opatření;

vii) veškeré stávající odkazy na hodnocení nákladů aúčinků vnitrostátních politik aopatření, na informace oprovádění politik a opatření Unie, které omezují nebo snižují emise skleníkových plynů ze zdrojů nebo podporují pohlcování pomocí propadů, a na podpůrné technické zprávy;

viii) hodnocení přispění dané politiky nebo opatření k dosažení dlouhodobé strategie uvedené v článku 15;

d) informace o plánovaných dodatečných politikách a opatřeních nebo skupinách opatření, jejichž smyslem je omezit emise skleníkových plynů nad rámec vnitrostátních závazků podle nařízení(EU) 2018/842 a nařízení(EU) 2018/841;

e) informace o spojitosti mezi jednotlivými politikami aopatřeními nebo skupinami opatření vykázanými vsouladu spísmenem c) a tím, jakým způsobem tyto politiky aopatření nebo skupiny opatření přispívají k jednotlivým odhadovaným scénářům.


------------------------------------------------------------------


Příloha VII
Informace o odhadech voblasti emisí skleníkových plynů

Informace, které musejí být obsaženy ve zprávách podlečlánku18:
a) odhady bez opatření, jsou-li k dispozici, odhady sopatřeními, a jsou-li k dispozici, odhady sdodatečnými opatřeními;
b) celkové odhady skleníkových plynů a samostatné odhady předpokládaných emisí skleníkových plynů pro zdroje emisí, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES a nařízení(EU) 2018/842 a odhadované emise podle zdrojů ajejich pohlcování podle propadů vsouladu snařízením(EU) 2018/841;
c) dopad politik a opatření určených podle čl.18 odst.1 písm.a). Jestliže tyto politiky aopatření zahrnuty nejsou, je zapotřebí tuto skutečnost jasně uvést a vysvětlit;
d) výsledky analýzy citlivosti provedené zaúčelem sestavení odhadů a informace opoužitých modelech a parametrech;
e) veškeré příslušné odkazy na hodnocení a technické zprávy, nanichž jsou založeny odhady uvedené v čl. 18 odst.4.


------------------------------------------------------------------


Příloha VIII
Informace o vnitrostátních adaptačních opatřeních, finanční a technické podpoře poskytnuté rozvojovým zemím avýnosech z dražeb


Část 1
Podávání zpráv o adaptačních opatřeních

Informace, které mají být obsaženy vezprávách podlečl. 19 odst.1:
a) hlavní cíle, plány a institucionální rámec pro adaptaci;
b) odhady klimatických změn, včetně extrémních meteorologických jevů, dopady klimatických změn, posouzení klimatické zranitelnosti, rizik a hlavních klimatických nebezpečí;
c) adaptační schopnost;
d) adaptační plány a strategie;
e) rámec pro sledování ahodnocení;
f) pokrok v implementaci, včetně osvědčených postupů a změn řízení.


Část 2
Podávání zpráv o podpoře poskytované rozvojovým zemím

Informace, které mají být obsaženy vezprávách podlečl. 19 odst.3:

a) údaje o finanční podpoře vyčleněné a poskytnuté rozvojovým zemím v roce X-1, zahrnující:
i) kvantitativní údaje o veřejných a uvolněných finančních prostředcích členských států. Údaje o finančních tocích se musejí zakládat na tzv. „ukazatelích z Ria“ pro podporu spojenou se zmírňováním změny klimatu apodporu spojenou s přizpůsobováním se změně klimatu a další sledovací systémy, které představil výbor pro rozvojovou pomoc OECD;
ii) kvalitativní metodické údaje popisující metodu použitou k výpočtu kvantitativních údajů, včetně vysvětlení metodiky měření jejich údajů a případně také další informace odefinicích a metodikách použitých kvýpočtu, zejména v případě údajů vykazovaných o uvolněných finančních tocích;
iii) dostupné údaje o činnosti členských států spojené s projekty poskytování technologií nebo sprojekty budování kapacit pro rozvojové země podle UNFCCC hrazených zveřejných prostředků, včetně informace, zda se poskytnutá technologie nebo projekt budování kapacit použily k zmírnění dopadů nebo přizpůsobení se dopadům změny klimatu, dále údaje o přijímající zemi, pokud možno oobjemu poskytnuté podpory a druhu poskytnuté technologie nebo projektu budováni kapacity;

b) dostupné údaje za rok X a následující roky oplánovaném poskytování podpory, včetně údajů o plánované činnosti spojené sprojekty poskytnutí technologií nebo sprojekty budování kapacit pro rozvojové země podle úmluvy UNFCCC hrazených zveřejných prostředků a otechnologiích, jež mají být poskytnuty, aprojektech budování kapacity, včetně informace, zda je přenesená technologie nebo projekt budování kapacit určen ke zmírnění dopadů nebo přizpůsobení se dopadům změny klimatu, dále údaje opřijímající zemi, pokud možno oobjemu podpory a druhu technologií, jež mají být poskytnuty nebo projektu budování kapacity.


Část 3
Podávání zpráv o výnosech z dražeb

Informace, které mají být obsaženy vezprávách podlečl. 19 odst.2:
a) informace o použití výnosů v roce X-1, které členský stát získal z dražeb povolenek vsouladu s čl. 10 odst. 1 směrnice 2003/87/ES, včetně informací o těchto výnosech, které byly použity k jednomu nebo více z účelů uvedených v čl. 10 odst. 3 uvedené směrnice, nebo o ekvivalentu těchto výnosů ve finanční hodnotě a o opatřeních přijatých podle uvedeného článku;
b) informace o používání všech výnosů, podle určení členského státu, které získal z dražeb povolenek v oblasti letectví v souladu s čl. 3d odst. 1 nebo 2 směrnice 2003/87/ES; tyto informace se poskytnou v souladu s čl. 3d odst. 4 uvedené směrnice.

Výnosy z dražeb, které nebyly vyplaceny vokamžiku, kdy členský stát podává Komisi zprávu vsouladu s čl. 19 odst. 2, se kvantifikují a vykazují vezprávách za následující roky.


------------------------------------------------------------------


Příloha IX
Další povinnosti při podávání zpráv


Část 1
Další povinnosti při podávání zpráv voblasti energie zobnovitelných zdrojů

Není-li uvedeno jinak, jsou podle čl.20 písm. c) zahrnuty tyto doplňkové informace:

a) fungování systému potvrzení o původu elektřiny, plynu a vytápění a chlazení zobnovitelných zdrojů, míra vydávání a rušení potvrzení původu avýsledná roční vnitrostátní spotřeba energie zobnovitelných zdrojů, jakož i opatření přijatá za účelem zajištění spolehlivosti systému ajeho ochrany proti podvodům;

b) objem biopaliv, bioplynu, pohonných hmot zobnovitelných zdrojů, které nemají biologický původ, recyklovaných paliv sobsahem uhlíku aelektřiny zobnovitelných zdrojů spotřebovaných v dopravě, případně jejich účinnost voblasti úspory skleníkových plynů, přičemž je nutné odlišit pohonné hmoty vyrobené zrůzných druhů potravinářských akrmných plodin ajednotlivé druhy vstupních surovin uvedené vpříloze IX směrnice(EU) 2018/2001;

c) vývoj dostupnosti, původu aužití zdrojů biomasy pro energetické účely;

d) změny cen komodit avyužívání půdy vrámci členského státu spojené se zvýšeným využitím biomasy ajiných forem energie zobnovitelných zdrojů;

e) odhadovaná přebytečná výroba energie zobnovitelných zdrojů, která by mohla být převedena do jiných členských států, tak aby mohly dodržet čl. 3 odst. 3 směrnice(EU) 2018/2001 a splnit vnitrostátní příspěvky atrajektorie uvedené včl. 4 písm. a) bodě 2 tohoto nařízení;

f) případně odhadovaná poptávka poenergii zobnovitelných zdrojů, která musí být doroku 2030 uspokojena jinými prostředky než domácí výrobou, včetně dovážených surovin pro zpracování biomasy;

g) technický vývoj avyužívání biopaliv vyrobených ze vstupních surovin uvedených vpříloze IX směrnice(EU) 2018/2001;

h) je-li k dispozici, odhadovaný dopad výroby nebo užívání biopaliv, biokapalin a paliv zbiomasy na biologickou rozmanitost, vodní zdroje, dostupnost akvalitu vody, kvalitu půdy a ovzduší včlenských státech;

i) zaznamenané případy podvodu vespotřebitelském řetězci biopaliv, biokapalin a paliv zbiomasy;

j) informace otom, jak byl odhadnut podíl biologicky rozložitelného odpadu vodpadu použitém kvýrobě energie ajaké kroky byly podniknuty za účelem zlepšení aověření těchto odhadů;

k) výroba elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie v budovách, včetně dílčích údajů o energii vyrobené, spotřebované adodané do sítě solárními fotovoltaickými systémy, solárními termálními systémy, biomasou, tepelnými čerpadly, geotermálními systémy, jakož idalšími decentralizovanými systémy výroby energie zobnovitelných zdrojů;

l) případně podíl energie zobnovitelných zdrojů nadálkovém vytápění, jakož i energie zobnovitelných zdrojů vyrobené městy aspolečenstvími pro obnovitelné zdroje;

m) primární dodávky pevné biomasy(v 1000m(3), kromě informací podle odst. 1 písm. b) podbodu iii), které jsou uváděny v tunách):

1) lesní biomasa používaná pro výrobu energie(domácí výroba a dovoz):

a) primární biomasa z lesů používaná přímo navýrobu energie:
i) pokud možno větve a koruny stromů(vykazování je dobrovolné)
ii) případně pařezy(vykazování je dobrovolné)
iii) kulatina(dělená na průmyslovou kulatinu apalivové dřevo)

b) případně druhotné průmyslové produkty z lesních zdrojů používané přímo pro výrobu energie:
i) případně kůra
ii) štěpiny, piliny a další částečky dřeva
iii) případně černý louh a surový tallový olej

c) pokud možno dřevo odkonečného spotřebitele používané přímo navýrobu energie

d) palivo ze zpracovaného dřeva, vyrobené zesurovin, které nebyly započítány vsouladu sbody 1a), 1b) nebo 1c):
i) případně dřevěné uhlí
ii) dřevěné pelety a dřevěné brikety

2) pokud možno zemědělská biomasa používaná pro výrobu energie(domácí výroba, dovoz a vývoz):
a) energetické plodiny pro výrobu elektřiny atepla(včetně rychle rostoucích dřevin pěstovaných na výmladkových plantážích)
b) rezidua zemědělských plodin pro výrobu elektřiny a tepla

3) pokud možno biomasa zorganického odpadu používaná pro výrobu energie(domácí výroba, dovoz avývoz):
a) podíl organických složek na průmyslovém odpadu
b) podíl organických složek na komunálním odpadu
c) odpadní kaly

n) konečná spotřeba energie pevné biomasy(objem pevné biomasy použité pro výrobu energie v následujících odvětvích):

1) energetické odvětví:
a) elektřina
b) kombinovaná výroba elektřiny atepla
c) teplo

2) interní spotřeba průmyslového sektoru(spotřebovaná a závodně vyrobená elektřina, kombinovaná výroba tepla a elektřiny ateplo)

3) přímá konečná spotřeba v oblasti bydlení

4) ostatní.


Část 2
Další povinnosti při podávání zpráv voblasti energetické účinnosti

V oblasti energetické účinnosti jsou podle čl. 21 písm. c) zahrnuty tyto doplňkové informace:
a) hlavní legislativní a nelegislativní politiky, opatření, finanční opatření a programy, které byly provedeny v roce X-2 a X-1(kde X je rok, kdy má být zpráva podána) za účelem dosažení jejich cílů stanovených v souladu sčl. 4 písm. b) a které podporují trhy senergetickými službami, zlepšují energetickou náročnost budov, opatření kvyužití potenciálu infrastruktury v oblasti plynu a elektřiny a vytápění a chlazení zhlediska energetické účinnosti, zlepšení informování a kvalifikace, jiná opatření na podporu energetické účinnosti;
b) kumulativní objem úspory energie dosažené pomocí článku 7 směrnice 2012/27/EU vletech X-3 a X-2;
c) objem úspory dosažené na základě politických opatření zaměřených nasnižování energetické chudoby vsouladu sčl.7 odst.11 směrnice 2012/27/EU;
d) případně objem úspory energie dosažené vsouladu sčl. 7 odst. 4 písm.c) směrnice 2012/27/EU);
e) pokrok v každém odvětví a důvody, proč spotřeba energie zůstala stabilní nebo rostla vroce X-3 a X-2 v odvětvích konečné spotřeby energie;
f) celková podlahová plocha budov s celkovou užitnou podlahovou plochou přesahující 250m(2) ve vlastnictví nebo užívání ústředních vládních institucí členských států, které k1.lednu roku X-2 a X-1 nesplnily požadavky naenergetickou náročnost uvedené včl. 5 odst.1 směrnice 2012/27/EU;
g) celková podlahová plocha vytápěných nebo chlazených budov ve vlastnictví a v užívání ústředních vládních institucí členských států, které byly renovovány v roce X-3 a X-2 podle čl. 5 odst. 1 směrnice 2012/27/EU, nebo objem úspor energie ve způsobilých budovách ve vlastnictví a v užívání jejich ústředních vládních institucí podle čl. 5 odst.6 směrnice 2012/27/EU;
h) počet energetických auditů vypracovaných vroce X-3 a X-2. Dále celkový odhadovaný počet velkých společností na jejich území, na něž se vztahuje čl. 8 odst. 4 směrnice 2012/27/EU, apočet energetických auditů vypracovaných vtěchto podnicích v roce X-3 aX-2;
i) použitý vnitrostátní primární energetický faktor pro elektřinu aodůvodnění, pokud se tento faktor liší odstandardního koeficientu uvedeného ve3.poznámce podčarou v příloze IV směrnice 2012/27/EU;
j) počet a podlahová plocha nových a zrenovovaných budov s téměř nulovou spotřebou energie v roce X-2 a X-1 podle článku 9 směrnice 2010/31/EU, které budou vpřípadě potřeby založeny nastatistickém vzorku;
k) internetový odkaz na webovou stránku, kde lze dohledat seznam nebo rozhraní poskytovatelů energetických služeb uvedené v čl. 18 odst. 1 písm. c) směrnice 2012/27/EU.


------------------------------------------------------------------


Příloha X
Zpráva Unie o udržitelnosti voblasti bioenergie

Zpráva EU o udržitelnosti v oblasti bioenergie zabývající se energií z biomasy, která má být Komisí schválena každé dva roky společně se zprávou o stavu energetické unie podle čl. 35 odst. 2 písm. d), obsahuje alespoň následující informace:
a) relativní environmentální výhody anáklady jednotlivých biopaliv, biokapalin a paliv vyráběných z biomasy, účinky dovozní politiky Unie na tuto oblast, důsledky zabezpečení dodávek energie amožnosti, jak zajistit vyrovnaný přístup mezi domácí výrobou adovozem;
b) dopad výroby a používání biomasy na udržitelnost v Unii a třetích zemích, včetně dopadů na biologickou rozmanitost;
c) data a analýzy současné a předpokládané dostupnosti udržitelné biomasy a poptávky po ní, včetně dopadu rostoucí poptávky pobiomase na odvětví využívající tuto surovinu;
d) technický vývoj avyužívání biopaliv vyrobených ze vstupních surovin uvedených vpříloze IX směrnice(EU) 2018/2001 a posouzení dostupnosti vstupních surovin akonkurence mezi zdroji, sezohledněním zásad oběhového hospodářství ahierarchie způsobů nakládání sodpady podle směrnice 2008/98/EC;
e) informace odostupných výsledcích vědeckého výzkumu ohledně nepřímých změn ve využívání půdy ve vztahu ke všem způsobům výroby aanalýza těchto výsledků, včetně posouzení, zda lze zmenšit míru neurčitosti zjištěnou při analýze, zníž vycházejí odhady emisí vyplývajících znepřímé změny ve využívání půdy, azda lze přitom započítat faktor případného dopadu politiky Unie, jako je politika voblasti životního prostředí, klimatu azemědělství;
f) s ohledem na třetí země i členské státy, které jsou významnými zdroji biopaliva, biokapalin a paliv z biomasy spotřebovaných v rámci Unie, informace o vnitrostátních opatřeních přijatých za účelem dodržování kritérií udržitelnosti a kritérií pro úsporu emisí skleníkových plynů stanovených v čl. 29 odst. 2 až 7 a 10 směrnice(EU) 2018/2001 naochranu půdy, vody aovzduší a
g) souhrnné údaje zdatabáze uvedené včl. 28 odst.2 směrnice(EU) 2018/2001.

Při podávání zpráv oúspoře emisí skleníkových plynů při používání biomasy použije Komise objemy vykázané členskými státy podle písm.b) části 1 přílohy IX tohoto nařízení, včetně předběžných průměrných hodnot odhadovaných emisí vyplývajících znepřímé změny ve využívání půdy asouvisejícího rozmezí odvozeného zanalýzy citlivosti uvedených vpříloze VIII směrnice(EU) 2018/2001. Komise zveřejní údaje opředběžných průměrných hodnotách odhadovaných emisí vyplývajících znepřímé změny ve využívání půdy asouvisejícím rozmezí odvozeném zanalýzy citlivosti. Komise dále zhodnotí, zda ajak se odhad přímých úspor emisí změní, započítají-li se vrámci substitučního přístupu druhotné produkty.


------------------------------------------------------------------


Příloha XI
Nepovinné systémy, pro které komise přijala rozhodnutí podle čl.30 odst.4 směrnice(EU) 2018/2001

Zpráva o nepovinných systémech, pro které Komise přijala rozhodnutí podle čl. 30 odst. 4 směrnice(EU) 2018/2001, která má být Komisí přijata každé dva roky společně se zprávou o stavu energetické unie podle čl.35 odst. 2 písm. e), obsahuje hodnocení Komise alespoň unásledujících prvků:
a) nezávislosti, postupů a četnosti auditů, jak pokud jde o to, co je k těmto aspektům uvedeno v dokumentaci k příslušnému režimu v době jeho schválení Komisí, tak vporovnání sosvědčenými odvětvovými postupy;
b) dostupnosti, zkušeností atransparentnosti při uplatňování metod zjišťování nedodržení předpisů ařešení těchto případů, zejména sohledem na řešení situací závažného pochybení na straně subjektů účastnících se daného systému nebo obvinění ztěchto pochybení;
c) transparentnosti, zejména ve vztahu kpřístupnosti systému, dostupnosti překladů do příslušných jazyků zemí aregionů, znichž suroviny pocházejí, dostupnosti seznamu certifikovaných hospodářských subjektů apříslušných certifikátů adostupnosti auditorských zpráv;
d) zapojení zúčastněných stran, zejména pokud jde okonzultace spůvodními amístními společenstvími před přijetím rozhodnutí vprůběhu vytváření apřezkumu systému ivprůběhu auditů areakce na jejich příspěvky;
e) celkové propracovanosti systému, především vkontextu pravidel pro akreditaci, kvalifikaci anezávislost auditorů apříslušných orgánů systému;
f) jsou-li k dispozici, aktualizací daného systému vzávislosti na trhu, množství certifikovaných vstupních surovin abiopaliv podle zemí původu apodle druhů, počtu účastníků;
g) snadnosti aúčinnosti zavádění metody, která sleduje doklady osouladu skritérii udržitelnosti, jež jsou vrámci systému předávány jeho účastníkům, přičemž taková metoda má sloužit jako prostředek kpředcházení podvodům, zejména se zaměřením na odhalování apotírání podezření zpodvodů ajiných nesrovnalostí ana navazující opatření, apřípadně počtu odhalených případů podvodů anesrovnalostí;
h) možností subjektů získat oprávnění kuznávání asledování certifikačních orgánů;
i) kritérií pro uznávání nebo akreditaci certifikačních orgánů;
j) pravidel, jak má být prováděno sledování certifikačních orgánů;
k) způsobů, jak usnadnit nebo zdokonalit prosazování osvědčených postupů.


------------------------------------------------------------------


Příloha XII
Národní inventurní systémy

Informace uvedené v článku 37 zahrnují:
a) údaje a metody vykazované učinností azařízení v souladu se směrnicí 2003/87/ES pro účely vypracování národních inventur skleníkových plynů zaúčelem zajištění jednotnosti emisí skleníkových plynů vykazovaných v rámciEU ETS a v národních inventurách skleníkových plynů;
b) údaje o fluorovaných plynech v příslušných oblastech shromážděné prostřednictvím systémů vykazování vytvořených podle článku 20 nařízení(EU) č.517/2014 pro účely vypracování národních inventur skleníkových plynů;
c) emise, výchozí údaje a metodiky vykazované zařízeními podle nařízení(ES) č.166/2006 pro účely vypracování národních inventur skleníkových plynů;
d) údaje vykazované podle nařízení(ES) č.1099/2008;
e) údaje shromážděné prostřednictvím zeměpisného sledování pozemků v rámci stávajících programů a průzkumů Unie a členských států včetně rámcového průzkumu LUCAS ovyužívání půdy a jejího krajinného krytu a programu Copernicus.


------------------------------------------------------------------


PřílohaXIII
Srovnávací tabulka

+---------------------------+-------------------------------------------------+
| Nařízení(EU) č. 525/2013 | Toto nařízení |
+---------------------------+-------------------------------------------------+
| Článek 1 | Článek 1 odst. 1 |
+---------------------------+-------------------------------------------------+
| Článek 2 | - |
+---------------------------+-------------------------------------------------+
| Článek 3 | - |
+---------------------------+-------------------------------------------------+
| Článek 4 | Článek 15 |
+---------------------------+-------------------------------------------------+
| Článek 5 | Čl. 37 odst. 1, 2 a 6; příloha XII |
+---------------------------+-------------------------------------------------+
| Článek 6 | Čl. 37 odst. 3 a 6 |
+---------------------------+-------------------------------------------------+
| Článek 7 | Čl. 26 odst. 3,4, 6 a 7; příloha V |
+---------------------------+-------------------------------------------------+
| Článek 8 | Článek 26 odst. 2 a 7 |
+---------------------------+-------------------------------------------------+
| Článek 9 | Čl. 37 odst. 4 a 5 |
+---------------------------+-------------------------------------------------+
| Článek 10 | Článek 40 |
+---------------------------+-------------------------------------------------+
| Článek 11 | - |
+---------------------------+-------------------------------------------------+
| Článek 12 | Článek 39 |
+---------------------------+-------------------------------------------------+
| Článek 13 | Čl. 18 odst. 1 písm. a); čl. 18 odst. 3 a 4; |
| | příloha VI |
+---------------------------+-------------------------------------------------+
| Článek 14 | Čl. 18 odst. 1 písm. b); čl. 18 odst. 2, 3 a 4; |
| | příloha VII |
+---------------------------+-------------------------------------------------+
| Článek 15 | Čl. 19 odst. 1; příloha VIII, část 1 |
+---------------------------+-------------------------------------------------+
| Článek 16 | Čl. 19 odst. 3 a příloha VIII, část 2 |
+---------------------------+-------------------------------------------------+
| Článek 17 | Čl. 19 odst. 2,4 a 5; příloha VIII, část 3 |
+---------------------------+-------------------------------------------------+
| Článek 18 | Čl. 17 odst. 2 druhý pododstavec; |
+---------------------------+-------------------------------------------------+
| Článek 19 | - |
+---------------------------+-------------------------------------------------+
| Článek 20 | - |
+---------------------------+-------------------------------------------------+
| Článek 21 | Čl. 29 odst. 1 písm. c) a čl. 29 odst. 5 a 7; |
+---------------------------+-------------------------------------------------+
| Článek 22 | - |
+---------------------------+-------------------------------------------------+
| Článek 23 | Čl. 41 odst. 1 písm. d), e), f), g) a h) |
+---------------------------+-------------------------------------------------+
| Článek 24 | Článek 42 |
+---------------------------+-------------------------------------------------+
| Článek 25 | - |
+---------------------------+-------------------------------------------------+
| Článek 26 | Čl. 44 odst. 1 písm. a) a čl. 44 odst. 2, 3 a 6 |
+---------------------------+-------------------------------------------------+
| Článek 27 | - |
+---------------------------+-------------------------------------------------+
| Článek 28 | Článek 57 |
+---------------------------+-------------------------------------------------+
| Článek 29 | - |
+---------------------------+-------------------------------------------------+

Za autentické a právně závazné znění právních předpisů Evropské unie se považuje pouze znění zveřejněné v elektronickém vydání Úředního věstníku Evropské unie.
KAPITOLA 1 - Obecná ustanovení Článek 1 - Předmět a oblast působnosti Článek 2 - Definice KAPITOLA 2 - Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu Článek 3 - Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu Článek 4 - Vnitrostátní cíle, úkoly a příspěvky pro pět rozměrů energetické unie Článek 5 - Proces stanovení příspěvků členských států v oblasti energie z obnovitelných zdrojů Článek 6 - Proces stanovení příspěvků členských států v oblasti energetické účinnosti Článek 7 - Vnitrostátní politiky a opatření pro každý z pěti rozměrů energetické unie Článek 8 - Analytický základ integrovaných vnitrostátních plánů voblasti energetiky a klimatu Článek 9 - Návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu Článek 10 - Veřejné konzultace Článek 11 - Víceúrovňový dialog o energetice a klimatu Článek 12 - Regionální spolupráce Článek 13 - Posouzení integrovaných vnitrostátních plánů voblasti energetiky a klimatu Článek 14 - Aktualizace integrovaných vnitrostátních plánů voblasti energetiky a klimatu KAPITOLA 3 - Dlouhodobé strategie Článek15 - Dlouhodobé strategie Článek16 - Strategický plán pro metan KAPITOLA 4 - Podávání zpráv Oddíl 1 - Dvouleté zprávy o pokroku a jejich následná kontrola Článek 17 - Integrované vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu Článek 18 - Integrované podávání zpráv o politikách a opatřeních v oblasti skleníkových plynů a odhadech Článek 19 - Integrované podávání zpráv o vnitrostátních adaptačních opatřeních, finanční a technické podpoře poskytnuté rozvojovým zemím a o výnosech z dražeb Článek 20 - Integrované podávání zpráv o energii z obnovitelných zdrojů Článek 21 - Integrované podávání zpráv o energetické účinnosti Článek 22 - Integrované podávání zpráv o energetické bezpečnosti Článek 23 - Integrované podávání zpráv o vnitřním trhu s energií Článek 24 - Integrované podávání zpráv o energetické chudobě Článek 25 - Integrované podávání zpráv o výzkumu, inovacích a konkurenceschopnosti ODDÍL 2 - Každoroční podávání zpráv Článek 26 - Každoroční podávání zpráv Článek 27 - Podávání zpráv ocílech pro rok 2020 ODDÍL 3 - Platforma pro podávání zpráv Článek 28 - E-platforma KAPITOLA 5 - Souhrnné hodnocení pokroku a politické reakce, aby bylo zajištěno dosažení cílů Unie -sledování ze strany Komise Článek 29 - Posouzení pokroku Článek 30 - Nesrovnalostí s celkovými cíli aúkoly energetické unie podle nařízení(EU) 2018/842 Článek 31 - Reakce na nedostatečné ambice integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu Článek 32 - Reakce na nedostatečný pokrok, pokud jde o cíle a úkoly Unie v oblasti energetiky a klimatu Článek 33 - Mechanismus Unie pro financování energie zobnovitelných zdrojů Článek 34 - Doporučení Komise pro členské státy Článek 35 - Zpráva o stavu energetické unie Článek 36 - Monitorování mechanismu správy KAPITOLA 6 - Unijní a vnitrostátní systémy týkající se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení pomocí propadů Článek 37 - Unijní a vnitrostátní inventurní systémy Článek 38 - Přezkum inventur Článek 39 - Unijní a vnitrostátní systémy pro politiky a opatření a odhady Článek 40 - Vytvoření a provoz registrů KAPITOLA 7 - Spolupráce a podpora Článek 41 - Spolupráce mezi členskými státy a Unií Článek 42 - Role Evropské agentury pro životní prostředí KAPITOLA 8 - Závěrečná ustanovení Článek 43 - Výkon přenesené pravomoci Článek 44 - Výbory Článek 45 - Přezkum Článek 46 - Změny směrnice 94/22/ES Článek 47 - Změny směrnice 98/70/ES Článek 48 - Změny směrnice 2009/31/ES Článek 49 - Změny nařízení(ES) č. 663/2009 Článek 50 - Změna nařízení(ES) č. 715/2009 Článek 51 - Změny směrnice 2009/73/ES Článek 52 - Změna směrnice Rady 2009/119/ES Článek 53 - Změny směrnice 2010/31/EU Článek 54 - Změny směrnice 2012/27/EU Článek 55 - Změna směrnice 2013/30/EU Článek 56 - Změny směrnice(EU) 2015/652 Článek57 - Zrušení Článek 58 - Přechodná ustanovení Článek 59 - Vstup vplatnost PřílohaI - Obecný rámec pro integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu Část 1 - Obecný rámec Část 2 - Seznam parametrů a proměnných, které seuvedou v oddílu B vnitrostátních plánů PřílohaII - Vnitrostátní příspěvky kdosažení žádoucího podílu energie zobnovitelných zdrojů nahrubé konečné spotřebě energie vroce2030 Příloha III - Oznámení opatření a metodik, které členské státy přijaly zaúčelem provedení článku7 směrnice 2012/27/EU Příloha IV - Obecný rámec pro dlouhodobé strategie Příloha V - Informace o inventuře skleníkových plynů Část 1 Část 2 Část 3 - Metodiky monitorování avykazování v oblasti LULUCF Část 4 - Ukazatele inventury Příloha VI - Informace o politikách aopatřeních voblasti emisí skleníkových plynů Příloha VII - Informace o odhadech voblasti emisí skleníkových plynů Příloha VIII - Informace o vnitrostátních adaptačních opatřeních, finanční a technické podpoře poskytnuté rozvojovým zemím avýnosech z dražeb Část 1 - Podávání zpráv o adaptačních opatřeních Část 2 - Podávání zpráv o podpoře poskytované rozvojovým zemím Část 3 - Podávání zpráv o výnosech z dražeb Příloha IX - Další povinnosti při podávání zpráv Část 1 - Další povinnosti při podávání zpráv voblasti energie zobnovitelných zdrojů Část 2 - Další povinnosti při podávání zpráv voblasti energetické účinnosti Příloha X - Zpráva Unie o udržitelnosti voblasti bioenergie Příloha XI - Nepovinné systémy, pro které komise přijala rozhodnutí podle čl.30 odst.4 směrnice(EU) 2018/2001 Příloha XII - Národní inventurní systémy PřílohaXIII - Srovnávací tabulka
Název
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Text s významem pro EHP.) PE/55/2018/REV/1
Autor
Evropský parlament, Rada Evropské unie
Zdroj
Úřední věstník Evropské unie
Datum vydání
21. prosince 2018
Platný od
24. prosince 2018
Platný do
bez ukončení
Cizojazyčné znění
32018R1999
CELEXové číslo
32018R1999
Řada
L
Informace o vydání
Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1 - 77
Doplňující informace
Data:
dokumentu: 11.12.2018, Den podpisu
dokumentu: 11.12.2018
vstupu v platnost: 24.12.2018
, Vstoupení v platnost Den vyhlášení +3 Viz Čl. 59vstupu v platnost: 1.1.2021
, Provádění Částečné provádění Viz Čl. 59konce platnosti: ---
Ročník
2018
©ATLAS consulting spol. s r.o. člen skupiny ATLAS GROUP