136/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů

136/2019 Sb.VYHLÁŠKAMinisterstva dopravyze dne 23. května 2019,kterou se mění vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 118/2004 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 187/2014 Sb. a zákona č. 135/2019 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 9 odst. 6, § 10 odst. 37, 11, § 10a odst. 2, § 10b odst. 1 a 6, § 10c odst. 1 a 4, § 11 odst. 2, § 17 odst. 1 a 3, § 18 odst. 3, § 19 odst. 1, § 24 odst. 4, § 42 odst. 8 zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění vyhlášky č. 83/2000 Sb., vyhlášky č. 186/2005 Sb., vyhlášky č. 6/2006 Sb., vyhlášky č. 38/2006 Sb., vyhlášky č. 173/2009 Sb., vyhlášky č. 388/2009 Sb., vyhlášky č. 38/2010 Sb., vyhlášky č. 28/2014 Sb. a vyhlášky č. 65/2015 Sb., se mění takto:
1. Poznámka pod čarou č. 1 zní:
------------------------------------------------------------------
"1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629 ze dne 14. září 2016, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby, mění směrnice 2009/100/ES a zrušuje směrnice 2006/87/ES.
Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/970 ze dne 18. dubna 2018, kterou se mění přílohy II, III a V směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.".
2. V § 1 písmeno a) zní:
"a) technické požadavky na plovoucí tělesa a plavidla podléhající evidenci, s výjimkou
1. malých plavidel, jejichž objem vypočtený jako součin délky, šířky a ponoru je menší než 100 m3,
2. plovoucích zařízení s délkou menší než 20 m, jejichž objem vypočtený jako součin délky, šířky a ponoru je menší než 100 m3,".
3. V § 1 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která znějí:
"b) technické požadavky na zařízení a vybavení plavidel,
c) podrobnější členění druhů plavidel a jejich znaky,".
Dosavadní písmena b) až l) se označují jako písmena d) až n).
4. V § 1 písm. g) se slova "a její" nahrazují slovy ", technické prohlídky navazující na úpravu nebo opravu plavidla a technické prohlídky navazující na výkon státního dozoru a jejich".
5. V § 1 písmeno j) zní:
"j) vzory osvědčení plavidla, údaje do nich zapisované a dobu jejich platnosti,".
6. V § 1 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní:
"k) vzor prozatímního osvědčení plavidla,".
Dosavadní písmena k) až n) se označují jako písmena l) až o).
7. V § 1 písmeno l) zní:
"l) plavební zóny vodní cesty, pro něž se schvaluje technická způsobilost plavidla, a podmínky technické způsobilosti, které musí plavidlo pro provoz v jednotlivých plavebních zónách splňovat,".
8. § 1a včetně nadpisu zní:
"§ 1a
Plavební zóny vodních cest
(K § 10 odst. 7 zákona)
Vnitrozemské vodní cesty Evropské unie jsou zařazeny do plavebních zón 1 až 4. Zařazení vodních cest České republiky do jednotlivých plavebních zón je uvedeno v příloze č. 1 k této vyhlášce.".
9. Nadpis § 2 zní:
"Podrobnější členění druhů plavidel a jejich znaky
(K § 9 odst. 6 zákona)".
10. V § 2 odstavec 1 zní:
"(1) Lodě se člení na
a) osobní lodě,
b) nákladní motorové lodě,
c) tankové motorové lodě,
d) remorkéry,
e) vlečné čluny,
f) tlačné čluny,
g) převozní lodě,
h) speciální lodě.".
11. V § 2 odst. 3 písm. b) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
12. V § 2 odst. 3 písm. d) se slova "její určení k dopravě cestujících, nákladu a vozidel z jednoho břehu vodní cesty na druhý, která je součástí přívozu navazujícího na pozemní komunikaci a nahrazujícího přemostění vodní cesty" nahrazují slovy "její konstrukce a určení pro přepravu cestujících, zvířat nebo věcí na přívozu nahrazujícím přemostění přes vodní cestu".
13. V § 2 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.
14. V § 2 se odstavec 5 zrušuje.
15. § 3 a 3a včetně nadpisů znějí:
"§ 3
Technické požadavky na plavidla a jejich zařízení a vybavení
(K § 9 odst. 6, § 10 odst. 7 a § 10b odst. 1 zákona)
(1) Technické požadavky pro provoz plavidla podléhajícího této vyhlášce, které není převozní lodí, plovoucím zařízením nebo plovoucím tělesem, na vodních cestách Evropské unie v plavební zóně 3 a 4 a na vodních cestách České republiky v plavební zóně 2 a technické požadavky na jeho zařízení a vybavení jsou stanoveny v evropské normě stanovující technické požadavky pro vnitrozemská plavidla ES-TRIN (dále jen "norma ES-TRIN"). Technická norma uvedená v předchozí větě je veřejně dostupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Technické požadavky pro provoz převozní lodě, plovoucího zařízení nebo plovoucího tělesa na vodních cestách České republiky v plavební zóně 2, 3 anebo 4 a technické požadavky na jejich zařízení a vybavení jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(3) Technické požadavky uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce se neuplatní na plavidla, která byla vyrobena nebo uvedena na trh v některém členském státě Evropské unie, smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, ve Švýcarsku nebo v Turecku, za předpokladu, že tato plavidla
a) odpovídají technickým předpisům, které jsou pro výrobu, uvedení na trh nebo používání těchto plavidel v některém z těchto států závazné, a
b) zajišťují alespoň takovou míru ochrany života a zdraví člověka a životního prostředí, jakou sleduje příloha č. 2 k této vyhlášce.
§ 3a
Využití rovnocenných technologií a odchylky od technických požadavků
(1) Technické požadavky stanovené normou ES-TRIN se nemusí použít v rozsahu, v jakém Evropská komise v souladu s předpisem Evropské unie upravujícím technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby 1) povolí prováděcím aktem odchylky od této normy nebo uzná rovnocennost použitých technických řešení.
(2) Údaje o odchylkách a uznání rovnocennosti podle odstavce 1 se zapíší do osvědčení plavidla.".
16. Za § 3a se vkládají nové § 3b a 3c, které včetně nadpisů znějí:
"§ 3b
Snížené technické požadavky na některá plavidla
(1) Technické požadavky stanovené normou ES-TRIN se pro provoz plavidla výlučně na vodní cestě České republiky v zóně 3 anebo v zóně 4 nemusí použít v rozsahu odchylek stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(2) Technické požadavky stanovené normou ES-TRIN se pro provoz plavidla výlučně na izolovaných vodních cestách České republiky v zóně 3 anebo v zóně 4 nepoužijí v rozsahu odchylek stanovených v příloze č. 4 k této vyhlášce, budou-li v žádosti uvedeny izolované vodní cesty České republiky, na nichž bude plavidlo provozováno.
(3) Technické požadavky stanovené normou ES-TRIN se pro provoz plavidla výlučně na vodní cestě České republiky v zóně 3 anebo v zóně 4 v rozsahu odchylek stanovených v příloze č. 5 k této vyhlášce nemusí použít u plavidla postaveného před 1. lednem 1950,
a) jehož nosnost nepřekračuje 350 tun nebo
b) které není určeno pro přepravu nákladu a jeho největší přípustný výtlak je menší než 100 m3.
(4) Technické požadavky stanovené normou ES-TRIN se pro provoz plavidla výlučně určeného pro omezené plavby místního významu na vodních cestách České republiky v zóně 3 anebo v zóně 4 nepoužijí v rozsahu odchylek stanovených v příloze č. 5 k této vyhlášce, bude-li v žádosti uveden úsek vodní cesty, kde bude plavidlo provozováno.
(5) Plavidlu, u nějž bylo ověření splnění podmínek technické způsobilosti provedeno podle odstavců 2 a 4 se v osvědčení vyznačí konkrétní vodní cesta České republiky nebo její úsek. Odchylky od normy ES-TRIN podle odstavce 1 se vyznačí v osvědčení plavidla. Odchylky od normy ES-TRIN podle odstavce 2 se vyznačí v osvědčení plavidla v rozsahu stanoveném v příloze č. 4 k této vyhlášce. Odchylky od normy ES-TRIN podle odstavců 3 a 4 se vyznačí v osvědčení plavidla v rozsahu stanoveném v příloze č. 5 k této vyhlášce.
§ 3c
Dobrovolné podrobení se požadavkům normy ES-TRIN
Technické požadavky stanovené v příloze č. 2 se pro provoz převozní lodě, plovoucího zařízení nebo plovoucího tělesa nepoužijí, pokud plavidlo splňuje technické požadavky stanovené normou ES-TRIN a v žádosti je uveden požadavek na vydání osvědčení podle přílohy č. 9 k této vyhlášce. Ustanovení § 3 odst. 1 a § 3b se užijí obdobně.".
17. § 4 včetně nadpisu zní:
"§ 4
Plavidla podléhající ověřování technické způsobilosti odbornou komisí a pověřenou právnickou osobou
(K § 10 odst. 3 a 4 zákona)
(1) Ověřování splnění podmínek technické způsobilosti plavidel odbornou komisí ustavenou plavebním úřadem podléhají plavidla podléhající této vyhlášce s výjimkou plovoucích těles.
(2) Plavidly, u nichž může plavební úřad pověřit prováděním technické prohlídky právnickou osobu, jsou plavidla podléhající této vyhlášce s výjimkou plovoucích těles.".
18. Nadpis nad § 4a se zrušuje.
19. Nadpis § 4a zní:
"Odborná komise a její činnost
(K § 10 odst. 3 zákona)".
20. V § 4a odst. 1 se za slova "a jejich strojních zařízení" vkládají slova ", jednoho odborníka v oblasti tradičních plavidel vymezených normou ES-TRIN".
21. V § 4a odst. 3 se za text "§ 4" vkládá text "odst. 1".
22. V § 4a se na konci odstavce 3 doplňuje věta "Odborník v oblasti tradičních plavidel a provádění prohlídek tradičních plavidel musí mít minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání strojírenství a strojírenská výroba 2b) a znalosti právních a technických předpisů v oblasti technické způsobilosti tradičních plavidel vymezených normou ES-TRIN.".
23. V § 4b odst. 1 se věta první zrušuje.
24. V § 4b odst. 1 se za slova "ověření" vkládají slova "splnění podmínek".
25. V § 4b odst. 1 se slova "jejím členem" nahrazují slovy "členem odborné komise".
26. V § 4b se na konci odstavce 1 doplňuje věta "Podkladem pro ověření splnění podmínek technické způsobilosti tradičního plavidla vymezeného normou ES-TRIN je také posudek zpracovaný členem odborné komise, který je odborníkem v oblasti tradičních plavidel a provádění prohlídek tradičních plavidel.".
27. V § 4b odst. 2 se slova "podle § 10 odst. 4 zákona (dále jen "pověřená právnická osoba")" nahrazují textem "odst. 2".
28. V § 4b odst. 2 se slova "nejméně jeden člen odborné komise" nahrazují slovy "alespoň člen odborné komise, který je odborník na konstrukci plavidel a jejich strojních zařízení".
29. V § 4b odst. 2 se slovo "třetí" nahrazuje slovem "druhé".
30. V § 4b odstavec 3 zní:
"(3) Do 5 pracovních dnů od provedení technické prohlídky plavidla odbornou komisí nebo od předložení dokladu o provedené technické prohlídce plavidla pověřenou právnickou osobou vydá odborná komise stanovisko, ve kterém uvede, zda plavidlo splňuje stanovené technické požadavky; ve zvlášť složitých případech vydá toto stanovisko do 10 pracovních dnů. Odborná komise rozhoduje většinou hlasů. Každý člen odborné komise je oprávněn vznášet písemné námitky týkající se provedení technické prohlídky plavidla a tyto námitky předkládat předsedovi odborné komise nejdéle do 2 pracovních dnů od provedení technické prohlídky plavidla nebo od předložení dokladů uvedených ve větě první; odborná komise projedná uplatněné námitky a přijme k nim stanovisko.".
31. V § 4b se odstavec 4 zrušuje.
32. Nadpis § 4c zní:
"Postup při provádění technické prohlídky a její rozsah
(K § 10 odst. 11 zákona)".
33. V § 4c se vkládá nový odstavec 1, který zní:
"(1) Plavidlo se k technické prohlídce přistaví bez cestujících a nákladu a vyčištěné. V rámci provádění technické prohlídky plavidla musí být umožněno prohlédnout části lodního trupu nebo zařízení, které nejsou přímo přístupné nebo viditelné.".
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.
34. V § 4c odst. 2 a 3 se slova "před vydáním osvědčení plavidla" zrušují.
35. V § 4c odst. 2 se věta poslední zrušuje.
36. V § 4c odst. 3 se slova "nebo v případě významných změn pohonného nebo kormidelního zařízení" zrušují.
37. V § 4c se na konci textu odstavce 3 doplňují slova "nebo součinnost dalších specializovaných odborníků".
38. V § 4c se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
"(4) Při provádění technické prohlídky plavidla k ověření splnění podmínek technické způsobilosti stanovených normou ES-TRIN se použijí rovněž postupy stanovené touto normou. Při provádění technické prohlídky plavidla k ověření splnění podmínek technické způsobilosti stanovených přílohou č. 2 k této vyhlášce se použijí ustanovení této vyhlášky.
(5) Technická prohlídka se provádí v rozsahu, kterým je ověřeno splnění všech stanovených podmínek technické způsobilosti.".
39. § 4d včetně nadpisu zní:
"§ 4d
Uznání technických prohlídek provedených jiným státem
(K § 10a odst. 2 zákona)
Technická prohlídka provedená orgánem jiného členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, který je příslušný vydávat doklad osvědčující technickou způsobilost plavidla, u něhož se splnění podmínek technické způsobilosti neprokazuje osvědčením Unie, se neuzná, pokud od jejího provedení uplynulo více než 5 let.".
40. Za § 4d se vkládá nový § 4e, který včetně nadpisu zní:
"§ 4e
Postup při provádění pravidelné technické prohlídky, technické prohlídky navazující na úpravu nebo opravu plavidla a technické prohlídky navazující na výkon dozoru a jejich rozsah
(K § 10b odst. 6, § 10c odst. 4 a § 42 odst. 8 zákona)
(1) Při provádění pravidelné technické prohlídky, prohlídky navazující na úpravu nebo opravu plavidla a prohlídky navazující na výkon státního dozoru se použije § 4c odst. 1, odst. 2 věta druhá a odst. 4 obdobně.
(2) Při provádění pravidelné technické prohlídky se provede prohlídka na souši, je-li nezbytné pro ověření splnění podmínek technické způsobilosti plavidla zkontrolovat stav podponorové části plavidla.
(3) Při provádění technické prohlídky navazující na úpravu nebo opravu plavidla se v případě úpravy nebo opravy pohonného nebo kormidelního zařízení provede zkušební plavba, je-li to nezbytné k ověření správné funkce pohonného nebo kormidelního zařízení.
(4) Při provádění technické prohlídky navazující na výkon státního dozoru se provede prohlídka na souši anebo zkušební plavba, je-li to nezbytné pro ověření splnění podmínek technické způsobilosti plavidla.
(5) Pravidelná technická prohlídka se provádí v rozsahu, kterým je ověřeno splnění všech podmínek technické způsobilosti.
(6) Technická prohlídka navazující na úpravu nebo opravu plavidla se provádí v rozsahu ověření splnění podmínek technické způsobilosti týkajících se částí plavidla, které byly upraveny nebo opraveny, vlastností plavidla, které mohly být úpravou nebo opravou dotčeny, a zvláštních vlastností plavidla uvedeného v § 3 odst. 1, které jsou stanoveny v normě ES-TRIN. Pokud při provádění technické prohlídky vznikne pochybnost, zda plavidlo splňuje některé ostatní technické požadavky, ověří se i jejich splnění.
(7) Technická prohlídka navazující na výkon státního dozoru se provádí v rozsahu, kterým je ověřeno splnění podmínek technické způsobilosti, pro jejichž neplnění byla plavba podle zákona zakázána. Pokud při provádění technické prohlídky vznikne pochybnost, zda plavidlo splňuje některé ostatní technické požadavky, ověří se i jejich splnění.".
41. V § 5 odst. 1 se slova "všechna plavidla podle § 2 odst. 1" nahrazují slovy "lodě a plovoucí stroje".
42. V § 5 odst. 1 se slova ", s výjimkou plovoucích zařízení a plovoucích těles" zrušují.
43. V § 5 odst. 2 se číslo "5" nahrazuje číslem "6".
44. § 6 a 7 včetně nadpisů znějí:
"§ 6
Vybavení plavidel lodními listinami
(K § 18 odst. 3 zákona)
(1) Plavidla podléhající evidenci uvedená v § 1 písm. a) musí být vybavena lodními listinami, kterými jsou
a) doklad či jiný dokument, na jehož základě lze podle zákona plavidlo na vodních cestách provozovat, jímž je
1. osvědčení plavidla,
2. prozatímní osvědčení plavidla,
3. doklad obdobný osvědčení plavidla, který vydal jiný členský stát Evropské unie, jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarská konfederace,
4. doklad podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu,
5. povolení plavebního úřadu k umístění plavidla na vodní cestě, nebo
6. povolení zvláštní přepravy, bylo-li vydáno z důvodu, že plavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti,
b) lodní deník,
c) seznam posádky, je-li s plavidlem provozována vodní doprava pro cizí potřeby, seznam cestujících pobývajících na plavidle po dobu delší než 24 hodin,
d) cejchovní průkaz, podléhá-li pravidlo cejchování,
e) kniha odběru zaolejovaných vod, je-li plavidlo plovoucím strojem nebo je-li vybaveno vlastním strojním pohonem nebo strojním pohonem pro zařízení na něm instalované,
f) povolení zvláštní přepravy, je-li pro provoz plavidla na vodní cestě zákonem vyžadováno,
g) revizní kniha parních kotlů a revizní kniha tlakových nádob, včetně platných osvědčení těchto určených technických zařízení, pokud jsou tato zařízení na plavidle instalována,
h) povolení k provozu lodní stanice a deník lodní stanice určené pro radiotelefonní služby na vodních cestách nebo povolení k provozu radarového zařízení, je-li jimi plavidlo vybaveno,
i) schvalovací osvědčení podle mezinárodní smlouvy upravující přepravu nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách, která je součástí právního řádu, přepravuje-li plavidlo nebezpečné věci podle této mezinárodní smlouvy a schvalovací osvědčení se pro takovou přepravu vydává,
j) doklady o odborné montáži a revizi určených technických zařízení, osvědčení určených technických zařízení,
k) listiny týkající se plavby vyžadované mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu.
(2) Údaje zapisované do lodního deníku jsou obsaženy v příloze č. 7 k této vyhlášce.
(3) V seznamu posádky nebo seznamu cestujících je uvedeno evidenční označení plavidla, datum založení seznamu, jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, datum a místo jejího nástupu na plavidlo a datum výstupu z něho, v případě člena posádky též místo a datum narození a jeho funkce na plavidle.
(4) Do knihy odběru zaolejovaných vod potvrzují příslušná odběrní místa odběr těchto vod z plavidla. Údaje zapisované do knihy zaolejovaných vod jsou obsaženy v příloze č. 8 k této vyhlášce.
(5) V revizní knize parních kotlů nebo tlakových nádob je uvedeno evidenční označení plavidla, datum založení revizní knihy, datum konání revize a její výsledek, datum příští revize, jméno a podpis osoby provádějící revizi.
§ 7
Doba platnosti osvědčení plavidla a vzory osvědčení plavidla
(K § 10 odst. 5, § 10b odst. 1 a § 11 odst. 2 zákona)
(1) Doba platnosti osvědčení plavidla je
a) 5 let pro
1. osobní lodě,
2. plavidla uvedená v § 3 odst. 1, která mají vlastní strojní pohon a mohou dosáhnout rychlosti více než 40 km/h vzhledem k vodě,
3. plovoucí zařízení, na nichž se předpokládá dlouhodobější přítomnost osob, jako je například botel, plovoucí restaurace, prodejna, galerie, plovárna,
b) 10 let pro ostatní plavidla podléhající této vyhlášce.
(2) Platnost osvědčení plavidla se prodlouží o dobu uvedenou v odstavci 1.
(3) Plavidlu se vystaví osvědčení Unie podle vzoru v příloze č. 9 k této vyhlášce, pakliže plavidlo, jeho zařízení a vybavení splňují technické požadavky stanovené pro příslušnou zónu v normě ES-TRIN nebo splňují-li technické požadavky podle § 3a.
(4) Vzor osvědčení plavidla pro
a) plavidla uvedená v § 3 odst. 1 je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce,
b) převozní lodě a plovoucí zařízení je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce.
(5) Vzor prozatímního osvědčení plavidla pro plavidla podléhající této vyhlášce je uveden v příloze č. 11 k této vyhlášce.
(6) Vzor osvědčení plavidla pro plavidla, u nichž bylo ověření splnění podmínek technické způsobilosti pro provoz na vodních cestách České republiky provedeno podle technických požadavků uvedených v § 3b odst. 1 a mají platné osvědčení Unie, je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce.".
45. V § 8 odstavec 1 zní:
"(1) Plavidlem, které lze provozovat na vodní cestě jen za podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla, je
a) loď, nejedná-li se o vlečný nebo tlačný člun nepřepravující nebezpečné věci,
b) plovoucí stroj.".
46. V § 11a odst. 3 písm. b) se číslo "30" nahrazuje číslem "45".
47. § 13a se zrušuje.
48. Vkládá se nová příloha č. 1, která včetně nadpisu zní:
"Příloha č. 1
Plavební zóny vodních cest České republiky
Zóna 1
Vodní cesty České republiky tuto plavební zónu neobsahují.
Zóna 2
Přehradní nádrž Lipno.
Zóna 3
1. Přehradní nádrže Brněnská (Kníničky), Jesenice, Nechranice, Orlík, Rozkoš, Slapy, Těrlicko, Žermanice a Nové Mlýny III.
2. Těžební jezera štěrkopísku Ostrožská Nová Ves a Tovačov.
Zóna 4
Ostatní vodní cesty neuvedené v plavebních zónách 1, 2 a 3.".
Dosavadní přílohy č. 1 až 6 se označují jako přílohy č. 2 až 7.
49. Příloha č. 2 včetně nadpisu zní:
"Příloha č. 2
Podmínky technické způsobilosti plovoucích zařízení, převozních lodí a plovoucích těles
Kapitola 1
Všeobecná ustanovení
1.01. Definice
Pro účely této přílohy se stanoví tento význam pojmů:
1) převozní loď plující volně je převozní loď samostatně plující bez upoutání k vodícímu lanu nebo řetězu,
2) převozní loď neplující volně je převozní loď plující upoutána k vodícímu lanu nebo řetězu,
3) plovoucí zařízení služeb je plovoucí zařízení postavené a vybavené pro poskytování ubytovacích, restauračních, společenských, vzdělávacích, kulturních, rekreačních a podobných služeb, například botel, plovoucí restaurace, galerie, divadlo, kostel, sauna, učebna, dílna, plovárna,
4) plovoucí zařízení pracovní je plovoucí zařízení postavené a vybavené pro činností neuvedené v odstavci 3, například přístavní můstek nebo molo, plovoucí dok, plovoucí garáž apod.,
Zvláštní prostory na plavidle
5) hlavní strojovna je prostor, ve kterém jsou instalovány hlavní motory,
6) strojovna je prostor, ve kterém jsou instalovány spalovací motory,
7) motorový úsek je úsek plavidla, ve kterém se nachází hlavní nebo pomocný motor (motory),
8) kotelna je prostor, ve kterém je instalováno palivové spalovací zařízení k výrobě páry nebo k ohřevu teplonosného média,
9) uzavřený prostor je prostor na plavidle uzavřený pevným nebo pohyblivým zařízením nejen shora, ale také zcela nebo částečně po obvodu,
10) kormidelna je prostor, ve kterém je umístěno veškeré ovládací zařízení a kontrolní přístroje potřebné k vedení plavidla,
11) obytný prostor je prostor určený k používání osobami běžně pobývajícími na plavidle, včetně kuchyně, skladovacího prostoru pro zásoby, záchodů a umýváren, prádelen, předsíní a průchodů, kromě kormidelny,
12) prostor pro cestující nebo návštěvníky je prostor na plavidle určený pro osoby, které nejsou členem posádky plavidla nebo lodního personálu,
13) ovládací stanoviště je kormidelna nebo prostor, který obsahuje nouzový zdroj elektrické energie nebo jeho součásti, nebo prostor s místem trvale obsazeným lodním personálem nebo členy posádky, odkud lze dálkově ovládat zařízení plavidla,
14) schodišťová šachta je šachta vnitřního schodiště,
15) kuchyně je prostor se sporákem či podobným zařízením určený k přípravě jídel,
16) skladovací prostor je prostor pro skladování hořlavých kapalin nebo prostor o ploše větší než 4 m2 ke skladování zásob,
17) pracoviště je prostor, kde členové posádky nebo lodního personálu plní své úkoly,
18) průchod je prostor určený pro běžný pohyb osob,
Lodní technické pojmy
19) rovina největšího přípustného ponoru je rovina hlavní vodorysky odpovídající maximálnímu ponoru, při kterém je plavidlo oprávněno k plavbě,
20) bezpečnostní vzdálenost je vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a s ní rovnoběžnou rovinou procházející nejnižším bodem, nad nímž již není plavidlo považováno za vodotěsné,
21) zbývající bezpečnostní vzdálenost je svislá vzdálenost, která je k dispozici v případě náklonu plavidla mezi hladinou vody a nejnižším bodem více ponořeného boku, nad kterým již není plavidlo považováno za vodotěsné,
22) volný bok (f) je vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a s ní rovnoběžnou rovinou procházející nejnižším bodem okrajnice, nebo není-li okrajnice, nejnižším bodem horního okraje boku plavidla,
23) zbývající volný bok je svislá vzdálenost, která je k dispozici v případě náklonu plavidla mezi hladinou vody a horním povrchem paluby v nejnižším bodě více ponořeného boku plavidla, nebo není-li paluba, v nejnižším bodě horního okraje pevného boku plavidla,
24) nepotopitelné je plavidlo, které má takovou zásobu plovatelnosti, aby se zcela naplněné vodou udrželo na hladině a poskytovalo vztlak nejméně 50 N na každou osobu nejvyššího přípustného obsazení, nejméně však 200 N,
25) výtlak (D) je celková hmotnost plavidla, včetně zatížení,
26) součinitel plnosti výtlaku (CB) je poměr mezi výtlakem vody a součinem délky LWL, šířky BWL a ponoru T,
27) boční plocha nad hladinou (AY) je boční plocha plavidla nad vodoryskou v m2,
28) přepážková paluba je paluba, k níž vedou předepsané vodotěsné přepážky a od níž se měří volný bok,
29) přepážka je stěna dané výšky, obvykle svislá, která rozděluje plavidlo a která je vymezena dnem plavidla, obšívkou nebo jinými přepážkami,
30) příčná přepážka je přepážka, která vede z jednoho boku plavidla k druhému,
31) stěna je obvykle svislá dělicí plocha,
32) dělicí stěna je stěna, která není vodotěsná,
33) délka (L) je maximální délka trupu plavidla v m, bez kormidla a příďového čelenu,
34) největší délka (LOA) je maximální délka plavidla v m, včetně všech pevných zařízení jako součásti kormidelního zařízení nebo pohonného zařízení, mechanická nebo podobná zařízení,
35) délka na vodorysce (LWL) je délka trupu plavidla v m, měřená v rovině největšího přípustného ponoru,
36) šířka (B) je maximální šířka trupu plavidla v m, měřená z vnější strany obšívky (bez kolesnic, oděrek apod.),
37) největší šířka (BOA) je maximální šířka plavidla v m, včetně všech pevných zařízení jako jsou kolesnice, oděrky, mechanická zařízení apod.,
38) šířka na hlavní vodorysce (BWL) je šířka trupu plavidla v m, měřená z vnější strany obšívky v rovině největšího přípustného ponoru,
39) boční výška (H) je nejkratší svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem lodního trupu nebo kýlu a nejnižším bodem paluby na boku plavidla,
40) ponor (T) je svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem lodního trupu bez ohledu na kýl nebo jiné pevně uchycené příslušenství a rovinou největšího přípustného ponoru,
41) celkový ponor
(T ) OA
je svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem lodního trupu včetně kýlu nebo jiného pevně uchyceného příslušenství a rovinou největšího přípustného ponoru,
42) přední svislice je kolmice v předním průsečíku lodního trupu s rovinou největšího přípustného ponoru,
43) světlá šířka boční paluby je vzdálenost mezi kolmicí procházející nejvíce vyčnívající části jícnového silu na boční palubě a kolmicí procházející vnitřní hranou ochranného zařízení proti skluzu (zábradlí, ochranný profil u paty zábradlí) na vnější straně boční paluby,
Kormidelní zařízení
44) kormidelní zařízení je veškeré zařízení nezbytné k řízení plavidla, aby byla zajištěna manévrovatelnost podle kapitoly 5 této přílohy,
45) kormidlo je kormidlo nebo kormidla, s kormidelním pněm, včetně kvadrantů a spojovacích prvků s kormidelním strojem,
46) kormidelní stroj je součást kormidelního zařízení, která zajišťuje pohyb kormidla,
47) pohonná jednotka je pohon kormidelního stroje, mezi zdrojem energie a kormidelním strojem,
48) zdroj energie je napájení řídící pohonné jednotky a kormidelního stroje z energetické sítě plavidla, akumulátorů nebo spalovacího motoru,
49) ovládací prvky řízení jsou konstrukční prvky a obvody k ovládání motorové pohonné jednotky kormidelního stroje,
50) pohonná jednotka kormidelního stroje je ovládání kormidelního stroje, jeho pohonná jednotka a její zdroj energie,
51) ruční pohon je systém, při němž je pohyb kormidla zajištěn ručním kolem pomocí mechanického převodu sil bez dodatečného zdroje energie,
52) ručně ovládaný hydraulický pohon je ručně ovládaná činnost hydraulického silového převodu,
53) regulátor rychlosti otáčení plavidla je zařízení, které automaticky zajišťuje a udržuje danou rychlost otáčení plavidla podle předem vybraných hodnot,
Vlastnosti konstrukčních prvků a materiálů
54) vodotěsný je konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že nedochází k průniku vody,
55) odolný vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům je konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že za běžných okolností dovoluje proniknout jen velmi malému množství vody,
56) plynotěsný je konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že zabraňuje průniku plynu a výparů,
57) nehořlavý je materiál třídy reakce na oheň A1 nebo A2,
58) zpomalující hoření je materiál třídy reakce na oheň B, C, který se nevzněcuje snadno, pozvolna hoří a po odstranění přímého plamene samovolně uhasne,
59) předpis pro provádění požárních zkoušek je mezinárodní předpis pro provádění požárních zkoušek podle rezoluce MSC.61(67) Výboru pro námořní bezpečnost Mezinárodní námořní organizace (IMO),
Jiné definice
60) radarové zařízení je elektronické navigační zařízení ke zjišťování a zobrazování okolí a dopravního provozu,
61) lodní personál jsou osoby zajišťující provoz plavidel, které nejsou členy posádky,
62) signální světlo je světlo z návěstních svítilen sloužící k označení plavidel,
63) hlavní motor je spalovací motor nebo elektromotor, který slouží k pohonu plavidla,
64) pomocný motor je motor určený k jinému použití než za účelem pohonu plavidla,
65) subjekt pověřený prohlídkami je odborná komise nebo pověřená právnická osoba.
Kapitola 2
Požadavky na konstrukci plavidel
2.01. Základní požadavek
2.01.1. Plavidla musejí být postavena v souladu s dobrou praxí stavby lodí.
2.02. Pevnost a stabilita
2.02.1. Lodní trup musí být dostatečně pevný, aby odolal všem namáháním, kterým je za podmínek běžného provozu vystaven:
a) v případě novostaveb nebo rekonstrukcí plavidel, které mohou mít vliv na pevnost plavidla, se dostatečná pevnost prokazuje předložením konstrukčních výpočtů;
b) u prohlídky plavidla v provozu je minimální požadovaná tloušťka obšívky dna, outorů a boků plavidel postavených z oceli dána nejvyšší hodnotou zjištěnou podle vzorců:
t = 0,006 x a x √T [mm], 1 mint = f x 0,55 x √L [mm]; 2 WL min
v těchto vzorcích:
f= 1 + 0,0013 x (a - 500),
a = podélná nebo příčná rozteč žeber v [mm], je-li rozteč žeber menší než 400 mm, použije se a = 400 mm;
minimální hodnoty stanovené podle tohoto písmene nemusí být u tloušťky obšívky dosaženo, pokud přípustná hodnota byla stanovena a osvědčena na základě výpočtů pro dostatečnou pevnost (podélnou, příčnou a místní) lodního trupu;
c) v žádném místě vnější obšívky nesmí být tloušťka vypočtená podle písmene a) nebo b) menší než 3 mm;
d) výměnu obšívky je nutno provést, pokud tloušťka obšívky dna, outorů nebo boků nedosahuje minimální hodnoty stanovené podle písmene a) nebo b) ve spojení s písmenem c).
Minimální hodnoty stanovené dle písm. a) až c) jsou mezními hodnotami při zohlednění běžného a rovnoměrného opotřebení a za předpokladu, že je použita lodní ocel a že vnitřní konstrukční prvky jako žebra, výztuže dna, hlavní podélné a příčné konstrukční prvky jsou v dobrém stavu a že lodní trup nevykazuje žádné překročení podélné pevnosti.
2.02.2. Aniž je dotčeno ustanovení 2.02.1 místně jsou u malých ploch přípustné menší tloušťky, nejvýše však o 10 % vypočtených hodnot. Během pravidelných prohlídek plovoucího zařízení nemusí být požadováno splnění požadavků čl. 2.02.1 písm. b), pokud jde o minimální tloušťku obšívky trupu. Tato odchylka nesmí být větší než 10 % a minimální tloušťka obšívky trupu nesmí být menší než 3 mm. Tyto odchylky se uvedou v osvědčení plavidla.
2.02.3. Použije-li se na konstrukci lodního trupu jiný materiál než ocel, pevnost lodního trupu (podélná, příčná a místní) odpovídá nejméně pevnosti, jíž by bylo dosaženo při použití ocele s minimální tloušťkou podle čl. 2.02.1.
2.02.4. Stabilita plavidla musí odpovídat jeho předpokládanému použití.
2.03. Lodní trup
2.03.1. Přepážky protažené až k palubě nebo, není-li paluba k okrajnici, musí být umístěny v těchto bodech:
a) kolizní přepážka v příslušné vzdálenosti od přídě, tak aby byla zajištěna plovatelnost zatíženého plavidla, se zbývající bezpečnostní vzdáleností 100 mm, pokud voda pronikne do vodotěsného oddělení před kolizní přepážkou. Požadavek první věty je splněn, byla-li kolizní přepážka instalována ve vzdálenosti mezi 0,04 L a 0,04 L + 2 m měřeno od přední svislice v rovině největšího přípustného ponoru. Je-li vzdálenost větší než 0,04 L + 2 m, je nutno splnění požadavku podle první věty prokázat pomocí výpočtu. Vzdálenost se může zkrátit na 0,03 L. V tomto případě je nutno prokázat splnění požadavku první věty pomocí výpočtu na základě předpokladu, že oddělení před kolizní přepážkou včetně přilehlých oddělení byla zcela zaplavena a
b) záďová přepážka u plavidel s největší délkou nad 25 m v příslušné vzdálenosti od zádi.
Toto ustanovení se nepoužije pro plovoucí zařízení pracovní.
2.03.2. Převozní loď nemusí být vybavena kolizními přepážkami podle čl. 2.03.1, pokud je plavidlo konstruováno jako nepotopitelné.
2.03.3. Před kolizní přepážkou nesmí být žádné obytné prostory nebo zařízení potřebná pro bezpečnost nebo provoz plavidla. Tento požadavek se nevztahuje na kotevní zařízení.
2.03.4. Přepážky, které se berou v úvahu při výpočtu stability v narušeném stavu podle čl. 15.01.7 až 15.01.12, musí být vodotěsné a musí být namontovány až k přepážkové palubě. Pokud není plavidlo vybaveno přepážkovou palubou, musí tyto přepážky sahat do výše 20 cm nad rovinou zbytkového výtlaku.
2.03.5. Počet otvorů v přepážkách podle 2.03.4 musí být co nejmenší podle druhu konstrukce a běžného provozu plavidla. Otvory a průchody nesmí mít nepříznivý vliv na vodotěsnou funkci přepážek.
2.03.6. Ručně ovládané dveře bez dálkového ovládání v přepážkách podle čl. 2.03.4 jsou povoleny pouze v prostorech, do nichž nemají cestující přístup. Musí splňovat tyto požadavky:
a) musí být trvale uzavřené a je možné je otevřít pouze krátce za účelem průchodu;
b) musí být vybaveny vhodnými zařízeními, která umožňují jejich rychlé a bezpečné zavření;
c) na obou stranách musí být opatřeny nápisem: "Po průchodu dveře ihned uzavřít".
2.03.7. Dveře v přepážkách podle čl. 2.03.4, které jsou otevřeny dlouhodobě, musí splňovat tyto požadavky:
a) Musí být možné je zavřít z obou stran přepážky a ze snadno dostupného místa nad přepážkovou palubou.
b) Po uzavření pomocí dálkového ovládání musí být možné dveře opět na místě otevřít a bezpečně zavřít. Zavření dveří nesmí bránit koberce, ochranné profily u paty zábradlí nebo jiné překážky.
c) Doba potřebná k dálkovému uzavření dveří musí činit nejméně 30 a nejvýše 60 sekund.
d) Během zavírání dveří musí být vydáván automatický akustický výstražný signál.
e) Pohon dveří a výstražný signál musí fungovat nezávisle na energetické síti plavidla. Na místě dálkového ovládání musí být zařízení, které signalizuje, zda jsou dveře otevřeny či zavřeny.
2.03.8. Dveře v přepážkách podle čl. 2.03.4 a jejich ovládače musí být umístěny v bezpečném prostoru.
2.03.9. Obytné prostory, strojovna, kotelna a jakékoli pracovní prostory, které jsou jejich součástí, musejí být odděleny od podpalubních nákladových prostorů vodotěsnými příčnými přepážkami protaženými až k palubě.
2.03.10. Obytné prostory musí být plynotěsně odděleny od strojoven, kotelen a musí být přímo přístupné z paluby. Pokud takový přístup není, musí existovat nouzový východ vedoucí přímo na palubu.
2.03.11. Vstupy a výstupy vody v lodním trupu a k nim připojená potrubí musí být provedeny tak, aby znemožňovaly jakékoliv neúmyslné vniknutí vody do plavidla.
2.03.12. Plavidlo musí být provedeno tak, aby kotvy, zcela ani částečně, nevyčnívaly přes boční obšívku.
2.04. Strojovny, kotelny a palivové nádrže
2.04.1. Strojovny a kotelny musejí být uspořádány tak, aby bylo možné jejich zařízení snadno a bezpečně ovládat, obsluhovat a udržovat.
2.04.2. Nádrže na kapalné palivo nebo mazací olej, které jsou při běžném provozu vystaveny statickému tlaku kapaliny a prostory pro cestující a obytné prostory nesmějí mít společné stěny. Ustanovení předchozí věty nemusí být splněno u plavidla, které nemá uzavřené prostory, nejedná-li se o nádrže na palivo s bodem vzplanutí 55 °C a méně.
2.04.3. Izolační materiál ve strojovnách musí být chráněn před vniknutím paliva nebo palivových výparů. Všechny otvory ve stěnách, stropech a dveřích strojoven, kotelen a prostorů s palivovými nádržemi musí být možné zavřít zvenku. Uzavírací zařízení musí být vyrobeno z oceli nebo z rovnocenně nehořlavého materiálu.
2.04.4. Strojovna, která je otevřená do volného prostoru nebo její prostor je omezen jen snímatelným nebo rozebíratelným krytem nemusí splňovat požadavky uvedené v čl. 2.04.8. nebo 6.07.1. pokud lze požár ve strojovně likvidovat přes označené a zevně otevíratelné hasební otvory přenosným hasicím přístrojem s potřebnou hasicí kapacitou.
2.04.5. Strojovna nebo motorový úsek obsahující vestavěné spalovací motory a/nebo trvale instalované palivové nádrže musí být odděleny od obytných prostorů. Tento požadavek je naplněn, pokud konstrukce splňuje následující požadavky:
a) rozhraní jsou nepřerušovaně utěsněna (např. svařením, pájením, lepením, laminováním nebo jinak);
b) prostupy pro kabely, potrubí atd. jsou uzavřeny tvarovkami, těsněním a/nebo tmely;
c) přístupové otvory, jako jsou dveře, poklopy, atd. jsou opatřeny závěry, takže se může zajistit minimalizování průniku plynu a par v uzavřené poloze.
Účinnost hraničních spojů nebo utěsnění se může doložit buď dokumentací, nebo vizuální prohlídkou.
2.04.6. Strojovny a kotelny a další prostory, ve kterých se mohou uvolňovat zápalné nebo jedovaté plyny, musí být přiměřeně odvětrávány.
2.04.7. Žebříky a schody umožňující přístup do strojoven a kotelen a k palivovým nádržím musí být trvale připevněny a vyrobeny z oceli nebo jiného nárazuvzdorného a nehořlavého materiálu.
2.04.8. Strojovny a kotelny musí mít dva východy, z nichž jeden může být nouzový. Od druhého východu lze upustit, pokud
a) celková podlahová plocha (průměrná délka x průměrná šířka v úrovni roviny podlahy) strojovny nebo kotelny nepřesahuje 35 m2,
b) cesta od každého stanoviště, kde se provádí obsluha nebo údržba, k východu nebo k schodišti u východu, který vede ven, není delší než 5 m a
c) na místě obsluhy, které je nejvíce vzdáleno od únikových dveří, je umístěn hasicí přístroj; totéž platí odchylně od čl. 10.03.1 písm. e), je-li instalovaný výkon strojů menší než 100 kW.
2.04.9. Nejvyšší přípustná hladina akustického tlaku ve strojovně se stálou obsluhou je 110 dB(A). Měřicí body musí být vybrány s ohledem na nezbytnou údržbu při běžném provozu zařízení, které je zde umístěno. Měření hluku se provádí dle normy ES-TRIN.
Kapitola 3
Značky maximálního ponoru
3.01. Značky maximálního ponoru.
3.01.1. Rovina největšího přípustného ponoru musí být určena tak, aby byla dodržena ustanovení týkající se minimálního volného boku a minimální bezpečnostní vzdálenosti. Z bezpečnostních důvodů však mohou být pro bezpečnostní vzdálenost nebo volný bok stanoveny větší hodnoty.
3.01.2. Rovina největšího přípustného ponoru musí být vyznačena jasně viditelnými nesmazatelnými značkami maximálního ponoru.
3.01.3. Značky maximálního ponoru se musí skládat z obdélníku 300 mm dlouhého a 40 mm vysokého s vodorovnou základnou, která se kryje s rovinou největšího přípustného ponoru.
3.01.4. Plavidlo musí mít nejméně tři páry značek maximálního ponoru, z nichž jeden pár je umístěn uprostřed plavidla a dva ostatní jsou umístěny přibližně v jedné šestině délky plavidla od přídě a od zádě. To se nevyžaduje:
a) u plavidel, která jsou určena k přepravě nákladu a jsou kratší než 40 m stačí dva páry značek maximálního ponoru umístěné přibližně v jedné čtvrtině délky plavidla od přídě a od zádě a
b) u plavidel, která nejsou určena k přepravě nákladu, kde stačí jeden pár značek maximálního ponoru umístěných přibližně uprostřed plavidla.
3.01.5. Značky maximálního ponoru, které pozbudou platnosti na základě nové prohlídky, musí být odstraněny nebo označeny jako neplatné pod dohledem subjektu pověřeného prohlídkami. Značka maximálního ponoru, která se stane nečitelnou, musí být nahrazena pod dohledem subjektu pověřeného prohlídkami.
Kapitola 4
Manévrovatelnost
4.01. Obecná ustanovení
4.01.1. Plavidla musí prokázat přiměřenou schopnost plavby a manévrovatelnost.
4.01.2. Převozní loď neplující volně musí splňovat požadavky na manévrovatelnost stanovené plavebním úřadem s ohledem na plavební podmínky v místě jejího provozování, který při tom využije některé požadavky čl. 4.02 až 4.10.
4.01.3. Převozní loď plující volně s vlastním pohonem musí splňovat požadavky čl. 4.02 až 4.10.
4.02. Zkušební plavby
4.02.1. Manévrovatelnost se kontroluje zkušebními plavbami.
4.02.2. Soulad s požadavky čl. 4.06 až 4.10 lze prokázat i jiným způsobem, zejména pokud byly zkoušky provedeny na plavidle stejného typu.
4.02.3. Zkušební plavby a jejich vyhodnocení se provádí v souladu s požadavky stanovenými v této příloze.
4.03. Zkušební oblast
4.03.1. Zkušební plavby podle čl. 4.02 se uskutečňují na úseku vodních cest, kde má být převozní loď provozována nebo s obdobnými plavebními podmínkami a který určil plavební úřad s ohledem na možnost řádného a bezpečného provedení zkoušek (dále jen "zkušební oblast").
4.03.2. Zkušební oblast musí umožnit zaznamenat hydrologické údaje, např. plavební hloubku, šířku úseku plavby a průměrnou rychlost proudu v plavební oblasti, při různých vodních stavech.
4.04. Zatížení plavidla během zkušebních plaveb
4.04.1. Během zkušebních plaveb musí být převozní loď zatížena nejméně do 70 % jejich nosnosti a zatížení musí být rozloženo rovnoměrně.
4.05. Použití zařízení plavidla při zkušební plavbě
4.05.1. Během zkušební plavby lze použít veškerá zařízení uvedená v osvědčení plavidla, která lze ovládat z kormidelny, kromě kotev.
4.05.2. Příďové kotvy je však možno použít při zkoušce zahrnující otáčení v proudu podle čl. 4.10.
4.06. Předepsaná (dopředná) rychlost plavby
4.06.1. Převozní loď musí dosáhnout vzhledem k hladině vody rychlosti plavby umožňující bezpečné manévrování. Tento požadavek se nevztahuje na převozní lodě bez strojního pohonu.
4.07. Schopnost zastavení
4.07.1. Převozní loď musí být schopná zastavit při plavbě po proudu v dostatečně krátkém čase a současně musí být dostatečně ovladatelná.
4.08. Schopnost plavby vzad
4.08.1. Provádí-li se zastavovací manévr podle čl. 4.07 na klidné vodě, musí být doplněn zkušební plavbou směrem vzad.
4.09. Schopnost vyhýbání
4.09.1. Převozní loď musí být schopná provést v dostatečně krátkém čase vyhýbací manévr.
4.10. Schopnost otáčení
4.10.1. Převozní loď musí být schopná se včas otočit.
Kapitola 5
Kormidelní zařízení
5.01. Obecné požadavky
5.01.1. Je-li plavidlo vybaveno kormidelním zařízením, musí být spolehlivé a zajišťovat dobrou manévrovatelnost.
5.01.2. Poháněná kormidelní zařízení musí být navržena tak, aby kormidlo nemohlo samovolně změnit polohu.
5.01.3. Celé kormidelní zařízení musí být navrženo tak, aby vydrželo stálý náklon až do výchylky 15° a okolní teplotu od -20 °C do +50 °C.
5.01.4. Části kormidelního zařízení musí být dostatečně pevné, aby vydržely namáhání, kterým jsou vystaveny za běžných provozních podmínek. Žádné vnější síly působící na kormidlo nesmějí zhoršit funkčnost kormidelního stroje a jeho pohonné jednotky.
5.01.5. Vyžadují-li to síly nutné k ovládání kormidla, musí mít kormidelní stroj motorovou pohonnou jednotku.
5.01.6. Kormidelní stroj s motorovou pohonnou jednotkou musí být opatřen ochranou proti přetížení, aby byl omezen kroutící moment a aby nedošlo k výpadku, či poruše kormidelního stroje.
5.01.7. Otvory v trupu a hřídelová vedení pro kormidelní pně musí být zhotoveny tak, aby se zabránilo úniku mazacích olejů znečišťujících vodu a vnikání vody do plavidla.
5.02. Pohonné jednotky kormidelního stroje
5.02.1. Má-li kormidelní stroj motorovou pohonnou jednotku, musí být vybaven druhou nezávislou pohonnou jednotkou nebo ručním pohonem. V případě poruchy nebo selhání pohonné jednotky kormidelního zařízení musí být možné začít používat druhou nezávislou pohonnou jednotku nebo ruční pohon do pěti sekund.
5.02.2. Nejsou-li druhá pohonná jednotka nebo ruční pohon uváděny do provozu automaticky, musí být možné tak učinit neprodleně jediným jednoduchým a rychlým úkonem kormidelníka.
5.02.3. Druhá pohonná jednotka nebo ruční pohon musí rovněž zajistit srovnatelnou manévrovatelnost jako první pohonná jednotka.
5.02.4. U ručně ovládaných kormidelních zařízení musí jedno otočení kolem odpovídat úhlu kormidla nejméně 3°.
5.02.5. U strojních kormidelních zařízení musí být možné při maximálním ponoru kormidla dosáhnout průměrné úhlové rychlosti 4°/s v celém rozsahu otáčení kormidla.
5.02.6. Požadavky 5.02.4 a 5.02.5 je třeba kontrolovat i s plavidlem plujícím plnou rychlostí při posunu kormidla v rozsahu od 35° na levoboku do 35° na pravoboku. Dále se musí ověřit, zda kormidlo drží polohu maximálního úhlu při maximální hnací síle.
5.03. Hydraulická pohonná jednotka kormidelního stroje
5.03.1. Hydraulická pohonná jednotka kormidelního stroje nesmí sloužit jako pohonné zařízení pro jiné silové jednotky nebo spotřebiče.
5.03.2. Hydraulické nádrže musí být vybaveny výstražným systémem, který sleduje pokles hladiny oleje pod nejnižší přípustnou úroveň potřebnou pro bezpečný provoz.
5.03.3. Rozměry, konstrukce a uspořádání potrubí musí v nejvyšší možné míře vyloučit mechanické poškození nebo poškození následkem požáru.
5.03.4. Hydraulické hadice
a) jsou přípustné pouze tehdy, jsou-li nezbytné k pohlcování vibrací nebo volnému pohybu konstrukčních prvků;
b) musí být určeny nejméně pro maximální provozní tlak;
c) musí být nahrazeny novými nejméně každých osm let.
5.03.5. Hydraulické válce, hydraulická čerpadla, hydromotory a elektromotory musí být prohlédnuty nejméně každých osm let odborně způsobilou osobou a v případě potřeby opraveny.
5.04. Zdroj energie
5.04.1. Kormidelní zařízení se dvěma motorovými pohonnými jednotkami musí mít nejméně dva zdroje energie.
5.04.2. Není-li druhý zdroj energie pro motorovou pohonnou jednotku během plavby trvale k dispozici, musí být po dobu potřebnou k jeho nastartování zajištěn vyrovnávací systém s dostatečnou kapacitou.
5.04.3. Hlavní zdroj pro kormidelní zařízení nesmí sloužit jako zdroj elektrické energie pro jiné silové spotřebiče.
5.05. Ruční pohon
5.05.1. Kormidelní kolo ručního pohonu nesmí být poháněno motorovou pohonnou jednotkou.
5.05.2. Bez ohledu na polohu kormidla musí být při automatickém zapnutí ručního pohonu znemožněn zpětný chod kormidelního kola.
5.06. Zařízení kormidlovacích propelerů, vodometů a cykloidních (Voith-Schneider) propelerů a příďová dokormidlovací zařízení
5.06.1. Je-li dálkové ovládání ke změně směru u zařízení kormidlovacích propelerů, vodometů, cykloidních (Voith-Schneider) propelerů nebo příďového dokormidlovacího zařízení elektrické, hydraulické nebo pneumatické, musí být plavidlo vybaveno dvěma navzájem nezávislými ovládacími systémy mezi kormidelnou a propelerem nebo příďovým dokormidlovacím zařízením, které přiměřeně splňují požadavky čl. 5.01 až 5.05. Tento odstavec se na dokormidlovací zařízení nevztahuje, není-li zapotřebí k dosažení požadované manévrovatelnosti.
5.06.2. Je-li plavidlo vybaveno dvěma nebo více na sobě nezávislými kormidlovacími propelery, vodomety, cykloidními (Voith-Schneider) propelery nebo příďovými dokormidlovacími zařízeními, není druhý ovládací systém nutný, je-li při poruše jednoho zařízení u plavidla zachována dostatečná manévrovatelnost.
5.07. Ukazatele a kontrolní zařízení
5.07.1. Poloha kormidla musí být jasně patrná z ovládacího stanoviště. Je-li ukazatel polohy kormidla elektrický, musí mít vlastní napájení.
5.07.2. Na ovládacím stanovišti musí být optický a akustický poplašný systém, který signalizuje
a) pokles hladiny oleje v hydraulických nádržích pod nejnižší přípustnou úroveň v souladu s čl. 5.03.2 a pokles provozního tlaku v hydraulické soustavě,
b) výpadek napájení ovládacího prvku řízení,
c) výpadek napájení pohonných jednotek a
d) poruchu předepsaných vyrovnávacích systémů.
5.08. Pravidelné prohlídky
5.08.1. Prohlídku správnosti instalace kormidelního zařízení se strojním pohonem provede subjekt pověřený prohlídkami. Za účelem ověření technické způsobilosti kormidelního zařízení může být vyžadováno předložení těchto dokladů:
a) popis kormidelního zařízení,
b) výkresy a informace o pohonných jednotkách kormidelního stroje a ovládacích prvcích řízení,
c) informace o kormidelním stroji,
d) schéma elektrického zapojení a
e) návod k obsluze kormidelního zařízení.
5.08.2. Funkce celého kormidelního zařízení se kontroluje při zkušební plavbě.
5.08.3. Prohlídka musí zahrnovat alespoň:
a) kontrolu souladu se schválenými výkresy a při pravidelné prohlídce, zda byly provedeny úpravy kormidelního zařízení;
b) kontrolu funkčnosti kormidelního zařízení pro všechny provozní možnosti;
c) vizuální kontrolu a zkoušku těsnosti hydraulických prvků, zejména ventilů, potrubí, hydraulických hadic, hydraulických válců, hydraulických čerpadel a hydraulických sacích košů;
d) vizuální kontrolu elektrických prvků, zejména relé, elektromotorů a bezpečnostních zařízení a
e) kontrolu optických a akustických kontrolních zařízení.
5.09. Regulátory rychlosti otáčení plavidla
5.09.1. Regulátory rychlosti otáčení plavidla a jejích součásti musí splňovat požadavky čl. 6.03.5.
5.09.2. Správná funkce regulátoru rychlosti otáčení plavidla se musí zobrazovat na ovládacím stanovišti pomocí zelené kontrolky. Musí být kontrolován výpadek napájecího napětí nebo jeho nepřípustné kolísání a nepřípustné snížení rychlosti otáček gyroskopu.
5.09.3. Je-li plavidlo vybaveno kromě regulátoru rychlosti otáčení plavidla i jiným kormidelním zařízením, musí být možné z ovládacího stanoviště jednoznačně rozlišit, které z těchto zařízení bylo zapnuto. Musí být možné přepnout neprodleně z jednoho zařízení na druhé. Regulátor rychlosti otáčení plavidla nesmí mít vliv na ostatní kormidelní zařízení.
5.09.4. Elektrické napájení regulátoru rychlosti otáčení plavidla musí být nezávislé na jiných elektrických spotřebičích.
5.09.5. Gyroskopy, detektory a ukazatele rychlosti otáčení použité v regulátorech rychlosti otáčení plavidla musí splňovat minimální požadavky a zkušební postupy pro ukazatele rychlosti otáčení.
Kapitola 6
Kormidelna
6.01. Obecná ustanovení
6.01.1. Kormidelna musí být zařízena tak, aby umožňovala soustavný výkon povinností kormidelníka během plavby.
6.01.2. Z ovládacího stanoviště musí být výhled ve všech směrech. Oblast omezeného výhledu kormidelníka před přídí převozní lodě nesmí překročit dvě délky lodi vzhledem k hladině vody. K dalšímu zmenšení oblasti omezeného výhledu lze použít vhodné elektronické přístroje.
6.01.3. Okna použitá v kormidelně musí být vyrobena z bezpečnostního skla a musí mít světelnou propustnost nejméně 75 %. Čelní okna na stanovišti vůdce plavidla musí být vybavena antireflexní skly nebo upevněna tak, aby účinně znemožňovala odrazy. Tento požadavek je považován za splněný, jsou-li okna vykloněna od svislé roviny směrem ven, a to ve vnějším úhlu nejméně 10° a nejvýše 25°.
6.01.4. Za běžných provozních podmínek nesmí hladina akustického tlaku hluku způsobeného plavidlem měřená na ovládacím stanovišti v úrovni kormidelníkovy hlavy překročit 70 dB(A). Měření hluku se provádí dle normy ES-TRIN.
6.02. Obecné požadavky na ovládací prvky, signální a kontrolní zařízení
6.02.1. Ovládací prvky potřebné k ovládání převozní lodě se musí snadno přestavovat do provozní polohy. Provozní poloha musí být jednoznačně jasná.
6.02.2. Kontrolní přístroje musí být snadno čitelné. Jejich osvětlení musí být plynule regulovatelné až do úplného vypnutí. Světelné zdroje nesmí být rušivé a nesmí zhoršovat čitelnost kontrolních přístrojů.
6.02.3. Musí být jednoznačně zjistitelné, zda je zařízení v provozu. Je-li jeho fungování signalizováno pomocí kontrolky, musí být tato zelená.
6.02.4. Jakákoli nesprávná funkce nebo porucha systémů, jejichž monitorování je předepsáno, musí být signalizována pomocí červených výstražných světel.
6.02.5. Při rozsvícení červených výstražných světel musí současně zaznít zvukový výstražný signál. Zvukové výstražné signály mohou být dány jako jeden hromadný signál. Hladina akustického tlaku tohoto signálu musí překročit maximální hladinu akustického tlaku okolního hluku na ovládacím stanovišti nejméně o 3 dB(A). Měření akustického hluku se provádí dle normy ES-TRIN. Zvukový výstražný signál musí být možné vypnout. Vypnutím se nesmí zabránit tomu, aby výstražný signál byl opět spuštěn v případě jiné nesprávné funkce. Červená výstražná světla lze vypnout teprve po odstranění závady.
6.03. Zvláštní požadavky na ovládací prvky, signální a kontrolní zařízení hlavních motorů a kormidelního zařízení převozní lodě s vlastním pohonem
6.03.1 Z ovládacího stanoviště musí být možné ovládat a sledovat hlavní motory a kormidelní zařízení.
6.03.2. Každý hlavní motor musí být ovládán jednou samostatnou pákou pohybující se po oblouku kruhu ve svislé rovině víceméně rovnoběžné s podélnou osou plavidla. Pohyb páky vpřed musí způsobit pohyb plavidla dopředu a pohyb páky k zádi musí způsobit pohyb plavidla nazpět. K použití spojky a změně směru dochází, pokud je páka přibližně v neutrální poloze. Páka musí do neutrální polohy zaklapnout.
6.03.3. Musí se zobrazovat směr náporu přenášeného na plavidlo pohonem a počet otáček propulsoru nebo hlavních motorů.
6.03.4. Na ovládacím stanovišti se musí nacházet signální a kontrolní zařízení podle čl. 5.07.2, čl. 7.03.3 a čl. 7.05.14.
6.03.5. Pro plavidla s kormidelnou uspořádanou k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru se přiměřeně použijí požadavky ES-TRIN. Používají-li se regulátory rychlosti otáčení plavidla musí přiměřeně splňovat požadavky ES-TRIN.
6.03.6. V případě kormidlovacích propelerů, vodometů, cykloidních (Voith-Schneider) propelerů a příďového dokormidlovacího zařízení jsou přípustné rovnocenné ovládací prvky a signální a kontrolní zařízení. Požadavky v čl. 6.03.1 až 6.03.4 platí přiměřeně s ohledem na zvláštní vlastnosti a zvolené uspořádání aktivních kormidlovacích a propulzních jednotek uvedených ve větě první. Podobně jako v případě čl. 6.03.2 musí být každá jednotka ovládaná pákou pohybující se po oblouku kruhu ve svislé rovině víceméně rovnoběžné se směrem síly pohonné jednotky. Z polohy páky musí být jednoznačně rozpoznatelný směr síly propulze působící na plavidlo. Jestliže kormidlovací propeler nebo cykloidní (Voth-Schneider) propeler není ovládán pákou, nemusí být požadováno splnění požadavků čl. 6.03.2. Obdobně to platí při ovládání plavidla elektronicky s použitím joysticku. Tyto odchylky musí být uvedeny v osvědčení plavidla.
6.04. Signální světla, světelné a zvukové signály
6.04.1. V kormidelně nebo na ovládacím stanovišti musí být umístěny kontrolky nebo rovnocenná zařízení ke kontrole signálních světel, není-li možné kontrolu provádět přímo.
6.04.2. Na plavidle mohou být použity pouze návěstní svítilny splňující požadavky na signální světla podle jiného právního předpisu.
6.05. Radarové vybavení, ukazatel rychlosti otáčení plavidla, zařízení pro sledování polohy a pohybu plavidel a zařízení pro zobrazování elektronických plavebních map
6.05.1. U plavidel vybavených radarem musí tato zařízení splňovat technické požadavky stanovené v normě ES-TRIN.
6.05.2. U plavidel vybavených zařízením ke sledování polohy a pohybu plavidel v rámci vnitrozemského systému automatické identifikace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické specifikace pro systémy sledování polohy a pohybu 12) a zařízením k zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické specifikace pro systém zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu 13) musí tato zařízení splňovat technické požadavky stanovené v normě ES-TRIN.
6.06. Zařízení pro vnitřní komunikaci na plavidle
6.06.1. Na převozní lodi s kormidelnou, která neumožňuje přímou komunikaci s cestujícími, musí být k dispozici zařízení pro vnitřní komunikaci na plavidle.
6.06.2. Přiměřeně to platí pro plovoucí zařízení služeb, na kterém jsou uzavřené prostory. Z ovládacího stanoviště musí být možné navázat spojení s prostory pro posádku anebo lodní personál. Příjem musí být na všech místech těchto vnitřních komunikačních linek uskutečňován pomocí reproduktoru a vysílání pevným mikrofonem nebo rovnocenným technickým zařízením.
6.07. Poplašný systém
6.07.1. Na převozní lodi s uzavřeným prostorem nebo na plovoucím zařízení služeb s uzavřeným prostorem musí být poplašný systém, pomocí něhož lze spustit akustický výstražný signál v uzavřených obytných prostorách, strojovnách a prostorách pro cestující nebo zákazníky.
6.07.2. Ovládající osoba musí mít v dosahu tlačítko "vypnuto/zapnuto" pro ovládání poplašného signálu.
6.07.3. Hladina akustického tlaku výstražného signálu v obytných prostorech nesmí být menší než 75 dB(A). Ve strojovnách a strojovnách čerpadel musí mít výstražný signál podobu blikajícího světla, které je viditelné ze všech stran a jednoznačně rozeznatelné na všech místech. Měření akustického tlaku výstražného signálu se provádí dle normy ES-TRIN.
6.08. Vytápění a větrání
6.08.1. Kormidelna, která je uzavřeným prostorem musí být vybavena účinnou a regulovatelnou vytápěcí a větrací soustavou.
------------------------------------------------------------------
12) Nařízení Komise (ES) č. 415/2007 ze dne 13. března 2007 o technických specifikacích pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel podle článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství.
13) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 909/2013 ze dne 10. září 2013 o technických specifikacích pro systém k zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu (vnitrozemský ECDIS) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES.
Kapitola 7
Konstrukce strojního zařízení
7.01. Obecná ustanovení
7.01.1. Strojní zařízení a jejich připojené soustavy a zařízení musí být navrženy, vyrobeny a instalovány v souladu s principy dobré praxe.
7.01.2. Tlakové nádoby určené pro provoz plavidla musí být zkontrolovány subjektem pověřeným prohlídkami za účelem ověření, že jsou bezpečné pro provoz:
a) před svým prvním uvedením do provozu,
b) před opětovným uvedením do provozu po jakékoli úpravě nebo opravě a
c) pravidelně nejméně každých pět let.
Kontrola musí zahrnovat vnitřní a vnější prohlídku. Nádoby se stlačeným vzduchem, jejichž vnitřní prostory nelze podrobit řádné kontrole, nebo během vnitřní prohlídky nelze jasně stanovit jejich stav, musí být podrobena dalšímu nedestruktivnímu zkoušení nebo hydraulické tlakové zkoušce. Doklad o provedení kontroly obsahuje datum, závěr kontroly a podpis subjektu pověřeného prohlídkami.
7.02. Bezpečnost provozu
7.02.1. Strojní zařízení musí být umístěna a upevněna tak, aby byla dostatečně přístupná pro obsluhu a údržbu a aby neohrožovala osoby, které tyto úkony provádějí. Strojní zařízení musí být zabezpečena proti náhodnému spuštění.
7.02.2. Hlavní motory, pomocná zařízení, kotle a tlakové nádoby a jejich příslušenství musí být vybaveny bezpečnostními prvky.
7.02.3. Motory pohánějící tlakové a sací ventilátory větrací soustavy musí být možné zastavit z vnějšího prostoru, než ve kterém jsou umístěny, a z prostoru mimo strojovny.
7.02.4. Spojovací prvky potrubí (hadice) pro palivo, mazací olej a oleje (včetně hydraulických kapalin) používané v soustavách pro přenos síly a v ovládacích, pohonných a topných soustavách musí být vybaveny kryty nebo jinou vhodnou ochranou, aby se zamezilo rozstřiku nebo prosáknutí paliva nebo oleje na horké plochy, do vstupů sání vzduchu strojního zařízení nebo do jiných zdrojů vznícení. Počet spojovacích prvků v těchto potrubních soustavách musí být co nejmenší.
7.02.5. Pružné spoje potrubí jsou povoleny, s výjimkou strojoven, v těchto soustavách:
a) drenážní a balastní,
b) palivové a olejové,
c) požárních a mytí paluby,
d) větracích, měřících a plnících,
e) sanitárního odpadu (kanalizace) a
f) pitné vody.
Ve strojovnách mohou tyto spoje být použity za podmínky, že jsou nehořlavé.
7.02.6. Materiál pružných spojů musí být odolný proti působení dopravovaného média.
7.02.7. U pružných spojení je dovoleno používat hotové spojky s koncovkami (příruby nebo sroubení). Tyto spoje musí být na dobře viditelných a přístupných místech.
7.03. Pohonné zařízení
7.03.1. Pro strojní pohon jsou povoleny pouze:
a) vznětové motory,
b) elektrické motory,
c) zážehové přívěsné motory.
7.03.2. Pohonné zařízení plavidla se strojním pohonem musí být možné rychle a spolehlivě uvést do chodu, zastavit a uvést do zpětného chodu.
7.03.3. Pomocí vhodných zařízení, která v případě dosažení kritické hladiny spouštějí poplašný signál, je u převozní lodě poháněné spalovacím motorem nutno sledovat
a) teplotu chladící vody hlavních motorů,
b) tlak mazacího oleje u hlavních motorů a převodovek a
c) tlak oleje a vzduchu u reverzačních jednotek hlavních motorů, reverzních převodovek nebo vrtulí.
7.03.4. U plavidla s jedním hlavním motorem se tento motor nesmí automaticky vypínat s výjimkou ochrany proti zvýšení otáček.
7.03.5. U plavidel s jedním hlavním motorem může být tento motor opatřen automatickým zařízením ke snížení počtu otáček motoru pouze tehdy, je-li automatické snížení počtu otáček motoru v kormidelně signalizováno vizuálně i zvukově a zařízení ke snížení počtu otáček motoru lze vypnout ze stanoviště kormidelníka.
7.03.6. Hřídel musí být uložena tak, aby nemohlo dojít k úniku maziv znečišťujících vodu.
7.04. Výfuková soustava spalovacího motoru
7.04.1. Všechny výfukové plyny musí být z plavidla odváděny.
7.04.2. Výfukové potrubí musí být sestaveno tak, aby do žádné části plavidla nepronikaly výfukové plyny z výfukových potrubí. Výfuková potrubí procházející obytnými prostory nebo kormidelnou musí mít v těchto prostorech plynotěsné ochranné opláštění. Mezera mezi výfukovým potrubím a plynotěsným ochranným opláštěním musí umožnit přívod vnějšího vzduchu.
7.04.3. Výfuková potrubí musí být uspořádána a chráněna tak, aby nemohla způsobit požár.
7.04.4. Ve strojovnách musí být výfukové potrubí vhodně tepelně izolováno, nebo chlazeno. V prostorech mimo strojovnu postačuje ochrana před dotykem.
7.05. Palivové nádrže, potrubí a příslušenství
7.05.1. Kapalné palivo musí být skladováno v ocelových nádržích, nebo v nádržích označených značkou shody CE se schváleným typem, které buď jsou nedílnou součástí lodního trupu, nebo jsou k lodnímu trupu pevně připevněny. Palivové nádrže nesmějí mít společné dělicí stěny s nádržemi na pitnou vodu.
7.05.2. Nádrže, jejich potrubí a další příslušenství musí být uloženy a uspořádány tak, aby palivo ani palivové výpary nemohly náhodně uniknout do plavidla. Ventily nádrží určené k odběru vzorku paliva nebo odvádění vody musí být vybaveny automatickým zavíráním.
7.05.3. Před kolizní přepážkou nesmějí být umístěny žádné palivové nádrže.
7.05.4. Palivové nádrže a jejich armatury nesmějí být umístěny přímo nad pevně vestavěnými motory nebo jejich výfukovým potrubím.
7.05.5. Plnicí otvory palivových nádrží musí být zřetelně označeny.
7.05.6. Vyústění plnicích potrubí palivových nádrží, kromě nádrží plněných pro denní spotřebu, musí být na palubě. Nádrže musí být opatřeny odvětrávacím potrubím vyústěným do vnějšího ovzduší nad palubou, které je uspořádáno tak, aby do něj nemohla vniknout voda. Vnitřní průměr odvětrávacího potrubí musí být nejméně 18 mm. Jsou-li nádrže navzájem propojené, musí průřez spojovacího potrubí činit nejméně l,25násobek průřezu plnicího potrubí.
7.05.7. S výjimkou nádrží namontovaných přímo na motoru, musí být rozvodné potrubí kapalného paliva přímo na výstupu z nádrže vybaveno rychlouzavíracím ventilem, který lze obsluhovat z paluby, i když jsou dotyčné prostory uzavřeny. Je-li provozní zařízení kryté, víko nebo kryt nesmí být uzamykatelné. Provozní zařízení s rychlouzavíracím ventilem musí být označeno červeně. Je-li zařízení kryté, musí být kryt nebo víko označeny symbolem pro rychlouzavírací ventil podle obrázku 9 v dodatku I k této příloze.
7.05.8. Ustanovení 7.05.7 se nevztahuje na přenosné palivové nádrže do objemu 25 1, umístěných v odvětrávaných prostorech s min. průřezem větracích otvorů 3000 mm2.
7.05.9. Palivová potrubí, jejich spojovací prvky (hadice), těsnění a armatury musí být vyrobeny z materiálu, který vydrží mechanické, chemické a tepelné namáhání, které lze předpokládat. Palivová potrubí nesmí být vystavena škodlivým účinkům tepla a musí být možná jejich kontrola po celé délce.
7.05.10. Palivové nádrže převozní lodě plující volně musí být opatřeny vhodným zařízením pro měření množství paliva.
7.05.11. Palivové nádrže musí být chráněny při jejich plnění před rozlitím paliva pomocí odpovídajících technických zařízení plavidla.
7.05.12. Jsou-li palivové nádrže opatřeny automatickým plnícím zařízením, musí čidla zastavit plnění, je-li nádrž plná z 97 %.
7.05.13. Palivové nádrže musí být vybaveny otvory s těsnými uzávěry, které umožňují čištění a kontrolu.
7.05.14. Palivové nádrže přímo zásobující hlavní motory a motory potřebné pro bezpečný provoz převozní lodě plující volně musí být vybaveny zařízením, které dává v kormidelně vizuální a zvukový signál v případě, že hladina naplnění palivem již nezaručuje bezpečný provoz.
7.05.15. Ustanovení 7.05.14 se nevztahuje na přenosné palivové nádrže.
7.06. Skladování mazacího oleje a olejů používaných v soustavách pro přenos sil a v ovládacích, pohonných a topných soustavách, potrubí a příslušenství
7.06.1. Oleje se skladují v ocelových nádržích, které buď jsou nedílnou součástí lodního trupu, nebo jsou k lodnímu trupu pevně připevněny. Vyžaduje-li to konstrukce plavidla, lze použít rovnocenný nehořlavý materiál.
7.06.2. Nádrže na oleje, jejich potrubí a další příslušenství musí být uloženy a uspořádány tak, aby olej ani jeho výpary nemohly náhodně uniknout do plavidla.
7.06.3. Před kolizní přepážkou nesmějí být umístěny žádné nádrže na olej.
7.06.4. Nádrže na mazací olej a jejich armatury nesmějí být umístěny přímo nad motory nebo výfukovým potrubím.
7.06.5. Plnicí otvory nádrží na olej musí být zřetelně označeny.
7.06.6. Potrubí pro olej, jejich spojovací prvky (hadice), těsnění a armatury musí být vyrobeny z materiálu, který vydrží mechanické, chemické a teplené namáhání, které lze předpokládat. Potrubí nesmí být vystavena škodlivým účinkům tepla a musí být možná jejich kontrola po celé délce.
7.06.7. Nádrže na olej musí být opatřeny vhodným zařízením pro měření jejich obsahu. Měřicí zařízení musí být dobře čitelné až po nejvyšší hladinu plnění nádrže. Skleněné stavoznaky musí být účinně chráněny před nárazy, musí být na dolním konci opatřeny automatickým uzavíracím zařízením a na horním konci připojeny k nádržím nad nejvyšší hladinou jejich plnění. Materiál použitý k výrobě skleněných stavoznaků se při běžné okolní teplotě nesmí deformovat. Měřicí trubky nesmějí být vyústěny v obytných prostorech. Měřicí trubky vyústěné ve strojovně nebo kotelně musí být opatřeny vhodným samouzavíracím zařízením.
7.07. Odvodnění a drenážní soustavy
7.07.1. Každý vodotěsný úsek plavidla musí být možno odvodnit zvlášť. Tento požadavek se nevztahuje na vodotěsné úseky, které jsou během provozu obvykle hermeticky utěsněny.
7.07.2. Převozní loď nebo plovoucí zařízení služeb musí mít dvě samostatná drenážní čerpadla, která nesmějí být instalována ve stejném prostoru. Nejméně jedno čerpadlo musí mít strojní pohon. U převozní lodě a plovoucího zařízení služeb s výtlakem nepřesahujícím 250 t však postačuje jedno čerpadlo s ručním nebo strojním pohonem. Všechna předepsaná čerpadla musí být možno použít ve všech vodotěsných úsecích.
7.07.3. Minimální výkon
2 Q = 0,1 x d [l/min]; 1 1d 1
je vypočteno podle vzorce:
119874Obrázek - Vzorec
Minimální výkon
Q 2
druhého drenážního čerpadla se vypočte podle tohoto vzorce:
2Q = 0,1 x d [l/min]; 2 2d 2
je vypočteno podle vzorce:
119874aObrázek - Vzorec
Hodnota
d 2
však nesmí být vyšší než hodnota
d . 1
K výpočtu
Q 2
se použije délka nejdelšího vodotěsného úseku.
V těchto vzorcích:
l je délka příslušného vodotěsného úseku v m;d je vypočtený vnitřní průměr hlavního drenážního potrubí v mm; 1d je vypočtený vnitřní průměr potrubních větví v mm. 2
7.07.4. Jsou-li drenážní čerpadla připojena k drenážní soustavě, drenážní potrubí musí mít vnitřní průměr nejméně
d 1
v mm a potrubní větve musí mít vnitřní průměr nejméně
d 2
v mm. U plavidel délky do 25 m lze hodnoty
d a d 1 2
snížit na 35 mm.
7.07.5. Jsou povolena jen samonasávací drenážní čerpadla.
7.07.6. Pro každý odvodňovaný úsek plavidla s plochým dnem širší než 5 m musí být instalován alespoň jeden sací koš na levoboku i pravoboku plavidla.
7.07.7. Zadní kolizní prostor musí být možné odvodnit pomocí snadno dostupné, automaticky uzavíratelné armatury.
7.07.8. Potrubní větve jednotlivých úseků musí být spojené do hlavního drenážního potrubí pomocí uzavíratelných zpětných ventilů. Úseky nebo jiné prostory umožňující pojmout zátěž (balast) mohou být zapojeny do drenážní soustavy pouze přes jednoduché uzavírací zařízení. Tyto prostory se zaplní zátěžovou vodou pomocí zátěžového potrubí, které je trvale nainstalováno a je nezávislé na drenážním potrubí, nebo pomocí potrubních větví, které lze připojit na hlavní drenážní potrubí pomocí ohebného potrubí (hadic) nebo pružných přechodových kusů.
7.07.9. Sběrné prostory dna (nádní) podpalubních prostor musí být vybaveny pro měření nebo kontrolu jejich zaplnění.
7.07.10. Je-li na plavidle drenážní soustava s trvale instalovaným potrubím, musí být drenážní potrubí sběrných prostor určené ke sběru zaolejované vody vybaveno uzávěry, které subjekt pověřený prohlídkami opatřil plombou. Počet a umístění těchto uzávěrů se uvede v osvědčení plavidla.
7.07.11. Uzamknutí uzávěrů se považuje za rovnocenné zaplombování, jestliže klíče k zámkům uzávěrů jsou odpovídajícím způsobem označeny a uchovávány na označeném a snadno dostupném místě ve strojovně.
7.08. Uložení zaolejované vody
7.08.1. Na plavidle s hlavním nebo pomocným motorem musí být možné skladovat zaolejovanou vodu, která se nashromáždila během provozu. Za tímto účelem se za místo uložení považuje sběrný prostor nade dnem strojovny (nádní).
7.09. Hluk vydávaný plavidly
7.09.1. Hluk vydávaný plavidlem během plavby, zejména hluk způsobený sáním a výfukem motoru, musí být odpovídajícím způsobem tlumen.
7.09.2. Hluk vydávaný převozní lodí s vlastním strojním pohonem během plavby v místě vzdáleném 25 m od boku plavidla nesmí překročit 75 dB(A).
7.09.3. Hluk vydávaný plovoucím zařízením nebo převozní lodí se strojním pohonem v klidu v místě vzdáleném 25 m od boku plavidla nesmí překročit 65 dB(A).
7.09.4. Měření hluku se provádí dle normy ES-TRIN.
Kapitola 8
Emise plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů a emise hluku
8.01. Spalovací motor použitý na plavidle musí splňovat požadavky normy ES-TRIN, nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech nebo vyhlášky o vedení rejstříku malých plavidel a technické způsobilosti malých plavidel, převozních lodí a plovoucích zařízení k provozu na vodních cestách.
8.02. Splnění mezních hodnot emisí výfukových plynů u motorů se dokládá příslušným certifikátem nebo prohlášením o shodě.
8.03. Spalovací motor je instalován na plavidle a udržován podle instrukce výrobce, aby bylo zajištěno plnění stanovených limitů výfukových emisí a emisí hluku.
Kapitola 9
Elektrická zařízení
9.01. Obecná ustanovení
9.01.1. Neexistují-li zvláštní požadavky na určitá zařízení a jejich části, považuje se stupeň bezpečnosti a provedení za uspokojivý, pokud jsou v souladu s platnou elektrotechnickou normou, na kterou je zveřejněn odkaz v Úředním věstníku Evropské unie, nebo stanovené v harmonizované nebo určené normě 2), na kterou je zveřejněn odkaz ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
9.01.2. Provozovatel nebo vlastník plavidla musí uchovávat a aktualizovat tyto doklady:
a) přehledná schémata celého elektrického zařízení,
b) schémata zapojení pro hlavní, nouzový a distribuční rozvaděč s nejdůležitějšími technickými údaji, např. velikost proudu a jmenovitý proud jističů a ovladačů,
c) údaje o výkonu elektrických strojů a zařízení a
d) údaje o druhu kabelů a o průřezu vodičů.
9.01.3. Elektrické zařízení musí zajistit bezchybnou funkčnost v trvalém náklonu až do 15° a okolní teplotu od 0 °C do +40 °C a teplotu na plavidle od -20 °C do +40 °C.
9.01.4. Elektrická a elektronická zařízení a přístroje musí být plně přístupné a jejich údržba musí být snadná.
9.02. Systémy napájení elektrickou energií
9.02.1. Dostatečné dimenzování napájení je nutno prokázat výkonovou bilancí. V úvahu lze vzít přiměřený faktor současnosti.
9.03. Ochrana před dotekem, vniknutím pevných těles a průsakem vody
9.03.1. Druh minimální ochrany u pevně namontovaných částí zařízení musí odpovídat údajům uvedeným v tabulce.
+-----------------------+---------------------------------------------------------------------------------+| Místo | Druh minimální ochrany (podle publ. ČSN EN 60529) || +------------+--------+----------------+------------+---------------+-------------+| | Generátory | Motory | Transformátory | Panely, | Montážní | Osvětlovací || | | | | Rozvaděče, | příslušenství | zařízení || | | | | Spínače | | |+-----------------------+------------+--------+----------------+------------+---------------+-------------+| Provozní prostory, | IP 22 | IP 22 | IP 22 (2) | IP 22 (1) | IP 44 | IP 22 || strojovny, oddělení | | | | (2) | | || pro kormidelní stroj | | | | | | |+-----------------------+------------+--------+----------------+------------+---------------+-------------+| Skříňky na | | | | | | IP 44 || akumulátory a barvy | | | | | | u. (Ex) (3) |+-----------------------+------------+--------+----------------+------------+---------------+-------------+| Otevřené paluby | | IP 55 | | IP 55 | IP 55 | IP 55 || a ovládací stanoviště | | | | | | |+-----------------------+------------+--------+----------------+------------+---------------+-------------+| Kormidelna | | IP 22 | IP 22 | IP 22 | IP 22 | IP 22 |+-----------------------+------------+--------+----------------+------------+---------------+-------------+| Kajuty a vnitřní | | | | IP 22 | IP 20 | IP 20 || prostory pro | | | | | | || cestující a zákazníky | | | | | | || kromě sociálních | | | | | | || zařízení a umýváren | | | | | | |+-----------------------+------------+--------+----------------+------------+---------------+-------------+| Sociální zařízení | | IP 44 | IP 44 | IP 44 | IP 55 | IP 44 || a umývárny | | | | | | |+-----------------------+------------+--------+----------------+------------+---------------+-------------+| (1) Pokud přístroje uvolňují velké teplo: IP 12 || (2) Pokud přístroje nebo panely nemají tento druh ochrany, musí jejich umístění splňovat podmínky || platné pro tento druh ochrany. || (3) Elektrické zařízení typu s osvědčenou bezpečností podle || a) evropských norem EN 50014:1997; 50015:1998; 50016:2002; 50017:1998; 50018:2000; 50019:2000 || a 50020:2002 v platném znění || nebo || b) publikace souboru ČSN EN 60079 v platném znění a edici. |+---------------------------------------------------------------------------------------------------------+
9.04. Ochrana před výbuchem
9.04.1. Pouze nevýbušné elektrické zařízení lze instalovat v prostorech, v nichž se mohou akumulovat potenciálně výbušné plyny nebo směsí plynů, např. oddělení určená pro akumulátory nebo skladování vysoce hořlavých výrobků. V těchto prostorech nelze instalovat spínače osvětlení nebo jiných elektrických přístrojů. Ochrana před výbuchem musí vzít v úvahu vlastnosti potenciálně výbušných plynů nebo směsí plynů, které mohou vzniknout (skupina výbušnosti, teplotní třída).
9.05. Ochranné uzemnění
9.05.1. Systémy s napětím vyšším než 50 V musí být uzemněny.
9.05.2. Kovové části, u nichž může dojít k dotyku a které při běžném provozu nejsou pod napětím, např. rámy a kryty motorů, přístroje a osvětlovací zařízení, musí být uzemněny samostatně, pokud nejsou v elektrickém kontaktu s lodním trupem.
9.05.3. Kryty přenosných elektrických spotřebičů a přenosných přístrojů musí být při běžném provozu uzemněny pomocí dodatečného uzemňovacího vodiče v přívodním kabelu. Toto ustanovení neplatí v případě použití ochranného izolačního transformátoru a pro přístroje opatřené ochrannou izolací (dvojitá izolace).
9.05.4. Průřez uzemňovacích vodičů nesmí být menší, než jsou hodnoty uvedené v tabulce:
+--------------------+-----------------------------------------------+| | Minimální průřez uzemňovacích vodičů || Průřez vnějších +------------------------+----------------------+| vodičů [mm2] | v izolovaných kabelech | uložených samostatně || | [mm2] | [mm2] |+--------------------+------------------------+----------------------+| od 0,5 do 4 | stejný průřez jako | 4 || | u vnějšího vodiče | |+--------------------+------------------------+----------------------+| více než 4 až 16 | stejný průřez jako | stejný průřez || | u vnějšího vodiče | u vnějšího vodiče |+--------------------+------------------------+----------------------+| více než 16 až 35 | 16 | 16 |+--------------------+------------------------+----------------------+| více než 35 až 120 | poloviční průřez | poloviční průřez || | vnějšího vodiče | vnějšího vodiče |+--------------------+------------------------+----------------------+| více než 120 | 70 | 70 |+--------------------+------------------------+----------------------+
9.06. Nejvyšší přípustná napětí
9.06.1. Na plavidle nesmí být instalována zařízení s napětím vyšším, než je uvedeno v tabulce:
+---------------------------------+----------------------------------------+| | Nejvyšší přípustné napětí || +--------------+-------------+-----------+| Druh zařízení | Stejnosměrný | Jednofázový | Třífázový || | proud | střídavý | střídavý || | | proud | proud |+---------------------------------+--------------+-------------+-----------+| a) Pohonná a vytápěcí zařízení | 250 V | 250 V | 500 V || včetně vývodů pro obecné | | | || použití | | | |+---------------------------------+--------------+-------------+-----------+| b) Světelná, komunikační, | 250 V | 250 V | - || povelová a informační | | | || zařízení včetně vývodů | | | || pro obecné použití | | | |+---------------------------------+--------------+-------------+-----------+| c) Vývody pro napájení | | | || přenosných přístrojů | | | || používaných na otevřených | | | || palubách nebo v omezených | | | || nebo vlhkých kovových | | | || uzavřených prostorech | | | || kromě bojlerů a nádrží: | | | |+---------------------------------+--------------+-------------+-----------+| 1. všeobecně | 50 V (1) | 50 V (1) | - |+---------------------------------+--------------+-------------+-----------+| 2. při použití ochranného | - | 250 V (2) | - || izolačního transformátoru | | | || pro jediné zařízení | | | |+---------------------------------+--------------+-------------+-----------+| 3. při použití zařízení | 250 V | 250 V | - || s ochrannou (dvojitou) | | | || izolací | | | |+---------------------------------+--------------+-------------+-----------+| 4. při použití proudových | - | 250 V | 500 V || chráničů | | | |+---------------------------------+--------------+-------------+-----------+| d) Přenosné elektrické | 250 V | 250 V | 500 V || spotřebiče např. elektrická | | | || zařízení pro kontejnery, | | | || motory, ventilátory | | | || a mobilní čerpadla, která | | | || během provozu nejsou obvykle | | | || přenášena a jejichž vodící | | | || součásti, u nichž může dojít | | | || k dotyku, jsou uzemněny | | | || pomocí uzemňovacího vodiče | | | || v propojovacím kabelu, | | | || a které kromě tohoto | | | || uzemňovacího vodiče jsou | | | || připojeny k lodnímu trupu | | | || svou polohou nebo dodatečným | | | || vodičem | | | |+---------------------------------+--------------+-------------+-----------+| e) Vývody pro napájení | 50 V | 50 V | - || přenosných přístrojů | | | || používaných v bojlerech | | | || a v nádržích | | | |+---------------------------------+--------------+-------------+-----------+| (1) V případě napětí ze sítí s vyšším napětím je nutno použít galvanické || oddělení (bezpečnostní transformátor). || || (2) Všechny póly sekundárního obvodu musí být izolovány od země. |+--------------------------------------------------------------------------+
9.06.2. Odchylně od čl. 9.06.1 jsou přípustná vyšší napětí, jsou-li uplatněna nezbytná ochranná opatření:
a) pro pohonná zařízení, jejichž výkonnost to vyžaduje, nebo
b) pro speciální palubní zařízení, například rádiové zařízení a zapalování.
9.07. Rozvodné systémy
9.07.1. Pro stejnosměrný a jednofázový střídavý proud jsou přípustné tyto rozvodné systémy:
a) dvouvodičové systémy, z nichž je jeden uzemněn (L1/N/PE) = (síť TN-S),
b) jednovodičové systémy využívající principu zpětného vedení lodním trupem, pouze pro místní zařízení (např. startéry spalovacích motorů, katodová ochrana) = (síť PELY) a
c) dvouvodičové systémy izolované od lodního trupu (L1/L2/PE) = (síť IT).
9.07.2. Pro třífázový střídavý proud jsou přípustné tyto rozvodné systémy:
a) čtyřvodičové systémy s uzemněním nulového bodu nevyužívající princip zpětného vedení lodním trupem (L1/L2/L3/N/PE) = (síť TN-S),
b) třívodičové systémy izolované od lodního trupu (L1/L2/L3/PE) = (síť IT) a
c) třívodičové systémy s uzemněním nulového bodu využívající princip zpětného vedení lodním trupem, nejsou však přípustné pro koncové obvody (L1/L2/L3/PEN).
9.07.3. Mohou být použity jiné systémy zajišťující obdobné technické parametry a stejnou úroveň bezpečnosti.
9.08. Břehové přípojky nebo jiné vnější sítě
9.08.1. Napájecí vedení z břehových sítí nebo jiných vnějších sítí k zařízením energetické sítě plavidla musí mít pevné spojení na plavidle v podobě pevných vývodů nebo pevných zásuvek. Kabelové spojky nesmí být vystaveny zatížení v tahu.
9.08.2. Pokud přívodní napětí převyšuje 50 V, musí být trup plavidla účinně uzemněn. Uzemňovací zásuvka musí být označena.
9.08.3. Spínací zařízení pro přípojky musí být uspořádána tak, aby se zamezilo souběžnému provozu generátoru energetické sítě plavidla a pobřežní energetické sítě nebo jiné vnější energetické sítě. Krátkodobý souběžný provoz je povolen při přechodu z jednoho systému na druhý bez přerušení napětí.
9.08.4. Přípojka musí být chráněna před zkratem a přetížením.
9.08.5. Na hlavním rozvaděči musí být umístěno zařízení indikující, je-li přívod ze břehu pod napětím.
9.08.6. Musí být nainstalováno kontrolní zařízení, aby bylo možno v případě stejnosměrného proudu srovnat polaritu a u třífázového střídavého proudu sled fází mezi přípojkou a energetickou sítí plavidla.
9.08.7. Návěstní tabulka vedle přípojky musí udávat
a) opatření potřebná pro připojení břehové přípojky a
b) druh proudu a jmenovité napětí a u střídavého proudu kmitočet.
9.09. Napájení jiného plavidla
9.09.1. Je-li elektrická energie dodávána na jiné plavidlo, je nutno použít samostatné přípojky. Při použití zásuvek k dodávce elektrické energie na jiné plavidlo pro jmenovitý proud více než 16 A, je nutno použít přístroje (např. spínače nebo blokovací zařízení), aby bylo zajištěno, že k zapojení a odpojení může dojít pouze tehdy, není-li vedení pod napětím.
9.09.2. Kabelové spojky nesmí být vystaveny zatížení v tahu.
9.09.3. Ustanovení čl. 9.08.3 až 9.08.7 se použijí obdobně.
9.10. Generátory a motory
9.10.1. Generátory a motory a jejich svorkovnice musí být přístupné pro prohlídky, měření a opravy. Druh ochrany musí odpovídat jejich umístění (viz čl. 9.03).
9.10.2. Generátory poháněné hlavním motorem, vrtulovým hřídelem nebo pomocným agregátem určeným k jiným účelům musí být navrženy na rozsah otáček běžného provozu.
9.11. Akumulátory
9.11.1. Akumulátory musí být přístupné a uspořádány tak, aby se neposouvaly s pohyby plavidla. Nesmí být umístěny tam, kde by byly vystaveny nadměrnému teplu, extrémnímu chladu, ostřiku, páře nebo výparům. Akumulátory nesmí být umístěny v kormidelně, obytných prostorech ani podpalubních nákladových prostorech. Tento požadavek se nevztahuje na akumulátory pro přenosné přístroje nebo na akumulátory vyžadující nabíjecí příkon menší než 0,2 kW.
9.11.2. Akumulátory vyžadující nabíjecí příkon přesahující 2,0 kW (vypočítaný z nejvyššího nabíjecího proudu a jmenovitého napětí akumulátoru a s přihlédnutím k charakteristické nabíjecí křivce nabíjecího přístroje) musí být umístěny ve zvláštním uzavřeném prostoru. Jsou-li umístěny na palubě, postačuje jejich uzavření ve skříni. Akumulátory vyžadující nabíjecí příkon nepřesahující 2 kW mohou být umístěny ve skříňce nebo v bedně, nejen nacházejí-li se na palubě, ale i pod palubou. Mohou být také umístěny ve strojovně nebo na jiném dobře větraném místě, pokud jsou chráněny proti padajícím předmětům nebo kapající vodě.
9.11.3. Vnitřky všech prostorů, skříní, beden, krytů a dalších vestavěných částí určených pro akumulátory musí být chráněny proti škodlivému působení elektrolytu.
9.11.4. Musí být zajištěno účinné větrání, jsou-li akumulátory instalovány v uzavřených prostorech, skříňkách nebo bednách. Větrání s nuceným prouděním vzduchu musí být k dispozici u nikl-kadmiových akumulátorů vyžadujících nabíjecí příkon více než 2 kW a u olověných akumulátorů vyžadujících nabíjecí příkon více než 3 kW. Vzduch musí vstupovat spodem a být vytlačován horem, aby se zajistilo úplné odvětrání plynů. Větrací kanály nesmí obsahovat zařízení, bránící průtoku vzduchu, např. uzavírací ventily.
9.11.5. Požadovaný průtok vzduchu (Q) se vypočítá podle tohoto vzorce:
Q = 0,11 x I x n [m3/h],
kde:
I = 1/4 maximálního proudu přípustného pro nabíjecí přístroj (A);
n = počet článků.
U vyrovnávacích akumulátorů v energetické síti plavidla mohou být uznány jiné způsoby výpočtu při zohlednění charakteristické nabíjecí křivky nabíjecího přístroje, pokud se tyto výpočty zakládají na příslušných normách.
9.11.6. Používá-li se přirozená ventilace, průřez kanálů musí být dostatečný pro průtok vzduchu požadovaný při rychlosti 0,5 m/s. Nesmí být menší než 80 cm2 pro olověné akumulátory a menší než 120 cm2 pro nikl-kadmiové akumulátory.
9.11.7. Používá-li se větrání s nuceným prouděním vzduchu, musí být k dispozici ventilátor, nejlépe sací, jehož motor je mimo proud plynu nebo vzduchu. Ventilátory musí být navrženy tak, aby se zabránilo tvorbě jisker při dotyku lopatek a skříně ventilátoru a tvorbě elektrostatického náboje.
9.11.8. Na dveřích nebo krytech oddělení, skříní nebo beden obsahujících akumulátory musí být umístěny symboly "Zákaz manipulace s otevřeným ohněm" podle obrázku 2 v dodatku I o minimálním průměru 10 cm.
9.12. Spínací zařízení
9.12.1. Elektrické rozvaděče a pulty
a) Přístroje, spínače, pojistky a panelové přístroje musí být přehledně uspořádány a snadno dostupné pro údržbu a opravy. Vývody pro napětí do 50 V a pro napětí vyšší než 50 V musí být navzájem odděleny a řádně označeny.
b) Pro všechny spínače a přístroje musí být na rozvaděčích připevněny štítky s označením obvodu. Pojistky musí být označeny jmenovitou velikostí proudu a obvodem.
c) Nacházejí-li se přístroje s provozním napětím vyšším než 50 V za dveřmi, musí být součásti těchto přístrojů, které jsou pod napětím, chráněny před náhodným dotykem při otevřených dveřích (krytí IP 20).
d) Materiály rozvaděčů musí mít dostatečnou mechanickou pevnost, musí být trvanlivé, nesmějí přispívat k šíření požáru a rovněž nasávat vodu a vlhkost.
e) Jsou-li v elektrických rozvaděčích pojistky s velkou vypínací schopností, musí být uzavřeného typu a být vyrobeny z keramického nebo rovnocenného materiálu. Pojistky musí být možné je vyměnit bez nebezpečí pro obsluhu. Při výměně musí být k dispozici pomůcky a osobní ochranné prostředky.
9.12.2. Spínače, ochranná zařízení
a) Obvody generátorů a elektrických spotřebičů musí být chráněny před zkratem a přetížením ve všech neuzemněných vodičích. Pro tento účel mohou být použita spínací zařízení spouštěná při zkratu či přetížení nebo pojistky. Obvody pro napájení elektrických motorů pohonných jednotek (kormidelní zařízení) a jejich řídící obvody musí být chráněny pouze před zkratem. Pokud v obvodech jsou potřebné tepelné jističe, musí být nastaveny nejméně na dvojnásobek jmenovité velikosti proudu.
b) Výstupy z hlavního rozvaděče k elektrickým spotřebičům s velikostí proudu více než 16 A musí být opatřeny spínači zátěže nebo síťovými vypínači.
c) Elektrické spotřebiče pro pohon plavidla, kormidelní zařízení, ukazatel polohy kormidla, navigační nebo bezpečnostní systémy a elektrické spotřebiče se jmenovitou velikostí proudu více než 16 A musí být napájeny samostatnými obvody.
d) Obvody elektrických spotřebičů potřebných pro pohon plavidla a jeho manévrování musí být napájeny přímo z hlavního rozvaděče.
e) Vypínací zařízení je nutno zvolit podle jmenovité velikosti proudu, termické nebo dynamické pevnosti a vypínací kapacity. Spínače musí vypnout současně všechny vodiče pod napětím. Musí být rozpoznatelná spínací poloha.
9.12.3. Měřící a kontrolní zařízení
a) Obvody generátorů, akumulátorů a rozvaděčů musí být opatřeny měřícím a kontrolním zařízením, vyžaduje-li to bezpečný provoz zařízení.
b) Neuzemněné sítě s napětím vyšším než 50 V musí být opatřeny detektorem zemního spojení vydávajícím vizuální i zvukový výstražný signál. U sekundárních zařízení, např. řídících obvodů, lze od tohoto zařízení upustit.
9.12.4. Umístění elektrických rozvaděčů
a) Rozvaděče musí být umístěny v dostupných a dobře větraných prostorech a musí být chráněny před poškozením vodou nebo mechanickým poškozením.
b) Potrubí a vzduchovody musí být uspořádány tak, aby v případě průsaku nemohly být rozvaděče poškozeny. Je-li jejich umístění v blízkosti elektrických rozvaděčů nevyhnutelné, nesmí mít potrubí v jejich blízkosti snímatelná připojovací hrdla.
c) Skříňky a výklenky ve stěně, v nichž jsou umístěna nechráněná spínací zařízení, musí být z materiálu zpomalujícího hoření nebo být chráněny kovovým opláštěním či opláštěním z jiného materiálu zpomalujícího hoření.
d) Pokud napětí převyšuje 50 V, musí být na stanovišti obsluhy před hlavním rozvaděčem umístěny izolační rošty nebo rohože.
9.13. Nouzové jističe
9.13.1. Nouzové jističe pro olejové hořáky, palivová čerpadla, separátory paliva a ventilátory strojoven musí být namontovány na jednom místě mimo prostory, v nichž se tato zařízení nacházejí.
9.14. Montážní příslušenství
9.14.1. Kabelové vstupy musí být dimenzovány na kabely, které se mají připojit, a odpovídat druhu použitých kabelů.
9.14.2. Zásuvky pro distribuční obvody s různým napětím nebo kmitočtem nesmí být navzájem zaměnitelné.
9.14.3. Spínače musí přepínat současně všechny neuzemněné vodiče v obvodu.
9.14.4. Překračuje-li velikost proudu 16 A, musí být možné zásuvky zablokovat pomocí přepínače, aby zástrčku bylo možné zasunout a vytáhnout pouze tehdy, jsou-li napájecí kontakty bez napětí.
9.15. Kabely
9.15.1. Kabely musí zpomalovat hořeni, byt samozhášecí a odolné vůči vodě a oleji. V obytných prostorech může subjekt pověřený prohlídkami povolit použiti jiných typů kabelů, pokud jsou účinně chráněny, zpomalují hoření nebo jsou samozhášecí. Aby mohl být elektricky kabel považován za kabel zpomalující hoření, musí být dodrženy požadavky evropských norem řady EN 603321 a EN 603323 ve znění platném ke dni 6. července 2017 nebo rovnocenné předpisy ČR.
9.15.2. Vodiče kabelů musí mít pro silové a světelné obvody musí mít minimální průřez jádra 1,5 mm2.
9.15.3. Kovové opancéřování, odstínění nebo oplášťování kabelů nesmí být za běžných provozních podmínek použito jako vodiče nebo k uzemnění.
9.15.4. Kovové odstínění a oplášťování kabelů v silových a světelných obvodech musí být nejméně na jednom konci uzemněno.
9.15.5. Průřez vodičů musí zohlednit jejich maximální přípustnou koncovou teplotu (proudovou zatížitelnost) a přípustný pokles napětí. Pokles napětí mezi hlavním rozvaděčem a nejnevýhodnějším místem zařízení nesmí být u světelných obvodů více než 5 % a u silových nebo topných obvodů více než 7 % vztaženo na jmenovité napětí. Přitom je nutné vzít v úvahu sníženou prostupnost tepla u stíněných kabelů a kabelů v uzavřených dálkových vedeních.
9.15.6. Kabely musí být chráněny před mechanickým poškozením.
9.15.7. Způsob upevnění kabelů musí zajistit, aby případné zatížení tahem bylo v přípustném rozmezí.
9.15.8. Procházejí-li kabely přepážkami, dělicími stěnami nebo palubami, nesmí být kabelovými průchodkami nepříznivě ovlivněna mechanická pevnost, vodotěsnost a požární odolnost těchto přepážek a palub.
9.15.9. Koncovky a spoje všech vodičů musí být zhotoveny tak, aby byly zachovány původní elektrické, mechanické protipožární vlastnosti. Počet kabelových spojů musí být co nejnižší. Lze je používat pro účely opravy nebo výměny a výjimečně pro zjednodušení instalace.
9.15.10. Kabely připojené ke spouštěcím kormidelnám musí být dostatečně flexibilní a mít izolaci s dostatečnou pružností do -20 °C a být odolné vůči páře a výparům, ultrafialovému záření a ozonu.
9.16. Světelné spotřebiče
9.16.1. K osvětlení na převozní lodi nebo na plovoucím zařízení služeb jsou povoleny pouze elektrické světelné spotřebiče a zařízení.
9.16.2. Světelné spotřebiče musí být umístěny tak, aby jimi vydávané teplo nemohlo zapálit blízké hořlavé předměty nebo jednotky.
9.16.3. Světelné spotřebiče na otevřených palubách musí být umístěny tak, aby nebránily rozpoznání signálních světel.
9.16.4. Pro níže uvedené prostory a místa musí být zajištěno přiměřené osvětlení a nouzové osvětlení:
a) místa, na nichž jsou uskladněny záchranné prostředky, a místa, kde jsou tyto prostředky obvykle připraveny k použití,
b) únikové cesty, vstupy pro cestující, včetně přechodových lávek, vchodů a východů, spojovacích chodeb, výtahů a schodů v obytných prostorech, v oblasti kajut a obytných prostorů,
c) označení únikových cest a nouzových východů,
d) v ostatních prostorech určených pro osoby s omezenou pohyblivostí,
e) provozní místnosti, strojovny, místnosti s kormidelním strojem a jejich východy,
f) kormidelna,
g) místnost s nouzovým zdrojem energie,
h) místa, na nichž se nacházejí hasicí přístroje, a místa, z nichž se ovládají požární soustavy a
i) prostory, v nichž se shromažďují cestující, lodní personál a posádka v případě nebezpečí.
9.16.5. Na převozní lodi nebo na plovoucím zařízení služeb musí být nezávislý zdroj energie pro nouzové osvětlení na dobu opuštění plavidla (evakuace všech osob a zvířat), nejméně 30 minut.
9.16.6. Jsou-li ve strojovně nebo v kotelně umístěny dva nebo více světelných spotřebičů, musí být napájeny nejméně dvěma různými obvody. Tento požadavek se vztahuje rovněž na prostory, v nichž se nacházejí chladící zařízení, hydraulická zařízení, elektrické motory a rovněž se vztahuje na průchody a společenské místnosti pro cestující nebo zákazníky.
9.17. Signální světla
9.17.1. Rozvaděče a pulty pro signální světla musí být umístěny v kormidelně nebo na ovládacím stanovišti. Musí být napájeny zvláštním napáječem z hlavního rozvaděče nebo dvěma nezávislými sekundárními rozvody.
9.17.2. Jsou-li na plavidle požadována signální světla, musí mít náhradní zdroj energie.
9.17.3. Porucha kontrolního přístroje podle čl. 6.04.1 nesmí nepříznivě ovlivnit funkci světla, které kontroluje.
9.17.4. Několik světel, která tvoří funkční jednotku a jsou namontována společně na stejném místě, lze napájet, ovládat a kontrolovat společně. Kontrolní přístroj musí rozpoznat poruchu kteréhokoli z těchto světel. Ve dvojitém světle (dvě světla namontovaná nad sebou nebo ve stejném krytu) nesmí být možné používat současně oba světelné zdroje.
9.18. Výstražné a bezpečnostní systémy pro mechanická zařízení
9.18.1. Výstražné a bezpečnostní systémy ke kontrole a ochraně mechanických zařízení musí splňovat tyto požadavky:
a) Výstražné systémy
Výstražné systémy musí být navrženy tak, aby porucha výstražného systému nemohla způsobit poruchu kontrolovaného přístroje nebo zařízení. Binární převodníky musí být navrženy na principu klidového proudu nebo kontrolovaného zatěžovacího proudu. Vizuální výstražné signály musí zůstat viditelné, dokud není závada odstraněna; výstražný signál, který byl vzat na vědomí, musí být rozlišitelný od signálu, který dosud na vědomí vzat nebyl. Každý vizuální výstražný signál musí být doprovázen zvukovým výstražným signálem. Zvukové výstražné signály musí být možné vypnout. Vypnutí zvukového Výstražného signálu nesmí zabránit tomu, aby v případě závady z jiných příčin byl výstražný signál znovu spuštěn. Výjimky lze povolit u výstražných systémů, které mají méně než pět měřících bodů.
b) Bezpečnostní systémy
Bezpečnostní systémy musí být navrženy tak, aby před dosažením kritického stavu zastavily nebo zpomalily chod dotčeného zařízení nebo upozornily trvale obsazené stanoviště na nutnost zastavení nebo zpomalení chodu zařízení. Binární převodníky musí být navrženy na principu zatěžovacího proudu. Nejsou-li bezpečnostní systémy navrženy tak, aby kontrolovaly samy sebe, musí být možné kontrolovat jejich správnou funkci. Bezpečnostní systémy musí být nezávislé na ostatních systémech.
9.19. Elektronické zařízení
9.19.1. Obecná ustanovení
Zkušební podmínky v čl. 9.19.2 se vztahují pouze na elektronické přístroje, které jsou nezbytné pro kormidelní zařízení a pohon plavidla, včetně jejich přídavných zařízení.
9.19.2. Zkušební podmínky
a) Namáhání plynoucí z níže uvedených zkoušek nesmí vést k poškození elektronického přístroje nebo jeho nesprávné funkci. Zkoušky se s výjimkou zkoušky při nízké teplotě provádí na zapnutém přístroji. Tyto zkoušky zahrnují kontrolu správné funkce.
b) Kolísání napětí a kmitočtu
+------------------------+----------------------------+| | Kolísání || +-------------+--------------+| | trvalé | krátkodobé |+-------------+----------+-------------+--------------+| Obecně | kmitočet | ± 5 % | ± 10 % 5 s || +----------+-------------+--------------+| | napětí | ± 10 % | ± 20 % 1,5 s |+-------------+----------+-------------+--------------+| Provoz | napětí | +30 %/-25 % | || akumulátoru | | | |+-------------+----------+-------------+--------------+
c) Tepelná zkouška
Zkoušené zařízení se během půl hodiny zahřeje na teplotu 55 °C. Po dosažení této teploty se teplota udržuje na stejné výši po dobu 16 hodin. Poté se provede zkouška funkčnosti.
d) Zkouška při nízké teplotě
Zkoušené zařízení se vypne, ochladí na -25 °C a udržuje se na této teplotě po dobu dvou hodin. Poté se teplota zvýší na 0 °C a provede se zkouška funkčnosti.
e) Vibrační zkouška
Vibrační zkouška se provádí ve všech třech osách s rezonanční frekvencí přístrojů nebo jejich součástí vždy po dobu 90 minut. Není-li zjištěna žádná výrazná rezonance, provádí se vibrační zkouška při 30 Hz.
Vibrační zkouška se provádí pomocí sinusové oscilace v rámci těchto mezních hodnot:
Obecně:
f = 2,0 až 13,2 Hz; a = ± 1 mm
(amplituda a = 1/2 kmitočtového rozsahu)
f = 13,2 Hz až 100 Hz: zrychlení ± 0,7 g.
Zařízení, které má být zabudováno do vznětových motorů nebo kormidelního stroje, se zkouší takto:
f = 2,0 až 25 Hz; a = ± 1,6 mm
(amplituda a = 1/2 kmitočtového rozsahu)
f = 25 Hz až 100 Hz; zrychlení ± 4 g.
Čidla, která mají být zabudována do výfukového potrubí vznětových motorů, mohou být vystavena podstatně vyššímu namáhání. Toto je třeba při zkouškách vzít v úvahu.
f) Zkouška elektromagnetické kompatibility se provádí podle publikací IEC 61000-4-2:1995, 61000-4-3:2002, 61000-4-4:1995, stupeň zkoušky 3.
g) Splnění lze prokázat dokladem výrobce.
9.20. Elektromagnetická kompatibilita
9.20.1. Elektrické a elektronické systémy musí být instalovány tak, aby jejich funkce nebyla zhoršena. Toho lze dosáhnout zejména
a) odpojením přenosových cest mezi zdrojem rušení a dotčeným zařízením;
b) snížením příčin rušení u zdroje;
c) snížením citlivosti dotčených přístrojů na rušení.
Kapitola 10
Výstroj
10.01. Kotevní zařízení
10.01.1. Převozní loď musí být vybavena kotvou, jejíž celková hmotnost P se vypočte pomocí vzorce:
P = k x B x T [kg],
kde:
k je koeficient, který bere v úvahu vztah mezi délkou L a šířkou B a druh plavidla:
119874bObrázek - Vzorec
kde:
c je výtlak plavidla
10.01.2. Celková hmotnost P stanovená pro kotvy může být rozložena na jednu nebo dvě kotvy.
10.01.3. Zadní kotvy nejsou požadovány.
10.01.4. Kotvy z litiny nejsou povoleny.
10.01.5. Na kotvách musí být trvanlivým způsobem vyznačena jejich hmotnost plastickým písmem.
10.01.6. Kotvy o hmotnosti větší než 50 kg musí být vybaveny navijáky.
10.01.7. Řetěz příďové kotvy musí mít délku nejméně 25 m.
10.01.8. Minimální pevnost v tahu R kotevních řetězů se vypočte podle vzorce:
R = 0,35 x P' [kN],
kde:
P' je teoretická hmotnost každé kotvy vypočtená podle čl. 10.01.1.
Mají-li kotvy hmotnost větší, než je stanoveno v čl. 10.01.1, pevnost v tahu kotevního řetězu se určí jako funkce skutečné hmotnosti kotvy.
10.01.9. Pokud se na plavidle nacházejí těžší kotvy se silnějšími kotevními řetězy, zapíší se do osvědčení plavidla pouze minimální hmotnosti a pevnosti v tahu stanovené podle čl. 10.01.1 a 10.01.8.
10.01.10. Spojovací součásti (obrtlíky) mezi kotvou a řetězem musí vydržet zatížení tahem o 20 % vyšší než je pevnost v tahu příslušného řetězu.
10.01.11. Místo kotevních řetězů lze použít lana. Lana musí mít stejnou pevnost v tahu jako řetězy, musí však být o 20 % delší.
10.02. Jiné vybavení
10.02.1. Na plavidle musí být nejméně toto vybavení:
a) vybavení pro denní, noční a akustickou signalizaci plavidla,
b) nezávislá záložní světla pro předepsaná kotevní světla a
c) radiotelefonní zařízení, je-li vyžadováno podle právního předpisu upravujícího radiotelefonní provoz na vnitrozemských vodních cestách 14).
Na převozní lodi plující volně nebo plovoucím zařízení služeb musí být tyto nádoby:
a) označená sběrná nádoba na běžný odpad,
b) a v případě, že je to relevantní, také samostatné označené nádoby s těsnícími uzávěry vyrobené z oceli nebo jiného odolného nehořlavého materiálu, o objemu nejméně 10 l, určené ke shromažďování
- utěrek znečištěných olejem,
- nebezpečných nebo škodlivých pevných odpadů,
- nebezpečných nebo škodlivých kapalných odpadů,
- splašků,
- jiného zaolejovaného nebo mastného odpadu.
10.02.2. Kromě toho k vybavení patří
a) uvazovací ocelová lana: Plavidla musí být vybavena třemi uvazovacími lany.
Jejich minimální délka činí:
- první lano: L + 20 m, nejvýše však 100 m,
- druhé lano: 2/3 prvního lana,
- třetí lano: 1/3 prvního lana.
Nejkratší lano se nevyžaduje u plavidel s délkou L kratší než 20 m. Ocelová lana musí mít pevnost v tahu Rs, která se vypočte podle vzorce:
LxBxTpro L x B x T do 1 000 m3: R = 60 + ----- [kN] a s 10 LxBxTpro L x B x T více než 1 000 m3: R = 150 + ----- [kN]. s 100
Pro předepsaná lana musí mít provozovatel k dispozici osvědčení podle evropské normy EN 10 204 v platném znění, č. 3.1.
Tato ocelová lana lze nahradit jinými lany stejné délky a pevnosti v tahu. Minimální pevnost v tahu lan musí být uvedena v osvědčení;
b) lodní hák;
c) na převozní lodi nebo plovoucím zařízení služeb lékárničku s vybavením odpovídajícím minimálně autolékárničce pro osobní automobily a instrukcemi k záchraně nebo oživování osob na plavidle. Lékárnička je uchovávána v obytném prostoru nebo v kormidelně a uložena tak, aby byla v případě potřeby snadno a bezpečně dostupná. Pokud jsou lodní lékárničky uschovány, musí být kryt označen příslušným symbolem;
d) na převozní lodi nebo plovoucím zařízení služeb instrukce k záchraně nebo oživování osob na plavidle;
e) na převozní lodi světlomet, který lze ovládat z kormidelny.
10.02.3. U plavidel, jejichž boční výška je 1,50 m nad vodoryskou v nezatíženém stavu, musí být k dispozici naloďovací schůdky, lávka nebo žebřík.
10.02.4. U plovoucích zařízení pracovních se čl. 10.02.2 písm. a) nepoužije, je-li pro stabilizaci polohy použito jiných rovnocenných technických prostředků.
10.03. Přenosné hasicí přístroje
10.03.1. Na každém plavidle, na kterém je nebezpečí vzniku požáru, musí být k dispozici přenosné hasicí přístroje odpovídající příslušnému druhu hořlavé látky, a to:
a) v kormidelně nebo na ovládacím stanovišti,
b) poblíž každého místa vstupu z paluby do obytných prostor,
c) v místě vstupu do každého služebního prostoru nepřístupného z obytných prostor, ve kterém je umístěno zařízení k topení, vaření nebo chlazení na pevné nebo kapalné palivo nebo zkapalněný plyn,
d) u vchodu do každé strojovny nebo kotelny a
e) na vhodném místě v podpalubí ve strojovnách a kotelnách, umístěný tak, aby z jakéhokoli místa v daném prostoru nebyla vzdálenost k hasicímu přístroji větší než 10 metrů.
10.03.2. Co se týče přenosných hasicích přístrojů uvedených v ustanovení bodu 10.03.1 této přílohy, lze používat práškové hasicí přístroje s hasicí schopností nejméně 21 A nebo jiné přenosné hasicí přístroje se stejnou nebo vyšší hasicí schopností. Musí být vhodné pro požáry třídy A, B a C. Na plavidlech bez zařízení na zkapalněný plyn jsou však přípustné sprejové pěnové hasicí přístroje, které využívají pěnu tvořící vodní film (AFFF-AR) a jsou mrazuvzdorné do minus (-)20 °C, a to i v případě, že nejsou vhodné pro požáry třídy C. Tyto hasicí přístroje musí mít s hasicí schopností nejméně 13 A. Všechny hasicí přístroje musí být vhodné k hašení požárů v elektrických systémech až do 1000 V.
10.03.3. Kromě toho lze používat práškové, vodní nebo pěnové hasicí přístroje, které jsou vhodné k likvidaci takového typu ohně, který se může nejpravděpodobněji vyskytnout v prostorech, pro které je hasicí přístroj určen.
10.03.4. Přenosné hasicí přístroje s CO2 jako hasicí náplní lze používat k likvidaci požárů pouze v kuchyních a elektrických zařízeních. Obsah těchto hasicích přístrojů nesmí být vyšší než 1 kg na 15 m3 prostoru, v němž jsou přístroje k dispozici pro použití.
10.03.5. Přenosné hasicí přístroje musí být kontrolovány ve stanovených termínech podle zvláštního právního předpisu stanovujícího podmínky požární bezpečnosti a výkon státního požárního dozoru 15).
10.03.6. Pokud jsou hasicí přístroje umístěny z dohledu, musí být předměty, které je kryjí, označeny symbolem pro hasicí přístroje s délkou strany nejméně 10 cm podle obrázku 3 v dodatku.
10.04. Stabilní vodní hasicí soustavy
10.04.1. Soustavy hydrantů musí být navrženy a dimenzovány tak, aby každé místo plavidla bylo v dosahu:
a) nejméně dvou hydrantů nacházejících se na různých místech;
b) u každého hydrantu lze počítat pouze s jedinou hadicí dlouhou nejvýše 20 m;
c) tlak u hydrantů je nejméně 300 kPa a
d) na všech palubách lze dosáhnout délky proudu vody nejméně 6 m.
Jsou-li hydranty umístěny ve skříních, musí být na vnější straně skříňky umístěn symbol "požární hadice" podle obrázku 5 v dodatku I k této příloze s délkou strany nejméně 10 cm.
10.04.2. Ventily hydrantů se závity nebo kohouty musí být možné nastavit tak, aby požární hadice mohla být sundána a odstraněna během provozu požárních čerpadel.
10.04.3. Požární hadice ve vnitřních prostorech musí být navinuty na otočně připojený naviják.
10.04.4. Materiály požárního zařízení musí být buď žáruvzdorné nebo vhodně chráněny před poruchou v případě vystavení vysokým teplotám.
10.04.5. Potrubí a hydranty musí být uspořádány tak, aby se předešlo možnosti zamrznutí.
10.04.6. Požární čerpadla musí:
a) být instalována nebo umístěna v oddělených prostorech;
b) být ovladatelná nezávisle na sobě;
c) každé být schopné na všech palubách udržet potřebný tlak u hydrantů a dosáhnout požadované délky proudu vody;
d) být instalována před záďovou přepážkou.
Požární čerpadla lze využívat i k obecným účelům.
10.05. Stabilní hasicí zařízení k ochraně obytných prostorů, kormidelen a prostorů pro cestující
10.05.1. Požární ochrana v obytných prostorech, kormidelnách a prostorech pro cestující musí být zajištěna pouze vhodnými sprinklerovými požárními soustavami s tlakovou vodou jako stabilními hasicími zařízeními.
10.05.2. Zabudování nebo přestavbu těchto zařízení musí provádět pouze osoby mající oprávnění podle zvláštního právního předpisu 16).
10.05.3. Zařízení musí být vyrobena z oceli nebo rovnocenných ohnivzdorných materiálů.
10.05.4. Zařízení musí být schopné rozstřikovat vodu o objemu nejméně 5 1/m2 za minutu nad plochou největšího prostoru, který má být chráněn.
10.05.5. Ověření požadavků provádí odborně způsobilá osoba splňující harmonizované normy pro činnost zkušebních laboratoří (EN ISO/IEC 17025:2000).
10.05.6. Zařízení musí zkontrolovat osoba způsobilá podle právního předpisu upravujícího požární ochranu 17)
a) před prvním uvedením do provozu,
b) před opětovným uvedením do provozu po spuštění,
c) před opětovným uvedením do provozu po jakékoli závažnější úpravě nebo opravě a
d) pravidelně nejméně každé dva roky.
10.05.7. Při kontrole podle odstavce čl. 10.05.6 je ověřováno, zda zařízení splňují požadavky čl. 10.05. Kontrola musí zahrnovat alespoň
a) vnější prohlídku celého zařízení;
b) kontrolu funkčnosti bezpečnostních systémů a trysek;
c) kontrolu funkčnosti tlakových nádob a čerpacího systému.
10.05.8. Doklad o provedení prohlídky obsahuje datum, závěr kontroly a podpis osoby, která prohlídku vykonala.
10.05.9. Počet instalovaných zařízení se zapíše do osvědčení plavidla.
10.06. Stabilní hasicí zařízení k ochraně motorových prostorů, strojoven a kotelen.
10.06.1. Požární ochrana motorových prostorů, kotelen a strojoven převozních lodí u plovoucích zařízení služeb musí být zajištěna stabilními hasicími zařízeními, ve kterých se použijí tyto hasicí náplně:
a) CO2 (oxid uhličitý);
b) HFC 227ea (heptafluorpropan);
c) IG-541 (52 % dusík, 40 % argon, 8 % oxid uhličitý);
d) FK-5-1-12 (dodekafluoro-2-methylpentan-3-on).
10.06.2. Stabilní hasicí zařízení musí splňovat požadavky normy ES-TRIN.
10.06.3. Systém požárního poplachu
Prostor, který má být chráněn, musí být monitorován pomocí vhodného systému požárního poplachu. Hlášení požáru musí být patrné v kormidelně, v obytných prostorech a v prostoru, který má být chráněn.
10.06.4. Potrubní soustava
a) Hasivo je dopravováno do prostoru, který má být chráněn, a zde rozváděno pomocí pevné potrubní soustavy. Uvnitř prostoru, který má být chráněn, musí být potrubí a příslušné armatury vyrobeny z oceli. Z tohoto požadavku jsou vyňata potrubí spojující nádrže a dilatační spoje, pokud použité materiály mají v případě požáru rovnocenné vlastnosti. Potrubí musí být zevnitř i zvenku chráněno proti korozi.
b) Výstupní trysky musí být dimenzovány a uspořádány tak, aby hasivo bylo rozstřikováno rovnoměrně. Hasivo musí být účinné i pod podlahovými deskami.
10.06.5. Spouštěcí zařízení
a) Hasicí zařízení s automatickým spouštěním nejsou přípustná.
b) Musí být možné spustit hasicí zařízení z vhodného stanoviště mimo prostor, který má být chráněn.
c) Spouštěcí zařízení musí být namontována tak, aby jejich ovládání bylo možné i v případě požáru a aby v případě poškození ohněm nebo výbuchem v prostoru, který má být chráněn, mohlo být stále dopravováno potřebné množství hasiva. Nemechanická spouštěcí zařízení musí být napájena ze dvou různých, navzájem nezávislých zdrojů energie. Tyto zdroje energie se musí nacházet mimo prostor, který má být chráněn. Řídící vedení v prostoru, který má být chráněn, musí být navržena tak, aby zůstala funkční i v případě požáru pod dobu nejméně 30 minut. V případě elektrického vedení je tento požadavek splněn, pokud toto vedení vyhovuje normě IEC 60331-21:1999. Jsou-li spouštěcí zařízení umístěná z dohledu, musí být předměty, které je kryjí, označeny symbolem "požární zařízení" podle obrázku 6 v dodatku I k této příloze, který má délku strany nejméně 10 cm a tento text vyhotovený červeným písmem na bílém pozadí:
"Hasicí zařízení
Feuerlöscheinrichtung
Fire-fighting installation".
d) Má-li hasicí zařízení chránit několik místnosti, musí být spouštěcí zařízení pro každou místnost samostatné a zřetelně označeno.
e) Vedle každého spouštěcího zařízení musí být viditelně umístěn nesmazatelný návod k obsluze v českém jazyce a v jednom z jazyků členských států Evropské unie. Návod k obsluze obsahuje zejména pokyny o
- spuštění hasicího zařízení;
- nutnosti zkontrolovat, že prostor, který má být chráněn, opustily všechny osoby;
- opatřeních, která musí přijmout posádka v případě spuštění hasicího zařízení a v případě vstupu do chráněných prostor po spuštění nebo zaplnění, zejména s ohledem na možnou přítomnost nebezpečných látek;
- opatřeních, která musí přijmout posádka v případě poruchy hasicího zařízení.
f) Návod k obsluze musí obsahovat upozornění, že před spuštěním hasicího zařízení musí být zastaveny spalovací motory s nasáváním vzduchu z prostoru, který má být chráněn.
10.06.6. Výstražný systém
a) Stabilní hasicí zařízení musí být opatřeny akustickými a optickými výstražnými systémy.
b) Výstražný systém se vypne automaticky, jakmile je požární soustava spuštěna. Výstražný signál musí znít po přiměřeně dlouhou dobu před uvolněním hasiva a nesmí být možné jej vypnout.
c) Výstražné signály musí být zřetelně viditelné v prostorech, které mají být chráněny, a před přístupy k těmto prostorům a musí je být zřetelně slyšet i za provozních podmínek, při nichž dochází k největšímu hluku. Musí být jednoznačně rozeznatelné od jiných akustických a vizuálních signálů v prostoru, který má být chráněn.
d) Akustické výstražné signály musí být zřetelně slyšitelné v okolních prostorech i tehdy, jsou-li uzavřeny spojovací dveře, a za provozních podmínek, při nichž dochází k největšímu hluku.
e) Nemá-li výstražný systém vlastní kontrolu zkratu, přerušení vodiče a poklesu napětí, musí být možné zkontrolovat jeho správnou funkci.
f) U každého vstupu do prostoru, do něhož může být přivedeno hasivo, musí být umístěn zřetelně viditelný štítek s tímto textem vyhotoveným červeným písmem na bílém pozadí:
"Pozor, hasicí zařízení!
Opusťte prostor, jakmile zazní varovný signál!
Vorsicht, Feuerlöscheinrichtung!
Bei Ertönen des Warnsignals (Beschreibung des Signals) den Raum sofort verlassen!
Warning, fire-fighting installation!
Leave the room as soon as the warning signal sounds (description of signal)".
10.06.7. Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení
a) Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení musí být v souladu s požadavky jiného právního předpisu 18).
b) Tlakové nádoby musí být namontovány podle pokynů výrobce.
c) Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení nesmějí být umístěna v obytných prostorech.
d) Teplota ve skříních a montážních prostorech, kde jsou tlakové nádoby umístěny, nesmí překročit 50 °C.
e) Skříně nebo montážní prostory na plavidle musí být pevně upevněny a mít větrací otvory, které jsou uspořádány tak, aby v případě netěsnosti tlakové nádoby nemohl do plavidla uniknout žádný plyn. Přímé přípojky k ostatním prostorům nejsou přípustné.
10.06.8. Množství hasiva
Je-li množství hasiva určeno k ochraně více než jedné místnosti, nemusí být celkové množství dostupné hasicí látky větší než množství potřebné pro největší prostor, který má být chráněn.
10.06.9. Instalace, prohlídka a dokumentace
a) Soustavu může instalovat nebo přestavět pouze osoba, oprávněná podle jiného právního předpisu k výkonu těchto činností. Musí být splněny požadavky stanovené výrobcem hasiva a výrobcem hasicího zařízení (list s údaji o výrobku, bezpečnostní list).
b) Soustavu musí zkontrolovat osoba způsobilá podle jiného právního předpisu;
- před prvním uvedením do provozu;
- před opětovným uvedením do provozu po spuštění;
- před opětovným uvedením do provozu po jakékoliv závažnější úpravě nebo opravě;
- pravidelně nejméně každé dva roky.
c) Při prohlídce se kontroluje, zda soustava splňuje požadavky kapitoly 10.
d) Prohlídka zahrnuje alespoň
- vnější prohlídku celého zařízení;
- zkoušku těsnosti potrubí;
- zkoušku funkčnosti ovládacích a spouštěcích systémů;
- kontrolu tlaku nádob a jejich obsahu;
- kontrolu těsnosti a zařízení k uzavření prostoru, který má být chráněn;
- kontrolu systému požárního poplachu;
- kontrolu výstražného systému.
e) Musí být vystaven doklad o provedené prohlídce, který obsahuje výsledek prohlídky, datum a podpis osoby, která prohlídku vykonala.
f) Počet pevných požárních soustav se zapíše do osvědčení plavidla.
10.06.10. Hasicí zařízení s CO2
Hasicí zařízení používající jako hasicí náplň CO2 musí kromě požadavků podle čl. 10.06.1. až 10.06.9 splňovat tato ustanovení:
a) Nádoby s CO2 musí být uloženy mimo prostor, který má být chráněn, v prostoru nebo skříni hermeticky oddělené od ostatních prostor. Dveře do těchto prostor a skříní se musí otevírat směrem ven, musí být uzamykatelné a být opatřeny na vnější straně symbolem "Všeobecné nebezpečí" podle obrázku 4 v dodatku I, který je nejméně 5 cm vysoký, společně s označením "CO2" ve stejné barvě a se stejnou výškou.
b) Prostory k uložení nádob s CO2, které se nacházejí pod palubou, musí být přístupné pouze zvenku. Tyto prostory musí být opatřeny vlastním dostatečným umělým větráním s odsávacími kanály; tento systém větrání musí být zcela nezávislý na jiných systémech větrání na plavidle.
c) Nádoby s CO2 nesmí být naplněny na více než 0,75 kg/l. Měrný objem nestlačeného plynu CO2 je 0,56 m3/kg.
d) Objem CO2 pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 40 % jeho hrubého objemu. Musí být možné uvolnit tento objem do 120 sekund a zkontrolovat, zda k uvolnění došlo.
e) Otevření ventilů nádob a obsluha napouštěcího ventilu musí být zajištěna samostatnými ovládacími úkony.
f) Přiměřená doba uvedená v čl. 10.05.6 písm. b) činí nejméně 20 sekund. Musí existovat spolehlivé zařízení, které zajistí prodlevu před dopravou CO2.
10.06.11. Hasicí zařízení s HFC-227ea
Hasicí zařízení používající jako hasicí náplň HFC 227ea musí kromě požadavků podle čl. 10.06.1. až 10.06.9. splňovat tato ustanovení:
a) Má-li být chráněno několik prostor s různým hrubým objemem, musí být každý prostor opatřen vlastním hasicím zařízením.
b) Každá nádoba s HFC 227ea, která je instalována v prostoru, který má být chráněn, musí být opatřena ventilem k uvolnění přetlaku. Tento musí bez nebezpečí uvolnit obsah nádoby do prostoru, který má být chráněn, pokud je nádoba vystavena účinkům požáru a hasicí zařízení nebylo spuštěno.
c) Každá nádoba musí být vybavena zařízením ke kontrole tlaku plynu.
d) Nádoby se nesmí plnit na více než 1,15 kg/l. Měrný objem nestlačeného HFC 227ea je 0,1374 m3/kg.
e) Objem HFC 227ea pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 8 % hrubého objemu tohoto prostoru. Tento objem musí být uvolněn do 10 sekund.
f) Nádoby s HFC 227ea musí být opatřeny zařízením ke sledování tlaku, které v případě nepřípustného úbytku hnacího plynu spouští akustický a vizuální výstražný signál v kormidelně. Neexistuje-li kormidelna, výstražný signál musí být dán mimo prostor, který má být chráněn.
g) Po napuštění nesmí koncentrace v prostoru, který má být chráněn, být větší než 10,5 %.
h) Hasicí zařízení nesmí obsahovat součásti vyrobené z hliníku.
10.06.12. Hasicí zařízení s IG-541
Hasicí zařízení používající jako hasicí náplň IG-541 musí kromě požadavků podle čl. 10.06.1 až 10.06.9 splňovat tato ustanovení:
a) Má-li být chráněno několik prostor s různým hrubým objemem, musí být každý prostor opatřen vlastním hasicím zařízením.
b) Každá nádoba s IG-541, která je instalována v prostoru, který má být chráněn, musí být opatřena ventilem k uvolnění přetlaku. Tento musí bez nebezpečí uvolnit obsah nádoby do prostoru, který má být chráněn, pokud je nádoba vystavena účinkům požáru a hasicí zařízení nebylo spuštěno.
c) Každá nádoba musí být opatřena zařízením ke kontrole obsahu.
d) Plnicí tlak nádoby nesmí při +15 °C překročit 200 barů.
e) Objem IG-541 pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 44 % a nejvýše 50 % hrubého objemu tohoto prostoru. Tento objem musí být uvolněn do 120 sekund.
10.06.13. FK-5-l-12-požární soustavy
Hasicí zařízení s FK-5-1-12 jako hasicí náplní musí kromě požadavků čl. 10.06.1 až 10.06.9 splňovat tato ustanovení:
a) Má-li být chráněno několik prostor s různým objemem, musí být každý prostor opatřen vlastním hasicím zařízením;
b) Každý zásobník s FK-5-1-12, který je instalován v prostoru, jež má být chráněn, musí být opatřen přetlakovým ventilem k uvolnění přetlaku. Přetlakový ventil musí bez nebezpečí uvolnit obsah zásobníku do prostoru, který má být chráněn, pokud je zásobník vystaven účinkům požáru a hasicí zařízení nebylo spuštěn;
c) Každý zásobník musí být vybaven zařízením ke kontrole tlaku plynu;
d) Zásobníky nesmějí být naplněny na více než 1,00 kg/l. Měrný objem nestlačeného FK-5-1-12 je 0,0719 m3/kg;
e) Objem nestlačeného FK-5-1-12 pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 5,5 % hrubého objemu prostoru. Zaplnění prostoru musí být uskutečněno do 10 s;
f) Zásobníky FK-5-1-12 musí být opatřeny zařízením ke sledování tlaku, které v případě nepřípustného úbytku náplně spouští akustický a vizuální signál v kormidelně. Není-li na plavidle kormidelna, výstražný signál musí být spuštěn mimo prostor, který má být chráněn;
g) Po zaplnění chráněného prostoru FK-5-1-12, nesmí být koncentrace FK-5-1-12 v tomto prostoru větší než 10 %.
10.07. Záchranné kruhy a vesty
10.07.1. Na plavidlech se musí nacházet nejméně tři záchranné kruhy podle evropské normy EN 14144-2003. Musejí být připravené k použití a připevněné na plavidle na vhodných místech, nesmí však být připevněny k držákům. Nejméně jeden záchranný kruh musí být umístěn v bezprostřední blízkosti kormidelny a vybaven samočinně spínaným akumulátorem napájeným světlem, které nezhasne ve vodě.
10.07.2. Na převozní lodi nebo plovoucím zařízení služeb musí být, kromě záchranných kruhů podle čl. 10.07.1, všechny části paluby, které jsou určeny pro cestující nebo zákazníky a nejsou uzavřené, vybaveny záchrannými kruhy, a to na obou stranách plavidla vždy ve vzdálenosti nejvýše 20 m.
10.07.3. Záchranné kruhy se považují za vyhovující, pokud mají vztlak nejméně 110N, úchopné lano po obvodu a jsou odolné proti působení ropných produktů.
10.07.4. Polovina předepsaných záchranných kruhů musí být vybavena plovoucí šňůrou nejméně 30 m dlouhou o průměru 8 až 11 mm. Druhá polovina předepsaných záchranných kruhů musí být vybavena samočinně se zapínajícím světlem na akumulátor, které ve vodě nezhasne.
10.07.5. V dosahu každé osoby pobývající pravidelně na plavidle musí být osobní, samočinně nafukovací záchranná vesta podle evropských norem EN ISO 12402-3:2006 nebo EN ISO 12402-4:2006.
10.07.6. Výraz "kolektivní záchranné prostředky" zahrnuje lodní čluny, záchranné vory a dodatečné záchranné prostředky. Dodatečné záchranné prostředky musí mít vztlak nejméně 100 N na osobu, musí na nich být uvedeno, pro kolik osob jsou určeny a musí být odolné proti působení ropných produktů.
10.07.7. Dodatečnými kolektivními záchrannými prostředky jsou prvky záchranných prostředků, které zajišťují udržení se na vodě pro několik osob nacházejících se ve vodě. Musí
a) mít nápis s uvedením jejich účelu a počtu osob, pro nějž jsou schváleny;
b) mít ve sladkých vodách vztlak nejméně 100 N na osobu;
c) být vyrobeny z vhodného materiálu a být odolné vůči naftě a ropným produktům a teplotám do 50 °C;
d) zaujmout a udržovat stabilní sklon a v tomto ohledu být vybaveny vhodnými držáky pro uvedený počet osob;
e) mít fluoreskující oranžovou barvu nebo fluoreskující povrchy viditelné ze všech stran o velikosti nejméně 100 cm2;
f) být takové, aby je z místa, kde jsou uloženy, mohla uvolnit a spustit přes palubu rychle a bezpečně jedna osoba, nebo aby se mohly z místa, kde jsou uloženy, volně spouštět na vodu.
10.07.8. Nafukovací kolektivní záchranné prostředky kromě toho musí
a) skládat se z nejméně dvou samostatných vzduchových komor;
b) nafukovat se automaticky nebo ručním spuštěním při spuštění na vodu;
c) zaujmout a udržovat stabilní sklon bez ohledu na zatížení, i když je nafouknuta teprve polovina vzduchových komor.
10.07.9. Záchranné prostředky musí být na plavidle uloženy tak, aby v případě potřeby byly snadno dosažitelné. Zakrytá skladovací místa musí být zřetelně označena.
10.07.10. Záchranné vesty musí být kontrolovány podle pokynů výrobce.
------------------------------------------------------------------
14) Vyhláška č. 138/2000 Sb., o radiotelefonním provozu na vnitrozemských vodních cestách.
15) § 9 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění pozdějších předpisů.
16) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
17) § 11 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
18) Například nařízení vlády č. 219/2016, o posuzování shody tlakových zařízení při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 208/2011 Sb., o technických požadavcích na přepravitelná tlaková zařízení, ve znění pozdějších předpisů.
Kapitola 11
Bezpečnost na pracovištích
11.01. Obecná ustanovení
11.01.1. Plavidla musí být postavena, uspořádána a vybavena tak, aby na nich osoby mohly pracovat a pohybovat se bezpečně.
11.01.2. Pevná zařízení na plavidle, která jsou potřebná pro práci, musí být zařízena, umístěna a zabezpečena tak, aby jejich obsluha, používání a údržba byla bezpečná a snadná. V případě potřeby musí být přenosné nebo horké konstrukční prvky vybaveny ochrannými zařízeními.
11.02. Ochrana před pádem
11.02.1. Paluby a boční paluby musí být rovné a nesmí se na nich nacházet místa, o něž by bylo možné zakopnout; nesmí se na nich vytvářet louže.
11.02.2. Paluby, boční paluby, podlahy strojoven, odpočívadla schodišť, schodiště a vrchní části postranních pacholat musí být neklouzavé.
11.02.3. Horní části postranních pacholat a jakékoli překážky v průchodech, např. hrany schodů, musí být označeny barvou, která kontrastuje s okolní palubou.
11.02.4. Vnější okraje palub a bočních palub musí být vybaveny zábradlím s výškou nejméně 0,90 m podle normy ČSN EN 711. Pracoviště, z nichž mohou osoby spadnout z výšky více než 1 m, musí být vybavena zábradlím s výškou nejméně 0,90 m podle normy ČSN EN 711. V případech, kdy lze zábradlí u bočních palub sklopit:
a) musí být k ohrazení palubního jícnu ve výšce 0,7 až 1,1 m dodatečně upevněno průběžné madlo o průměru 0,02 až 0,04 m a
b) na jasně viditelných místech na okrajích boční paluby musí být umístěny značky podle dodatku I obrázku 10 této přílohy o průměru nejméně 15 cm.
Pokud neexistuje ohrazení palubního jícnu, je nutné instalovat pevné zábradlí.
11.03. Rozměry pracovišť
11.03.1. Pracoviště musí mít takové rozměry, aby všechny osoby, které na nich pracují, měly přiměřenou volnost pohybu.
11.04. Boční paluby
11.04.1. Světlá šířka boční paluby musí být nejméně 0,60 m. Na některých místech, která jsou nezbytná pro provoz plavidla, např. hydranty k umývání paluby, lze tuto hodnotu snížit na 0,50 m. U pacholat a oporek lze ji snížit na 0,40 m. Požadavky tohoto ustanovení platí až do výšky 2,00 m nad boční palubou.
11.05. Přístup na pracoviště
11.05.1. Přístupy a průchody, které slouží k pohybu osob nebo manipulaci s předměty, musí být dostatečně velké a uspořádány tak, že
a) před vstupními otvory je dostatečný prostor, aby byl umožněn nerušený pohyb;
b) světlá šířka průchodu odpovídá účelu pracoviště a není menší než 0,60 m, kromě plavidel širokých méně než 8 m, na kterých může být šířka průchodu snížena na 0,50 m;
c) světlá výška průchodu včetně silu není menší než 1,90 m.
11.05.2. Uspořádání dveří musí být takové, aby mohly být bezpečně otvírány a zavírány z obou stran. Dveře musí být chráněny proti náhodnému otevření a zavření.
11.05.3. Přístupy, východy a průchody s rozdílem ve výšce podlah více než 0,50 m musí být opatřeny vhodnými schody, žebříky nebo stupadly.
11.05.4. Pracoviště, která jsou trvale obsazena, musí být opatřena schody, je-li rozdíl ve výšce podlah větší než 1,00 m. Tento požadavek se nevztahuje na nouzové východy.
11.06. Východy a nouzové východy
11.06.1. Počet, uspořádání a rozměry východů, včetně nouzových, musí odpovídat účelu a rozměrům příslušného prostoru. Je-li jeden z východů nouzový, musí být jako takový zřetelně označen.
11.06.2. Východy nebo okna či kryty světlíků, které mají být použity jako nouzové východy, musí mít světlost otvoru alespoň 0,36 m2 a nejmenší rozměr musí být alespoň 0,50 m.
11.07. Žebříky, stupadla a podobná zařízení
11.07.1. Schody a žebříky musí být bezpečně upevněny. Schody musí být široké nejméně 0,60 m a světlá šířka mezi madly nesmí být menší než 0,60 m; výška stupně nesmí být menší než 0,15 m; stupně musí mít povrchy s neklouzavou úpravou a schodiště s více než třemi stupni musí být opatřena madly.
11.07.2. Žebříky a samostatně upevněné příčle musí mít světlou šířku nejméně 0,30 m; maximální vzdálenost mezi příčlemi je 0,30 m a vzdálenost mezi příčlemi a konstrukcí nesmí být menší než 0,15 m.
11.07.3. Žebříky a samostatně upevněné příčle musí být viditelné shora a nad nouzovými otvory musí být vybaveny bezpečnostními rukojetěmi.
11.07.4. Přenosné žebříky musí být široké nejméně 0,40 m a 0,50 m u základny; musí zajištěno, aby se nepřevrátily nebo nesklouzly; příčle musí být pevně upevněny v bočnicích.
11.08. Vnitřní prostory
11.08.1. Rozměry, zařízení a uspořádání vnitřních pracovišť musí odpovídat práci, která má zde být vykonávána, a musí splňovat zdravotní a bezpečnostní požadavky. Musí být dostatečně osvětleny neoslňujícím světlem a dostatečně větrány. V případě potřeby musí být opatřeny topným zařízením k udržení přiměřené teploty.
11.08.2. Podlahy vnitřních pracovišť musí být pevné a trvanlivé a konstruované tak, aby bránily klouzání a pádu. Otvory v palubách nebo podlahách musí být, jsou-li otevřeny, opatřeny ochranou proti pádu a okna a světlíky musí být uspořádány a vybaveny tak, aby mohly být obsluhovány a čištěny bez rizika.
11.09. Ochrana proti hluku a vibracím
11.09.1. Pracoviště musí být umístěna, vybavena a konstruována tak, aby členové posádky nebyli vystaveni škodlivým vibracím.
11.09.2. Stálá pracoviště musí být kromě toho zkonstruována takovým způsobem a musí být tak zvukotěsná, aby zdraví a bezpečnost členů posádky nebyly ohroženy hlukem.
11.09.3. Pro členy posádky, kteří budou každý den pravděpodobně vystaveni hladině hluku vyšší než 85 dB(A), musí být k dispozici individuální ochranné protihlukové prostředky. Na pracovištích, na nichž hladina hluku převyšuje 90 dB(A), musí být povinné použití ochranných protihlukových prostředků naznačeno symbolem "Použijte ochranné protihlukové prostředky" o průměru nejméně 10 cm podle obrázku 7 v dodatku I.
11.10. Navijáky
11.10.1. Navijáky musí být navrženy tak, aby bylo možno provádět práci bezpečně. Musí být vybaveny prostředky, které zamezí neúmyslnému uvolnění nákladu. Navijáky, které nejsou samočinně brzdící, musí být s ohledem na svou tažnou sílu opatřeny přiměřenou brzdou.
11.10.2. Navijáky na ruční pohon musí být vybaveny zařízením, které zamezí zpětnému úderu kliky. Navijáky na strojní i ruční pohon musí být zkonstruovány tak, aby ruční pohon nemohl být uveden do pohybu strojním pohonem.
11.11. Jeřáby
11.11.1. Jeřáby musí být postaveny v souladu s požadavky stanovenými právním předpisem upravujícím technické požadavky na strojní zařízení 19). Síly, které vznikají při jejich provozu, musí být bezpečně přenášeny na konstrukci plavidla, nesmí ohrozit jeho stabilitu.
11.11.2. Na jeřábech musí být upevněn štítek výrobce s těmito údaji:
a) jméno a adresa výrobce,
b) označení CE s uvedením roku výroby,
c) označení řady nebo typu a
d) případně výrobní číslo.
11.11.3. Na jeřábech musí být snadno čitelným způsobem trvanlivě vyznačena nejvyšší přípustná zatížení. U jeřábů, jejichž jmenovitá nosnost nepřesahuje 2 000 kg, postačuje, je-li na jeřábu snadno čitelným způsobem trvanlivě vyznačena jmenovitá nosnost při maximálním vyložení.
11.11.4. Musí být instalována ochranná zařízení, aby se zamezilo nebezpečí přimáčknutí nebo přiskřípnutí. Vnější součásti jeřábu musí mít od všech okolních předmětů bezpečnostní vzdálenost 0,5 m směrem nahoru, dolů i do stran. Mimo pracoviště a průchody se bezpečnostní vzdálenost do stran nevyžaduje.
11.11.5. Jeřáby se strojním pohonem musí být zabezpečeny proti neoprávněnému použití. Musí být možné je zapnout pouze z ovládacího stanoviště jeřábu. Ovládání musí být se samočinným vracením (tlačítka bez samodržného zapojení); musí být jednoznačně rozpoznatelný směr ovládání. Při výpadku pohonu nesmí náklad nekontrolované upadnout. Je nutno zamezit náhodným pohybům jeřábu. Pohyb zdvihacího ústrojí vzhůru a překročení jmenovité nosnosti musí být omezeno vhodným zařízením. Pohyb zdvihacího ústrojí směrem dolů musí být omezen, pokud při předpokládaných provozních podmínkách při nasazení háku jsou na bubnu méně než dvě ovinutí lana. Po spuštění samočinných omezovačích zařízení musí být stále ještě možný odpovídající protisměrný pohyb. Pevnost lan pro pohybující se břemeno musí odpovídat pětinásobku přípustného zatížení lana. Konstrukce lana musí být bez závad a musí být vhodná pro použití na jeřábech.
11.11.6. Před prvním uvedením do provozu nebo před opětovným uvedením do provozu po podstatných úpravách nebo opravě nebo pravidelně nejméně každých deset let je nutno prokázat přiměřenou pevnost a stabilitu pomocí výpočtů a zatěžovací zkoušky. Nepřekračuje-li jmenovitá nosnost jeřábu 2 000 kg, lze důkaz pomocí výpočtu částečně nebo zcela nahradit zkouškou se zatížením ve výši 1,25násobku jmenovité nosnosti provedenou v celém pracovním rozsahu. Přejímací zkoušku podle první nebo druhé věty provede odborník na zdvihací zařízení uznaný Státní plavební správou (dále jen "inspektor určeného technického zařízení").
11.11.7. Jeřáby musí být pravidelně a v každém případě nejméně každých dvanáct měsíců podrobeny kontrole vykonané inspektorem UTZ. Během této kontroly se bezpečný provozní stav jeřábu určí vizuální kontrolou a kontrolou funkčnosti. Doklad o provedení kontroly obsahuje datum, závěr kontroly a podpis subjektu pověřeného prohlídkou.
11.11.8. Návod k obsluze dodaný výrobcem jeřábu musí být uschován na palubě. Tento návod musí obsahovat alespoň pracovní rozsah a funkce ovladačů, nejvyšší přípustnou jmenovitou nosnost podle vyložení jeřábu, nejvyšší přípustné naklonění jeřábu, návod k montáži a údržbě a obecné technické údaje.
11.11.9. Pro všechny jeřáby se na plavidle musí nacházet nejméně tyto doklady:
a) návod výrobce k obsluze jeřábu, včetně alespoň těchto informací:
- pracovní rozsah a funkce ovládačů,
- nejvyšší přípustná jmenovitá nosnost podle vyložení jeřábu,
- nejvyšší přípustné naklonění jeřábu,
- návod k montáži a údržbě,
- pokyny týkající se pravidelných kontrol,
- obecné technické údaje a
b) osvědčení o zkouškách a kontrolách provedených podle čl. 11.11.6 až 11.11.7.
11.12. Skladování hořlavých kapalin
11.12.1. Ke skladování hořlavých kapalin s bodem vzplanutí pod 55 °C musí na plavidle existovat větraná skříň z nehořlavého materiálu. Na vnější straně této skříně se musí nacházet symbol "Zákaz manipulace s otevřeným ohněm" o průměru nejméně 10 cm podle obrázku 2 v dodatku I k této příloze.
------------------------------------------------------------------
19) Nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů.
Kapitola 12
Obytné prostory
12.01. Obecná ustanovení
12.01.1. Plavidla musí mít obytné prostory pro osoby, které se obvykle nacházejí na plavidle, nejméně však pro minimální posádku.
12.01.2. Obytné prostory musí být navrženy, uspořádány a vybaveny tak, aby uspokojily potřeby osob na plavidle z hlediska zdraví, bezpečnosti a pohodlí. Musí mít bezpečný a snadný přístup a být izolovány proti teplu a chladu.
12.01.3. Splnění podmínek stanovených v kapitole 12 nemusí být vyžadováno, pokud jsou zdraví a bezpečnost osob na plavidle zabezpečeny jinými prostředky, které zajišťují stejnou úroveň ochrany.
12.01.4. Případná omezení denní provozní doby plavidla a druhu provozu vyplývající z čl. 12.01.3. se zapíší do osvědčení plavidla.
12.02. Zvláštní požadavky na konstrukci
12.02.1. Uzavřené obytné prostory musí být možné přiměřeně větrat i při zavřených dveřích; kromě toho musí mít společenské místnosti dostatečné denní světlo a pokud možno umožňovat výhled ven.
12.02.2. Obytné prostory musí být přístupné pomocí schodů, není-li přístup k nim na úrovni paluby a výškový rozdíl činí více než 0,30 m.
12.02.3. V přední části plavidla nesmí být žádné podlahy níže než 1,20 m pod rovinou největšího přípustného ponoru.
12.02.4. Společenské místnosti a ložnice musí mít nejméně dva východy, které jsou od sebe pokud možno co nejvíce vzdáleny a které slouží jako únikové cesty. Jeden východ může být zkonstruován jako nouzový východ. To se nevztahuje na místnosti, jejichž východ vede přímo na palubu nebo na chodbu, která slouží jako úniková cesta, pokud má chodba dva od sebe vzdálené východy, které vedou na levobok a pravobok. Nouzové východy, kterými mohou být i světlíky a okna, musí mít světlost otvoru alespoň 0,36 m2 a nejmenší rozměr musí být alespoň 0,50 m a v případě nouze musí umožňovat rychlou evakuaci. Izolace a obklady únikových cest musí být z materiálů zpomalujících hoření a použitelnost únikových cest musí být kdykoli zajištěna vhodnými prostředky, např. žebříky nebo samostatnými příčlemi.
12.02.5. Obytné prostory musí být chráněny před nepřijatelným hlukem a vibracemi. Hladina akustického tlaku nesmí překročit
a) 70 dB(A) ve společenských místnostech;
b) 60 dB(A) v ložnicích. Toto ustanovení se nevztahuje na plavidla, která jsou v provozu výlučně mimo dobu odpočinku posádky. Omezení na provoz pouze ve dne se zapíše do osvědčení plavidla.
Měření hluku se provádí podle normy ES-TRIN.
12.02.6. Světlá výška v obytných prostorech nesmí být menší než 2,00 m.
12.02.7. Volná podlahová plocha společenských místností nesmí být menší než 2 m2 na osobu, a v žádném případě menší než celkem 8 m2 (přičemž se nezapočítává nábytek, kromě stolů a židlí).
12.02.8. Krychlový obsah každé místnosti v uzavřených obytných prostorách a ložnicích nesmí být menší než 7 m3.
12.02.9. Objem vzduchu na osobu musí být v soukromých obytných místnostech nejméně 3,5 m3. V ložnicích musí být nejméně 5 m3 pro prvního obyvatele a nejméně 3 m3 pro každého dalšího obyvatele (přičemž se nezapočítává objem nábytku). Ložnice nesmí být, pokud možno, určeny pro více než dvě osoby. Lůžka nesmí být níže než 0,30 m nad podlahou. Je-li jedno lůžko umístěno nad druhým, světlý prostor nad každým lůžkem nesmí být menší než 0,60 m.
12.02.10. Dveře musí mít otvor, jehož horní hrana je nejméně 1,90 m nad palubou nebo nad podlahou a jehož světlá šířka je nejméně 0,60 m. Předepsané výšky lze dosáhnout pomocí posuvných nebo sklopných krytů nebo poklopů. Dveře musí být možné otevřít z obou stran směrem ven. Sily nesmějí být vyšší než 0,40 m.
12.02.11. Schody musí být pevně upevněny a schůdné bez nebezpečí. Za takové jsou považovány, pokud
a) nejsou užší než 0,60 m,
b) výška stupně je nejméně 0,15 m,
c) stupně jsou neklouzavé a
d) schody s více než třemi stupni jsou vybaveny alespoň madlem nebo rukojetí.
12.02.12. Potrubí vedoucí nebezpečné plyny nebo kapaliny, zejména potrubí pod tak velkým tlakem, že jejich netěsnost by mohla ohrozit osoby, se nesmí nacházet v obytných prostorech nebo chodbách vedoucích k obytným prostorům. To se nevztahuje na parní potrubí a potrubí hydraulických soustav, jsou-li uložena v kovových chráničkách, a pro potrubí zařízení na zkapalněný plyn k domácímu použití.
12.03. Sociální zařízení
12.03.1. Na plavidlech s uzavřenými obytnými prostory musí být k dispozici přinejmenším tato sociální zařízení:
a) jeden záchod na jednu místnost nebo na šest členů posádky nebo lodního personálu; musí jej být možné odvětrat čerstvým vzduchem,
b) jedno umyvadlo s odpadní trubkou připojené na teplou a studenou pitnou vodu na jednu místnost nebo na čtyři členy posádky nebo lodního personálu a
c) jedna vana nebo sprcha připojená na teplou a studenou vodu na jednu místnost nebo na šest členů posádky.
12.03.2. Sociální zařízení musí být v těsné blízkosti obytných prostor. Ze záchodů nesmí být přímý přístup do kuchyní, jídelen nebo kombinací společenské místnosti a kuchyně.
12.03.3. Záchody musí mít podlahovou plochu nejméně 1 m2, musí být nejméně 0,75 m široké a 1,10 m dlouhé. Záchody v kabinách pro nejvýše dvě osoby mohou být menší. Pokud se na záchodě nachází i umyvadlo nebo sprcha, musí se podlahová plocha zvýšit nejméně o podlahovou plochu umyvadla nebo sprchy (či vany).
12.04. Pitná voda
12.04.1. Plavidla s obytnými prostory musí být vybavena zařízením na pitnou vodu. Plnicí otvory nádrží na pitnou vodu a hadice s pitnou vodou musí být označeny, že jsou určeny výhradně pro pitnou vodu. Plnicí potrubí pro pitnou vodu musí být umístěna nad palubou.
12.04.2. Zařízení na pitnou vodu
a) musí mít vnitřní povrchy vyrobeny z materiálu, který je odolný vůči korozi a nepředstavuje žádné fyziologické nebezpečí;
b) nesmí obsahovat potrubní úseky, kde není možné zajistit pravidelný průtok vody, a
c) být chráněny proti nadměrnému zahřívání.
12.04.3. Kromě odstavce 2 musí nádrže na pitnou vodu
a) mít objem nejméně 150 l na každou osobu, která se obvykle nachází na plavidle, nejméně však na každého člena minimální posádky nebo lodního personálu,
b) mít vhodný, uzamykatelný otvor, aby je bylo možno uvnitř čistit,
c) být vybaveny ukazatelem hladiny a
d) mít odvzdušňovací trubky, které vedou do otevřeného prostoru, nebo být vybaveny vhodnými filtry.
12.04.4. Nádrže na pitnou vodu nesmí mít společné stěny s jinými nádržemi. Potrubí pro pitnou vodu nesmí procházet nádržemi obsahujícími jiné kapaliny. Propojení mezi soustavou dodávky pitné vody a jinými soustavami potrubí je zakázáno. Potrubí vedoucí plyn nebo jiné kapaliny než vodu nesmí procházet nádržemi na pitnou vodu.
12.04.5. Tlakové nádrže na pitnou vodu musí pracovat jen s neznečištěným stlačeným vzduchem. Je-li stlačený vzduch vyráběn pomocí kompresorů, musí být přímo před tlakovou nádrží umístěny vhodné vzduchové filtry a separátory oleje, pokud nejsou voda a vzduch odděleny membránami.
12.05. Topení a větrání
12.05.1. Uzavřené obytné prostory musí být možné vytápět v souladu s jejich účelem. Topná zařízení musí odpovídat povětrnostním podmínkám, které mohou nastat. Obytné a spací místnosti musí být možné přiměřeně větrat i při zavřených dveřích. Větrání musí za všech povětrnostních podmínek zajistit přiměřenou cirkulaci vzduchu.
12.05.2. Uzavřené Obytné prostory musejí být uspořádány a zařízeny tak, aby bylo možné co nejvíce zabránit pronikání znečištěného vzduchu z jiných oddělení plavidla, např. strojoven nebo podpalubních nákladových prostor; je-li použito větrání s nuceným prouděním vzduchu, musí být vstupní větrací kanály umístěny tak, aby byly splněny výše uvedené požadavky.
12.06. Ostatní vybavení obytných prostor
12.06.1. Každý člen posádky bydlící na plavidle musí mít samostatné lůžko a samostatnou skříňku na šaty vybavenou zámkem. Vnitřní rozměry lůžka musí být nejméně 2,00 x 0,90 m.
12.06.2. Musí být poskytnuty vhodné prostory pro uložení a sušení pracovních oděvů, ne však v ložnicích.
12.06.3. Všechny obytné prostory musí být vybaveny elektrickým osvětlením. Náhradní nebo nouzové plynové lampy nebo lampy na kapalné palivo lze používat pouze ve společenských místnostech. Osvětlovací zařízení na kapalné palivo musí být vyrobena z kovu a je možné v nich používat pouze palivo s bodem vzplanutí více než 55 °C nebo obchodní petrolej. Musí být umístěny nebo upevněny tak, aby nehrozilo nebezpečí požáru.
Kapitola 13
Palivová zařízení k topení, vaření a chlazení
13.01. Obecná ustanovení
13.01.1. Zařízení na zkapalněný plyn určená k topení, vaření a chlazení musí splňovat požadavky kapitoly 14.
13.01.2. Zařízení k topení, vaření a chlazení včetně příslušenství, musí být zhotovena a umístěna tak, aby nebyla nebezpečná ani v případě přehřátí. Musí být umístěna tak, aby se nemohla náhodně převrhnout nebo pohnout.
13.01.3. Zařízení podle čl. 13.01.2 se nesmí nacházet v prostorech, v nichž se používají nebo skladují látky s bodem vzplanutí do 55 °C. Uvedenými prostory nesmí procházet žádné odvětrávací potrubí těchto zařízení.
13.01.4. Musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro spalování.
13.01.5. Topná zařízení musí být bezpečně připojena k odvětrávacímu potrubí, toto potrubí musí být vybaveno vhodnými kryty nebo zařízením, které zajišťuje ochranu před větrem. Odvětrávací potrubí musí být uspořádáno tak, aby bylo možné čištění.
13.02. Použití kapalných paliv, zařízení na petrolej
13.02.1. Zařízení k topení, vaření a chlazení, které používá kapalné palivo, lze používat pouze s palivy, jejichž bod vzplanutí je nad 55 °C.
13.02.2. Odchylně od čl. 13.02.1 lze v obytných prostorech a kormidelně povolit zařízení k vaření, topení a chlazení vybavené hořáky s knoty fungující na obchodní petrolej, pokud obsah palivové nádrže nepřesahuje 12 litrů.
13.02.3. Zařízení vybavená hořáky s knoty musí
a) mít kovovou palivovou nádrž, jejíž plnicí otvor lze uzavřít a která nemá pod nejvyšší hladinou plnění žádné měkce pájené spoje a která je navržena a umístěna tak, aby palivovou nádrž nebylo možno neúmyslně otevřít nebo vyprázdnit;
b) být možné zapálit bez pomocí dalšího kapalného paliva;
c) být umístěna tak, aby bylo zajištěno bezpečné odvádění kouřových plynů.
13.03. Naftová kamna s odpařovacími hořáky a naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva
13.03.1. Naftová kamna s odpařovacími hořáky a naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva musí být postavena v souladu s osvědčenými postupy.
13.03.2. Jsou-li naftová kamna s odpařovacími hořáky nebo naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva umístěna ve strojovně, musí být přívod vzduchu k topnému zařízení a motorům uspořádán tak, aby topné zařízení a motory mohly nezávisle na sobě fungovat účinně a bezpečně. Podle potřeby musí být zajištěn samostatný přívod vzduchu. Zařízení musí být umístěno tak, aby plamen z hořáku nemohl zasáhnout součásti ostatních zařízení ve strojovně.
13.04. Naftová kamna s odpařovacími hořáky
13.04.1. Naftová kamna s odpařovacími hořáky musí být možné zapálit bez pomoci jiné hořlavé kapaliny. Musí být umístěna nad kovovou odkapovou nádobou, která zahrnuje všechny části vedoucí naftu, jejíž postranice jsou nejméně 20 mm vysoké a objem je nejméně 2 litry.
13.04.2. U naftových kamen s odpařovacími hořáky umístěných ve strojovně musí být postranice kovové odkapové nádoby podle odstavce 1 nejméně 200 mm vysoké. Spodní okraj odpařovacího hořáku musí být umístěn nad okrajem odkapové nádoby. Horní okraj odkapové nádoby musí sahat nejméně 100 mm nad podlahu.
13.04.3. Naftová kamna s odpařovacími hořáky musí být vybavena vhodným regulátorem, který při všech nastaveních zajišťuje prakticky stálý přívod paliva k hořáku a který při zhasnutí plamene zabraňuje rozlévání paliva. Za vhodné se považují regulátory, které fungují účinně i v případě, jsou-li vystaveny vibracím a nakloněny až o 12°, a které kromě plováku k regulaci hladiny mají
a) druhý plovák, který bezpečně a spolehlivě zastavuje přívod paliva při překročení povolené hladiny, nebo
b) přetokovou trubku, ale pouze tehdy, pokud odkapová nádoba má dostatečný objem, aby mohla zachytit alespoň obsah palivové nádrže.
13.04.4. Pokud je palivová nádrž naftových kamen s odpařovacími hořáky oddělená od zařízení,
a) spád mezi nádrží a napájením hořáku nesmí překročit hodnotu uvedenou v návodu k obsluze dodaném výrobcem;
b) musí být umístěna tak, aby byla chráněná před nepřípustným zahříváním a
c) musí být možné z paluby přerušit tok paliva.
13.04.5. Odvětrávací potrubí naftových kamen s odpařovacími hořáky musí být vybaveno zařízením proti obrácení tahu.
13.05. Naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva
13.05.1. Naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva musí splňovat zejména tyto požadavky:
a) před přívodem paliva je zajištěno přiměřené vyvětrání hořáku;
b) přívod paliva musí být regulován termostatem;
c) palivo musí být zažehnuto elektrickým přístrojem nebo zapalovacím plamenem;
d) při zhasnutí plamene zastaví zařízení ke sledování plamene přívod paliva a
e) hlavní spínač musí být umístěn na snadno dostupném místě mimo prostor, v němž se zařízení nachází.
13.06. Topné zařízení s nuceným tahem
13.06.1. Topné zařízení s nuceným tahem skládající se ze spalovací komory, kolem níž je topný vzduch veden pod tlakem k rozvodnému systému nebo do místnosti, musí splňovat tyto požadavky:
a) Je-li palivo rozprašováno pod tlakem, musí být přívod spalovacího vzduchu zajištěn pomocí ventilátoru.
b) Před zapálením hořáku musí být spalovací komora dobře vyvětrána. Větrání lze považovat za dobré, pokud ventilátor spalovacího vzduchu funguje i po zhasnutí plamene.
c) Přívod paliva musí být automaticky zastaven,
- pokud oheň zhasne; přívod spalovacího vzduchu není dostatečný;
- ohřátý vzduch překračuje předem nastavenou teplotu nebo
- dojde k výpadku napájení bezpečnostních zařízení.
V těchto případech nesmí být přívod paliva po zastavení automaticky obnoven.
d) Ventilátory spalovacího a topného vzduchu musí být možné vypnout mimo prostor, v němž se topné zařízení nachází.
e) Je-li topný vzduch nasáván zvenku, vstupní větrací kanály musí být umístěny co nejvýše nad palubou. Musí být namontovány tak, aby se do nich nemohla dostat dešťová nebo rozstřikovaná voda.
f) Vedení topného vzduchu musí být z kovu.
g) Výstupní otvory topného vzduchu nesmí být možné úplně zavřít.
h) Unikající palivo se nesmí dostat do vedení topného vzduchu.
i) U topných zařízení s nuceným tahem nesmí být možné, aby nasávala topný vzduch ze strojovny.
13.07. Topení tuhými palivy
13.07.1. Zařízení k topení fungující na tuhá paliva musí být umístěno na kovové desce se zdviženými okraji, aby žádné hořící palivo nebo horké oharky nemohly vypadnout mimo tuto desku. Tento požadavek se nevztahuje na zařízení umístěna v odděleních postavených z ohnivzdorných materiálů, která jsou určena výhradně k umístění kotlů.
13.07.2. Kotle na tuhá paliva musí být vybaveny termostatickým zařízením k regulaci průtoku spalovacího vzduchu.
13.07.3. V blízkosti každého topného zařízení musí být umístěny prostředky, kterými lze uhlíky rychle uhasit.
Kapitola 14
Zařízení na zkapalněný plyn k domácímu použití
14.01. Obecná ustanovení
14.01.1. Zařízení na zkapalněný plyn se skládá ze zásobovací jednotky zahrnující jeden nebo více plynových nádrží a jeden nebo více regulátorů tlaku, z rozvodného systému a řady plynových spotřebičů. Náhradní a prázdné nádrže, které nejsou umístěné v zásobovací jednotce, se nepovažují za součást zařízení a vztahuje se na ně čl. 14.05.
14.01.2. Zařízení mohou být provozována pouze na obchodní propan-butan.
14.02. Zařízení
14.02.1. Zařízení na zkapalněný plyn musí být vhodné pro použití propan-butanu, musí být postaveno a umístěno v souladu s osvědčenými postupy.
14.02.2. Zařízení na zkapalněný plyn smí být užito pouze pro domácí účely v obytných prostorech a v kormidelně.
14.02.3. Na plavidle může být řada samostatných zařízení. Jednotlivá zařízení nesmí být použita k obsluze obytných prostorů oddělených podpalubním nákladovým prostorem nebo pevnou nádrží.
14.02.4. Ve strojovně nesmí být umístěna žádná součást zařízení na zkapalněný plyn.
14.03. Nádrže
14.03.1. Jsou povoleny pouze nádrže se schváleným obsahem mezi 5 a 35 kg. Komise může povolit použití nádrží s větším obsahem.
14.03.2. Nádrže musí být opatřeny úředním razítkem potvrzujícím, že byly převzaty po potřebných zkouškách.
14.04. Umístění a uspořádání zásobovacích jednotek
14.04.1. Zásobovací jednotky musí být umístěny na plavidle ve volně stojící nebo nástěnné skříňce umístěné mimo obytný prostor tak, že nebrání pohybu na plavidle. Nesmí být umístěny u příďové nebo záďové štítnice. Skříň může být nástěnná a usazená do nástavby, pokud je plynotěsná a může být otevírána jedině směrem ven. Musí být umístěna tak, aby rozvodné trubky vedoucí ke spotřebičům byly co nejkratší. Současně může pracovat pouze tolik nádrží, kolik je jich nezbytných pro fungování zařízení. Více nádrží lze připojit pouze tehdy, použije-li se zpětný propojovač. Na jednu zásobovací jednotku lze připojit až čtyři nádrže. Počet nádrží na plavidle, včetně náhradních, nesmí převýšit šest na jedno zařízení. U plavidel s kuchyněmi nebo kantýnami pro cestující lze připojit až šest nádrží a počet nádrží na plavidle, včetně náhradních, nesmí převýšit devět na jedno zařízení. Regulátory tlaku, nebo v případě dvoustupňové regulace první regulátor, musí být připevněny ke stěně ve stejné skříňce jako nádrže.
14.04.2. Zásobovací jednotky musí být umístěny tak, aby jakýkoli unikající plyn mohl být odstraněn ze skříňky bez jakéhokoli rizika, že by mohl proniknout do plavidla nebo přijít do styku se zdrojem plamene.
14.04.3. Skříňky musí být zkonstruovány z ohnivzdorných materiálů a musí být dostatečně větrány otvory nahoře a dole. Nádrže musí být umístěny ve skříňce svisle tak, aby se nemohly převrátit.
14.04.4. Skříňky musí být zkonstruovány a umístěny tak, aby teplota nádrží nemohla převýšit 50 °C.
14.04.5. K vnější straně skříňky musí být připevněn nápis "zkapalněný plyn" a symbol "Zákaz manipulace s otevřeným ohněm" o průměru nejméně 100 mm podle obrázku 2 v dodatku 1 k této příloze.
14.05. Náhradní a prázdné nádrže
14.05.1. Náhradní a prázdné nádrže, které nejsou umístěny v zásobovací jednotce, musí být uloženy mimo obytné prostory a kormidelnu ve skříňce zhotovené podle čl. 14.04.
14.06. Regulátory tlaku
14.06.1. Plynové spotřebiče mohou být spojeny s nádržemi pouze rozvodným systémem s jedním nebo více regulátory tlaku určenými ke snížení tlaku plynu na pracovní tlak. Tlak může být snížen v jedné, nebo ve dvou fázích. Všechny regulátory tlaku musí být stále nastaveny na tlak určený podle čl. 14.07.
14.06.2. Koncové regulátory tlaku musí být buď vybaveny, nebo ihned následovány zařízením automaticky chránícím potrubí proti nadměrnému tlaku v případě selhání funkce regulátoru tlaku. Musí být zajištěno, že v případě netěsnosti tohoto ochranného zařízení unikající plyn může být odveden do otevřeného prostoru bez jakéhokoli rizika, že by mohl proniknout do plavidla nebo přijít do styku se zdrojem zapálení; jeli to nutné, musí být pro tento účel zajištěno speciální potrubí.
14.06.3. Ochranné zařízení i odvětrávání musí být chráněny proti vniknutí vody.
14.07. Tlak
14.07.1. Pokud jsou použity dvoustupňové regulační systémy, nesmí být střední tlak vyšší oproti atmosférickému tlaku o více než 2,5 barů.
14.07.2. Tlak na výstupu z posledního regulátoru tlaku musí být s tolerancí 10 % o 0,05 baru vyšší než atmosférický tlak.
14.08. Potrubí a ohebné hadice
14.08.1. Potrubí se musí skládat z pevných ocelových nebo měděných trubek. Potrubí spojené se spotřebiči však musí být z vysokotlakých ohebných hadic nebo spirálových hadic vhodných pro propan-butan. Plynové spotřebiče, nejsou-li trvale připevněny, mohou být spojeny pomocí vhodných ohebných hadic, které nejsou delší než 1 m.
14.08.2. Potrubí musí vydržet jakékoli namáhání, zejména pokud jde o korozi a pevnost, které se může objevit při běžných pracovních podmínkách na plavidle, a jeho charakteristiky a uspořádání musí být takové, aby zajistily uspokojivý průtok plynu k plynovým spotřebičům při odpovídajícím tlaku.
14.08.3. Potrubí musí mít co nejméně spojů. Jak potrubí, tak spoje musí být plynotěsné a musí plynotěsnými zůstat bez ohledu na vibrace nebo roztahování, jimž mohou být vystaveny.
14.08.4. Trubky musí být snadno přístupné, řádně upevněné a chráněné ve všech místech, kde by mohly být vystaveny úderům nebo tření, zvláště v místech průchodu ocelovými přepážkami nebo kovovými stěnami. Celý vnější povrch ocelových trubek musí být protikorozně upraven.
14.08.5. Ohebné hadice a jejich spoje musí být schopné vydržet jakákoli namáhání, která se mohou objevit za běžných pracovních podmínek na plavidle. Musí být umístěny tak, aby nedošlo k namáhání tahem, jejich nadměrnému přehřátí a aby mohly být kontrolovány po celé své délce.
14.09. Rozvodný systém
14.09.1. Celý rozvodný systém musí být možné odpojit ventilem, který je kdykoli snadno a rychle přístupný.
14.09.2. Každý plynový spotřebič musí být napájen samostatnou větví rozvodného systému a každá větev musí být ovládána samostatným uzavíracím zařízením.
14.09.3. Ventily musí být pokud možno upevněny v místech, kde jsou chráněny před nepříznivým počasím a před nárazem.
14.09.4. Za každým regulátorem tlaku musí existovat kontrolní přípojka. Pomocí uzavíracího zařízení musí být zajištěno, že regulátor tlaku nebude při tlakové zkoušce vystaven zkušebnímu tlaku.
14.10. Plynové spotřebiče a jejich umístění
14.10.1. Jediné spotřebiče, které lze použít, jsou propan-butanové spotřebiče schválené v jednom z členských států Evropské unie a vybavené zařízením pro účinné zabránění úniku plynu jak v případě zhasnutí plamene, tak v případě zhasnutí zapalovacího hořáku.
14.10.2. Přístroje musí být umístěny a propojeny tak, aby se nemohly náhodně převrátit nebo posunout, a aby se zabránilo riziku zkroucení připojovacího potrubí.
14.10.3. Topidla a ohřívače vody a chladničky musí být spojeny s ventilací pro odvádění kouřových plynů do otevřeného prostoru.
14.10.4. Umístění plynových spotřebičů v kormidelně je dovoleno pouze tehdy, je-li kormidelna konstruována tak, aby uniklý plyn nemohl proniknout do spodních částí plavidla, zejména ovládacími prostupy vedoucími do strojovny.
14.10.5. Plynové spotřebiče smějí být umístěny v prostorech pro spaní pouze tehdy, probíhá-li spalování nezávisle na vzduchu z těchto prostorů.
14.10.6. Plynové spotřebiče, u kterých spalování závisí na vzduchu v místnostech, kde jsou umístěny, lze umístit jen do dostatečně velkých místností.
14.11. Větrání a odvádění kouřových plynů
14.11.1. V místnostech, kde jsou plynové spotřebiče, jejichž spalování závisí na okolním vzduchu, musí být zajištěna dodávka čerstvého vzduchu a odvádění kouřových plynů větracími otvory odpovídajících rozměrů se světlým průřezem nejméně 150 cm2 na každý otvor.
14.11.2. Větrací otvory nesmí mít žádné uzavírací zařízení a nesmí vést do ložnic.
14.11.3. Odvětrávací zařízení musí být navržena tak, aby zajistila bezpečné odvádění kouřových plynů. Musí být provozně spolehlivá a ohnivzdorná. Jejich činnost nesmí být ovlivňována umělým větráním.
14.12. Provozní a bezpečnostní požadavky
14.12.1. Návod k obsluze musí být připevněn na plavidle na vhodném místě. Musí obsahovat alespoň tyto údaje:
"Ventily nádrží, které nejsou spojeny s rozvodným systémem, musí být uzavřeny, i pokud jsou nádrže považovány za prázdné."
"Ohebné hadice musí být vyměněny, jakmile to jejich stav vyžaduje."
"Všechny plynové spotřebiče musí být připojeny nebo příslušné spojovací potrubí musí být zapečetěno."
14.13. Technická prohlídka
14.13.1. Před prvním uvedením zařízení na zkapalněný plyn do provozu, po jakékoli jeho úpravě nebo opravě a při každém obnovování potvrzení způsobilosti podle čl. 14.15. musí být celé zařízení schváleno inspektorem určeného technického zařízení.
14.14. Zkoušky
Zkoušky zařízení se provádějí za těchto podmínek:
14.14.1. Středotlaké potrubí mezi uzavíracím zařízením uvedeným v čl. 14.09.4 prvního regulátoru tlaku a ventily namontovanými před koncovým regulátorem tlaku:
a) tlaková zkouška provedená vzduchem, inertním plynem nebo kapalinou, při tlaku o 20 barů přesahujícím atmosférický tlak;
b) zkouška těsnosti provedená vzduchem nebo inertním plynem při tlaku o 3,5 barů přesahujícím atmosférický tlak.
14.14.2. Potrubí při pracovním tlaku mezi uzavíracím zařízením uvedeným v čl. 14.09.4 samostatného nebo koncového tlakového regulátoru a ventily namontovanými před plynovými spotřebiči: zkouška těsnosti provedená vzduchem nebo inertním plynem při tlaku o 1 bar přesahujícím atmosférický tlak.
14.14.3. Potrubí mezi uzavíracím zařízením uvedeným v čl. 14.09.4 samostatného nebo koncového tlakového regulátoru a ovládacími prvky plynových spotřebičů: zkouška těsnosti při tlaku o 0,15 bar přesahujícím atmosférický tlak.
14.14.4. Při zkouškách podle čl. 14.14.1 písm. b) a čl. 14.14.2 a 14.14.3 je potrubí považováno za plynotěsné, není-li po uplynutí času potřebného k vyrovnání tlaku během následujících 10 minut zaznamenán pokles zkušebního tlaku.
14.14.5. Přípojky nádrží, potrubní spoje a přípojky armatur vystavené tlaku v nádržích a spoje mezi regulátory tlaku a rozvodným potrubím: zkouška těsnosti provedená pěnivou látkou při provozním tlaku.
14.14.6. Všechny plynové spotřebiče musí být uvedeny do provozu při jmenovité kapacitě a zkoušeny za účelem ověření uspokojivého a nerušeného spalování při různém nastavení regulačních prvků. U zapalovacích pojistek musí být zkontrolováno, zda uspokojivě fungují.
14.14.7. Po provedení zkoušky podle čl. 14.14.6 musí být pro každý plynový spotřebič připojený k ventilátoru ověřeno, zda po pěti minutách provozu při jmenovité kapacitě, uzavřených oknech a dveřích a s ventilátory v provozu nepronikají do místnosti jakékoli kouřové plyny přes přívod vzduchu.
14.15. Potvrzení způsobilosti
14.15.1. Po provedení přejímací zkoušky podle čl. 14.13. zaznamená plavební úřad v osvědčení plavidla, že zařízení na zkapalněný plyn odpovídá požadavkům této kapitoly, a vyznačí dobu platnosti záznamu, nejdéle však tři roky.
14.15.2. Platnost záznamu lze obnovit pouze po další přejímací zkoušce provedené podle čl. 14.13. Na žádost vlastníka plavidla nebo jeho zplnomocněného zástupce lze bez provedení přejímací zkoušky podle čl. 14.13 prodloužit platnost záznamu o nejdéle tři měsíce.
Kapitola 15
Stabilita, bezpečnostní vzdálenost a volný bok
15.01. Stabilita
15.01.1. Stabilita v neporušeném stavu musí být přiměřená i v případě postupného nerovnoměrného zatěžování.
15.01.2. Splnění požadavku na přiměřenou stabilitu v neporušeném stavu se prokazuje pomocí výpočtu s použitím níže uvedených definic stability v neporušeném stavu a plném zatížení:
a) k maximálnímu ramenu stability
h max
musí dojít při úhlu náklonu
(φ ≥ (φ + 3°) max max
a nesmí být menší než 0,20 m. V případě
φ < φ f max
nesmí být však vyrovnávací rameno páky při úhlu zaplavení
φ menší než 0,20 m; f
b) úhel zaplavení
φ nesmí být menší než (φ + 3°); f mom
c) prostor A pod křivkou ramene stability musí pro hodnoty
φ a φ f max
dosahovat nejméně těchto hodnot:
+------------------------------------------+----------------------------------------------+| Případ | A |+---+--------------------------+-----------+----------------------------------------------+| 1 | φ ≤ 15° nebo φ ≤ 15° | | 0,05 m.rad až do úhlů φ nebo φ || | max f | | max f |+---+--------------------------+-----------+----------------------------------------------+| 2 | 15° < φ < 30° | φ ≤ φ | 0,035 + 0,001 x (30-φ ) m.rad do úhlu φ || | max | max f | max max |+---+--------------------------+-----------+----------------------------------------------+| 3 | 15° < φ < 30° | φ > φ | 0,035 + 0,001 x (30-φ ) m.rad do úhlu φ || | f | max f | f f |+---+--------------------------+-----------+----------------------------------------------+| 4 | φ ≥ 30° a φ ≥ 30° | | 0,035 m.rad do úhlu φ = 30° || | max f | | |+---+--------------------------+-----------+----------------------------------------------+kdeh je maximální rameno stability; maxφ je úhel náklonu;φ je úhel zaplavení, tj. úhel náklonu, při němž by otvory v lodním trupu, f v nástavbě nebo kabinách na horní palubě, které nelze uzavřít tak, aby byly odolné povětrnostním vlivům, byly ponořeny;φ je maximální úhel náklonu podle písm. e); momφ je úhel náklonu, při němž rameno stability dosáhne maximální hodnoty; maxA je prostor pod křivkou ramene stability;
d) počáteční metacentrická výška, GM°, opravena o účinek volných hladin v nádržích na kapaliny, nesmí být menší než 0,15 m;
e) v obou následujících případech nesmí úhel náklonu
φ mom
překročit 12°;
1. při použití klopného momentu způsobeného osobami a větrem podle čl. 15.01.3 a 15.01.4;
2. při použití klopného momentu způsobeného osobami a otáčením podle čl. 15.01.3 a 15.01.5;
f) pro klopný moment způsobený nerovnoměrným zatížením osobami a věcmi, větrem a otáčením podle čl. 15.01.3, 15.01.4 a 15.01.5 nesmí být zbývající volný bok méně než 200 mm;
g) u plavidel s okny nebo jinými otvory v lodním trupu umístěnými pod přepážkovými palubami, které nejsou vodotěsně uzavřeny, musí být zbývající bezpečnostní vzdálenost při použití tří klopných momentů podle písmene f) nejméně 100 mm.
15.01.3. Klopný moment způsobený nakupením osob na jednu stranu se vypočte podle vzorce:
M = g x P x y = g x ∑ P x y [kNm], p i ikdeP je celková hmotnost osob na plavidle v [t], vypočtena sečtením nejvyššího přípustného počtu cestujících a nejvyššího počtu lodního personálu a posádky za běžných provozních podmínek, přičemž se předpokládá průměrná hmotnost na osobu 0,075 ty je boční vzdálenost těžiště celkové hmotnosti osob P od středové roviny v [m]g je gravitační zrychlení (g = 9,81 m/s2)P je hmotnost osob nakupených na ploše A v [t]; i iP = n x 0,075 x A [t], i i ikdeA je plocha, na níž se osoby nacházejí, v [m2] in je počet osob na metr čtvereční i n je 4 pro volné plochy paluby a plochy paluby s přenosným nábytkem; i pro plochy paluby s pevně vestavěným sedacím nábytkem, např. lavicemi, se n vypočte za předpokladu šířky sedadla 0,50 m i a výšky sedadla 0,75 m na osobu.y je boční vzdálenost geometrického středu plochy A od středové i i roviny v [m]
Výpočet se provede pro nakupení osob na pravoboku i na levoboku. Rozložení osob musí být z hlediska stability nejméně příznivé. Pro výpočet případů zatížení se má za to, že těžiště osoby je 1 m nad nejnižším bodem paluby při
0,5 L WL
(v polovině délky vodorysky), přičemž se nebere v úvahu zakřivení paluby a předpokládá se hmotnost 0,075 t na osobu. Od podrobného výpočtu lodních ploch, které jsou obsazeny osobami, lze upustit, použijí-li se tyto hodnoty:
P = 1,5 x F x 0,075 maxkdeF je nejvyšší přípustný počet cestujících na plavidle maxy je B/2 v[m]
Přitom se bere v úvahu, že zatížení přepravovanými věcmi je rovnoměrné a věci jsou zabezpečeny proti náhodnému pohybu.
15.01.4. Klopný moment způsobený tlakem větru
(M ) w
se vypočte takto:
M = p x A x (l - T/2) [kNm] w w w wkdep je specifický tlak větru 0,25 kN/m2; wA je boční plocha plavidla nad rovinou ponoru podle uvažované podmínky w zatížení v m2;l je vzdálenost těžiště boční plochy A od roviny ponoru podle uvažované w w podmínky zatížení v m.
Při výpočtu boční plochy je třeba vzít v úvahu zamýšlené uzavření paluby ochrannými plachtami a podobnými mobilními zařízeními.
15.01.5. Moment způsobený odstředivou silou
(M ) dr
vyvolanou otáčením převozní lodě se vypočte takto:
2M = c x C x v x D/L x (KG - T/2) [kNm] dr dr B WLkde:c je koeficient 0,45; drC je součinitel plnosti výtlaku (není-li znám, dosadí se 1,0); Bv je maximální rychlost plavidla v m/s;KG je vzdálenost mezi těžištěm a rovinou kýlu v m.
U převozní lodě s pohonnými systémy podle čl. 5.06 se
M dr
odvodí ze zkoušek v plném měřítku nebo modelových zkoušek či jinak z odpovídajících výpočtů.
15.01.6. Přiměřenou stabilitu plavidla v narušeném stavu v případě zaplavení lze prokázat pomocí výpočtu na základě metody ztráty vztlaku. Všechny výpočty se provedou bez sklonu plavidla a klesání.
15.01.7. Plovatelnost plavidla při zaplavení je nutno prokázat pro plné zatížení. Matematický důkaz dostatečné stability se určí pro tři mezistupně zaplavení (25 %, 50 % a 75 % konečného zaplavení) a pro konečné zaplavení.
15.01.8. Převozní loď musí splňovat status l oddělení. Při zaplavení se berou v úvahu tyto předpoklady, pokud jde o rozsah poškození:
+-----------------------+---------------------------+| | status l oddělení |+-----------------------+---------------------------+| Rozsah poškození boku |+-----------------------+---------------------------+| podélný l [m] | 0,10 x L , || | WL |+-----------------------+---------------------------+| příčný b [m] | B/5 |+-----------------------+---------------------------+| svislý h [m] | od dna směrem nahoru bez || | omezení |+-----------------------+---------------------------+| Rozsah poškození dna |+-----------------------+---------------------------+| podélný l [m] | 0,10 x L , || | WL |+-----------------------+---------------------------+| příčný b [m] | B/5 |+-----------------------+---------------------------+| svislý h [m] | 0,59 |+-----------------------+---------------------------+
a) Pro status 1 lze přepážky považovat za nepoškozené, je-li vzdálenost mezi dvěma přilehlými přepážkami větší než délka poškození. Podélné přepážky ve vzdálenosti kratší než B/3 od trupu, měřeno kolmo ke středové rovině plavidla v rovině největšího přípustného ponoru, se pro účely výpočtu neberou v úvahu. Výklenek v příčné přepážce, který je delší než 2,5 m, se považuje za podélnou přepážku.
b) Nejnižší bod každého nevodotěsného otvoru (např. dveře, okna, přístupové jícny) musí ležet nejméně 0,10 m nad vodoryskou v narušeném stavu. Přepážková paluba nesmí být při konečném zaplavení ponořena.
c) Předpokládá se zaplavitelnost 95 %. Prokáže-li se výpočtem, že průměrná zaplavitelnost oddělení je menší než 95 %, lze použít vypočtenou hodnotu. Převzaté hodnoty nesmí být menší než:
+---------------------------------------------------+-------------+| Společenské prostory | 95 % |+---------------------------------------------------+-------------+| Strojovny a kotelny | 85 % |+---------------------------------------------------+-------------+| Zavazadlové a skladovací prostory | 75 % |+---------------------------------------------------+-------------+| Dvojitá dna, palivové a jiné nádrže v závislosti | 0 nebo 95 % || na tom, považují-li se v souladu s předpokládaným | || účelem u plavidla plovoucího v rovině největšího | || přípustného ponoru za plné nebo prázdné | |+---------------------------------------------------+-------------+
d) Pokud poškození menšího rozsahu, než je uvedeno výše, vyvolává nepříznivější účinky s ohledem na náklon nebo ztrátu metacentrické výšky, je nutno při výpočtu vycházet z tohoto poškození.
15.01.9. Pro všechny mezistupně zaplavení podle čl. 15.01.7 musí být splněna tato kritéria:
a) úhel náklonu j v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení nesmí být větší než 15°;
b) nad náklonem v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení musí pozitivní část křivky ramena páky vratného momentu vykazovat hodnotu vyrovnávacího ramena páky GZ ≥ 0,02 m, dokud nedojde k ponoření prvního nechráněného otvoru nebo dokud není dosaženo úhlu náklonu φ 25°;
c) nevodotěsné otvory nesmějí být ponořeny, dokud nebylo dosaženo náklonu v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení;
d) výpočet účinku volné hladiny v mezistupních zaplavení musí být založen na hrubé povrchové ploše poškozených oddělení.
15.01.10. Během konečného stupně zaplavení musí být při zohlednění klopného momentu podle čl. 15.01.3. splněna tato kritéria:
a) úhel náklonu
φ E
nesmí být větší než 10°;
b) nad rovnovážnou polohou musí pozitivní část křivky ramene stability vykazovat hodnotu ramene stability GZR ≥ 0,02 m s oblastí A ≥ 0,0025 m.rad.
Tyto minimální hodnoty stability musí být dodrženy až do ponoření prvního nechráněného otvoru nebo v každém případě před dosažením úhlu náklonu
φ ≤ 25°; m 119874cObrázek - Znázornění úhlu náklonukde:φ je úhel náklonu v konečné fázi zaplavení zohledňující moment podle E čl. 15.01.3.;φ je úhel nulové stability nebo úhel, při němž je ponořen první nechráněný m otvor nebo 25°, podle toho, která hodnota je nižší;GZ je zbývající rameno stability v konečné fázi zaplavení zohledňující moment R podle čl. 15.01.3.;GZ je klopné rameno, které je výsledkem momentu podle čl. 15.01.3.; K
c) nevodotěsné otvory nesmí být ponořeny před dosažením rovnovážné polohy; dojde-li k ponoření zmíněných otvorů před tímto bodem, je nutno pro účely výpočtu stability v narušeném stavu považovat prostory umožňující přístup za zaplavené.
15.01.11. Uzavírací zařízení, která lze uzavřít vodotěsně, musí být odpovídajícím způsobem označena.
15.01.12. Pro posouzení stability plovoucího zařízení se použijí alespoň ustanovení 15.01.2. písm. a), 15.01.3. a 15.01.4.
15.02. Bezpečnostní vzdálenost a volný bok
15.02.1. Bezpečnostní vzdálenost musí odpovídat nejméně součtu
a) dodatečného zanoření boku, které měřeno na vnější obšívce vyplývá z přípustného úhlu náklonu podle čl. 15.01.2 písm. e) a
b) zbývající bezpečnostní vzdálenosti podle čl. 15.01.2 písm. g).
15.02.2. Volný bok musí odpovídat nejméně součtu
a) dodatečného zanoření boku, které měřeno na vnější obšívce vyplývá z úhlu náklonu podle čl. 15.01.2 písm. e), a
b) zbývajícího volného boku podle čl. 15.01.2 písm. f).
15.02.3. Rovinu největšího přípustného ponoru je nutno stanovit tak, aby byla dodržena bezpečnostní vzdálenost podle čl. 15.02.1. a volný bok podle čl. 15.02.2., čl. 15.01. a 2.02.
15.02.4. Z bezpečnostních důvodů může být stanovena větší bezpečnostní vzdálenost nebo větší volný bok.
15.03. Nejvyšší přípustné zatížení
15.03.1. Nejvyšší přípustné zatížení určí podle čl. 15.03.2 plavební úřad a zapíše je do osvědčení plavidla.
15.03.2. Nejvyšší přípustné zatížení nesmí překročit počet cestujících, který byl vzat v úvahu při výpočtu stability plavidla podle čl. 15.01.
Kapitola 16
Místnosti a prostory pro cestující nebo zákazníky
16.01. Uzavřené prostory pro cestující nebo zákazníky musí:
a) být na všech palubách umístěny za rovinou kolizní přepážky, a pokud se nacházejí pod přepážkovou palubou, před rovinou záďové přepážky, a
b) být plynotěsně odděleny od strojoven a kotelen.
16.02. Skříně a místnosti uvedené v čl. 11.12, které jsou určeny ke skladování hořlavých kapalin, se musí nacházet mimo prostory pro cestující nebo zákazníky.
16.03. Počet a šířka východů z místností pro cestující nebo zákazníky musí splňovat tyto požadavky:
16.03.1. Prostor, který je navržen nebo zařízen pro 30 a více cestujících nebo zákazníků nebo mají lůžka pro 12 a více osob, musí mít nejméně dva východy. Na převozní lodi lze jeden z těchto dvou východů nahradit dvěma nouzovými východy. Prostor, kromě kajut, který má jen jeden východ, musí mít nejméně jeden nouzový východ.
16.03.2. Nachází-li se uzavřený prostor pod přepážkovou palubou, jedním východem mohou být vodotěsné přepážkové dveře, které vedou do přilehlého oddělení, z něhož se lze přímo dostat na horní palubu. Druhý východ musí vést přímo nebo, je-li to povoleno podle 16.03.1, jako nouzový východ do otevřeného prostoru nebo na přepážkovou palubu. Tento požadavek se nevztahuje na jednotlivé kajuty.
16.03.3. Východy podle písmen 16.03.1 a 16.03.2 musí být vhodně uspořádány a musí mít světlou šířku nejméně 0,80 m a světlou výšku nejméně 2,00 m. U dveří kajut pro cestující a jiných malých místností může být světlá šířka snížena na 0,70 m.
16.03.4. U uzavřeného prostoru nebo skupin uzavřených prostorů určených pro více než 80 cestujících nebo zákazníků musí součet šířek všech východů určených pro použití v případě nouze činit nejméně 0,01 m na každou osobu.
16.03.5. Je-li pro celkovou šířku východů rozhodující počet cestujících nebo zákazníků, šířka každého východu musí být nejméně 0,005 m na každou osobu
16.03.6. Nouzové východy musí mít nejkratší stranu dlouhou nejméně 0,60 m nebo minimální průměr 0,70 m. Musejí se otevírat ve směru úniku a být označeny na obou stranách.
16.03.7. Východy z uzavřených prostor určených pro osoby s omezenou pohyblivostí musí mít světlou šířku nejméně 0,90 m. Východy obvykle používané k naloďování a vyloďování osob s omezenou pohyblivostí musí mít světlou šířku nejméně 1,50 m.
16.04. Dveře místností pro cestující nebo zákazníky musí splňovat tyto požadavky:
16.04.1. Kromě dveří vedoucích do spojovacích chodeb se musí otevírat směrem ven nebo být zkonstruovány jako posuvné dveře.
16.04.2. Dveře kajut musí být zhotoveny tak, aby se daly otevřít kdykoli i zvenku.
16.04.3. Dveře s pohonem se musí snadno otevírat v případě výpadku napájení tohoto mechanismu.
16.04.4. U dveří, které jsou určeny pro osoby s omezenou pohyblivostí, musí na straně ve směru, v němž se dveře otevírají, být mezi vnitřním okrajem zárubní na straně se zámkem a přilehlou svislou stěnou minimální vzdálenost 0,60 m.
16.05. Spojovací chodby musí splňovat tyto požadavky:
16.05.1. Musí mít světlou šířku nejméně 0,80 m. Vedou-li k místnostem používaným více než 80 cestujícími, musí splňovat ustanovení uvedená v čl. 16.03.4 a 16.03.5, pokud jde o šířku východů vedoucích do spojovacích chodeb.
16.05.2. Jejich světlá výška musí být nejméně 2,00 m.
16.05.3. Spojovací chodby, které jsou určeny pro osoby s omezenou pohyblivostí, musí mít světlou šířku 1,30 m. Spojovací chodby širší než 1,50 m musí mít na každé straně madla.
16.05.4. Vede-li do části plavidla nebo do místnosti určené pro cestující pouze jedna spojovací chodba, musí být její světlá šířka nejméně 1,00 m.
16.05.5. Ve spojovacích chodbách nesmí být žádné výstupky.
16.05.6. Musí vést pouze na otevřené paluby, prostory nebo schodiště.
16.05.7. Slepé chodby ve spojovacích chodbách nesmí být delší než dva metry.
16.06. Únikové cesty
Kromě čl. 16.05 musí únikové cesty splňovat rovněž tyto požadavky:
16.06.1. Schodiště, východy a nouzové východy musí být uspořádány tak, aby v případě požáru v kterékoli dané místnosti bylo možné bezpečně evakuovat ostatní prostory.
16.06.2. Únikové cesty musí vést nejkratší cestou do evakuačních prostor.
16.06.3. Únikové cesty nesmí vést přes strojovny nebo kuchyně.
16.06.4. V únikových cestách nesmějí být namontovány žádné příčle, žebříky a podobně.
16.06.5. Dveře k únikovým cestám musejí být zkonstruovány tak, aby nezužovaly minimální šířku únikové cesty podle čl. 16.05.1 nebo 16.05.4.
16.06.6. Únikové cesty a nouzové východy musí být zřetelně označeny. Značky musí být osvětleny nouzovým osvětlovacím systémem.
16.07. Schody a schodišťová odpočívadla v prostorech pro cestující nebo zákazníky musí splňovat tyto požadavky:
16.07.1. Musí být zkonstruovány pro sklon od 30° do 45°.
16.07.2. Musí mít světlou šířku nejméně 0,80 m nebo, vedou-li ke spojovacím chodbám nebo prostorům užívaným více než 80 cestujícími, nejméně 0,01 m na každého cestujícího.
16.07.3. Musí mít světlou šířku nejméně 1,00 m, zajišťují-li jediný přístup do prostoru určeného pro cestující.
16.07.4. Musí být poblíž podélné osy plavidla, pokud na každé straně plavidla není ve stejném prostoru alespoň jedno schodiště.
16.07.5. Schody určené pro osoby s omezenou pohyblivostí musí kromě toho vyhovovat těmto požadavkům:
a) Sklon schodů nesmí překročit 38°.
b) Schody musí mít světlou šířku nejméně 0,90 m.
c) Točitá schodiště nejsou přípustná.
d) Schody nesmějí vést v příčném směru k plavidlu.
e) Madla musí přibližně o 0,30 m přesahovat začátek a konec schodiště tak, aby neomezovala dopravní cesty.
f) Madla, přední hrany nejméně prvního a posledního stupně a podlahové krytiny na koncích schodů musí být barevně označeny.
Výtahy určené pro osoby s omezenou pohyblivostí a zdvihací zařízení, např. schodišťové výtahy nebo zdvihací plošiny, musí být zhotoveny podle požadavků stanovených jiným právním předpisem.
16.07.6. Části paluby určené pro cestující nebo zákazníky, které nejsou uzavřeny, musí splňovat tyto požadavky:
a) Musí být obklopeny pevnou štítnicí nebo zábradlím s výškou nejméně 1,00 m. Štítnice a zábradlí palub určených pro osoby s omezenou pohyblivostí musí být vysoké nejméně 1,10 m.
b) Otvory a zařízení pro nalodění či vylodění nebo nakládku či vykládku musí být možné zajistit a musí mít světlou šířku nejméně 1,00 m. Otvory, které se obvykle používají k nalodění či vylodění osob s omezenou pohyblivostí, musí mít světlou šířku nejméně 1,50 m.
c) Nelze-li z kormidelny nebo ovládacího stanoviště dohlédnout na otvory a zařízení určené k nalodění či vylodění, musí být poskytnuty optické nebo elektronické pomůcky.
16.07.7. Části plavidel, které nejsou určeny pro cestující nebo zákazníky musí být možné zabezpečit proti vstupu neoprávněných osob. U těchto přístupů musí být na viditelném místě umístěn symbol podle obrázku 1 v dodatku I.
16.07.8. Dopravní plochy určené pro osoby s omezenou pohyblivostí musí mít světlou šířku 1,30 m a nesmí se na nich nacházet prahy a sily vyšší než 0,025 m. Stěny v dopravních prostorech určených pro cestující s omezenou pohyblivostí musí být vybaveny madly ve výšce 0,90 m nad úrovní podlahy.
16.07.9. Skleněné dveře a stěny v dopravních prostorech a rovněž okenní tabule musí být vyrobeny z předpjatého nebo vrstveného skla. Mohou být vyrobeny rovněž ze syntetického materiálu, je-li jeho použití přípustné z hlediska požární bezpečnosti. Průhledné dveře a průhledné stěny v dopravních oblastech sahající až k podlaze musí být viditelně označeny.
16.07.10. Na plovoucím zařízení služeb musí být k dispozici záchody. Nejméně jeden ze záchodů musí být zařízen tak, aby jej mohly používat osoby s omezenou pohyblivostí a musí být přístupný z prostor určených pro osoby s omezenou pohyblivostí. Předchozí ustanovení se nepoužijí, jsou-li záchody k dispozici na břehu v místě provozu plavidla.
16.07.11. Kajuty bez otevíracího okna musí být napojeny na větrací soustavu.
16.08. Bezpečnostní zařízení a vybavení
16.08.1. Převozní loď a plovoucí zařízení služeb, na nichž jsou uzavřené prostory, musí mít vnitřní komunikační zařízení podle čl. 6.06. Toto zařízení musí být k dispozici v provozních prostorech a pokud není možná přímá komunikace z kormidelny nebo ovládacího stanoviště, také v přístupových a evakuačních prostorech pro cestující nebo zákazníky.
16.08.2. Všechny prostory pro cestující nebo zákazníky musí být dosažitelné pomocí reproduktorové soustavy. Soustava musí být navržena tak, aby bylo zajištěno, že předávané informace jsou zřetelně odlišitelné od hluku pozadí. Reproduktory nejsou povinné, pokud je možná přímá komunikace mezi kormidelnou nebo ovládacím stanovištěm a prostorem pro cestující nebo zákazníky.
16.08.3. Převozní loď a plovoucí zařízení služeb, na nichž jsou uzavřené prostory, musí mít poplašný systémem, který zahrnuje:
a) Poplašný systém, který umožní cestujícím nebo zákazníkům, členům posádky a lodnímu personálu upozornit vůdce plavidla a posádku nebo lodní personál. Poplašný signál musí být možné spustit alespoň z těchto míst:
- v prostorách pro cestující nebo zákazníky;
- v prostorách s nebezpečím požáru;
- ve skladovacích prostorech. Spouštěče poplašného signálu musí být namontovány ve výšce 0,85 m až 1,10 m nad úrovní podlahy.
b) Poplašný systém, který umožňuje velení plavidla upozornit cestující. Musí být možné spustit ho z kormidelny a z trvale obsazeného ovládacího stanoviště.
c) Poplašný systém, který umožňuje velení plavidla upozornit posádku a lodní personál. Poplašný systém uvedený v čl. 6.06.1 musí být slyšitelný také ve společenských místnostech pro lodní personál a skladovacích prostorách. Spouštěče poplašného signálu musí být chráněny před neúmyslným použitím.
16.08.4. Každé vodotěsné oddělení musí být vybaveno zařízením pro signalizaci výše hladiny vody. Pokud není trvale hermeticky uzavřeno.
Kapitola 17
Požární ochrana
17.01. Obecná ustanovení
17.01.1. Na převozní lodi, s výjimkou převozní lodi bez vlastního pohonu, nebo na plovoucím zařízení služeb mohou být použity materiály třídy reakce na oheň A1, A2, a B. Materiály třídy reakce na oheň C, D, E a F pokud mají být použity v místech se zvýšenou teplotou nebo zvýšenou možností vzniku požáru musí být ošetřeny protipožárním nátěrem, obloženy materiálem třídy reakce na oheň A1 nebo A2 nebo chráněny vhodnou ochrannou konstrukcí nešířící požár.
17.02. Dělicí stěny
17.02.1. Dělicí stěny mezi prostory musí být navrženy v souladu s těmito tabulkami:
a) Tabulka pro dělicí stěny mezi místnostmi, v nichž nejsou instalována žádná stabilní sprinklerová hasicí zařízení podle čl. 10.04
+---------------+------------+-------------+---------------+---------------+-----------+---------+-------------+| Prostor | Ovládací | Schodišťové | Shromažďovací | Společenské | Strojovny | Kuchyně | Skladovací || | stanoviště | šachty | prostory | prostory | | | prostory |+---------------+------------+-------------+---------------+---------------+-----------+---------+-------------+| Ovládací | - | A0 | A0/B15 | A30 | A60 | A60 | A30/A60 || stanoviště | | | (1) | | | | (5) |+---------------+------------+-------------+---------------+---------------+-----------+---------+-------------+| Schodišťové | | - | A0 | A30 | A60 | A60 | A30 || šachty | | | | | | | |+---------------+------------+-------------+---------------+---------------+-----------+---------+-------------+| Shromažďovací | | | - | A30/B15 | A60 | A60 | A30/A60 || prostory | | | | (2) | | | (5) |+---------------+------------+-------------+---------------+---------------+-----------+---------+-------------+| Společenské | | | | - A30/B15 | A60 | A60 | A30 || prostory | | | | (3) | | | |+---------------+------------+-------------+---------------+---------------+-----------+---------+-------------+| Strojovny | | | | | A60/A0 | A60 | A60 || | | | | | (4) | | |+---------------+------------+-------------+---------------+---------------+-----------+---------+-------------+| Kuchyně | | | | | | A0 | A30/B15 (6) |+---------------+------------+-------------+---------------+---------------+-----------+---------+-------------+| Skladovací | | | | | | | - || prostory | | | | | | | |+---------------+------------+-------------+---------------+---------------+-----------+---------+-------------+| (1) Dělicí stěny mezi ovládacími stanovišti a vnitřními shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A0, || u vnějších shromažďovacích prostorů však pouze typu B15. || (2) Dělicí stěny mezi společenskými prostory a vnitřními shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A30, || u vnějších shromažďovacích prostor však pouze typu B15. || (3) Dělicí stěny mezi kajutami, dělicí stěny mezi kajutami a chodbami a svislé dělicí stěny oddělující || společenské prostory podle kapitoly 15.11.10 musí odpovídat typu B15, u prostorů vybavených systémy || stabilními sprinklerovými hasicími zařízeními s tlakovou vodou typu B0. Dělicí stěny mezi kajutami || a saunami musí odpovídat typu A0, u prostorů vybavených systémy stabilními sprinklerovými hasicími || zařízeními s tlakovou vodou typu B15. || (4) Dělicí stěny mezi strojovnami podle čl. 15.07 a čl. 15.10.6 musí odpovídat typu A60; v ostatních || případech musí odpovídat typu A0. || (5) Dělicí stěny mezi skladovacími prostory pro skladování hořlavých kapalin a mezi ovládacími stanovišti || a shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A60, u místností vybavených systémy stabilními || sprinklerovými hasicími zařízeními s tlakovou vodou typu A30. || (6) Typ B15 postačuje pro dělicí stěny mezi kuchyněmi na straně jedné a chladírnami a skladovacími prostory || pro potraviny na straně druhé. |+--------------------------------------------------------------------------------------------------------------+
b) Tabulka pro dělicí stěny mezi prostory, v nichž jsou instalovány stabilní sprinklerové hasicí zařízení
+---------------+------------+-------------+---------------+---------------+-----------+---------+-------------+| Prostor | Ovládací | Schodišťové | Shromažďovací | Společenské | Strojovny | Kuchyně | Skladovací || | stanoviště | šachty | prostory | prostory | | | prostory |+---------------+------------+-------------+---------------+---------------+-----------+---------+-------------+| Ovládací | - | A0 | A0/B15 (1) | A0 | A60 | A30 | A0/A30 || stanoviště | | | | | | | (5) |+---------------+------------+-------------+---------------+---------------+-----------+---------+-------------+| Schodišťové | | - | A0 | A0 | A60 | A30 | A0 || šachty | | | | | | | |+---------------+------------+-------------+---------------+---------------+-----------+---------+-------------+| Shromažďovací | | | - | A30/B15 | A60 | A30 | A0/A30 || prostory | | | | (2) | | | (5) |+---------------+------------+-------------+---------------+---------------+-----------+---------+-------------+| Společenské | | | | -/B15/B0 | A60 | A30 | A0 || prostory | | | | (3) | | | |+---------------+------------+-------------+---------------+---------------+-----------+---------+-------------+| Strojovny | | | | | A60/A0 | A60 | A60 || | | | | | (4) | | |+---------------+------------+-------------+---------------+---------------+-----------+---------+-------------+| Kuchyně | | | | | | - | A30/B15 || | | | | | | | (6) |+---------------+------------+-------------+---------------+---------------+-----------+---------+-------------+| Skladovací | | | | | | | - || prostory | | | | | | | |+---------------+------------+-------------+---------------+---------------+-----------+---------+-------------+| (1) Dělicí stěny mezi ovládacími stanovišti a vnitřními shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A0, || u vnějších shromažďovacích prostorů však pouze typu B15. || (2) Dělicí stěny mezi společenskými prostory a vnitřními shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A30, || u vnějších shromažďovacích prostor však pouze typu B15. || (3) Dělicí stěny mezi kajutami, dělicí stěny mezi kajutami a chodbami a svislé dělicí stěny oddělující || společenské prostory podle musí odpovídat typu B15, u prostorů vybavených systémy stabilními || sprinklerovými hasicími zařízeními s tlakovou vodou typu B0. Dělicí stěny mezi kajutami a saunami musí || odpovídat typu A0, u prostorů vybavených systémy sprinklerových požárních soustav s tlakovou vodou || typu B15. || (4) Dělicí stěny mezi strojovnami musí odpovídat typu A60; v ostatních případech musí odpovídat typu A0. || (5) Dělicí stěny mezi skladovacími prostory pro skladování hořlavých kapalin a mezi ovládacími stanovišti || a shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A60, u prostorů vybavených systémy stabilními || sprinklerovými hasicími zařízeními s tlakovou vodou typu A30. || (6) Typ B15 postačuje pro dělicí stěny mezi kuchyněmi na straně jedné a chladírnami a skladovacími prostory || pro potraviny na straně druhé. |+--------------------------------------------------------------------------------------------------------------+
17.02.2. Dělicí stěny typu A jsou přepážky, stěny a paluby, které splňují tyto požadavky:
a) Jsou zhotoveny z oceli nebo jiného rovnocenného materiálu.
b) Jsou náležitě vyztuženy.
c) Jsou izolovány schváleným nehořlavým materiálem, takže průměrná teplota na straně odvrácené od ohně se nezvýší o více než 140 °C nad počáteční teplotu a na žádném místě, včetně styčných spár, nedojde během níže uvedené doby ke zvýšení teploty o více než 180 °C nad počáteční teplotu:
Typ A60 - 60 minut
Typ A30 - 30 minut
Typ A0 - 0 minut.
d) Jsou zkonstruovány tak, aby zabraňovaly pronikání kouře a plamenů až do konce jednohodinové běžné požární zkoušky.
17.02.3. Dělicí stěny typu B jsou přepážky, stěny, paluby, stropy nebo obklady, které splňují tyto požadavky:
a) Jsou vyrobeny ze schváleného nehořlavého materiálu. Kromě toho všechny materiály použité při výrobě a montáži dělicích stěn musí být nehořlavé s výjimkou obložení, které musí alespoň zpomalovat hoření.
b) Vykazují takovou izolační hodnotu, že průměrná teplota na straně odvrácené od ohně se nezvýší o více než 140 °C nad počáteční teplotu a na žádném místě, včetně styčných spár, nedojde během níže uvedené doby ke zvýšení teploty o více než 225 °C nad počáteční teplotu:
Typ B15 - 15 minut
Typ B0 - 0 minut.
c) Jsou zkonstruovány tak, aby zabraňovaly pronikání plamenů do konce první půlhodiny běžné požární zkoušky.
17.03. Dveře v dělicích stěnách
17.03.1. Dveře v dělicích stěnách musí splňovat tyto požadavky:
a) jako samotné dělicí stěny;
b) musí být samouzavírací v případě dveří v dělicích stěnách oddělující prostory, v nichž se nacházejí kajuty pro zákazníky nebo v případě obestavění strojoven, kuchyní a schodišťových šachet;
c) samouzavírací dveře, které při běžném provozu jsou otevřené, musí být takové, aby se daly zavřít ze stanoviště trvale obsazeného lodním personálem nebo členy posádky. Po dálkovém uzavření dveří musí být možné je znovu bezpečně otevřít a zavřít na místě;
d) vodotěsné dveře nemusí být izolovány.
17.04. Větrací soustavy a soustavy přívodu vzduchu uzavřených prostor
17.04.1. Větrací soustavy a soustavy přívodu vzduchu uzavřených prostor musí splňovat tyto požadavky:
a) Musí být navrženy tak, aby bylo zajištěno, že samy o sobě nemohou způsobit šíření ohně a kouře.
b) Otvory pro nasávání a odsávání vzduchu a systémy přívodu vzduchu musí být možné uzavřít.
c) Větrací kanály musí být zhotoveny z oceli nebo rovnocenného ohnivzdorného materiálu a být bezpečně spojeny navzájem a s nástavbou plavidla.
d) Procházejí-li větrací kanály o průměru více než 0,02 m2 dělicími stěnami typu A nebo dělicími stěnami, musí být opatřeny samočinnými požárními klapkami, které lze ovládat ze stanoviště trvale obsazeného lodním personálem nebo členy posádky.
e) Větrací soustavy pro kuchyně a strojovny musí být odděleny od větracích soustav určených pro ostatní prostory.
f) Odvětrávací kanály musí být opatřeny uzavíratelnými otvory určenými k prohlídkám a čištění. Tyto otvory se musí nacházet v blízkosti požárních klapek.
g) Vestavěné větráky musí být možné vypnout z centrálního stanoviště mimo strojovnu.
h) Odvětrávací kanály odsávačů v kuchyni musí být navíc být vybaveny ručně ovládanými požárními klapkami na vstupních otvorech.
17.05. Systémy odvádění kouře
17.05.1. Ovládací stanoviště, schodišťové šachty a vnitřní evakuační prostory musí být vybaveny přirozenými nebo mechanickými systémy odvádění kouře. Systémy odvádění kouře musí splňovat tyto požadavky:
a) Musí být dostatečně výkonné a spolehlivé.
b) Musí odpovídat provozním podmínkám.
c) Slouží-li systémy odvádění kouře rovněž jako obecné větráky prostor, nesmí to v případě požáru bránit jejich fungování jakožto systémů odvádění kouře.
d) Systémy odvádění kouře musí mít ručně ovládané spouštěcí zařízení.
e) Mechanické systémy odvádění kouře musí kromě toho být možné ovládat ze stanoviště trvale obsazeného lodním personálem nebo členy posádky.
f) Přirozené systémy odvádění kouře musí být vybaveny otevíracím mechanismem ovládaným ručně nebo zdrojem energie uvnitř systému odvádění.
g) Ručně ovládaná spouštěcí zařízení a otvírací mechanismy musí být přístupné zevnitř nebo zvenku chráněného prostoru.
Kapitola 18
Zajištění bezpečnosti
18.01. Na plovoucím zařízení služeb se musí nacházet bezpečnostní pokyny. Bezpečnostní pokyny popisují povinnosti posádky a lodního personálu podle jejich zařazení za těchto okolností:
a) havárie;
b) požár na plavidle;
c) evakuace cestujících.
Bezpečnostní pokyny musí zohlednit zvláštní bezpečnostní opatření pro osoby s omezenou pohyblivostí.
18.02. Bezpečnostní pokyny obsahují bezpečnostní plán, v němž jsou zřetelně a přesně označeny nejméně:
a) prostory určené pro osoby s omezenou pohyblivostí,
b) únikové cesty a nouzové východy podle čl. 16.06,
c) záchranné prostředky,
d) hasicí přístroje a požární soustavy a stabilní sprinklerové hasicí zařízení s tlakovou vodou,
e) ostatní bezpečnostní zařízení,
f) poplašný systém,
g) dveře v přepážkách a dělicích stěnách, místa jejích ovládání, otevřená potrubí nebo větrací kanály a uzavírací zařízení, která lze uzavřít vodotěsně,
h) požární klapky,
i) požární poplašný systém,
j) ovládací prvky větrací soustavy,
k) břehové přípojky,
l) uzavírání palivových potrubí,
m) zařízení na zkapalněný plyn,
n) systémy místního rozhlasu,
o) radiotelefonní systém a
p) lékárničky.
18.03. Bezpečnostní pokyny a bezpečnostní plán musí být umístěny na vhodném, dobře viditelném místě na každé palubě.
18.04. V každé kajutě plovoucího zařízení služeb se musí nacházet pravidla chování pro zákazníky a rovněž zjednodušený bezpečnostní plán, který obsahuje informace uvedené v čl. 18.01. Pravidla chování obsahují alespoň:
a) označení stavu nouze
- požár,
- zaplavení,
- obecné nebezpečí;
b) popis různých poplašných signálů;
c) pokyny týkající se:
- únikových cest,
- chování,
- nutnosti zachovat klid;
d) upozornění týkající se:
- kouření,
- používání ohně a otevřeného plamene,
- otevírání oken,
- použití některých prvků zařízení.
Tyto pokyny musí být v češtině, angličtině a němčině.
Kapitola 19
Zařízení k shromažďování a odstraňování odpadních vod
19.01. Plovoucí zařízení služeb musí být vybaveno sběrnými nádržemi na splašky nebo palubními čistírnami odpadních vod podle této kapitoly. Převozní loď musí být vybavena sběrnými nádržemi na splašky nebo palubními čistírnami odpadních vod podle této kapitoly, pokud při jejím užívání nebo provozu vznikají odpadní vody. Ustanovení se nepoužije, je-li plovoucí zařízení služeb trvale nebo po převážnou část roku připojeno na jednotnou nebo splaškovou kanalizaci ukončenou čistírnou odpadních vod.
19.02. Sběrné nádrže na odpadní vody musí mít dostatečný objem. Nádrže musí být opatřeny zařízením k označení stavu hladiny. Musí být k dispozici palubní čerpadla a potrubí k vyprazdňování těchto nádrží, jimiž lze odpadní vody předávat z obou stran plavidla. Musí být umožněn odtok odpadních vod z jiných plavidel. Potrubí musí být opatřeno normalizovanou vypouštěcí přípojkou.
19.03. Palubní čistírny odpadních vod musí být schváleného typu. Kopie osvědčení o schválení typu a záznam o parametrech palubní čistírny odpadních vod musí být uloženy na plovoucím zařízení služeb.
19.04. Kal z čistíren odpadních vod je nutné skladovat, uchovávat a odstraňovat z plavidla tak, aby nedocházelo ke znečištění životního prostředí. Plavidlo musí být vybaveno plánem nakládání s kalem z čistíren odpadních vod.
19.05. Palubní čistírna odpadních vod musí být instalována a pravidelně udržována podle pokynů výrobce. Na palubě musí být servisní knížka, v níž je možné provádění údržby ověřit.
19.06. Palubní čistírna odpadních vod musí splňovat požadavky normy ES-TRIN.
Kapitola 20
Zvláštní ustanovení pro převozní lodě
20.01. Obecná ustanovení
20.01.1. Pro převozní loď neplatí ustanovení čl. 10.04.
20.01.2. Na převozních lodích jsou zakázána tato zařízení:
a) lampy na zkapalněný plyn nebo kapalné palivo podle čl. 12.06.3;
b) naftová kamna s odpařovacími hořáky podle čl. 13.04;
c) topná zařízení na tuhá paliva podle čl. 13.07;
d) zařízení s knotovými hořáky podle čl. 13.02.2 a 13.02.3 a
e) zařízení na zkapalněný plyn podle kapitoly 14.
20.01.3. Pokud je na převozní lodi instalováno stabilní hasicí zařízení motorového prostoru nebo strojovny podle čl. 10.06. nemusí být instalovány dělicí stěny podle čl. 17.02. Pro hašení motorových prostorů je možné použít pouze nedusivé hasicí náplně.
20.01.4. Stabilitu v poškozeném stavu není nutné prokazovat pro následující provedení převozních plavidel:
a) převozní lodě v nepotopitelném provedení;
b) převozní lodě s přepážkovou palubou provozované v plavební zóně 3 a 4;
c) převozní lodě vybavené zvukovou a optickou signalizací výše hladiny vody v nádní a vybavené automaticky spouštěnými strojními drenážními čerpadly s výkonem určeným dle čl. 7.07.3.
20.01.5. U převozních lodí s délkou tělesa L do 20 m může být výkon drenážního čerpadla, určen následovně:
a) 15 l/min pro převozní lodě s L menší než 12 m, nebo
b) 30 l/min pro převozní lodě s L větší nebo rovnající se 12 m.
20.01.6. Tyto objemy musí být dosahovány, pokud čerpadlo je vystaveno zpětnému tlaku 10 kPa. Pro ruční drenážní čerpadla je uvažován jmenovitý výkon při 45 zdvizích za minutu.
20.01.7. Převozní lodě provozované pouze od svítání do soumraku a za dobré viditelnosti nemusí splňovat požadavek čl. 9.16.5.
20.01.8. Na převozní lodi, musí být pro 100 % nejvyššího přípustného počtu cestujících k dispozici osobní záchranné prostředky podle čl. 10.07.5. nebo dodatečné kolektivní záchranné prostředky. To neplatí, pokud je plavidlo provozované v zóně 3 a 4 provedeno jako nepotopitelné a poskytuje při zaplavení vztlak nejméně 50 N na každou osobu nejvyššího přípustného počtu cestujících. Nenafukovací nebo poloautomatické nafukovací záchranné vesty podle norem uvedených v čl. 10.07.5 jsou rovněž přípustné.
20.01.9. Na převozní lodi musí být vymezeny prostory pro cestující osoby s omezenou pohyblivostí.
20.01.10. Je-li uplatňování ustanovení 16.07.5, která berou v úvahu zvláštní potřeby osob s omezenou pohyblivostí, u stávajících plavidel v praxi obtížné nebo spojeno s nepřiměřenými náklady, nemusí být požadováno splnění těchto požadavků. Tyto odchylky se zapíší do osvědčení plavidla.
20.01.11. U převozní lodě pro nejvýše 50 cestujících může být světlá výška průchodů podle čl. 16.03.3 a čl. 16.05.2 snížena až o 5 %. V případě odchylky musí být dotyčné části barevně označeny.
Kapitola 21
Odchylky pro plovoucí zařízení služeb
21.01. Obecná ustanovení
21.01.1. Pro plovoucí zařízení služeb neplatí ustanovení čl. 9.14.3.
21.02. Na plovoucím zařízení služeb jsou zakázána tato zařízení:
a) lampy na zkapalněný plyn nebo kapalné palivo podle čl. 12.06.3;
b) naftová kamna s odpařovacími hořáky podle čl. 13.04;
c) topná zařízení na tuhá paliva podle čl. 13.07;
d) zařízení s knotovými hořáky podle čl. 13.02.2 a 13.02.3.
21.03. Na plovoucím zařízení služeb není nutné prokazovat stabilitu v poškozeném stavu, pokud na plovoucím zařízení služeb nejsou ubytovací kajuty pro zákazníky.
21.04. Na plovoucím zařízení služeb musí být vymezeny prostory pro cestující osoby s omezenou pohyblivostí. Na plovoucím zařízení služeb musí být prostory pro zákazníky upraveny pro používání osobami s omezenou pohyblivostí.
21.05. Je-li uplatňování ustanovení 16.07.5, která berou v úvahu zvláštní potřeby osob s omezenou pohyblivostí, v praxi obtížné nebo spojeno s nepřiměřenými náklady, nemusí být požadováno splnění těchto požadavků. Tyto odchylky se zapíší do osvědčení plavidla.
21.06. U plovoucího zařízení služeb pro nejvýše 50 cestujících nebo zákazníků světlá výška průchodů podle čl. 16.03.3. a čl. 16.05.2. snížena až o 5 %. V případě odchylky musí být dotyčné části barevně označeny.
21.07. Kromě přenosných hasicích přístrojů podle čl. 10.03. musí být na plovoucím zařízení služeb k dispozici nejméně tyto přenosné hasicí přístroje:
a) jeden přenosný hasicí přístroj na každých 120 m2 hrubé podlahové plochy v prostorech pro zákazníky;
b) jeden přenosný hasicí přístroj na každou započatou skupinu deseti kajut;
c) jeden přenosný hasicí přístroj v každé kuchyni a v blízkosti každého uzavřeného prostoru, v němž se skladují nebo používají hořlavé kapaliny. V kuchyních musí být k dispozici rovněž hasicí prostředek vhodný k hašení hořícího tuku.
d) v každé kuchyni a rovněž v kadeřnických salónech a parfumeriích musí být po ruce hasicí roušky.
21.08. Plovoucí zařízení služeb zkonstruované a provozované pro ubytovací účely s délkou větší než 45 m musí být opatřeno soustavou hydrantů skládající se nejméně z jednoho požárního čerpadla a jednoho požárního vedení s dostatečným počtem hydrantů s trvale připojenými požárními hadicemi dlouhými nejméně 20 m a opatřenými tryskou, kterou lze vytvořit vodní mlhu i proud vody, a uzavíracím zařízením.
21.09. Odchylně od čl. 2.03.4 plovoucí zařízení služeb, jehož délka nepřesahuje 45 m a je určeno pro počet zákazníků, který nejvýše odpovídá délce plavidla v metrech, může mít v prostoru pro zákazníků ručně ovládané přepážkové dveře bez dálkového ovládání, pokud:
a) plavidlo má pouze jednu palubu;
b) tyto dveře jsou dostupné přímo z paluby a nejsou od paluby dále než 10 m;
c) spodní hrana otvoru dveří leží nejméně 30 cm nad úrovní podlahy v prostoru pro cestující a
d) každé z oddělení oddělených těmito dveřmi je vybaveno signálem výše hladiny vody.
21.10. Na plovoucím zařízení služeb podle čl. 16.06 může odchylně od čl. 16.06.3 vést kuchyní jedna úniková cesta, pokud existuje druhá úniková cesta.
Kapitola 22
Odchylky pro plovoucí zařízení pracovní
22.01. Pro plovoucí zařízení pracovní neplatí ustanovení čl. 10.03., 10.04. a 10.05., pokud na plovoucím zařízení pracovním nejsou motorové prostory, strojovny a kotelny.
22.02. Odchylně od čl. 15.01.2, písmeno c, u plovoucího zařízení pracovního nesmí úhel náklonu
φ mom
překročit 10°.
22.03. Na plovoucím zařízení pracovním není nutné prokazovat stabilitu v poškozeném stavu.
22.04. Plovoucí zařízení pracovní může být používáno ke stanovenému účelu na určité části vodní cesty s případnými omezeními, které plavební úřad zapíše do osvědčení plavidla.
Dodatek I
Bezpečnostní značky
119874dObrázek - Bezpečnostní značky
119874eObrázek - Bezpečnostní značky - pokračování
Skutečně použité symboly se mohou mírně lišit od grafických znázornění v tomto dodatku nebo být podrobnější, pokud se nezmění jejich význam a rozdíly a změny nesmí vést k jejich nesrozumitelnosti.".
50. Přílohy č. 3 a 4 včetně nadpisů znějí:
"Příloha č. 3
Odchylky od normy ES-TRIN pro některá plavidla provozovaná v zóně 3 a 4 České republiky
1. Plavidlo nebo jím vedená sestava na rozdíl od ustanovení čl. 5.06(1) normy ES-TRIN musí vzhledem k hladině vody dosahovat rychlosti alespoň 10 km/h.
2. Plavidlo na rozdíl od ustanovení čl. 13.01(1) normy ES-TRIN musí být vybaveno příďovými kotvami o hmotnosti nejméně dvě třetiny celkové hmotnosti stanovené podle vztahů uvedených v čl. 13.01(1) a 13.01(2) normy ES-TRIN. Ustanovení čl. 13.01(3) a 13.01(4) normy ES-TRIN se použijí obdobně. Ustanovení čl. 13.01(5) až 13.01(14) normy ES-TRIN nejsou dotčena.
3. U osobní lodě na rozdíl od ustanovení čl. 19.03(9) normy ES-TRIN nemusí být pro stanovení stability při zaplavení brán v úvahu status dvou oddělení.
4. U osobní lodě provozované na vodní cestě v zóně 4 nemusí být na rozdíl od ustanovení čl. 19.09(4) normy ES-TRIN osobní záchranné prostředky pro cestující pro 100 % nejvyššího přípustného počtu cestujících, ale mohou být pro 50 % nejvyššího přípustného počtu cestujících nahrazeny odpovídající kapacitou dodatečných kolektivních záchranných prostředků podle čl. 19.09(5) normy ES-TRIN při splnění požadavků čl. 19.09(7) až 19.09(10) normy ES-TRIN.
5. Osobní loď na rozdíl od ustanovení čl. 19.07(1) normy ES-TRIN nemusí být vybavena pro provoz pouze na vodních cestách v zóně 4 druhým nezávislým pohonným systémem.
------------------------------------------------------------------
Příloha č. 4
Odchylky od normy ES-TRIN pro plavidla provozovaná na izolovaných vodních cestách v zóně 3 a 4 České republiky
1. Na plavidle na němž jsou pouze otevřené prostory pro cestující, mohou mít tyto prostory a nádrže na palivo odchylně od ustanovení čl. 3.04(2) normy ES-TRIN společnou stěnu. Toto ustanovení se nevztahuje na plavidlo, k jehož pohonu nebo pohonu jeho zařízení se používá palivo s bodem vzplanutí 55° a méně. Prostor pro cestující, který je uzavřen markýzou nebo podobnými mobilními zařízením nejen shora, ale také zcela nebo částečně na straně, je třeba považovat za uzavřený prostor.
2. Strojovna, která je omezena jen snímatelným nebo rozebíratelným krytem nemusí splňovat požadavky uvedené v čl. 3.04(6), 7.09(1) nebo čl. 19.12(9) normy ES-TRIN pokud lze požár ve strojovně likvidovat přes označené a zevně otevíratelné hasební otvory přenosným hasicím přístrojem s potřebnou hasicí kapacitou.
3. Plavidlo nebo jím vedená sestava na rozdíl od ustanovení čl. 5.06(1) normy ES-TRIN musí vzhledem k hladině vody dosahovat rychlosti alespoň 10 km/h.
4. Pokud kormidelna plavidla není uzavřeným prostorem, nemusí splňovat požadavky čl. 7.10 normy ES-TRIN na vytápění a větrání.
5. Navigační svítilny nemusí splňovat ustanovení čl. 7.05(1) normy ES-TRIN, pokud splňují požadavky zvláštního předpisu upravujícího pravidla plavebního provozu a jejich činnost lze kontrolovat přímo z kormidelny.
6. Jestliže je plavidlo poháněno strojním pohonem o výkonu nejvýše 19 kW nemusí splňovat požadavky uvedené v čl. 8.03(2)(b) a čl. 8.03(2)(c) normy ES-TRIN.
7. Plavidlo na rozdíl od ustanovení čl. 13.01(1) normy ES-TRIN musí být vybaveno příďovými kotvami o hmotnosti nejméně dvě třetiny celkové hmotnosti stanovené podle vztahů uvedených v čl. 13.01(1) a 13.01(2) normy ES-TRIN. Ustanovení čl. 13.01(3) a 13.01(4) normy ES-TRIN se použijí obdobně. Ustanovení čl. 13.01(5) až 13.01(14) normy ES-TRIN nejsou dotčena.
8. Vybavení plavidla může být s ohledem na podmínky jeho provozu upraveno odchylně od ustanovení 13.02(1) až 13.02(4) normy ES-TRIN. Rozsah a druh vybavení se uvede v osvědčení plavidla.
9. U osobní lodě na rozdíl od ustanovení čl. 19.03(9) normy ES-TRIN nemusí být pro stanovení stability při zaplavení brán v úvahu status dvou oddělení.
10. Osobní loď pouze s otevřenými prostory pro cestující a místy k sezení vybavenými osobními záchrannými prostředky pro nejvyšší přípustný počet cestujících nemusí mít shromažďovací prostory pro cestující podle ustanovení čl. 19.06(8) normy ES-TRIN.
11. Osobní loď na rozdíl od ustanovení čl. 19.07(1) normy ES-TRIN nemusí být vybavena pro provoz pouze na vodních cestách v zóně 4 druhým nezávislým pohonným systémem.
12. Na osobní lodi, kde je možný přímý kontakt mezi prostorem pro cestující a kormidelnou nemusí být vnitřní komunikační zařízení podle čl. 19.08(1) normy ES-TRIN a poplašný systém podle čl. 19.08(3) normy ES-TRIN.
13. U osobní lodě na rozdíl od ustanovení čl. 19.09(4) normy ES-TRIN nemusí být osobní záchranné prostředky pro cestující pro 100 % nejvyššího přípustného počtu cestujících, ale mohou být pro 50% nejvyššího přípustného počtu cestujících nahrazeny odpovídající kapacitou dodatečných kolektivních záchranných prostředků podle čl. 19.09(5) normy ES-TRIN při splnění požadavků čl. 19.09(7) až 19.09(10) normy ES-TRIN.
14. Na osobní lodi s délkou L nejvýše 20 m, na které nejsou uzavřené prostory pro cestující, postačuje odchylně od ustanovení čl. 19.12(2) normy ES-TRIN pouze jedno pevné požární čerpadlo se strojním pohonem, které nemusí být poháněné z nouzového zdroje, s trvale připojenou požární hadicí s tryskou splňující stanovené požadavky.".
51. Za přílohu č. 4 se vkládá nová příloha č. 5, která včetně nadpisu zní:
"Příloha č. 5.
Odchylky od normy ES-TRIN pro některé druhy plavidel a pro plavidla provozující pouze omezenou plavbu místního významu
1. Strojovna, která je omezena jen snímatelným nebo rozebíratelným krytem nemusí splňovat požadavky uvedené v čl. 3.04(6), 7.09(1) nebo čl. 19.12(9) normy ES-TRIN pokud lze požár ve strojovně likvidovat přes označené a zevně otevíratelné hasební otvory přenosným hasicím přístrojem s potřebnou hasicí kapacitou.
2. U plavidla určeného pouze pro omezenou plavbu místního významu, jehož konstrukce zajišťuje dostatečnou plovatelnost a stabilitu při zaplavení, nemusí volný bok a bezpečnostní vzdálenost splňovat ustanovení čl. 4.02 a 4.03 normy ES-TRIN. Ustanovení prvé věty nelze použít pro plavidlo provozované na dopravně významných vodních cestách napojených na vodní cesty EU nebo v plavební zóně 2.
3. Plavidlo nebo jím vedená sestava na rozdíl od ustanovení čl. 5.06(1) normy ES-TRIN musí vzhledem k hladině vody dosahovat rychlosti alespoň 10 km/h. Plavidlo nebo jím vedená sestava mohou odchylně od ustanovení 5.06(1) normy ES-TRIN dosahovat vzhledem k hladině nižší rychlosti, pokud zajišťuje dobrou manévrovatelnost, nejméně však 3 km/hod, to neplatí pro plavidla provozovaná na dopravně významných vodních cestách napojených na vodní cesty EU.
4. Výhled z kormidelny plavidla nemusí splňovat ustanovení čl. 7.02(3) normy ES-TRIN, omezení výhledu dopředu však nesmí být větší než dvě délky plavidla. Ustanovení prvé věty nelze, s výjimkou plavidla, jehož stavba započala před 1. lednem 1950, použít pro plavidlo provozované na dopravně významných vodních cestách napojených na vodní cesty EU.
5. Navigační svítilny nemusí splňovat ustanovení čl. 7.05(1) normy ES-TRIN, pokud splňují požadavky zvláštního předpisu upravujícího pravidla plavebního provozu a jejich činnost lze kontrolovat přímo z kormidelny, tato odchylka neplatí pro plavidla určená pro mezené plavby místního významu na dopravně významných vodních cestách napojených na vodní cesty EU.
6. Pokud kormidelna plavidla není uzavřeným prostorem, nemusí splňovat požadavky čl. 7.10 normy ES-TRIN na vytápění a větrání.
7. Jestliže je plavidlo poháněno strojním pohonem o výkonu nejvýše 19 kW nemusí splňovat požadavky uvedené v čl. 8.03(2)(b) a čl. 8.03(2)(c) normy ES-TRIN .
8. Na plavidle mohou být odchylně od ustanovení čl. 8.05(1) normy ES-TRIN použity přenosné nádrže na kapalné palivo s kapacitou nejvýše 30 litrů určené k použití na plavidle a označené značkou shody CE se schváleným typem, které lze v plavidle spolehlivě upevnit.
9. Palivové nádrže plavidla provozovaného pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí být vybaveny zařízením pro měření a signalizaci množství paliva stanoveným v čl. 8.05(9) a 8.05(13) normy ES-TRIN.
10. Na plavidle se zaplavitelnými prostory konstruovanými pro odvodnění pouze působením gravitace nemusí být použito drenážní čerpadlo a drenážní soustava podle čl. 8.08(2) až 8.08(4) normy ES-TRIN. Jestliže je plavidlo vybaveno drenážním čerpadlem a drenážní soustavou, může být odchylně od ustanovení čl. 8.08(4) normy ES-TRIN průměr drenážního potrubí snížen na 25 mm.
11. Pro odvodnění zadního kolizního prostoru plavidla může být odchylně od ustanovení čl. 8.08(7) normy ES-TRIN použito jiné technické řešení.
12. Sběrné prostory dna podpalubních nákladových prostor nemusí být vybaveny měřícím zařízením podle ustanovení čl. 8.08(9) normy ES-TRIN, jestliže stav jejich zaplnění lze kontrolovat jiným způsobem.
13. Doklady o elektrické instalaci podle ustanovení čl. 10.01(2) normy ES-TRIN u plavidla určeného pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí být na něm uloženy, jsou-li kdykoli k dispozici v místě stálého stanoviště plavidla.
14. Plavidlo na rozdíl od ustanovení čl. 13.01(1) normy ES-TRIN musí být vybaveno příďovými kotvami o hmotnosti nejméně dvě třetiny celkové hmotnosti stanovené podle vztahů uvedených v čl. 13.01(1) a 13.01(2) normy ES-TRIN. Ustanovení čl. 13.01(3) a 13.01(4) normy ES-TRIN se použijí obdobně. Ustanovení čl. 13.01(5) až 13.01(14) normy ES-TRIN nejsou dotčena.
15. Vybavení plavidla může být s ohledem na podmínky jeho provozu upraveno odchylně od ustanovení 13.02(1) až 13.02(4) normy ES-TRIN. Rozsah a druh vybavení se uvede v osvědčení plavidla.
16. Na plavidle nemusí být instalovány sprinklerové požární soustavy podle čl. 13.04(1) normy ES-TRIN, jestliže je vybaveno dostatečným počtem přenosných hasicích přístrojů.
17. Plavidlo, jehož délka je menší než 15 metrů, nemusí být vybaveno lodním člunem podle čl. 13.07(1) normy ES-TRIN.
18. Na plavidle nemusí být odchylně od ustanovení čl. 13.08(1) normy ES-TRIN záchranný kruh vybavený samočinně spínaným světlem.
19. Osobní loď určená pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí, odchylně od ustanovení čl. 19.01(3) normy ES-TRIN, být vybavena vlastním strojním pohonem, jestliže její bezpečné ovládání je zajištěno jiným způsobem. Ustanovení prvé věty nelze použít pro plavidla provozovaná na dopravně významných vodních cestách napojených na vodní cesty EU.
20. Prostory pro cestující s omezenou pohyblivostí podle ustanovení čl. 19.01(4) normy ES-TRIN nemusí na osobní lodi provozované pouze pro omezenou plavbu místního významu být, jestliže s ohledem na její konstrukci není s použitím běžných technických prostředků možné takové prostory vytvořit.
21. Počet a umístění přepážek mohou být stanoveny odchylně od čl. 19.02(2) normy ES-TRIN, jestliže jiné technické řešení zajistí, aby v případě zaplavení bylo plavidlo schopné další plavby.
22. U osobní lodě na rozdíl od ustanovení čl. 19.03(9) normy ES-TRIN nemusí být pro stanovení stability při zaplavení brán v úvahu status dvou oddělení.
23. Osobní loď může mít odchylně od ustanovení čl. 19.04(1) a 19.04(2) normy ES-TRIN bezpečnostní vzdálenost minimálně 0,25 m a volný bok minimálně 0,15 m. Ustanovení prvé věty nelze použít pro plavidla provozovaná na dopravně významných vodních cestách napojených na vodní cesty EU a pro plavební zónu 2.
24. Osobní loď nemusí odchylně od ustanovení čl. 19.06(1) normy ES-TRIN mít strojovnu nebo kotelnu oddělenou plynotěsně od otevřeného prostoru pro cestující.
25. Osobní loď pouze s otevřenými prostory pro cestující a místy k sezení vybavenými osobními záchrannými prostředky pro nejvyšší přípustný počet cestujících nemusí mít shromažďovací prostory pro cestující podle ustanovení čl. 19.06(8) normy ES-TRIN.
26. Na osobní lodi určené pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí odchylně od ustanovení čl. 19.06(17) normy ES-TRIN být k dispozici cestujícím záchody, pokud celková doba plavby nepřesáhne jednu hodinu a nástupní místa jsou vybavena odpovídajícím sociálním zařízením.
27. Osobní loď na rozdíl od ustanovení čl. 19.07(1) normy ES-TRIN nemusí být vybavena pro provoz pouze na vodních cestách v zóně 4 druhým nezávislým pohonným systémem.
28. Na osobní lodi, kde je možný přímý kontakt mezi prostorem pro cestující a kormidelnou nemusí být vnitřní komunikační zařízení podle čl. 19.08(1) normy ES-TRIN a poplašný systém podle čl. 19.08(3) normy ES-TRIN.
29. Osobní loď určená pouze pro omezenou plavbu místního významu, která má vodotěsná oddělení nemusí mít signalizaci stanovenou v od čl. 19.08(4) normy ES-TRIN, pokud je možné výši hladiny vody v jednotlivých odděleních kontrolovat jiným způsobem.
30. Osobní loď určená pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí mít záchranné kruhy se samočinně spínaným světlem podle ustanovení čl. 19.09(1) normy ES-TRIN.
31. U osobní lodě na rozdíl od ustanovení čl. 19.09(4) normy ES-TRIN nemusí být osobní záchranné prostředky pro cestující pro 100 % nejvyššího přípustného počtu cestujících, ale mohou být pro 50 % nejvyššího přípustného počtu cestujících nahrazeny odpovídající kapacitou dodatečných kolektivních záchranných prostředků podle čl. 19.09(5) normy ES-TRIN při splnění požadavků čl. 19.09(7) až 19.09(10) normy ES-TRIN.
32. Osobní loď určená pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí být vybavena podle čl. 19.09(11) normy ES-TRIN vhodnými nosítky, není-li na ní dostatečný prostor pro jejich uložení.
33. Osobní loď určená pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí být vybavena požární soustavou podle čl. 19.12(2) normy ES-TRIN.
34. Na osobní lodi s délkou L nejvýše 20 m, na které nejsou uzavřené prostory pro cestující, postačuje odchylně od ustanovení čl. 19.12(2) normy ES-TRIN pouze jedno pevné čerpadlo se strojním pohonem, které nemusí být poháněné z nouzového zdroje, s trvale připojenou požární hadicí s tryskou splňující stanovené požadavky.
35. Osobní loď určená pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí být vybavena sběrnými nádržemi na domácí odpadní vody nebo palubní čistírnou odpadních vod podle ustanovení čl. 19.14(1) normy ES-TRIN, jestliže při jejím provozu odpadní vody nevznikají.".
Dosavadní přílohy č. 5 až 7 se označují jako přílohy č. 6 až 8.
52. Za přílohu č. 8 se vkládají nové přílohy č. 9 až 12, které včetně nadpisů znějí:
"Příloha č. 9
Vzor osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby
119874fObrázek - Vzor
119874gObrázek - Vzor - pokračování
119874hObrázek - Vzor - pokračování 1
119874iObrázek - Vzor - pokračování 2
119874jObrázek - Vzor - pokračování 3
119874kObrázek - Vzor - pokračování 4
119874lObrázek - Vzor - pokračování 5
119874mObrázek - Vzor - pokračování 6
119874nObrázek - Vzor - pokračování 7
119874oObrázek - Vzor - pokračování 8
119874pObrázek - Vzor - pokračování 9
119874qObrázek - Vzor - pokračování 10
119874rObrázek - Vzor - pokračování 11
119874sObrázek - Vzor - Příloha
119874tObrázek - Vzor - Příloha - pokračování
------------------------------------------------------------------
Příloha č. 10
Vzor osvědčení plavidla
119874uObrázek - Vzor
119874vObrázek - Vzor - pokračování
119874wObrázek - Vzor - pokračování 1
119874xObrázek - Vzor - pokračování 2
119874yObrázek - Vzor - pokračování 3
119874zObrázek - Vzor - pokračování 4
119874aaObrázek - Vzor - pokračování 5
119874abObrázek - Vzor - pokračování 6
119874acObrázek - Vzor - pokračování 7
119874adObrázek - Vzor - pokračování 8
119874aeObrázek - Vzor - pokračování 9
119874afObrázek - Vzor - pokračování 10
119874agObrázek - Vzor - pokračování 11
------------------------------------------------------------------
Příloha č. 11
Vzor prozatímního osvědčení pro plavidla vnitrozemské plavby
119874ahObrázek - Vzor
119874aiObrázek - Vzor - pokračování
119874ajObrázek - Vzor - pokračování 1
119874akObrázek - Vzor - pokračování 2
119874alObrázek - Vzor - pokračování 3
------------------------------------------------------------------
Příloha č. 12
Vzor dodatečného osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby
119874amObrázek - Vzor
119874anObrázek - Vzor - pokračování
".
Čl. II
Přechodné ustanovení
1. Technické požadavky stanovené normou ES-TRIN se pro provoz plavidla, které je osobní lodí, plovoucím strojem nebo rekreačním plavidlem, jehož stavba započala před 30. prosincem 2006 nebo byla dokončena do 30. prosince 2008, nemusí použít v rozsahu odchylek, které nepředstavují zjevné nebezpečí, zejména se netýkají pevnosti konstrukce, manévrovatelnosti nebo zvláštních vlastností plavidla stanovených normou ES-TRIN. Při výměně nebo úpravě dílů nebo částí plavidla musí nově vyměňované nebo upravované díly nebo části plavidla splňovat požadavky normy ES-TRIN; to neplatí při výměně dílu za stejný nebo s rovnocennou technologií a konstrukcí, jedná-li se o pravidelnou opravu nebo údržbu.
2. Splňuje-li plavidlo technické požadavky podle bodu 1, vystaví se mu osvědčení Unie, ve kterém se vyznačí odchylky od normy ES-TRIN.
3. Převozní lodě, plovoucí zařízení a plovoucí tělesa, které jsou ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky již v provozu, mohou splňovat podmínky technické způsobilosti podle vyhlášky č. 223/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Při výměně nebo úpravě dílů nebo částí plavidla musí u plavidel podle věty první nově vyměňované nebo upravované díly nebo části plavidla splňovat podmínky technické způsobilosti podle vyhlášky č. 223/1995 Sb., ve znění ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky; to neplatí při výměně dílu za stejný nebo s rovnocennou technologií.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. +)
Ministr dopravy:
JUDr. Kremlík v. r.--------------------+) 19. 6. 2019****************************************************************