Nález - Právo vlastnit majetek, nabývání majetku

NÁLEZÚstavního souduze dne 31. 3. 1999Právo vlastnit majetek, nabývání majetkusp. zn./č. j.:Pl. ÚS 15/98Související legislativa ČR:§ 126, § 132, § 872 zákona č. 40/1964 Sb.zákon č. 119/1990 Sb.§ 4, § 6, § 8 zákona č. 87/1991 Sb.nařízení vlády č. 221/1991 Sb.§ 8 zákona č. 229/1991 Sb.zákon č. 509/1991 Sb.čl. 10, čl. 87, čl. 90 ústavního zákona č. 1/1993 Sb.čl. 10, čl. 11, čl. 36 usnesení č. 2/1993 Sb.§ 48, § 49, § 68, § 69, § 78, § 82 zákona č. 182/1993 Sb.nález č. 164/1994 Sb.nález č. 153/1998 Sb.§ 2 zákona č. 89/2012 Sb.Publikováno ve Sbírce zákonů pod č. 83/1999 Sb.Právní věta:Ústavní soud při rozhodování podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy ČR vychází zejména z principu ústavně konformní interpretace a aplikace právních předpisů. To znamená, že "v situaci, kdy určité ustanovení právního předpisu umožňuje dvě různé interpretace, přičemž jedna je v souladu s ústavními zákony a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a druhá je s nimi v rozporu, není dán důvod zrušení tohoto ustanovení. Při jeho aplikaci je úkolem všech státních orgánů interpretovat dané ustanovení ústavně konformním způsobem" (srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 5/96, Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 6, C. H. Beck, Praha, 1997, str. 203).Ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb. se verbis expressis nevztahuje k existenci vlastnického práva, nýbrž pouze k otázce vydání pozemku, na jehož vydání by za jiných okolností nárok byl. To znamená, že toto ustanovení představuje toliko překážku vlastního vydání pozemku, spočívající v tom, že původní vlastník se nemůže ujmout svého vlastnického práva, ale že mu náleží toliko finanční náhrada (§ 8 odst. 5 cit. zákona).Podle ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb. "povinnými osobami jsou též fyzické osoby, jež nabyly věc od státu, který získal oprávnění s ní nakládat za okolností uvedených v § 6 zákona, a to v případech, kdy tyto osoby nabyly věc buď v rozporu s tehdy platnými předpisy, nebo na základě protiprávního zvýhodnění osoby nabyvatele, dále i osoby blízké těchto osob, pokud na ně věc byla těmito osobami převedena". Podle názoru Ústavního soudu je toto ustanovení nutno interpretovat tak, že se netýká pouze těch osob, které za uvedených podmínek nabyly vlastnické právo k věci, nýbrž i těch, které k věci (pozemku) nabyly právo osobního užívání. V tomto ustanovení (§ 4 odst. 2 citovaného zákona) se totiž nehovoří výslovně o omezení nabývacích titulů toliko na nabytí vlastnictví; mimo to nelze přehlédnout, že právo osobního užívání k pozemkům bylo zcela odlišné od jiných užívacích práv a mělo mnoho atributů práva vlastnického. Zároveň je při interpretaci tohoto ustanovení třeba mít neustále na zřeteli samotný smysl restitučních předpisů, jenž spočívá ve zmírnění následků některých majetkových a jiných křivd. V tomto duchu je také nutno restituční předpisy vykládat; to znamená, že je třeba volit takový způsob interpretace, který bude orientován na snahu o navrácení věcí původním vlastníkům (oprávněným osobám) ve všech případech, kdy by tím nevznikly křivdy nové.Z tohoto obecného východiska Ústavní soud dovozuje, že je v souladu se smyslem zákona č. 87/1991 Sb., a to zejména v kontextu s restitučními předpisy jinými, pokud bude napadené ustanovení (§ 8 odst. 4) vykládáno tak, že pozemek, k němuž bylo zřízeno právo osobního užívání, se oprávněné osobě vydá také tehdy, jestliže jej má v držení fyzická osoba, která právo osobního užívání k němu získala právě v souvislosti s nabytím vlastnického práva ke stavbě na pozemku stojící, za podmínek uvedených v ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb.Z uvedeného je tedy zřejmé, že ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb. nelze interpretovat izolovaně, nýbrž pouze v souvislosti s ustanoveními dalšími, zejména s citovaným ustanovením § 4 odst. 2 tohoto zákona. Ústavně konformní interpretací lze proto dospět k závěru, že pozemek, k němuž bylo zřízeno právo osobního užívání, se sice oprávněné osobě nevydá, leč pouze tehdy, pokud by jeho vydáním mohlo dojít ke vzniku křivdy nové, tedy pokud by věc měla vydat fyzická osoba, jež ji nenabyla od státu v rozporu s tehdy platnými předpisy, či na základě protiprávního zvýhodnění osoby nabyvatele, či pokud by věc měly za těchto podmínek vydat osoby blízké těchto osob, jestliže na ně byla těmito osobami převedena. Za případy protiprávního zvýhodnění či nabytí v rozporu s tehdy platnými předpisy je však vždy třeba považovat takové případy, kdy k získání práva osobního užívání pozemku došlo v souvislosti s nabytím vlastnického práva ke stavbě na pozemku stojící, a vlastnické právo ke stavbě vzniklo za podmínek uvedených v ustanovení § 4 odst. 2 zák. č. 87/1991 Sb.Naopak, nepochybně nebylo úmyslem zákonodárce chránit práva těch fyzických osob, jež nabyly věc v rozporu s tehdy platnými předpisy, nebo na základě protiprávního zvýhodnění ve smyslu § 4 odst. 2 zák. č. 87/1991 Sb. V praxi tedy orgány veřejné moci nemohou ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb. chápat jako "absolutní" překážku pro vydání pozemku, nýbrž pouze jako překážku obecnou, která však - v konkrétním případě - nemůže bránit vydání věci při splnění podmínek ustanovení § 4 odst. 2 cit. zákona.
Tento dokument je pouze pro uživatele s aktivním předplatným

Pro získání předplatného kontaktujte klientské centrum

Co získate s předplatným?
  • Více než 60.000 dokumentů
  • Novinky a aktuality každý den
  • Dotazy a odpovědi z praxe
  • Uživatelské fórum
  • S naším kalendářem vám nic neunikne