Rozsudek - Lhůta „bez zbytečného odkladu“

ROZSUDEKNejvyššího souduze dne 10. 12. 2013Lhůta „bez zbytečného odkladu“sp. zn./č. j.:32 Cdo 2484/2012Související legislativa ČR:§ 345 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb.§ 155, § 1740, § 1743, § 1751, § 1778, § 1779, § 1783, § 1786, § 1788, § 1830, § 1831, § 1832, § 1958, § 1977, § 2002, § 2208, § 2244, § 2264 zákona č. 89/2012 Sb.§ 109 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.Právní věta:I. Lhůtu "bez zbytečného odkladu" používá zákonodárce často nejen v obchodním zákoníku, ale i v dalších předpisech soukromého práva a ve veřejném právu, přičemž většinou je tato lhůta určena ke splnění povinnosti nebo k uskutečnění právního úkonu či jiného projevu vůle. Takto vymezená lhůta přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba povinnost plnit či jinak konat. Jde tak o neurčitou lhůtu, jejíž podstatu vymezuje již její slovní vyjádření. Z časového určení "bez zbytečného odkladu" je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu. Pojem "bez zbytečného odkladu" je třeba vykládat vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu s tím, že v každém konkrétním případě je třeba vždy zkoumat, zda dlužník bezodkladně využil všechny možnosti pro splnění této povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily. Zpravidla jde o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů, v co nejkratším časovém úseku, přičemž v praxi je nutno tento pojem vykládat podle konkrétního případu.II. Pokud osoba, jíž je taková lhůta určena, bez zbytečného odkladu nejedná, bude mít zbytečný odklad (nedůvodná nečinnost) při přípravě splnění povinnosti či učinění právního úkonu, které jsou na tuto lhůtu vázány, ten důsledek, že právní účinky spojené s dodržením lhůty nenastanou.III. Dospěl-li odvolací soud k závěru, že s ohledem na mnohaletou historii (dobu trvání) smluvního vztahu účastníků lze dobu necelých dvou měsíců považovat za dodržení lhůty bez zbytečného odkladu dle § 345 odst. 1 obch. zák., shora uvedené zásady nerespektoval. Odvolací soud bezodkladnost jednání žalobce směřujícího k odstoupení od smlouvy blíže nezkoumal a spokojil se pouze s odůvodněním, že v poměru k době trvání smluvního vztahu považuje dobu téměř dvou měsíců za lhůtu bez zbytečného odkladu. Takové posouzení lhůty "bez zbytečného odkladu" však odporuje samotné podstatě lhůty. Pro závěr, zda byla lhůta bez zbytečného odkladu dle § 345 odst. 1 obch. zák. dodržena, není rozhodující doba trvání závazkového vztahu, nýbrž bezodkladné jednání účastníka (bez neodůvodněných průtahů) směřující k odstoupení od smlouvy.kolektiv autorů Nejvyššího souduZ časového určení "bez zbytečného odkladu" je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu. "Vágní" pojem "bez zbytečného odkladu" je třeba vykládat vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu s tím, že v každém konkrétním případě je třeba vždy zkoumat, zda dlužník bezodkladně využil všechny možnosti pro splnění této povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily. Jde o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů, v co nejkratším časovém úseku, přičemž v praxi je nutno tento pojem vykládat podle konkrétního případu (tedy "ad hoc") v závislosti od účelu, který chce zákonodárce konkrétním ustanovením za pomoci tohoto pojmu dosáhnout.kolektiv autorů Nejvyššího soudu

Rozsudek - Lhůta „bez zbytečného odkladu“

Tento dokument je pouze pro uživatele s aktivním předplatným

Co získate s předplatným?