Právní prostor

Rozhodnutí - Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 05. 05. 2014

Datum vydáni 05.05.2014
Soud Nejvyšší správní soud
Město Brno
Typ Rozhodnutí
Zdroj Nejvyšší správní soud
Spisová značka | číslo jednací 12 Ksz 7/2013 | 12 Ksz 7/2013-49

ROZHODNUTÍ
Nejvyššího správního soudu
ze dne 5. 5. 2014
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 05. 05. 2014


sp. zn./č. j.:
12 Ksz 7/2013-49



Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Pally, zástupce předsedy senátu JUDr. Karla Hasche a přísedících JUDr. Vítězslava Pýši, JUDr. Vladimíra Macha, JUDr. Martina Mikysky a doc. JUDr. Jana Svatoně, CSc. při ústním jednání dne 5. 5. 2014 ve věci návrhu vrchní státní zástupkyně v Praze ze dne 22. 10. 2013, č. j. 9 SPR 140/2013-16, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti JUDr. F. Č., státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze, takto:

Podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, kárně obviněný JUDr. F. Č., nar. x, státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze, je vinen, ž e v rozporu s povinností stanovenou v § 106 odst. 4 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, v pracovní době nevstupovat pod vlivem alkoholických nápojů na pracoviště zaměstnavatele, a v rozporu s povinností stanovenou v § 24 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, vystříhat se všeho, co by mohlo ohrozit vážnost funkce státního zástupce, po předchozím požití alkoholických nápojů dne 12. 8. 2013 v 07:16 hodin vstoupil do budovy Vrchního státního zastupitelství v Praze, kde cca ve 13:30 hodin u něho byl prokazatelně zjištěn orientační dechovou zkouškou a následným odběrem krve výsledek nejméně 1,9 g/kg alkoholu v jeho krvi, tedy zaviněně porušil povinnosti státního zástupce a zaviněným chováním snížil vážnost a důstojnost funkce státního zástupce, čímž spáchal kárné provinění podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, a za to se mu ukládá podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kárné opatření snížení platu o 15 % na dobu 6 (šesti) měsíců.


Odůvodnění:

Dokazováním provedeným při ústním jednání byly zjištěny následující skutečnosti:

Kárně obviněný dne 12. 8. 2013 v 07:16 hodin vstoupil do budovy Vrchního státního zastupitelství v Praze, kde ve své kanceláři vyřizoval spisy a měl pracovní schůzku s krajským státním zástupcem v Ústí nad Labem. Přibližně v 13:30 hodin byla v jeho kanceláři provedena namátková orientační dechová zkouška na zjištění přítomnosti alkoholu a v návaznosti na její výsledek se kárně obviněný v 16:00 hodin podrobil i laboratornímu odběru krve. Dechovou zkouškou a následným odběrem krve bylo přitom prokazatelně zjištěno, že dne 12. 8. 2013 cca v 13:30 hodin činila koncentrace alkoholu v krvi kárně obviněného nejméně 1,9 g/kg, což odpovídá stavu střední opilosti.

Kárně obviněný se k tomuto skutku doznal. Na svoji obhajobu uvedl, že ve svém bydlišti popíjel větší množství finské vodky od pátečního večera dne 9. 8. 2013 do pondělní čtvrté hodiny ranní dne 12. 8. 2013. Činil tak krátce po podání žádosti o rozvod jeho manželkou. Alkohol požíval celý víkend se svým nejlepším kamarádem, který ho přijel navštívit poté, co mu tuto událost oznámil. Po příchodu na pracoviště již alkoholické nápoje nepožíval, pouze si vypláchl ústa přípravkem Listerin. Svého provinění lituje a stydí se za něj, zvláště proto, že se ho dopustil ke konci své profesní kariéry.

Doznání kárně obviněného je v souladu se svědeckou výpovědí Mgr. O. H., která je vedoucí personálního oddělení Vrchního státního zastupitelství v Praze. Tato svědkyně uvedla, že dne 12. 8. 2013 byla na základě pokynu náměstka vrchní státní zástupkyně vyzvána k účasti na alkohol testu u zaměstnanců analytického a legislativního odboru. U čtyř z nich byl zjištěn výsledek v nulové výši a u kárně obviněného byla dechovým přístrojem naměřena hodnota nejméně 3,2 g/kg alkoholu. Kárně obviněný se při dechové zkoušce choval velmi slušně a bez výhrad vyhověl všem požadavkům náměstka vrchní státní zástupkyně. Jeho reakce byly normální, nebyly na něm patrné žádné známky podnapilosti a při dechové zkoušce nebyly v jeho kanceláři nalezeny žádné alkoholické nápoje. Kvůli nesouladu mezi chováním kárně obviněného a naměřenými hodnotami alkoholu v jeho dechu, jakož i nutnosti výměny baterek v přístroji, byla dechová zkouška provedena několikrát. Po dechové zkoušce kárně obviněný k dotazu náměstka vrchní státní zástupkyně uvedl, že alkohol v pracovní době nepožíval a činil tak den předtím. Následně kárně obviněný na základě pokynu náměstka vrchní státní zástupkyně odjel v doprovodu svědkyně k odběru krve, který se uskutečnil těsně před 16. hodinou s výsledkem 1,66 g/kg alkoholu v krvi.

Přítomnost kárně obviněného na pracovišti od ranních hodin dne 12. 8. 2013 je doložena přehledem docházky za srpen 2013. Ze zápisu z kontroly přítomnosti alkoholu na pracovišti, který byl dne 12. 8. 2013 v 13.50 hodin podepsán náměstkem vrchní státní zástupkyně JUDr. A. B., vedoucí personálního oddělení Mgr. O. H. a ředitelkou správy Ing. H. P., vyplývá, že digitálním alkohol detektorem CA 2010 nebyla u čtyř státních zástupců zjištěna žádná přítomnost alkoholu a u kárně obviněného byly postupně naměřeny hodnoty 3,3, 3,2, 3,3 a 3,4 g/kg alkoholu v jeho dechu. Vyšetřením provedeným toxikologickou laboratoří Ústavu soudního lékařství a toxikologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze je potvrzeno, že v době odběru krve, k němuž došlo dne 12. 8. 2013 v 16.00 hodin, činila koncentrace alkoholu v krvi kárně obviněného 1,66 g/kg.

Takto zjištěná koncentrace se podle posudku RNDr. J. F., CSc., znalce z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie ze dne 30. 8. 2013, pohybuje v rozmezí střední opilosti, při níž již nastávají poruchy koordinace, snížení pozornosti a zpomalení tělesných výkonů. Dále znalecký posudek poukázal na rozdíl mezi hodnotami 3,3, 3,2, 3,3 a 3,4 g/kg alkoholu opakovaně zjištěnými dechovým analyzátorem v 13.45 hodin a hodnotou 1,66 g/kg zjištěnou při odběru krve v 16.00 hodin dne 12. 8. 2013. Kárně obviněný by tak podle znalce musel odbourat během dvou hodin zhruba 1,5 g/kg alkoholu, což prakticky není možné. Uvedená nesrovnalost mohla být zapříčiněna buď chybně měřícím dechovým přístrojem, nebo tím, že si kárně obviněný krátce před dechovou zkouškou vypláchl ústa přípravkem Listerin obsahujícím alkohol, což mohlo výsledek měření na přítomnost alkoholu v jeho dechu posunout k vyšším hodnotám.

Chování kárně obviněného i jeho reakce při alkohol testu popsané svědkyní Mgr. O. H. vskutku neodpovídají výsledkům orientační dechové zkoušky na zjištění přítomnosti alkoholu uvedeným v zápisu, který byl pořízen ze dne 12. 8. 2013 v 13:50 hodin. Podle znaleckého posudku ze dne 30. 8. 2013 činí obvyklá rychlost odbourávání alkoholu 0,12 až 0,2 g/kg za hodinu. Jestliže tedy v době odběru krve dne 12. 8. 2013 v 16.00 hodin byla zjištěna koncentrace alkoholu v krvi kárně obviněného 1,66 g/kg, lze vycházet z toho, že při započetí dechové zkoušky cca v 13.30 hodin téhož dne činila tato koncentrace minimálně 1,9 g/kg. Tuto hodnotu lze proto považovat za prokazatelný výsledek orientační dechové zkoušky a následného odběru krve, který byl zjištěn dne 12. 8. 2013 cca v 13:30 hodin.

Znalec RNDr. J. F., CSc. dále dovodil, že jestliže kárně obviněný ukončil požívání alkoholu dne 12. 8. 2013 okolo 04.00 hodin, jak uvádí, pohybovala se koncentrace alkoholu v jeho krvi v ranních hodinách v rozmezí 3,1 až 4,06 g/kg, což je stav těžké opilosti až otravy alkoholem. I když se kárně obviněný nacházel po ukončení požívání alkoholu v sestupné fázi a koncentrace alkoholu v jeho krvi postupně klesala, počáteční koncentrace 3,1 až 4,06 g/kg je tak vysoká, že prakticky vylučuje provádění jakékoliv fyzické či duševní činnosti a mohla by i ohrožovat život. Požití zhruba 160 až 210 g alkoholu v relativně krátkém čase, jakkoliv se jedná o kvalitní finskou vodu, je pro každého člověka velmi nebezpečné i s možnými smrtelnými následky. Také stav těžké opilosti až otravy alkoholem vylučuje, že by kárně obviněný uvedené množství alkoholu požil v krátkém čase. Znalci se proto jevilo jako pravděpodobnější, že kárně obviněný požíval alkohol v menších dávkách, a to ještě později, než uvádí.

Jen na základě tohoto úsudku znalce však není možné učinit spolehlivý závěr o tom, že kárně obviněný pokračoval v požívání alkoholických nápojů rovněž na svém pracovišti nebo že dokonce alkohol popíjel výhradně ve své kanceláři. Z dalších provedených důkazů totiž nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by nasvědčovala tomu, že kárně obviněný požíval alkoholické nápoje na pracovišti.

Naopak v projednávané věci bylo jednoznačně prokázáno, že kárně obviněný dne 12. 8. 2013 pod vlivem alkoholických nápojů vstoupil v pracovní době na své pracoviště a v tomto stavu plnil úkoly státního zástupce. Uvedeným jednáním tak zaviněně porušil povinnosti státního zástupce, které mu byly stanoveny v § 106 odst. 4 zákoníku práce, jakož i v čl. 37 odst. 2 opatření vrchní státní zástupkyně v Praze č. 14/2012 ze dne 29. 11. 2012, podle něhož si musel i mimo pracovní dobu nebo dobu svého zařazení do pracovní pohotovosti počínat tak, aby na pracoviště vstupoval a pracovní úkoly plnil jen ve střízlivém stavu. Kárně obviněný tímto zaviněným chováním rovněž snížil vážnost a důstojnost funkce státního zástupce, neboť ta byla nepochybně degradována povědomím odborné, případně laické veřejnosti o jeho přítomnosti na pracovišti pod vlivem alkoholu. V daném případě se přitom jednalo o zavinění ve formě nepřímého úmyslu, kdy kárně obviněný věděl, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn. Alkoholické nápoje totiž požíval vědomě, jejich účinky nepochybně znal a byl srozuměn s tím, že pokud pod jejich vlivem bude pobývat v pracovní době na svém pracovišti, poruší povinnosti státního zástupce a sníží vážnost a důstojnost této funkce. Je tedy možné konstatovat, že kárně obviněný svým jednáním naplnil všechny znaky skutkové podstaty kárného provinění podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství (dále jen "zákon o státním zastupitelství").

Při úvaze o druhu a výměře kárného opatření kárný senát přihlédl k závažnosti kárného provinění, k osobě kárně obviněného i ke způsobu trestání státních zástupců vykonávajících svou funkci v rozličných situacích pod různým vlivem alkoholu v dosavadní judikatuře kárného soudu (srov. rozhodnutí ve věcech sp. zn. 12 Ksz 1/2008, 12 Ksz 6/2010, 12 Ksz 1/2011, 12 Ksz 2/2011). Na jedné straně přitom vzal kárný senát v úvahu značnou závažnost kárného provinění, která spočívala v přítomnosti kárně obviněného na pracovišti ve stavu střední opilosti, při níž nemohl být způsobilý řádně a odpovědně vykonávat funkci státního zástupce a která mohla značně poškodit pověst Vrchního státního zastupitelství v Praze i celé soustavy státních zastupitelství. Na druhou stranu je zapotřebí přihlédnout k doznání kárně obviněného, k jeho upřímné lítosti i značné sebereflexi, k jeho součinnosti při objasňování kárného provinění, k delšímu časovému odstupu téměř devíti měsíců od spáchání skutku a k tomu, že od této doby vykazuje pozitivní pracovní výsledky, což vše reflektovala při ústním jednání i navrhovatelka návrhem na uložení mírnějšího kárného opatření oproti kárnému návrhu. Dále kárný senát musí vzít v úvahu osobní spis kárně obviněného a jeho pracovní hodnocení. Z nich vyplývá, že se jedná o velmi zkušeného a bezproblémového státního zástupce, který v minulosti nebyl nikdy řešen kvůli porušení pracovní kázně nebo právních či interních předpisů, který plní své povinnosti spolehlivě a na požadované úrovni a jehož vystupování v úředním styku i v kolektivu spolupracovníků je korektní. Za této situace se kárného senátu jeví jako přiměřené kárné opatření snížení platu odpovídající přesně polovině zákonné sazby uvedené v § 30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství.

S ohledem na všechny uvedené skutečnosti Nejvyšší správní soud jako soud kárný podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, uznal kárně obviněného vinným kárným proviněním podle § 28 zákona o státním zastupitelství, jehož se dopustil skutkem popsaným ve výroku tohoto rozhodnutí. Za toto kárné provinění uložil kárně obviněnému podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství kárné opatření snížení platu o 15 % na dobu 6 měsíců. Kárné opatření snížení platu se vůči kárně obviněnému uplatní od prvního dne měsíce následujícího po dni právní moci rozhodnutí (§ 30 odst. 4 zákona o státním zastupitelství).


Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.




******************************************************************

Informace

Datum vydáni 05.05.2014
Soud Nejvyšší správní soud
Město Brno
Typ Rozhodnutí
Zdroj Nejvyšší správní soud
Spisová značka | číslo jednací 12 Ksz 7/2013 | 12 Ksz 7/2013-49

Obsah

Žádne výsledky
Odůvodnění:
Poučení:
©ATLAS consulting spol. s r.o. člen skupiny ATLAS GROUP