Nález - Přípustnost rekognicí provedených jako neodkladných a neopakovatelných úkonů coby rozhodujícího důkazu o vině. Přezkum trestního řízení se zahraničním prvkem Ústavním soudem v kontextu práva na spravedlivý proces. Přípustnost opakování rekognice

NÁLEZÚstavního souduze dne 23. 2. 2015Přípustnost rekognicí provedených jako neodkladných a neopakovatelných úkonů coby rozhodujícího důkazu o vině. Přezkum trestního řízení se zahraničním prvkem Ústavním soudem v kontextu práva na spravedlivý proces. Přípustnost opakování rekognicesp. zn./č. j.:I. ÚS 2852/14-1Související legislativa ČR:§ 104b odst. 1, § 158a, § 160 odst. 4, § 211 odst. 2 písm. b), § 428, § 445 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb.čl. 6 odst. 1, 3 písm. d) sdělení č. 209/1992 Sb.čl. 10 odst. 1 sdělení č. 550/1992 Sb.čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3, čl. 38 odst. 2, čl. 40 odst. 3 usnesení č. 2/1993 Sb.Související judikatura evropských soudů:Rozsudek ve věci stížností č. 26766/05 a 22228/06 Al-Khawaja a Tahery proti Spojenému království Velké Británie a Severního IrskaRozhodnutí ve věci stížnosti č. 4541/02 Fausciana proti ItáliiPrávní věta:V případě, že důkaz získaný v přípravném řízení a provedený jako neodkladný a neopakovatelný úkon je stěžejním důkazem o vině, nemohou orgány činné v trestním řízení automaticky spoléhat na možnost použít jej v režimu § 211 odst. 2 písm. b) trestního řádu (tedy přečíst protokol o výpovědi svědka v hlavním líčení), ale musejí vyvinout aktivní úsilí k opakovanému provedení daného úkonu. Teprve v případě, že toto úsilí bylo marné nebo úkon z povahy věci nelze opakovat, lze za splnění dalších přísných podmínek připustit odsouzení obžalovaného založené rozhodující měrou na důkazu, jehož se obhajoba nemohla zúčastnit.Ústavní soudI. V řízení před soudem mohou být jako důkaz použity zásadně jen takové výpovědi svědků či dalších osob, včetně rekognicí, jejichž provedení měla obhajoba možnost být přítomna a aktivně účastna. Pouze ve výjimečných případech lze přistoupit k použití takového důkazu (výpovědi svědka) provedeného jako neodkladný a neopakovatelný úkon podle § 158a trestního řádu, jehož se obhajoba nemohla účastnit. Zvláště v případech, kdy takový důkaz má být rozhodujícím či dokonce jediným důkazem o vině obžalovaného, je naprosto nezbytné, aby se orgány činné v trestním řízení nespoléhaly automaticky na možnost použití důkazu v režimu § 211 odst. 2 písm. b) trestního řádu (čtení protokolu o výpovědi svědka), ale vyvinuly aktivní úsilí k opakovanému provedení dotčeného úkonu, jehož by se již obhajoba mohla účastnit, a to nejlépe v řízení před soudem. Teprve pokud toto úsilí bylo marné či onen úkon nelze opakovat z povahy věci, je možné připustit odsouzení obžalovaného založené rozhodující či plnou měrou na důkazu (výpovědi svědka či jiných osob), jehož se obhajoba nemohla účastnit, a to pouze za splnění dalších přísných kumulativních podmínek (řízení jako celek lze považovat za spravedlivé a existují skutečnosti dostatečně vyvažující nevýhody spojené s připuštěním takového důkazu, včetně možnosti řádného a spravedlivého posouzení jeho věrohodnosti a spolehlivosti). Aplikace § 211 odst. 2 písm. b) trestního řádu nesmí sloužit k obcházení práv obhajoby. V opačném případě dochází k porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 ve spojení s čl. 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.II. Z hlediska zachování práva stěžovatele (obviněného v trestním řízení) na spravedlivý proces je rozhodující, zda je soudní řízení, respektive trestní řízení, jedná-li se o trestní věc, spravedlivé jako celek, nikoliv v jednotlivosti úkonů. Proto i v případech s přeshraničním rozměrem, kdy se v trestním řízení využívají úkony provedené na základě právní pomoci orgány jiného státu, je při přezkumu Ústavního soudu klíčové nikoliv to, podle právního řádu jakého státu byly prováděny jednotlivé úkony trestního řízení a zda při nich tento byl beze zbytku dodržen; nýbrž to, zda trestní řízení ve svém celku splňovalo všechny ústavní požadavky spravedlivého procesu, zejména požadavek na náležité respektování a naplňování ústavně zaručených práv obviněného.III. Přestože je rekognice zásadně neopakovatelným úkonem, není vyloučeno, aby byla opakována a provedena nejdříve podle fotografie a posléze výběrem mezi několika ukázanými osobami, tzv. in natura. Opakovanou a řádnou rekognici lze provést i jinými způsoby, např. provedením výslechů svědků prostřednictvím videokonference, jak předpokládá Úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie z roku 2000 (čl. 10), případně mohla být rekognice provedena znovu na základě dožádání rakouskými justičními orgány, přičemž obviněný by k ní byl z vazby převezen a jeho obhájce by měl možnost se jí účastnit.ATLAS consulting spol. s r.o.
Tento dokument je pouze pro uživatele s aktivním předplatným

Pro získání předplatného kontaktujte klientské centrum

Co získate s předplatným?
  • Více než 60.000 dokumentů
  • Novinky a aktuality každý den
  • Dotazy a odpovědi z praxe
  • Uživatelské fórum
  • S naším kalendářem vám nic neunikne