Nález - Posouzení opatření obecné povahy

NÁLEZÚstavního souduze dne 21. 1. 2010Posouzení opatření obecné povahysp. zn./č. j.:III. ÚS 456/09-1Související legislativa ČR:čl. 11, čl. 26, čl. 36 usnesení č. 2/1993 Sb.§ 43 zákona č. 182/1993 Sb.§ 101a, § 101c, § 101d zákona č. 150/2002 Sb.§ 55, § 188 zákona č. 183/2006 Sb.Publikováno v Monotematická judikatura č. 2/2010 - Územní plánování a stavební řízeníK judikátu byl zpracován právní rozbor.Právní věta:V případě posuzování ústavní stížnosti směřující proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, kterým bylo přezkoumáváno opatření obecné povahy podle § 101a101d soudního řádu správního, jsou primárně relevantní toliko principy spravedlivého procesu dle čl. 36 odst. 1 Listiny. Další ústavně zaručená práva (například právo vlastnit majetek nebo právo vykonávat podnikatelskou činnost) mohou být dotčena až jako důsledek případných ústavně kvalifikovaných vad soudního řízení.Ústavní soudSpecifický charakter opatření obecné povahy a zvláštní institut jeho přezkumu ve správním soudnictví (nikoli prostřednictvím institutu obecného, tj. žaloby proti rozhodnutí správního orgánu) vylučuje, aby ústavní stížnost mohla být efektivně podána přímo proti tomuto opatření, nýbrž lze ji uplatnit toliko až proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, kterým bylo opatření obecné povahy přezkoumáno. Výlučnému přezkumnému oprávnění Nejvyššího správního soudu odpovídá, že ústavní stížnost, směřující proti opatření obecné povahy, by musela být pro nedostatek příslušnosti Ústavního soudu podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu odmítnuta. Totéž logicky platí i pro tu část ústavní stížnosti, v níž by se stěžovatel - byť spolu s návrhem na zrušení rozhodnutí Nejvyššího správního soudu - domáhal zrušení i jemu předcházejícího opatření obecné povahy. Z toho plyne, že ačkoli územní plán - jakožto opatření obecné povahy - je z povahy věci typicky způsobilý zasáhnout do vlastnického práva (čl. 11 Listiny) jím dotčených subjektů, případně práv dalších, včetně práva podnikat dle čl. 26 odst. 1 Listiny, může se v řízení o ústavní stížnosti stěžovatel dovolávat jejich porušení jen prostřednictvím argumentu, že těmto právům neposkytl adekvátní ochranu nikoli orgán, který opatření obecné povahy vydal, nýbrž Nejvyšší správní soud v rozhodnutí vydaném podle ustanovení § 101d s. ř. s. Samozřejmým důsledkem toho je, že (primárně) relevantním prostorem posouzení ústavní stížnosti je ústavněprávní přezkum řízení (a jeho výsledku) vedeného před Nejvyšším správním soudem z hledisek principů tzv. spravedlivého procesu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny.Havlíček Brain Team
Tento dokument je pouze pro uživatele s aktivním předplatným

Pro získání předplatného kontaktujte klientské centrum

Co získate s předplatným?
  • Více než 60.000 dokumentů
  • Novinky a aktuality každý den
  • Dotazy a odpovědi z praxe
  • Uživatelské fórum
  • S naším kalendářem vám nic neunikne