Rozsudek - Pracovní poměr. Doba trvání pracovního poměru. Jednání v tísni v neprospěch jednajícího

ROZSUDEKNejvyššího soudu ČRze dne 5. 9. 2001Pracovní poměr. Doba trvání pracovního poměru. Jednání v tísni v neprospěch jednajícíhosp. zn./č. j.:21 Cdo 1990/2000Související legislativa ČR:§ 30, § 46, § 50, § 242 zákona č. 65/1965 Sb.Právní věta:Doba trvání pracovního poměru uzavřeného na dobu určitou může být dohodnuta nejen přímým časovým údajem, uvedením časového období podle týdnů, měsíců či let nebo dobou trvání určitých prací, nýbrž i na základě jiných, konkrétním datem neohraničených objektivně zjistitelných skutečností, o jejichž skutečné délce účastníci při uzavírání pracovní smlouvy nemusí mít ani jistotu, které nepřipouštějí pochybnosti o tom, kdy pracovní poměr na dobu určitou uplynutím sjednané doby skončí.Jestliže pracovní poměr byl sjednán na dobu do návratu jiné zaměstnankyně z mateřské dovolené, nejdéle však na dobu do tří let věku jejího dítěte, jde o pracovní poměr uzavřený na dobu určitou.Za jednání v tísni v neprospěch jednajícího nelze považovat okolnost, jestliže zaměstnanec, aby předešel jednostrannému skončení pracovního poměru výpovědí, přijal zaměstnavatelem učiněnou nabídku jiné vhodné práce podle ustanovení § 46 odst. 2 zák. práce.Nejvyšší soudPrávní úkon (pracovní smlouva, dohoda o změně pracovní smlouvy, výpověď, dohoda o náhradě škody apod.) jako projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku těch práv a povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují [srov. § 240 odst. 1 zák. práce), je platný pouze tehdy, jestliže vůle účastníka pracovněprávního vztahu byla svobodná a vážná a jestliže byla projevena určitě a srozumitelně [srov. § 242 odst. 1 písm. b] zák. práce]. Svobodu vůle přitom vylučuje zejména násilí (přímé fyzické donucení, vis absoluta) či bezprávná výhrůžka (psychické donucení, vis compulsiva). Vůle jednajícího je však vadná i tehdy, jestliže její svobodnou tvorbu vyloučila tíseň. Tísní se ve smyslu ustálené judikatury rozumí objektivní hospodářský nebo sociální stav, někdy i psychický stav (například rozrušení, obavy o osobu blízkou apod.), který takovým způsobem a s takovou závažností doléhá na osobu uzavírající smlouvu, že tato osoba bez svobodného utváření své vůle učiní právní úkon, který jí zřejmě způsobí újmu a který by za normálních okolností jako neprospěšný vůbec neučinila (učiní právní úkon za nápadně nevýhodných podmínek). Tíseň musí mít základ v objektivně existujícím a působícím stavu, tedy nestačí, jestli si existenci tísně jednající jen představuje, ale není-li pro ni objektivní důvod, a současně se musí stát pohnutkou pro projev vůle jednající dotčené osoby tak, že jedná ke svému neprospěchu.Havlíček Brain Team

Rozsudek - Pracovní poměr. Doba trvání pracovního poměru. Jednání v tísni v neprospěch jednajícího

Tento dokument je pouze pro uživatele s aktivním předplatným

Co získate s předplatným?