NÁLEZÚstavního souduze dne 28. 1. 2014Rovnost procesních stran při využití institutu rozsudku pro zmeškání soudemsp. zn./č. j.:Pl. ÚS 49/10-1Související legislativa ČR:§ 49 odst. 4, § 114c odst. 6, 7, § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb.čl. 37 odst. 3 usnesení č. 2/1993 Sb.Související judikatura evropských soudů:Rozsudek ve věci stížnosti č. 18990/91 Nideröst-Huber proti ŠvýcarskuPublikováno ve Sbírce zákonů pod č. 44/2014 Sb.Právní věta:Ústavní soud dospěl k závěru, že napadenou úpravu kontumačního rozsudku lze v jednotlivých případech vyložit tak, aby byla zachována rovnost účastníků. Protože Ústavní soud upřednostňuje ústavně konformní výklad před zrušením příslušného ustanovení zákona, nebylo v tomto případě třeba zákonnou úpravu kontumačního rozsudku rušit.Před vydáním rozsudku pro zmeškání je soud povinen posuzovat, zda v konkrétním případě respektuje procesní rovnost účastníků řízení, a to zejména v případech, kdy byla žaloba nebo předvolání k jednání doručeno na základě tzv. fikce doručení čili náhradního doručení. Podmínky pro vydání kontumačního rozsudku musí být posuzovány uvážlivě a zdrženlivě, přičemž ve sporných a hraničních případech není jeho vydání namístě.Dalšími materiálními podmínkami kontumačního rozsudku jsou zejména absence procesní aktivity žalovaného, nutnost rozlišování mezi zmeškáním a pouhým zpožděním, respektování omluvy pro nedostavení se na jednání z důvodu živelné pohromy nebo jiné neodvratné události, vyloučení zneužití práva a další podobné případy.Ústavní soudI. Výklad slova "může" v § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, musí naplňovat účel právní úpravy rozsudku pro zmeškání a respektovat procesní rovnost účastníků řízení; to mimo jiné znamená přihlédnout k těmto principům i v případě posouzení podmínek pro doručení podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.II. Rozsudek pro zmeškání obecný soud vydat může, ale nemusí. Zákon tak ponechává na úvaze soudu, zda i tam, kde jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady, je vhodné o věci rozhodnout kontumačním rozsudkem. Opačný výklad, tj. že soud musí rozsudek pro zmeškání při splnění podmínek uvedených v § 153b občanského soudného řádu vydat, doktrína i judikatura již zcela opustily. Institut rozsudku pro zmeškání není sám o sobě v rozporu s právem na spravedlivý proces, nicméně jeho aplikace musí být v souladu s účelem kontumačního rozsudku.III. Při rozhodování o případném vydání rozsudku pro zmeškání, resp. při rozhodování o návrhu žalovaného na zrušení rozsudku pro zmeškání, by měl soud vzít v úvahu rovněž předchozí procesní aktivitu žalovaného, tedy zda se vyjádřil k podané žalobě, zda navrhl důkazy ke své obraně atd. K vydání rozsudku pro zmeškání by soud měl přistupovat uvážlivě a volit tento institut zejména v případech, v nichž nezájem na straně žalovaného je zřejmý, kdy je žalovaný skutečně nečinný (což vyplývá např. z obsahu a frekvence již dříve učiněných procesních úkonů) a odmítá se aktivně podílet na soudním procesu, či úmyslně soudní řízení protahuje. V případech, kdy jinak aktivní účastník neúmyslně pro svůj omyl zmešká první jednání soudu, ale je zřetelný jeho zájem účastnit se soudního řízení a bránit se, není vydání rozsudku pro zmeškání namístě. Prioritou v soudním řízení musí v takovém případě zůstat ochrana práv účastníků soudního řízení, kteří na soudním řízení chtějí aktivně participovat.IV. Rozsudek pro zmeškání přichází v úvahu toliko v jednodušších věcech; ve složitějších věcech je nutné provést přípravu jednání ve smyslu § 114c občanského soudního řádu, u níž občanský soudní řád počítá nejen se sankcí pro případ nedostavení se žalovaného (viz § 114c odst. 6 občanského soudního řádu), ale i pro případ nedostavení se žalobce (viz § 114c odst. 7 občanského soudního řádu). Rovněž tato skutečnost tedy moderuje nerovnost mezi žalobcem a žalovaným při aplikaci rozsudku pro zmeškání.V. Pokud soud vydává rozsudek pro zmeškání v případech, kdy byly žaloba nebo předvolání k jednání doručeny na základě tzv. fikce doručení, musí postupovat mimořádně obezřetně a zkoumat, zda byly skutečně vyčerpány všechny možnosti, jak žalovaného zastihnout. Rozsudek pro zmeškání totiž není postaven na fikci nespornosti skutkového stavu, ale na domněnce, že žalovaný velmi pravděpodobně nemá žádné argumenty proti správnosti skutkových tvrzení žalobce, s nimiž se mohl seznámit. Pokud se však žalovaný nemohl reálně s argumenty žalobce seznámit, je tato domněnka výrazně erodována. Na tom nic nemění ani skutečnost, že je především věcí adresáta, aby si (řádně) přebíral soudní písemnosti na své adrese pro doručování.ATLAS consulting spol. s r.o.
Tento dokument je pouze pro uživatele s aktivním předplatným
Pro získání předplatného kontaktujte klientské centrum
Co získate s předplatným?
- Více než 60.000 dokumentů
- Novinky a aktuality každý den
- Dotazy a odpovědi z praxe
- Uživatelské fórum
- S naším kalendářem vám nic neunikne